Specifické potřeby občanů města Ostravy Občané s kombinovaným a tělesným postižením TATO ZPRÁVA BYLA VYTVOŘENA V RÁMCI PROJEKTU KP OSTRAVA, REG. ČÍSLO CZ 04.1.05/3.2.81.3/3891, KTERÝ JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ A MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM.
1. Úvod... 3 2. Charakteristika skupiny... 4 3. Předpokládané potřeby... 7 4. Výsledky průzkumu... 8 4.1 Bydlení... 8 4.2 Práce a finance... 10 4.3 Vzdělávání... 11 4.4 Sociální péče... 12 4.4.1 Poradenství... 12 4.4.2 Osobní asistence při péči o vlastní osobu... 12 4.4.3 Osobní asistence při zajištění chodu domácnosti... 13 4.4.4 Pečovatelská služba... 13 4.4.5 Pomoc při vyřizování běžných záležitostí... 14 4.4.6 Tísňová péče... 14 4.4.7 Služby v denním stacionáři a centrech denních služeb... 14 4.4.8 Služby v týdenním stacionáři... 15 4.4.9 Domov pro osoby se zdravotním postižením... 15 4.4.10 Domov pro seniory... 15 4.4.11 Chráněné bydlení... 16 4.4.12 Raná péče... 16 4.4.13 Krizová pomoc... 16 4.4.14 Chráněné pracoviště, chráněná dílna... 17 4.4.15 Vzdělávací aktivity... 17 4.4.16 Volnočasové aktivity... 17 4.4.17 Sociální terapie, uplatňování práv a zájmů, aktivizace... 18 4.4.18 Sociální rehabilitace terénní... 18 4.4.19 Sociální rehabilitace pobytová... 19 4.4.20 Odlehčovací služby... 19 4.4.21 Podpora samostatného bydlení... 19 4.4.22 Telefonická krizová pomoc... 20 4.4.23 Sociálně aktivizační služby pro matky s dětmi... 20 4.4.24 Ostatní... 20 4.5 Zdraví... 23 4.6 Volný čas a rodina... 25 4.7 Informace... 26 4.8 Bariéry... 27 5. Závěr a doporučení... 29 2
1. Úvod Průzkum specifickým potřeb občanů města Ostravy proběhl v průběhu měsíce září 2006 za účelem vytvoření jednoho z podkladů důležitých pro komunitní plán sociálních služeb ve městě Ostrava na období 2007 až 2010. Cílem průzkumu bylo zjistit specifické potřeby občanů města Ostravy ve vztahu k sociálním službám a ověřit, zda nový způsob zjišťování údajů potvrdí předpokládané potřeby. Důležitým cílem bylo ale také informovat občany o konkrétní nabídce sociálních služeb, které se týkají jejich specifických potřeb. Dotazovaným občanům byl rovněž vysvětlován smysl a náplň jednotlivých forem existujících sociálních služeb. Průzkum proběhl formou řízeného rozhovoru, který s respondenty vedli vyškolení tazatelé. Celkem se průzkumu zúčastnilo 499 občanů města Ostravy, kteří byli rozděleni dle jednotlivých pracovních skupin a podskupin vytvořených v rámci komunitního plánu. V průběhu rozhovoru byly postupně zmiňovány oblasti, které by měly obsáhnout celý komplex specifických potřeb bydlení, práce a finance, vzdělávání, zdraví, sociální péče a volný čas a rodina. Dále se rozhovor okrajově dotýkal také informovanosti občanů a bezpečí ve městě. Důležitou částí rozhovoru bylo také povídání o míře dopadu jednotlivých možných bariér. V průběhu řízených rozhovorů se jistě nepodařilo zachytit všechny konkrétní potřeby jednotlivých osob, výsledek průzkumu však může jistě pomoci poukázat na nejcitlivější oblastí potřeb jednotlivých skupin. Důležitým výstupem jsou také pocity a dojmy dotazovaných, které bohužel nejde zachytit do tohoto výstupu a nejde je ani statisticky zpracovat. Tyto informace budou součástí závěrečné souhrnné zprávy. 3
