Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Možnosti využití volně dostupného softwaru v podnikové praxi Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Pavel Haluza, Ph.D. Petr Kupka Brno 2013
Děkuji panu Ing. Pavlu Haluzovi, Ph.D. za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytl při zpracování mé bakalářské práce. Dále také své rodině za veškerou podporu a pomoc. V Brně dne 13. května 2013
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Ing. Pavla Haluzy, Ph.D. a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 13. května 2013
Abstract KUPKA, PETR. The possibility of using freely available software in business practice. Brno, 2013. Bachelor thesis. Mendel University in Brno. This bachelor thesis deals with possibility of using freely available software in business practice. It presents the most commonly used software licences and defines concept of Free and open source software. For each category of software, chosen by the top management of company Anete s.r.o., there are introduced representatives of proprietary and freely available software. Also there are listed their features and it s considered, if it s possible to replace proprietary products by their freely available alternatives. The practical part of bachelor thesis consists of design and implementation of program called Selection tool, which helps it s users with choosing the most suitable software product. Key words Open source, Free software, proprietary software, licence, communication software, office software, database servers, email clients, Selection tool. Abstrakt KUPKA, PETR. Možnosti využití volně dostupného softwaru v podnikové praxi. Brno, 2013. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně. Bakalářská práce se zabývá možnostmi využití volně dostupného softwaru v podnikové praxi. Jsou v ní představeny nejpoužívanější licence pro využití softwaru a definovány pojmy Free a open source software. Pro jednotlivé kategorie softwaru, které byly zvoleny vedením firmy Anete s.r.o., jsou představeni zástupci proprietárního a volně dostupného softwaru. Dále jsou uvedeny jejich vlastnosti a je zhodnoceno, zda je možné nahradit proprietární produkty jejich volně dostupnými variantami. Praktická část obsahuje návrh a implementaci programu Výběrový nástroj, který má za úkol pomoci uživatelům při výběru ideálního softwarového produktu. Klíčová slova Open source, Free software, proprietární software, licence, komunikační software, kancelářský software, databázové servery, emailoví klienti, Výběrový nástroj.
Obsah 11 Obsah 1 Úvod a cíl práce 17 1.1 Úvod... 17 1.2 Cíl práce... 17 2 Používané licence pro využití softwaru 18 2.1 Co je to licence... 18 2.2 Dělení licencí... 19 3 Free software 21 3.1 Pravidla pro využití free softwaru... 22 4 Open source software 23 4.1 Pravidla pro využití OSS... 23 4.2 Srovnání s proprietárním softwarem... 24 4.2.1 Bezpečnost... 24 4.2.2 Financování... 25 4.2.3 Shrnutí... 25 5 Srovnání zástupců open source a proprietárního softwaru 26 5.1 Kancelářský software... 26 5.1.1 Textové procesory... 31 5.1.2 Tabulkové procesory... 35 5.1.3 Prezentační programy... 38 5.1.4 Shrnutí... 41 5.2 Komunikační software... 42 5.2.1 Komunikační software využívající psaný text... 43 5.2.2 Komunikační software využívající hlas a video... 45 5.2.3 Shrnutí... 49 5.3 Databázové servery... 50 5.3.1 Proprietární varianty... 50
Obsah 12 5.3.2 Open source varianty... 52 5.3.3 Shrnutí... 53 5.4 Emailoví klienti... 53 5.4.1 Proprietární varianty... 54 5.4.2 Open source varianty... 55 5.4.3 Shrnutí... 56 6 Implementace výběrového nástroje 57 6.1 Zadání programu... 57 6.2 Nástroje použité k realizaci... 57 6.3 Implementovaná funkcionalita programu... 58 6.4 Shrnutí... 62 7 Závěr 63 8 Literatura 64 A Přiložené CD 67 B Zdrojový kód hlavního formuláře 68
Seznam obrázků 13 Seznam obrázků Obr. 1 Logo organizace GNU 21 Obr. 2 Logo organizace OSI 23 Obr. 3 Startovací centrum Apache OpenOffice 3.4.1 29 Obr. 5 Uživatelské rozhraní programu MS Word 2013 31 Obr. 6 Uživatelské rozhraní programu Apache OpenOffice Writer 3.4.1 33 Obr. 7 Uživatelské rozhraní programu LibreOffice Writer 4.0.2 35 Obr. 8 Uživatelské rozhraní programu MS Excel 2013 36 Obr. 9 Uživatelské rozhraní programu Apache OpenOffice Calc 37 Obr. 10 Uživatelské rozhraní programu LibreOffice Calc 4.0.2 38 Obr. 11 Uživatelské rozhraní programu MS PowerPoint 2013 39 Obr. 12 Uživatelské prostředí programu Apache OpenOffice Impress 3.4.1 40 Obr. 13 Uživatelské rozhraní programu LibreOffice Impress 4.0.2 41 Obr. 14 Uživatelské rozhraní programu ICQ 8 44 Obr. 15 Uživatelské rozhraní programu Miranda IM 0.10.12 45 Obr. 16 Uživatelské rozhraní programu Skype 46 Obr. 17 Uživatelské rozhraní programu Ekiga 4 47 Obr. 18 Uživatelské rozhraní programu Jitsi 49 Obr. 19 Uživatelské rozhraní programu MS Outlook 2013 54 Obr. 20 Uživatelské rozhraní programu Mozilla Thunderbird 17.0.5 56 Obr. 21 Uživatelské rozhraní programu Výběrový nástroj 58 Obr. 22 Výběrový nástroj s daty sdruženými podle sloupce HW požadavky 58
Seznam obrázků 14 Obr. 23 Editace záznamu v programu Výběrový nástroj 59 Obr. 24 Formát importovaného souboru 60 Obr. 25 Filter editor se zadanými kritérii 60 Obr. 26 Porovnávací formulář 61 Obr. 27 Vyexportovaný soubor 62
Seznam tabulek 15 Seznam tabulek Tab. 1 Srovnání vlastností kancelářských balíků 30 Tab. 2 Orientační ceny některých edicí MS SQL Server 2012 52
Seznam tabulek 16
Úvod a cíl práce 17 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Informační technologie patří v současné době mezi jeden z nejrozšířenějších oborů. Staly se nástrojem pro prakticky všechna odvětví průmyslu a jsou nepostradatelnou součástí podnikání. Zaměstnavatel si jen těžko představí vedení podniku bez každodenního použití výpočetní techniky a softwarových pomůcek, které usnadňují práci nejen jemu, ale i jeho zaměstnancům. Moderní podnik se tedy zkrátka neobejde bez vhodného softwaru. Vhodným softwarem rozumíme produkt, který nejen splňuje danou funkci, ale je také správně zvolen pro potřeby konkrétního uživatele. Existuje velké množství softwarových produktů, ale některé z nich jsou pro většinu zákazníků příliš nákladné na pořízení a provoz. Naštěstí k nim často existují i open source varianty, které však díky nedostatku marketingu nejsou příliš známé. 1.2 Cíl práce Cílem této práce je představit existující licence pro využití softwaru, vybrat typické zástupce open source produktů, uvést jejich vlastnosti a zvážit vhodnost jejich využití v podnikové praxi. Dále navrhnout a implementovat nástroj pro výběr nejvhodnějšího softwaru dle zadaných požadavků.
