PODĚKOVÁNÍ Děkuji především vedoucímu bakalářské práce prof. PhDr. Karlu Rýdlovi, Csc. za čas který mi věnoval, za odborné vedení, cenné náměty, rady, trpělivost a laskavý přístup. Dále děkuji své rodině a přátelům za podporu a pochopení. V neposlední řadě děkuji svým zvířecím kamarádům za to, že po dobu tvorby bakalářské práce trpělivě čekali až jsem jim budu moci opět věnovat tak, jak si zaslouží.
Název bakalářské práce: Problematika drog Jméno a příjmení autora: Edita Bucharová Akademický rok odevzdání bakalářské práce: 2011/2012 Vedoucí bakalářské práce: prof. PhDr. Karel Rýdl, Csc. Anotace: Bakalářská práce se zabývala problematikou drog, přičemž byla zaměřena na středoškolskou mládež a ilegální drogy. Jejím cílem bylo charakterizovat problematiku drogové závislosti a zjistit, jakou má zkušenost s drogami středoškolská mládež. Práce byla složena ze dvou stěžejních oblastí. Teoretická část popisovala a objasňovala základní pojmosloví v oblasti drogové závislosti za použití odborných zdrojů. Praktická část pomocí dotazníku vypracovaného 120 studenty středních škol zjišťovala, jakou má zkušenost středoškolská mládež s ilegálními drogami. Výsledky ukázaly, že středoškolská mládež má s ilegálními drogami značné zkušenosti a nejčastěji užívanými drogami jsou marihuana a hašiš. Zjištění pak vyústila v navrhovaná opatření v oblasti prevence užívání drog vhodnými programy ve školských zařízeních a zdůrazněním kladných rodinných vztahů ve smyslu vhodné výchovy jako prevence zneužívání návykových látek. Vzhledem k řešené problematice bylo možné považovat za největší přínos zjištění, že středoškolská mládež má zkušenosti s ilegálními drogami nejen přímé ale též nepřímé, které lze považovat taktéž za velice nebezpečné. Problematika drog je velice významným tématem, kterým je nutné se zabývat. Klíčová slova: drogy, mládež, závislost na drogách, prevence závislosti na drogách, model závislosti na drogách, léčba závislosti na drogách
Tytle of Bachelor Thesis: Problems of Drugs First and last name of the author: Edita Bucharová Academic year of thesis submission: 2011/2012 Supervisor of the bachelor thesis: prof. PhDr. Karel Rýdl, Csc. Summary: The Bachelor thesis dealt with the problems of drugs, especially focusing on high school youth and illegal drugs. Its aim was to characterize the problems of drug addiction and to find out what experience has high school youth with illegal drugs. The Thesis was composed of two key areas. The theoretical part described and explained the basic terminology in the field of drug addiction using expert sources. The practical part using a questionnaire filled up by 120 high school students tried to find what experience has high school youth with illegal drugs. The results showed that high school youth has significant experience with illegal drugs and the most frequently used drugs are marijuana and hashish. Findings resulted in the proposed action in drug prevention programs in schools and emphasizing the positive effect of family relations within the meaning of an appropriate education to prevent abuse of addictive substances. Taking into consideration the present issues, as the greatest contribution could be regarded the findings that high school youth has experience with illegal drugs not only direct but also indirect, which could also be regarded as dangerous. A problem of drugs is a significant topic that is necessary to deal with. Keywords: Drugs, Youth, Drug addiction, Prevention of drug addiction, Model of addiction, Treatment for drug addiction