2. Charakteristika skupiny V rámci skupiny Občané s kombinovaným a tělesným postižením se průzkumu zúčastnilo celkem 49 osob. Dotazování jsou klienty nestátních neziskových organizací poskytujících příslušné služby nebo náhodně oslovené osoby s tělesným postižením. V rámci celého průzkumu tvoří osoby s kombinovaným a tělesným postižením necelých 10% všech dotazovaných, což je sice výrazně méně než je jejich zastoupení v rámci komunitního plánování (27%), ale vzhledem k typu postižení bylo obtížné v daném termínu stihnout uskutečnit více rozhovorů. Ve zkoumaném vzorku bylo 40,8% mužů a 59,2% žen. Pohlaví muž žena Dle věku bylo použito pouze rovnoměrné rozdělení na dvě skupiny. Podrobnější třídění by vzhledem k počtu respondentů nemělo smysl. Skupina mladších respondentů měla 20 let a méně (47%), skupiny starších respondentů měla více než 20 let (53%). 4
Mezi respondenty bylo 39,6% nezletilých respondentů a 35,4% invalidních důchodců. Sociální postavení Četnost % Platná % Kumulativní % nezletilé dítě 19 38,8 39,6 39,6 starobní důchodce 6 12,2 12,5 52,1 invalidní důchodce 17 34,7 35,4 87,5 ČID 3 6,1 6,3 93,8 zaměstnanec 1 2,0 2,1 95,8 jiné 2 4,1 4,2 100,0 celkem 48 98,0 100,0 neuvedeno 1 2,0 Z hlediska vzdělání byli nejčastěji zastoupeni osoby s nedokončeným základním vzděláním (36,73%) a osoby s maturitou (26,53%). Rozdělení je samozřejmě dáno také věkovou strukturou respondentů. Vzdělání 40 36,73% 30 26,53% Y Axis 20 20,41% 10 8,16% 2,04% 0 nedokončené praktická škola a OU maturita základní SOU Vzdělání 4,08% VOŠ 2,04% VŠ 5
Mezi respondenty bylo nejvíce osob svobodných (71,4%). Ženatých či vdaných bylo 14,3%. Rodinný stav svobodný 35 71,4 71,4 ženatý/vdaná 7 14,3 85,7 rozvedený 2 4,1 89,8 ovdovělý 5 10,2 100,0 Více než polovina respondentů žije sama (57,1%) a dalších 22,4% žijí v domácnosti sami. S kým žijete? sám 11 22,4 22,4 s partnerem 2 4,1 26,5 s partnerem a dětmi 6 12,2 38,8 s rodiči 28 57,1 95,9 jinak 2 4,1 100,0 Většina dotázaných osob ve skupině osob s kombinovaným a tělesným postižením byla velmi vstřícná a při vedení rozhovoru i aktivní. Za jedenáct osob se zúčastnili rozhovoru jejich rodiče. 6
3. Předpokládané potřeby Na tomto místě pouze stručně shrneme potřeby osob spadajících do příslušné skupiny komunitního plánování, jak jsou uvedeny v komunitním plánu rozvoje sociálních služeb do roku 2006. Ve skupině "Občané s kombinovaným a tělesným postižením" byly potřeby definovány jednak na základě šetření firmy RESPOND, kontaktů členů skupiny s uživateli a profesních zkušeností poskytovatelů. Jako nejdůležitější pak definovány tyto potřeby: 1. Potřeba osobní asistence 2. Potřeba péče respitní 3. Potřeba snadnějšího pracovního zařazení 4. Potřeba překonávání technických bariér 5. Potřeba financí 6. Potřeba větší osvěty a informovanosti 7. Potřeba etického a kvalifikovaného přístupu poskytovatelů k uživatelům 7
4. Výsledky průzkumu 4.1 Bydlení Osoby s kombinovaným a tělesným postižením nespecifikovali ve významné míře žádné konkrétní problémy v oblasti bydlení. Většina dotazovaných bydlí ve svém, a to v nájemních bytech na dobu neurčitou (55,1%), pětina respondentů pak žije v bytech na dobu určitou. Bydlení nájemní byt na dobu neurčitou 27 55,1 55,1 nájemní byt na dobu určitou 10 20,4 75,5 podnájem 2 4,1 79,6 ubytovna 1 2,0 81,6 u příbuzných, známých 3 6,1 87,8 v zařízení sociální péče 1 2,0 89,8 jinde 5 10,2 100,0 Spokojenost s bydlením uvedlo 77,6% dotázaných. Ti, kteří nejsou s bydlením spokojeni, uvedli jako důvod nespokojenosti, že je pro ně bydlení moc drahé (28,6%) nebo že by chtěli větší byt (28,6%). Pokud nejste spokojen, dokážete určit hlavní důvod vaší nespokojenosti? Četnost % Platná % Kumulativní % nemám kde bydlet 1 2,0 14,3 14,3 bydlení je pro mě moc drahé 2 4,1 28,6 42,9 chtěl(a) bych větší byt 2 4,1 28,6 71,4 chtěl(a) bych bydlet ve svém 1 2,0 14,3 85,7 potřebuji bydlet tam, kde na to nebudu sám 1 2,0 14,3 100,0 Celkem 7 14,3 100,0 neuvedeno 42 85,7 Pouze jeden z dotazovaných uvedl možnost, že by chtěl bydlet v místě, kde by na všechno nebyl sám myšleno v domech s pečovatelskou službou či v domovech pro osoby se zdravotním postižením. 8
