Univerzita Pardubice Fakulta restaurování. Komplexní restaurování mapy panství Velkostatek Liblice, ze sbírek Státního oblastního archivu v Praze

Univerzita Pardubice Fakulta restaurování Komplexní restaurování mapy panství Velkostatek Liblice, ze sbírek Státního oblastního archivu v Praze BcA. Karina Sojková Praktická diplomová práce 2010

Prohla uji: Tuto práci jsem vypracovala samostatn. Ve keré materiály a postupy, které jsem pou ila p i restaurování, jsou uvedeny v této restaurátorské dokumentaci. Nejsem si v doma nových zji t ní a skute ností na restaurovaném objektu, které by nebyly uvedeny v této dokumentaci. Prohla uji, e restaurátorský zásah jsem provedla samostatn, v souladu s restaurátorskou etikou. Byla jsem seznámena s tím, e se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplívající ze zákona 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skute ností, e Univerzita Pardubice má právo na uzav ení licen ní smlouvy o u ití této práce jako kolního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, e pokud dojde k u ití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o u ití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávn na ode mne po adovat p im ený p ísp vek na úhradu náklad, které na vytvo ení díla vynalo ila, a to podle okolností a do jejich skute né vý e. Souhlasím s prezen ním zp ístupn ním své práce v Univerzitní knihovn. V Litomy li dne 15. srpna 2010... BcA. Karina Sojková

Pod kování Pod kování za odborné vedení praktické diplomové práce pat í vedoucímu práce BcA. Radomíru Slovikovi. Dále d kuji paní Helen Voto kové z restaurátorské dílny textilu idovského muzea v Praze, za odbornou konzultaci p i restaurování textilních prvk. Za provedení mikrobiologických zkou ek d kuji PhMr. Bronislav Bacílkové z odd lení pé e o fyzický stav archiválií Národního archivu v Praze a za provedení chemicko technologického pr zkumu vlákninového slo ení papíru a identifikace barevných vrstev Ing. Alen Hurtové z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice. Moje pod kování pat í i Ivanu Kopá ikovi, studentu Fakulty restaurování, za pomoc p i manipulaci s ochranným obalem p i jeho výrob.

Anotace Tato práce je restaurátorskou dokumentací, která popisuje komplexní o et ení mapy panství Liblice. Obsahuje identifikaci a popis objektu, popis po kození, návrh na restaurátorský zám r. Hlavní ástí práce je popis provedených restaurátorských prací, seznam pou itých materiál a chemikálií, doporu ené klimatické podmínky. P ílohy obsahují provedené analýzy, grafickou a obrazovou dokumentaci. Klí ová slova: restaurování a konzervace papíru, plátna, textilních lem TITLE Complex Restoration of the Liblice Dominion Map ANNOTATION This thesis documents complex restoration treatment of a Liblice dominion map. It includes its identification and description as well as gives account of its damage and suggests particular steps of the treatment. The main part summarizes undertaken restoration work, brings the list of materials and chemicals used and suggests environmental conditions of the map s future storage. The appendixes contain the results of all technological and chemical analyses executed and show graphical and pictorial documentation of the object. KEYWORDS Key words: restoration, conservation, paper, linen, textile, map

Po et vyhotovení restaurátorské dokumentace: 2 Místo ulo ení restaurátorské dokumentace: - Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování Jiráskova 3, 57001 Litomy l - R - Státní oblastní archiv v Praze Archivní 4, 14900 Praha 4 Dokumentace je chrán na ve smyslu zákona íslo 121/2000 sb. v plném zn ní (aut. zákon) s tím, e právo u ití ve smyslu zákona íslo 20/1987 sb. v plném zn ní (o památkové pé i) má objednatel a p íslu ný orgán památkové pé e.

Seznam pou itých zkratek a symbol nap. - nap íklad tzv. - takzvaný, takzvan str. - strana. - íslo obr.. - obrázek íslo (v kapitole. 10 Obrazová p íloha) tab.. tabulka íslo (v kapitole. 9 Textová p íloha) viz. textová p íloha. odkaz na textovou p ílohu íslo viz. obrazová dokumentace odkaz na obrázek íslo

Obsah Seznam pou itých zkratek a symbol Vlastní text restaurátorské dokumentace 1. 1. Identifikace 1 2. Popis objektu 2 2.1. Lícová strana Papírový nosi obrazu 2 2.2. Rubová strana - Plátno 3 2.3. Lemy po obvodu mapy 3 3. Popis vyobrazení 4 4. Popis po kození 4.1 Popis po kození papírového nosi e 4.2 Popis po kození plátna 4.3 Popis po kození textilních lem 5 5 6 6 5. Návrh restaurátorských prací 7 6. Postup restaurátorských prací 6.1 Postup restaurátorských prací na plátn 6.2 Postup restaurátorských prací na textilních lemech 6.3 Výroba ochranného obalu 9 14 16 16 7. Seznam pou itých materiál a chemikálií 17 8. Doporu ené klimatické podmínky 18 9. Textová p íloha 10. Obrazová p íloha 10.1 Grafická dokumentace 10.2 Fotografická dokumentace Zpráva obsahuje: Celkový po et stran: 94 po et stran textu: 19 po et stran textových p íloh: 19 po et stran obrazové dokumentace: 26 fotografií: 81 Autorem fotografií je Karina Sojková. Fotografie jsou v digitální podob (CD) ulo eny v archívu Fakulty restaurování. Foceno digitálním fotoaparátem Canon EOS 450D.

1 1. Identifikace P edm t - mapa panství velkostatek Liblice Doba vzniku díla - nedatováno, pravd podobn 1. polovina 18. století Inventární íslo - nep id leno (nezpracováno) Signatura - nep id lena (nezpracováno) Fond - Velkostatek Liblice Autor - neznámý Jazyk - n mecký, latinský Provedení - kombinovaná technika (lavírovaná kresba tu í, kolorováno) Rozm ry listu - vý ka: 1188 mm, í ka: 1512 mm, síla: 1,1 mm Místo ulo ení - Státní oblastní archiv v Praze, Archivní 4, 14900 Praha 4 Zadavatel - Státní oblastní archiv v Praze, Archivní 4, 14900 Praha 4 Restaurovala - BcA. Karina Sojková, studentka 2. ro níku navazujícího magisterského studia, obor: Restaurování památek písemné kultury Ateliéru restaurování a konzervace papíru, kni ní vazby a dokument Vedoucí práce a pedagogický dohled - BcA. Radomír Slovik, vedoucí Ateliéru restaurování a konzervace papíru, kni ní vazby a dokument Termín za átku a konce restaurování - íjen 2009 srpen 2010 Analýzy PhMr. Bronislava Bacílková Mikrobiologické zkou ky - NÁRODNÍ ARCHIV, Odd lení pé e o fyzický stav archiválií, biologická laborato, Archivní 4/2257, 14901 Praha 4 Ing. Alena Hurtová Chemicko technologický pr zkum vlákninového slo ení papíru a identifikace barevných vrstev FAKULTA RESTAUROVÁNÍ, Univerzita Pardubice, Jiráskova 3, 57001 Litomy l, chemicko-technologická laborato Odborné konzultace Helena Voto ková Problematika restaurování textilních ástí mapy restaurátorská dílna textilu, idovské muzeum v Praze, U staré koly 1, 11000 Praha 1

