Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Rovné příležitosti cizinců na trhu práce Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. PhDr. Martina Urbanová, Ph.D. Jana Hýblová Brno 2010
Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí této bakalářské práce paní doc. PhDr. Martině Urbanové, Ph.D. za cenné rady, připomínky a metodické vedení práce. Dále bych chtěla poděkovat paní Mgr. Madle Čechové z Organizace pro pomoc uprchlíkům za ochotu a vstřícnost při zprostředkovávání respondentů nezbytných pro vypracování této práce.
Prohlašuji, že jsem svou práci na téma:,,rovné příležitosti cizinců na trhu práce vypracovala samostatně a použila literární a elektronické prameny, které v této práci řádně cituji a uvádím v seznamu použité literatury. V Brně dne 15. května 2010
Abstract Hýblová, J., Equal opportunities for foreigners in the labour market. Bachelor thesis. Brno, 2010. This bachelor thesis deals with the employment of foreigners from third countries. The theoretical part describes the current situation with respect to this issue. The practical part is made of using qualitative interviews with foreigners from third countries and staff of NGOs. Based on the practical parts are identified barriers that prevent foreigners from third countries to enter the labour market. The aim of this thesis is to find solutions to these barriers. Keywords Foreigner, third country, labour market, non-for-profit organization, qualitative research. Abstrakt Hýblová, J., Rovné příležitosti cizinců na trhu práce. Bakalářská práce. Brno, 2010. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou zaměstnávání cizinců ze třetích zemí. V teoretické části je popsána současná situace vzhledem k této problematice. Praktická část je pak vypracována kvalitativní metodou rozhovoru s cizinci ze třetích zemí a zaměstnanci nevládních neziskových organizací. Na základě praktické části jsou identifikovány bariéry, které brání cizincům ze třetích zemí vstoupit na trhu práce. Cílem této bakalářské práce je pak nalezení řešení pro odstranění těchto bariér. Klíčová slova Cizinec, třetí země, trh práce, nezisková organizace, kvalitativní výzkum.
Obsah 5 Obsah 1 Úvod 8 2 Cíl a metodika 10 3 Teoretická část 12 3.1 Demografická struktura populace cizinců v ČR...12 3.1.1 Vývoj počtu cizinců...12 3.1.2 Zaměstnanost cizinců z demografického hlediska...13 3.2 Motivace zaměstnanců a zaměstnavatelů...15 3.2.1 Motivace zaměstnanců k migraci a k účasti na trhu práce...15 3.2.1.1 Ukrajinci...16 3.2.1.2 Vietnamci...17 3.2.1.3 Mongolové...17 3.2.1.4 Moldavané... 18 3.2.1.5 Rusové...19 3.2.2 Motivace zaměstnavatelů k zaměstnávání cizinců...19 3.3 Organizace a instituce vzniklé za účelem integrace cizinců... 20 3.3.1 Organizace pro pomoc uprchlíkům...21 3.3.2 Sdružení občanů zabývajících se emigranty... 23 3.4 Cizinec a pobyt na území ČR... 24 3.4.1 Vízum k pobytu nad 90 dnů... 24 3.4.2 Povolení k dlouhodobému pobytu... 25 3.4.3 Povolení k trvalému pobytu... 25 3.4.4 Povolení k zaměstnávání... 26 3.4.5 Zelená karta vs. Projekt Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků... 27 3.4.5.1 Zelená karta... 27 3.4.5.2 Projekt Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků...28 3.5 Politicko-ekonomické klima... 29 3.6 Postoj Evropské unie k cizincům ze třetích zemí... 32
Obsah 6 3.6.1 Společná azylová politika... 32 3.6.2 Společná přistěhovalecká politika... 33 4 Vlastní práce 35 4.1 Kvalitativní výzkum... 35 4.1.1 Přípravná etapa... 36 4.1.2 Dotazovací technika rozhovor...37 4.2 Identifikace problémů - výsledky šetření... 39 4.2.1 Jazyková bariéra... 39 4.2.2 Neznalost systému České republiky...41 4.2.3 Nostrifikace dosaženého vzdělání... 43 4.2.4 Personální agentury... 45 4.2.5 Rekvalifikační a jiné kurzy... 46 4.2.6 Diskriminace a xenofobní vnímání... 47 4.2.7 Pracovně-administrativní neznalost... 49 4.2.8 Současná ekonomická situace... 49 4.2.9 Centralizace do větších měst... 50 4.3 Doporučení cizincům při vstupu na trh práce...51 5 Diskuze 55 6 Závěr 56 7 Literatura 59 A Cizinci celkem podle státního občanství 64 B Kvalitativní rozhovory s respondenty 71
Seznam tabulek a obrázků 7 Seznam tabulek a obrázků Tab. 1 Zaměstnanost cizinců podle 10 nejpočetnějších národností 14 Tab. 2 Cizinci celkem podle státního občanství 64 Obr. 1 Počet cizinců na území ČR v letech 2000-2008 12
Rovné příležitosti cizinců na trhu práce 8 1 Úvod Pro každého jedince v produktivním věku je důležité se účastnit trhu práce. Hlavní důvody k této participaci shledávám v zajištění základních lidských potřeb a zachování patřičné životní úrovně. Na tento trh vstupuje jedinec nejen se svými schopnostmi a dovednostmi, které mu hodlá nabídnout, ale také i s určitým handicapem, který však nemusí být vždy zapříčiněn jeho vinou. Příkladem takového handicapu může být status cizince, který hodlá vstoupit na trh práce v České republice. Právě jeho postavení mu předurčuje jisté břímě (ovšem v některých případech tato odlišnost může být výhodou). Do cesty se mu staví mnohé bariéry, které mu znesnadňují jinak poměrně volný vstup na tento trh. Tato bakalářská práce se zabývá determinováním těchto překážek a návrhem řešení k jejich odstranění tak, aby pro tyto jedince vznikly pokud možno co nejvíce rovné příležitosti pro aktivní účast na tomto trhu.,,každý má právo na práci, na svobodnou volbu zaměstnání, na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu proti nezaměstnanosti. (Všeobecná deklarace lidských práv a svobod) Všeobecná deklarace lidských práv a svobod nám uvádí práva všech občanů. Ovšem ne každý účastník trhu práce má stejné možnosti. Mám na mysli právě cizince, jimž se do cesty staví mnohé bariéry, se kterými se občan České republiky nemusí při vstupu na trh práce potýkat, a tak si je ani neuvědomuje. Hned v úvodu musím zdůraznit, že tato bakalářská práce pojednává o cizincích ze třetích zemí, tj. cizincích mimo Evropskou unii, Evropské hospodářské společenství a Švýcarsko. Důvod pro tento výběr je ten, že oproti členským státům Evropské unie mají značně složitější přístup na trh práce. S mírnou nadsázkou lze říci, že občany členských státu Evropské unie nemusíme ani považovat za cizince, a to z důvodu otevřenějších trhů. Cizinci ze třetích zemí se setkávají s mnoha úskalími, mezi něž patří v prvé řadě vyřizování náležitých dokumentů potřebných pro vykonávání práce v České
Rovné příležitosti cizinců na trhu práce 9 republice, tj. například povolení k pobytu, pracovní povolení apod. Jakmile se vyřeší tyto administrativně-právní záležitosti, přichází další problémy, se kterými se musí utkat. Těmi jsou například jazyková bariéra, uznání kvalifikace a vzdělání dosaženého v jiné zemi, neznalost případných zaměstnavatelů problematiky zaměstnávání cizinců a v neposlední řadě sociální integrace do majoritní společnosti, která má značný vliv na jejich pracovní život.
