Nejvýhodnější forma podnikání cestovní kanceláře

Nejvýhodnější forma podnikání cestovní kanceláře

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne 10. Května 2013... Podpis

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Marii Borské za konzultace, připomínky, cenné rady a odbornou pomoc při zpracování práce. Také děkuji své rodině, všem blízkým a přátelům za jejich podporu.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomika a management Obor Cestovní ruch Nejvýhodnější forma podnikání cestovní kanceláře bakalářská práce Autor: Michaela Tetivová Vedoucí práce: Ing. Marie Borská Jihlava 2013

Copyright 2013 Michaela Tetivová

Abstrakt TETIVOVÁ, Michaela: Nejvýhodnější forma podnikání cestovní kanceláře. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Marie Borská. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 91 stran. Cílem mé bakalářské práce je přiblíţit čtenářům problematiku podnikání cestovní kanceláře z pohledu zaloţení firmy, účetnictví firmy, a z daňového hlediska. Vybrat optimální variantu a navrhnout řešení. Práce je rozdělena na 2 části, a to na teoretickou část a praktickou část. Teoretická část se zabývá historii cestovních kanceláří a jejich členěním podle určitých hledisek. Dále je v teoretické části rozebrána problematika ţivnostenského a obchodního zákona a také jsou zde popsány základní informace o účetnictví a daních. Praktická část se zabývá porovnáním daných kritérií mezi OSVČ a s. r. o. Jsou zde uvedeny ukázky daňové evidence a podvojného účetnictví. Na základě těchto porovnání je pro cestovní kancelář doporučená nejvýhodnější forma podnikání. Klíčová slova Cestovní kancelář. Daňová evidence. Daň z přidané hodnoty. Daň z příjmů. Obchodní zákon. OSVČ. Společnost s ručením omezeným. Účetnictví. Ţivnost. Ţivnostenský zákon. 7

Abstract TETIVOVÁ, Michaela: The most advantageous form of business travel agencies. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihava. Department of tourism. Supervisor Ing. Marie Borská. Degree of qualifications: bachelor. Jihlava 2013. 91 pages. The aim of my work is to introduce readers to the issue of business travel agency in terms of establishing companies, accountig and tax perspective. Choose the best option and propose solutions. The work is divided into two parts, namely the theoretical part and a practical part. The theoretical part deals with the history of travel agents and their breakdown according to certain criteria. The theoretical part analyzes problems of trade and commercial code, and also describes the basic information about accounting and taxes. The practical part deals with the comparison between the basic criteria and selfemployed and limited liability company. These criteria included the establishment of travel agencies, accountant duty and tax perspective. There are examples include tax accounting and double-entry bookkeeping. On the basis of these comparisons is the travel agency recommended best form of business. Keywords Travel agency. Tax accounting. Value-added tax. Income tax. Commercial code. Selfemployed. Limited liability company. Accounting. Trade. Trade code. 8

Obsah Abstrakt... 7 Abstract... 8 Seznam tabulek... 11 Seznam obrázků... 11 Seznam zkratek... 12 Úvod... 14 Teoretická část... 16 1 Vznik a vývoj cestovních kanceláří... 16 1.1 Historie vzniku cestovních kanceláří... 16 1.2 Československo období mezi světovými válkami... 17 1.3 Československo padesátá aţ osmdesátá léta... 17 1.4 Česká republika devadesátá léta a současnost... 18 2 Členění cestovních kanceláří a agentur... 19 2.1 Podle předmětu činnosti a postavení v distribučním procesu... 19 2.1.1 Cestovní kancelář... 19 2.1.2 Cestovní agentura... 20 2.2 Podle územního hlediska... 20 2.2.1 Cestovní kanceláře zaměřené na výjezdový a domácí cestovní ruch... 20 2.2.2 Cestovní kanceláře zaměřené na příjezdový cestovní ruch... 20 2.3 Podle hlediska segmentu trhu... 20 2.4 Podle hlediska velikosti... 21 3 Ţivnostenský zákon obecně... 22 3.1 Druhy ţivností a jejich rozdělení... 22 3.1.1 Řemeslná ţivnost... 23 3.1.2 Vázaná ţivnost... 23 3.1.3 Volná ţivnost... 23 3.1.4 Koncesovaná ţivnost... 24 3.2 Co není ţivnost... 24 3.3 Provozování ţivnosti... 25 3.3.1 Všeobecné podmínky provozování ţivnosti... 26 3.3.2 Zvláštní podmínky provozování ţivnosti... 26 4 Obchodní zákoník obecně... 26 4.1 Obchodní rejstřík... 27 4.2 Obchodní společnosti... 27 4.3 Společnost s ručením omezeným... 27 9

4.3.1 Společenská smlouva... 28 4.3.2 Základní kapitál... 28 4.3.3 Orgány společnosti... 28 5 Účetnictví cestovních kanceláří... 29 6 Daně cestovních kanceláří... 30 Praktická část... 32 7 Zaloţení cestovní kanceláře... 32 7.1 Zaloţení CK z pohledu právnické osoby... 32 7.2 Zaloţení CK z pohledu OSVČ... 34 7.3 Porovnání a výběr nejvýhodnější formy podnikání podle zaloţení... 37 8 Účetní povinnost pro cestovní kanceláře... 41 8.1 Účetní povinnost u s. r. o. podvojné účetnictví... 41 8.1.1 Praktický příklad účtování cestovní kanceláře... 42 8.2 Účetní povinnost u OSVČ daňová evidence... 46 8.2.1 Praktický příklad daňové evidence u cestovní kanceláře... 47 8.3 Porovnání a výběr nejvýhodnější formy podnikání podle účetní povinnosti 49 9 Daňové hledisko... 51 9.1 Daň z příjmů... 51 9.1.1 Daň z příjmu právnických osob... 51 9.1.2 Daň z příjmů fyzických osob... 54 9.2 Porovnání a výběr nejvýhodnější formy podnikání dle daňového hlediska. 56 9.3 Zvláštní reţim DPH pro cestovní sluţbu... 57 10 Zhodnocení a výběr právní formy podnikání... 59 Závěr... 60 Seznam pouţité literatury... 62 Internetové zdroje... 64 Přílohy... 65 10

Seznam tabulek Tabulka 1 - Počet prodaných zájezdů a počet koncesovaných CK v ČR... 19 Tabulka 2 - Kritéria pro rozhodování o právní formě podnikání OSVČ a s. r. o.... 37 Tabulka 3 Přehled klasifikace stanovených kritérií... 40 Tabulka 4 - Zahajovací rozvaha k 1. 1. 2012... 42 Tabulka 5 - Deník - 1. část... 43 Tabulka 6 - Deník - 2. Část... 44 Tabulka 7 - Deník - 3. Část... 44 Tabulka 8 Obratová předvaha... 45 Tabulka 9 - Účet zisku a ztrát... 45 Tabulka 10 - Konečná rozvaha roku 2012... 46 Tabulka 11 - Evidence příjmů uvedená v Kč... 48 Tabulka 12 - Evidence výdajů uvedená v Kč... 48 Tabulka 13 - Přehled příjmů a výdajů za rok 2012... 49 Tabulka 14 - Výpočet čisté měsíční mzdy... 53 Tabulka 15 - Roční slevy na dani pro rok 2012... 55 Tabulka 16 - Srovnání výsledků mezi OSVČ a s. r. o.... 56 Seznam obrázků Obrázek 1: Metody segmentace... 21 Obrázek 2: Rozdělení ţivností... 22 11