2 2. Popis objektu Celkový rozm r objektu vý ka: 1188 mm, í ka: 1512 mm, síla: 1,1 mm Jedná se o ru n kreslenou mapu panství Liblice, která je provedena kombinovanou technikou. Podlo ku díla tvo í papír aplikovaný na nosnou podlo ku z plátna se zeleným textilním lemem. Mapu obdélného formátu tvo í n kolik obdélných polí spojených v jeden formát. Na map nebyly nalezeny ádné stopy po uchycení na d ev ný rám nebo lat. Pravd podobn se tedy nejedná o mapu záv snou, ale o mapu stolní, která byla umíst na v horizontální poloze. 2.1. Lícová strana papírový nosi obrazu Celek je sestaven z 12 kus arch nestejné velikosti (viz obrazová p íloha, obr.. I) Jednotlivé archy jsou lepeny p es sebe s 1 cm p esahem. Papírový nosi obrazu je podle chemicko technologické analýzy tvo en hadrovinou. Síla papírové podlo ky se pohybuje v rozmezí od 0,21mm do 0, 36 mm. Hlavní obrazová ást je kolorována pomocí ty základních barev. Zelené plochy (zalesn né plochy, zahrady) jsou podle analýzy REM EDS tvo eny prvky Cu a malého mno ství Cl, K a Si. Tenkou zelenou vrstvu tedy tvo í zelený m natý pigment, nejspí e malachit nebo m d nka, s obsahem rostlinných gum a malým mno stvím vysychavých olej (viz textová p íloha.2 3, vzorek.3 5735). Zelené plochy jsou stabilní p i koncentraci 50% destilovaná voda 50% etylalkohol. Dal í zelené plochy na obraze (legendy ve spodní ásti mapy, zámecké zahrady) jsou tvo eny prvky: Pb, Cl, Ca, malé mno ství Al, P, Si, K a Cu, zrna Pb, Sn. Nejspí e se jedná o zem zelenou, s malým p ídavkem zeleného m natého pigmentu (malachit nebo m d nka). Dále jsou p ítomné olovnaté pigmenty. Pravd podobn se jedná o olovnatou b lobu a malé mno ství olovnato cini ité luti s obsahem rostlinných gum a malým mno stvím vysychavých olej (viz textová p íloha.2 3, vzorek.4 5736). Tyto zelené plochy jsou stabilní p i koncentraci 30% destilovaná voda 70% etylalkohol. Hn dé plochy obrazu tvo í prvky Si, malé mno ství Ca, Al, K a Fe. Na vzorku se nachází ervené okry, zelený pigment nebyl identifikován, mohlo by se jednat o barvivo bez obsahu rostlinných gum a vysychavých olej (viz textová p íloha.2 3, vzorek.6 5738). Hn dé barevné plochy jsou stabilní p i koncentraci 60% destilovaná voda 40% etylalkohol.

3 Doprovodná obrazová ást je ru n kreslena a lavírována tu í. Tato ást kresby je stabilní p i koncentraci 20% destilovaná voda 80% etylalkohol. Text je psán inkoustem (m e se jednat o tu ) tu í a dopln n ervenými pigmenty. Podle analýzy REM EDS pigment obsahuje prvky Hg a S, co ukazuje na rum lku. ervené pigmenty obsahují rostlinné gumy. (viz textová p íloha 2 3, vzorek.1,2 5733, 5734). ervené pigmenty jsou stabilní p i koncentraci 40% destilovaná voda 60% etylalkohol. Papír je na plátno nalepen pomocí sm si krobu a klihu, dle chemickotechnologické analýzy sm s obsahuje kroby a bílkoviny. 2.2. Rubová strana - plátno Rubovou stranu mapy tvo í plátno, které je tvo eno se itím t í nestejných ástí (viz obrazová p íloha, obr.. II) Podle chemicko technologické analýzy mají p ítomná vlákna charakteristické znaky ln ných nebo konopných vláken (viz textová p íloha. 2, vzorek. I 5724). Uprost ed levého okraje plátna je nápis elezo galovým inkoustem (viz obrazová p íloha, obr.. III). Po et nití na 1 cm 2 - osnova : útek je 16:14. 2.3. Lemy po obvodu mapy Po celém obvodu mapy je textilní lem, který p ekrývá 1cm okraje na lícové stran, na hran objektu je p ehnut na polovinu a vede na stranu rubovou, kde op t p ekrývá 1 cm okraje. Podle chemicko technologické analýzy se jedná o ivo i ná vlákna. (viz textová p íloha. 2, vzorek. II. 5725). Lem byl na mapu p istehován pomocí ln né nebo konopné nit (viz textová p íloha. 2, vzorek. III. 5726). Po et nití na 1 cm 2 - osnova : útek je 14:13.

4 3. Popis vyobrazení na objektu Celkový rozm r mapového obrazu, který je uzav en erno edým rámcem po obvodu zdvojenou linkou, je 1175mm/ 1500mm. Vlastní obrazovou plochu lze rozd lit do t í ástí hlavní mapové pole, vrchní pás a spodní pás s legendou (viz obrazová p íloha, obr..iv). Zobrazeným územím je zmen ený a zjednodu ený p dorysný nákres panství lechtického rodu Pacht z Rájova. Mapa je bez vý kopisných znak. Obsahuje prvky topografické zem pisné, politicko ekonomické a dopl kové. Hlavní mapové pole je rozd leno na parcely s komunika ními sít mi a správními celky. Sou ástí jsou vinice, obory, pole a pastviny. Nejvýrazn j í plochu zaujímá lesní porost ve st edu horní ásti a je znázorn n pomocí strome kové metody. Mapový obraz obsahuje výtvarný doprovod ve form parerg, které znázor ují narativní motivy, odkazující na pastviny. Zobrazené mapové zna ky nalezneme v legend umíst né ve spodní ásti mapy. V pravém dolním rohu je umíst na podrobná sm rová (v trná) r ice a m ítko. Druhé m ítko se nachází v levém dolním rohu. Vrchní pás mapy, který zasahuje cca 260 mm do plochy, obsahuje parergon s loveckým výjevem. Nalevo je hon na kance, uprost ed je vyobrazení bohyn lovu Diany s chrtem a v pravé ásti hon na jelena. Legenda ve spodním pásu mapy zasahuje 125 mm do plochy obrazu. Je zde umíst na také barokní kartu e s typickým zavilinovým ornamentem. Nápis v kartu i odkazuje na zadavatele mapy. Pravd podobn se jedná o Jáchyma Josefa Pachtu z Rájova.

5 4. Popis po kození Po kození papírového nosi e i plátna je chemického i fyzikáln mechanického charakteru. (viz obrazová p íloha, obr..v-xvii) 4.1 Popis po kození papírového nosi e Silné mechanické zne i t ní bylo patrné v celé plo e papírového nosi e, nejv t í prachový depozit se nacházel v horní obrazové ásti. V celé plo e se vyskytovalo silné poma kání, puchý ky, skvrny a výrazné zatekliny neznámého p vodu. To v e doprovází etné rozsáhlé i drobn j í trhliny a ztráty papírové podlo ky. Po kození papírového nosi e bylo zp sobeno ne etrnou manipulací s objektem a nevhodným ulo ením. Dal í p í inou trhlin a nejrozsáhlej ího po kození je vliv opravy v minulosti, kdy byly odchlíplé ásti mapy a fragmenty p ilepeny k plátnu klihem. V t chto místech byl papír k ehký, zne i t ný a docházelo k jeho op tovnému odlepení. V n kterých spojích jednotlivých papírových díl mapy do lo také k odlepení a áste n i ke ztrátám. Toto po kození bylo nejvýrazn j í v horní ásti. Za loutlý povrch byl zp soben vlivem kyselých slo ek na povrch papírového nosi e. Po kození barevné vrstvy nastalo od ením, ne etrnou manipulací a vlivem stárnutí n kterých pigment. Nejvíce bylo patrné po kození v oblasti zelených ploch, kde do lo k degradaci papírového nosi e vlivem m natých pigment, které prorazily papírovým nosi em na rubovou stranu a na plát nou podlo ku. Papírová podlo ka byla v t chto místech zna n zk ehlá, docházelo k lámání papíru a lokálním ztrátám. Ve spodní levé ásti (oblast zámecké zahrady) do lo k po kození barevné vrstvy pravd podobn vlivem silné koroze m natého pigmentu. Na tomto míst je barevná vrstva zkrakelovat lá, k ehká, z ernalá a výrazn se odlupuje od papírové podlo ky. V minulosti byly n které ásti druhotn p elepeny, jedná se zejména o ásti legendy, o oblast zámeckého parku a zámku (viz obrazová p íloha, obr..xviii). Tyto opravy jsou pravd podobn dobové. Usuzuji podle typu písma, charakteru kresby a podle pou itých materiál, které byly patrné pod druhotnými p elepy. V levé horní ásti byly nalezeny svle ky rybenek domácích. Jejich p sobení na papírovou podlo ku je v ak nejvíce patrné v dolní ásti legendy. Vlivem p sobení kov neznámého p vodu byl papírový nosi na n kterých místech napaden korozí.