Při dotázaní na konkrétní možnosti zlepšení situace v bydlení uvedli respondenti nejčastěji následující návrhy či připomínky bezbariérovost a touha po vlastním bytě. bezbariérovost 18 36,7 36,7 byt blíže školy 1 2,0 38,8 finanční situace 1 2,0 40,8 chci na venkov 1 2,0 42,9 klidnější prostředí, příspěvek na bydlení 1 2,0 44,9 možnost hypotéky 1 2,0 46,9 nespokojenost s přístupem pracovníků ústavu 1 2,0 49,0 neuvedeno 17 34,7 83,7 pozemek nebo zahrada 1 2,0 85,7 příspěvek na bezbariérovost 1 2,0 87,8 rodinný dům 1 2,0 89,8 větší byt 2 4,1 93,9 vlastní byt 3 6,1 100,0 9
4.2 Práce a finance Vzhledem k vysokému počtu invalidních důchodců mezi respondenty se dalo předpokládat, že v oblasti práce nebude míra spokojenosti moc vysoká. Velký počet respondentů rovněž uvedl, že se ho oblast netýká. Spokojenost pak v této oblasti vyjádřilo 12,2% dotázaných. Spokojenost - práce zcela spokojen 6 12,2 12,2 spokojen, ale mohlo by to být lepší 4 8,2 20,4 nejsem zcela spokojen 4 8,2 28,6 jsem zcela nespokojen 3 6,1 34,7 nevím, nedokážu posoudit 32 65,3 100,0 Z výše uvedeného (počet osob ID) vyplývá i vyjádření se respondentů ke své finanční situaci, kde se žádný respondent neřadí mezi bohaté a 28,6% respondentů se řadí mezi špatně finančně zajištěné. Dle velikosti majetku průměrně finančně zajištění 30 61,2 68,2 špatně finančně zajištění 14 28,6 100,0 Celkem 44 89,8 neuvedeno 5 10,2 U vyjádření, jaký příjem by respondenti požadovali, aby byli spokojeni, uváděli v průměru hodnotu 25 200,- Kč, kterou by chtěli dosáhnout především získáním lepší práce. Následující seznam obsahuje položky, které respondenti uvedli v otázce, v čem se musí kvůli malým příjmům omezovat. Nejčastěji jsou uváděny položky volnočasové aktivity a asistenční služby. asistent 7 rehabilitace 5 volnočasové aktivity 7 vybavení a údržba domácnosti 5 dovolené a cestování 4 léky 1 potraviny 2 doprava 2 10
4.3 Vzdělávání Mezi respondenty je 81,6% osob, které v rozhovorech vyjádřili potřebu dalšího vzdělávání. Potřeba se dále vzdělávat ano 40 81,6 81,6 ne 9 18,4 100,0 Z nabízených forem a možností dalšího vzdělávání uváděli respondenti jako potřebné především zvýšení dosaženého vzdělání (62,2%). Malý zájem byl pak o motivační a rekvalifikační kurzy (2,7%). Forma dalšího vzdělání Četnost % Platná % Kumulativní % zvýšení vzdělání 23 46,9 62,2 62,2 motivační kurz 1 2,0 2,7 64,9 rekvalifikační kurz 1 2,0 2,7 67,6 jazykový kurz 4 8,2 10,8 78,4 sebevzdělávání 5 10,2 13,5 91,9 univerzita třetího věku 1 2,0 2,7 94,6 jiné 2 4,1 5,4 100,0 Celkem 37 75,5 100,0 neuvedeno 12 24,5 11
4.4 Sociální péče V této části rozhovoru byly respondentům jmenovány jednotlivé formy sociální pomoci či péče a respondenti vyjádřili své zkušenost s těmito formami. Díky otázky číslo 15 měli respondenti možnost vyslechnout nabídku existujících služeb a jednotlivých činností a případně vyjádřit i potřebu využívat i služeb, které v současné době nabízeny nejsou. U otázky číslo 15 se respondenti skupiny občané s kombinovaným a tělesným postižením měli možnost vyjádřit celkem k 23 službám. Využíváte konkrétní sociální pomoc? ano 48 98,0 98,0 ne 1 2,0 100,0 Celke m 49 100,0 4.4.1 Poradenství Více než tři čtvrtiny dotázaných využilo a za prospěšné považuje službu poradenství (75,7%). Většina dotázaných uvedla jako poskytovatele