Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Národní hospodářství PROTEKCIONÁŘSKÁ POLITIKA V EVROPSKÉ UNII VÝJIMKY V NASTAVENÍ SPOTŘEBNÍ DANĚ Z POHONNÝCH HMOT bakalářská práce Autor: Aneta Sochorová Vedoucí práce: Ing. Aleš Rod Rok: 2014
Prohlašuji na svou čest, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. Aneta Sochorová V Praze, dne 14. 5. 2014
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat panu Ing. Aleši Rodovi za vstřícný přístup při vedení mé práce a předmětné připomínky k jejímu zpracování.
Abstrakt Tato práce analyzuje výjimky z nastavení spotřební daně z minerálních olejů v rámci Evropské unie. Hypotézou je, že členské státy, které si vyjednaly výjimku ze směrnice Rady 2003/96/ES, která upravuje nastavení minimální úrovně zdanění minerálních olejů, jsou výrazně exportně orientované a nákladní silniční doprava je důležitým odvětvím jejich ekonomiky. Výjimka měla tedy sloužit k ochraně a zajištění jejich ekonomických zájmů. Jednoduchá regresní analýza prokázala pozitivní efekt mezi vyjednanou výjimkou a objemem nákladní silniční dopravy. Dále jsou výsledky modelu aplikovány na situaci v České republice. Přestože Česká republika je výrazně exportně orientovaná a má vysoký podíl nákladní silniční dopravy, čeští politici žádnou výjimku v této záležitosti nesjednali. Klíčová slova: spotřební daň, výjimka, motorová nafta, export, nákladní silniční doprava JEL klasifikace: D12, F10, H20, K34 Abstract This thesis examines exceptions at system of excise tax on mineral oils within the European Union. The hypothesis is that member states, which negotiated an exemption from the Directive 2003/96/ES (i.e. settings of the minimum level of excise duty) are strongly export and road freight transport oriented. In that case, the exemption would protected and secure their economic interests. The model shows a positive effect between the exception and the volume of road freight transport. Moreover, economic measure of the Czech Republic are discussed in relation with this model although the Czech Republic is hugely export and road freight transport oriented country, our politicians have enforced no exception in this filed. Keywords: excise duty, exemption, gas oil, export, road freight transport JEL classification: D12, F10, H20, K34
Obsah Úvod... 1 1. Teorie zdanění... 3 1.1. Dopad daňového břemene u daní ze spotřeby... 3 1.2. Dopad daňového břemene u spotřební daně z pohonných hmot... 5 1.3. Daňová konkurence... 5 2. Spotřební daně z minerálních olejů v Evropské unii... 8 2.1. Legislativní úprava spotřebních daní z minerálních olejů... 8 2.2. Výjimky ze spotřební daně z motorové nafty... 10 2.2.1. Španělsko... 10 2.2.2. Rakousko... 11 2.2.3. Belgie... 11 2.2.4. Lucembursko... 11 2.2.5. Portugalsko... 12 2.2.6. Řecko... 12 2.2.7. Francie... 12 2.2.8. Itálie... 13 2.2.9. Slovinsko... 13 2.2.10. Estonsko... 13 2.2.11. Lotyšsko... 14 2.2.12. Litva... 14 2.2.13. Malta... 14 2.2.14. Polsko... 14 2.2.15. Maďarsko... 15 2.2.16. Kypr... 15 3. Společné znaky států s daňovými výjimkami... 16 3.1. Výše spotřební daně z motorové nafty v EU... 17 3.2. Export... 18 3.3. Nákladní silniční doprava... 20 3.4. Cena motorové nafty... 21 4. Situace v České republice... 23 4.1. Spotřební daň v České republice... 23 4.2. Daň z přidané hodnoty... 24
4.3. Obchodní partneři České republiky... 25 4.3.1. Dovoz do České republiky... 26 4.3.2. Vývoz z České republiky... 27 4.4. Vliv vývoje měnového kurzu CZK/EUR... 28 4.5. Potenciální snížení spotřební daně v České republice... 29 5. Ekonometrický model... 32 5.1. Data... 32 5.2. Popis a zpracování proměnných... 32 5.3. Sestavení modelu... 34 5.4. Statistická a ekonometrická verifikace modelu... 35 5.5. Interpretace výsledků modelu... 37 5.6. Kontrolní model... 39 5.6.1. Statistická a ekonometrická verifikace kontrolního modelu... 40 5.6.2. Interpretace výsledků kontrolního modelu... 41 5.7. Diskuze výsledků... 41 5.7.1. Pro Evropskou unii... 41 5.7.2. Pro Českou republiku... 42 Závěr... 44 Použité zdroje... 46 Seznam tabulek, grafů a obrázků... 49