Obsah ÚVOD...10 TEORETICKÉ ZPRACOVÁNÍ PROBLÉMU...12 1 Historie...12 2 Definice závislosti...14 3 Definice a diagnostika závislosti podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí...15 4 Poruchy vyvolané návykovými látkami...16 5 Bio-psycho-socio-spirituální model závislosti...19 5.1 Biologická úroveň...20 5.2 Psychologická úroveň...21 5.3 Sociální úroveň...21 5.4 Spirituální úroveň...23 6 Bio-psycho-sociálně-spirituální model závislosti jako východisko k primární, sekundární a terciální prevenci...23 6.1 Kořeny závislosti...23 6.2 Primární prevence...25 6.3 Sekundární prevence...26 6.4 Terciální prevence...27 7 Drogová závislost a mládež...28 7.1 Vymezení období dospívání...29 7.2 Pojetí závislosti u dětí a mladistvých...30 7.3 Ohrožené skupiny mladých lidí z hlediska rozvoje drogové závislosti...32 8 Léčba drogové závislosti...36 8.1 Druhy služeb a zařízení v ČR zaměřené na práci s uživateli drog...39 8.2 Předpokládané trendy ve vývoji služeb o drogově závislé...45 PRAKTICKÁ ČÁST...47 9 Cíl praktické části...47 9.1 Stanovení předpokladů...47 10 Použité metody...48 11 Popis zkoumaného vzorku...49 12 Průběh průzkumu...49 8
13 Výsledky a jejich interpretace...49 13.1 Průběh průzkumu...49 13.2 Vyhodnocování položek dotazníku...50 13.3 Ověření platnosti předpokladů...60 14 Shrnutí výsledků praktické části...61 ZÁVĚR...63 NÁVRH OPATŘENÍ...65 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ...66 SEZNAM PŘÍLOH...68 9
ÚVOD Tématem předložené bakalářské práce je problematika drog. Téma bylo zvoleno s ohledem na skutečnost, že zneužívání návykových látek a závislost na drogách je velice závažným problémem, jehož následky se odrážejí v celé společnosti. Závislost jako taková škodí nejen uživateli a jeho blízkým, nýbrž může v důsledku špatných zdravotních, sociálních, ekonomických a bezpečnostních hledisek poškodit vývoj celé společnosti. Cílem bakalářské práce je charakterizovat problematiku drogové závislosti a zjistit, jakou má zkušenost s drogami středoškolská mládež, protože se domníváme, že riziko vzniku drogové závislosti je velice vysoké hlavně v období dospívání, kdy jedinec hledá sám sebe, místo kam patří a kde se bude cítit dobře. Toto období lidského života dává skvělé zázemí experimentům s drogami. Mladý člověk nemá tolik zkušeností ani náhled na vlastní zranitelnost, natož aby dokázal bezpečně zvážit důsledky, jež mohou následovat. Mladí lidé jsou často nerozhodní, neví co chtějí a navíc v mnoha případech odmítají hodnoty dospělých, což mohou dávat najevo právě tím, že užívají drogy. V droze může jedinec zprvu vidět svobodu a nezávislost, dostává se mu pocitu sebedůvěry, pohody, žije přítomností, vše se mu může zdát snadné a o případných problémech neuvažuje. V droze vidí nezávislost a to, že v budoucnu mu tuto výsadu právě droga může vzít si nepřipouští. Dospívající, který má zkušenosti s drogami, se tím většinou netají, proto bývá částí svých vrstevníků obdivován, částí odsuzován. Často se pak tvoří party a skupinky podobně smýšlejících lidí, což může způsobit špatný náhled na vlastní existenci a odklon od dřívějších zájmů a hodnot. Tato bakalářská práce se zaměřuje na drogy nealkoholového typu, tj. drogy ilegální. Tyto drogy nejsou společností tolerované a proto je s nimi úzce spojeno riziko kriminality, jež může průběh života závislého jedince ještě více ohrozit. O těchto drogách panuje do dnešní doby spousta mýtů a nepravd, které často padají z úst nejen neinformovaných rodičů, ale často i pedagogů. 10
Dospělí ve snaze být co nejpřesvědčivější mají tendence zveličovat, zastrašovat a tak často volí neadekvátní techniky a metody. Neuvědomují si však, že mládež je vlivem internetu, medií ale i zkušeností ze svého okolí často lépe a pravdivěji informována a vyhrožování dospělých se jim zdá směšné, což ovšem může vést k domněnce, že nic není tak strašné jak se říká. Paradoxně tím nebezpečí spojené s užíváním drog zlehčují. Smyslem této bakalářské práce není vyjmenovávat drogy a jejich účinky. V teoretické části se věnujeme historii drog, specifikům drogové závislosti, poruchám, jež tyto látky vyvolávají, dále se zabýváme bio-psycho-socio-spirituálním modelem závislosti, primární, sekundární a terciální prevencí, léčbou a jak již bylo uvedeno výše, zaměřujeme se na mládež a rizikové skupiny mladých lidí. Drogová závislost je skutečná nemoc, společnost ji však ještě stále často vnímá spíše jako ostudu, hanbu a něco, za co si každý může sám. Ať už to tak je či není, dle našeho názoru jen správné a upřímné informace o této problematice mohou vést mladé lidi k uvědomění si skutečného nebezpečí. Vědní disciplínou zabývající se problematikou drogové závislosti je Adiktologie. V ČR se touto problematikou od roku 2005 zabývá odborné pracoviště Centrum adiktologie působící při 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Od roku 2001 vychází časopis Adiktologie, ve kterém lze najít spoustu užitečných informací a argumentů. V praktické části prostřednictvím vzorku respondentů tvořeném studenty vybraných středních škol a učilišť zjistíme, jakou má středoškolská mládež zkušenost s drogami. Jedná se o 1. 