Seznam zkratek apod. a podobně atd. a tak dále CK cestovní kancelář CR cestovní ruch č. číslo ČR Česká republika D strana Dal DE daňová evidence DHM dlouhodobý hmotný majetek DP důchodové pojištění DPH daň z přidané hodnoty FAP faktura přijatá FAV faktura vystavená FO fyzická osoba Kč korun českých MD strana Má dáti např. například OR obchodní rejstřík OSVČ osoba samostatně výdělečně činná PO právnická osoba PPD příjmový pokladní doklad PZ počáteční zůstatek 12

Sb. sbírka SP sociální pojištění s. r. o. společnost s ručením omezeným tis. - tisíce tzv. tak zvaný VBÚ výpis z bankovního účtu VÚÚ výpis z úvěrového účtu VÚD vnitřní účetní doklad VH výsledek hospodaření ZP zdravotní pojištění ZTP zvlášť těţce postiţený ŢÚ ţivnostenský úřad 13

Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma Nejvýhodnější forma podnikání pro cestovní kanceláře. Hlavním důvodem proč jsem si toto téma vybrala, bylo to, ţe jiţ během mého studia mě zajímalo vše o zakládání cestovní kanceláře a jejím provozu. Doufám, ţe vypracováním své bakalářské práce si doplním chybějící informace ohledně tohoto tématu. Mnou zvolené téma souvisí s cestovním ruchem, který tvoří velmi významnou část hospodářství. A jeho nedílnou součástí jsou samozřejmě i cestovní kanceláře, které nabízejí sluţby spojené s cestováním. Práci rozdělím na 2 části, a to na teoretickou část a praktickou část. Cílem mé bakalářské práce je přiblíţit problematiku podnikání cestovní kanceláře z pohledu zaloţení firmy, účetnictví firmy a z daňového hlediska. Budu se snaţit vybrat optimální variantu a navrhnout řešení. V první kapitole mé práce se budu věnovat historii, vzniku a vývoji cestovních kanceláří. Historii bych chtěla zachytit od začátku a to jiţ od zakladatele cestovního ruchu Thomase Cooka. Dále se budu zmiňovat o známé cestovní kanceláři Čedok a na závěr bych ráda vytvořila tabulku s počty prodaných zájezdů a počty cestovních kanceláří v České republice za poslední léta. V další kapitole se budu věnovat členění cestovních kanceláří podle čtyř hledisek a to předmětu činnosti a postavení v distribučním procesu, územního hlediska, hlediska zpracovávaného segmentu trhu a hlediska velikosti. Ve třetí kapitole budu rozebírat problematiku ţivnostenského zákona. Rozdělím a popíši ţivnosti a poté uvedu, pod kterou ţivnost spadá cestovní kancelář. Dále se budu věnovat všeobecným a zvláštním podmínkám v provozování ţivnosti. Následně se budu zabývat obchodním zákonem. Zmíním se zde i o obchodním rejstříku a o obchodních společnostech. V mé bakalářské práci jsem se rozhodla věnovat pouze společnosti s ručením omezeným, z tohoto důvodu se na ní zaměřím a charakterizuji její specifika. 14

Pátá kapitola bude obsahovat základní informace o účetnictví cestovních kanceláří. Jaké jsou moţnosti vedení evidence majetku a zdrojů. Pouţiji zde definice daňové evidence a podvojného účetnictví. Poslední kapitola v teoretické části se bude zabývat daněmi cestovních kanceláří pouze okrajově. K této problematice se budu blíţe vyjadřovat v praktické části. Praktickou část jsem se rozhodla rozdělit na 3 hlavní úseky, kterým se zde budu věnovat. V první části se zaměřím na zaloţení cestovní kanceláře a to, jak z pohledu OSVČ tak právnické osoby. Pro informace o zaloţení cestovní kanceláře fyzickou osobou (OSVČ) jsem navštívila Ţivnostenský úřad v Pelhřimově. Veškeré informace, které mi byly poskytnuty, budu zpracovávat v praktické části mé bakalářské práce, která se bude zabývat touto problematikou. Dále se budu věnovat zaloţení cestovní kanceláře právnickou osobou. Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala pouze jednu z právních forem podnikání a to společnost s ručením omezeným. Vzhledem k tomu, ţe se v mé blízkosti nevyskytuje ţádný Rejstříkový soud, budu veškeré potřebné informace vyhledávat na různých internetových portálech, jako je justice.cz, business.center.cz atd., kde je vše popsané. A také zde zpracuji vlastní zkušenosti mého otce při zaloţení obchodní firmy. Na konci této první části udělám zhodnocení a vyberu nejvýhodnější formu podnikání podle zaloţení. V druhé části se budu zabývat účetnictvím. Pro OSVČ jsem si zvolila vedení účetnictví formou daňové evidence a pro s. r. o. zde uvedu podvojné účetnictví. Údaje, které budu uvádět, jsou fiktivní a nevztahují se na podnikání konkrétní osoby. Budu se zde snaţit ukázat typické účetní operace pro CK. Na závěr této části se pokusím vybrat nejoptimálnější formu podnikání podle účetního hlediska. Zdůrazním zde výhody a nevýhody daňové evidence a podvojného účetnictví. Posledním posuzovaným hlediskem v praktické části je hledisko daňové. Zde se budu věnovat podrobnějšímu popsání dani z příjmů fyzických osob a dani z příjmů právnických osob. Následně vypočítám daň a porovnám výsledky. Jako přílohu přiloţím vyplněná daňová přiznání. A i v tomto případě vyberu, podle mého názoru, nejvýhodnější formu podnikání podle účetního hlediska. V závěru zhodnotím celkovou práci a vyhodnotím výsledky. 15

