Rozdělení podzemních staveb Podle způsobu výstavby a) Ražené celá výstavba probíhá v podzemí bez zásahu do nadloží b) Hloubené vybudované v otevřené jaměa potom zasypané c) Kombinované
Rozdělení podle účelu a) PS dopravní železniční a silniční stavby, podzemní městské dráhy, průplavové stavby, podchody pro pěší b) PS vodohospodářské přivaděče pitné vody, odpadní, kanalizační, meliorační tunely c) PS energetické kabelovody, parovody, horkovody, teplovody, kolektory pro společné vedení inženýrských sítí d) PS halové a plošné vyrovnávací komory, trafostanice, energetické zásobníky, skladiště, garáže, parkoviště, objekty zdravotní techniky, CO
Rozdělení podle dispozičního uspořádání a) Liniové stavby převládá jeden rozměr podle velikosti plochy příčného profilu se dělí Štoly příčný profil < 16 m², podélný sklon max. 10 Tunely příčný profil 16 m², podélný sklon max. 10 Šachty příčný profil bez omezení, osa svislá Úklonové štoly a tunely podélný sklon 10-60 Úkolonové šachty podélný sklon 60-90 KABELOVÝ TUNEL SLÁVIA ZÁKLADNÍ PARAMETRY: celková osová délka tunelu..314 m mocnost nadloží 7-18,5 m profil tunelu podkovitý... 2,1 x 2,3 m šachta K39......O 4 m, hl. 24,5 m šachta K40......O 2 m, hl. 14,2 m šachta K41......O 4 m, hl. 9,9 m
b) Plošné stavby nad výškou převládají dva vodorovné rozměry Podchody pro pěší, garáže, parkoviště, sklady c) Stavby halové, tzv. kaverny všechny tři rozměry jsou přibližně stejné Energetické zásobníky, mrazírny, čistírny odpadních vod Podzemní čistírna odpadních vod v Peci pod Sněžkou čistírenské nádrže Podzemní čistírna odpadních vod v Lokti nad Ohří
Základní názvosloví Tunelování zahrnuje veškeré práce spojené se stavbou podzemních objektů ražením Ražení práce spojené s rubáním v podzemí a s dočasným zajištěním (vystrojením) výrubu Rubání rozpojování horniny v podzemí -získává se volný prostor = výrub Rozpojování trhacími pracemi (výbušniny) - s využitím tunelovacích strojů Rubanina rozpojená hornina
Výrub: Dílčí výlom výrub částí průřezu štoly nebo tunelu Plný výlom výrub celého profilu tunelu Teoretický výrubníprofil je omezen teoretickým rubem ostění Přerub vyrubaný prostor ležící za teoretickým rubem ostění Čelba čelní stěna, kterou pokračuje výlom kupředu Záběr délka, o kterou postoupí výrub v jednom pracovním celku
Základní části výrubu Horní část výrubu = přístropí(kalota) Opěří pruh výrubu, který spojuje obě postranní části tunelu Dno (počva) spodní část výrubu, v níž se obvykle nachází spodní klenba či základy opěr
Vystrojení Konstrukce zajišťující stabilitu výrubu Nahrazuje původní působení vyrubané horniny a zabraňuje tak porušení horninového masivu Vystrojení dočasné - trvalé Vystrojení šachty Vystrojený tunel
Vystrojení dočasné spolehlivé zajištění stability díla a bezpečnosti pracujících během výstavby -zůstává zabudováno v podzemí do konce své životnosti, ale ne jako staticky spolupůsobící součást ostění Trvalé vystrojení nahrazuje staticky dočasné vystrojení -je funkční součástí podzemního díla (souvisí s ním část technologického vybavení osvětlení, větrání ) -musí být navrženo s ohledem na celkovou předpokládanou životnost objektu
Ostění podzemních staveb Tvořeno několika částmi nosného charakteru Horní klenba zajišťuje stabilitu kaloty Opěry zajišťují boční části výrubu - mohou být uloženy na základech opěr, nebo navazují přímo na spodní klenbu
Výstavba podzemních staveb Před stavbou se zjišťuje: Geologické, geotechnickéa hydrogeologické poměry Inženýrsko-geologický průzkum předběžný a podrobný pro projekt Způsoby ražení: Cyklickým způsobem Plynulým způsobem dílo se vyvrtá najednou pomocí tzv. plnoprofilového stroje
Cyklický způsob ražení Pravidelně se opakující operace, které vždy v souhrnu jednoho cyklu umožní postup ražby o jeden pracovní záběr Většinou pomocí trhavin Pracovní cyklus činnosti: Vrtání Nabíjení a odstřel Větrání Nakládání a odvoz rubaniny Provizorní vystrojení Prodlužování instalací
Tunelovací metody při cyklickém způsobu ražby Klasické tunelovací metody vzniklé na začátku 19. století a používané do 60. let 20. století Provizorní výdřeva, kamenná obezdívka Současnost: Prstencová metoda Nová rakouská tunelovací metoda Mechanizovaný štít při ražbě trasy A pražského metra
