Obecný průjezdný profil

Transkript

1 Zatížení ražených dopravních tunelů, ražených tunelů pro uložení potrubí a podzemních vedení (kolektorů) a tunelů s volnou hladinou upřesňuje ČSN Navrhovanie konštrukcií razených tunelových objektov. Norma stanovuje, jaká zatížení musí být uvažována při statickém výpočtu obezdívky podzemní stavby (tunelové ostění je vždy třeba navrhovat na nejnepříznivější kombinaci zatížení a to i pro jednotlivé etapy výstavby).tato norma počítá tyto zatížení a vlivy na konstrukci tunelu: Stálá zatížení vlastní tíha ostění vlastní tíha ostění se většinou počítá na 1 m 2 ostění, do vlastní tíhy ostění se započítává i veškerá tíha materiálů vyplňujících prostor mezi lícem ostění a lícem výlomu aktivní horninový tlak na ostění pasivní horninový tlak na ostění zatížení budovami a jinými stavebními objekty v nadloží a na povrchu, pokud se toto zatížení přenese nadložím na ostění zatížení budovami a stavebními objekty se uvažuje s ohledem k roznášení v zemině účinek případného stálého předpětí ostění Nahodilé dlouhodobé zatížení tlak podzemní vody tento tlak je nutno uvažovat v propustných horninách pod hladinou podzemní vody a ve zvětralých vrstvách skalního podkladu, ve zdravých horninách je nutno uvážit vodu puklinovou. V případě, že je kombinace vnějšího zatížení a hydrostatického tlaku příznivější než bez něho se nesmí přítomnost podzemní vody uvažovat dlouhodobé technologické zatížení a vlivy, vyvolané používáním tunelu do této skupiny zatížení patří např.přetlak tlakových vodních štol dynamické vlivy periodického charakteru, vznikající např. v dopravních tunelech s pravidelným provozem Nahodilé krátkodobé zatížení zatížení vyvolané provozem na povrchu nad tunelem, pokud se přenesou nadložím na ostění krátkodobá zatížení, vyvolaná používáním tunelu krátkodobá zatížení, vznikající při výstavbě tunelu, jako tlak vzduchu při tunelování se stlačným vzduchem, tlak štítových lisů, tlak či tíha stavebních mechanismů a dopravních strojů, tlak injektáží, seizmické účinky trhacích prací při výstavbě dynamické zatížení neperiodického charakteru, např. seizmické účinky trhacích prací při výstavbě, dynamické zatížení dopravních zařízení a strojů při nepravidelném provozu (dle ČSN ) Nahodilé mimořádné zatížení seizmické účinky zemětřesením (dle ČSN ) počítají se jen při tunelování v seismických oblastech mimořádné zatížení určené speciálními předpisy projektování ČSN dále uvádí součinitele zatížení: pro výpočet extrémních zatížení pro stálá zatížení: a) pro vlastní tíhu horniny... 1,1 (0,8) b) pro síly původní napjatost horninového masivu... 1,1 (0,8) c) pro svislý horninový tlak plným nadložím... 1,1 (0,8) d) pro svislý horninový tlak v zeminách, pokud vznikne horninová klenba... 1,5 (0,8) e) Pro svislý horninový tlak v skalních a poloskalních horninách, pokud vznikne horninová klenba... 1,7 (0,8) f) pro boční horninový tlak... 1,2 (0,8) g) pro vlastní tíhu objektů v nadloží a na povrchu... 1,1 (0,8) h) pro vlastní tíhu montovaného ostění při štítování nebo při ražbě razícím strojem bez použití trhavin... 1,1 (0,8) i) pro vlastní tíhu montovaného ostění při ražbě jinými metodami než v bodě h)... 1,2 (0,8) j) pro vlastní tíhu monolitického ostění bez ohledu na způsob výstavby... 1,2 (0,8) Hodnoty součinitele zatížení uvedené v závorkách se uvažují ve výpočtu tehdy, pokud má zatížení na spolehlivost konstrukce kladný vliv pro výpočet extrémních zatížení pro nahodilá zatzížení: a) pro tlak podzemní vody na ostění... 1,1 b) pro zatížení tlakem štítových lisů... 1,3 c) pro zatížení tlakem při injektování... 1,3 Kombinace zatížení a součinitele kombinace zatížení se uvažují podle ČSN

2 ČSN Projektování tunelů na silničních komunikacích podjezdy - do 150 m, krátké tunely do 300 m, strední tunely m, dlouhé tunely nad 3000 m Šířka jízdních pruhů podle kategorie a návrhové rychlosti Směrové oblouky R>320 m Základní výška průjezdného průřezu h = 4,5 m Požadavky investora h = 4,80 m Ministerstvo obrany h = 5,20 m Sklon vozovky - jednostranný 2,5 % Zvolený systém větrání komunikace. Obecný průjezdný profil

3 Silniční tunely průjezdný profil Šířka dopravních pruhů ČR: Základní 3,5 metru, rozšířená 3,75 m (dle intenzity) Vodící proužky Šířka 0,25 m, resp. 0,5 m Nouzové pruhy Dle intenzity provozu:0,75m, 1,25m, 1,75m, 2,25m Chodníky Šířka 1,0 m Výška průjezdného profilu Základní výška 4,5m Příčné uspořádání komunikace Obousměrné uspořádání bez nouzových pruhů a s nimi Obousměrné uspořádání je přípustné pouze na tunelech s nízkou intenzitou provozu

4 Jednosměrné uspořádání bez nouzových pruhů a s nimi

5 Předběžný návrh tvaru V místě styku společná tečna R1:RR > 2:1 Průjezdný profil 1 pruh tunel Mrázovka Praha

6 Průjezdný profil 2 pruhy tunel Mrázovka Praha

7