Teoretická část 1 Vznik a vývoj cestovních kanceláří 1.1 Historie vzniku cestovních kanceláří Za zakladatele cestovního ruchu je povaţován Angličan Thomas Cook (1808 1892), který 5. července 1841 zorganizoval historicky první cestu vlakem z Leicestru do Loughborough pro 570 osob. O čtyři roky později (1845) Thomas Cook zaloţil vlastní cestovní kancelář, jenţ existuje do dneška. V roce 1865 zahájila provoz pobočka v Londýně. Poté Cook začal zakládat cestovní kanceláře po celém světě. Od roku 1877 měl své vlastní CK v Austrálii, Americe, Evropě, Indii a i na Středním východě. V roce 1851 uskutečnil další cestu pro 165 tisíc lidí na první mezinárodní průmyslovou výstavu. První zahraniční zájezd na Světovou výstavu v Paříţi uspořádal v roce 1855 a od roku 1856 začal pořádat pravidelné zájezdy do dalších evropských států. Také například zorganizoval cestu okolo světa za 222 dnů, cesty indických muslimů do Mekky atd. (Sysel, Zurynek, 2009) Thomas Cook ve svém podnikání pouţíval prvky, které se v cestovním ruchu uplatňují dodnes, jako například: - blanketové úvěrové listy ty umoţnovaly jejich majitelům těchto listů vyuţívat sluţby jako je ubytování, stravování a další moţné sluţby - v dnešní době pouţíváme spíše název voucher, - rooming listy ty byly určeny k rezervování předem zaplaceného ubytování rooming listy hotel obdrţel předem, aby se mohl na příjezd hosta připravit, - popisy tras, harmonogramy a programy včetně všech s tím souvisejících sluţeb, - dohody se ţelezničními společnostmi, které slouţily k vystavení jízdenky za smluvní cenu na určité ţelezniční trati. (Sysel, Zurynek, 2009). 16

Kdyţ Thomas Cook roku 1892 zemřel, zůstala jeho firma ještě ve vlastnictví rodiny a to aţ do roku 1928, kdy ji jeho vnuci prodali belgické cestovní a ţelezniční společnosti. (www.nacesty.cz) 1.2 Československo období mezi světovými válkami V roce 1920 byla zaloţena Československá cestovní a dopravní kancelář s pěti pobočkami v Praze, Brně, Bratislavě, Karlových Varech a Františkových lázních. Tato kancelář vznikla podepsáním smlouvy mezi Československými drahami, Zemským cizineckým svazem a bankou Bohemia. O dva roky později v roce 1922 byly zřízeny zahraniční pobočky a to ve Vídni, Paříţi a Londýně. (Čertík, 2001) V roce 1925 vznikla středoevropská mezinárodní asociace AGOT, kterou vytvořila Československá cestovní a dopravní kancelář spolu s maďarským Ibuszem, polským Orbisem a jugoslávským Putnikem. Tato asociace AGOT později sdruţovala více neţ 40 cestovních kanceláří. (Čertík, 2001) Nám známá značka Čedok byla poprvé pouţita teprve v roce 1926 a stala se symbolem úspěchu v oblasti podnikání. Čedok jako první cestovní kancelář v Evropě začal pouţívat dosud neobvyklé dopravní prostředky, byly to velmi luxusní autobusy značky Praga. Tyto autobusy vycestovaly s prvními stovkami českých turistů na dalmatské pobřeţí Jadranu. (Čertík, 2001) Čedok jako spolehlivý partner při organizování zájezdů zahraničních turistů si získal velmi dobrou pověst v západní a střední Evropě a udrţoval si pevné postavení na domácím trhu. (Čertík, 2001) 1.3 Československo padesátá aţ osmdesátá léta Po válce byl cestovní ruch ochromen. Tím se vývoj cestovních kanceláří značně zpomalil. Čedok i nadále stál v čele cestovního ruchu a v roce 1948 byl znárodněn. Poté cestovní kancelář prošla celou řadou organizačních změn a podob. Do jejího systému byly koncem osmdesátých let integrovány podniky cestovních kanceláří s podniky hotelovými. Na konci osmdesátých let Čedok vlastnil 166 poboček v Československu, 200 hotelů a zaměstnával 22 000 lidí. (Sysel, Zurynek, 2009) 17

Od poloviny šedesátých let začaly v Československu vystupovat specializované CK, a to jak v oblasti domácího, tak i zahraničního cestovního ruchu. (Sysel, Zurynek, 2009) Vyskytovalo se zde celkem 9 cestovních kanceláří, které se dělily do 3 skupin: - s celostátní působností - Čedok a Autoturist - s národní českou působností - Rekrea, Sport Turist, Balnea, CKM - s národní slovenskou působností Tatratour, Slovakoturist, Slovakoterma (Čertík, 2001) 1.4 Česká republika devadesátá léta a současnost Počátkem devadesátých let byl zaznamenán bouřlivý rozvoj cestovního ruchu, a s tím spojený i markantní nárůst konkurence. To vše bylo zapříčiněno liberalizací podmínek podnikání v tomto období. (Sysel, Zurynek, 2009) Po revoluci v roce 1989 začala velice rychle vzkvétat oblast cestovního ruchu a to díky uvolněným podmínkám v Československu. V roce 1990 bylo vydáno více neţ 6 000 oprávnění k provozování cestovní kanceláře. (Čertík, 2001) Aţ do roku 1996 nebyla oficiálně vedena centrální evidence cestovních kanceláří. Dosud byly registrovány pouze u Ţivnostenských úřadů, ovšem tato informace nevypovídala o tom, kolik aktivních subjektů na trhu cestovního ruchu působilo. (Ryglová, 2009) V roce 1997 zkrachovalo mnoho cestovních kanceláří. Jeden z mnoha důvodu jejich neúspěchu byl zejména pokles poptávky. V následujících letech se situace na trhu cestovního ruchu zlepšila a do roku 2008 panoval stále pozitivní trend v jeho rozvoji. (Ryglová, 2009) Po ekonomické krizi, jenţ započala v roce 2008, se vývoj cestovního ruchu zpomalil. To je zřejmé i ze statistických údajů, které zaznamenaly, ţe v roce 2008 prodala jedna cestovní kancelář přibliţně 1 900 zájezdů, oproti tomu v roce 2012 jich prodala uţ jen 1 400. V současnosti v České republice dominují především menší cestovní kanceláře. Na konci roku 2012 se počet cestovních kanceláří pohyboval okolo 1 500. (www.magazin.ceskenoviny.cz) 18

Tabulka 1 - Počet prodaných zájezdů a počet koncesovaných CK v ČR (Zdroj: MPO, ČSÚ, MAG CONSULTING, vlastní úprava) Rok 2008 2009 2010 2011 2012 Počet prodaných zájezdů CK a CA (v tis.) 2 501 2 097 2 225 2 088 2 050 Počet koncesovaných CK 1 291 1 368 1 394 1 457 1 501 2 Členění cestovních kanceláří a agentur Cestovní kanceláře a agentury je moţno rozčlenit podle několika hledisek a to podle: - předmětu činnosti a postavení v distribučním procesu - územního hlediska - hlediska zpracovávaného segmentu trhu - hlediska velikosti 2.1 Podle předmětu činnosti a postavení v distribučním procesu Podle předmětu činnosti rozeznáváme cestovní kanceláře a cestovní agentury. 2.1.1 Cestovní kancelář Jedná se o organizátory zájezdu. V cestovním ruchu mají důleţitou úlohu, nakupují sluţby spojené s cestovním ruchem od dodavatelů a z nich vytváří produkt nebo balíček. Za produkt se povaţuje prodej jednotlivých sluţeb. A balíček neboli package je prodej několika zkombinovaných sluţeb najednou za jednotnou cenu. Cestovní kancelář v distribučním řetězci zaujímá pozici velkoobchodu. Pro letecké společnosti a ubytovací zařízení jsou cestovní kanceláře důleţitými obchodními partnery. (Sysel, Zurynek, 2009) Cestovní kanceláře se zabývají zejména: - nákupem ubytovacích služeb, - nákupem dopravních služeb, 19