Rovné příležitosti cizinců na trhu práce 10 2 Cíl a metodika Cílem této bakalářské práce je popsání problematiky zaměstnávání cizinců ze třetích zemí. Klíčovým pojmem je zde informace, která se jim mnohdy nedostává, a tím mají ztížený přístup na trh práce. Tato informace je na počátku poležena na identifikaci bariér, mezi než patří například neznalost českého jazyka, právní problematiky zaměstnávání a špatná integrace do společnosti. V průběhu je informace stavěna na řešení těchto problémů. Mohu zde uvést kurzy českého jazyka pro cizince, bezplatné poskytnutí právního a sociálního poradenství neziskovými nevládními institucemi a programy pořádané taktéž těmito institucemi pro odstranění xenofobního vnímání majoritní společností. Jako metodiku k dosažení identifikace těchto problémů jsem si zvolila kvalitativní metodu rozhovoru s klienty a zaměstnanci Organizace pro pomoc uprchlíkům. Tento styl výzkumu mi umožní konkrétněji určit souvislosti a příčiny v nedostatcích informací. Respondenti výzkumu jsou cizinci ze třetích zemí, kteří se s těmito problémy potýkají v běžném životě a osoby pověřené v rámci výkonu svého zaměstnání řešit problematiku cizinců související s jejich vstupem na trhu práce. Jakékoli nesrovnalosti týkající se položení otázky a následné odpovědi mohu ihned objasnit při samotném rozhovoru, a tím předejít omylům ve smyslu špatné interpretace z pozice tazatele i respondenta, což uvítávám právě v případě respondentů z řad cizinců, kteří mají poněkud méně dostačující znalost českého jazyka. Téma této bakalářské práce je značně široké, proto je důležité si hned na začátku vymezit rámce, jimiž se bude podrobněji zabývat. Začátek práce je věnován počtu cizinců pobývajících na území České republiky. Zaměřuje se převážně na jejich účast na trhu práce. Zde jsou podrobněji rozebrány početně nejsilněji zastoupené národnosti a jejich motivace k emigraci do České republiky. Práce se zabývá samozřejmě i českými zaměstnavateli a důvody pro zaměstnávání cizinců. Jsou zde rozděleni cizinci podle druhu jejich pobytu, přičemž je tu abstrahováno o cizince s povolením k pobytu do 90 dnů, jelikož podle mého názoru nijak výrazněji na trhu práce nepůsobí a není proto
Rovné příležitosti cizinců na trhu práce 11 nutné se jimi zaobírat. Na základě povolení k pobytu můžeme určit různé motivy pro účast na trhu práce a využít tyto poznatky v praktické části. Ve své práci neopomíjím ani politicko-ekonomickou situaci, kde je uveden právě aktuální stav na trhu práce a jeho vliv na zaměstnávání cizinců ze třetích zemí. Zřetel je brán i na situaci v Evropské unii po přijetí Lisabonské smlouvy, která upravuje mimo jiné i celkové postavení Evropské unie k cizincům mimo ni. Praktická část je vypracována na základě kvalitativní metody rozhovoru s cizinci s trvalým pobytem (popřípadě s azylem) a se zaměstnanci nevládních neziskových organizací. Cizinci s trvalým pobytem/azylem jsou zde voleni záměrně, a to z toho důvodu, že mají silnější předpoklady a motivace pro účast na trhu práce. V praktické části se zabývám i spoluprácí cizinců se zaměstnanci nevládních neziskových organizací. Zde se zaměřuji převážně na informovanost cizinců o akcích a službách poskytovaných těmito organizacemi a všeobecně i jinými institucemi. Velká část výzkumu se zabývá samozřejmě diskriminačními aspekty a problémy sociální integrace v rámci České republiky. Poznatky získané prostřednictvím tohoto výzkumu mi posloužili k nalezení nejschůdnějšího řešení pro zajištění rovných příležitostí cizinců na trhu práce v České republice.
Rovné příležitosti cizinců na trhu práce 12 3 Teoretická část 3.1 Demografická struktura populace cizinců v ČR Tato úvodní kapitola je věnována počtu cizinců z demografického hlediska vyskytujících se na území České republiky. Má za úkol zobrazit tento vývoj a účast cizinců na trhu práce. Údaje jsou čerpány z Českého statistického úřadu k datu 31. 12. 2008, jelikož v době tvorby této bakalářské práce nebyly k dispozici aktuálnější hodnoty. 3.1.1 Vývoj počtu cizinců počet obyvatel 500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 roky Cizinci celkem Trvalý pobyt Dlouhodobý pobyt nad 90 dnů Obr. 1 Počet cizinců na území ČR v letech 2000-2008 Zdroj dat: Český statistický úřad, Ředitelství služby cizinecké policie Ministerstva vnitra ČR, upraveno Jak je tedy patrné z výše uvedeného grafu, počet cizinců na území České republiky rok od roku roste. Výše uváděná data jsou za období 2000 až 2008 přičemž rok 2008 je uváděn k datu 31. 12. Graf není abstrahován o cizince z řad členských států Evropské unie a jejich rodinných příslušníků. Datové řady znázorňují vývoj počtu cizinců v závislosti na počtu jejich trvalých pobytů a dlouhodobých pobytů nad 90 dnů.
Rovné příležitosti cizinců na trhu práce 13 Před vstupem do Evropské unie, tedy v letech 2000-2003, se mezi dlouhodobé pobyty nad 90 dnů řadí pobyt na víza nad 90 dní. Od roku 2004 se do křivky dlouhodobých pobytů započítává pobyt přechodný (občanů Evropské unie a jejich rodinných příslušníků), dlouhodobý pobyt a pobyt na víza nad 90 dnů (tedy pobyt cizinců z třetích zemí). 1 Jak je z grafu patrné, celkový počet cizinců na území České republiky od roku 2000 do roku 2008 zaznamenal více jak dvojnásobný nárůst, konkrétněji je to z 200 951 cizinců na 437 565 cizinců celkem. Vývoj nejprve probíhal poměrně ustáleným tempem, avšak od roku 2004 zaznamenáváme prudký nárůst přílivu cizinců. Do roku 2004 byl průměrný přísun cizinců přibližně 13 156. Od roku 2005 byl již průměrný přísun 53 084 celkového počtu cizinců. Vysvětlení tohoto nárůstu můžeme nacházet ve vstupu České republiky do Evropské unie, a tím zjednodušení jejího přístupu jiným členským státům. Dlouhodobý pobyt je výrazně vyšší než trvalý. Na konci roku 2008 činil 265 374 cizinců. Oproti tomu trvalý pobyt dosahoval ke stejnému datu počet 172 191 cizinců. Pro ucelený obraz o počtu cizinců pobývajících na území České republiky v roce 2008 uvádím do přílohy tabulku s jejich seznamem. 3.1.2 Zaměstnanost cizinců z demografického hlediska V tabulce na následující straně jsou znázorněni nejpočetněji zastoupení zaměstnanci. Data v tabulce jsou opět k 31. 12. 2008. Sloupec Evidovaní úřady práce v sobě obsahuje cizince v postavení zaměstnanců a společníky, členy a statutáře obchodních společností a družstev, kteří se kromě účasti na řízení společnosti věnovali plnění tzv. běžných úkolů. 2 Zaměstnaní cizinci celkem představují součet sloupce Živnostníci a sloupce Evidovaní na úřadu práce. 1 Trvale a dlouhodobě usazení cizinci v ČR; 1985-2008 (31.12.) [online]. [2009] [cit. 2010-02- 18]. Dostupný z WWW: <http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/t/b9003347f1/$file/c01r01.pdf>. 2 Zaměstnanost - CIZINCI EVIDOVANÍ ÚP (tj. CIZINCI V POSTAVENÍ ZAMĚSTNANCŮ) [online]. [2008], 10.9.2008 [cit. 2010-02-18]. Dostupný z WWW: <http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/o/ciz_zamestnanostcizinci_evidovani_up_%28tj cizinci_v_postaveni_zamestnancu%29>.