Úvod Legislativou Evropské unie dochází k postupné harmonizaci daňových systémů členských států. Jednou z oblastí, která je upravena direktivou Evropské unie, jsou spotřební daně z minerálních olejů. Tato práce se věnuje jediné oblasti, a to spotřební dani z motorové nafty. Členské státy Evropské unie musí dle směrnice Rady 2003/96/ES nastavit úroveň zdanění motorové nafty tak, aby neklesla pod minimální úroveň stanovenou touto směrnicí. Tato směrnice jim umožňuje osvobodit od daně nebo snížit úroveň zdanění několika způsoby, a to plošným snížením daně, zavedením rozlišných sazeb či vrácením celé nebo části vybrané spotřební daně. Dále směrnice umožňuje rozlišovat motorovou naftu používanou jako pohonná hmota k obchodním a neobchodním účelům. Než tato směrnice vešla v platnost, některé státy si stihly vyjednat výjimku z této směrnice, kdy během sjednaného přechodného období směly uplatňovat sníženou úroveň zdanění na motorovou naftu používanou jako pohonná hmota k obchodním účelům. Předpokladem je, že státy vyjednavší si výjimku jsou výrazně exportně orientované a nákladní silniční doprava je důležitým odvětvím jejich ekonomiky. Cílem práce je tento předpoklad potvrdit nebo vyvrátit tedy zkoumat zda státy, které si vyjednaly výjimku, tak činily s cílem uplatňovat protekcionářkou politiku a chránit ekonomické zájmy své země. Všechny poznatky získané z nastudování dané směrnice a výsledky získané z regresní analýzy budou následně diskutovány v kontextu situace v České republice. Českou republiku lze bezpochyby považovat za zemi výrazně exportně orientovanou a s vysokým objemem nákladní silniční dopravy, ale výjimku z nastavení minimální úrovně spotřební daně na motorovou naftu používanou jako pohonná hmota k obchodním účelům neměla. Bakalářská práce je rozvržena následujícím způsobem. První část je věnována obecné daňové teorii a úvodem do dané problematiky. Následující část pojednává o daňové konkurenci resp. harmonizaci daňových systémů v Evropské unii. Další část bude obsahovat rozbor výchozí směrnice 2003/96/ES a sjednané výjimky jednotlivých členských zemí Evropské unie. Na tento rozbor naváže analýza hlavních ukazatelů souvisejících s daným tématem a dále bude zhodnocena situace v České republice. Na základě všech získaných poznatků bude pomocí metody nejmenších čtverců odhadnut 1
model, provedena statistická a ekonometrická verifikace modelu a následné vyhodnocení a diskuze výsledků. 2
1. Teorie zdanění 1.1. Dopad daňového břemene u daní ze spotřeby Daňový systém je tvořen přímými a nepřímými daněmi (Kubátová, 2003). Nejvýznamnějšími nepřímými daněmi, které se vztahují ke konkrétním spotřebním transakcím ekonomických subjektů, jsou daň z přidané hodnoty a spotřební daně. Pro každou z těchto daní je stanoveno, kdo je oficiálně povinen ji zaplatit. Ve skutečnosti je tento vzniklý dodatečný náklad rozložen mezi oba subjekty směny, tzn. mezi spotřebitele a prodejce (resp. výrobce). Daňové zatížení ve výsledku způsobuje růst ceny, kterou musí zaplatit spotřebitel (poptávající), a snižuje konečnou částku, kterou inkasuje prodávající (nabízející). Uvalením daně se také snižuje prodané množství na daném trhu. Na kterého z účastníků trhu dopadne daňové břemeno 1 silněji a jak moc se sníží množství prodaného zboží, závisí na elasticitě nabídky 2 a elasticitě poptávky 3 daného statku, kterého se daň týká (Salanié, 2003). Na základě těchto poznatků je možné určit, jak se nakonec rozdělí náklady vzniklé uvalením daně na prodejce, jehož nabídková křivka je elastická a poptávka po produktu je spíše neelastická. Tato situace je znázorněna na grafu č. 1. Uvalení daně zvyšuje náklady prodejce, a proto dojde k posunu nabídkové křivky z S 0 do S 1. Spotřebitel původně platil cenu na úrovni P e, po uvalení daně se rozdělí daňové břemeno a spotřebitel již platí cenu na úrovni P 1 a prodejce obdrží částku na úrovni P 0. Vzdálenost mezi P 0 a P 1 vyjadřuje velikost daně t. Množství prodaného zboží se snížilo z Q 0 na Q 1. Z grafu je zřejmé, že větší daňové břemeno dopadlo na spotřebitele. 