- vytvářením kombinací služeb a jejich balíčků, - nákupem dalších služeb cestovního ruchu, - nabídkou a prodejem služeb a balíčků, - informační a propagační činností, - monitorováním realizace těchto služeb. (Sysel, Zurynek, 2009, s. 14) 2.1.2 Cestovní agentura Cestovní agentura je povaţována za zprostředkovatele zájezdu. Její úlohou je prodej a zprostředkování sluţeb v oboru cestovního ruchu a prodej ostatních produktů cestovních kanceláří. Cestovní agentury jsou odměňovány prostřednictvím dodavatelů sluţeb formou provize, která je zpravidla stanovená v procentech. V distribučním řetězci je na pozici maloprodeje. (Sysel, Zurynek, 2009) 2.2 Podle územního hlediska Podle tohoto hlediska členíme cestovní kanceláře na působící ve výjezdovém, domácím a příjezdovém cestovním ruchu. 2.2.1 Cestovní kanceláře zaměřené na výjezdový a domácí cestovní ruch Takto zaměřené CK poskytují sluţby domácím zákazníkům. Obstarávají sluţby od dodavatelů pro domácí trh. Zákazníkům prodávají zájezdy do zahraničí (výjezdový cestovní ruch) a zájezdy na území ČR (domácí cestovní ruch). (Sysel, Zurynek, 2009) 2.2.2 Cestovní kanceláře zaměřené na příjezdový cestovní ruch Zajišťují sluţby pro zahraniční návštěvníky a zabývají se prodejem sluţeb do zahraničí. Pracují obvykle na konkrétních objednávkách zahraničních partnerů. (Čertík, 2001) 2.3 Podle hlediska segmentu trhu Trh lze rozčlenit podle čtyř hlavních metod: demografická, geografická, psychografická a behavioristická. 20

Populace Demografická Gegrafická Psychografická Behavioristická Věk Klima Hodnoty Zvyky a preference Příjem Profese Vzdělání Země - Region Město - Venkov Postoje Životní styl Zájmy Účel - Důvod Očekávaný úspěch Velikost rodiny Aktivity Obrázek 1: Metody segmentace (Zdroj: ČERTÍK Miroslav. Cestovní ruch, 2001, vlastní úprava) Velice pouţívaná metoda segmentace je behavioristická. Ta udává účel a důvod cesty. Například cesta ve volném čase, kterou lidé podnikají za účel odpočinku, relaxace, sportu a zábavy - většinou je to sluţba pro veřejnost. Anebo cesta pracovní, do které lze zahrnout různé kongresy, incentivní turistiku apod. - většinou je to sluţba pro firmy a obchodní společnosti. (Čertík, 2001) 2.4 Podle hlediska velikosti Počet klientů či dosaţený obrat je důleţité hledisko, podle kterého můţeme dělit cestovním kanceláře na: - malé do 5 zaměstnanců (specializované), - střední 5 50 zaměstnanců, - velké nad 50 zaměstnanců (základní). (Čertík, 2001) Základní cestovní kanceláře většinou nabízí sluţby jak tuzemské, tak zahraniční. Specializované cestovní kanceláře se orientují na určitý druh sluţeb, případně na určité zákazníky. Díky specializaci můţe daná menší cestovní kancelář dosáhnout vyšší kvality sluţeb. (Ryglová, 2009) 21

3 Ţivnostenský zákon obecně Zákon č.455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání neboli ţivnostenský zákon je důleţitou právní normou. Jedná se o zákon, který upravuje podmínky podnikání a kontroluje jejich dodrţování. (Horzinková, 2004) 3.1 Druhy ţivností a jejich rozdělení Na začátek této kapitoly bych ráda přesně citovala definici ţivnosti, která je uvedená v ţivnostenském zákoně v části 1. a 2. Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účel dosažení zisku a za podmínek stanovených zákonem. (Zákon č.455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, str. 102) Převáţná většina ţivností jsou ţivnosti ohlašovací a ty se dělí na ţivnosti řemeslné, vázané a volné. Tyto ţivnosti je moţno provozovat na základě ohlášení. Dalšími ţivnostmi jsou ţivnosti koncesované, které lze vykonávat na základě povolení neboli koncese. Pro lepší představu, jak se ţivnosti rozdělují, jsem vytvořila diagram. (Hozinková, 2004) Ţivnost Ohlašovací Koncesováná - Řemeslná Vázaná Volná Obrázek 2: Rozdělení ţivností (Zdroj: vlastní tvorba) 22

3.1.1 Řemeslná ţivnost Základní podmínkou pro provozování této ţivnosti je odborná způsobilost, které člověk dosáhne vyučením v oboru nebo jiným odborným vzděláním a nezbytnou praxí. K prokázání odborné způsobilosti slouţí výuční list a doklad o praxi. (Horzinková, 2004) Mezi nejznámější řemeslné ţivnosti patří například pekařství a cukrárny, truhlářství, kosmetické sluţby, holičství, kadeřnictví, hodinářství, zednictví, hostinská činnost apod. (Zákon č.455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání) 3.1.2 Vázaná ţivnost Velmi důleţitou podmínkou pro provozování vázané ţivnosti je odborná kvalifikace. Ţivnostenský zákon umoţňuje nahradit doklady o ukončeném vzdělání doklady o rekvalifikaci a o vykonání čtyřleté praxe v oboru. Tato výjimka byla udělena právě z toho důvodu, ţe pro některé vázané ţivnosti v dnešní době je prakticky nemoţné získat vzdělání na vhodné škole. (Horzinková, 2004) Příkladem vázané ţivnosti, podle ţivnostenského zákona můţe být provozování poštovních sluţeb, provozování solárií, masérské a regenerační sluţby, provozování cestovní agentury, průvodcovská činnost, oční optika, provozování autoškoly apod. (Zákon č.455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání) 3.1.3 Volná ţivnost Pro provozování volné ţivnosti musí být splněny pouze všeobecné podmínky stanovené ţivnostenským zákonem. Doklady o odborné způsobilosti se nevyţadují. Předmět podnikání u této ţivnosti musí být srozumitelný, jednoznačný a určitý. (Horzinková, 2004) Příklady ţivnosti volné představuje překladatelská a tlumočnická činnost, realitní činnost, zastavárenská činnost, ubytovací sluţby, výroba a zpracování skla, vydavatelské a nakladatelské činnosti apod. (Zákon č.455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání) 23