Používané licence pro využití softwaru 18 2 Používané licence pro využití softwaru Všichni uživatelé výpočetní techniky se alespoň jednou setkali se softwarovou licencí. I uživatel osobního počítače, který se nepohybuje v oblasti informačních technologií, prošel procesem přijetí licenčních podmínek při instalaci programů. Málokdo se ovšem nad těmito podmínkami pozastaví a věnuje svůj čas bedlivému prostudování všeho, co souhlas s licenčními podmínkami obnáší. Ve většině licenčních podmínek se například uvádí: Definice zakoupeného softwaru Upozornění, zda daný produkt zasílá informace poskytovateli Informace o zakoupené licenci (udělení nevýhradního a nepřevoditelného práva instalovat software na pracovní stanici, za předpokladu, že byl zaplacen licenční poplatek) Omezení práv koncového uživatele udává, zda software může být šířen, nebo zda mohou být vytvářeny jeho odvozené verze Podrobnosti ohledně autorských práv Ustanovení začátku a doby trvání dané dohody Informace o licenčním poplatku a platební podmínky Prohlášení koncového uživatele o seznámení se s podmínkami užití 2.1 Co je to licence Slovo licence vzniklo z latinského slova licentia, které bylo chápáno jako udělení výjimečného povolení k provozu určité činnosti, většinou ve smyslu živnostensko-právním (Štědroň, 2010). V současné době můžeme tento pojem charakterizovat jako soubor pravidel a omezení, který udává, jak může být s produktem zacházeno. Softwarové licence jsou obvykle velmi komplikované a komplexní, proto autoři přenechávají jejich tvorbu právníkům. Obvykle autor zvolí pro svůj produkt jednu z již existujících licencí, kterou případně doplní o vlastní dodatky (Štědroň, 2010). Při koupi softwarového produktu nekupujeme instalační CD a manuál, ve skutečnosti kupujeme licenci, která nás opravňuje k použití zakoupeného softwaru. Zaplacením tedy vznikne právo používat software v souladu s licenčními podmínkami. To však platí jen po dobu, která je stanovena při koupi. (Štědroň, 2010)
Používané licence pro využití softwaru 19 2.2 Dělení licencí Licence můžeme dělit na základě mnoha faktorů: 1. Podle počtu pracovních stanic, na kterých může být produkt nainstalován 1.1. Samostatná licence produkt lze nainstalovat na právě jednu pracovní stanici 1.2. Vícemístná samostatná licence zahrnuje více licencí pod jedním sériovým číslem, umožňuje tedy nainstalovat software na více pracovních stanic 1.3. Síťová licence jednotlivé pracovní stanice si půjčují licence ze serveru. Většinou je dán maximálně povolený počet stanic, na kterých bude produkt nainstalován 2. Podle typu uživatele 2.1. Soukromá licence pro potřeby fyzické osoby 2.2. Pro vzdělávací instituce 3. Obecné dělení dle práv, která jsou udělena uživateli 3.1. Adware software s tímto druhem licence je možné užívat zdarma, nicméně každý produkt obsahuje alespoň jednu viditelnou reklamu, ze které je placen jeho vývoj. Často se jedná o specifikaci licence typu EULA. 3.2. Artistic License 2.0 tato licence umožňuje volné používání, modifikování a šíření softwarového produktu, ale pouze za předpokladu, že vlastní verze bude předávána dalším uživatelům zdarma. Software pod touto licencí je možné využít i v komerčních projektech, lze ho tedy použít v podnikové praxi. Licence je schválená sdružením OSI (viz níže) a plně odpovídá Debian Free Software Guidelines. 3.3. Demo (Trial) slouží pouze k prezentaci funkčnosti plné verze. Zpravidla je omezena funkčnost demo verze produktu, nebo také možná doba jejího používání. Verzi s omezenou funkčností nazýváme Demo, časové omezenou pak Trial. 3.4. EULA (End User Licence Agreement) přesně určuje, co uživatel smí a nesmí se softwarem dělat. Při instalaci programu je nutné souhlasit se seznamem licenčních podmínek. Zdrojový kód může být open source, nicméně výsledný produkt spadá pod EULA. 3.5. Freeware forma distribuce, u které patří autorská práva autorovi, ale softwarový produkt je zpřístupněn všem uživatelům zdarma. Autor má možnost omezit způsob využití softwaru. Autor většinou vytváří programy tohoto typu pro prezentaci svých pokrokových nápadů. 3.6. GNU GPL (General Public License) jedna z nejpoužívanějších licencí pro šíření bezplatného softwaru. Zaručuje volné používání, šíření i modifikování programů, ale pouze za předpokladu, že autor nebude požadovat žádné poplatky (případně pouze částku pokrývající distribuční náklady). Toto pravidlo platí nejen pro samotný software, ale i pro produkty, jejichž zdrojový kód byl od něj odvozen.
Používané licence pro využití softwaru 20 3.7. Public Domain využitím této licence se autor vzdává všech práv nad publikovaným softwarem. Každý uživatel jej může volně šířit, používat a modifikovat. 3.8. Shareware autor vlastní všechna práva na softwarový produkt, který je možné volně distribuovat. Zpravidla je zpřístupněn uživatelům po určitou dobu na vyzkoušení. Pokud ho uživatel stále využívá a vyhovuje mu, je povinen řídit se podle autorovy licence. Většinou je nucen zaplatit cenu programu, čímž se stane registrovaným uživatelem produktu, je oprávněn program využívat dále a získává např. on-line podporu. (Slunečnice.cz, 1998)
Free software 21 3 Free software Většina uživatelů si pod pojmem free software představí software, který lze stáhnout a používat zdarma. Tato skupina softwarových produktů ovšem neobsahuje software, který je zadarmo, nýbrž svobodný software. Jde tedy o software, který je možné používat bez poplatků, ale není to pravidlem u všech zástupců této kategorie. Pro přesné vymezení tohoto pojmu a stanovení všech pravidel byla v USA v roce 1985 založena nezisková organizace Free Software Foundation (FSF). Hlavním zakladatelem a současně duchovním vůdcem této organizace je pan Richard Stallman, autor textového editoru Emacs (Pech, 2008). Tato organizace se zaměřila na tvorbu svobodného operačního systému na bázi UNI- Xu, který byl označován zkratkou GNU (GNU s Not Unix). Název byl odvozen od stejnojmenné organizace, kterou Richard Stallman založil v roce 1983. Za pomoci pana Linuse Torvaldse, který organizaci poskytl jádro operačního systému, vznikl z tohoto projektu operační systém GNU/Linux. (Pech, 2008) Obr. 1 Logo organizace GNU Zdroj: www.gnu.org Richard Stallman se také zasloužil o vytvoření licence GPL (GNU Public Licence), původně napsané pouze pro projekt GNU, která programátorům a uživatelům jejich softwaru umožňuje svobodně nakládat s jejich programy. Autor programu tedy souhlasí s užíváním, šířením a upravováním zdrojového kódu svého díla. Pokud je ovšem zdrojový kód změněn, musí autor změny uvést své jméno, aby případná nefunkčnost programu nebyla přisuzována původnímu autorovi. Pokud autor programu přestane mít zájem vyvíjet své dílo, je naprosto běžné, že za něj vývoj převezme jiný programátor. Tato licence dále vyžaduje, aby díla odvozená od původního programu byla šířena pod toutéž licencí. (Pech, 2008)
Free software 22 3.1 Pravidla pro využití free softwaru Softwarové produkty označované jako free software nemusí být vždy zdarma. Obecně ovšem platí, že pokud si takový program zakoupíte, získáváte právo jej dále prodávat. Pro svobodný software jsou definovány čtyři následující svobody: 1. Svoboda spustit program za jakýmkoliv účelem. 2. Svoboda studovat, jak program pracuje a přizpůsobit ho svým potřebám. 3. Svoboda šířit kopie za účelem pomoci ostatním uživatelům. 4. Svoboda vylepšovat program a zveřejňovat zlepšení, aby z nich měla prospěch celá komunita. Předpokladem pro svobodu 2 a 4 je přístup ke zdrojovému kódu. (Pech, 2008)
Open source software 23 4 Open source software Open source software (také označován jako open software, zkratka OSS) je kategorie softwarových produktů s otevřeným zdrojovým kódem. Otevřeností rozumíme jak technickou, tak legální dostupnost kódu. Každý uživatel OSS má tedy při dodržení jistých podmínek možnost prohlížet a upravovat zdrojový kód programu. Stejně jako pro free software existuje i pro OSS organizace, která definuje pravidla využívání programů a udává požadavky, které musí OSS splňovat. Tato organizace nese název Open Source Initiative (OSI) a byla založena Ericem Raymondem v roce 1998. (Pech, 2008) Obr. 2 Logo organizace OSI Zdroj: www.opensource.org 4.1 Pravidla pro využití OSS OSI stanovila deset základních svobod, které jsou platné pro každý OSS. Zde je uveden překlad Václava Radoměřského, uveřejněný na serveru abclinux (Pech, 2008). 1. Licence programu nesmí nikoho omezovat v prodávání nebo rozdávání programu jako součást celku, obsahujícího programy z různých zdrojů. Licence nesmí vyžadovat licenční poplatek nebo jiný poplatek za takový prodej. 2. Program musí zahrnovat zdrojový kód a musí být umožněna jeho distribuce jak ve zdrojové formě, tak v kompilované formě. Když nějaká forma produktu není distribuována společně se zdrojovým kódem, musí existovat dobře propagované možnosti získaní zdrojového kódu za cenu nepřesahující přiměřené reprodukční náklady, nejlépe bezplatným stažením z Internetu. Zdrojový kód musí být preferovanou formou modifikování programu. Úmyslně zatemnělý
Open source software 24 (zmatený) zdrojový kód není dovolen. Polotovary (meziprodukty) jako výstup preprocesoru nebo překladače nejsou dovoleny. 3. Licence musí povolovat modifikace a odvozená díla musí dovolovat, aby byly distribuovány za stejných podmínek jako originální software. 4. Licence může omezit distribuci modifikovaných verzí zdrojového kódu pouze tehdy, jestliže umožňuje distribuci "patch souborů" spolu se zdrojovým kódem za účelem modifikace programu při jeho kompilaci (sestavení). Licence musí výslovně dovolovat distribuci softwaru, vytvořeného z modifikovaného zdrojového kódu. Licence může vyžadovat, aby odvozená díla nesla odlišný název, než původní produkt, nebo jiné číslo verze. 5. Licence nesmí diskriminovat žádnou osobu nebo skupinu osob. 6. Licence nesmí nikoho omezovat v používání programu při konkrétním snažení. Například nesmí omezovat užití programu při podnikání nebo pro genetický výzkum. 7. Práva spojená s programem se musí vztahovat na každého, komu byl program redistribuován bez nutnosti akceptovat dodatečné licence. 8. Práva spojená s programem nesmí záviset na tom, zda je program částí určité softwarové distribuce. Pokud je tento program extrahován z této distribuce a je používán nebo distribuován v souladu s ustanoveními jeho licence, potom všechny strany, kterým byl tento program redistribuován, by měly mít stejná práva, jaká dopřávala originální softwarová distribuce. 9. Licence nesmí ustanovit omezení na jiný software, distribuovaný spolu s licencovaným softwarem. Např. licence nesmí vyžadovat, aby všechen ostatní software distribuovaný na stejném médiu musel být open-source. 10. Žádné ustanovení licence nesmí být založeno na jakékoli individuální technologii nebo stylu rozhraní. (Pech, 2008) 4.2 Srovnání s proprietárním softwarem Proprietární software 1, stejně jako OSS, má své výhody i nevýhody. Záleží na konkrétním uživateli, které vlastnosti jsou pro něj důležitější. Pro představu uvedu pár atributů, které dle mého názoru sehrávají největší roli v rozhodovacím procesu uživatele. 4.2.1 Bezpečnost U proprietárního softwaru je bezpečnost zaručena znepřístupněním zdrojového kódu programu. Přístup k němu mají jen vývojáři dané organizace a to jen v prostředí firmy. U open 1 Proprietárním softwarem rozumíme software, jehož autor znemožňuje uživatelům provádět jakékoliv změny v jeho zdrojovém kódu. Pokládá se za protiklad svobodného softwaru.