4. ročník středních škol, asi 60 studentů, 1. 3. ročník učilišť, asi 60 studentů. Celkem asi 120 studentů. Bakalářská práce vychází z předpokladu, že alespoň 25 % středoškolské mládeže má nějaké zkušenosti s užíváním drog. Dále pak předpokládáme, že nejčastější zkušenosti bude mít středoškolská mládež s marihuanou a druhou nejčastější zkušenost bude mít středoškolská mládež s pervitinem. Pro ověření předpokladu byla pro bakalářskou práci zvolena metoda kvantitativního dotazníku. Smyslem a účelem předložené bakalářské práce je upozornit na problematiku drog, na nutnost kvalitní prevence a na nebezpečí, které představuje pro mladého člověka závislost na drogách. 11
TEORETICKÉ ZPRACOVÁNÍ PROBLÉMU 1 Historie Historie drog je dle Fišerové (2000) stará jako lidstvo samo. Na území staré Mezopotámie byly vlastnosti makové šťávy známy již v období neolitu a to 8000 5000 let př. n. l. Opium jako lék proti bolesti byl z máku vyráběn v Egyptě už ve 14. století př. n. l. Jednou z nejstarších kulturních rostlin na světě je konopí. Pochází nejspíš z Asie odkud se dále rozšířilo i do Afriky a Číny. Zhruba před 5000 lety bylo konopí popsáno v Knize léčiv čínského lékaře Sheng-Nunga jako droga proti zácpě, revmatizmu, malárii a dalším nemocem. Také v indické kultuře bylo kolem roku 800 př. n. l. uvedeno konopí jako lék proti mnoha obtížím, zároveň však tehdejší literatura popisuje i jeho duchovní účinky např. při uctívání boha Višnu. Účinky listů keře koky jsou známy v Jižní Americe pravděpodobně již 5000 let. Dle starých indiánských legend pocházejících ze 14. století byl list koky přinesen synem Slunce vyvolenému národu Inků a dokázal rozveselit zarmoucené, posílit vyčerpané, nasytit hladové. Pro svůj posilující účinek je využíván dodnes pro usnadnění pohybu ve vysokých horách Významnou součástí dějin náboženství bylo snad ve všech světových částech rozšířené užívání halucinogenních drog. Houbový kult indiánů ve Střední Americe, zhruba 4000 let starý, přežívá částečně dodnes. Mezi tradiční halucinogeny patří také mexický kaktus peyotl, či amazonská epena, což je šňupací prášek z kůry stromu virola. Námel paličkovice nachové, býval ve středověku příčinou častých hromadných otrav žitem v Evropě. Zlou pověst měly také tzv. drogy nočních stínů a to kořen mandragory, bobule rulíku zlomocného, semena durmanu aj. Kudrle (2003, s 84) uvádí, že mnohé psychedelické rostlinné i živočišné látky byly ve středověku používány při sabatech, černých mších, čarodějnických rituálech a to v podobě nápojů či mastí. Ve stejné době svatá inkvizice krutě potlačovala evropské čarodějnictví a v Novém světě panovala snaha o vymýcení používání drog u kolonizovaných domorodců. 12
Fišerová (2000) poukazuje na fakt, že v 19. století spolu s rozvojem farmaceutického výzkumu docházelo ke skutečně masovému rozšiřování drog a to především v Evropě a Severní Americe. V 19. století byly izolovány alkaloidy jako morfin, kofein, nikotin, atropin, kokain, efedrin, přičemž se celá řada těchto látek začala vyrábět komerčně. Farmaceutický průmysl se časem automatizoval a rozšiřoval po světě léky s obsahem těchto omamných látek. Podle odhadů užívalo drogy v polovině 19. století na sto milionů lidí. Dosud neznámé rozměry účinků některých drog přinesl vynález injekční stříkačky, a tím se z původně léčebného využití stává také rozšiřující a nebezpečnější možnost jak aplikovat drogu. Na přelomu století a ve dvacátých letech znovu vzrostl nárůst