Rovné příležitosti cizinců na trhu práce 14 Tab. 1 Zaměstnanost cizinců podle 10 nejpočetnějších národností Země Zaměstnaní Evidovaní Živnostníci cizinci celkem úřady práce Země mimo EU celkem 204 869 61 235 143 634 Ukrajina 102 285 21 213 81 072 Vietnam 48 393 32 139 16 254 Mongolsko 13 157 167 12 990 Moldavsko 9 748 1 113 8 635 Ruská federace 4 576 1 262 3 314 Uzbekistán 3 656 45 3 611 Spojené státy 2 290 579 1 711 Čínská lidová rep. 1 808 253 1 555 Bělorusko 1 771 361 1 410 Bosna a Hercegovina 1 740 271 1 469 Zdroj dat: Cizinci v České republice 2009, upraveno Z tabulky je patrné, že převážná většina zemí se nachází na východě Evropy a v Asii. Pouze Spojené státy reprezentují americký světadíl. Nejpočetněji se trhu práce v České republice účastní cizinci s ukrajinským státním občanstvím, které toto pomyslné první místo reprezentují téměř 50 % z celkového počtu cizinců ze třetích zemí. Za Ukrajinci jsou na druhém místě, co se počtu týče, cizinci s vietnamským státním občanstvím. U Vietnamců musím poukázat na jejich početnost, co se týče živnostníků, jelikož jako jediný národ mají větší zastoupení v těchto řadách než v počtu evidovaných na úřadu práce. Občané Mongolské republiky obsazují třetí pozici, ovšem jejich počet už se poměrně více vzdaluje počtu cizinců Vietnamské republiky. Další rozdíly mezi jednotlivými státy již nejsou od sebe nijak výrazné. O motivacích cizinců dle národností pro migraci na území České republiky bude podrobněji popsáno v následující kapitole.
Rovné příležitosti cizinců na trhu práce 15 3.2 Motivace zaměstnanců a zaměstnavatelů Tato kapitola má za úkol nejprve vysvětlit motivace, které vedou cizince k migraci na území České republiky a následně jejich důvody pro aktivní zapojení se do pracovního poměru. Věnuje se i druhé straně zaměstnavatelům a jejich motivacemi pro volbu cizince jakožto svého zaměstnance před zaměstnáváním občana České republiky. 3.2.1 Motivace zaměstnanců k migraci a k účasti na trhu práce Česká republika je jako cílová země migrace volena buď záměrně, nebo náhodou. Záměrná volba je pak většinou ovlivněna existujícími sociálními sítěmi, mezi něž patří například rodina, přátelé či partner. Cizinci mohou mít předchozí zkušenost s pobytem na našem území z důvodu předchozí práce, studia apod. Záměrná volba je ovlivněna taktéž šancemi na pracovním trhu. Náhodná volba bývá ovlivněna shodou životních okolností. Mezi účastníky náhodné volby bývají nejčastěji váleční uprchlíci nebo klienti některé z českých humanitárních organizací. Podle personální strategie firem rozlišujeme pracovní migraci vysoce kvalifikovaných pracovníků na primární sektor (pracovní místa s vyšším požadavkem na vzdělání, vyšší úrovní mezd, větší jistotou práce a možností pracovního postupu), migraci nekvalifikovaných pracovníků na sekundární sektor (horší mzdové a pracovní podmínky, vyšší riziko nezaměstnanosti) a terciární sektor (pracovní místa, která jsou pro domácí pracovní sílu neatraktivní). Zatímco na primární trh práce migrují především lidé ze zemí EU a ostatních vyspělých států, na sekundárním a zejména pak terciárním trhu jsou zastoupeni nejčastěji lidé ze zemí bývalého Sovětského svazu (Ukrajina,Moldávie) a Vietnamu. 3 Pro bližší specifikaci zaměstnanců se držím tabulky, která je zobrazena ve výše uvedené kapitole 3.1.2 Zaměstnanost cizinců podle 10 nejpočetnějších národností, z níž jsou patrné nejvíce zastoupené skupiny cizinců pracujících na 3 POŘÍZKOVÁ, Hana; RÁKOCZYOVÁ, Miroslava; TRBOLA, Robert. Cizinci ze třetích zemí v Jihomoravském kraji : vstupní analýza sociální integrace. Brno : VÚPSV, v.v.i., 2009. Motivace k migraci do České republiky, s. 9.
Rovné příležitosti cizinců na trhu práce 16 území České republiky. Pro naše potřeby použiji prvních pět nejvíce zastoupených skupin. U nich následně identifikuji motivy pro vstup a účast na českém trhu práce. Pozornost je věnována i adaptaci, tj. přizpůsobování se příslušníků jedné skupiny k jiné. Adaptace často rozhoduje o přežití určité minoritní skupiny ve styku s majoritní skupinou. 4 3.2.1.1 Ukrajinci Důvody pro migraci ukrajinských občanů můžeme nalézt v socioekonomické situaci na Ukrajině. Jako hlavní faktory motivace jejich migrace je nízká životní úroveň, rostoucí nezaměstnanost, špatné zdravotní služby na Ukrajině i celkový zdravotní stav tamní populace. Podle Evy Pavlíkové k nám podstatně nejvíce Ukrajinců přišlo v polovině devadesátých let, tedy v době, kdy na Ukrajině vrcholila ekonomická krize. Nejen ale tento ekonomický aspekt motivuje Ukrajince k migraci, i když je to jistě nejdůležitější faktor. Další motiv pro migraci nacházíme v čistě osobních důvodech nové zkušenosti a širší možnosti. Třetí aspekt je sloučení rodiny. Zbytek rodiny přichází do České republiky až v momentě, kdy už má rodina vybudované určité zázemí. 5 Dušan Drbohlav provedl dotazníkové šetření, ze kterého nám vzešly cenné charakteristiky postavení těchto cizinců k trhu práce. V České republice se vyskytují Ukrajinci převážně se středoškolským vzděláním s maturitou. Nejčastěji uváděným pracovním odvětvím je stavebnictví. Pracovní doba činí 8-12 hodin denně a měsíční výdělek je zpravidla menší než 10 000 Kč. Vztahy s českými pracovníky respondenti označili jako normální. Pouze 16 % z nich uvedlo, že čeští pracovníci se chovají nepřátelsky. 6 4 PRŮCHA, Jan. Interkulturní psychologie. Praha : Portál, s. r. o., 2007. Psychologické problémy akulturace a adaptace, s. 97. ISBN 978-80-7367-280-5. 5 TRLIFAJOVÁ, Lucie; CIESLAROVÁ, Veronika. Sociální situace a religiozita ukrajinských migrantů v ČR. 1. Praha : Pavel Mervart, 2009. Situace ukrajinských rodin v ČR a role rodiny v migraci, s. 120. ISBN 978-80-86818-95-5. 6 DRBOHLAV, Dušan, JANSKÁ, Eva, ŠELEPOVÁ, Pavla. Menšiny a migranti v České republice: my a oni v multikulturní společnosti 21. století. 1. vyd. Praha : Portál, s. r. o., 2001. ISBN 80-7178-648-9. Ukrajinská komunita v České republice Výsledky dotazníkového šetření, s. 92-94.