6 V d sledku v ech t chto po kození do lo i k áste ným ztrátám papírového nosi e a to jak na vlastním papírovém nosi i obrazu, tak i na druhotných dobových p elepech. Nejv t í ztrátu papírové plochy vykazuje levý dolní roh. Dílo vykazuje známky patné adheze papírové podlo ky k plátnu. 4.2 Popis po kození plátna Na celé plo e plátna je patrný silný prachový depozit. Prach patrn zap í inil zk ehnutí plátna. Po celé plo e plátna se nacházely etné skvrny a zatekliny neznámého p vodu. Vlivem p sobení kov byla n která místa plátna napadena korozí. Vlivem prora ení m natého pigmentu do lo k obarvení plátna, k jeho zk ehnutí a zeslabení. V místech, kde byly v minulosti druhotn p ilepeny odchlíplé fragmenty papíru k plátnu, prorazil klih skrz plátno a zanechal tak patrné zne i t né plochy. Po celém obvodu se nacházejí etné trhliny, lokální ztráty a zeslabení textilních vláken. Nejv t í ztráta je patrná v pravém dolním rohu plátna. Uprost ed levého okraje je nápis elezo-galovým inkoustem, který je mírn zkorodovaný. 4.3 Popis po kození textilních lem Textilní lemy a nit, kterou byly p i ity, byly dochovány pouze ve fragmentární podob. Jejich lokální ztráty zap í inilo nevhodné ulo ení a nevhodná manipulace s objektem.

7 5. Návrh restaurátorských prací 1. Fotografická dokumentace stavu p ed, pr b hu restaurátorského zásahu a stavu po restaurování 2. Vyjmutí díla ze stávající adjustá e 3. Odb r vzorku k mikrobiologické analýze 4. Pr zkum fyzického stavu objektu a odborné analýzy (identifikace barevných vrstev, vlákninové slo ení papíru, provedení zkou ek rozpustnosti) 5. Dezinfekce v parách n-butylalkoholu v p ípad pozitivního mikrobiologického nálezu 6. Prekonsolidace havarijních ástí barevné vrstvy pomocí p elepu z japonského papíru 7. Provedení zkou ek i t ní 8. Mechanické i t ní suchou cestou (gumy wishab a wallmaster, t tce) 9. M ení ph papírové podlo ky pomocí ph metru s dotykovou elektrodou. 10. V p ípad pozitivních výsledk zkou ek rozpustnosti provést do asnou fixaci rozpustných médií pomocí roztoku cyklododekanu v léka ském benzínu. 11. Sejmutí díla z plát né podlo ky pomocí parového skalpelu 12. i t ní vlhkými procesy - odsávání ne istot na vakuovém stole do vlhkých filtra ních papír za podtlaku. Filtra ní papír umocní efekt odsávaní a zárove nám bude poskytovat vizuální kontrolu ú innosti zvolené metody ist ní. 13. Chemické i t ní odsávání ne istot na vakuovém stole do vlhkých (isopropylalkohol) filtra ních papír za podtlaku. Filtra ní papír umocní efekt odsávaní a zárove nám bude poskytovat vizuální kontrolu ú innosti zvolené metody ist ní. 14. Zji t ní ph papíru po i t ní, pomocí ph metru s dotykovou elektrodou. V p ípad e ph papírové podlo ky bude nízké (kolem 5,5) bude nutné do restaurátorských prací za adit proces neutralizace. Tu by vzhledem k povaze díla bylo mo né provést pomoci nást iku MMMK 15. Vyrovnání a vysu ení objekt v sandwichi v tlakovém lisu 16. Kontrolní m ení ph papírové podlo ky ph metrem s dotykovou elektrodou 17.Dopl ování ztrát papírové podlo ky tónovanou papírovou suspenzí ru n na odsávacím stole.

8 18. Doklí ení papírové podlo ky 0,5% roztokem Tylose MH300 19. Vyrovnání a vysu ení objekt v sandwichi v tlakovém lisu 20. Zaji t ní trhlin podlepy tenkým japonským papírem a 2% vodného roztoku Tylose MH 6000 21. Naka írování díla na novou, plát nou podlo ku s mezivrstvou z japonského papíru pomocí p eni ného krobu a 3% Tylose MH 6000 22. Dopln ní chyb jících ástí textilního lemu 23. Lokální izolace následujících zásah 0,5% roztokem Klucelu G v u 24. Nápodobivá retu suchým pastelem 25. Adjustace díla: vlo ení díla do obalu s alkalickou rezervou Pozn.: Restaurátorský zám r se li í od restaurátorského postupu vlivem nov zji t ných skute ností zji t ných b hem chemicko-technologických analýz a v pr b hu restaurátorských prací.

9 6. Postup restaurátorských prací Fotodokumentace a optický pr zkum stavu p ed restaurátorským zásahem P ed zapo etím restaurátorských prací byla provedena fotodokumentace stavu objektu. Dále byl proveden p edb ný optický pr zkum stavu pro zji t ní stavu míry po kození a jejich mo ných p í in. Mikrobiologické st ry z objektu byly odebrány z lícové i rubové strany sterilními vatovými tampony. Vyhodnoceny byly PhMr. Bronislavou Bacílkovou, ze Státního úst edního archivu v Praze (viz. textová p íloha.1). Nález neprokázal ádné mno ství plísní. Nebyl proto doporu en ádný zp sob dezinfekce. Snímání textilních lem mapy Fragmenty textilního lemu byly postupn snímány z obvod mapy a p echodn adjustovány na lepenku BoxBoard pomocí melinexových prou k. Detailn byly na lepence vyzna eny p íslu né lokace fragment na map, aby mohlo být zaji t no jejich p esné navrácení na p vodní místo. Mechanické i t ní, zkou ky rozpustnosti inkoust a barev Mechanické i t ní prob hlo za pomoci m kkých grafických gum a gumy Wallmaster. Hrubé ne istoty byly odstran ny skalpelem. Zkou ky rozpustnosti barevných vrstev a inkoust byly provedeny postupn destilovanou vodou, etylalkoholem a jejich koncentracemi za pomoci vatových tampón. Zkou ky prokázaly rozpustnost v r zných koncentracích u v ech barevných vrstev. Textová ást psaná inkoustem (m e se jednat o tu ) se jevila jako stabilní. Nejcitliv j í byla erná lavírovaná kresba (reakce u koncentrace 30% H 2 O 70% etylalkohol) a zelené pigmenty (reakce u koncentrace 40% H 2 O 60% etylalkohol). ervený pigment siln bobtnal i p i koncentraci 50% H 2 O 50% etylalkohol. Výsledky zkou ek rozpustnosti (viz textová p íloha.4). Nejni í mo ná pou itelná koncentrace pro celý objekt bez rizika uvoln ní barevné vrstvy je 20% H 2 O 80% etylalkohol.

10 Dále byly provedeny odb ry vzork papíru, plátna, textilního lemu a barevných vrstev pro zhotovení vlákninového slo ení, identifikace pigment a lepidel. (viz str.2-3, textová p íloha.2) Konsolidace odlepených a uvoln ných ástí papíru P ed samotným snímáním papírového nosi e z plátna bylo nezbytné konsolidovat uvoln né, od t pené a odlepené ásti papíru, aby se tak zabránilo jejich po kození nebo ztrát. Lepení bylo provedeno pomocí 3% Tylose MH 6000 (50% H 2 O 50% etylalkohol) u fragment bez barevné vrstvy a 3% Klucel G v etylalkoholu u fragment s barevnou vrstvou. Následovalo jejich za ehlení p es HollyTex restaurátorskou pájkou. Zkou ky fixace ásti barevné vrstvy a její následné provedení Zkou ky fixace ásti po kozené barevné vrstvy byly provedeny postupn pomocí r zných koncentrací éter celulózy. Konkrétn 0,5 1,5% Tylose MH (20% H 2 O 80% etylalkohol, 30% H 2 O 70% etylalkohol) a 0,5 1,5% Klucel G v etylalkoholu. Dobrá konsolidace barevných ploch bez patrných lesklých film a barevných zm n, byla prokázána u 1% Klucelu G v etylalkoholu. (viz textová p íloha.5, tab..1-3). Klucel G byl nanesen na po kozenou barevnou vrstvu t tcem a pod odchlípnuté krakely barevné vrstvy pomocí t tce a následn za ehleny p e silikonový papír restaurátorskou pájkou. erné lavírované plochy a inkousty na legend nejevily známky degradace a nebyly proto podrobeny zkou kám ani fixovány. Zkou ky materiál pro zaji t ní lícové strany p ed snímáním z plátna P ed snímáním papírové podlo ky z plátna byly provedeny zkou ky p elep (m stk ), které by zajistily celistvost ástí objektu a zabránily tak po kození a ztrát fragment. Postupná aplikace jednotlivých vzork na lícovou stranu objektu m la r zné výsledky (viz textová p íloha.7). Nejlep ích výsledk bylo dosa eno po aplikaci Filmoplastu R, který dostate n zajistil materiál a zabránil tak jeho dal ímu mechanickému po kození. Dal í výhodou byla jeho snadná reverzibilita pomocí acetonu bez zbytk adheziva na papírové podlo ce.