drogových závislostí, čímž prudce narůstaly i společenské komplikace a sociální i zdravotní dopady. Touto dobou začínají mezinárodní jednání o narkotikách a v jednotlivých zemích vznikají protidrogové zákony. Autorka dále zdůrazňuje, že od počátku 20. století vede postupně společenské hodnocení k rozdělení drog na legální a nelegální. Výroba nelegálních drog je zakázána a trestána. Co se týká důležitých léčiv, jsou pravidla pro zacházení s nimi velice zpřísněna. Postupem času pak dochází k nárůstu ilegálního prodeje drog a výskytu nových druhů drog, zejména pak halucinogenů a stimulancií. Roku 1961 se uzavírá mezinárodní jednotná dohoda OSN o zákazu všech drog lidem škodlivých, jež je později posílena dalšími dohodami. Postupem času začínají být závislosti na drogách posuzovány jako chronická onemocnění CNS. Výrazná je pak podpora výzkumu mechanizmů závislostí, snaha o léčení a prevenci. Přesto přese všechno se počet lidí závislých na dogách zvyšuje a zvyšuje se i spektrum druhů užívaných omamných látek. Osobně se domnívám, že nejoblíbenější drogou dnešní doby je marihuana. Přesto, že jde o drogu nelegální, její užívání současnou populaci nepohoršuje a společnost ji většinou nepovažuje za nebezpečnou, pakliže je užívána v rozumné míře. Za další velice rozšířenou ilegální návykovou látku považuji pervitin. Dnešní doba je velice uspěchaná, lidé jsou velmi často vystavováni tlaku a stresu a tato droga se může zdát zprvu velice dobrým partnerem. Poskytuje člověku pocit sebedůvěry, energie a řešitelnosti všech problémů. Jsou mi známy příklady studentů, jež si touto drogou pomáhali při učení se na maturitu či zkoušky na vysoké škole. Tuto drogu však posuzuji vzhledem k následkům dlouhodobého užívání za velmi nebezpečnou jak pro tělo tak mysl. 13
Lidé touží též po zábavě a silnějších prožitcích při už tak příjemných činnostech, tehdy se mohou uchýlit k látkám typu extáze, LSD. Tyto drogy bývají označovány za drogy víkendové, taneční apod. Jsou z mého hlediska mimo jiné nebezpečné hlavně díky nevalné kvalitě a příměsím nebezpečných látek, jež mohou vyvolat jiný než tolik očekávaný příjemný zážitek. 2 Definice závislosti Problém závislosti má interdisciplinární povahu. Touto problematikou se zabývá řada profesionálů, kteří jsou kvalifikováni v různých oborech pomáhajících profesí např. speciální pedagogové, psychologové, psychiatři, sociální pracovníci. Dále také různé resorty státní správy, veřejná správa a jiné státní i nestátní instituce tj. probační a mediační služba, léčebná zařízení, policie, vězeňská služba, soudy, sociální kurátoři, hygienická služba, medicínské obory zabývající se infekčními onemocněními aj. Část odborníků, kteří se závislostmi zabývali, se díky prudkému nárůstu zneužívání nealkoholových návykových látek v devadesátých letech 20. století oddělila od zařízení pracujících s lidmi závislými na alkoholu a zaměřila svou pozornost na uživatele nealkoholových drog (Müllerová, aj. 2005, s. 211). Kudrle (2003, s. 107) poukazuje na to, že člověk odedávna hledá možnosti, jak zintenzivnit prožitek radosti, jak dosáhnout euforie nebo jak utéci před starostmi, bolestí či samotou. Za jistých okolnosti však může přejít tato přirozená touha k nutkavosti, a stát se tak příčinou rozvoje chorobných symptomů. Vedle nutkavého dychtění se tyto znaky projevují touhou po změně prožívání, narušením až ztrátou kontroly nad pocitem nutkání vzít si drogu znovu, pokračováním v užívání přesto, že se začínají dostavovat důsledky a prohloubením stavu nepříjemnosti, pokud se užívání drog přeruší. Závislost pak autor definuje jako chronickou poruchu s progresivním průběhem, jež se rozvíjí v pozadí touhy člověka změnit své prožívání. Výzkumy ukazují na určitou podobnost v psychologických zákonitostech drogové závislosti s jinými druhy škodlivého jednání jako je např. bulimie, anorexie, gambling, workoholismus. U všech se vyskytuje znak nutkavého, naléhavého jednání vedoucího ke krátkodobému uspokojení, jenž ústí k často závažným újmám na zdraví, problematickým vztahům s rodinou a sociálním prostředím. 14