Rovné příležitosti cizinců na trhu práce 17 S pobytem velkého počtu ukrajinských dělníků spojuje většina české populace nárůst kriminality a zmenšování pocitu bezpečí. Vznikající xenofobní pocity jsou přenášeny i na tradiční ukrajinskou skupinu, která s těmito jevy nemá nic společného. 7 3.2.1.2 Vietnamci V devadesátých letech se zaměření Vietnamců obrací směrem k obchodu, což má za příčinu vznik nových velkoobchodů a tržnic, ve kterých se často obchodní vztahy odvozují od asijských zvyklostí. Dle mého názoru má podnikavost Vietnamských občanů vliv na jejich větší počet z řad živnostníků než z řad zaměstnanců, což nám dokazuje i tabulka Zaměstnanost cizinců podle 10 nejpočetnějších národností ve výše uvedené kapitole. Nejvýraznějším rysem vietnamské komunity je její uzavřenost, jejíž příčiny můžeme hledat v odlišnosti kultury a nedostatečné jazykové znalosti. Tato uzavřenost vedla i k mnoha pověrám a předsudkům, mezi než patří i představa Čechů, že vietnamští občané k nám přijíždějí bez zdravotního prověřování a mohou tak být zdrojem různých chorob. 8 3.2.1.3 Mongolové I když tato skupina obyvatel je, co se týče počtu, třetí v pořadí, publikace konkrétně o ní nejsou dostačující. Proto jsem musela vyvodit závěry z rozhovorů s lidmi, kteří s Mongoly přicházejí do kontaktu. Podle paní Zuzky Bebarové-Rujbrové jsou Mongolové motivováni k příchodu na naše území převážně snahou o zlepšení situace v jejich rodinách. Ovšem práce, kterou zde seženou, bývá často špatně placená a nekvalifikovaná. 9 7 ZILYNSKYJ, Bohdan, KOČÍK, René. Menšiny a migranti v České republice: my a oni v multikulturní společnosti 21. století. 1. vyd. Praha : Portál, s. r. o., 2001. ISBN 80-7178-648-9. Ukrajinci v České republice, s. 88. 8 KOCOUREK, Jiří. Menšiny a migranti v České republice: my a oni v multikulturní společnosti 21. století. 1. vyd. Praha : Portál, s. r. o., 2001. ISBN 80-7178-648-9. Vietnamci v České republice, s. 104-105. 9 Mnoho Mongolů požádalo o návrat do vlasti. Prvnízprávy.cz: nejdůležitější z politiky a byznysu [online]. 17. února 2010, [cit. 2010-02-24]. Dostupný z WWW:
Rovné příležitosti cizinců na trhu práce 18 Tereza Rejšková vedla se zakladatelkou mongolské společnosti Ariunjurgal Dashnyam rozhovor na téma:,,kvůli permanentní nejistotě s vízy nemůže být mongolská komunita v ČR stabilní a rozvíjet se. Z rozhovoru nám vyplynula určitá fakta, mezi něž patří i to, že většina Mongolů o českých neziskových organizacích ani neví. Dle mého názoru to je klíčový bod, vinou kterého je pro tuto skupinu obyvatel tak těžké integrovat se do společnosti a najít si nepodřadnou práci. I sama autorka hledá problémy v neinformovanosti cizinců o těchto organizacích a výhodách z ní plynoucích. Vina jejich špatné situace v České republice je také přikládána zprostředkovatelským agenturám. Dle respondenta sem Mongolové přijedou, agentura od nich vybere peníze, ale už ji nezajímá, jestli tady najdou práci. Agentura totiž vydělává z přísunu a přesunu lidí. 10 Do roku 2008 zaznamenáváme růst počtu Mongolů v České republice. Podle pana Šímu ovšem přišel v roce v roce 2008 zlom. Vlivem ekonomické krize a díky možnosti využití programu dobrovolných návratů jejich počet rapidně klesl. Fakta vyplývají z článku Mnoho Mongolů požádalo o návrat do vlasti. Tato skutečnost vznikla vlivem toho, že většina z nich dělala nekvalifikovanou či špatně placenou práci, nebo ji ztratila. 11 3.2.1.4 Moldavané Migrační potenciál moldavské populace převyšuje průměr zemí bývalého SSSR. Více než jedna třetina domácností má svého člena pracujícího v zahraničí. Významným rysem migrace z Moldavska je vysoká míra ilegality. Moldavané zabí- <http://www.prvnizpravy.cz/sid=6c141f68dee24456aa48f9efb859f253/zpravy/zdomova/mnoho-mongolu-pozadalo-o-navrat-do-vlasti/>. 10 REJŠKOVÁ, Tereza. Kvůli permanentní nejistotě s vízy nemůže být mongolská komunita v ČR stabilní a rozvíjet se. Rozhovor s Ariunjurgal Dashnyam, ředitelkou Česko-mongolské společnosti. Migraceonline.cz [online]. 17. 3. 2009, [cit. 2010-02-24]. Dostupný z WWW: <http://migraceonline.cz/e-knihovna/?x=2159311>. 11 Mnoho Mongolů požádalo o návrat do vlasti. Prvnízprávy.cz: nejdůležitější z politiky a byznysu [online]. 17. února 2010, [cit. 2010-02-24]. Dostupný z WWW: <http://www.prvnizpravy.cz/sid=6c141f68dee24456aa48f9efb859f253/zpravy/zdomova/mnoho-mongolu-pozadalo-o-navrat-do-vlasti/>.
Rovné příležitosti cizinců na trhu práce 19 rají přední místa v nelegální migraci v Turecku, Rumunsku, Itálii, ale i v ČR. Pracovní migranti z Moldavska v České republice vykonávají podobně jako Ukrajinci méně kvalifikované práce. Moldavané podobně jako oni přijímají model takzvané cirkulační migrace. Tento specifický druh migrace představuje cizince, kteří záměrně pracují v ekonomicky rozvinutějších zemích, jelikož výdělek se může mnohonásobně zúročit v ekonomice vlastního domova. Cirkulující pracovník tedy staví svou strategii na výhodném kurzu výměny práce za finanční prostředky mezi dvěma rozdílnými ekonomickými úrovněmi. 12 3.2.1.5 Rusové Motivy migrace ruských občanů můžeme hledat v situaci v jejich rodné zemi. Stávající totální krize sociální sféry společnosti s sebou nese celý komplex problémů, které silně podmiňují migrační motivaci. Jedná se především o nezaměstnanost, obecně snižující se kvalitu života, rostoucí chudobu, snižující se koupěschopnost, nedostupnost lékařské péče, zhoršující se dostupnost a kvalitu vzdělání. Pro imigraci však nedominují důvody ve smyslu ekonomickém, ale především důvody spjaté s politickou nestabilitou Ruska a obavami o vlastní bezpeční. Jde zpravidla o rodinnou imigraci. Charakteristickým rysem ruské komunity je její uzavřenost vůči majoritní společnosti. V České veřejnosti je stále zaujatý pohled vůči všemu ruskému, což pramení především z nezapomenutelného vpádu spojeneckých vojsk v roce 1968 (velmi často přitom antiruská vlna splývala a splývá s vlnou antisovětismu). 13 3.2.2 Motivace zaměstnavatelů k zaměstnávání cizinců Aby cizinci úspěšně vstoupili na trh práce, musí po nich na tomto trhu vzniknout poptávka z řad zaměstnavatelů. Tito cizinci musí nabídnout určitá pozitiva 12 UHEREK, Zdeněk. Migrace do České republiky, sociální integrace a lokální společnosti v zemích původu: prostor bývalého SSSR a slovenští Romové. Praha : Etnologický ústav AV ČR, 2004. Migrační potenciál SSSR, Ukrajina, Moldavsko, Bělorusko, problematika ekonomické migrace, s. 203. ISBN 80-85010-69-0. 13 DRBOHLAV, Dušan, et al. Menšiny a migranti v České republice: my a oni v multikulturní společnosti 21. století. 1. vyd. Praha : Portál, s. r. o., 2001. ISBN 80-7178-648-9. Ruská komunita v České republice Výsledky dotazníkového šetření, s. 73-77.