11 Zaji t ní lícové strany p ed snímáním z plátna K zaji t ní lícové strany byl pou it Filmoplast R, který byl na povrch papíru za ehlen restaurátorskou pájkou (cca 110ºC) p es HollyTex. Snímání papírové podlo ky z plátna Snímání papíru prob hlo mechanicky suchou cestou za pou ití kost né pachtle. V místech, kde byly velké nánosy klihové vrstvy, bylo lepidlo lokáln nam k eno vatovým tamponem namo eným v horké vod (cca 60ºC). Snadné odd lení papíru od plátna bylo zap í in no degradací a ztrátou lepivosti adheziva mezi t mito materiály. Objekt byl tak rozd len na t i ásti, které doposud spojovala plát ná podlo ka. Spodní ást odd lovala od dvou vrchních ástí velká trhlina, vedoucí po celé í ce objektu. M ení povrchové kyselosti papírového nosi e Povrchová kyselost papíru byla stanovena p ímo, pomocí ph metru s dotykovou elektrodou. M ení bylo provedeno z lícové i z rubové strany objektu. Nejni í nam enou hodnotou bylo 4,78 ph jednotek. Pr m rná hodnota se pohybovala na stupni 5,09 ph (viz textová p íloha.6, tab..1). i t ní rubové strany papírového nosi e od zbytk lepidla i t ní rubové strany od zbytk lepidla bylo provedeno pomocí ultrazvukového zvlh ova e a parového skalpelu, p i koncentraci 30% destilovaná voda a 70% etylalkohol. Nam k ené lepidlo bylo odstran no pomocí skalpelu. i t ní rubové strany papírového nosi e na odsávacím stole Následovalo odsávání zbytk ne istot a lepidla do filtra ních papír na odsávacím stole. Filtra ní papíry byly navlh eny 25% destilované vody a 75% etylalkoholu. Papírový nosi byl na filtra ní papíry polo en rubovou stranou dol. Následn byl p ikryt igelitem a zah át na 30 35 ºC. Filtra ní papíry byly pr b n m n ny. Následovalo zaklí ení papírového nosi e z rubové strany 1% Kucelem G v etylalkoholu. Výhodou tohoto i t ní byla snadná kontrola lícové strany objektu.

12 M ení povrchové kyselosti papírového nosi e po i t ní Dal í m ení bylo provedeno po i t ní pomocí vodn ového roztoku. Pr m rná nam ená hodnota ph stoupla na 5,36 jednotek. Z d vodu nízké hodnoty ph bylo p istoupeno k neutralizaci kyselin pomocí 1% alkoholového roztoku MMMK (viz textová p íloha.6, tab..1). Dolévání chyb jících míst papírovou suspenzí K dopln ní chyb jících a zeslabených míst papírového nosi e byla zvolena vodn ová suspenze tónovaných papírových vláken (60% bavlna 40% len). Nejprve byla obarvena sm s vláken na základní odstíny pomocí rybacelových a saturnových barviv (saturnová hn L4G, rybacelová lu D3R, saturnová e LRN) Takto p edem obarvená su ina byla míchána v pom ru (2,5 díl hn di : 1,5 dílu luti : 1,5 dílu edi). P evá ná ást vody v suspenzi (cca 90%) byla nahrazena etylalkoholem, aby bylo zabrán no rozpití a uvoln ní barevných vrstev p i dolévání. Do suspenze byl p idán 1,5 % Klucel G v etylalkoholu jako klí idlo. Takto p ipravená suspenze byla ru n nanesena na chyb jící a zeslabená místa papírového nosi e a následn odvodn na na odsávacím stole. Neutralizace kyselin Z d vodu nízké hodnoty ph po i t ní objektu (5,36 jednotek), bylo p istoupeno k neutralizaci kyselin nát rem 1% alkoholového roztoku MMMK (metoxymagnesiummetylkarbonát) z rubové strany. M ení povrchové kyselosti bylo provedeno 24 dní po provedené neutralizaci. Stanovena byla hodnota 8,21 ph (viz textová p íloha.6, tab..1. Zkou ky doklí ení dolitých ástí papírového nosi e Vodn ová suspenze z stala po vysu ení v dolitých ástech mapy oblá kovitá, místy a zvatovat lá. Bylo proto p istoupeno k jejímu zaklí ení pro zvý ení pevnosti a uzav ení povrchu papíroviny.

13 Zkou ky pro volbu vhodného klí idla byly provedeny na vzorcích papíroviny, která se shodovala s tou, kterou byl papírový objekt dopln n. Étery celulózy se aplikovaly t tcem na polovinu zkou eného vzorku. Následn byla papírovina za ehlena restaurátorskou pájkou p es HollyTex. Následoval test rozpustnosti inkoustového pera, jeho stopa byla nanesena na nezaklí enou a následn na zaklí enou polovinu zkou eného vzorku. Vodn ové koncentrace Tylose MH 6000 nebyly podle výsledk vhodné. Jejich aplikace nebyla dostate ná k po adovanému uzav ení povrchu papíru nebo docházelo k odchylkám v barevnosti. P ijatelných výsledk bylo dosa eno u 1% a 1,5% Klucelu G v etylalkoholu. Pro zaklí ení papíroviny byl zvolen 1,5% Klucel G, který vykázal nejlep í výsledky (viz textová p íloha.7) Doklí ení a zaji t ní dolitých ástí papírového nosi e Na rubovou stranu dolitých ásti papírového nosi e byl t tcem nanesen 1,5% Klucel G v etylalkoholu. Následovalo jeho za ehlení pomocí restaurátorské pájky. Sou asn byly vyspravovány trhliny v papíru japonským papírem Mino Tengujo (8,6 g/m 2 ) a 3% Tylose MH6000 (50% H 2 O 50% etylalkohol). Celoplo né podlepení objektu japonským papírem Celoplo né podlepení objektu bylo provedeno japonským papírem Mino Tengujo (8,6 g/m 2 ) a roztokem 3% Klucelu G v etylalkoholu. Vysu ení a zárove vyrovnání prob hlo v tzv. sendwichi z HollyTexu a filcu v tlakovém lise. Sejmutí p echodného p elepu lícové strany papíru P elepy lícové strany z Filmoplastu R byly odstran ny pomocí acetonu. Jednotlivé m stky byly nam k eny alkoholem a sejmuty mechanicky skalpelem. N která místa byla po sejmutí p elepu lokáln do i t na acetonem.