NNO (28,5%), ale uváděny byly i úřady, lékaři, rodina, přátele a specializované odporné pracoviště. Poradenství využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 37 75,5 75,5 nepotřebuji 11 22,4 98,0 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 1 2,0 100,0 4.4.2 Osobní asistence při péči o vlastní osobu Respondenti, kteří službu využívali opět uvedli jako poskytovatele především NNO a ve dvou případech i školu. Osobní asistence při péči o vlastní osobu využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 25 51,0 51,0 využil jsem ji či využívám a nepomáhá mi 1 2,0 53,1 nepotřebuji 22 44,9 98,0 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 1 2,0 100,0 12
4.4.3 Osobní asistence při zajištění chodu domácnosti Tuto službu využívá necelá čtvrtina dotázaných osob, které ji hodnotí jako prospěšnou (24,5%) devět z nich ji využilo u NNO, po jednom pak u rodiny, od úřadu a od známých. Osobní asistence při zajištění chodu domácnosti využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 12 24,5 24,5 využil jsem ji či využívám a nepomáhá mi 1 2,0 26,5 nepotřebuji 32 65,3 91,8 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 4 8,2 100,0 4.4.4 Pečovatelská služba Tato služba je mezi respondenty využívána v malé míře. Pečovatelská služba využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 5 10,2 10,6 využil jsem ji či využívám a nepomáhá mi 3 6,1 17,0 nepotřebuji 34 69,4 89,4 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 1 2,0 91,5 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 4 8,2 100,0 Celkem 47 95,9 neuvedeno 2 4,1 13
4.4.5 Pomoc při vyřizování běžných záležitostí Více než čtvrtina dotázaných využila i pomoc při vyřizování běžných záležitostí (28,6%), a to nejčastěji od NNO (devět osob). Pomoc při vyřizování běžných záležitostí využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 14 28,6 28,6 nepotřebuji 32 65,3 93,9 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 3 6,1 100,0 4.4.6 Tísňová péče Tato služba je mezi respondenty využívána v malé míře. Tísňová péče využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 3 6,1 6,3 nepotřebuji 38 77,6 85,4 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 2 4,1 89,6 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 5 10,2 100,0 Celkem 48 98,0 neuvedeno 1 2,0 4.4.7 Služby v denním stacionáři a centrech denních služeb Tyto služby využilo 14,3% respondentů, kteří uvádějí za poskytovatele nejčastěji specializované odborné pracoviště (3 osoby). Služby v denním stacionáři a centrech denních služeb využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 7 14,3 14,3 nepotřebuji 40 81,6 95,9 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 2 4,1 100,0 14
4.4.8 Služby v týdenním stacionáři Tato služba je mezi respondenty využívána v malé míře. Služby v týdenním stacionáři využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 1 2,0 2,0 využil jsem ji či využívám a nepomáhá mi 1 2,0 4,1 nepotřebuji 44 89,8 93,9 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 2 4,1 98,0 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 1 2,0 100,0 4.4.9 Domov pro osoby se zdravotním postižením Tato služba je mezi respondenty využívána v malé míře. Domov pro osoby se zdravotním postižením využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 2 4,1 4,1 nepotřebuji 46 93,9 98,0 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 1 2,0 100,0 4.4.10 Domov pro seniory Tato služba je mezi respondenty nevyužívaná to samozřejmě souvisí i věkovým rozložením respondentů. Domov pro seniory nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 47 95,9 95,9 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 2 4,1 100,0 15