Rovné příležitosti cizinců na trhu práce 20 pro zaměstnavatele, která mají nejen díky svému statutu k dispozici. Pokud budou výraznější než ta, která nabízí čeští občané, tak se zaměstnavatelé rozhodnou i přeš veškeré administrativně-právní překážky pro zaměstnávání cizinců. Mezi hlavní důvody pro zaměstnávání zaměstnanců z řad cizinců patří: nedostatek vhodných domácích pracovníků; neochota domácích pracovníků pracovat za takovou úroveň mzdy; cizinci mají větší ochotu pracovat přes čas dle požadavků zaměstnavatele; cizinci jsou více ochotni pracovat v nestandardní pracovní době (např. soboty a neděle); možná větší kvalifikovanost zahraničních pracovníků; aktivnější přístup cizinců k plnění pracovních úkolů; větší pracovní nasazení cizinců. Jedním z hlavních motivů pro zaměstnávání cizinců na manuálních pozicích jsou chybějící pracovníci daného typu v České republice. Významný motiv pro zaměstnávání cizinců je i úspora nákladů, jelikož jsou ochotni pracovat za menší mzdu než čeští pracovníci. Jak vyplývá z výsledků analýzy Hospodářské komory v ČR, je největší zájem o manuální obory typu řemeslníci a kvalifikovaní výrobci a opraváři. Dále je vysoká poptávka po zaměstnancích v oborech obsluhy strojů a řízení, technických, zdravotnických a pedagogických. Nejmenší zájem pak je o nekvalifikované pracovníky a nižší administrativní pracovníky. 14 3.3 Organizace a instituce vzniklé za účelem integrace cizinců Dle mého názoru hrají organizace a instituce zabývající se integrací cizinců do společnosti klíčovou roli při usnadnění vstupu na trh práce a zajištění rovných příležitostí. Otázkou ovšem je, v jaké míře jsou cizinci informováni o činnosti těchto organizací a zda jejich působení není převážně situováno do větších měst. Zajisté, je zde větší míra koncentrace cizinců. I z hlediska informovanosti jsou 14 MIROSLAVA, Rákoczyová, et al. Zaměstnavatelé zahraničních pracovníků v České republice a jejich role v procesu sociální integrace. Praha : VÚPSV, v.v.i., 2007. Důvody zaměstnavatelů k získání zahraniční pracovní síly, s. 46. ISBN 978-80-87007-92-1.
Rovné příležitosti cizinců na trhu práce 21 na tom podstatně lépe než cizinci pobývající ve větších městech. Problémová je tedy situace cizinců, kteří nemají tu příležitost využít bezplatné služby nabízené těmito organizacemi z hlediska jejich neinformovanosti a špatné dostupnosti. V následující kapitole jsou popsány vybrané druhy organizací a institucí působících ve smyslu integrace cizinců. Většina z institucí fungujících za účelem integrace cizinců nabízí svoje sociálně-právní služby bezplatně, z čehož vyplývá, že je může navštívit jakýkoli cizinec nezávisle na jeho finanční situaci. Centra pro podporu integrace cizinců vznikají na základě víceletého programu Evropského fondu pro integraci příslušníků třetích zemí spravovaného Ministerstvem vnitra. V roce 2009 zahájila tato centra svou činnost v Moravskoslezském, Jihomoravském, Pardubickém, Plzeňském, Ústeckém a Zlínském kraji. V roce 2010 se předpokládá zřízení v krajích Jihočeském, Libereckém, Olomouckém a Karlovarském. Činnost těchto integračních center by měla probíhat ve spolupráci s regionálními i místními orgány a institucemi, stejně jako ve spolupráci s dalšími subjekty v místě včetně nevládních neziskových organizací. Mezi hlavní cíle center patří poradenství, kurzy a další preventivní činnost, permanentní monitoring situace a rozvoj občanské společnosti. 15 3.3.1 Organizace pro pomoc uprchlíkům Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) je nevládní neziskovou organizací, která byla založena v roce 1991. Zabývá se právní, sociální a psychologickou pomocí uprchlíkům a ostatním cizincům na území České republiky. Sídlo má v Praze, ale své služby poskytuje i na pobočkách v Brně, Českých Budějovicích a Plzni. 16 OPU je nevládní nezisková organizace, z čehož je patrné, že nevznikla za účelem dosažení zisku. K jejímu fungování jsou zapotřebí určité prostředky, které získává z různých zdrojů. Jejím tradičním partnerem a zdrojem finančních 15 Informační publikace pro cizince Česká republika. Praha : KUFR s.r.o., c2009. Integrační centra, s. 84. ISBN 978-80-254-5998-0. 16 Organizace pro pomoc uprchlíkům [online]. 2005 [cit. 2010-03-04]. O nás. Dostupné z WWW: <http://opu.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=1&itemid=2%e2%8c%a9=cs>.
Rovné příležitosti cizinců na trhu práce 22 prostředků je například Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, který stál u zrodu celého sektoru nevládních organizací v azylové a migrační politice, přičemž aktivity těchto organizací celá léta finančně podporuje. OPU spolupracuje i se státními institucemi mezi něž patří s Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo informatiky ČR. Všechny zmíněné instituce podporují především právní a sociální poradenství OPU a integrační projekty na bázi ročních neinvestičních dotací. Po vstupu České republiky do Evropské unie začala OPU využívat další možnost čerpání prostředků na činnost, a to konkrétně realizací projektů podpořených Evropským sociálním fondem. Další specifickou skupinou poskytovatelů podpory jsou nadace, nadační fondy a zastupitelské úřady jiných států. Úspěšná spolupráce panuje mezi OPU a Open society Fund Praha, Nadací rozvoje občanské společnosti a Nadačním fondem Zlatá Praha. Poslední skupinou dárců jsou drobní přispívatelé peněžních a materiálních darů z řad fyzických a právnických osob. 17 Brněnská kancelář OPU byla otevřena v srpnu roku 2005. Svým klientům nabízí bezplatné sociální a právní poradenství, pomoc při ověřování dokladů o vzdělání ze země původu, kurzy práce na počítači (internet, elektronická komunikace), motivační kurzy a přípravné kurzy na zaměstnání, pomoc při vyhledávání konkrétního zaměstnání, asistenci při jednání se zaměstnavateli, asistenci při jednání na úřadech, kontakty s pracovními agenturami, možnost rekvalifikace a jazykových kurzů a individuální pomoc s vyřešením bydlení. 18 Z tohoto výčtu je patrné, že tato organizace v rámci možností může výrazně usnadnit vstup cizincům na trh práce. 17 Organizace pro pomoc uprchlíkům [online]. 2005 [cit. 2010-03-04]. Poskytovatelé podpory. Dostupné z WWW: <http://opu.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=6&itemid=10 =cs>. 18 Organizace pro pomoc uprchlíkům [online]. 2005 [cit. 2010-03-04]. OPU Brno. Dostupné z WWW: <http://opu.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=76&itemid=31 =cs>.