14 6.1 Postup restaurátorských prací na plátn M ení povrchové kyselosti plátna p ed vodným i t ním Povrchová kyselost plátna byla stanovena p ímo, pomocí ph metru s dotykovou elektrodou. M ení bylo provedeno z lícové i z rubové strany objektu. Nejni í nam enou hodnotou bylo 4,23 ph jednotek. Pr m rná hodnota se pohybovala na stupni 4,7 ph (viz textová p íloha.6, tab..2). i t ní plátna pomocí vodných systém Nápis elezo-galovým inkoustem na lícové stran plát né podlo ky byl p echodn zafixován nasyceným roztokem Cyklododekanu v léka ském benzínu. Následovalo vodné i t ní plátna na odsávacím stole. Teplota vody nep esáhla 18ºC, aby nedo lo ke sra ení plátna. Místa s velkým nánosem klihu byla lokáln atakována horkou vodou (cca 60 ºC) a p ebyte ný klih odstran n skalpelem. K i t ní bylo pou ito jádrové mýdlo a ne istoty byly odplavovány do filtra ních papír, které byly pr b n m n ny. Su ení plátna probíhalo pozvolna za pokojové teploty. Pr b n byla rovnána osnova, aby nedo lo k rozm rovým odchylkám. M ení povrchové kyselosti plátna po vodném i t ní ph plátna po vodném i t ní stouplo z hodnoty 4,7 jednotek na 6,24 jednotek ph (viz textová p íloha.6, tab..2). Tónování nového plátna Chemicko-technologická analýza vlákninového slo ení ur ila p ítomnost ln ných (p ípadn konopných) vláken u p vodního plátna (viz textová p íloha.2). Nové plátno je ln né, celkov slab í a má hust í osnovu (20x17 nití na cm 2 ). Tónování nového plátna bylo provedeno Saturnovými barvivy (hn L2G, hn LT 200, lu LRT 200, er G a khaki G) p i teplot 90-95ºC v pra ce. Dublování p vodního plátna K rubové stran p vodního plátna bylo p istehováno nové plátno do tzv. tvercové osnovy. Osnova je ita od st edu ke stranám plátna. (viz obrazová p íloha, obr..xxv XXVIII, obr.53-57)

15 Vyspravení trhlin a zeslabených míst textilního vlákna plátna Trhliny a zeslabená místa p vodního plátna byla ita dv ma základními stehy (viz obrazová p íloha, obr..xxi-xxiv) Zárove tak byla p i ita k novému plátnu, aby nedocházelo k dal ímu po kození vláken. K ití byla pou ita bavln ná nit n kolika odstín. Rozt epené okraje p vodního plátna byly zaji t ny tzv. tvercovým stehem a p i itím k novému plátnu po celém obvodu. Vypnutí plátna na d ev nou desku Takto zaji t né plátno bylo napnuto na d ev nou desku s igelitem lícovou stranou dol, tedy novým plátnem vzh ru. Následovalo na krobení pomocí rý ového krobu, aby do lo k celkovému rovnom rnému vypnutí. Dal ím krokem bylo ka írování ajového papíru (cca 20 g/m 2 ; 6,02-6,15 ph) rý ovým krobem a 2% Tylose MH 6000 v destilované vod (2:1). Ka írován byl ve dvou vrstvách na sob. Jednotlivé kusy ajového papíru (18 x 27cm) byly kladeny vedle sebe a p ekrývaly se 1 cm na stranách. Naka írovaný ajový papír tvo il na plátn systém tzv. cihlového zdiva.(viz obrazová p íloha, obr..xxix) Ka írování papírové podlo ky na plátno Papírový nosi byl na plátno naka írován pomocí rý ového krobu a 2% vodn ovém roztoku Tylose MH 6000 (50% H 2 O 50% etylalkohol), krob byl v pom ru k Tylose 1:1. Touto sm sí bylo nat eno plátno a postupn byl na n ho pokládán papírový nosi. Nejprve spodní polovina a následn horní polovina mapy. Objekt byl zalisován v tzv. sedwichi z HollyTexu a filcu. Úplné doschnutí objektu prob hlo p i pokojové teplot. Po vyschnutí byl objekt sejmut z desky a zarovnán na p vodní velikost. (systém vrstev viz obrazová p íloha, obr.. XXIX) Lokální retu e suchými pastely Pro optické zcelení objektu bylo p istoupeno k lokálním retu ím dolitých míst. Dopln ná místa byla retu ována pomocí suchých pastel DERWENT v tu ce. Pastely byly nastrouhány a naná eny v n kolika lazurných vrstvách podle pot eby na objekt vatovými tampony. Fixace retu ovaných ploch prob hla lokáln roztokem 1% Klucelu G v etylalkoholu a následn byla za ehlena pro uzav ení povrchu struktury papíru.

16 6.2 Postup restaurátorských prací na textilních lemech mapy P ípravy nového textilního lemu a pomocných textilií P vodní lemy mapy se dochovaly ve fragmentární podob. Bylo proto nutné nejprve p ipravit nový textilní lem stejné barevnosti a hustoty osnovy. Chemicko technologická analýza vlákninového slo ení ur ila p ítomnost ivo i ných vláken, povrch byl tvo ený upinkami (viz textová p íloha.2). Jednalo se pravd podobn o vlnu s osnovou 14x13 nití na cm 2. Nový textilní lem byl p ipraven z ln ného plátna stejné hustoty osnovy, které bylo ru n obarveno na p íslu ný odstín pomocí saturnových barviv (khaki G, lu L2G), p i teplot 90-95ºC. Následn byly z plátna podél osnovy ust i eny pruhy cca 2cm. Následovalo tónování pomocné textilie, tzv. krepelína (transparentní hedvábná textilie), kterým byly zaji t ny a p i ívány p vodní fragmenty (viz ní e). Barvení textilie probíhalo stejným zp sobem jako u p ípravy nových lem. Aplikace fragment p vodního lemu na lemy nové a na obvod mapy Na pruhy z nového plátna byly postupn p i ity (stehovány) p vodní fragmenty tak, jak byly umíst ny na map. K p istehování fragment byly pou ity nit tzv. krepelíny. Následn byly lemy celkov zabaleny do pruh krepelíny, který tak chránil p vodní fragmenty p ed dal ím po kozením. Na obvod mapy byly lemy p istehovány ln nou nití podle p vodního zp sobu ití (viz obrazová p íloha, obr.73 81). 6.3 Výroba ochranného obalu Pro ulo ení objektu byl vyroben ochranný obal o rozm rech: vý ka 165cm, í ka 126 cm, síla 7 cm. Jedná se o dno krabice z vrstvené alkalické lepenky AlphaCell antique (2mm) a BoxBoard (1mm), na které dosedá víko s kr kem. Spodní a vrchní ást krabice se dá zajistit zavázáním tkaloun. Objekt je umíst n na dn ochranného obalu se zará kami z alkalické lepenky a melinexovými pruhy, které chrání mapu p ed ne ádoucím pohybem.(viz obrazová p íloha, obr..xxxiii - XXXVI)

17 7. Seznam pou itých materiál a chemikálií Seznam pou itých materiál istící houba Wallmaster, 100% m kká latexová guma m kké grafické gumy papírovina, slo ení 60% bavlny- 40% len japonský papír Mino Tengujo, 8,6g/m 2 japonský papír Kawashahi, 35g/m 2 ajový papír (cca 20 g/m 2 ; 6,02-6,15 ph) ln né plátno - 20x17 nití na cm 2 ln né plátno - 14x13 nití na cm 2 Krepelíma, transparentní hedvábná textilie, 100% hedvábí bavln né nit Triana (.52022, 52043, 7144) suché pastely v tu ce DERWENT Seznam pou itých chemikálií destilovaná voda etylalkohol, technický líh (obecn denaturovaný 95%) Aceton 1-3% roztok Klucelu G v etylalkoholu (hydroxypropylcelulóza) 2% vodn ový roztok Tylose MH 6000 (50% H 2 O 50% etylalkohol) (metylhydroxyetylcelulóza) Rý ový krob 1% alkoholový roztok MMMK (metoxymagnesiummetylkarbonát v mu) Cyklododecan v léka ském benzínu (nasycený roztok) Jádrové mýdlo (chlorid sodný, glycerol) Saturnová barviva (hn L4G, hn L2G, hn LT 200 e LRN,, lu LRT 200, lu L2G, er G a khaki G) Rybacelová barviva ( lu D3R) Seznam pomocných materiál Filmoplast R, japonský papír 8,5 35g/m 2, akrylátový kopolymer Sterilní vatové tampony (pro odebrání st r na mikrobiologické zkou ky) HollyTex - netkaná textilie, 100% polyester Filtra ní papíry, ph neutrální Silikonový papír Filc,100% vlna Seznam materiál pou itých na výrobu ochranného obalu archivní alkalická lepenka BoxBoard, tzv. anglická (1mm, ph 7,5-9,5) alkalická lepenka AlphaCell antique, (2 mm, ph 8.0) bílé tkalouny, 100% bavlna Melinex 401, 100% polyester Filmoplast T, samolepicí tkaného plátno bez kyselých slo ek Akrylep 545 - akrylátová disperse, 7,5-8,5 ph