1 Daňové břemeno je termín, který ekonomové používají k tomu, aby určili, kdo skutečně platí daně ukládané zákonem. (Stiglitz, 1997, str. 483) 2 Elasticita nabídky udává procentní změnu v množství nabízeného zboží při změně ceny zboží o jedno procento. (Stiglitz, 1997, str. 491) 3 Elasticita poptávky udává procentní změnu v množství spotřebovaného zboží při změně ceny zboží o jedno procento. (Stiglitz, 1997, str. 491) 3
Graf č. 1 - Dopad daňového břemene na spotřebitele cena S 1 P 1 P e P 0 Spotřebitel Prodejce Daň t S 0 D Q 1 Q 0 množství Zdroj: vlastní zpracování Na grafu č. 2 je zobrazena opačná situace. Daň je uvalena na prodejce, jehož nabídková křivka je spíše neelastická a poptávka po jeho produktu je elastická. Uvalení daně opět zvýší náklady prodejce a dojde k posunu nabídkové křivky z S 0 do S 1. Před uvalením daně spotřebitel platil cenu na úrovni P e, po uvalení daně platí spotřebitel cenu na úrovní P 1 a prodejce inkasuje částku na úrovni P 0. Vzdálenost mezi P 0 a P 1 je velikost daně t. I zde došlo ke snížení prodaného množství z Q 0 na Q 1. Na grafu vidíme, že tentokrát dopadlo větší daňové břemeno na prodejce. Graf č. 2 - Dopad daňového břemene na prodejce cena S 1 S 0 Daň t P 1 P e P 0 Spotřebitel Prodejce D Q 1 Q 0 množství Zdroj: vlastní zpracování 4
1.2. Dopad daňového břemene u spotřební daně z pohonných hmot V práci se budu zaobírat problematikou spotřební daně z pohonných hmot, proto v této části na základě výše uvedených poznatků uvedu, jaký dopad má uvalení spotřební daně na pohonné hmoty. Spotřební daň je uvalována na statky s velmi neelastickou poptávkou (př.: alkohol, cigarety, pohonné hmoty, energetické zdroje), protože je složité je substituovat jinými statky. Předpokládá se tedy, že poptávka po pohonných hmotách je významně neelastická (v modelovém případě silniční nákladní dopravy dokonale neelastická). V tomto případě, jak můžeme vidět na grafu č. 3, je tedy křivka poptávky vertikální. Po uvalení spotřební daně na pohonné hmoty dojde k růstu nákladů a posunu nabídkové křivky z S 0 do S 1. Spotřebitel dříve platil částku na úrovní P 0, po uvalení daně platí částku na úrovni P 1. V této situaci zůstává poptávané a tedy i prodané množství stále stejné. V případě dokonale neelastické poptávky dopadá celé daňové břemeno na spotřebitele. Graf č. 3 - Dopad daňového břemene při dokonale neelastické poptávce cena D S 1 P 1 Spotřebitel Daň t S 0 P 0 Q 0 = Q 1 množství Zdroj: vlastní zpracování 1.3. Daňová konkurence Čím více je světový trh otevřený, tím více je v něm prostoru pro daňovou konkurenci. Zájem na ni mají obě strany. Na jedné straně stát, který vybírá daně, a na druhé straně ekonomické subjekty, které daně musí platit. Stát zatraktivněním daňového systému přiláká do země nové subjekty, které zde budou odvádět daně, protože to pro 5