Rovné příležitosti cizinců na trhu práce 23 3.3.2 Sdružení občanů zabývajících se emigranty Sdružení občanů zabývajících se emigranty (SOZE) vzniklo s příchodem první vlny uprchlíků do Československa v roce 1990. Oficiálně bylo Ministerstvem vnitra zaregistrováno v roce 1992. Své sídlo má v Brně. Poradci poskytují asistenci v brněnské kanceláři i ve všech azylových zařízeních na území Moravy a Slezska. SOZE je nevládní nezisková organizace, jejímž posláním je poskytování pomoci uprchlíkům a dalším kategoriím cizinců, přicházejících do České republiky. Tato pomoc je realizována především prostřednictvím bezplatného právního, sociálního a psychologického poradenství, v realizaci volnočasových a vzdělávacích programů a v komplexní sociálně-právní asistenci dlouhodobě usazeným cizincům a uznaným azylantům v procesu integrace do majoritní společnosti. 19 Rámec právního poradenství zahrnuje především poradenství v oblasti dávek státní sociální podpory, asistence při vyplňování formulářů, úředních dokumentů, pomoc při vyhledávání a zajišťování zaměstnání a poradenství v oblasti vzdělávání a zdravotnictví. 20 Sociální poradenství zahrnuje aktivity zaměřené na překonávání každodenních těžkostí, spjatých s nutností řešit novou situaci cizince, která nastává jeho příchodem na území českého státu. Spočívá v rychlejší orientaci v neznámém prostředí a jeho integraci do české společnosti (ubytování a zaměstnávání cizinců, zdravotní a sociální pojištění, vzdělávání, nostrifikace dokladů o vzdělání, občanskoprávní záležitosti, státní občanství, osobní asistence cizincům na jednotlivých úřadech a pomoc při podávání nejrůznějších žádostí). 21 19 Sdružení občanů zabývajících se emigranty [online]. 2008 [cit. 2010-03-04]. O organizaci. Dostupné z WWW: <http://www.soze.cz/?page_id=129>. 20 Sdružení občanů zabývajících se emigranty [online]. 2008 [cit. 2010-03-04]. Realizované projekty. Dostupné z WWW: <http://www.soze.cz/?page_id=218>. 21 Sdružení občanů zabývajících se emigranty [online]. 2008 [cit. 2010-03-04]. Sociální poradenství. Dostupné z WWW: <http://www.soze.cz/?page_id=15>.
Rovné příležitosti cizinců na trhu práce 24 3.4 Cizinec a pobyt na území ČR Následující kapitola se zabývá povoleními, která jsou nezbytná pro setrvávání na území České republiky. Stát jako takový může regulovat postavení cizinců na trhu práce různými povoleními, přičemž to první, se kterým se uchazeč-cizinec setká, je právě povolení k pobytu, na které navazuje pracovní povolení. Těmito povoleními stát koordinuje situaci na svém území a zároveň má přehled o počtu cizinců pobývajících na jeho území. Tato práce se zabývá cizinci, kteří se chtějí zúčastnit pracovního procesu. Proto je výčet těchto povolení abstrahován o cizince pobývajících na území České republiky méně než 90 dnů, jelikož ti se pravděpodobně nehodlají účastnit trhu práce, a pokud ano tak jedině na časově omezenou dobu, což pro nás pozbývá význam. Za těchto předpokladů rozlišujeme tedy pobyt na přechodný (pobyt nad 90 dnů, dlouhodobý pobyt) a trvalý pobyt. Specifickým druhem je pak dlouhodobý pobyt za účelem zaměstnávání na území ve zvláštních případech - Zelená karta. Díky této kartě má uchazeč o zaměstnání vyřízeno povolení k pobytu, ovšem pouze po dobu jeho působení v zaměstnání, pro které byla tato karta vydána. 3.4.1 Vízum k pobytu nad 90 dnů Vízum k pobytu nad 90 dnů uděluje inspektorát cizinecké policie na žádost cizince, který hodlá pobývat na území České republiky za účelem vyžadujícím pobyt na území delší než 3 měsíce. Tímto účelem může být např. zaměstnání, podnikání, studium či výzkum. Lhůta pro vyřízení žádosti je do 90 dnů. Pokud trvá stejný účel, lze vízum opakovaně prodlužovat. Maximálně však může cizinec na stejné vízum pobývat na území ČR 1 rok. Účel pobytu v případě víza k pobytu nad 90 dnů nelze během pobytu na území ČR změnit. Hodlá-li cizinec přechodně pobývat v ČR déle než 1 rok, je oprávněn podat na území žádost o povolení k dlouhodobému pobytu. 22 22 Informační publikace pro cizince Česká republika. Praha : KUFR s.r.o., 2009. Pobyt cizince na území ČR/Schengenu a státní občanství, s. 18-19. ISBN 978-80-254-5998-0.
Rovné příležitosti cizinců na trhu práce 25 3.4.2 Povolení k dlouhodobému pobytu O vydání povolení k dlouhodobému pobytu je standardně oprávněn požádat cizinec, pokud splňuje následující podmínky: na území ČR pobývá na základě víza k pobytu nad 90 dnů, hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 1 rok a trvá stejný účel pobytu. Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu se podává na inspektorátu cizinecké policie, který je příslušný podle místa hlášeného pobytu na území ČR. Povolení lze opakovaně prodlužovat. Při pobytu na území ČR na základě povolení k dlouhodobému pobytu lze měnit účel tohoto povolení přímo na území ČR. Policie vydá v takovém případě nové povolení k dlouhodobému pobytu. 23 3.4.3 Povolení k trvalému pobytu Po 5 letech nepřetržitého pobytu v ČR na základě víza k pobytu nad 90 dnů/povolení k dlouhodobému pobytu je oprávněn požádat o trvalý pobyt každý cizinec. V případě občana třetí země se do této doby 5 let nepřetržitého pobytu započítává doba pobytu na území České republiky na vízum k pobytu nad 90 dnů a na povolení k dlouhodobému pobytu nebo doba pobytu na základě dokladu vydaného k pobytu na území podle zákona o azylu nebo zákona o dočasné ochraně cizinců, pokud se na cizince tento zákon již nevztahuje. Doba pobytu na území České republiky za účelem studia se započítává jednou polovinou. K žádosti o povolení k trvalému pobytu je občan třetí země povinen předložit cestovní doklad, doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území České republiky (tj. doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem cizince a společně s ním posuzovaných osob nebude nižší než součet částek životních minim), 2 fotografie, na požádání doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti vydaný státem, jehož je občan třetí země státním občanem, doklad o zajištění ubytování na území České republiky, souhlas rodiče, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo poručníka, 23 Informační publikace pro cizince Česká republika. Praha : KUFR s.r.o., 2009. Pobyt cizince na území ČR/Schengenu a státní občanství, s. 19. ISBN 978-80-254-5998-0.
