Gramatika zastaralý pøe itek, nebo nedílná souèást výuky anglického jazyka? Pavlína Janáèková* 1. Úvod Jazyková výuka starších teenagerù a dospìlých má svá specifika. Mimo jiné i proto, e èasto mají u urèitou zkušenost se studiem jazykù. Vysokoškolští studenti jsou v posledních letech jen výjimeènì zaèáteèníky v angliètinì. I na VŠE pøicházejí studenti minimálnì støednì pokroèilí. Mnozí z nich kromì školní výuky absolvovali rùzné další kurzy, èasto v anglicky mluvících zemích. Náš úkol tedy je rozvíjet jejich znalosti a rozšíøit je o odborný jazyk. Studenti rozumí mluvené angliètinì, doká í èíst texty s porozumìním avíce ménì plynnì hovoøí. Nicménì jedna slabina v jazykové vybavenosti èasto pøetrvává a nemilosrdnì se odhaluje pøi komplexnìjší konverzaci a zejména v psaném projevu je to znalost gramatiky. Stejnì tvrdošíjnì pøetrvává i negativní vztah studentù kvýuce gramatiky. Nejèastìjší reakce, s ní se setkávám, je nechu, obavy, ale i jisté opovr ení. Jako pedagog pøed sebou vidím dva úkoly. Zaprvé identifikovat a pøekonat tento odpor, tj. vysvìtlit studentùm, e (a proè) je gramatika nedílnou souèástí jazykové výuky. Zadruhé je tøeba nalézt maximálnì efektivní metody výuky gramatiky a zaèlenit je do celého výukového procesu. 2. Koøeny negativního vztahu studentù ke gramatice Pamìtníci klasických formálních metod výuky mnohdy s nechutí vzpomínají na nezá ivné teoretické výklady gramatiky a nekoneèná drilovací cvièení, kdy byly pouèky aplikovány na vìty vytr ené z kontextu. Studenti opakovali dokola vìty, o nich byli èasto pøesvìdèeni, ejevreálné konverzaci nikdy nepou ijí. V takovémpøípadì je nechu zcela pochopitelná. Nástup komunikativních, pøímých metod výuky se zdál být øešením. Podstatou je pøenést tì ištì výuky z teorie na praxi.student se hned od zaèátku setkává su itým jazykem. Neuèí se, nýbr osvojuje si jazyk pøímým kontaktem poslechem, opakováním. Výhody tohoto pøístupu jsou nesporné. Jistì je to nejlepší zpùsob, jak zvládnou fonetický šok a odbourat eventuální strach ze zvládnutí cizího jazyka. Pro studenta je nesmírnì povzbuzující, kdy na konci první lekce doká e øíci anglicky Jmenuji se Pavel, jsem z Prahy, mùjuèitel je John z Londýna. A ka dý týden pøibývají další praktické au iteèné vìty. ádná suchá teorie, ádné pouèky a pokrok je evidentní. Vzniká iluze, e jazyk je mo né si osvojit i bez studia gramatických pravidel. Podlehnout této iluzi je velmi lákavé. * PhDr. Pavlína Janáèková; Katedra anglického jazyka, Fakulta mezinárodních vztahù, Vysoká škola ekonomická v Praze. 36
Pavlína Janáèková Gramatika zastaralý pøe itek, nebo nedílná souèást výuky anglického jazyka? Základní a jednodušší gramatická pravidla jsou jistì zvládnutelná pøi pou ití èistì komunikativního zpùsobu výuky bez prezentace teoretických pouèek. Napø. pøipojení koncovky -s ve 3. osobì jednotného èísla pøítomného èasu. Tady staèí uèitelova dùsledná oprava formou zopakování defektní vìty s dùrazem na opraveném tvaru He works in Prague. Vpoèáteèních fázích výuky je to jistì i vhodné. Student zvládá základní fráze, zhruba se orientuje v podobì osvojovaného jazyka a vlastnì pou ívá i nejjednodušší mluvnická pravidla. Pozdìji má ambici vyjadøovat se slo itìji, hledá prostøedky k vyjádøení nároènìjších myšlenek a faktù. A v tomto okam iku se objevuje potøeba zvládat i slo ité gramatické struktury, které jsou jen tì ko osvojitelné pouhým poslechem a opakováním. Jinými slovy, vyvstává potøeba gramatického pouèení. Toho jsou si samozøejmì vìdomi autoøi uèebnic a zaøazují do jednotlivých lekcí gramatické sekce. Prostudovat