Open source software 25 source softwaru je tomu úplně jinak, zdrojový kód je volně zpřístupněn všem potenciálním uživatelům. Tato skutečnost může mít pozitivní, ale i negativní dopad na kvalitu výsledného produktu. Výhodou zveřejněného kódu je pro autora softwaru počet uživatelů, kteří mohou prohlížet kód a odhalovat v něm bezpečnostní nedostatky. To však platí pouze za předpokladu, že tyto bezpečnostní mezery nahlásí tvůrcům programu a nepoužijí je k činnosti, která by mohla poškodit další uživatele programu a jejich data. Z tohoto důvodu se výrazně doporučuje dokonalé prozkoumání zdrojového kódu OSS při použití ve firemní praxi. Pokud jsou odhaleny jakékoliv nedostatky, které by mohly být použity k poškození koncového uživatele, musí být zdrojový kód modifikován. 4.2.2 Financování Případů, kdy je open source software dodáván zcela zdarma, v současnosti stále ubývá. Za povedený produkt dnes vyžadují vývojáři přinejmenším licenční poplatek na financování vývoje projektu. Proto se stále více objevují nové alternativní formy financování, díky kterým mohou autoři programů požadovat po uživatelích jednorázové nebo pravidelné poplatky za používání produktu. Dnes nejčastěji používaným způsobem distribuce open source softwaru je poskytnout základní verze uživatelům zdarma a za případné úpravy či dodatečně doimplementovanou funkcionalitu účtovat poplatky. (Štědroň, 2010) 4.2.3 Shrnutí Proprietární software se stává stále méně potřebným. Prakticky ke každému zástupci této kategorie existuje jeho open source varianta, nebo alespoň open source aplikace, kterou lze částečně nahradit funkčnost proprietárního softwaru. Pokud uživatel investuje čas do detailního prostudování a přizpůsobení si zdrojového kódu open source programu, získá bezpečnější a výrazně levnější nástroj, který mu pak může sloužit lépe než drahý softwarový produkt, jehož funkčnost a použitelnost je často omezena licenčním ujednáním. Důvodem, proč nepoužívat OSS ve firemní praxi, je ovšem obrovský nedostatek technické podpory. K množství otevřených softwarů často neexistuje úplná dokumentace, specifikující jejich funkčnost. I takové detaily jako neokomentování jednotlivých metod a proměnných v kódu mohou prodloužit přizpůsobování kódu o celé týdny.
Srovnání zástupců open source a proprietárního softwaru 26 5 Srovnání zástupců open source a proprietárního softwaru Pro představu, jak dobře dokáže OSS nahradit software proprietární, budou uvedeni typičtí zástupci otevřeného softwaru ze čtyř kategorií a ke každému z nich jejich nejpoužívanější proprietární protějšek. Tyto kategorie byly zvoleny firmou Anete s.r.o., pro kterou byl navržen i nástroj pro výběr ideálního softwarového produktu podle zadaných kritérií. U každého softwaru budou uvedeny jeho výhody, nevýhody a lehce nastíněna jeho funkčnost. 5.1 Kancelářský software V současné době je tato skupina softwarových produktů naprostou nutností v podniku jakéhokoliv zaměření. Bez možnosti psát poznámky, šířit firemní dokumenty, vytvářet ke svým produktům manuály, prezentace a zpracovávat numerická data se zkrátka neobejde nikdo. Pod pojmem kancelářský software si naprostá většina uživatelů automaticky vybaví pojem Microsoft Office, který podléhá striktní licenční politice firmy Microsoft. Tento kancelářský balík obsahuje nástroje, pokrývající základní potřeby každého zákazníka. Je primárně určen pro operační systém Microsoft Windows, ale jeho starší verze lze zakoupit i pro operační systém Mac OS. V této části budou porovnány jednotlivé produkty tohoto balíku s jejich open source konkurenty. Kancelářský balík Microsoft Office lze pořídit ve více variantách. Tyto varianty se vzájemně liší cenou, počtem počítačů, na kterých je možné software používat, typem licence, programy, které v sobě obsahují, a dalšími bonusy. Cena základní sady určené pro domácnosti činí 3 499 Kč, za verzi pro profesionály pak uživatelé zaplatí až 13 999 Kč (ceny jsou uvedeny pro verzi MS Office 2013). Produkty firmy Microsoft (dále jen MS) mohou výhodně zakoupit jisté instituce či specifické skupiny lidí. Existují zlevněné varianty pro školy, vládní instituce a studenty. Základní varianty, určené normálnímu uživateli, který nepatří do žádné výše zmíněné kategorie, pak jsou: Office 2013 pro domácnosti obsahuje programy MS Word, MS Excel, MS PowerPoint a MS OneNote. Jedná se o základní sadu, která je cenově nejvýhodnější. Office 2013 pro podnikatele oproti variantě určené pro domácnosti obsahuje navíc MS Outlook.
Srovnání zástupců open source a proprietárního softwaru 27 Office 2013 pro profesionály oproti verzi pro podnikatele rozšiřuje řadu produktů o MS Publisher a MS Access. Office 365 tato varianta se výrazně liší od všech předchozích. Jedná se totiž o cloudové 2 řešení, kdy nejsou uživatelova data uložena na jeho lokálním úložišti, ale pro práci s nimi se musí připojit ke vzdálenému serveru. Díky tomuto řešení získává uživatel množství výhod. Dochází ke zvýšení bezpečnosti (bez přihlašovacích údajů není možné dokument upravovat), ke svým datům se uživatel dostane z jakéhokoliv počítače s připojením k internetu, soubory lze vzájemně sdílet se členy týmu a navíc je tato služba multiplatformní 3. Nejznámějšími konkurenty kancelářského balíku MS Office z řad open source softwaru jsou produkty Apache 4 OpenOffice a LibreOffice. Jedná se stejně jako MS Office o sady nástrojů, které by měly pokrýt základní potřeby každého uživatele. Oba kancelářské balíky využívají open source licenci pro zdrojový kód. Jedná se o licenci GNU Lesser General Public License (LGPL), která umožňuje volně upravovat, rozšiřovat a zlepšovat jejich zdrojový kód. Produkt Apache OpenOffice navíc využívá zvláštní dokumentační licenci pro většinu dokumentů, publikovaných na webových stránkách, s názvem Public Document License (PDL). Sada softwarových produktů Apache OpenOffice vznikla otevřením velké části kódu balíku StarOffice (původně komerční produkt firmy Sun Microsystems, který byl po převzetí firmou Oracle přejmenován na Oracle Open Office). V roce 2010 pak vznikla odnož Apache OpenOffice s názvem LibreOffice. Tyto produkty jsou si relativně blízké. Jelikož však LibreOffice vznikl na popud nespokojených uživatelů Apache OpenOffice, je velmi pravděpodobné, že se tyto produkty začnou postupem času čím dál více odlišovat. Je to znát i na počtu updatů, které LibreOffice distribuuje. Zatímco aktuální verze Apache OpenOffice je označena číslem 3.4.1, LibreOffice již dosáhla verze 4.0.2. Kancelářské balíky Apache OpenOffice 3.4.1 a LibreOffice 4.0.2 obsahují stejnojmenné nástroje, tyto programy se však od sebe liší svou funkčností a vzhledem. Jedná se o následující softwarové produkty: Base nástroj pro správu databází, umožňuje tvorbu databázových dotazů a sestav. Konkurent programu MS Access. 2 Data jsou uložena na vzdáleném serveru, k němuž se uživatel připojuje pomocí internetu. 3 Službu je možné používat i na počítači s jiným operačním systémem (např. Mac OS). 4 Apache Software Foundation je nezisková organizace, která podporuje vývoj kancelářského balíku OpenOffice.
Srovnání zástupců open source a proprietárního softwaru 28 Calc vyspělý tabulkový kalkulátor, slouží nejen pro tvorbu tabulek, ale také pro komplexní soustavy propojených dat se vzorci a funkcemi. Je alternativou k programu MS Excel. Draw program určený k práci s vektorovou grafikou, může být použit pro tvorbu vývojových diagramů a schémat. Impress prezentační nástroj, umožňující rychle vytvořit jednoduché i složitější prezentace. Alternativa programu MS PowerPoint. Math program určený pro tvorbu vědeckých výpočtů a vzorců. Writer plní úlohu textového editoru. Odpovídá programu MS Word.