Dále se vyskytuje neschopnost překonat touhu po uspokojení, objevuje se rozladěnost, podráždění, dysforie, deprese. Jestliže dojde k přerušení, znovu vzniká touha pokračování v užívání či jednání. Droga nebo vzorec chování se stane hlavní činností, jež poskytuje uspokojení. Tento proces přichází pozvolna a daný člověk ho buď nezaznamenává vůbec, nebo jen částečně (Kudrle 2003, s. 107 108). Podle Langmeiera (2000, s. 390) pojímáme z medicínského hlediska závislost na drogách jako psychický, někdy i fyzický stav, který se vyznačuje změnami v chování, jednání a jinými reakcemi, nutkáním opakovaně užívat návykovou látku pro její prožitkové účinky, později též proto, aby se nedostavil tzv. abstinenční syndrom, vznikající při nepřítomnosti drogy v těle závislého. 3 Definice a diagnostika závislosti podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí Jak míní Nešpor (2000, s. 14) z formálního hlediska je situace jasná, závislostí myslíme to, co odpovídá definici závislosti dle MKN 10. Závislost v této definici pojímáme jako skupinu fyziologických, behaviorálních a kognitivních jevů, kdy jedinec dává užívání jedné nebo více látek přednost před vším, čeho si dříve cenil. Charakteristická je silná až přemáhající touha po droze. Diagnóza závislosti se může stanovit jen tehdy, pakliže během jednoho roku došlo ke třem a více z následujících symptomů. 1. Pocit puzení či přemáhající touhy užívat drogu. 2. Potíže v sebeovládání, co se týká začátku a ukončení užívání, nebo množství užívané látky. 3. Tělesný odvykací stav, přičemž je látka užívána proto, aby nedošlo k nežádoucím příznakům doprovázejícím nedostatek drogy v těle, či rozvinutí abstinenčního syndromu, někdy dochází mírnění odvykacího stavu jinou látkou s podobnými účinky. 4. Tolerance k účinku látky, tj. užívání stále většího množství drogy k vyvolání účinku, k němuž dříve stačily dávky nižší. 15
5. Zanedbávání dřívějších zájmů, to, co dříve jedinci dělalo radost je postupně potlačováno ve prospěch drogy, příčinou je většinou získání potřebného času na získávání drogy, nebo na zotavení se z jejího účinku. 6. Pokračování v užívání přes jasný důkaz škodlivosti, pokračování v braní látky, přestože se objevují zdravotní psychické, sociální a jiné problémy. Nešpor (2003, s. 217) dále uvádí, že. v MKN 10 se pod kódem F10 až F19 označují duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem psychoaktivních látek. Pojem psychoaktivní látky není v MKN 10 definován, ale lze najít skupiny látek o které se jedná. F10.x Závislost na alkoholu F11.x Závislost na opioidech F12.x Závislost na kanabinoidech F13.x Závislost na sedativech nebo hypnotikách F14.x Závislost na kokainu F15.x Závislost na jiných stimulanciích, včetně kofeinu a pervitinu F16.x Závislost na halucinogenech F17.x Závislost na tabáku F18. x Závislost na organických rozpouštědlech F19.x Závislost na několika látkách nebo jiných psychoaktivních látkách 4 Poruchy vyvolané návykovými látkami Akutní intoxikace Akutní intoxikace je přechodným, vratným syndromem, projevujícím se nápadnou změnou chování, změnou psychických funkcí, funkcí některých tělesných orgánů a to včetně základních tělesných funkcí bezprostředně po požití drogy. Příznaky a znaky akutní intoxikace záleží na účincích požité látky. 16
Vliv má také osobnost, psychická výbava jedince, celkový zdravotní stav, množství a druh aplikace drogy. Akutní intoxikace se vyvíjí po požití drogy od nerozeznatelných příznaků až po útlum životně důležitých funkcí. Intoxikace bývá spojena často se zraněním v důsledku užití drogy, či s onemocněním, které nemusí souviset s užíváním drog. Nejhorším důsledkem intoxikace je smrt, kterou dokáže při předávkování způsobit většina návykových látek (Dvořáček 2008, s. 131). Škodlivé užívání Škodlivým užíváním označuje Nešpor (2003, s. 218) vzorec chování poškozující zdraví. Poškození může být duševní či fyzické. Škodlivé užívání bývá sociálním prostředím kritizováno a může vyvolávat vážně důsledky v životě uživatele drog. Při škodlivém