tyto gramatické èásti však studenti èasto poci ují jako porušení tempa interaktivních aktivit, které jsou charakteristické pro komunikativní metodu. Je to rušivý prvek, vy adující jiný zpùsob soustøedìní apráce. Výsledkem je mnohdy odmítání, nechu anìkdy i despekt k tìmto netvùrèím aktivitám. Èasto se ale setkávámistím, e studenti, kteøí chtìjí zvládnout jazyk skuteènì výbornì, si potøebu gramatického vzdìlávání døíve èi pozdìji uvìdomí. Jakkoli jsem tedy rozhodnou zastánkyní komunikativních metod ve výuce, jsem zároveò pøesvìdèena, e výuka gramatiky je nezbytná. První krok je pøesvìdèit o této nezbytnosti studenty. 3. Argumenty ve prospìch výuky gramatiky Silným argumentem pro u ívání komunikativních metod je, epráce ve tøídì simuluje cizojazyèné prostøedí, které je pro osvojení jazyka nejlepší. Opírá se o ovìøený fakt, e pokud se èlovìk dostane do prostøedí, kde nemù eu ívat rodný jazyk, osvojí si jazyk svého okolí i bez formálního vzdìlávání, tedy i bez výkladu gramatiky. Vstøebává podnìty, po jisté dobì zaène komunikovat a postupnì se zdokonaluje. Ani bych metodu zpochybòovala, musímpøipomenout, e naši studenti se po zazvonìní vrací do èeského prostøedí a komunikují èesky. Paralela s osvojováním jazyka v èistì cizojazyèném prostøedí je tedy spíše teoretická, nebo alespoò znaènì limitovaná. Je ostatnì narušena u pøítomností èeského uèitele. Další fakt, který hraje znaènou roli, je prostá skuteènost, eka dý student u výbornì zvládl jeden jazyk svùj rodný jazyk. Všichni mluvíme mateøským jazykem a jeho ovládnutí nás nestálo ádnou zvláštní námahu. Jak k tomu došlo? Jak uèí matky dìti mluvit? Jaké informace poskytují? Odpovìdi na tyto otázky jsou z hlediska gramatiky zajímavé. Matka, která chce rozvíjet øeèové dovednosti dítìte, mu podává informace týkající se slovní zásoby. Uèí dítì pojmenovávat a popisovat vìci a lidi. Rozhodnì mu nedává instrukce jak tvoøit otázku, imperativ, kondicionál apod. Pøesto ka dé zdravì se vyvíjející dítì zaène v urèité dobì tvoøit vìty a souvìtí. To znamená, e aplikuje gramatická pravidla. Ponechejme teï stranou otázku, proè tomu tak je, a soustøeïme se na fakt, evšichni pou íváme gramatiku rodného jazyka automaticky a intuitivnì. Chceme-li vyjádøit nìjakou myšlenku, pøemýšlíme hlavnì o slovech, ne o mluvnické stránce projevu. Slova se nám skládají ve vìty jaksi sama od sebe. Je pøirozené, e student, který podceòuje nebo dokonce ignoruje mluvnickou stránku osvojovaného jazyka, pak pøi tvorbì cizojazyèných vìt pou ije stejnou techniku. Ostatnì všichni máme do urèité míry tendenci aplikovat za itá mluvnická pravidla rodného jazyka i na slovní zásobu cizího jazyka. Výsledkem 37
jsou celky skládající se z dobøe vybraných anglických slov, které však netvoøí anglickou vìtu, proto e nerespektují gramatická pravidla angliètiny. Pro rodilého mluvèího mohou být takové vìty i nesrozumitelné. Je tedy zøejmé, e vyjádøit myšlenku v cizím jazyce vy aduje nejen najít anglické ekvivalenty za èeská slova, ale také je správnì seøadit do vìt. Vzhledem k tomu, e stímto typem chyb mají studenti bohaté zkušenosti, je pro nì tento argument jasný apøijatelný. 