Srovnání zástupců open source a proprietárního softwaru 29 Obr. 3 Startovací centrum Apache OpenOffice 3.4.1 Obr. 4 Startovací centrum LibreOffice 4.0.2
Srovnání zástupců open source a proprietárního softwaru 30 Tab. 1 Srovnání vlastností kancelářských balíků LibreOffice 4.0.2 Apache OpenOffice 3.4.1 Microsoft Office 2013 Licence svobodná (hlavně LGPL) proprietární Cena Velikost instalátoru Podporované OS zdarma 189 MB (pouze celý balík) 120 MB (pouze celý balík) Microsoft Windows (XP a novější), GNU/Linux, Mac OS X, neoficiálně další OS Ostatní jazyky v instalátoru lze doinstalovat Česká nápověda lze doinstalovat (není nutné, umí pracovat s on-line verzí) Od 2499,- Kč výše 2,5 GB (nejnižší verze) MS Windows 7 a novější, Mac OS samostatné instalátory, lze doinstalovat v instalátoru České slovníky lze doinstalovat v instalátoru Otevření dokumentu z libovolné aplikace Export do PDF ano ano ne Export do PDF/A ano, PDF/A-1a ano, PDF/A-1 Import PDF ano (do aplikace Draw) ne Podpora ODF ODF 1,2 ODF 1.1, neúplná Podpora binárních formátů MS Office Stejné GUI ve všech modulech Zdroj: OpenOffice.cz, 2013 neúplná (většina pokryta) ano ano ne
Srovnání zástupců open source a proprietárního softwaru 31 5.1.1 Textové procesory Práci s textovými soubory zaručuje v kancelářském balíku program Microsoft Word. Jeho hlavní nevýhodou je cena, která za samostatný MS Word 2013 činí 3 399 Kč. Dále také zabírá oproti open source variantám nesrovnatelně více místa na lokálním úložišti. Pro přehledné rozmístění funkčních prvků je v MS Word použito ribbon menu. Tento typ navigace zpravidla obsahuje množství karet, na kterých jsou umístěna jednotlivá funkční tlačítka. Tento styl uživatelského rozhraní je použit v MS Office od verze 2007, v dřívějších verzích se používalo klasické rozhraní s rozbalovacími seznamy funkcí. Program MS Word umožňuje uživateli ukládání souborů do více formátů. Obvyklý typ textových souborů, vytvořených v tomto nástroji, je formát Document Word s koncovkou doc a docx. Dokumenty vytvořené v novějších verzích programu, než je verze 2003, nemusí být vždy spustitelné ve verzích starších (je však možné použít Microsoftem dodávaný konvertor dokumentů). Aby byla použitelnost dokumentu zaručena ve všech verzích, musí uživatel při ukládání souboru zvolit formát, který je zpětně kompatibilní se staršími verzemi. Tento nástroj nepodporuje formát OpenDocument (ODF), ve kterém jsou ukládány dokumenty, vytvořené v programech Apache OpenOffice a LibreOffice. Soubory tohoto typu umí sice otevřít, ale může dojít k poškození jejich obsahu. Obr. 5 Uživatelské rozhraní programu MS Word 2013 Zdroj: Anandk@Twc, 2012
Srovnání zástupců open source a proprietárního softwaru 32 Mezi základní vlastnosti MS Word patří: Rozsáhlé možnosti formátování textu Vestavěná kontrola pravopisu Vkládání obrázků, tabulek, hypertextových odkazů, grafů apod. Rozšířené nastavení rozložení stránky Správa hromadné korespondence Systémové a hardwarové požadavky všech programů balíku MS Office 2013: Operační systém Windows 7 nebo Windows 8 Procesor s frekvencí 1 GHz nebo rychlejší Operační paměť 1 GB (32bitová verze, pro 64bitovou verzi 2 GB) Rozlišení 1366 768 nebo vyšší 3,0 GB volného místa na pevném disku (Microsoft corporation, 2013) Textovým procesorem kancelářského balíku Apache OpenOffice je program Writer. Jasnou výhodou tohoto softwaru je jeho cena. Je dostupný pro všechny známé operační systémy zdarma. Na rozdíl od MS Word používá Writer ve všech verzích stejné uživatelské rozhraní. Svými vlastnostmi ho lze přirovnat k rozhraní MS Word 2003. Jedná se o klasické rozbalovací seznamy funkcí s přizpůsobitelnými panely nástrojů. Funkcemi se od proprietárního MS Word výrazně neliší, dokonale zvládá formátování textu, práci s tabulkami, grafy apod. Velkou výhodou tohoto nástroje je však jeho přizpůsobitelnost. Existuje totiž nepřeberné množství uživateli vytvořených doplňků, které umožňují přidat různé funkce, nebo změnit vzhled a rozložení prvků programu. Obdobné doplňky lze sice použít i v MS Word, ale jejich množství je značně omezeno tím, že lze instalovat pouze oficiální doplňky vytvořené a schválené firmou Microsoft. Apache OpenOffice používá jako defaultní formát pro uložení souborů formát Open Document (ODF). Na rozdíl od MS Word je však kompatibilní i se svým konkurentem, umožňuje totiž i práci s dokumenty ve formátu Document Word (doc). Díky jeho vlastnostem, kompatibilitě a množství operačních systémů, na kterých lze tento program používat, se jedná o softwarový produkt, který lze bez potíží používat v podnikové praxi. Firma, užívající tento software, ušetří nemalé finanční prostředky, které by jinak vynaložila na nákup jeho proprietární alternativy, funkčně nepřevyšující open source variantu.
Srovnání zástupců open source a proprietárního softwaru 33 Obr. 6 Uživatelské rozhraní programu Apache OpenOffice Writer 3.4.1 Mezi základní vlastnosti Apache OpenOffice Writer patří: Základní i pokročilé formátování textu Kontrola pravopisu Vkládání skriptů, tabulek, grafů atd. Práce s datovými zdroji Velké množství podporovaných souborových formátů Velmi nízké hardwarové nároky Funkční na všech operačních systémech Systémové a hardwarové požadavky všech nástrojů Apache OpenOffice 3.4.1 pro Windows: Windows 2000 (Service Pack 2 a vyšší) a všechny novější verze operačního systému Windows Operační paměť minimálně 256 MB, doporučeno 512 MB 650 MB volného místa na pevném disku Rozlišení obrazovky 1024 768 nebo vyšší
Srovnání zástupců open source a proprietárního softwaru 34 Systémové a hardwarové požadavky všech nástrojů Apache OpenOffice 3.4.1 pro GNU/Linux: Operační paměť minimálně 256 MB, doporučeno 512 MB 400 MB volného místa na pevném disku Rozlišení obrazovky 1024 768 nebo vyšší Systémové a hardwarové požadavky všech nástrojů Apache OpenOffice 3.4.1 pro Mac OS: Mac OS X 10.4 (Tiger) a vyšší Procesor Intel Operační paměť 512 MB RAM 400 MB volného místa na pevném disku Rozlišení obrazovky 1024 768 nebo vyšší Systémové a hardwarové požadavky všech nástrojů Apache OpenOffice 3.4.1 pro Solaris: Solaris 10 OS a vyšší Operační paměť 256 MB 450 MB volného místa na pevném disku Rozlišení obrazovky 1024 768 nebo vyšší (Apache OpenOffice, 1999) Mezi textovými procesory v sadách nástrojů Apache OpenOffice a LibreOffice nejsou žádné výrazné rozdíly. Funkce, které nabízejí, jsou prakticky totožné, liší se pouze způsobem, jakým jsou volány. Jako příklad může posloužit vytvoření záhlaví stránky. V programu OpenOffice Writer lze vytvořit záhlaví pouze přes otevření seznamu funkcí Vložit a volbou funkce Záhlaví. V program LibreOffice Writer lze tuto funkci jednoduše aplikovat přejetím kurzoru nad horní okraj stránky. Podobných rozdílů najdeme spoustu. Další výhodou LibreOffice Writer, která už byla zmiňovaná výše, je množství updatů, které vydává. Na rozdíl od Apache OpenOffice neustále zlepšuje svoji funkcionalitu a snaží se co nejvíce usnadnit a zrychlit práci uživatele. Důvodem, proč Apache OpenOffice nevydává velké množství nových verzí, je ukončení jeho komerčního vývoje firmou Oracle. O vývoj se tedy bude starat pouze komunita, která se s Oracle často dostávala do konfliktu. Program LibreOffice Writer je stejně jako jeho alternativa Apache OpenOffice Writer vhodný pro použití ve firmách. Dokáže plně zastoupit proprietární software firmy Microsoft. Podporuje velké množství souborových formátů a lze ho použít na více operačních systémech.
Srovnání zástupců open source a proprietárního softwaru 35 Obr. 7 Uživatelské rozhraní programu LibreOffice Writer 4.0.2 Systémové a hardwarové požadavky všech nástrojů sady LibreOffice pro Windows: MS Windows XP, Vista, Windows 7, nebo Windows 8 Doporučený procesor Intel Pentium 3, AMD Athlon a novější Operační paměť 256 MB 1,5 GB volného místa na pevném disku Rozlišení obrazovky 1024 768 a vyšší Systémové a hardwarové požadavky všech nástrojů sady LibreOffice pro Mac OS: Mac OS X 10.4 (Tiger) a novější Intel nebo PowerPC procesor Operační paměť 512 MB 800 MB volného místa na pevném disku Rozlišení obrazovky 1024 768 a vyšší (LibreOffice International Website, 2013) 5.1.2 Tabulkové procesory Tabulkovým procesorem v kancelářském balíku MS Office je program MS Excel. Cena za samostatný MS Excel 2013 je 3 399 Kč. Používá obdobný typ uživatelského prostředí jako program MS Word. Přehledné rozmístění funkcí je tedy realizováno užitím ribbon menu.
Srovnání zástupců open source a proprietárního softwaru 36 Název kategorie napovídá, že primární funkcí programu MS Excel je práce s tabulkami. Umožňuje tabulky vytvářet, editovat a provádět různé operace s jejich hodnotami. Pomocí velkého množství integrovaných funkcí lze tento nástroj využít např. k vytvoření jednoduchého docházkového systému, nebo přehledu měsíčních nákladů domácnosti. Na základě zadaných dat umí vytvářet přehledné grafy. V podnikové praxi se využívá pro manažerské výstupy, podporu rozhodování a plánování. Podporuje velké množství souborových formátů. Defaultním formátem pro soubory vytvořené v programu MS Excel je typ Sešit aplikace Excel s koncovkou xls. Efektivně pracuje i se soubory typu OpenDocument. Obr. 8 Uživatelské rozhraní programu MS Excel 2013 Zdroj: Anandk@Twc, 2012 Mezi základní funkce nástroje MS Excel patří: Tvorba a editace tabulek Provádění složitějších výpočtů pomocí integrovaných funkcí Zobrazení grafických výstupů na základě vložených dat Výborná pomůcka v prezentacích a manažerských závěrech Podpora při rozhodování a plánování do budoucna Prvním zástupcem open source produktu tohoto typu je Apache OpenOffice Calc. Stejně jako textový editor z této sady nástrojů využívá klasického uživatelského rozhraní s rozbalovacími seznamy funkcí. Jako všechny programy z kancelářského balíku Apache OpenOffice je zcela zdarma.