3.1.4 Koncesovaná ţivnost Jsou zde zahrnuty činnosti, pro které je potřebný souhlas podle zvláštního zákona. Koncesi (povolení) lze udělit pouze uchazeči, jenţ: - splňuje všeobecné podmínky provozování ţivnosti, - nemá překáţky k provozování ţivnosti, - má odbornou kvalifikaci (doklad o ukončeném vzdělání nebo doklad o rekvalifikaci a doklad o čtyřleté praxi v oboru). (Horzinková, 2004) Ţádost o koncesi musí odsouhlasit orgány státní správy, jako například: Ministerstvo vnitra, Česká národní banka, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo pro místní rozvoj, apod. Je to jedna ze základních podmínek provozování koncesované ţivnosti. (Horziková, 2004) Příkladem koncesované ţivnosti, podle zákona můţe být provozování střelnic, směnárenská činnost, taxisluţba, provozování pohřební sluţby, provozování cestovní kanceláře apod. (Horzinková, 2004) Má bakalářská práce se vztahuje na cestovní kanceláře, tudíţ bych chtěla přesněji vymezit poţadovanou odbornou způsobilost, která je blíţe definována v ţivnostenském zákoně. Provozování cestovní kanceláře je ţivnost koncesovaná a k ţádosti o vydání koncese se vyjadřuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Poţadovaná odborná a jiná zvláštní způsobilost je vymezena v ţivnostenském zákoně v příloze 3. (Horzinková, 2004) 3.2 Co není ţivnost Ráda bych zde uvedla určité příklady činností, ke kterým není potřeba mít ţivnostenské oprávnění, jako například: - zemědělská výroba, vodní a lesní hospodářství, - činnost autorů (autorské honoráře), - nezávislá povolání, jenţ nejsou ţivností, ale podnikáním podle zvláštních předpisů (spisovat, herec, hudebník, ), 24

- činnosti a podnikání podle zvláštních předpisů, k nimţ je většinou třeba státní zkouška (daňový poradci, advokáti, znalci, tlumočníci, ). (www.jakpodnikat.cz) 3.3 Provozování ţivnosti V ţivnostenském zákoně v 5 jsou vymezeny veškeré podmínky pro subjekty, které musí být splněny k provozování ţivnosti. Tento paragraf obsahuje 6 bodů, v nichţ je vše detailně popsané. Níţe uvádím ve zkratce tyto body: - živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené zákonem, - fyzická osoba nebo právnická osoba, která nemá bydliště ani sídlo na území České republiky se považuje za zahraniční osobu, ale může na území státu provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba pokud není stanoveno jinak, - pokud ze zákona vyplývá povinnost předložit doklad potvrzující určité skutečnosti, rozumí se tím předložení dokladu včetně jeho překladu do českého jazyky provedeného tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků, pokud tento doklad nebyl vydán v českém jazyce. Pravost podpisu a otisku razítka na originálních dokladech musí být ověřena, - požadavek na provedení překladu, který jsem doslovně uvedla v předešlém odstavci, se nevztahuje na doklady předložené státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo právnickou osobou se sídlem, ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti v členském státu Evropské unie, - zahraniční fyzická osoba, která hodlá na území České republiky provozovat živnost a která má podle zvláštního zákona povinnost mít povolení, musí k ohlášení živnosti a k žádosti o koncesi doložit doklad o udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu, - fyzická osoba, které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana, a její rodinní příslušníci mohou provozovat živnost za stejných podmínek jako česká osoba. (Zákon č.455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, str. 15) 25

3.3.1 Všeobecné podmínky provozování ţivnosti Všeobecnými podmínkami provozování živnosti jsou: - plnoletost tzn. dosažení věku 18 let - způsobilost k právním úkonům, - bezúhonnost. (Zákon č.455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, str. 16) Tyto podmínky musí podnikatel splňovat vţdy a to bez výjimky. Splnění všeobecných podmínek provozování ţivnosti je stanoveno jak pro ţivnosti ohlašovací tak koncesované. (Horzinková, 2004) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z Rejstříku trestů a daný výpis nesmí být starší více neţ 3 měsíce. Bezúhonný není ten jedinec, který byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání nejméně 1 roku, za spáchání úmyslného trestného činu. A dále za spáchaný trestný čin, jak úmyslný, tak z nedbalosti, který se vztahuje k podnikání nebo souvisí s předmětem podnikání. (Hozinková, 2004) 3.3.2 Zvláštní podmínky provozování ţivnosti Zvláštní podmínky provozování ţivnosti podle zákona č.455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání obsahují splnění odborné způsobilosti, kterou musí podnikatel prokázat. V případě ţe danou způsobilost nemá, má za povinnost stanovit si odpovědného zástupce, jenţ odbornou způsobilost splní. Za odbornou způsobilost je povaţováno vzdělání v oboru a patřičná praxe. Akceptuje se i osvědčení získané na základě rekvalifikace podle vyhlášky č. 21/1991 Sb., o bliţších podmínkách zabezpečování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů nebo je moţné vzdělání nahradit dlouholetou praxí v oboru. (Horzinková, 2004) 4 Obchodní zákoník obecně Obchodní zákoník upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související, a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, 1) 26

4.1 Obchodní rejstřík Obchodní rejstřík je veřejný seznam, ve kterém jsou zapsány veškeré údaje týkající se podnikatelů. Tyto údaje jsou stanovené zákonem. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník) Obchodní rejstřík je veden v elektronické podobě a součástí je i sbírka listin, která obsahuje základní dokumenty, jako například: společenská smlouva, zakladatelská listina atd. Obchodní rejstřík je komukoli přístupný, kdokoli má právo do něj nahlíţet, pořizovat si kopie a výpisy. (Müllerová, 2009) Vedení obchodního rejstříku je stanoveno zvláštním právním předpisem. Obchodní rejstřík vede rejstříkový soud a ten zaznamenává veškeré informace o zapsaných podnikatelích. (Müllerová, 2009) 4.2 Obchodní společnosti Obchodní společnost představuje právnickou osobu zaloţenou za účelem podnikání. Společnostmi jsou akciová společnost, společnost s ručením omezeným, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdruţení. Poslední dvě jsou upraveny zvláštními právními předpisy. (Müllerová, 2009) Obchodní společnosti se dělí na společnosti osobní a společnosti kapitálové. Společnost s ručením omezeným a akciová společnost je zahrnuta do kapitálových společností. Veřejná obchodní společnost patří do osobních společností a komanditní společnost je kombinace obou forem a to jak osobních, tak kapitálových. (Müllerová, 2009) V mé bakalářské práci jsem se rozhodla věnovat pouze společnosti s ručením omezeným. Tudíţ se zde na ní zaměřím a stručně popíšu veškeré specifika. 4.3 Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným patří do kapitálových společností. Název společnosti musí zahrnovat označení: společnost s ručením omezeným nebo zkratku s. r. o. Tato společnost se zakládá společenskou smlouvou. Společnost je moţno zaloţit jedním jediným společníkem (FO nebo PO). Ale můţe mít maximálně 50 společníků. 27