ně bude výhodnější než v původní zemi. Zastánci daňové konkurence hájí názor, že daňová konkurence vede k vyšší efektivitě při nakládání s veřejnými financemi a výběru daní. Naopak odpůrci argumentují tím, že daňová konkurence ohrožuje daňové výnosy a financování veřejných služeb, jelikož by mohlo docházet k tomu, že by subjekt odváděl daně v zemi s nižší daňovou sazbou a využíval veřejné statky v zemi, kde je daňová sazba vyšší a veřejné statky jsou poskytovány v lepší kvalitě (Láchová, 2007). Edwards a de Rugy (2002) ve své studii kritizují odpůrce daňové konkurence za to, že považují daňovou konkurenci za hru s nulovým součtem. V případě, že jeden stát sníží úroveň zdanění, poškodí tím prý okolní státy. Autoři však toto tvrzení vyvracejí a argumentují tím, že v situaci, kdy jeden stát sníží zdanění díky daňové konkurenci, dojde ke snížení zdanění i v ostatních zemích. S poklesem zdanění začnou růst investice a následně i celkový produkt ekonomiky. Autoři dále poukazují na fakt, že v zemích s vysokým zdaněním příjmů, vzniká velká ztráta mrtvé váhy 4 (deadweight loss), a proto by bylo efektivnější daňové zatížení příjmů snížit, což by vedlo k vyšším ekonomickým ziskům. Zastáncem daňové konkurence je také český ekonom a politik Petr Mach (2004), který ve svém textu přirovnává daňovou konkurenci ke konkurenci na trhu. Je přesvědčen, že daňová konkurence vede k větší efektivitě vlády, která více jedná ve prospěch daňového poplatníka. Není-li daňová konkurence, vláda se může chovat stejně jako monopol v soukromé sféře. Lze předpokládat, že po zavedení jednotného trhu Evropské unie v roce 1993, začalo docházet k daňové konkurenci mezi členskými státy, jelikož se značně omezily bariéry mezinárodního obchodu a kapitál je více mobilní. Toto tvrzení potvrdili ve své empirické studii Lockwood a Migali (2009) a to konkrétně na případu nastavování výše spotřební daně v členských státech. Ve své studii se zaměřili na výši spotřební daně u těchto komodit: šumivé a nešumivé víno, pivo, etylalkohol a cigarety. U všech komodit s výjimkou cigaret se prokázalo strategické chování v nastavování výše spotřební daně po roce 1993 a nikdy před tímto rokem. U cigaret se tato hypotéza nepotvrdila, protože u této komodity byl demonstrován silný vliv pašování. 4 Náklady společnosti, jejichž příčinou jsou neefektivní trhy, se nazývají ztráta mrtvé váhy. (Zemplinerová, 2008, str. 87) 6
Již od počátku evropské integrace dochází k omezování daňové konkurence pomocí daňové koordinace a harmonizace. 5 Evropská unie se snaží daňovou harmonizací vytvořit takové daňové prostředí, které by nebylo překážkou pro volný pohyb lidí, kapitálu, zboží a služeb mezi jednotlivými členskými státy. Tohoto cíle chtějí dosáhnout harmonizací nepřímých daní 6. První částí harmonizace nepřímých daní bylo povinné zavedení všeobecné daně ze spotřeby pomocí daně z přidané hodnoty ve všech členských státech s tím, že si členské státy mohou výši daně nastavit nezávisle. V dalších etapách mělo docházet ke sbližování jednotlivých sazeb daně z přidané hodnoty, ale výsledkem bylo pouhé stanovení minimálních sazeb daně z přidané hodnoty pro základní i sníženou sazbu. Základní sazba musí být minimálně na úrovni 15 % a snížená sazba minimálně na úrovni 5 % (Láchová 2007). Dalšími nepřímými daněmi, které jsou předmětem debat o harmonizaci v rámci Evropské unie, jsou spotřební a ekologické daně. Jejich sjednocením, a to konkrétně u minerálních olejů, se budu zabývat dále. 5 Harmonizace daní představuje proces sbližování a přizpůsobování jednotlivých daní a daňových systému na základě společných pravidel. (Láchová, 2007, str. 12) 6 U daní nepřímých se předpokládá, že je subjekt, který daň odvádí, neplatí z vlastního důchodu, ale že je přenáší na jiný subjekt. (Kubátová, 2003, str. 20) 7