užívání je patrné selhávání v určité životní roli, rizikové užívání např. řízení pod vlivem drog, kriminalita a pokračování v užívání přesto, že problémy v sociálních a mezilidských vztazích jsou stále patrnější. Syndrom závislosti Syndrom závislosti se projevuje psychickou a u některých látek i fyzickou potřebou užívat drogu, jíž dává uživatel návykové látky větší přednost, než kterékoli jiné činnosti, jež měla pro něj dříve veliký význam. Závislý není schopen ovládat puzení znovu požít návykovou látku ani ohlídat množství dávky. Některé látky rozvíjí závislost psychickou, některé fyzickou, některé žádnou a některé obě. Syndrom závislosti se dále projevuje rozvojem tolerance, jedinec potřebuje stále větší dávku drogy aby dosáhl optimálního stavu, jež byl dříve vyvolán mnohem menším množstvím drogy. Závislý časem přestane dbát o všechno co pro něj bylo dříve důležité, i sám o sebe. V užívání nepřestává ani když se u něj začínají projevovat vážnější somatická poškození (Mahrová 2008, s. 74). Odvykací stav Odvykacím stavem máme na mysli skupinu příznaků v různých kombinacích s různou závažností, které se projeví po vysazení návykové látky při dlouhodobém užívání či požití vysoké dávky. Odvykací syndrom se projevuje typickými příznaky, jež nejsou příčinou tělesné ani duševní nemoci. Ve vážných případech mohou odvykací stav provázet křečové záchvaty nebo delirium ( Nešpor 2003, s. 218). 17
Toxická psychóza Tato porucha se v některých publikacích vyskytuje též pod názvem psychotická porucha. Vzniká bezprostředně či během užívání návykových látek. Projevuje se smyslovými halucinacemi, vztahovačností, psychomotorickými poruchami, nepřiměřenými emocemi. Častá bývá u pervitinu, konopí a halucinogenů. Léčba toxických psychóz není jednoduchá a vyžaduje lékařskou péči. Občas se mylně zaměňuje toxická psychóza za intoxikaci pervitinem, konopím nebo halucinogeny. Pro diagnostiku toxické psychózy musí tento stav trvat nejméně 48h. Při důsledné abstinenci tato porucha po měsíci ustupuje částečně, a po 6ti měsících by měla vymizet úplně. Při delším trvání je pak nutno uvažovat o jiné diagnóze např. o schizofrenii, jež mohla být užíváním drog spuštěna (Nešpor 2003, s. 219). Amnestický syndrom včetně Korsakova syndromu vyvolaného psychoaktivní látkou Jak je uvedeno Nešporem (2003, s. 219), tato porucha je provázena výrazným zhoršením krátkodobé paměti, přičemž dlouhodobá paměť bývá někdy též narušena. Bezprostřední paměť je zachována. Zřetelné jsou také poruchy smyslu pro čas, řazení událostí, zhoršení schopnosti učit se novému. Tento syndrom je u nealkoholových drog typický pro zneužívání těkavých látek a pervitinu. Reziduální stav a psychotická porucha s pozdním začátkem Pod tímto názvem se skrývá stav, jež je provázen demencí, způsobenou návykovými látkami. Dále sem patří také poruchy osobnosti, chování, reziduální afektivní porucha a jiné narušení kognitivních funkcí. Do této skupiny patří i tzv. flashbacky. Při této poruše prožívá několik minut či vteřin abstinující pocit, jakoby požil drogu. Vyskytuje se především u pervitinu, halucinogenů a konopí. Při flashbacku je dobré postiženého uklidnit, do budoucna je důležité a podstatné abstinovat a to včetně užívání marihuany, pak většinou flashbacky do dvou let vymizí (Nešpor 2003, s. 219 220). 18
5 Bio-psycho-socio-spirituální model závislosti Kudrle (2003, s. 91) míní, že příčiny drogové závislosti jsou komplexní, jelikož zatím nebyly prokázány predispozice pro vznik závislosti. U někoho se projeví závislost pro psychologické problémy, u někoho může být způsobena genetickými vlivy či sociokulturním prostředím. Nejčastěji je však tento jev multifaktoriální. U člověka zneužívajícího drogy dochází k vytváření psychofyziologických stavů, které jsou ve své podstatě nevědomé a nedobrovolné, tím se pak posiluje vytvářející se bludný kruh toxikomanie. Dále Kudrle (2008, s. 17) poukazuje na fakt, že jako živé bytosti se se závislostí setkáváme již od prvních chvil života. Vývoj člověka začíná absolutní závislostí na organismu