Je zde ovšem jedna podmínka a to, ţe jedna fyzická osoba můţe být jediným společníkem nanejvýš 3 společností s ručením omezeným. (Běhounek, 2008) 4.3.1 Společenská smlouva Společenská smlouva musí obsahovat: - firmu a sídlo společnosti, - určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména bydliště fyzické osoby, - předmět podnikání (činnosti) - výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu, - jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti, - jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje, - určení správce vkladu, - jiné údaje, které vyžaduje zákon. (Müllerová, 2009, str. 55) 4.3.2 Základní kapitál Základní kapitál je peněţní vyjádření peněţitých i nepeněţitých vkladů společníků do společnosti. Výše základního kapitálu společnosti je stanovena na minimální částku 200 000 Kč a musí se povinně vytvářet. Jeden společník musí do základního kapitálu vloţit minimálně 20 000 Kč. Výše vkladu pro jednotlivé společníky můţe být stanovena rozdílně, avšak je nutno, aby částka byla dělitelná na celé tisíce. (Müllerová, 2009) 4.3.3 Orgány společnosti Valná hromada Je to nejvyšší orgán společnosti. Jmenuje a odvolává jednatele. Schvaluje řádnou účetní závěrku. O záleţitostech společnosti rozhoduje hlasováním. Schází se 1x ročně. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník) 28

Jednatel Je to statutární orgán společnosti. Jednatelů můţe být i více, minimálně však jeden. Mají povinnost zajistit řádné vedení evidence a účetnictví, dále musí vést seznam společníků a informovat je o veškerých záleţitostech společnosti. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník) Dozorčí rada Je to kontrolní orgán. Členové dozorčí rady dohlíţí na činnost jednatelů, nahlíţí do obchodních a účetních knih, kontrolují účetní závěrku a podávají návrh na rozdělení zisku nebo úhrady ztráty. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník) 5 Účetnictví cestovních kanceláří Kaţdá fyzická i právnická osoba, která se zabývá podnikáním, musí vést evidenci o svém majetku a zdrojích, z nichţ financuje svou činnost. Je zde několik metod, jak evidenci provádět. Podnikatel si ovšem nemůţe metodu libovolně vybrat, neboť se musí řídit danými předpisy a zákony, které později zmíním. (Králová, 2008) Moţnosti vedení evidence: a) vést účetnictví, b) vést daňovou evidenci, c) evidovat pouze příjmy a výdaje uplatňovat tzv. paušální částkou. (Králová, 2008) Vedení účetnictví Definice: Účetnictví je písemné zaznamenávání informací o hospodářských jevech podniku, a to v peněţních jednotkách. V ČR se účetnictví řídí zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, který přesně určuje rozsah a způsob vedení účetnictví. Dále nařizuje, ţe účetnictví musí být vţdy vedeno úplně, přesně a prokazatelně tak, aby věrně zobrazovalo skutečnost. Povinnost vést účetnictví se vztahuje na PO, zahraniční osoby a organizační sloţky státu, které mají sídlo na území ČR nebo provozují jinou podnikatelskou činnost a dále na FO, které jsou 29

jako podnikatelé zapsány v OR nebo splňují další podmínky stanovené zákonem v 1 odst. 2. Vedení daňové evidence Definice: Daňová evidence zaznamenává příjmy, výdaje a dále údaje o majetku a závazcích, které následně slouţí ke stanovení základu daně z příjmu. Daňovou evidenci mají moţnost vést FO podnikající na území ČR a upravuje jí zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. Ale podnikatelé, kteří jsou zapsáni v obchodním rejstříku, mají ze zákona povinnost vést účetnictví. Odlišností těchto dvou metod účetnictví je způsob daňového základu. U daňové evidence se zisk zjišťuje rozdíl mezi příjmy a výdaji, zatímco v účetnictví se zisk vypočítá jako rozdíl mezi výnosy a náklady. (Králová, 2008) 6 Daně cestovních kanceláří Kaţdá fyzická i právnická osoba, která se zabývá podnikáním, je povinna platit daně. Definice: Daň je povinná zákonem určená platba odváděná do veřejného rozpočtu, která je charakteristická svou neúčelovostí a neekvivalentností. To znamená, ţe se ukládá jako jednostranná povinnost bez nároku plátce na plnění ze strany státu. Daně jsou placené pravidelně v daných intervalech nebo při určitých okolnostech např. darování nebo dědění. (www.finance.cz) Daňový systém České republiky je členěn na: a) přímé daně - daň z příjmu fyzických osob, - daň z příjmu právnických osob, - daň z nemovitostí, - silniční daň, - daň dědická a darovací, - daň z převodu nemovitostí, 30

b) nepřímé daně - daň z přidané hodnoty, - spotřební daň. (www.businessinfo.cz) Dani z příjmu a zejména dani z přidané hodnoty bych se podrobněji chtěla věnovat v praktické části. A to z toho důvodu, ţe právě v oblasti cestovního ruchu je tato problematika poměrně komplikovaná a vyskytuje se zde spousta specifik. 31

Praktická část Praktickou část jsem se rozhodla rozdělit na 3 hlavní úseky, kterým se zde budu věnovat. (zaloţení, účetní povinnost, daňové hledisko) 7 Zaloţení cestovní kanceláře 7.1 Zaloţení CK z pohledu právnické osoby Informace, které zde budu aplikovat, jsem vyhledala na různých internetových portálech jako je businessinfo.cz, businesscenter.cz atd. Také mi byly poskytnuty informace od mého otce, který je majitelem a jednatelem obchodní firmy s právní formou podnikání s. r. o. Jeho nabyté zkušenosti, které získal při zakládání firmy, mi byly pomocné při tvorbě této části. Zaloţení Pokud se osoba rozhodne zaloţit cestovní kancelář jako právnická osoba neboli obchodní společnost (s. r. o.), poté zaloţení spočívá v uzavření společenské smlouvy nebo uzavření zakladatelské listiny. Zakladatelská listina se uzavírá, jestliţe má společnost jednoho společníka a v případě, ţe jich má více, sepisuje se společenská smlouva. Společenská smlouva by měla dle obchodního zákoníku obsahovat tyto údaje: - firmu a sídlo společnosti, - určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby, - předmět podnikání, - výši základního kapitálu a výši vkladu kaţdého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu, - jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti, - jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje, 32