Srovnání zástupců open source a proprietárního softwaru 37 Při porovnání programů OpenOffice Calc a Excel můžeme narazit na rozdíly, které mohou některým uživatelům výrazně pomoci v rozhodování, který nástroj používat. Na rozdíl od textových editorů mohou tabulkové procesory obsahovat data, která jsou velmi důležitá pro správný chod firmy a nesmí být v žádném případě poškozena. Jako příklad může být uvedena situace, kdy uživatel nechtěně smaže jeden list, obsahující seznam zboží, které má být odesláno zákazníkovi. Tato chyba je v Excelu nevratná, neexistuje funkce, která by dokázala smazaný list obnovit (existují nástroje třetí strany, které však mají malou pravděpodobnost úspěchu). V programu OpenOffice Calc však stačí použít funkci Zpět a problém je zažehnán. Funkčně není OpenOffice Calc nijak méně schopný než Excel, také umí pracovat s grafickými výstupy a obsahuje velké množství integrovaných matematických i logických funkcí. Navíc má uživatelsky srozumitelnější nástroj na tvorbu vlastních funkcí a přehlednější nástroj pro vkládání vzorců. Tyto vlastnosti z něj činí software, který je více než použitelný v podnikové praxi. Plně zastoupí svého proprietárního protivníka a v mnohém ho i předčí. Obr. 9 Uživatelské rozhraní programu Apache OpenOffice Calc Funkcemi se tedy OpenOffice Calc nijak výrazně neliší od proprietárního MS Excel. Spíše obsahuje mnohá vylepšení, která navrhli uživatelé. Druhá open source varianta v tomto porovnání je tabulkový procesor LibreOffice Calc. Rozdíly mezi tímto softwarem a programem OpenOffice Calc jsou naprosto minimální.
Srovnání zástupců open source a proprietárního softwaru 38 Podporují stejné formáty souborů a lze je používat na těch samých operačních systémech. Proto nebude jejich funkcionalita hlouběji rozebírána. Obr. 10 Uživatelské rozhraní programu LibreOffice Calc 4.0.2 5.1.3 Prezentační programy Programy v této kategorii slouží k vytváření prezentací pro přednášky, porady, školení či webové stránky. V kancelářském balíku MS Office zajišťuje tuto funkčnost program MS PowerPoint. Cena za samostatný program MS PowerPoint 2013 činí 3 399 Kč. Stejně jako všechny programy ze sady MS Office 2013 používá pro rozmístění funkcí ribbon menu. Program MS PowerPoint nabízí uživateli velké množství integrovaných šablon, které se dají použít při tvorbě prezentací. Pokud šablony dodávané se softwarem nebudou pro uživatele dostačující, lze stáhnout další ve formě doplňků. Jednotlivé šablony lze mezi sebou jednoduše porovnat díky funkci, která po najetí kurzoru na zvolenou šablonu aplikuje její vzhled na vytvářenou prezentaci. Defaultním formátem, ve kterém jsou ukládány soubory vytvořené v tomto programu, je Prezentace aplikace PowerPoint s koncovkou ppt. Další podporované formáty jsou např. XML a OpenDocument prezentace. Program však neumí exportovat prezentaci do formátu PDF.
Srovnání zástupců open source a proprietárního softwaru 39 Obr. 11 Uživatelské rozhraní programu MS PowerPoint 2013 Zdroj: Anandk@Twc, 2012 Základní vlastnosti programu MS Powerpoint 2013: Velké množství použitelných šablon Moderní a líbivý vzhled prezentací Možnost použití animací a elegantních přechodů mezi snímky Kancelářský balík Apache OpenOffice obsahuje prezentační program OpenOffice Impress. Kromě ceny se jeho funkčnost nijak výrazně neliší od MS PowerPoint. Má však v základu výrazně menší množství šablon pro vytváření prezentací, které mají navíc poněkud zastaralý vzhled. Další šablony i pro tento software není problém stáhnout, ale pro některé uživatele může být jejich dohledávání a stahování příliš náročné. Při zakládání nové prezentace nabízí Impress možnost využít průvodce, který ve třech jednoduchých krocích umožní volbu šablony prezentace, přechodových efektů a vytvoření její obecné osnovy. Tento způsob může zjednodušit tvorbu prezentace zvláště začátečníkům, pokročilí uživatelé mohou průvodce přeskočit. OpenOffice Impress využívá pro své soubory formát Prezentace ODF s koncovkou odp. Podporuje i soubory vytvořené v programu MS PowerPoint. Soubory tohoto typu však nemusí být vždy otevřeny bezchybně. Impress např. nepodporuje barvy, složené ze tří složek, které PowerPoint využívá. Použitelnost tohoto programu v podnikové praxi je individuální. Uživatelé, kteří nejsou schopni importovat do programu vlastní šablony prezentací, jsou limitováni jejich velmi omezeným počtem v základní verzi programu. Pokud však uživatel věnuje čas a úsilí k získání optimální šablony pro svou prezentaci, zvládne všechny funkce proprietárního softwaru i s tímto programem.
Srovnání zástupců open source a proprietárního softwaru 40 Obr. 12 Uživatelské prostředí programu Apache OpenOffice Impress 3.4.1 Základní vlastnosti programu Apache OpenOffice Impress 3.4.1: Malé množství šablon, obsažených v programu Rozsáhlá nabídka přechodů mezi snímky Přehledné uživatelské rozhraní Program LibreOffice Impress používá stejné rozložení prvků jako varianta OpenOffice. Obsahuje však větší množství integrovaných šablon, které mají modernizovaný vzhled. Stejně jako u všech zástupců této kategorie lze šablony doplnit importem. Rozdíly mezi LibreOffice a OpenOffice Impress jsou naprosto minimální, proto nebude jeho funkčnost dále rozebírána. Za zmínku stojí jen větší počet integrovaných šablon, který usnadňuje jeho použití i pro méně zkušené uživatele kancelářského softwaru.
Srovnání zástupců open source a proprietárního softwaru 41 Obr. 13 Uživatelské rozhraní programu LibreOffice Impress 4.0.2 5.1.4 Shrnutí Po představení hlavních kategorií softwaru, obsažených v jednotlivých kancelářských balících, a uvedení jejich vlastností, lze použitelnost těchto nástrojů komplexně shrnout. Všechny srovnávané textové editory jsou i přes některé rozdíly bez problému použitelné v podnikové praxi. Nabízí rozšířené formátování textu, vkládání grafických prvků a širokou škálu podporovaných souborových formátů. I když dlouhodobě používám textový editor MS Word, velmi mě zaujalo intuitivní ovládání programu LibreOffice Writer. Když uvážím, že při volbě open source varianty lze ušetřit nemalé finanční prostředky a přitom nepřijít o žádné funkční vlastnosti, je pro mě LibreOffice Writer jasnou volbou. V kategorii tabulkových procesorů je závěr podobný. Proprietární MS Excel neobsahuje žádné funkce, které by open source varianty nezvládly. Naopak oba open source programy umožňují uživateli vrátit všechny akce pomocí funkce Zpět a zamezit tak případné ztrátě dat. K opačnému závěru jsem došel v kategorii prezentačních programů. Díky velkému množství obsažených šablon, modernímu vzhledu a elegantnímu ovládání celé aplikace bych zvolil proprietární produkt MS PowerPoint. Open source programy v této kategorii sice nahradí všechny jeho funkce, ale pro získání výsledného produktu na stejné úrovni musí uživatel vynaložit více úsilí.
Srovnání zástupců open source a proprietárního softwaru 42 Kancelářský balík LibreOffice předčil svými vlastnostmi oba srovnávané konkurenty. MS Office ho nijak nepředčí svou funkčností a jeho velkou nevýhodou je jeho cena. Nástroje balíku OpenOffice mají zastaralejší uživatelské rozhraní a nemoderní grafické prvky. Kde je vhodné použít produkt Microsoft Office: Ve firmách, které masivně užívají technologie firmy Microsoft, a to nejen z hlediska operačního systému, ale také například při použití programovacího prostředí MS Visual Studio společně se softwarem pro rozdělování úkolů v týmu (Team Foundation Server). V prostředí, kde je třeba pracovat s formátem OOXML, nebo XPS. Pro podniky, ve kterých není problém platit vysoké částky za softwarové produkty. Kde lze používat kancelářské balíky LibreOffice nebo Apache OpenOffice: Organizace s větším počtem počítačů, kde není práce s kancelářským softwarem stěžejní. Pracovní stanice s operačními systémy GNU/Linux, Mac OS apod. Neziskové organizace s nedostatkem finančních prostředků. Firmy, které chtějí svůj software přizpůsobovat pomocí velkého množství doplňků. Velmi vhodný pro studenty, domácnosti a školy. (Jelínek, 2012) 5.2 Komunikační software Komunikace v týmu je podmínkou pro úspěšnou realizaci každého společného projektu. Ve firmách, zabývajících se informačními technologiemi, je běžné, že zaměstnanci mají možnost pracovat z místa bydliště (Home Office). Aby mohli efektivně spolupracovat se svými kolegy, musí mít přístup k určitému druhu komunikačního softwaru. V počátcích využívání této kategorie softwaru umožňovaly dostupné přenosové rychlosti internetových připojení využívat v reálném čase pouze komunikaci pomocí psaného textu. Typickým příkladem těchto komunikačních nástrojů je např. ICQ, Miranda, Empathy a QIP. Se zvyšováním přenosových rychlostí internetového připojení nastupovaly technologie, využívající ke komunikaci hlas (VoIP). Jako příklad lze uvést nejrozšířenější program této skupiny softwaru, kterým je program Skype. Dalšími zástupci jsou např. Ventrilo, TeamSpeak a RaidCall. V současné době tyto produkty podporují i video přenos v reálném čase. Naprostá většina komunikačních programů je zdarma, najde se pouze několik zřídka využívaných zástupců, u kterých výrobci požadují za jejich použití poplatky. Programy dostupné zdarma často nabízejí za poplatek možnost získání Premium verze, která uživateli zpřístupní extra služby (např. skupinovou videokonferenci).