matky a nebýt citlivé péče dospělé blízké osoby ihned po narození, nikdy bychom se nemohli rozvinout v moudrou lidskou bytost. Jsme závislí na obrovském množství dalších okolností a faktorů, jež buď ovlivňovat neumíme (voda, vzduch, zemská přitažlivost...), nebo se o to nějakým způsobem pokoušíme (závislost na podpoře rodičů, mínění druhých...). V okamžiku porodu začíná člověk svou cestu za zdánlivou samostatností, hlavně v období dospívání je tento apel velmi silný, neboť hledáme cestu od závislosti k nezávislosti. V dimenzi závislosti proti nezávislosti prožíváme napětí, které je součástí vývoje nás všech, celé společnosti. Toto napětí je hnací silou a jedním ze základních dilemat v životě každého člověka. Někdy se může stát nezávislost hlavním životním cílem. Pokud dospěje do své karikované formy, stane se někdy, že probojovaná nezávislost končí jinou závislostí, např. na návykových látkách. Osobně zastávám názor, že každý člověk má jiné důvody, proč uniká od reality právě pomocí drog. S autorem nemohu jinak než souhlasit, neexistuje jedna okolnost, díky které by se člověk stal závislým, je to souhra okolností a různých faktorů. Společnost často zastává názor, že drogy berou především lidé ze slabšího sociálního prostředí, přestože to může být jeden z rizikových faktorů, zdaleka toto tvrzení nemůže být považováno za pravidlo. 19
5.1 Biologická úroveň Jako biologické faktory lze dle Kudrleho (2003, s. 91 92) brát některé problematické okolnosti při těhotenství matky dítěte. Často se vyskytují pokud je matka sama narkomanka a plod se s účinky návykových látek setkával již před narozením. Dále jsou to též okolnosti porodu, co ovlivňuje neurobiologii jedince a jeho celkový psychomotorický vývoj. Pokud byly například použity psychotropní, tlumivé látky v době porodního stresu. Rozvoj epidemických vln drogové závislosti po celém světě lze však těžko vztáhnout na biologické faktory. Genofond a další biologické dispozice se u člověka nemění tak rychle. Za tyto jevy spíše odpovídá větší dostupnost a sociokulturní faktory jako např. reklama, absence duchovních hodnot, módní trendy. K tomuto nelze nedodat, že vliv biologické úrovně bývá společností dle mého názoru přeceňován. Často se setkáváme s tvrzeními, že pakliže jsou rodiče závislí na drogách neunikne jim ani jejich dítě. I v tomto případě nelze mluvit o pravidle, přesto, že jde opět o jeden z velice rizikových faktorů. Výzkumy centrální nervové soustavy identifikují dle Kudrleho (2003, s. 91 92) určité důležité neuromodulátory, neurotransmitery a neurohormony ve vztahu k závislosti. Vědci odhalují souvislosti mezi změnami elektrických potenciálů v centrální nervové soustavě a změnami neurotransmise a zároveň mezi změnami hladin neurotransmiterů a změnami afektivních kognitivních funkcí. Každý člověk má individuální ustrojení mozkového neurochemismu, kde do interakce s tímto systémem vstupují jednotlivé psychotropní látky a způsobují změny, jenž jsou pak charakteristické pro změněné emoce, nálady a kognitivní funkce. Látky se stimulačním účinkem jako amfetamin například zvyšují vyplavení dopaminu. Zvyšují jeho nabídku pro postsynaptická vazebná místa, což se projevuje v pocitech euforie, vzrušení a bdělosti. Zároveň ale brání jeho zpětnému vychytávání, to vede posléze k efektu vyčerpání a zvratu k opačným pocitům, jež se pak rozvíjejí v potřebu dalšího užití látky a jsou základem cravingu. Je tedy jasné, že takovéto zacházení je ve své podstatě na dluh, protože se později neblaze projeví v podobě depresivních rozladů a komplexu odvykacích stavů. 20