- určení správce vkladu, - jiné údaje, které vyţaduje obchodní zákoník. Společenská smlouva musí být v písemné formě a podpisy v ní uvedené musí být úředně ověřené. Pokud je společnost zakládána jediným zakladatelem, jak uţ jsem zmínila, je společenská smlouva nahrazena zakladatelskou listinou a musí obsahovat stejné náleţitosti jako společenská smlouva. Tyto dokumenty musí mít formu notářského zápisu. Notářský zápis vyhotoví kaţdý notář na základě podkladů a skutečností, které mu sdělí a doloţí zakladatel společnosti. Za vyhotovení zápisu je účtována cena dle notářského tarifu. Běţně se cena pohybuje okolo 5 000 Kč, ovšem není to pravidlo. Dalším krokem je zaloţení nového účtu v bance, na nějţ lze poté sloţit základní kapitál ve výši 200 000 Kč. Banka vystaví potvrzení o splacení základního kapitálu. Dále je potřeba ohlásit ţivnost na ţivnostenském úřadě. Před podáním návrhu na obchodní rejstřík je ještě třeba obstarat poslední dokumenty. Nejprve je nutno opatřit souhlas s umístěním sídla od majitele nemovitosti, ve které se bude sídlo firmy nacházet. Dále je také potřeba získat výpis z katastru nemovitostí a nakonec také výpis z rejstříku trestů. Po získání všech potřebných dokumentů lze podat návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Výše uvedené dokumenty se k návrhu přiloţí, jako přílohy. Návrh na zápis do obchodního rejstříku je nutno podat na příslušný rejstříkový soud nejpozději do 90 dnů od zaloţení společnosti nebo od doručení ţivnostenského oprávnění. Příslušných rejstříkových soudů se v České republice vyskytuje celkem 7 a to v Praze, Brně, Plzni, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Hradci Královém a Ostravě. Návrh na zápis do obchodního rejstříku je třeba podat na speciálním formuláři, který je k tomu určen. 33

Za zápis do obchodního rejstříku se platí soudní poplatek, který pro společnost s ručením omezeným činí 6 000 Kč. Poplatek lze uhradit v kolcích nebo bankovním převodem. Rejstříkový soud by měl danou společnost zapsat do obchodního rejstříku během pěti pracovních dnů. Po dokončení zápisu společnosti do obchodního rejstříku lze s aktuálním výpisem z OR zajít do banky, kde uvolní bankovní účet. Dnem vzniku společnosti se počítá aţ den zápisu do obchodního rejstříku. Aţ tímto dnem se zaloţená společnost stává právnickou osobou. V případě, ţe ve smlouvě není uvedeno na jakou dobu je společnost zaloţena, bere se na vědomí, ţe je zaloţena na dobu neurčitou. Ode dne vzniku společnosti, tedy ode dne zápisu do obchodního rejstříku, začínají společnostem plynout následující lhůty: - 8 dnů k zaregistrování u správy sociálního zabezpečení - 8 dnů k zaregistrování u zdravotních pojišťoven - 30 dnů k zaregistrování u finančního úřadu 7.2 Zaloţení CK z pohledu OSVČ Pro informace o zaloţení cestovní kanceláře fyzickou osobou (OSVČ) jsem navštívila Ţivnostenský úřad v Pelhřimově. Veškeré získané informace, které mi byly poskytnuty, budu zde zpracovávat. Zaloţení cestovní kanceláře začíná podáním Jednotného registračního formuláře fyzickou osobou na jakémkoli ţivnostenském úřadě, aby se stala osobou samostatně výdělečně činnou. V České republice se vyskytuje ţivnostenských úřadů mnoho, jen například pro kraj Vysočina je jich zde 15. Jednotný registrační formulář, který uvedu v příloze 1, zjednoduší začátek samostatné výdělečné činnosti a umoţňuje osobám: - ohlásit ţivnost, - registrovat se na daň z příjmu fyzických osob, 34

- registrovat se na sociální pojištění. Formulář také umoţňuje provést registraci na: - plátce DPH, - silniční daň, - nemocenské pojištění, - daň z nemovitosti. Aby mohl podnikatel provozovat ţivnost, musí získat ţivnostenské oprávnění. Pokud podnikatel oprávnění získá, nemůţe ho převést na nikoho jiného, protoţe je vázané pouze na jeho osobu. Díky tomuto oprávnění, lze ţivnost provozovat po celé České republice. Jak uţ jsem zmínila, v teoretické části, cestovní kancelář se zahrnuje do ţivností koncesovaných. U koncesovaných ţivností vzniká ţivnostenské oprávnění dnem, kdy rozhodnutí o udělení koncese nabude právní moci. Dokumentem k provádění ţivnosti je vydaná koncesní listina, která musí obsahovat veškeré údaje. Od 1. července 2008 byla listina zákonem nahrazena výpisem ze ţivnostenského rejstříku. Zde představuji základní údaje, které se ve výpise uvádí: - jméno a příjmení, - titul nebo vědecká hodnost, - rodné číslo a datum narození, - bydliště, - obchodní firma, - místo a předmět podnikání, - doba, na kterou se uděluje ţivnostenské oprávnění, - den vzniku ţivnostenského oprávnění, - datum a místo vydání výpisu. 35

Aby koncesovaná ţivnost byla schválena ţivnostenským úřadem je potřeba doloţit splnění všeobecných podmínek a odborné způsobilosti. Odbornou způsobilost lze prokázat například dokladem o ukončeném odborném vzdělání nebo dokladem o rekvalifikaci a popřípadě potvrzení o praxi. Veškeré informace o odborné způsobilosti je moţno najít v ţivnostenském zákoně. Pro přesnost uvedu veškeré moţnosti, jak prokázat odbornou a jinou zvláštní způsobilost u provozu cestovních kanceláří. Pro provozování cestovní kanceláře je zapotřebí mít některou z těchto způsobilostí: a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na cestovní ruch, nebo b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na cestovní ruch, nebo c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na cestovní ruch, nebo d) vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru, nebo e) vyšší odborné vzdělání a 3 roky praxe v oboru, nebo f) střední vzdělání s maturitní zkouškou a 6 let praxe v oboru, nebo g) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 6 let praxe v oboru, nebo h) doklad o dílčí kvalifikace pro provozování cestovní kanceláře podle zvláštního právního předpisu a 2 roky praxe v oboru (Zákon č.455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, str. 127) Pro vyřízení ţivnosti je potřeba předloţit platný občanský průkaz. Výpis z rejstříku trestů, pro prokázání bezúhonnosti, si referent na ţivnostenském úřadě zajistí sám pomocí informačního systému veřejné správy. Za získání ţivnostenského oprávnění si ţivnostenský úřad účtuje správní poplatek ve výši 1 000 Kč. 36