2. Spotřební daně z minerálních olejů v Evropské unii 2.1. Legislativní úprava spotřebních daní z minerálních olejů Spotřební daň na minerální oleje je zavedena proto, že se jedná o statek s neelastickou poptávkou křivkou, který není citlivý na výkyvy v ekonomice, tudíž tvoří důležitou součást příjmů veřejných rozpočtů ve všech zemích (Kubátová, 2003). Dalším důvodem pro zaveden této daně je snaha o snížení spotřeby ekologický náročných surovin. Prvním významným zásahem do evropské legislativy v oblasti spotřebních daní byla směrnice Rady č. 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani. Tato směrnice členským státům povinně nařizuje zavedení spotřební daně na minerální oleje, alkohol a alkoholické nápoje a tabákové výrobky. V říjnu téhož roku byly vydány další směrnice, které se zabývají harmonizací struktury a sbližování sazeb spotřebních daní z minerálních olejů. Jedná se o směrnice Rady č. 92/81/EHS 7 a 92/82/EHS 8. Směrnice Rady č. 92/82/EHS nastavuje minimální úrovně spotřebních daní pro jednotlivé druhy minerálních olejů. Předešlé dvě směrnice nahradila směrnice Rady 2003/96/ES 9, která nastavuje minimální úrovně zdanění 10 energetických produktů a elektřiny. Pro naše účely je důležité nastavení minimálních úrovní zdanění pro pohonné hmoty. Přehled minimálních sazeb spotřebních daní na pohonné hmoty jsou uvedeny v tabulce č. 1. Tato směrnice umožňuje členským státům využít různých daňových výhod. Členským státům je umožněno poskytnout osvobození od daně nebo snížit úroveň zdanění stanovenou touto směrnicí: a) přímo, b) prostřednictvím rozlišné sazby, c) vrácením celé částky daně nebo její části. Dále je členským státům umožněno rozlišovat mezi plynovým olejem 11 používaným jako pohonná hmota k obchodním 12 7 Směrnice Rady 92/81/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z minerálních olejů 8 Směrnice Rady 92/82/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování sazeb spotřebních daní z minerálních olejů 9 Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny 10 Pro účely této směrnice se úrovní zdanění rozumí celková výše všech nepřímých daní (s výjimkou DPH), která se vypočítává přímo nebo nepřímo z množství energetických produktů a elektřiny v době jejich propuštění pro domácí spotřebu. 11 V legislativní terminologii je plynovým olejem označována motorová nafta. Dále proto bude používán tento běžnější výraz. 8
a neobchodním účelům, pokud jsou dodrženy minimální úrovně zdanění stanovené Společenstvím a sazba pro motorovou naftu používanou jako pohonná hmota k obchodním účelům neklesne pod vnitrostátní úroveň zdanění platnou k 1. lednu 2003. Bez ohledu na to zda členské státy rozlišují mezi motorovou naftou používanou k obchodním a neobchodním účelům, mohou členské státy, které zavedou systém poplatků za užívání silnic motorovými vozidly nebo jízdními soupravami určenými výhradně k silniční nákladní přepravě, uplatnit na motorovou naftu používanou těmito vozidly sníženou daňovou sazbu, která je nižší než vnitrostátní úroveň zdanění platná k 1. lednu 2003, pokud celkové daňové zatížení zůstane přibližně stejné, pokud jsou dodrženy minimální úrovně stanovené Společenstvím a pokud vnitrostátní úroveň zdanění platná k 1. lednu 2003 pro motorovou naftu používanou jako pohonná hmota je alespoň dvakrát vyšší než minimální úroveň zdanění platná k 1. lednu 2004. Většina členských států této směrnice využila a výjimku z nastavení spotřební daně z pohonných hmot si před účinností směrnice vyjednala. Po vstupu nových členských států v roce 2004 byly vydány další dvě směrnice, ve kterých jsou zapsány udělené výjimky ze spotřebních daní pro nové členy Evropské unie. Jedná se o směrnice Rady 2004/74/ES 13 a 2004/75/ES 14. 12 Použití k obchodním účelům je zde vymezeno jako přeprava zboží na vlastní nebo cizí účet motorovými vozidly nebo jízdními soupravami, které jsou určeny výlučně k přepravě zboží po silnicích a jejichž maximální přípustná hmotnost činí nejméně 7,5 tuny, nebo jedná-li se o pravidelnou nebo příležitostnou přepravu cestujících motorovým vozidlem kategorie M2 nebo kategorie M3 ve smyslu směrnice Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel. 13 Směrnice Rady 2004/74/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 2003/96/ES, pokud jde o možnost některých členských států uplatňovat u energetických produktů a elektřiny dočasné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění 14 Směrnice Rady 2004/75/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 2003/96/ES, pokud jde o možnost Kypru uplatňovat u energetických produktů a elektřiny dočasné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění 9