4.4.11 Chráněné bydlení Tato služba je mezi respondenty nevyužívaná. Chráněné bydlení nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 45 91,8 91,8 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 2 4,1 95,9 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 2 4,1 100,0 4.4.12 Raná péče Služeb rané péče využilo 16,3% dotázaných, což spíše odráží strukturu dotázaných. Šest osob uvedlo jako poskytovatele lékaře, dvě osoby pak NNO. Raná péče využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 8 16,3 16,3 využil jsem ji či využívám a nepomáhá mi 1 2,0 18,4 nepotřebuji 37 75,5 93,9 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 1 2,0 95,9 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 2 4,1 100,0 4.4.13 Krizová pomoc Krizovou pomoc využila asi jedna desetina dotázaných ve dvou případech u lékařů a ve dvou případech u NNO. Jeden člověk poskytovatele neuvedl. Krizová pomoc využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 5 10,2 10,2 nepotřebuji 41 83,7 93,9 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 1 2,0 95,9 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 2 4,1 100,0 16
4.4.14 Chráněné pracoviště, chráněná dílna Tato služba je mezi respondenty využívána v malé míře. Chráněné pracoviště, chráněná dílna využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 3 6,1 6,1 nepotřebuji 41 83,7 89,8 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 1 2,0 91,8 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 4 8,2 100,0 4.4.15 Vzdělávací aktivity Vzdělávací aktivity využilo 28,6% dotázaných a dalších 22,4% si myslí, že by jim taky mohlo pomoci. Nejčastěji je jako poskytovatel uváděna škola (6x), nestátní nezisková organizace je uvedena ve třech případech. Vzdělávací aktivity využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 14 28,6 28,6 nepotřebuji 23 46,9 75,5 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 1 2,0 77,6 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 11 22,4 100,0 4.4.16 Volnočasové aktivity Více než polovina respondentů se věnuje volnočasovým aktivitám, dalších 18,5% by tuto službu taky chtěli využít, ale neví o ní. Jako poskytovatel jsou zde uváděny NNO a škola. Volnočasové aktivity využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 25 51,0 51,0 nepotřebuji 14 28,6 79,6 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 1 2,0 81,6 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 9 18,4 100,0 17
4.4.17 Sociální terapie, uplatňování práv a zájmů, aktivizace Tyto služby využívá 16,3% dotázaných, kteří shodně uvedli jako poskytovatel NNO, Stejný počet osob se pak vyjádřil, že tuto službu neznají, ale mohla by jim pomoci. Sociální terapie, uplatňování práv a zájmů, aktivizace využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 8 16,3 16,7 využil jsem ji či využívám a nepomáhá mi 1 2,0 18,8 nepotřebuji 30 61,2 81,3 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 1 2,0 83,3 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 8 16,3 100,0 Celkem 48 98,0 neuvedeno 1 2,0 4.4.18 Sociální rehabilitace terénní Služeb terénní sociální rehabilitace využívá jedna pětina respondentů. Rovnoměrně jsou jako poskytovatel uváděny lékař, NNO, specializované odborné pracoviště a škola. Sociální rehabilitace terénní využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 10 20,4 20,8 nepotřebuji 30 61,2 83,3 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 2 4,1 87,5 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 6 12,2 100,0 Celkem 48 98,0 neuvedeno 1 2,0 18