Srovnání zástupců open source a proprietárního softwaru 43 5.2.1 Komunikační software využívající psaný text Nejznámějším zástupcem této kategorie je program ICQ (celým názvem I seek you). Byl vyvinut izraelskou firmou Mirabilis v roce 1996. Program ICQ se stal první masově užívanou instant messaging službou na světě. Umožňoval každému uživateli neplacenou komunikaci v reálném čase, která byla jinak v té době možná pouze pomocí SMS zpráv. V současné době tento program rozšířil své funkce a snaží se i nadále konkurovat ostatním komunikačním nástrojům. Byla vydána verze ICQ pro tablety a smartphony, přičemž obě umožňují nejen komunikaci pomocí textu, ale také hlasu a video přenosů. Za tyto služby není uživatel nucen platit žádné poplatky. Tento software používá vlastní licenci typu EULA, jasně určující práva uživatele. Nedovoluje nijak upravovat zdrojový kód aplikace a přizpůsobovat si program. Software je mezi uživateli volně šiřitelný, za jeho poskytnutí však nesmí být vybírány žádné poplatky. Ve firemní praxi není tento program příliš používán kvůli množství zobrazovaných reklam a ve srovnání s open source variantami zabírá velké množství operační paměti. Dále vyžaduje instalaci a snaží se uživateli vnutit toolbary do internetových prohlížečů, zástupce do nabídky Start, automaticky se startuje po zapnutí počítače a obsahuje další podobné prvky, které uživatele jen obtěžují.
Srovnání zástupců open source a proprietárního softwaru 44 Obr. 14 Uživatelské rozhraní programu ICQ 8 Zdroj: Stahnu.cz, 2013 Základní vlastnosti komunikačního programu ICQ 8: Dostupný zcela zdarma Kromě textové komunikace umožňuje uživatelům přenos hlasu a videa Za určité poplatky lze volat i do standardních telefonních sítí Použitelné na operačních systémech Windows, Mac OS a GNU/Linux Využívá EULA licenci Zabírá zbytečně mnoho operační paměti Obsahuje velké množství reklam, které znepřehledňují uživatelské rozhraní Jedním z hlavních konkurentů programu ICQ je komunikační nástroj Miranda IM. Jedná se o open source a free software, který podporuje velké množství protokolů (např. IRC, MSN, Jabber, Skype a také ICQ). Oproti ICQ nezahlcuje uživatele velkým množství reklamních bannerů, využívá velmi malé množství operační paměti a nevyžaduje pro svou funkci instalaci. (Miranda IM Portable, 2013) Uživatelské rozhraní tohoto programu je velmi čisté a jednoduché. Stejně jako u většiny open source softwaru lze i tuto aplikaci přizpůsobit pomocí mnoha voleb v nastavení nebo stažením jednoho z mnoha pluginů.
Srovnání zástupců open source a proprietárního softwaru 45 Svou rychlostí, jednoduchostí, paměťovou nenáročností a přizpůsobitelností naprosto předčí proprietární ICQ. Pro týmovou komunikaci je díky těmto vlastnostem mnohem vhodnější, hodí se i pro využití ve firemní praxi. Obr. 15 Uživatelské rozhraní programu Miranda IM 0.10.12 Zdroj: Miranda IM Portable, 2013 Základní vlastnosti programu Miranda IM: Využívá GNU GPL licenci Neobsahuje reklamy Zabírá velmi malé množství operační paměti Plně přizpůsobitelný díky pluginům Nevyžaduje instalaci Funkční pouze na MS Windows 5.2.2 Komunikační software využívající hlas a video Nejznámějším zástupcem komunikačního softwaru, který pro komunikaci uživatelů používá hlas nebo video, je program Skype. Umožňuje neplacenou komunikaci mezi dvěma i více uživateli, včetně přenosu videa. Dále nabízí možnost placeného volání do standardních telefonických sítí. Ke zprostředkování komunikace používá vlastní protokol Skype.
Srovnání zástupců open source a proprietárního softwaru 46 Uživatel této aplikace může za měsíční poplatky získat tzv. Premium účet, který mu zpřístupní skupinové video konference, skryje reklamní bannery, zobrazované ve verzi zdarma, zpřístupní zákaznickou podporu formou živého chatu a získá neomezené volání ve vybrané zemi do standardních telefonických sítí. Uživatelské rozhraní programu je přehledné, zobrazované reklamy příliš neomezují jeho funkčnost. Při normální pracovní komunikaci uživatelů není absence video konferenčních hovorů nijak závažný problém; pokud by však program sloužil např. pro pořádání virtuálních schůzek investorů, byla by investice do Premium účtu nutná. Kvalita hovorů se za poslední roky velmi zlepšila, stále však může docházet k náhodným výpadkům a přerušování hovorů. Obr. 16 Uživatelské rozhraní programu Skype
Srovnání zástupců open source a proprietárního softwaru 47 Základní vlastnosti programu Skype: Bezplatné videohovory a hlasové hovory mezi uživateli Skupinové hovory Rychlé zprávy mezi uživateli Možnost placeného volání do standardních telefonních sítí Multiplatformní aplikace Účet Premium, zpřístupňující další funkce Oblíbeným open source programem v této kategorii je program Ekiga. Podporuje bezplatné hovory a textové zprávy v reálném čase pro dva i více uživatelů. Bez jakýchkoliv doplňků zprostředkovává skupinové videohovory v HD kvalitě. Uživatelské rozhraní je velmi jednoduché a podporuje intuitivní ovládání programu. Tento software lze používat na operačních systémech Windows a GNU/Linux. Další výhodou je velký počet podporovaných komunikačních protokolů. (Ekiga, 2013) Obr. 17 Uživatelské rozhraní programu Ekiga 4 Zdroj: Ekiga, 2013
Srovnání zástupců open source a proprietárního softwaru 48 Základní vlastnosti programu Ekiga 4: Bezplatné videohovory a hlasové hovory mezi dvěma, či více uživateli Vysoká kvalita přenášeného videa a zvuku Jednoduché uživatelské rozhraní bez reklamních bannerů Multiplatformní aplikace Podpora velkého množství komunikačních protokolů Další open source alternativou je aplikace Jitsi. Nabízí horší kvalitu hovorů než program Ekiga, ale poskytuje navíc sdílení obrazovky s ostatními uživateli (velmi vhodné pro školení a konference), vyšší úroveň zabezpečení hovorů, potlačení okolních zvuků při komunikaci a použitelnost na více operačních systémech. Uživatelské rozhraní Jitsi je velmi dobře uspořádané a výborně ovladatelné. Hodnotím ho lépe než u programu Ekiga. Také podpora komunikačních kanálů je u tohoto softwaru větší, zahrnuje i protokol ICQ, Yahoo! Messenger a XMPP 5 (používaná např. Facebook a GoogleTalk). (Jitsi, 2013) 5 XMPP (Extensible Messaging and Presence Protocol) je komunikační protokol založený na XML. Pod původním názvem Jabber byl vyvíjen open source komunitou.
Srovnání zástupců open source a proprietárního softwaru 49 Obr. 18 Uživatelské rozhraní programu Jitsi Zdroj: Jitsi, 2013 Základní vlastnosti programu Jitsi: Bezplatné videohovory a hlasové hovory mezi dvěma či více uživateli Sdílení obrazovky s dalšími uživateli Velké množství podporovaných komunikačních protokolů Lze používat na operačních systémech MS Windows, GNU/Linux a Mac OS 5.2.3 Shrnutí Všechny uvedené zástupce v kategorii Komunikační software lze používat zdarma, ale ne všichni z nich nabídnou i přes nulovou pořizovací cenu příjemnou uživatelskou zkušenost.