18 8. Doporu ené klimatické podmínky Objekt by m l být ulo en v t chto podmínkách: Relativní vlhkost 40-50% ± 5% Teplota 16-18 C ± 1 C Intenzita osv tlení p i p ípadném vystavování díla: max. 50 lx Doporu ujeme ulo ení objektu ve speciáln vyrobeném ochranném obalu v horizontální poloze, p i ni ích teplotách a sní ené relativní vlhkosti. Zm ny relativní vlhkosti a teploty by m ly být pozvolné a mají probíhat v del ích asových intervalech. Je nutné zabránit zejména náhlým výkyv m, které by p esáhly rozdíl relativní vlhkosti o 4% v pr b hu jednoho dne. Objekt je t eba zárove chránit p ed p ímým slune ním sv tlem, prachem a nadm rnou vlhkostí. Záp j ky objektu nedoporu ujeme. Manipulovat s ochranným obalem a objektem by m ly nejmén dv osoby, aby nedo lo k jejich po kození. P i manipulaci je vhodné pou ívat bílé bavln né rukavice, aby nedocházelo ke zne i t ní objektu.

9. Seznam textových p íloh Textová p íloha.1 - Mikrobiologické zkou ky- vyhodnotila PhMr.Bronislava Bacílková NÁRODNÍ ARCHIV, Odd lení pé e o fyzický stav archiválií, biologická laborato, Archivní 4/2257, 14901 Praha 4 Textová p íloha.2 - Ing. Alena Hurtová Chemicko-technologický pr zkum vlákninového slo ení papíru a identifikace barevných vrstev FAKULTA RESTAUROVÁNÍ, Uiversita Pardubice, Jiráskova 3, 57001 Litomy l, chemickotechnologická laborato Textová p íloha.3 - Analýza barevné vrstvy a identifikace druhu adheziva Textová p íloha.4 - Zkou ky rozpustnosti barevných vrstev a inkoustu Textová p íloha.5 - tab..1 - Zkou ky fixace barevné vrstvy ervené pigmenty tab. 2 - Zkou ky fixace barevné vrstvy hn dé plochy obrazu tab..3 - Zkou ky fixace barevné vrstvy zelené plochy obrazu Textová p íloha.6 - tab..1 - Stanovení povrchového ph papíru tab..2 - Stanovení povrchového ph plátna Textová p íloha.8 - Zkou ky p elep lícové strany papíru p ed snímáním z plátna Textová p íloha.9 - Zkou ky zaklí ení dolitých míst papírovou suspenzí

Textová p íloha.1

Textová p íloha.2 - Chemicko-technologický pr zkum Akce: Restaurování mapy panství Liblice, 1. polovina 18. století Zadavatel pr zkumu: BcA.Karina Sojková. Zadání pr zkumu: Stanovení vlákninového slo ení papíru a textilu, stanovení stupn koherence vláken, ur ení druhu pojiva, ur ení druhu pigmentu Metody pr zkumu: Optická mikroskopie v procházejícím sv tle provedeno na optickém mikroskopu OPTIPHOT2-POL (Nikon, Japan), p i zv t ení 50x, 200x a 400x. Optická mikroskopie v dopadajícím sv tle provedeno na binokulární lup Nikon (SMZ645) p i r zném zv t ení Rastrovací elektronová mikroskopie s energiodisperzním analyzátorem (REM-EDS) provedeno na elektronovém mikroskopu JEOL JSM 5500 LV s analyzátorem IXRF s detektorem Gresham Sírius 10. Provedeno ve spolupráci s Ing. Milanem Vl kem, CSc. Ze Spole né laborato e chemie pevných látek AV R a Univerzity Pardubice Mikrochemické zkou ky Popis metodiky:vlákninové slo ení papíroviny - vzorky byly mechanicky rozvlákn ny na podlo ním sklí ku v kapce destilované vody. Po vysu ení byly vzorky zakápnuty Herzbergovým inidlem, zakryty krycím sklí kem a pozorovány pod mikroskopem v procházejícím sv tle. Stanovení stupn koherence vláken vzorek byl odebrán tupou stranou skalpele, na podlo ním sklí ku zakápnut vodou a po p ekrytí krycím sklí kem pozorován pod mikroskopem a binokulární lupou a stanoven stupe koherence vláken. Ur ení prvkového slo ení vrstev REM-EDS z odebraných vzork a dentální prysky ice Spofacryl byly p ipraveny nábrus, které byly pozorovány pomocí REM - EDS Ur ení druhu pojiva mikrochemickými zkou kami d kaz bílkovin p es pyrroly a pyrrolové deriváty a d kaz rostlinných gum pomocí orcinu, d kaz krobu pomocí Lugolova roztoku, d kaz vysýchavých olej reakci s amoniakem a peroxidem vodíku. -1-

Po et vzork k analýze optické a elektronové mikroskopie: 13 Vzorek. popis I. (5741) plátno - podlo ka II. (5725) zelený textilní lem mapy III. (5726) icí nit lemu mapy IV. (5728) papír - mapa V. (5729) papír - dodate n p ilepená ást mapy VI. (5730) papír ze spoj jedné ásti mapy VII (5731) lepidlo mezi mapou a p elepem VIII (5732) lepidlo - mezi mapou a plátnem 1. (5733) ervený pigment z p elep 2. (5734) ervený pigment mapa 3. (5735) zelený pigment mapa 4. (5736) zelený pigment p elep I. 6. (5738) hn dý pigment mapa 7. (5739) zelený pigment z p elepu II - zahrada Zpracoval: Ing. Alena Hurtová, Fakulta restaurování, Univerzita Pardubice -2-

Výsledky chemicko-technologického pr zkumu Stanovení vlákninového slo ení papíru: Vzorek. IV (5728) Bílé procházející sv tlo, foceno p i zv t ení mikroskopu 50x Bílé procházející sv tlo, foceno p i zv t ení mikroskopu 200x P ítomná vlákna se po styku s Herzbergovým inidlem zbarvily do vínov ervené. Tato barva je typická pro hadrovinu. Vzorek. V (5729) Bílé procházející sv tlo, foceno p i zv t ení mikroskopu 50x P ítomná vlákna se po styku s Herzbergovým inidlem zbarvily do vínov ervené. Tato barva je typická pro hadrovinu. -3-

Vzorek. VI (5730) Bílé procházející sv tlo, foceno p i Bílé procházející sv tlo, foceno p i zv t ení mikroskopu 50x zv t ení mikroskopu 100x P ítomná vlákna mají charakteristické znaky ln ných nebo konopných vláken (úzký lumen, kolénka a podélné rýhování). Stanovení vlákninového slo ení textilie: Vzorek. I (5741) Bílé procházející sv tlo, foceno p i Bílé procházející sv tlo, foceno p i zv t ení mikroskopu 50x zv t ení mikroskopu 100x P ítomná vlákna mají charakteristické znaky ln ných nebo konopných vláken (úzký lumen, kolénka a podélné rýhování). -4-

Vzorek. II (5725) Bílé procházející sv tlo, foceno p i Bílé procházející sv tlo, foceno p i zv t ení mikroskopu 50x zv t ení mikroskopu 200x P ítomná vlákna mají charakteristické znaky ivo i ných vláken - (povrch tvo ený upinkami). Vzorek. III (5726) Bílé procházející sv tlo, foceno p i Bílé procházející sv tlo, foceno p i zv t ení mikroskopu 50x zv t ení mikroskopu 200x P ítomná vlákna mají charakteristické znaky ln ných nebo konopných vláken (úzký lumen, kolénka a podélné rýhování). -5-