4.4.19 Sociální rehabilitace pobytová Pobytové sociální rehabilitace se zúčastnilo 55,1% dotázaných. Naprostá většina uvedlo jako poskytovatele lékaře (32,7%), 12,2% pak NNO. Sociální rehabilitace pobytová využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 27 55,1 56,3 nepotřebuji 15 30,6 87,5 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 4 8,2 95,8 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 2 4,1 100,0 Celkem 48 98,0 neuvedeno 1 2,0 4.4.20 Odlehčovací služby Odlehčovacích služeb využilo 12,2% dotázaných všichni uvedli jako poskytovatele NNO. Odlehčovací služby využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 6 12,2 12,2 nepotřebuji 36 73,5 85,7 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 1 2,0 87,8 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 6 12,2 100,0 4.4.21 Podpora samostatného bydlení Tato služba je mezi respondenty nevyužívaná. Podpora samostatného bydlení nevyužil jsem, protože ji nepotřebuji 42 85,7 87,5 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 6 12,2 100,0 Celkem 48 98,0 neuvedeno 1 2,0 19
4.4.22 Telefonická krizová pomoc Tato služba je mezi respondenty nevyužívaná. Telefonická krizová pomoc využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 1 2,0 2,1 nepotřebuji 44 89,8 93,8 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 3 6,1 100,0 Celkem 48 98,0 neuvedeno 1 2,0 4.4.23 Sociálně aktivizační služby pro matky s dětmi Službu využilo 10,2% dotázaných osob tři z nich uvedli jako poskytovatele NNO a jedna osoba úřad. Sociálně aktivizační služby pro matky s dětmi využil jsem ji či využívám a pomáhá mi 5 10,2 10,4 nepotřebuji 40 81,6 93,8 neznám ji, ale stejně bych ji nevyužil 1 2,0 95,8 neznám ji, ale asi by mi mohla pomoci 2 4,1 100,0 Celkem 48 98,0 neuvedeno 1 2,0 4.4.24 Ostatní V další otázce mohli respondenti uvést další služby, které považuji za potřebné. Jiná služba doprava pro vozíčkáře 1 2,0 2,0 masáže doma a rehabilitace 1 2,0 4,1 masáže za dostupnou cenu 1 2,0 6,1 neuvedeno 40 81,6 87,8 příspěvek od státu na asistenci 1 2,0 89,8 rehabilitace 1 2,0 91,8 rekreace s postiženými dětmi a rodiči 1 2,0 93,9 sleva na MHD 1 2,0 95,9 specializované centrum pro autistické děti 1 2,0 98,0 tábor pro děti se speciální péči 1 2,0 100,0 20
V otázce 16 respondenti uvedli, od kterých možných poskytovatelů by očekávali ještě větší míru podpory, než jakou mají teď. Nejčastěji se v odpovědích objevily možnosti úřad (51 %). Dále byly uváděny lékaři (26,5%). Nikdo z dotázaných neuvedl NNO. Od koho z možných poskytovatelů služeb myslíte, že byste potřebovali větší pomoc jiné 2 4,1 4,1 lékař 13 26,5 30,6 neuvedeno 4 8,2 38,8 rodina 1 2,0 40,8 SOP 1 2,0 42,9 škola 3 6,1 49,0 úřad 25 51,0 100,0 Od koho z možných poskytovatelů služeb myslíte, že byste potřebovali větší pomoc 60 50 51,02% 40 Y Axis 30 26,53% 20 10 0 6,12% 4,08% 2,04% 2,04% Ú L Š J R SOP Od koho z možných poskytovatelů služeb myslíte, že byste potřebovali větší pomoc 21
Poslední otázka oblasti sociální péče se týká placení za sociální služby. Ukázalo se, že všichni dotazování jsou ochotni za služby platit 72,7% dotázaných by za ně platilo v každém případě a 27,3% by platilo, kdyby na služby dostalo peníze od státu. Výsledky ukazují na vysokou potřebu využívání sociálních služeb. Jsou vaše potřeby na sociální služby tak vysoké, že byste za uvedené byl ochoten platit? zaplatil bych za ně v každém případě zaplatil bych za ně, kdybych na ně dostal peníze 22