7.3 Porovnání a výběr nejvýhodnější formy podnikání podle zaloţení Tabulka 2 - Kritéria pro rozhodování o právní formě podnikání OSVČ a s. r. o. (Zdroj: www.bysyman.cz, vlastní úprava) Kritéria OSVČ (FO) S. R. O. (PO) Počet zakladatelů či účastníků podnikání 1 osoba (pouze FO) 1-50 osob (FO i PO) Administrativní náročnost zaloţení podniku Potřeba základního kapitálu Finanční moţnosti zakladatele/ů podniku a přístup ke zdrojům Způsob a rozsah ručení za závazky podniku Oprávnění k řízení podniku Podíl na zisku Účetní povinnosti podniku povolení k provozování vybrané podnikatelské činnosti = ţivnostenské oprávnění není zákonem určená výše základního kapitálu, platí se pouze za získání koncese (1 000 Kč) má velmi omezený přístup k cizím finančním zdrojům, tak své podnikání dotuje z vlastních zdrojů ručí za závazky neomezeně a i svým soukromým majetkem čím větší je osobní ručení za závazky, tím jsou větší pravomoci podnikatele v rozhodování a řízení veškerý zisk po zdanění připadá přímo podnikateli nejčastěji se vede daňová evidence nebo se příjmy a výdaje vykazují paušálem ţivnostenské oprávnění, sepsání zakladatelské smlouvy a zápis do obchodního rejstříku min. 200 000 Kč za společnost a min. 20 000 Kč za společníka lepší přístup k cizím finančním zdrojům (vklady do základního jmění, rizikový kapitál, fůze, tichý společník ) společníci ručí do výše majetkového podílu ve společnosti pravomoci jsou vymezeny ve společenské smlouvě o zisk se dělí všichni společníci a to buď rovným dílem, nebo podle výše vkladů jednotlivých společníků má povinnost vést podvojné účetnictví a můţe vzniknout povinnost provést auditovanou účetní závěrku 37

Výše uvedená tabulka přehledně zobrazuje vybraná kritéria pro zvolení vhodné formy podnikání. Nyní bych chtěla bod po bodu ohodnotit tyto kritéria a vybrat nejoptimálnější formu podnikání pro cestovní kancelář. Slovně tato kritéria ohodnotím a poté vše zpracuji do tabulky, která umoţní rychle a přehledně zjistit nejlepší moţnou variantu. Kritéria oznámkuji škálou od 1 do 5, přičemţ 1 je nejlepší a 5 nejhorší. Poté body zprůměruji a vyberu variantu s lepším průměrem. Počet zakladatelů či účastníků podnikání Vzhledem k tomu, ţe společnost s ručením omezeným můţe zaloţit více právnických nebo fyzických osob, hodnotím toto kritérium známkou 1. OSVČ dávám 3, protoţe zde není moţnost volby. Administrativní náročnost zaloţení podniku Zaloţení podniku osobou samostatně výdělečně činnou je jednoznačně méně administrativně náročné, proto bych jej hodnotila známkou 1. K jeho zaloţení je potřebné pouze ţivnostenské oprávnění. To je nutné i k zaloţení společnosti s ručením omezeným, ovšem k tomu je nezbytné pořízení dalších dokumentů (zakladatelská smlouva, zápis do obchodního rejstříku, ) Z tohoto důvodu bych s. r. o. ohodnotila známkou 4. Potřeba základního kapitálu Z pohledu kapitálové náročnosti se jeví výhodnější formou podnikání OSVČ. Za hlavní přednost povaţuji, ţe zde není zákonem určena tvorba základního kapitálu. Náklady na zaloţení jsou v podstatě minimální. Na základě těchto kladů hodnotím OSVČ známkou 1. Oproti tomu s. r. o. dávám známku 5. Pro toto negativní ohodnocení jsem se rozhodla kvůli zákonem stanovené výši základního kapitálu a výši minimálního vkladu společníka. 38

Finanční moţnosti zakladatele/ů podniku a přístup ke zdrojům U OSVČ vidím jako velkou nevýhodu dotování své podnikatelské činnosti z vlastních zdrojů. A dále nesnadný přístup k cizím finančním zdrojům. Tudíţ hodnotím známkou 4. Společnost s ručením omezeným má v tomto případě mnohem výhodnější pozici. Je jí zpřístupněno více cest k financování své činnosti z cizích zdrojů. Hodnotím tedy známkou 1. Způsob a rozsah ručení za závazky podniku Toto kritérium obdobně jako u předchozího vede opět ku prospěchu společnosti s ručením omezeným. Ta tedy ode mě získává známku 1. U OSVČ mezi hlavní nevýhody patří právě ručení za závazky celým svým majetkem, proto volím známku 5. Oprávnění k řízení podniku U OSVČ je další výhodou moţnost rozhodování o řízení podle vlastního uváţení. Ve svém podnikání je svým pánem. Zatímco u s. r. o. jsou pravomoci vymezeny společenskou smlouvou. OSVČ zde hodnotím tedy známkou 1 a s. r. o. známkou 4. Podíl na zisku Opět i u tohoto kritéria hodnotím OSVČ známkou 1 a to z jednoho nesporného důvodu, ţe celý zisk po zdanění náleţí přímo podnikateli. U společnosti s ručením omezeným se zisk ze zákona dělí mezi všechny společníky rovným dílem nebo podle výše jejich vkladů, pokud si to nestanoví ve společenské smlouvě jinak. Přiřazuji s. r. o. známku 3. Účetní povinnosti podniku OSVČ si můţe zvolit, jakým způsobem bude realizovat účetní povinnost. Zpravidla vede daňovou evidenci, kterou pro svou jednoduchost zvládne provádět i sám ţivnostník. S. r. o. má za povinnost vést podvojné účetnictví, se kterým se mohou pojit další náklady například v podobě nákupu účetního softwaru či mzdy pro účetní. OSVČ klasifikuji tedy známkou 1 a s. r. o. známkou 5. 39

Kritéria Tabulka 3 Přehled klasifikace stanovených kritérií (Zdroj: vlastní tvorba) Počet zakladatelů či účastníků podnikání Administrativní náročnost zaloţení podniku OSVČ (FO) S. R. O. (PO) 3 1 1 4 Potřeba základního kapitálu 1 5 Finanční moţnost zakladatele/ů podniku ke zdrojům Způsob a rozsah ručení za závazky podniku 4 1 5 1 Oprávnění k řízení podniku 1 4 Podíl na zisku 1 3 Účetní povinnosti podniku 1 5 Aritmetický průměr 2,13 3 Po zapsání přidělených známek jednotlivým kritériím, je z tabulky zřejmé, ţe výsledný aritmetický průměr vyšel lépe pro osobu samostatně výdělečně činnou (FO). Rozdíl mezi průměry není sice tak markantní, ale právě ta kritéria, která svými kladnými body vylepšují průměr u OSVČ, povaţuji za velmi významné pro rozhodování o volbě formy podnikání při zakládání cestovní kanceláře. Těmito významnými kritérii mám na mysli malou administrativní a kapitálovou náročnost při zakládání, vlastnictví celého zisku po zdanění a moţnost vedení daňové evidence. 40