NÁZEV ŠKOLY: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 ŠABLONA: NÁZEV PROJEKTU: REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: V/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zlepšení podmínek pro vzdělávání CZ.1.07/1.5.00/34.0639 NÁZEV A ČÍSLO MATERIÁLU: VY_52_INOVACE_05.24 VYTVOŘENO: Březen 2014 AUTOR: VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: SADA: NÁZEV VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU: Bc. Josef Konop, Josef Johánek Odborný výcvik Mechanik seřizovač, Obráběč kovů, Strojní mechanik OV pro 1. - 3. ročníky T3-2 Vrtání a zahlubování děr, vrtání děr podle orýsování, navrtávání a předvrtávání 1
ANOTACE: Prezentace slouží žákům k seznámení se s významem upínání obrobků do svěráku, na stůl a na úhelník. S vrtáním obrobků při různých způsobech upnutí, jak správně postupovat při vrtání děr podle orýsování, navrtávání a předvrtávání, při zahlubování děr rovnými a kuželovými záhlubníky, vyhrubování a vystružování děr. OČEKÁVANÝ VÝSTUP: Žáci se naučí správnému chování u vrtaček a v prostoru kolem nich, vyhledávat a nastavovat správné řezné podmínky při různých způsobech vrtání. Žáci se naučí vrtat díry obrobků při upnutí na stůl vrtačky, do strojního svěráku, podle orýsování, navrtávat a předvrtávat. Vrtané otvory správně zahlubovat rovnými a kuželovými záhlubníky, volit správný technologický postup a nástroje při dokončování přesných děr vyhrubováním a vystružováním. ROČNÍK: 2. a 3. DRUH UČEBNÍHO MATERIÁLU: Prezentace STUPEŇ A TYP VZDĚLÁVÁNÍ: POMŮCKY: CÍL INOVACE: METODICKÉ POKYNY: Středoškolské vzdělávání Panel vrtání, výkresy, technologické postupy, vrtáky, záhlubníky, výhrubníky, výstružníky Výklad učiva a seznámení se s nástroji, nářadím a upínacími způsoby při všech způsobech vrtání, volbou správného postupu při vrtání a řezných rychlostí Část prezentace je zaměřena na opakování 2
Výchovný cíl: vést žáky k správnému postupu při vrtání a zahlubování děr vést žáky k samostatnosti při vrtání, vyhrubování a vystružování vypěstovat u nich pocit pečlivosti a odpovědnosti vést žáky k šetření strojů, nářadí a nástrojů při práci na vrtačkách vést žáky k svědomitosti při upínání a osvojit si bezpečně způsoby upínání vést žáky k dodržování bezpečnosti práce Výukový cíl: seznámit a prakticky procvičit s žáky vrtání děr u obrobků upnutých na stole vrtačky a ve strojním svěráku seznámit a prakticky procvičit vrtání děr podle orýsování, navrtávání a předvrtávání seznámit a prakticky procvičit s žáky zahlubování děr rovnými a kuželovými záhlubníky seznámit žáky s nastavováním otáček a posuvů na jednotlivých druzích vrtaček seznámit žáky s bezpečností práce na vrtačkách Naučit: žáky volit správné nástroje pro jednotlivé způsoby vrtání žáky upínat obrobky na stůl vrtačky žáky vrtat obrobky dle orýsování, navrtávat, předvrtávat a zahlubovat žáky samostatnému vyhrubování a vystružování děr žáky správným základním pohybům při vrtání dodržovat bezpečnost a hygienu práce 3
Učební pomůcky: panel vrtání a zahlubování strojnické tabulky vrtačky na pracovišti vrtáky, nástroje, upínací hlavičky, redukční pouzdra výkresy, technologické postupy tabulky posuvů, řezných rychlostí a lícování výhrubníky, výstružníky a mezní kalibry Obsah instruktáže: význam upínání obrobků do svěráku, na stůl a na úhelník upínání nástrojů význam vrtání děr podle orýsování, navrtávání a předvrtávání nástroje ošetřování, údržba měřidla význam zahlubování děr nástroje, záhlubníky ošetřování, údržba význam vyhrubování, vystružování volba nástrojů pro vrtání, vyhrubování a vystružování bezpečnost práce kontrolní otázky 4