Stanovení pigment : Vzorek. 1 (5733) REM EDS: Hg, S ervenou barevnou vrstvu tvo í rum lka Bílé procházející sv tlo, foceno p i zv t ení mikroskopu 200x Vzorek. 2 (5734) REM EDS: Hg, S ervenou barevnou vrstvu tvo í rum lka Bílé procházející sv tlo, foceno p i zv t ení mikroskopu 200x -6-

Vzorek. 3 (5735) REM EDS: Cu a malé mno ství Cl K a Si Tenkou zelenou vrstvu tvo í zelený m natý pigment nejspí e malachit nebo m d nka Bílé procházející sv tlo, foceno p i zv t ení mikroskopu 200x Vzorek. 4 (5736) REM EDS: Pb, Cl, Ca, malé mno ství Al, P, Si, K a Cu, zrna Pb, Sn Bílé procházející sv tlo, foceno p i zv t ení mikroskopu 200x Nejspí e se jedná o zem zelenou, s malým p ídavkem zeleného m natého pigmentu (malachit nebo m d nka). Dále jsou p ítomné olovnaté pigmenty, nejspí e se jedná o olovnatou b lobu a malé mno ství olovnato cini ité luti -7-

Vzorek. 6 (5738) REM EDS: Si malé mno ství Ca, Al, K a Fe Na vzorku se nachází ervené okry, zelený pigment nebyl identifikován, mohlo by se jednat o barvivo. Bílé procházející sv tlo, foceno p i zv t ení mikroskopu 200x V Litomy li 18. 12. 2009 Alena Hurtová -8-

Textová p íloha.3 Analýza barevné vrstvy a identifikace druhu adheziva íslo vzorku 1 5733 2 5734 3 5735 4 5736 7 5739 6 5738 VII 5731 VIII 5732 Popis vzorku Bílkoviny kroby Rostlinné gumy Vysychavé oleje 3 z p elep z mapy z mapy z p elep z p elepu - zahrada Z mapy lepidlo mezi mapou a p elepem lepidlo mezi mapou a plátnem Stupnice intenzity 1-3 1 - - 2 - - 2 - - - - - Metodika: Ur ení druhu pojiva mikrochemickými zkou kami d kaz bílkovin p es pyrroly a pyrrolové deriváty a d kaz rostlinných gum pomocí orcinu, d kaz krobu pomocí Lugolova roztoku, d kaz vysýchavých olej reakci s amoniakem a peroxidem vodíku. Vyhodnocení výsledk : U barevných vrstev byly ur ovány p ítomnosti bílkovin, krob, rostlinných gum a vysychavých olej mikrochemickými zkou kami. U erveného pigmentu z p elepených ástí mapy byl prokázán zvý ený výskyt rostlinných gum, u erveného pigmentu z mapy byl výskyt pouze mírný. U zelených ploch mapy i p elep byl prokázán st ední stupe výskytu rostlinných gum a výskyt vysychavých olej. U hn dých ploch nebyl prokázán výskyt ádný ze zkoumaných prvk. Lepidlo ze vzorku odebraného mezi mapou a p elepem obsahoval pouze krob, lepidlo ze vzorku mezi plátnem a mapou obsahoval krom krobu i bílkoviny. Pravd podobn se jedná o sm s klihu a krobu.

Popis vzorku 5733 5734 5736 5735 5739 5737 Textová p íloha.4 Zkou ky rozpustnosti barevných vrstev a inkoustu Místo H 2O 100% H 2O 80-20% H 2O 60-40 % H 2O 50-50% H 2O 40 60 % H 2O 30-70% H 2O 20-80% 100% Aceton 1% MMM K p elep 3 2-3 1 1 1 mapa 2 1-2 1 1 1 P elep 1 1 1 1 1 Mapa 2 1 1 P elep II Metodika: Zkou ky byly provedeny pomocí vatových tampon a filtra ních papír. Výsledky byly pozorovány opticky. Vyhodnocení výsledk : ervené pigmenty vykazují rozpustnost a do koncentrace 50% H 2 O 50% etylalkohol. Zelené plochy barevné vrstvy na p elepených ástech mapy mírn reagují na koncentraci 40% H 2 O 60% etylalkohol. Hn dá barevná vrstva na p elepu reaguje slabou rozpustností u koncentrace 60% H 2 O 40% etylalkoholu. Hn dá vrstva z mapy je p i stejné koncentraci ji stabilní. Nejvíce náchylná je erná lavírka, která reaguje na koncentraci 30% H 2 O 70% etylalkohol. Inkoust na legend mapy neprojevil ádné reakce ani u jednoho z initel. P i aplikaci acetonu se ukázaly v echny barevné vrstvy jako stabilní. Pouze ervené pigmenty p i aplikaci mírn bobtnají. P i aplikaci 1% alkoholového roztoku MMMK (metoxymagnesiummetylkarbonát) z stávají v echny slo ky barevné vrstvy stabilní. mírn bobtná mírn bobtná 3 2 1 1 1 P elep 2 2 1 Mapa 1 1 5738 Spodní 3 3 2 2 1 1 okraj erná lavírka Legenda mapy inkoust Stupnice intenzity 1-3

Textová p íloha.5 - tabulka.1-3 Metodika: Výsledky byly pozorovány opticky a mikroskopicky pomocí ru ního mikroskopu Lumagny Illuminated mikroskop No.7545, p i zv t ení 60 a pomocí ru ního digitálního mikroskopu Digital kamera CELESTRON 1.3 MP CMOS - 1280 1024 pixel, p i zv t ení 40. Tabulka.1 - Zkou ky fixace barevné vrstvy ervené pigmenty Popis vzorku 5733 5734 Místo zkou ky P elep (legenda) 1,5% Tylose MH 6000 20% H 2 O 80% Zanechává lesklý film Místo zkou ky mapa 1,5% Tylose MH 6000 20% H 2 O 80% Zanechává lesklý film 0,5% Tylose MH 6000 20% H 2 O 80% Nedostate ná konsolidace 1,5% Tylose MH 6000 30% H 2 O 70% Zanechává lesklý film, mírné bobtnání pigmentu 0,5% Tylose MH 6000 20% H 2 O 80% Nedostate ná konsolidace 1,5% Tylose MH 6000 30% H 2 O 70% 0,5% Tylose MH 6000 30% H 2 O 70% Nedostate ná konsolidace, mírné bobtnání 0,5% Klucel G v u Mírné bobtnání pigmentu 0,5% Tylose MH 6000 30% H 2 O 70% 1% Tylose MH 6000 20% H 2 O 80% Zanechává mírn lesklý film 1% Klucel G v u Dostate ná konsolidace bez lesklého filmu a barevné zm ny 1% Tylose MH 6000 20% H 2 O 80% Zanechává mírn lesklý film 0,5% Klucel G v u Mírné bobtnání pigmentu 1% Klucel G v u Dostate ná konsolidace bez lesklého filmu a barevné zm ny 1% Tylose MH 6000 30% H 2 O 70% Zanechává mírn lesklý film 1,5% Klucel G v u Dostate ná konsolidace bez lesklého filmu,patrné mírné barevné odchylky 1% Tylose MH 6000 30% H 2 O 70% 1,5% Klucel G v u Dostate ná konsolidace bez lesklého filmu, patrné mírné barevné odchylky Vyhodnocení výsledk : P i zkou kách fixace ervených pigment se jako nejvhodn j í prokázal 1% roztok Klucelu G v etylalkoholu. Projevil dobrou konsolidaci bez zanechání lesklého filmu a bez zjevných barevných zm n.