Tabulka č. 1 - Minimální úrovně zdanění uplatnitelné na pohonné hmoty od 1. ledna 1993 15 od 1. ledna 2004 od 1. ledna 2010 Olovnatý benzín (v eurech na 1000 l) 337 421 421 Bezolovnatý benzín (v eurech na 1000 l) 287 359 359 Motorová nafta (v eurech na 1000 l) 245 302 330 Petrolej (v eurech na 1000 l) 245 302 330 Zkapalněný plyn (LPG) (v eurech na 1000 l) 100 125 125 Zemní plyn (v eurech na GJ spáleného tepla) Zdroj dat: Směrnice Rady 2003/96/ES - 2,6 2,6 2.2. Výjimky ze spotřební daně z motorové nafty 16 2.2.1. Španělsko Španělsko si vyjednalo delší přechodné období, pro úpravu vnitrostátní úrovně zdanění motorové nafty používané jako pohonná hmota. Do 1. ledna 2007 musela úroveň zdanění dosáhnout minimální výše 302 EUR a dále pak do 1. ledna 2012 musela minimální výše zdanění být 330 EUR. Důležitou výjimkou, kterou si Španělsko sjednalo, byla možnost do 31. prosince 2009 uplatňovat zvláštní sníženou sazbu na motorovou naftu používanou jako pohonná hmota k obchodním účelům, pokud toto zdanění nebylo nižší než 287 EUR na 1000 litrů a nesnížila se vnitrostátní úroveň zdanění platná k 1. lednu 2003. Od 1. ledna 2010 do 1. ledna 2012 mohlo v této výjimce pokračovat, nesmělo však toto snížené zdanění být nižší než 302 EUR na 1000 litrů a vnitrostátní úroveň zdanění nesměla klesnout pod úroveň zdanění platnou k 1. lednu 2010. Španělsko mělo také sjednanou výhodu ve vymezení obchodních účelů, do 1. ledna 2008 smělo používat jako maximální přípustnou hmotnost nejméně 3,5 tuny. Všechny tyto výjimky už pozbyly svou platnost. V současnosti Španělsko využívá možnosti vrácení části spotřební daně z motorové nafty používané k obchodním účelům. Výše refundace je 1 EUR na 15 Minimální úrovně zdanění uvedené ve směrnici Rady č. 92/82/EHS. 16 Pokud není uvedeno jinak, je zdrojem informací o jednotlivých výjimkách směrnice Rady 2003/96ES a její navazující směrnice Rady 2004/74/ES a 2004/75/ES pro později vstoupené státy. 10
1000 litrů motorové nafty. Po uplatnění této vratky je výše spotřební daně 370,04 EUR na 1000 litrů. 2.2.2. Rakousko Rakousko mělo vyjednána stejná přechodná období jako Španělsko, ale těchto výjimek nevyužívalo. Od 1. července 2008 mají v Rakousku dvě úrovně daní na motorovou naftu, a to podle jejího složení. Pokud je v motorové naftě obsaženo alespoň 66 litrů bioložky v 1000 litrech a obsah síry je nižší než 10 mg/kg, úroveň zdanění je 397 EUR na 1000 litrů. Ostatní druhy motorové nafty jsou zdaněny ve výši 409,64 EUR na 1000 litrů. 2.2.3. Belgie I Belgie získala delší přechodná období pro nastavení minimální úrovně zdanění motorové nafty používané jako pohonná hmota. V dnešní době má Belgie také zavedené dvě úrovně zdanění motorové nafty podle jejího složení. Je-li obsah síry vyšší než 10 mg/kg, úroveň zdanění je 442,69 EUR na 1000 litrů. Je-li obsah síry nižší než 10 mg/kg, úroveň zdanění je 427,69 EUR na 1000 litrů. V době platnosti přechodných období Belgie nevyužívala snížených úrovní zdanění, ale využívala a stále využívá možnosti vrácení části vybrané spotřební daně z motorové nafty používané k obchodním účelům. Výše této vratky je na úrovni 73,63 EUR na 1000 litrů. Využijí-li dopravci této možnosti, mohou se dostat na cenu 442,69 EUR za 1000 litrů motorové nafty s obsahem síry vyšším než 10 mg/kg a 354,06 EUR za 1000 litrů motorové nafty s obsahem síry nižším než 10mg/kg. 2.2.4. Lucembursko Lucembursko mělo přechodné období do 1. ledna 2009, aby upravilo svou vnitrostátní úroveň zdanění motorové nafty používaného jako pohonná hmota na minimální úroveň zdanění 302 EUR na 1000 litrů, a dále pak do 1. ledna 2012 měla minimální úroveň zdanění být 330 EUR. Do 31. prosince 2009 mohlo Lucembursko dále uplatňovat sníženou sazbu na motorovou naftu používanou jako pohonná hmota k obchodním účelům, avšak toto zdanění nemohlo být nižší než 272 EUR na 1000 litrů a nesmělo klesnout pod úroveň vnitrostátního zdanění platného k 1. lednu 2003. Od 1. ledna 2010 do 1. ledna 2012 výjimka pokračovala, ale snížená úroveň zdanění musela být vyšší než 302 EUR na 1000 litrů a nesměla být nižší než vnitrostátní zdanění platné 11