4. Metody výuky gramatiky Vra me se nyní k poznatku, eka dý jedinec v pomìrnì ranémvìku u ívá gramatická pravidla rodného jazyka bez toho, ebysejeuèil. Malé dìti dìlají chyby, ale jsou to chyby typu: špatný tvar nepravidelného plurálu, préterita nepravidelných sloves apod. Vysvìtlit, proè tomu tak je, je snadné. Dítì chybuje v jevech, které tvoøí výjimky, vyboèují ze systému výstavby jazyka, z jeho logiky. Základní pravidla si je schopno osvojit bez teoretického pouèení, proto e tvoøí logický systém, kde jedno pravidlo implikuje další, kde jednotlivá pravidla spolu souvisí a jsou odvoditelná. Proniknout do logického systému procesem postupného podvìdomého osvojování je mo né apøirozené. Aprávì tím gramatika je. Mluvnice skuteènì není soubor jednotlivých pravidel, která by studenti mìli memorovat, ale logicky vystavìný systém. Proè jsou studenti èasto pøesvìdèeni o opaku? Proto e gramatická výuka se mnohdy odehrává metodou izolovaných prezentací pouèek a následného procvièení daného jevu. Nároky jsou pak kladeny pouze na pamì, nikoli na porozumìní azaøazení poznatku do systému. Tuto metodu doporuèuji vyhradit pro jevy, které systému neodpovídají nebo jejich zaøazení je obtí né. Jistì je fér øíci studentùm, e nìkteré jevy je nutné nabiflovat. Nicménì prioritní úkol je proniknout do systému výstavby jazyka. Tady mù e uèitel studentovi výraznì pomoci. Základní metoda je velmi jednoduchá :neøíkat studentùm pouze jak, ale i proè pravidlo platí. Spolu s informací, e angliètina má pevný poøádek slov ve vìtì, vysvìtlím studentùm, e je to logický následek nerozvinuté flexe v angliètinì.vèeštinì poznám podmìt podle toho, e je podstatné jméno v1. pádu, v angliètinì, která neskloòuje, podle pozice pøed pøísudkovým slovesem. Na pøíkladech typy Petr miluje Evu a Evu miluje Petr a jejich anglickém ekvivalentu pak snadno demonstruji jednu ze základních odlišností gramatických systémù èeštiny a angliètiny. Pravidlo pøestalo býtotázkou pouhé pamìti, proto e je logické a odvoditelné. Zastánci výuky vedené výhradnì v angliètinì budou namítat, e tak do hodiny proniká èeský prvek. Domnívám se, e v tomto a podobných pøípadech to mù e být naopak velmi prospìšné. Naurèitém stupni pokroèilosti se mi osvìdèilo nastínit alespoò základní porovnání gramatických systémù èeštiny a angliètiny. Stanovením nejvýraznìjších rozdílností se automaticky definují jevy, které pùsobí nejvìtší problémy vzhledem k ji zmínìnému zafixování mechanizmù rodného jazyka. Osvojování cizího jazyka je hledání synonymního vyjádøení. Uèitel by mìl studenta upozoròovat na dvoukolejnost tohoto procesu. S jistým zjednodušením lze øíci, e v oblasti slovní zásoby skuteènì mù eme najít synonymní ekvivalent ke slovu v èeštinì, kdy X = Y. U gramatických struktur ale synonyma neexistují.ka dý jazyk disponuje svým systémem. Vpøípadì jazykù s tak odlišnými gramatickými systémy jako jsou èeština a angliètina rovnici typu X = Y uplatnit nelze. Tento fakt by si studenti mìli uvìdomovat. Vytvoøit jazykový ekvivalent tedy neznamená pouze najít vhodný (synonymický)výraz, ale také ho správnì pou ít, tj. správnì aplikovat gramatická pravidla. Nauème studenty k otázce Jak se øekne...? pøipojit automaticky i otázku Jak se to slovo pou ívá?, tj. jaké jsou jeho 38
Pavlína Janáèková Gramatika zastaralý pøe itek, nebo nedílná souèást výuky anglického jazyka? gramatické kategorie. Pokud napø. student neví, e information je nepoèitatelné substantivum, šance pou ít hosprávnì ve vìtì se dramaticky sni uje. ádoucí samozøejmì je, aby uèitel informace tohoto typu nepodával formou teoretických pouèek, ale zaøazením jevù do konverzace, uvádìním pøíkladù, paralel a kontrastù, srovnáváním apod. Aktivity zamìøené na rozšiøování slovní zásoby mohou slou it i k výuce a procvièení gramatiky, napø. obmìòováním èasových výrazù automaticky procvièíme u ívání slovesných èasù. Tovše semù e odehrát vrámci peèlivì øízené konverzace. Tak probíhá výuka gramatiky nenásilnì a frustrace mizí. Nejde ale o zanedbání této souèásti