Rovné příležitosti cizinců na trhu práce 26 s trvalým pobytem dítěte na území České republiky, pokud nejde o společné soužití rodiny s tímto rodičem. 24 Přílohou žádosti o povolení k trvalému pobytu je i doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka. Ten musí být vydán školou, která je uvedena v seznamu škol oprávněných provádět zkoušky znalosti českého jazyka stanoveném vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 348/2008 Sb., o výuce a zkouškách znalosti českého jazyka pro účely získání povolení k trvalému pobytu na území České republiky. Jedná se o povinnost prokázat znalost českého jazyka na úrovni A1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. 25 3.4.4 Povolení k zaměstnávání K tomu aby mohl cizinec vstoupit na trh práce v České republice, je nutné mít vyřízené povolení k zaměstnávání (za zvláštních podmínek toto povolení není nutné, např. pokud je cizinec vlastníkem Zelené karty). Základní podmínkou pro vydání povolení k zaměstnání cizinci je situace na trhu práce a okolnost, že se jedná o volné pracovní místo, které s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo dočasný nedostatek volných pracovních sil nelze obsadit jinak. Příslušným úřadem pro vydání tohoto povolení je vždy úřad práce, v jehož obvodu bude zaměstnání cizincem vykonáváno. Povolení k zaměstnávání obsahuje identifikační údaje cizince, místo výkonu práce, druh práce, identifikační údaje zaměstnavatele, u něhož bude cizinec vykonávat zaměstnání, dobu, na kterou se vydává, a další údaje nezbytné pro výkon zaměstnání. Povolení k zaměstnávání je ne- 24 Informační publikace pro cizince Česká republika. Praha : KUFR s.r.o., 2009. Pobyt cizince na území ČR/Schengenu a státní občanství, s. 22. ISBN 978-80-254-5998-0.; Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 14.11.2008 [cit. 2010-03-05]. Často kladené otázky. Dostupné z WWW: <http://www.mvcr.cz/clanek/casto-kladene-otazky-971756.aspx>.; Česká republika. Zákon ze dne 30. listopadu 1999 o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 1999, s. 57. Dostupný také z WWW: <http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?p C_8411_p=71&PC_8411_name=o%20cizinc%C3%ADch&PC_8411_l=326/1999&PC_8411_ps= 50#10821>. 25 Informační publikace pro cizince Česká republika. Praha : KUFR s.r.o., 2009. Trvalý pobyt v ČR, s. 22. ISBN 978-80-254-5998-0.; Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 14.11.2008 [cit. 2010-03-07]. Často kladené otázky. Dostupné z WWW: <http://www.mvcr.cz/clanek/casto-kladene-otazky-971756.aspx>.
Rovné příležitosti cizinců na trhu práce 27 přenosné a vydává se na dobu určitou, maximálně však na dobu dvou let. Cizinec však může žádat o vydání povolení k zaměstnání i opakovaně. Toto povolení se týká i druhu a místa výkonu práce. Má-li dojít v době před ukončením platnosti povolení k zaměstnání ke změně některých podmínek uvedených v tomto povolení, cizinec musí požádat místně příslušný úřad práce o vydání nového povolení k zaměstnání. 26 3.4.5 Zelená karta vs. Projekt Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků Tato část je věnována dvěma druhům projektů, usnadňující vstup na trh práce v České republice. Projekt Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků se zaměřuje především na zatraktivnění trhu práce pro příliv odborných profesí ze zahraničí. Je ovšem opatřen přísnějšími podmínkami pro získání výhod, jenž nabízí, než projekt zelená karta. Ta má spíše za úkol zjednodušení procesu zprostředkovávání práce pro uchazeče z řad cizinců a odstranění přemíry administrativních dokumentů. 3.4.5.1 Zelená karta Zelená karta je povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území České republiky ve zvláštních případech. Cizinec, který má zelenou kartu vydanou na konkrétní pracovní místo, je oprávněn pobývat na území České republiky a pracovat na pracovním místě, na které byla zelená karta vydána. Zelená karta tedy spojuje povolení k pobytu i povolení k zaměstnání. Žádost o vydání zelené karty je oprávněn podat cizinec, který je uveden v seznamu zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o vydání zelené karty (jako například Černá Hora, Japonsko, Korejská republika, Srbsko, Ukrajina atd.). Účelem cizincova pobytu na území ČR musí být zaměstnání na jedné z pracovních pozic uvedených v centrální evidenci volných pracovních 26 Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. [cit. 2010-03-07]. Postup cizince směřující k realizaci jeho zaměstnávání na území ČR. Dostupné z WWW: <http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zz_zamest_cizincu/zz_zamest_ciz>.
Rovné příležitosti cizinců na trhu práce 28 míst, jež mohou obsadit držitelé zelené karty. O vydání zelené karty rozhoduje Ministerstvo vnitra. Zelená karta je vydávána pro: kvalifikované pracovníky s vysokoškolským vzděláním typ A ; pro pracovníky na pozicích minimálně s požadavkem vyučen typ B ; pro ostatní pracovníky typ C. Platnost zelené karty je 2-3 roky. U zelené karty typu A a B je možné její platnost za určitých okolností prodlužovat vždy až o 3 roky. Žádost o vydání zelené karty se podává na zastupitelském úřadu. Zelená karta opravňuje cizince k pobytu na území a k výkonu zaměstnání po dobu v ní uvedenou. Zelená karta se vydává na konkrétní volné pracovní místo v České republice. Nelze tedy přijet na území České republiky a začít si zde hledat práci. Místa vhodná pro zelené karty jsou zejména ta, která se nedaří obsadit pracovníky z České republiky nebo EU. Místa určená pro držitele zelených karet se nachází například v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty přístupné na internetovém portálu Ministerstva práce a sociálních věcí. 27 3.4.5.2 Projekt Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků Tento projekt podporuje příchod zahraničních odborníků spolu s jejich rodinami do České republiky. Dává jim možnost získat trvalý pobyt v podstatně kratší době než ostatním a vytváří podmínky pro jejich rychlé a úspěšné začlenění do společnosti. Česká republika nabízí vybraným kvalifikovaným pracovníkům možnost požádat ve zkrácené lhůtě po 1,5 roce (kategorie vysoce kvalifikovaných pracovníků) nebo 2,5 letech (standardní kategorie kvalifikovaných pracovníků) práce a života v ČR o povolení k trvalému pobytu (jak již je uvedeno výše, sou- 27 Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. [cit. 2010-03-07]. Zelené karty pro cizince v České republice. Dostupné z WWW: <http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zelka/ciz#coje>.