Vrtání a zahlubování děr nástroje, postup práce Význam upínání obrobků do svěráku, na stůl a na úhelník: součást se upíná při vrtání tehdy, je-li nebezpečí jejího otáčení nejčastěji se součásti upínají do strojního svěráku upínání do svěráku se používá: pro lehké práce svěrák s upínacím šroubem otáčeným rukojetí pro sériovou výrobu svěrák s výstředníkovým upínáním v hromadné výrobě svěrák s pneumatickým upínáním pro zvláštní obrobky svěrák sklopný, prismata (pro upínání válcových součástí) při upínání na stole vrtačky používáme upínky (rovné, zahnuté, ) tyto upínky se používají rovněž pro zajištění svěráku proti pootočení při upínání upínkami jsou nezbytné podpěry, kterými se ustavuje součást vzhledem k vřetenu vrtačky součásti, které nelze postavit na stůl stroje, se upínají pomocí úhelníků (jednoduché, univerzální) pomocí univerzálních úhelníků se může upínat výrobek v různých úhlech ve velkosériové, hromadné výrobě je nejvhodnější upnutí pomocí vrtacích přípravků 5
Upínání nástroje: ve vřetenu vrtačky musí být vrták přesně vystředěn, zajištěn proti pootočení vrtáky menších průměrů se upínají do tříčelisťového sklíčidla nástroje větších průměrů se upínají pomocí kuželové stopky s unašečem je-li kuželová stopka menší než dutina vřetene, použije se redukčních pouzder pro rychlou výměnu nástroje se používá rychloupínací hlava s výměnnými vložkami, která umožňuje výměnu nástroje za chodu stroje 6
Vrtání děr podle orýsování, navrtávání a předvrtání (nástroje) Význam vrtání děr podle orýsování, navrtávání a předvrtávání: poloha díry pro vrtání méně přesných roztečí se provádí pomocí rýsovací jehly a ocelového pravítka nebo přesněji na rýsovací desce pomocí nádrhu zde se orýsují díry dvojím způsobem - od osy nebo od hrany materiálu střed díry se vyznačí důlkem důlek musí být přesně ve středu, proto se klepne nejprve slabě, zkontroluje se přesnost a pak se důlek dokončí pro malé průměry vrtáků se může vrtat přímo po důlkování díry větších průměrů se navrtávají středicím vrtákem podle velikosti vrtané díry se volí vhodná velikost středicího vrtáku (průměr 1; 1,5; 2; 2,5; ) velké díry je vhodné navrtávat a dále předvrtat nejprve se vyvrtají díry pro odstranění středu materiálu (průměr 5 až 6) a dále podle velikosti díry předvrtáme dalšími vrtáky (po 8 až 10 mm) 7
Nástroje ošetřování, údržba: jako nástroje pro orýsování se použije rýsovací jehla, ocelové pravítko, dále nádrh pro důlkování pak kladivo a důlkovač pro vlastní vrtání pak válcový či šroubový vrták, pro navrtávání středicí vrták se všemi nástroji je potřeba zacházet šetrně 8
Měřidla: nejpoužívanější měřidlo je posuvné měřítko posuvným měřítkem se měří orýsování děr před vrtáním, při vlastním vrtání pak hloubku díry a průměr díry dále lze použít hloubkoměru 9
Zahlubování děr rovnými a kuželovými záhlubníky Význam zahlubování děr: Záhlubníky a zahlubování se rozděluje do dvou částí: srážení hran a otřepů záhlubníky zahlubování děr pro hlavy šroubů a úpravu dosedacích ploch pro šrouby záhlubníky pro srážení hran v dírách sráží ostré hrany v otvorech, příp. zahlubují díry pro hlavy šroubů a nýtů mají vrcholový úhel 60, 90, příp. 120 srážejí se jimi hrany u děr větších průměrů, pro malé díry je vhodné upravit vrták záhlubníky pro hlavy šroubů se rozdělují podle hlavy šroubu, pro který je záhlubník určen na válcové a kuželové 10
Nástroje záhlubníky, ošetřování, údržba: záhlubníky pro hlavy šroubů se skládají z vodícího čepu a pracovní části postup při zahlubování: vrtání díry pro šroub řídí se velikostí šroubu + vůle (např. pro M6 průměr 6.4) zahlubování vodicí čep vede záhlubník v ose vyvrtané díry, hloubka zahlubování je závislá na výšce hlavy šroubu sražení hran záhlubníky jsou označeny podle šroubu, pro který se zahlubuje, např. M6 válcový řezné podmínky pro záhlubník - volí se nižší otáčky, většinou se zahlubuje ručně, bez použití posuvu způsoby upínání záhlubníků: záhlubníky menších průměrů mají válcovou stopku, upínají se do vrtací hlavičky větší záhlubníky s kuželovou stopkou se upínají do vřetene vrtačky buď přímo nebo pomocí redukční vložky 11