Tabulka. 2 Zkou ky fixace barevné vrstvy hn dé plochy obrazu Popis vzorku 5737 5738 Místo zkou ky P elep (legenda) 1,5% Tylose MH 6000 20% H 2 O 80% Zanechává lesklý film Místo zkou ky mapa 1,5% Tylose MH 6000 20% H 2 O 80% 0,5% Tylose MH 6000 20% H2O 80% Nedostate ná konsolidace 1,5% Tylose MH 6000 30% H 2 O 70% Zanechává lesklý film 0,5% Tylose MH 6000 20% H 2 O 80% Nedostate ná konsolidace 1,5% Tylose MH 6000 30% H 2 O 70% 0,5% Tylose MH 6000 30% H2O 70% Nedostate ná konsolidace 0,5% Klucel G v u Dostate ná konsolidace bez lesklého filmu a barevné zm ny 0,5% Tylose MH 6000 30% H 2 O 70% Nedostate ná konsolidace 0,5% Klucel G v u Dostate ná konsolidace bez lesklého filmu a barevné zm ny 1% Tylose MH 6000 20% H2O 80% Zanechává mírn lesklý film 1% Klucel G v u Dostate ná konsolidace bez lesklého filmu a barevné zm ny 1% Tylose MH 6000 20% H 2 O 80% Zanechává mírn lesklý film 1% Klucel G v u Dostate ná konsolidace bez lesklého filmu a barevné zm ny 1% Tylose MH 6000 30% H2O 70% Zanechává mírn lesklý film 1,5% Klucel G v u Dostate ná konsolidace bez lesklého filmu a barevné zm ny 1% Tylose MH 6000 30% H 2 O 70% 1,5% Klucel G v u Dostate ná konsolidace bez lesklého filmu a barevné zm ny Vyhodnocení výsledk : P i zkou kách fixace hn dých barevných ploch na obraze se jako nejvhodn j í prokázaly 0,5% - 1,5% roztoky Klucelu G v etylalkoholu. Projevily dobrou konsolidaci bez zanechání lesklého filmu a bez zjevných barevných zm n.

Tabulka.3 Zkou ky fixace barevné vrstvy zelené plochy obrazu Popis vzorku 5736 Popis vzorku 5735 Popis vzorku 5739 Místo zkou ky P elep (legenda) 1,5% Tylose MH 6000 20% H 2 O 80% Zanechává lesklý film Místo zkou ky 0,5% Tylose MH 6000 20% H 2 O 80% Nedostate ná konsolidace 1,5% Tylose MH 6000 30% H 2 O 70% 0,5% Tylose MH 6000 30% H 2 O 70% 1% Tylose MH 6000 20% H 2 O 80% Zanechává mírn lesklý film 0,5% Klucel G v u Nedostate ná konsolidace 0,5% Tylose MH 6000 20% H 2 O 80% 0,5% Tylose MH 6000 30% H 2 O 70% 1% Klucel G v u Dostate ná konsolidace bez lesklého filmu a barevné zm ny 1% Tylose MH 6000 20% H 2 O 80% mapa Zanechává mírn lesklý film 1,5% Tylose MH 6000 20% H 2 O 80% 1,5% Tylose MH 6000 30% H 2 O 70% 0,5% Klucel G v u Nedostate ná konsolidace Místo zkou ky P elep pod zámkem 1,5% Tylose MH 6000 20% H 2 O 80% 0,5% Tylose MH 6000 20% H 2 O 80% 0,5% Tylose MH 6000 30% H 2 O 70% 1% Klucel G v u Dostate ná konsolidace bez lesklého filmu a barevné zm ny 1% Tylose MH 6000 20% H 2 O 80% Zanechává mírn lesklý film 1,5% Tylose MH 6000 30% H 2 O 70% 0,5% Klucel G v u Nedostate ná konsolidace 1% Klucel G v u Dostate ná konsolidace bez lesklého filmu a barevné zm ny 1% Tylose MH 6000 30% H 2 O 70% 1,5% Klucel G V u Dostate ná konsolidace bez lesklého filmu, patrné mírné barevné odchylky 1% Tylose MH 6000 30% H 2 O 70% 1,5% Klucel G v u Dostate ná konsolidace bez lesklého filmu a barevné zm ny 1% Tylose MH 6000 30% H 2 O 70% 1,5% Klucel G v u Dostate ná konsolidace bez lesklého filmu a barevné zm ny Vyhodnocení výsledk : P i zkou kách fixace zelených barevných ploch na p elepu legendy se jako nejvhodn j í prokázal 1% roztok Klucelu G v etylalkoholu. U zelených ploch na map a na p elepu pod zámkem se osv d ilo pou ití 1% a 1,5% roztoku Klucelu G v etylalkoholu. Uvedené koncentrace Klucelu G projevili konsolidaci barevných ploch bez patrných lesklých film a barevných zm n.

Textová p íloha.6 (tab..1, tab..2) Místo m ení Tabulka.1 - Stanovení povrchového ph papíru ph po sejmutí papíru z plátna ph po vodn ovém i t ní 1 5,00 5,12 8,19 2 4,78 5.38 8,37 3 rubová strana 4,90 5,38 8,20 4 rubová strana 5,47 5,67 7,92 5 5,14 5,20 8,41 6 5,34 5,43 7,80 7 rubová strana 5,00 5,30 8,25 8 5,12 5,41 8,50 Pr m rná hodnota ph 5,09 5,36 8,21 ph 24 dní po neutralizaci kyselin 1% MMMK

Tabulka.2 Stanovení povrchového ph plátna Místo m ení ph ph po i t ní 1 4,23 5,89 2 rubová 4,46 6,24 strana 3 5,02 6,43 4 5,11 6,39 4,7 6,24 Metodika: Povrchová kyselost na m eném vzorku byla stanovena pomocí ph metru inolab s dotykovou elektrodou. Vyhodnocení výsledk : tab..1: M ení ph papírového nosi e prob hlo nejprve po sejmutí papíru z plátna z lícové i z rubové strany objektu. Nejni í nam enou hodnotou bylo 4,78 ph jednotek. Pr m rná hodnota se pohybovala na stupni 5,09 ph. Dal í m ení bylo provedeno po i t ní pomocí vodn ového roztoku. Pr m rná nam ená hodnota ph stoupla na 5,36 jednotek. Z d vodu nízké hodnoty ph bylo p istoupeno k neutralizaci kyselin pomocí 1% alkoholového roztoku MMMK. Poslední m ení bylo provedeno 24 dní po provedené neutralizaci. Stanovena byla hodnota 8,21 ph. Tab..2: M ení plát né podlo ky bylo provedeno po sejmutí papírového nosi e z plátna. Nam eno bylo 4,7pH. Dal í m ení bylo provedeno po vodném i t ní. Hodnota ph stoupla na 6,24 jednotek.

Textová p íloha.7 Zkou ky p elep lícové strany papíru p ed snímáním z plátna Materiál / adhezivum 3% Klucel G v etylalkoholu 3% Tylose MH 6000 (30% H2O 70% etylalkohol Akrylátové adhezivum EVAC kopolymer Japonský papír KAWASHAHI 35g/m 2 Japonský papír Mino Tengujo 8,6 g/m 2 ajový papír ph 6,21 6,4 Nedostate ná lepivost, snadná reverzibilita Nedostate ná lepivost, slabý materiál snadná reverzibilita Nedostate ná lepivost, snadná reverzibilita Nedostate ná lepivost, snadná reverzibilita Nedostate ná lepivost, snadná reverzibilita Filmoplast R Dobrá lepivost, snadná reverzibilita Beva 371 Nedostate ná lepivost, snadná reverzibilita Metodika: Výsledky byly pozorovány opticky a mikroskopicky pomocí ru ního mikroskopu Lumagny Illuminated mikroskop No.7545, p i zv t ení 60 a pomocí ru ního digitálního mikroskopu Digital kamera CELESTRON 1.3 MP CMOS - 1280 1024 pixel, p i zv t ení 40. Vyhodnocení výsledk : Byly provedeny zkou ky p elep, které by zajistily celistvost ástí objektu a zabránily tak po kození papíru a ztrát fragment p i jeho snímání z plátna. Postupná aplikace jednotlivých vzork na lícovou stranu objektu a jejich následné za ehlení pomocí restaurátorské pájky m la r zné výsledky. Roztoky Klucelu G, Tylose MH 6000 a aplikace Bevy 371 prokázaly nedostate nou lepivost zejména v oblastech, kde byl papír ztvrdlý nánosem klihových vrstev. V t chto místech se trhliny a puchý e v papíru i nadále rozevíraly. Nejlep ích výsledk bylo dosa eno po aplikaci Filmoplastu R který m l dostate nou lepivost po za ehlení. Dal í výhodou byla jeho snadná reverzibilita pomocí acetonu bez zbytk adheziva na papírové podlo ce.