Rovné příležitosti cizinců na trhu práce 29 časná doba pro žádost o trvalý pobyt je 5 let). Tento trvalý pobyt mohou získat společně s účastníky projektu i nejbližší rodinní příslušníci. 28 Pokud cizinec usiluje o zapojení se do tohoto projektu, musí splnit několik podmínek. Mezi ně patří doložení o povolení k pobytu, doklad o nalezení legálního zaměstnávání, který vydá místně příslušný úřad práce, doložení úspěšného dokončení středního vzdělání s maturitou, předložení dokumentu potvrzujícího alespoň šestiměsíční libovolný pracovní poměr na plný úvazek a státní příslušnost v jedné z 52 zemí, jejichž výčet je uveden na stránkách projektu. 29 3.5 Politicko-ekonomické klima Současná finanční krize v reálu znamená omezování výroby, snižování počtu pracovních míst, pokles tržeb, propady zisků, zpomalení vývozu. Česká republika je mezi státy EU na 10. místě v počtu lidí bez práce (k III. čtvrtletí 2009). Průměrná míra registrované nezaměstnanosti ekonomicky aktivních jedinců (tj. 15-64 let) k VI. čtvrtletí v roce 2009 činila 6,8 % (průměr za rok 2008-4,4 %, průměr za rok 2007-5,4 %). 30 Hospodářská krize vrátila trh práce v České republice v jediném roce o deset let zpátky. Na konci září roku 2009 měly úřady práce v zemi pro více než půl milionu nezaměstnaných 38 844 volných míst a na každé připadlo 12,9 uchazeče. Tak těžko hledali lidé práci v měsíci září naposledy v roce 1999. Nezaměstnaných bylo sice tehdy méně - 469 840, menší byla ale i nabídka pracovních příležitostí. Podle informací 28 Legální migrace: Otevřená šance [online]. c2003-2010 [cit. 2010-03-07]. Tisk Projekt Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků. Dostupné z WWW: <http://www.imigracecz.org/?lang=cz>. 29 Legální migrace: Otevřená šance [online]. c2003-2010 [cit. 2010-03-07]. Podmínky vstupu. Dostupné z WWW: <http://www.imigracecz.org/?lang=cz&article=project-conditions>. 30 Finanční krize a trh práce. Hospodářské noviny [online]. 19.2.2009, [cit. 2010-03-18]. Dostupný z WWW: <http://hn.ihned.cz/c1-34572280-financni-krize-a-trh-prace>.; Český statistický úřad [online]. c2010 [cit. 2010-03-18]. Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS - časové řady. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_cr>.; Svaz průmyslu a dopravy ČR [online]. 2009 [cit. 2010-03-18]. Vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti v EU. Dostupné z WWW: <http://www.spcr.cz/statistika/>.
Rovné příležitosti cizinců na trhu práce 30 Ministerstva práce a sociálních věcí bylo v září 1999 k dispozici 36 650 volných míst, a na každé tak připadalo 12,8 uchazeče. 31 Nejaktuálnější data v době vypracovávání této práce jsou k dispozici k únoru 2010, kdy bylo bez práce 583 135 lidí. To je o 8 909 více než ke konci ledna 2010, meziročně přibylo 154 287 nezaměstnaných. Vyplývá to z údajů úřadů práce. Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla 9,9 %. 32 Vysoká nezaměstnanost tedy v současné době vedla Ministerstvo práce a sociálních věcí k doporučení, ve kterém apeluje na úřady práce na zpřísnění vydávání a prodlužování povolení k zaměstnávání cizinců ze třetích zemí. Doporučuje jim monitorování tohoto trhu a vydávání povolení k zaměstnávání s větší obezřetností. Prodlužovat povolení k zaměstnání by úřady práce měly pouze těm cizincům, jejichž pracovní místa lze jen těžko obsadit občany České republiky nebo EU/EHP a Švýcarska. Každý případ se ale má posuzovat individuálně s přihlédnutím k osobní situaci zahraničního pracovníka. Neznamená to tedy, že by se přestala vydávat a prodlužovat povolení k zaměstnání cizincům ze třetích zemí plošně. Úřady práce dostaly od MPSV pokyny, jak postupovat při vydávání a prodlužování povolení k zaměstnání v únoru 2009. Doplňující doporučení pak obdržela na celostátní poradě ředitelů úřadů práce 4. března 2010. Opatření MPSV se budou vztahovat rovněž na cizince, kteří v ČR pracují jako společníci obchodních společností a členové družstev. Prioritou MPSV je, aby se zpět do pracovního procesu zařadilo co nejvíce nezaměstnaných občanů České republiky a zlepšila se tak jejich životní situace. Omezení práce cizinců ze třetích zemí v České republice by se mělo realizovat 31 Krize vrátila v jediném roce trh práce v Česku o deset let zpět. TOPREGION.CZ [online]. 9.10.2009, [cit. 2010-03-18]. Dostupný z WWW: <http://topregion.cz/index.jsp?articleid=52906>. 32 Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2010 [cit. 2010-03-18]. Míra nezaměstnanosti byla v únoru 9,9 %. Dostupné z WWW: <http://www.mpsv.cz/cs/8395#hlavicka>.
Rovné příležitosti cizinců na trhu práce 31 citlivě s ohledem na situaci konkrétního člověka a rovněž se zřetelem na trh práce a zaměstnanost v konkrétním regionu. 33 Toto opatření se ovšem nelíbí zaměstnavatelům, kteří pro výkon své podnikatelské činnosti potřebují zaměstnávat právě cizince. Příkladem z praxe pak mohou být majitelé masážních salónů, kterým se příčí to, že by thajskou masáž měl vykonávat Čech namísto doposud tuto činnost provozujících Thajek a Indonésanek. Jak uvádí pan Martin Havlena pro deník Mladou frontu dnes:,,pracujeme také pro luxusní hotely jako je Intercontinental nebo Hilton. Už vidím, jak si tamní klientela objedná na masáž Čechy, nehledě na to, že to neumějí. Mohu zde zmínit další výčet povolání, na kterých by si člověk jen těžko dovedl představit někoho jiného než právě cizince. Dalším příkladem může být i výuka cizích jazyku. Mnoho lidí dá přednost výuce cizího jazyka rodilým mluvčím a jsou ochotni si za to i více připlatit. Pokud jde zákazník do čínské restaurace, tak očekává, že bude obsluhován asijskými číšníky. Navíc cizinec zná daleko lépe trh práce v jeho rodné zemi, a proto je nesmyslné na tuto pozici ve firmě obchodující právě s tímto trhem obsazovat někoho jiného. 34 Dokud česká ekonomika rostla, přicházely do Česka za prací tisíce cizinců. Jednalo se hlavně o občany ze zemí bývalého Sovětského svazu nebo z Asie. S ekonomickým propadem v roce 2009 však masově přicházeli o práci, a s tím i o ubytování a prostředky k obživě. Hrozilo, že dojde k nárůstu trestné činnosti včetně organizovaného zločinu či nelegálního pobytu. Proto Ministerstvo vnitra přišlo s Projektem dobrovolných návratů. Cílem projektu bylo poskytnout pomoc cizincům, kteří se vinou současné ekonomické situace ocitli bez pracovního uplatnění, chtějí zpět do vlasti a nejsou si schopni tuto cestu sami uhradit. Využití projektu dobrovolných návratů cizincům mimo jiné zaručí, že nebudou mít žádný negativní záznam v evidenci a v případě změny ekonomické situ- 33 FILIPOVÁ, Štěpánka. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 10.3.2010 [cit. 2010-03- 18]. MPSV doporučilo zpřísnit vydávání a prodlužování povolení k zaměstnání cizincům ze třetích zemí. Dostupné z WWW: <http://www.mpsv.cz/files/clanky/8429/10032010.pdf>. 34 MAŠEK, Jaroslav. Češky dělající thajskou masáž? Podle zaměstnavatelů nesmysl. DNES [online]. 25. března 2010, [cit. 2010-04-01]. Dostupný z WWW: <http://ekonomika.idnes.cz/cesky-delajici-thajskou-masaz-podle-zamestnavatelu-nesmysl-plt- /ekonomika.asp?c=a100325_1356982_ekonomika_hol>.