k 1. lednu 2010. Lucembursko výjimky využívalo a drželo své úrovně zdanění velice nízko oproti ostatním zemím. Dnes v tomto trendu pokračuje a drží svou úroveň zdanění motorové nafty jen těsně nad minimální úrovní zdanění, a to ve výši 335 EUR na 1000 litrů. 2.2.5. Portugalsko Portugalsko si vyjednalo stejná přechodná období pro nastavení minimální úrovně spotřební daně z motorové nafty používané jako pohonná hmota i stejné výjimky v nastavení snížené daňové úrovně pro motorovou naftu používanou jako pohonná hmota k obchodním účelům jako Lucembursko. Portugalsko navíc mohlo uplatňovat ve vymezení obchodních účelů jako maximální přípustnou hmotnost 3,5 tuny. Portugalsko ale těchto výhod nevyužívalo. V současné době je výše spotřební daně 369,41 EUR na 1000 litrů. 2.2.6. Řecko Řecká republika si vyjednala přechodné období pro nastavení minimální vnitrostátní úrovně zdanění motorové nafty používané jako pohonná hmota na 302 EUR za 1000 litrů do 1. ledna 2010, a dále pak do 1. ledna 2012, aby minimální úroveň zdanění dosáhla 330 EUR za 1000 litrů. Řecko si také sjednalo výjimku pro motorovou naftu používanou jako pohonná hmota k obchodním účelům. V tomto případě bylo sjednáno přechodné období do 31. prosince 2009, kdy zdanění nemohlo být nižší než 264 EUR na 1000 litrů a nesmělo dojít ke snížení vnitrostátní úrovně zdanění platné k 1. lednu 2003. Od 1. ledna 2010 do 1. ledna 2012 pak tato úroveň nesměla být nižší než 302 EUR na 1000 litrů a nesměla se snížit vnitrostátní úroveň zdanění platná k 1. lednu 2010. Řecko mělo výjimku i v definici obchodních účelů. Do 1. ledna 2008 směli Řekové ve vymezení obchodních účelů používat maximální přípustnou hmotnost 3,5 tuny. Řecko získanou výjimku využívalo až do května roku 2010, kdy došlo k výraznému zvýšení úrovně zdanění z 302 EUR na 412 EUR na 1000 litrů motorové nafty. Od roku 2012 ale Řecko začalo úroveň zdanění opět snižovat a nyní je výše spotřební daně 342,76 EUR za 1000 litrů motorové nafty. 2.2.7. Francie Ve Franci je úroveň zdanění motorové nafty používané jako pohonná hmota na úrovni 440,90 EUR na 1000 litrů. Francie využívá možnosti vrácení části vybrané 12
spotřební daně z motorové nafty používané jako pohonná hmota k obchodním účelům. Vratka je ve výši 47,40 EUR na 1000 litrů motorové nafty. Úroveň zdanění po odečtení vratky tedy klesne na 393,50 EUR na 1000 litrů motorové nafty. 2.2.8. Itálie Itálie od roku 2011 skokově zvyšovala úroveň zdanění motorové nafty používané jako pohonná hmota, až se sazba dostala na 619,80 EUR za 1000 litrů, což Itálii řadí mezi země s nejvyšší úrovní zdanění motorové nafty. Itálie také využívá možnosti vracet část vybrané spotřební daně z motorové nafty používané jako pohonná hmota k obchodním účelům. Stejně jako pro celý rok 2013 je i nyní výše refundace 214,19 EUR na 1000 litrů motorové nafty. Uplatnění vratky přináší dopravcům velké úspory. Úroveň zdanění motorové nafty se pro ně sníží na částku 405,61 EUR na 1000 litrů. 2.2.9. Slovinsko Slovinsko pro rok 2014 má výši zdanění motorové nafty používané jako pohonná hmota na úrovni 445,56 EUR na 1000 litrů. V této částce je ale zahrnuta i uhlíková daň ve výši 37,44 EUR na 1000 litrů. Slovinsko také patří mezi země, kde lze uplatnit možnost vrácení části vybrané spotřební daně z motorové nafty používané jako pohonná hmota k obchodním účelům. Výše vratky je 74,88 EUR na 1000 litrů motorové nafty. Odečteme-li od výše spotřební daně vratku, dopravci zaplatí na spotřební dani 369,68 EUR za 1000 litrů motorové nafty. 