4.5 Zdraví Co se týká vlastního pohledu na zdravotní stav, popsalo jej nejvíce osob (36,7%) jako dobrý. Dalších 34,7% dotázaných považuje svůj zdravotní stav za spíše špatný a 20,4% za špatný. Zdravotní stav velmi dobrý 2 4,1 4,1 dobrý 18 36,7 40,8 spíše špatný 17 34,7 75,5 špatný 10 20,4 95,9 velmi špatný 2 4,1 100,0 40,9% dává do souvislosti svůj špatný zdravotní stav se svou finanční situaci tvrdí, že jejich zdraví negativně ovlivněno špatnou finanční situací. Zdraví negativně ovlivněno penězi? Četnost % Platná % Kumulativní % ano 18 36,7 40,9 40,9 ne 26 53,1 59,1 100,0 Celkem 44 89,8 100,0 neuvedeno 5 10,2 Mezi dotazovanými byla pouze jedna osoba, která neměla svého ošetřujícího lékaře a průkaz pojištěnce. S odmítnutím lékaře se setkalo 27,1% respondentů, který uvedli následující důvody: Důvody odmítnutí lékařské péče Četnost administrativní důvod 1 arogance lékaře 1 kapacita 1 kvůli epilepsii 1 kvůli postižení - bál se zvýšených nároků 1 kvůli postižení 2 kvůli spádovosti 1 kvůli vozíku 1 neměl jsem vypsaný důchod 1 neuvedeno 37 nutila mě do jiných léků,než jsem měla z nemocnice 1 špatný systém zdravotnictví 1 Celkem 49 23
Jako největší problém v oblasti zdravotnictví uvádějí respondenti přístup lékařů a zdravotnického personálu neochota, neodbornost, arogance atd. bariérovost arogance lékařů čekací doby chybí terénní rehabilitační pracovník krátká ordinační doba neochota lékařů neinformovanost lékařů nedostatek financí nemožnost změnit lékaře přiděleného ústavem neodbornost lékařů problém s včasným podchycením problému 24
4.6 Volný čas a rodina 77,6% dotazovaných uvedlo, že má dostatek volného času a že ví, jak ho má naplnit. Víte vy sám, co s volným časem? nemám volný čas 2 4,1 4,1 mám volný čas, ale nevím, jak ho naplnit 9 18,4 22,4 mám volný čas a využívám ho 38 77,6 100,0 Osoby, které neví, jak volný čas vyplnit, uvádí následující důvody: Co vám chybí k tomu, abyste ho měl čím vyplnit? Četnost % Platná % Kumulativní % mám ho obrovský nadbytek 4 8,2 44,4 44,4 nevím o žádných možnostech 3 6,1 33,3 77,8 nemám na to peníze 2 4,1 22,2 100,0 Celkem 9 18,4 100,0 neuvedeno 40 81,6 V trávení volného času je pro respondenty velkou překážkou nedostačující pocit bezpečí ve městě - jako problém ho uvádí téměř polovina dotázaných (46,7%). Omezuje vás nebo vaše děti v trávení volného času nedostačující pocit bezpečí ve městě? Četnost % Platná % Kumulativní % ano 21 42,9 46,7 46,7 ne 24 49,0 53,3 100,0 Celkem 45 91,8 100,0 neuvedeno 4 8,2 25
4.7 Informace Přísunem informací se zabývá otázka číslo tři, která se ptá na hlavní zdroje získávání informací, jež jsou pro dotazované důležité. Nejčastěji jsou zde uváděna jako zdroj informací internet (29,2%) a televize (22,9%). Zdroje získávání informací Četnost % Platná % Kumulativní % tisk 3 6,1 6,3 6,3 rozhlas 4 8,2 8,3 14,6 televize 11 22,4 22,9 37,5 známí 2 4,1 4,2 41,7 schůzky klubu, jehož jsem členem 5 10,2 10,4 52,1 internet 14 28,6 29,2 81,3 jiné 9 18,4 18,8 100,0 Celkem 48 98,0 100,0 neuvedeno 1 2,0 26
4.8 Bariéry Jako podstatné bariéry pro osoby s kombinovaným a tělesným postižením se v průzkumu ukázaly být následující: neinformovanost veřejnosti o typu mého zdravotního omezení vůbec se mě netýká 23 46,9 46,9 způsobuje mi občas problémy 19 38,8 85,7 často mi to komplikuje život 5 10,2 95,9 je to můj největší problém 2 4,1 100,0 architektonické bariéry vůbec se mě netýká 12 24,5 24,5 způsobuje mi občas problémy 5 10,2 34,7 často mi to komplikuje život 13 26,5 61,2 je to můj největší problém 19 38,8 100,0 můj fyzický stav vůbec se mě netýká 11 22,4 22,4 způsobuje mi občas problémy 15 30,6 53,1 často mi to komplikuje život 15 30,6 83,7 je to můj největší problém 8 16,3 100,0 mé vnitřní zábrany Četnost % Platná % Kumulativní % vůbec se mě netýká 20 40,8 43,5 43,5 způsobuje mi občas problémy 16 32,7 34,8 78,3 často mi to komplikuje život 9 18,4 19,6 97,8 je to můj největší problém 1 2,0 2,2 100,0 Celkem 46 93,9 100,0 neuvedeno 3 6,1 27