Srovnání zástupců open source a proprietárního softwaru 50 Např. komunikační nástroj ICQ je typickým příkladem Adwaru, kdy počet reklamních bannerů naprosto znepřehlední uživatelské rozhraní a mrhá výpočetním výkonem počítače. Z komunikačního softwaru, který poskytuje pouze textovou komunikaci, bych zcela jistě doporučil užívat program Miranda IM, který ICQ převyšuje skoro ve všech ohledech. Je nesrovnatelně přehlednější, rychlejší a jednoduššeji použivatelný. Jeho jedinou nevýhodou je možnost použití pouze na operačním systému MS Windows. Programy, využívající pro komunikaci hlas a video, jsou naopak velmi srovnatelné. I když je Skype proprietární variantou, nabízí přehledné uživatelské rozhraní a intuitivní ovládání. Množství zobrazovaných reklam je přiměřené a příliš uživatele neobtěžuje. Horší je kvalita hovorů, které mohou často neočekávaně skončit, a je problém je obnovit. Tento nedostatek se však neustále řeší a takových případů ubývá. Open source varianty Ekiga a Jitsi jsou plnohodnotnou náhradou programu Skype a v mnohém ho předčí. Hlavní výhodou aplikace Ekiga je vysoká kvalita přenášeného zvuku a videa a možnost pořádat videokonference. Jitsi zvládá skupinové videohovory, podporuje ještě více komunikačních protokolů než Ekiga a navíc jej lze použít na všech nejrozšířenějších operačních systémech. Ve firemní praxi jsou tedy použitelné všechny, ale osobně bych zvolil program Jitsi. Je velmi dobře ovladatelný, není nutné platit měsíční poplatky za podporu skupinových videohovorů a nabízí sdílení obrazovky s ostatními uživateli. 5.3 Databázové servery Úkolem databázových serverů je uchovávání velkého množství dat a práce s nimi. Zprostředkovávají rychlý přístup k datům a poskytují je klientským aplikacím. Pomocí integrovaných procedur a funkcí umožňují vytvořit tzv. tenkého klienta, díky kterému je většina funkčnosti programu přesunuta na server. Nejsou tedy kladeny vysoké nároky na výpočetní výkon koncové pracovní stanice. Programování těchto procedur a funkcí se provádí v jazyce SQL, nebo v jeho proprietárním rozšíření T-SQL (Transact SQL). Syntaxe tohoto jazyka je jednoduchá a standardizovaná, proto se jeho základní příkazy v jednotlivých produktech příliš neliší. 5.3.1 Proprietární varianty Proprietární databázový server firmy Microsoft s názvem MS SQL Server je jedním z nejrozšířenějších produktů této kategorie ve firemní praxi. Jedná se o relační databázový a analytický systém pro správu datových skladů. Dodává se v několika variantách, které se od sebe liší cenou a poskytovanou funkčností. Vyšší varianty umožňují automatizovat mnoho činností databázového stroje a je rovněž možné provozovat více fyzických SQL serverů, mezi nimiž probíhá automatická replikace dat.
Srovnání zástupců open source a proprietárního softwaru 51 Dostupné varianty MS SQL Server: Express tuto variantu lze jako jedinou používat zdarma, je však značně omezena její funkčnost. Uživatel získá pouze 10 GB úložného prostoru pro databázi a SW podporuje práci pouze s jedním procesorem. Workgroup oproti variantě Express zaručuje vyšší úroveň zabezpečení, poskytuje nástroje pro centrální správu databází a monitorování provozu. Web nabízí hostování webových stránek, aplikací a služeb. Podporuje databáze až do velikosti 524 terabytů. Standard nerozšířenější edice MS SQL Server, podporuje replikace dat, umožňuje ladění výkonu a analýzu dat pomocí integrovaných nástrojů. Enterprise umí pracovat až s 25 databázovými instancemi, určena pro rozsáhlé databáze a obchodní systémy. Datacenter nejvyšší varianta, podporující až 256 procesorů, umí využít veškerou paměť a zdroje operačního systému. (Microsoft Corporation, 2013) MS SQL Server využívá dvě varianty licencování. Jedná se o licence Server + Cal a Core-based licencing. Typ licencování Core-based licencing znamená, že uživatel platí za počet procesorů, na kterých bude zprovozněn operační systém, nad nímž SQL Server běží. Používá se v případě, kdy není znám počet připojovaných uživatelů k databázi. Například u webových aplikací, kde počet připojení často převyšuje tisíce denně, je použití tohoto způsobu licencování nutností. Druhý typ licence s názvem Server + Cal je vhodný pro řešení, kde je znám počet přístupů k databázi. Uživatel potřebuje jednu serverovou licenci pro každý počítač, na kterém bude funkční SQL Server (bez ohledu na to, kolik má procesorů, či jader). Klientské licence je pak možné zvolit Per User, nebo Per Device. Licence Per User umožňuje uživateli přístup ke všem SQL Serverům v organizace z jakéhokoliv zařízení, Per Device pak zpřístupní servery všem uživatelům na daném zařízení s licencí. (Daquas, 2013)
Srovnání zástupců open source a proprietárního softwaru 52 Tab. 2 Orientační ceny některých edicí MS SQL Server 2012 MS SQL Server 2012 Typ licence Cena bez DPH Cena včetně DPH Developer Edition 1 088,00 Kč 1 316,00 Kč Core Based 91 324,00 Kč 110 503,00 Kč Serverová licence 22 634,00 Kč 27 387,00 Kč Standard Edition CAL Per Device 5 268,00 Kč 6 375,00 Kč Business Inteligence Enterprise Edition Zdroj: HTK PRO s.r.o., 2013 Základní vlastnosti MS SQL Server 2012: CAL Per User 5 268,00 Kč 6 375,00 Kč Serverová licence 216 733,00 Kč 262 246,00 Kč CAL Per Device 5 268,00 Kč 6 375,00 Kč CAL Per User 5 268,00 Kč 6 375,00 Kč Core Based 346 815,00 Kč 419 647,00 Kč CAL Per Device 5 268,00 Kč 6 375,00 Kč CAL Per User 5 268,00 Kč 6 375,00 Kč Funkční pouze na operačních systémech MS Windows Obsahuje pouze jednu neplacenou variantu Express Edition se značně omezenou funkčností Komplikovaná licenční politika vyšších verzí, důsledkem jsou vysoké ceny produktů Integrované nástroje, usnadňující tvorbu SQL dotazů 5.3.2 Open source varianty Nejrozšířenějším open source databázovým serverem je MySQL, vyvíjený firmou Sun Microsystems, což je dceřiná společnost Oracle Corporation. Je dostupný jak pod bezplatnou licencí GNU GPL (MySQL Community Edition a MySQL Cluster CGE), tak i pod komerční placenou licencí (MySQL Enterprise Edition). Lze ho využívat na všech nejrozšířenějších operačních systémech. Tento SQL server je optimalizovaný pro výkon a rychlost, neposkytuje však množství funkcí, které lze použít u jeho konkurentů. Přesto se jedná o kvalitní databázový server, který je vhodné použít pro většinu menších a středních databází. Nabízí vysoký výkon open source produktu, který lze využít na mnoha operačních systémech. Další výhodou je velmi dobrá spolupráce s programovacími jazyky PHP, Apache, Perl a dalšími. (Oracle Corporation, 2013) Maximální velikost MySQL databáze je 64 TB. Oproti MS SQL Server neobsahuje jeho open source varianta nástroje, které napomáhají např. při zaznamenávání chybových zpráv, replikaci databáze a zobrazení grafického schématu relační databáze. Jeho použití
Srovnání zástupců open source a proprietárního softwaru 53 není tedy tak pohodlné jako u jeho proprietárního konkurenta, potřebné funkce však zvládne velmi dobře. (Oracle Corporation, 2013) Licencování u komerčních variant MySQL, distribuovaných firmou Oracle, není tak složité jako u MS SQL Server. Jednotlivé edice se od sebe liší pouze svou funkčností a počtem procesorů, které může server obsahovat. Základní vlastnosti databázového serveru MySQL: Multiplatformní nástroj Velmi rychlá práce s daty v menších databázích Velmi vhodný pro webové aplikace Efektivně využitelný v malých a středních projektech Oproti MS SQL Server je částečně limitován funkčností 5.3.3 Shrnutí Volba vhodného databázového serveru je pro každý větší projekt jedním z nejdůležitějších rozhodnutí. Musí se uvážit nejen jeho cena, ale také funkční vlastnosti a jeho použitelnost do budoucna. Uváděná proprietární varianta MS SQL Server je vhodnější pro větší databáze, které provozují movitější firmy. Díky integrovaným nástrojům je jeho použití pro databázové techniky a programátory jednodušší a rychlejší. Není nijak funkčně omezen a dokáže pracovat s obrovskými databázemi (edice Enterprise umí pracovat s databází o velikosti až 524 TB) a s velkým množstvím procesorů. Jeho velkou nevýhodou je však cena, která činí některé jeho varianty nedostupné pro většinu firem. Open source alternativa MySQL sice nenabízí tak pokročilou práci s databázemi, ani nástroje pro optimalizaci práce a vizualizaci relačních schémat, je však díky své rychlosti a ceně velmi vhodným databázovým serverem pro menší a střední projekty. Velmi často se také využívá pro webové aplikace s velkým množstvím připojovaných uživatelů. Jeho komerční varianty pak nejsou závislé na počtu připojovaných klientů (jak je to u některých licencí MS SQL Server), ale pouze na množství podporovaných procesorů a liší se funkčními vlastnostmi. Pokud se opravdu nejedná o velký podnik, jehož primární potřebou je úschova a správa obrovského množství dat, poslouží MySQL jako velmi dobrý a výkonný databázový server s nulovými pořizovacími náklady. 5.4 Emailoví klienti I v dnešní době, kdy se nejpoužívanější textovou komunikací stalo chatování na sociálních sítích, jsou klasické emaily stále potřebné. Každý uživatel občas potřebuje napsat zprávu, která vypadá profesionálně a odpovídá formátu psaného dopisu. Úloha tohoto typu softwaru spočívá v uchovávání a přehledném zobrazování všech emailů daného uživatele. Standardní je možnost archivace, smazání a označení důležitých