5.2 Psychologická úroveň Podle Kudrleho (2008, s. 19) jsou nejčastějšími faktory na počátku abúzu návykových látek prožitek nudy, zvědavost, absence vlastních zájmů, narušené hranice a nízké sebevědomí. Uživatelům návykových látek chybí často zájem pro pěstování diferencovaných potřeb a zájmů. Jedinec není rodinou veden k samostatnosti, tak si samostatnost nahrazuje v oblastech kam za ním rodiče nemohou, ve změněných stavech vědomí. Z dalších faktorů pak Kudrle (2003, s. 92) uvádí úroveň postnatální péče tj. péče o harmonický vývoj dítěte, vývoj a diferenciaci jeho potřeb, jejich přiměřené uspokojování, s respektováním hranic. Dále pak podpora v období dospívání, v krizi hledání identity a pomoc v případech objevující se patologie nejrůznějších poruch, chorob jako deprese, úzkost, v horším případě při psychotickém onemocnění. Z psychologických faktorů je celá řada těch, které vznikají jako důsledek užívání drog a posilují pak obvykle další abusus, což nasměřuje jedince k závislosti. Tuto oblast závislosti považuji za nejvíce citlivou, zde se zabýváme celou osobností člověka, zde můžeme, pokud nám to závislý dovolí, nahlédnout do skutečných příčin, které ho vedly k touze po droze. Často si je samotný uživatel drog nemusí uvědomovat ovšem domnívám se, že hlubší analýzou lze dojít k samotné podstatě. Trauma z dětství, špatné sociální prostředí, touha po jinakosti, touha po jiném prožitku, nuda, pocit marnosti, naléhání okolí, potřeba být přizván do subkultury, to je jen výčet příkladů, ke kterým se lze skrze psychiku člověka dostat a pochopit tak myšlení a jednání závislého natolik, aby bylo snadnější mu efektivně pomoci. 5.3 Sociální úroveň Sociální úroveň zaměřuje svůj kontext, jak poukazuje Kudrle (2003, s. 92 93), na vliv vztahů s okolím. Ty formují zrání jedince, případně zrání brzdí a deformují. Tyto vlivy jsou v souhrnu od nejobecnějších (rasové příslušenství, společenské postavení, sociální zajištění...) po specifičtější a konkrétnější ovlivňování. Ke konkrétnějším vlivům patří kvalita rodinných vztahů, absence rodiny apod. Dospívání je úzce spojeno s procesem sociálního učení, na němž se podílí zejména rodina se svou morálkou, pravidly a mýty. 21
Ještě specifičtější situace nastane, když dítě vyrůstá v rodině drogově závislých rodičů. Je konfrontováno s braním drog jako s normou. Život s drogově závislým je synonymem pro život v dysfunkčních vztazích. Člověk je vystaven nesplněným slibům, prudkým změnám nálad, nepředvídatelnosti příštích hodin apod. Domnívám se, že přestože sociální prostředí může být velice silně ovlivňujícím faktorem, nelze ho opět brát za stěžejní. Mnozí lidé zastávají názor, že pakliže jsou rodiče závislí na dogách, dopadne zle i jejich potomek. Ovšem některé děti vyrostou, hnusí se jim prostředí ve kterém vyrůstaly a hodlají žít jinak. Nebo mohou rodiče po narození či během vyrůstání dítěte úspěšně abstinovat a tím zlepšit situaci v rodině. Vedle rodiny, jak uvádí Kudrle (2003, s. 92 93) pak hraje velikou roli kolektiv vrstevníků. Sem patří především podpora zájmových činností, vyrovnání se s autoritami atd. Pro dospělé je tato úroveň apelem na kultivaci vlastního obrazu, jenž dětem jako poselství do jejich života předkládáme. Efektivní využívání volného a času kladný vzor rodičů pokládám za velmi důležitý faktor prevence proti problémům spojeným s užíváním drog, ovšem musím dodat, že i toto má svá úskalí. Rodiče někdy mohou mít tendence k přehánění či neupřímnosti. Skrze potomka si mohou plnit své sny, kterých se jim nepodařilo dosáhnout bez ohledu na to, jestli na to dítě skutečně má, či jestli ho zájmová činnost skutečně natolik baví, aby jí bylo věnováno tolik času a námahy. Dítě někdy zbytečně přetěžují a kladou na ně nároky, které jedinec nemusí unést. Zjištění, že jejich potomek zanechal milovaného fotbalu a ke všemu vysedává po hospodách a kouří trávu je pro ně potom šokující a málokdy jsou si ochotni přiznat, že chování jejich potomka může být vzdorem proti jejich správné výchově. V adolescenci jsou dle mého názoru jedinci citliví také na neupřímné a povýšené chování rodičů. Chování rodičů typu já toto dělat můžu protože tak to prostě je a ty to dělat nebudeš, protože dokud tady bydlíš tak to nesmíš většinou vybuduje propast v komunikaci. Domnívám se, že v období dospívání je velmi důležité budovat vzájemnou důvěru mezi dítětem a rodičem, jen tak se nám pak může svěřit s případnými problémy, změnami a starostmi, které má a toto může být mnohem účinější prevence než kterákoli jiná. 22