výuky, nýbr o její integrální zaøazení.nazávìr je pak vhodné studenty upozornit, e jejich úspìšná konverzace je výsledkem pou ívání správné slovní zásoby stejnì jako správných gramatických prostøedkù. Následný rozbor nejèastìjších chyb nebo zopakování pravidel a zejména jejich systémové zaøazení pak studenti chápou jako další krok ve zdokonalování praktických dovedností, nikoli jako teoretické pouèování. Gramatika u není hrozba, ale prostøedek k zvládnutí jazyka. Negativní postoj se mìní v pozitivní motivaci. Student vidí, e gramatika umo òuje efektivní pou ití slovní zásoby, a tedy komunikaci v angliètinì. 5. Závìr Zvýše uvedených dùvodù je zøejmé, e gramatika je nedílnou souèástí výuky jazykù. Nesmí být podceòována, nesmí se však pro studenty stát ani obávaným prvkem. Základní chybou je omezit výuku gramatiky na vytvoøení seznamu pravidel a pouèek. Uèitel musí jednotlivá pravidla usouvzta nit, ukázat jejich vzájemné vztahy a neustále zdùrazòovat, e tvoøí propojený systém. Mnoho pravidel je vhodné odvodit spíše ne prostì prezentovat. Další mo nost je prezentovat pravidlo a následnì ho zaøadit do logické stavby organizmu jazyka. Literatura BRYSON, B.: Mother Tongue. London, Penguin Books, 1991. ISBN 0-14-0143050-x DUŠKOVÁ, L.: Mluvnice souèasné angliètiny na pozadíèeštiny. Praha, Academia, 1988. ISBN 21-389-89 39
Gramatika zastaralý pøe itek, nebo nedílná souèást výuky anglického jazyka? Pavlína Janáèková Abstrakt Vysokoškolští studenti prokazují stále vyšší úroveò jazykových znalostí. Tradièní slabinou zùstává gramatika a charakteristický je i negativní postoj k ní. Nechu studentù ke gramatice je výsledkem izolovaných drilovacích cvièení nebo neorganického zaøazování mluvnických cvièení do výuky vedené komunikativními metodami. Vzhledem k tomu, e výuka našich studentù probíhá v èeském prostøedí a oni jsou vystaveni anglickým podnìtùm pouze v jazykových uèebnách, mo nost osvojení gramatických struktur bez teoretického pouèení je i pøi pou ití komunikativních metod limitována. Musíme také poèítat s pøirozenou tendencí aplikovat anglickou slovní zásobu na za itá gramatická pravidla rodného jazyka. Výuka gramatiky by však nemìla probíhat formou prezentace izolovaných pouèek. Ka dý mluvnický jev by mìlbýt prezentován jako souèást gramatického systému.vhodné je i porovnání systémù èeštiny a angliètiny. Procvièování gramatiky nesmí stát v kontrastu k ostatním slo kámvýuky, ale musí se stát její pøirozenou a nedílnou souèástí. Klíèová slova: gramatika; gramatický systém; výuka. Grammar relic or integral part of teaching English? Abstract University students nowadays are well equipped with language knowledge. The main weak point which remains is grammar. What is more, students often show repugnance for grammar, which results from endless drilling exercises and boring theoretical lessons. Teaching grammar is necessary as our students are exposed to English only during lessons, so they are not likely to acquire grammar just through listening to and absorbing English. As they live in the Czech environment, the tendency to combine English vocabulary with Czech grammar rules is getting stronger. Grammar lessons should not just consist of presentation of particular rules. Each rule should be shown as a part of logical grammatical system. I also recommend to compare Czech and English systems. Practising grammar has to become an integral part of teaching process. There must not be any contrast between teaching grammar and practising communication skills. Key words: grammar; system of grammar; teaching process. 40