Prstencová metoda Pro ražení štol a tunelů kruhového profilu v poloskalnícha méně pevných skalních horninách Ražba se provádí plným profilem na délku jednoho prstence definitivního ostění Doba stability volné části tak, aby bylo možno postavit nový prstenec
Nová rakouská tunelovací metoda Metoda s dvouplášťovým ostěním Po vyražení záběru se líc výrubu opatří tzv. primárním ostěním (tl. 10 30 cm), z vyztuženého stříkaného betonu. Po ustálení horninových tlaků se buduje sekundární ostění, které zajistí bezpečné vystrojení tunelu na celou dobu životnosti Sekundární ostění: ŽB s využitím posuvného bednění s příložnými vibrátory
Tunel Vepřek Tunel Vepřeku Kralup nad Vltavou dlouhý 390 m patří mezi moderní stavby vznikající na tranzitních koridorech. Byl jako první železniční tunel na našem území vybudován Novou rakouskou tunelovací metodou v letech 2000 2002. Mezi další realizované stavby současnosti patří nedávno zprovozněná soustava pěti děl na trati I. koridoru tunel Krasíkovský (1 001 m), Tatenický(143 m), Malá Huba (324 m), HněvkovskýI (180 m) a HněvkovskýII (462 m). Všechny byly realizovány jako dvojkolejné metodou NRTM. Výstavbu tunelu provedla firma Metrostav novou rakouskou tunelovací metodou a doba výstavby byla 15 měsíců. Celkové náklady dosáhly částky 269 mil. Kč. Na snímku z 9. dubna 2002 je severní portál tohoto tunelu a trasa budoucí dvoukolejné tratě v období těsně před pokládkou kolejí. V levé části snímku je patrná původní trasa této tratě.
1. Štítování Tunelovací metody V obtížných geologických podmínkách K rozpojování se používají tunelovací štíty Klasický tunelovací štít = ocelový válec s břitem, který je hydraulickými lisy protlačován masivem Mechanizované štíty dnes, štítové komponenty jsou doplněny razící hlavou Karviná:Celková délka nové kanalizační sítě činí 16 km. Z toho je 9,5 km provedeno otevřeným výkopem, 2 km štítováníma klasickou ražbou a 4,5 km mikrotunelážís využitím technologie ISEKI.
2. Protlačování Souhrnný název pro řadu metod, kterými je možné do zemního masivu zabudovat nejčastěji potrubí Hydraulické protlačování Potrubí opatřené břitem se zatlačuje do zeminy tlakem hydraulických lisů
Horizontální vrtání Zemina na čelbě se rozpojuje plnoprofilovourazící hlavou a potrubí se zatlačuje do předvrtaného otvoru
Hloubené podzemní stavby Podzemní stavby prováděné z povrchu území Dva typy hloubené tunely - přesypávané tenkostěnné tunely Gotthardský tunel na raženou část navazuje krátký hloubený tunel
Hloubené tunely PD jejichž ostění tvoří uzavřený ŽB rám, který se vybuduje jako pozemní konstrukce v liniově uspořádané stavební jámě Stavební jáma svahovaná, pažená
Přesypávané tenkostěnné tunely z ocelových zvlněných plechů nebo ŽB prefabrikátů se smontují na upraveném povrchu a postupně se obsypávají používají se především jako propustky, podchody nebo podjezdy v násypech komunikací Přesypávaný tunel Sokolov - Chodov Přesypávaný tunel u Písku Jihlavský tunel
Nejdelší tunely světa PODZEMNÍ STAVBY
VODNÍ TUNELY 1. Delaware Aqueduct (USA 137km 1945) 2. Päijänne (Finsko 120km 1982) 3. Orange Fish River Tunnel (Jihoafrická republika 83km 1975) 4. Bolmen Water Tunnel (Švédsko 82km 1987) 5. Vodní tunel Želivka (Česká republika 51km 1972) 6. Quabbin Aqueduct ( USA 40km 1905)
päijänne water tunnel
Úpravna vody Želivka - štolový přivaděč
NEJDELŠÍ ŽELEZNIČNÍ TUNELY 1. Seikan Japonsko 54km - 1988 Hokkaido Shinkansen 2. Channel Tunnel Brit./Francie 51km - 1994 Tunel pod průlivem La Manche 3. Lötschberg Base Švýcarsko 35km 2007 Lötschbergbahn Basilej 4. Guadarrama Španělsko 28km - 2007 Madrid Valladolid 5. Iwate-Ichinohe Japonsko 26km - 2002 Tōhoku Shinkansen
NEJDELŠÍ SILNIČNÍ TUNELY 1. Lærdal Norsko 25km - 2000 2. Zhongnanshan Čína 18km - 2007 3. St. Gotthard Švýcarsko 17km -1980 4. Arlberg Rakousko 14km - 1979 5. Hsuehshan Tchaj-wan 13km - 2006
NEJDELŠÍ TUNELY PODZEMNÍ DRÁHY 1. Soulská linka 5 Soul, Jižní Korea 52km -1996 2. Serpuchovsko-Timirjazevskaja Moskva, Rusko 42km - 2002 3. Madridská linka L-12 Madrid, Španělsko 41km - 2003 4. Kalužsko-Rižskaja Moskva, Rusko 38km - 1990 5. Soulská linka 6 Soul, Jižní Korea 35km - 2000