Vrtání, vyhrubování, vystružování nástroje, postup práce Význam vyhrubování a vystružování děr na vrtačce: díry vrtané vrtákem jsou nepřesné přesnější opracování díry se provádí vyhrubováním a vystružováním při vyhrubování se díra zvětšuje na průměru o 0,5 2 mm při vystružování se díra zvětšuje na průměru o 0,2 4 mm povrch díry je lépe vyhlazen, dostane přesný rozměr a správný geometrický tvar výhrubníky bývají obvykle čtyřbřité u výstružníků bývá až 18 břitů v díře je výstružník lépe veden, tříska je velmi jemná, poněvadž ubírání přídavku materiálu je rozděleno na větší počet břitů 12
Volba nástrojů pro vrtání, vyhrubování a vystružování: použije se např. tabulka přehled nástrojů na obrábění děr H7 a H8 (lícování ISA jednotná díra) v té se zjistí, že pro provedení díry o průměru 20 H8 nutno volit: I. operace vyvrtání díry šroubovitý vrták průměr 19 mm II. operace vyhrubování díry volí se výhrubník se zmenšením 0,25 mm, tj. výhrubník průměr 19,75 mm III. operace vystružení díry volí se výstružník průměr 20 H8 v uvedené tabulce je vidět, že u průměru do 10 mm odpadá vyhrubování 13
Měření děr mezními kalibry Význam měření mezními kalibry: měření mezními kalibry slouží k tomu, aby se zjistilo, zda vnitřní rozměry děr nebo průměry hřídelů. čepů apod., jsou vyrobeny v předepsané toleranci velikost mezního kalibru je předepsána nepřímo výkresem zpravidla jmenovitým rozměrem a dvěma mezními úchylkami 14
Volba měřidla mezního kalibru: mezní kalibry jsou vyráběny podle lícovací soustavy ISA, podle normy: ČSN 01 4211 pro soustavu jednotné díry ČSN 014214 pro soustavu jednotného hřídele při kontrole vnitřního rozměru se použije mezní válečkový kalibr při měření se musí dobrá strana kalibru dát lehce vsunout vlastní vahou do děr obrobku zmetková strana nesmí projít 15
Kontrolní otázky: 1. Kdy musíte součást při vrtání upínat? 2. Popište upínání součástí do strojního svěráku! 3. Jaký je rozdíl mezi upínáním na stůl a na úhelník? 4. Co je řezná rychlost význam? 5. Jaký je postup při orýsování děr? 6. Význam navrtávání. 7. Proč je potřeba větší díry předvrtávat? 8. Které jsou úhly šroubovitého vrtáku? 9. Pracovní postup při vrtání. 10. Čím provádíme po vyhrubování větších děr přesnější průměr a hladší povrch díry? 11. Proč je nutné k docílení přesné díry tuto po vyvrtání nejdříve hrubovat a pak stružit? 12. Rozlišení záhlubníků podle vrcholového úhlu. 13. Význam zahlubování děr, srážení hran. 14. Kdy použijeme na měření posuvné měřítko, mikrometr a kdy mezní kalibr? 15. Upínání vrtáků a záhlubníků na vrtačce. 16. Postup při zhotovení děr pro hlavy šroubů. 17. Způsoby upínání záhlubníků. 18. Jaké druhy výhrubníků používáme? 19. Jak poznáme dobrou stranu mezního kalibru? 20. Co všechno můžeme měřit mezními kalibry? 21. Kam pokládáme při práci měřidla? 16
Použité zdroje foto a obrázky: Snímek 3 - http://www.dzidziband.wz.cz/kniha.gif Snímek 16 - http://i.idnes.cz/09/043/gal/efl2aa40b_25ks_5_kniha_v.jpg Ostatní snímky - použité vlastní fotografie Použité zdroje: VÁVRA, P., LEINVEBER, J. Strojnické tabulky. Praha: SNTL, 1984. DILLINGER, J., A KOL. Moderní strojírenství pro školu i praxi. 1. vydání. Praha: Europa- Sobotáles, 2007. ISBN 978-80-86706-19-1. NĚMEC, D., A KOL. Strojírenská technologie 3. Praha 1: SNTL, 1982. 5429 04-207-82. DRIENSKY, D., FÚRYK, P., LEHMANOVÁ, T., TOMAIDES, J., Strojní obrábění I. Praha 1: SNTL, 1986. 2580 04-238-86. 17