Srovnání zástupců open source a proprietárního softwaru 54 zpráv. Velmi časté je přidávání příloh různých formátů k jednotlivým zprávám, možnost rozesílání skupinových zpráv a sdílení jejich obsahu s ostatními uživateli. 5.4.1 Proprietární varianty Typickým proprietárním emailovým klientem je opět produkt firmy Microsoft s názvem MS Outlook. Cena za samostatný produkt MS Outlook 2013 je 3 399 Kč. Umožňuje uživateli provádět nejen základní práci se zprávami, ale také zaručuje evidenci oblíbených kontaktů, zakládání úkolů s připomínkami a synchronizaci svých povinností s integrovaným kalendářem. Další výhodou je práce se sociálními sítěmi, která dovoluje zobrazení všech potřebných informací u každého uloženého kontaktu. Jednou z nejpoužívanějších funkcí tohoto programu v podnikové praxi je kalendář, který zobrazuje informace všech zaměstnanců ve firmě (např. dovolené, důležité porady, skupinové akce apod.). Další výhodou je možnost prohlížet splněné a plánované úkoly jednotlivých uživatelů. Uživatelské rozhraní tohoto programu využívá pro rozmístění prvků (stejně jako ostatní nástroje ze sady MS Office 2013) ribbon menu. V aplikaci se nevyskytují reklamní bannery a její ovládání je intuitivní. Program MS Outlook lze spustit nejen na pracovní stanici, ale také na smartphonech a tabletech. Uživatel může použít množství šablon, které mu pomohou s formátováním zpráv. Obr. 19 Uživatelské rozhraní programu MS Outlook 2013 Zdroj: Anandk@Twc, 2012
Srovnání zástupců open source a proprietárního softwaru 55 Základní vlastnosti programu MS Outlook 2013: Přehledné uživatelské rozhraní Umožňuje všechny standardní operace se zprávami Sdílený týmový kalendář se správou úkolů Použitelný i na mobilních zařízeních Funkční na operačních systémech MS Windows, ale existuje i varianta pro Mac OS 5.4.2 Open source varianty Velmi schopným nástrojem pro správu emailů je i zástupce OSS s názvem Mozilla Thunderbird. Tento program je vyvíjený společností Mozilla Corporation, která se zasloužila i o tvorbu open source webového prohlížeče Mozilla Firefox. Na rozdíl od MS Outlook se jedná čistě o emailového klienta, který neobsahuje žádné další funkce ve formě týmových nástrojů. Práci s emailovými zprávami však zvládá dokonale a má nízké hardwarové nároky. Pro tento program existují stovky stáhnutelných doplňků, rozšiřujících jeho funkčnost a upravujících jeho vzhled. Uživatelské rozhraní je velmi jednoduché a každý uživatel se v něm lehce zorientuje. V levém panelu se nachází souborový stromový adresář, do jehož složek jsou roztříděny emailové zprávy. V pravé části se nachází seznam zpráv právě zvoleného adresáře a pod ním otevřená zpráva z výběru. V horním panelu jsou rozmístěna funkční tlačítka. Thunderbird třídí veškerou přijatou poštu a aplikuje na ni filtr proti nevyžádané poště a anti-spamový filtr, díky čemuž není uživatel přehlcen nezajímavými zprávami. Dále se snaží ochránit uživatele před phishingem 6. 6 Phishing je podvodná technika, jejímž úkolem je získat od oběti osobní informace (např. přihlašovací jméno a heslo, číslo účtu apod.).
Srovnání zástupců open source a proprietárního softwaru 56 Obr. 20 Uživatelské rozhraní programu Mozilla Thunderbird 17.0.5 Základní vlastnosti programu Mozilla Thunderbird 17.0.5: Jednoduché a přehledné uživatelské rozhraní Vysoká úroveň zabezpečení Velké množství stáhnutelných doplňků Použitelný na operačních systémech MS Windows, GNU/Linux a Mac OS 5.4.3 Shrnutí MS Outlook je vhodný emailový klient pro firmy, které hojně využívají produkty firmy Microsoft. Díky integrovanému kalendáři a zobrazení úkolů a povinností všech uživatelů v týmu se jedná o výborný nástroj, podporující týmovou spolupráci. Jeho hlavní nevýhodou je cena. Mozilla Thunderbird je vhodnou bezplatnou variantou pro uživatele, kteří potřebují elegantní a rychlý nástroj pro správu své pošty. Neobsahuje sice žádné týmové nástroje, ale má velmi malé hardwarové nároky a lze ho přizpůsobit pomocí pluginů. Dokáže plně nahradit MS Outlook, ale pouze v případě, že jsou oba programy využívané pouze ke správě emailových zpráv.
Implementace výběrového nástroje 57 6 Implementace výběrového nástroje Program Výběrový nástroj byl vytvořen pro firmu Anete s.r.o., která zvolila kategorie softwaru, o které se zajímá, a hlavní funkcionalitu, kterou by měl program umožňovat. Nebylo specifikováno vývojové prostředí a nástroje, použité k jeho realizaci. Úkolem této aplikace je nabídnout uživateli přehled proprietárních softwarů a jejich open source alternativ v přehledném a uživatelsky přívětivém programu, který pomůže uživatelům s volbou nejvýhodnějšího softwarového produktu. 6.1 Zadání programu Základním požadavkem zadavatele byla možnost ručně přidávat do programu uživatelem vytvořené záznamy, editovat je a zobrazovat jejich neměnitelný detail. Dále také pomocí uživatelem zadaných kritérií omezit zobrazovaná data a možnost výsledný seznam vyexportovat do xls souboru. Volitelné byly jakékoliv funkce, podporující rozhodovací proces uživatele, a ukládání záznamů do externího databázového souboru. Program měl být kompatibilní s rozhraním.net 4 a operačními systémy MS Windows 7 a novějšími. Dalším důležitým požadavkem byla neutrální lokalizace vnitřních funkcí aplikace v anglickém jazyce kvůli možnému použití v zahraničních pobočkách. 6.2 Nástroje použité k realizaci Program byl vytvořen ve vývojovém prostředí MS Visual Studio 2010 Professional s přidanými externími knihovnami a nástroji DevExpress 11.2. K vytvoření aplikace bylo použito objektově orientované programování v programovacím jazyce C#. Vzhled formulářů byl vytvořen za pomoci knihoven nástroje DevExpress, pro zlepšení vzhledu aplikace byly použity open source ikony. Pro přehledné rozmístění funkčních tlačítek slouží ribbon menu, které je dále rozděleno na karty, na nichž jsou umístěny skupiny funkcí. Jednotlivé záznamy jsou uloženy ve formě tabulky v seznamu GridView. Každý softwarový produkt je instancí třídy Software, která obsahuje atributy Název, Kategorie, Cena, Podporované formáty (jsou uváděny jen hlavní podporované formáty a pouze v případě, že se jedná o kancelářský software), Hardwarové nároky, Licence, Platforma, URL (webové stránky výrobce softwaru) a Popis. Záznamy v GridView jsou filtrovatelné, seřaditelné a je možné sdružovat je podle vybraného sloupce (viz Obr. 22).
Implementace výběrového nástroje 58 Obr. 21 Uživatelské rozhraní programu Výběrový nástroj Obr. 22 Výběrový nástroj s daty sdruženými podle sloupce HW požadavky 6.3 Implementovaná funkcionalita programu Uživatel má možnost záznamy zakládat, editovat, prohlížet jejich detailní informace a mazat. Výhodou tohoto programu je, že smazané záznamy lze kdykoliv obnovit, jelikož se trvale ukládají do externího databázového souboru Soft.mdb. Pokud uživatel nechce vybírat pouze z dat, která sám zadá, má možnost načíst základní zástupce všech kategorií pomocí
Implementace výběrového nástroje 59 funkce Načti data, která se nachází na kartě Import/Export (základní zástupci obsahují všechny softwarové produkty, představené v této práci). Tuto funkci lze z důvodu unikátnosti dat použít pouze jednou; jakmile jsou data načtena, je tlačítko uživateli znepřístupněno. Obr. 23 Editace záznamu v programu Výběrový nástroj Další možností, jak vložit do programu data, je import z externího souboru. Soubor, ze kterého probíhá import dat, musí být ve formátu csv a musí splňovat požadované formátování (všechny atributy třídy Software oddělené středníkem; pokud nechce uživatel některé atributy vyplnit, musí na jejich pozici vložit nějaký zástupný znak). Ke smazání všech záznamů v GridView slouží funkce Smaž data. Pořadí hodnot v importovaném souboru: Název Kategorie Cena Podporované formáty (pokud se dají u daného softwaru evidovat) Hardwarové nároky Licence Platforma URL Popis
Implementace výběrového nástroje 60 Obr. 24 Formát importovaného souboru Pro selekci evidovaných záznamů a vyhledání nejlépe vyhovujícího softwarového produktu slouží funkce Kritéria. Tato funkce zobrazí uživateli Filter Editor, který umožňuje zadat kritéria na jednotlivé sloupce přehledu; po aplikaci těchto kritérií dojde k omezení zobrazovaných záznamů v přehledu (viz Obr. 25). V tomto editoru má uživatel možnost využít logických proměnných pro aplikování více kritérií. Editor po zadání jednotlivých výrazů zobrazí přehlednou stromovou strukturu podmínek. Pro zrušení aplikovaných kritérií a zobrazení všech záznamů v přehledu slouží funkce Zruš kritéria. Obr. 25 Filter editor se zadanými kritérii Další možností, jak vybrat nejvhodnější program, je použití srovnávacího formuláře, který lze otevřít tlačítkem Porovnání. Tento formulář umožňuje zobrazit detailní informace dvou softwarů vedle sebe, díky čemuž je lze pohodlně vzájemně porovnat (viz Obr. 26).