malý pocit bezpečí ve městě Četnost % Platná % Kumulativní % vůbec se mě netýká 20 40,8 41,7 41,7 způsobuje mi občas problémy 13 26,5 27,1 68,8 často mi to komplikuje život 5 10,2 10,4 79,2 je to můj největší problém 10 20,4 20,8 100,0 Celkem 48 98,0 100,0 neuvedeno 1 2,0 28
5. Závěr a doporučení Provedený průzkum se okrajově dotkl jednotlivých možných oblastí specifických potřeb. Nejmenší spokojenost projevili respondenti s oblastí "finance" (průměr 2,55) a s oblastí "zdraví" (průměr 2,51). Spokojenost v jednotlivých oblastech Spokojenost - bydlení 1,61 Spokojenost - finance 2,55 Spokojenost - práce 2,27 Spokojenost - vzdělávání 1,70 Spokojenost - sociální péče 2,00 Spokojenost - zdraví 2,51 Spokojenost - volný čas a rodina 1,54 Spokojenost - duševní pohoda 2,07 V porovnání s původními předpokládanými potřebami se průzkum shoduje především s potřebou odstraňování technických bariér a potřebou financí. Na povrch vyplynul ještě více problém s etickým a kvalifikovaným přístupem lékařů a úředníků. Jednotlivé sociální služby nabízené v průběhu řízeného rozhovoru byly respondentům vesměs známé. Z výsledků průzkumu v této oblasti vyplývá, že respondenti jsou dostatečně o existujících službách informováni. Tento fakt je samozřejmě ovlivněn také skutečností, že mezi respondenty bylo mnoho klientů stávajících služeb, kteří mají v této oblasti dostatečný přehled. Proto nelze tento výsledek interpretovat tak, že již není třeba dále služby propagovat v širší veřejnosti! Služby, které by pravděpodobně mohly být propagovány více, jsou volnočasové a vzdělávací aktivity a také sociální terapie. Určitě průzkum ukázal na potřebu i nadále vysvětlovat obsah jednotlivých sociálních služeb. S tím souvisí i vytvoření snadno dostupného zdroje těchto informací, kterým by mohla být například určitá forma Call centra - v rámci využití kapacit takové služby by mohla být společná pro všechny ohrožené skupiny Výsledky v oblasti "Zdraví", kterou lze ze strany poskytovatelů sociálních služeb velice těžko ovlivnit, ukazují především na potíže s přístupem lékařů a zdravotnického personálu vůbec. Vzhledem k tomu, že se tento problém dotýká i všech dalších skupin v rámci KP, ukazuje se být důležité najít vhodnou formu zapojení dalších kompetentních osob s oblasti zdravotnictví do procesu KP. Pro hlubší interpretaci výsledků průzkumu je třeba brát v úvahu výběr respondentů, podmínky za kterých byl prováděn a na samotné výsledky je nutné nahlížet především v kontextu dalších zdrojů a informací. Je třeba využít zkušenosti z práce s konkrétními osobami s kombinovaným a tělesným postižením. Vzhledem k počtu respondentů nemá smysl pouštět se na tomto místě do rozborů výsledků dle pohlaví, věku či vzdělání. V případě potřeby je možno tyto údaje vyčíst z tabulek a grafů v příloze. Důležitou skutečností při nahlížení na výsledky průzkumu je především skutečnost, že osoby, které by některé formy služeb potřebovali nejvíce, se průzkumu vůbec nezúčastnili, stejně jako by se nezúčastnili schůzek s uživateli. Jde o osoby s horším zdravotním stavem, handicapované či izolované osoby. Je třeba hledat cesty, jak zmapovat i jejich potřeby. 29