2.2.10. Estonsko Estonsko muselo do 1. ledna 2010 upravit vnitrostátní úroveň zdanění motorové nafty používané jako pohonná hmota na úroveň 330 EUR na 1000 litrů, ale nemuselo ihned po vstupu do Evropské unie zvyšovat spotřební daň na platnou minimální úroveň 302 EUR na 1000 litrů. Po 1. květnu 2004 však nesměla být úroveň zdanění nižší než 245 EUR na 1000 litrů. Estonsko překročilo minimální úroveň zdanění 330 EUR na 1000 litrů už v roce 2008. Od roku 2010 má úroveň zdanění motorové nafty na stejné úrovni, a to 392,92 EUR za 1000 litrů. 13
2.2.11. Lotyšsko Lotyšsko si vyjednalo přechodné období pro nastavení vnitrostátní úrovně zdanění motorové nafty používané jako pohonná hmota na 302 EUR na 1000 litrů do 1. ledna 2011 a na 330 EUR na 1000 litrů do 1. ledna 2013. Zároveň nesměla být vnitrostátní úroveň zdanění po 1. květnu 2004 nižší než 245 EUR na 1000 litrů a po 1. lednu 2008 nesměla být nižší než 274 EUR na 1000 litrů. Lotyšsko tuto výjimku využilo. Lotyšsko v současnosti uplatňuje dvě rozdílné sazby spotřební daně 17. Pro běžnou motorovou naftu je úroveň zdanění 350,94 EUR za 1000 litrů. Je-li v motorové naftě obsaženo více jak 30 % bionafty, spotřební daň z 1000 litrů je 233,35 EUR. Pro čistou bionaftu je spotřební daň nulová. 2.2.12. Litva Litva měla sjednána stejná přechodná období jako Lotyšsko. Litva výjimky plně využila a vždy měla vnitrostátní úrovně zdanění motorové nafty používané jako pohonná hmota na nejnižších možných úrovních. V tomto trendu pokračuje i nadále a v současnosti je úroveň zdanění motorové nafty 330,17 EUR za 1000 litrů. 2.2.13. Malta Republika Malta měla umožněno nastavit vnitrostátní úroveň zdanění motorové nafty používané jako pohonná hmota na minimální úroveň 330 EUR na 1000 litrů do 1. ledna 2010, ale zároveň po 1. květnu 2004 nesmělo být zdanění nižší než 245 EUR na 1000 litrů. Malta této možnosti využívala jen krátce po vstupu do Evropské unie, od roku 2006 přesahuje vnitrostátní úroveň zdanění motorové nafty minimální úroveň 330 EUR na 1000 litrů. Nyní je spotřební daň nastavená ve výši 422,40 EUR na 1000 litrů. 2.2.14. Polsko Do 1. ledna 2010 trvalo pro Polsko přechodné období pro nastavení vnitrostátní minimální úrovně zdanění motorové nafty používané jako pohonná hmota na úroveň 302 EUR na 1000 litrů a do 1. ledna 2012 bylo přechodné období pro nastavení vnitrostátní minimální úrovně zdanění motorové nafty na úroveň 330 EUR na 17 Dříve Lotyšsko rozdělovalo sazby spotřební daně z motorové nafty do třech skupin: obyčejná motorová nafta, motorová nafta s obsahem 5-30% bionafty a motorová nafta s více jak 30% bionafty. 14
1000 litrů. Zároveň však nesměla úroveň zdanění být po 1. květnu 2004 nižší než 245 EUR na 1000 litrů a po 1. lednu 2008 nižší než 274 EUR na 1000 litrů. Polsko těchto přechodných období využilo a povinných minimálních úrovní dosahovala postupným zvyšováním spotřební daně. Polsko dříve rozlišovalo tři úrovně zdanění 18 podle množství síry v motorové naftě, od roku 2010 má již jednotnou sazbu spotřební daně, která je nyní ve výši 349,38 EUR na 1000 litrů. 2.2.15. Maďarsko Motorová nafta používaná jako pohonná hmota je v Maďarsku zatížen spotřební daní ve výši 370,49 EUR na 1000 litrů. Pro motorovou naftu používanou jako pohonná hmota k obchodním účelům lze zde uplatnit refundaci části spotřební daně, a to ve výši 57 EUR na 1000 litrů. Poté je tedy výše spotřební daně 313,49 EUR za 1000 litrů motorové nafty. 2.2.16. Kypr Kypr měl sjednané přechodné období pro nastavení vnitrostátní úrovně zdanění motorové nafty používané jako pohonná hmota na minimální úroveň zdanění 302 EUR na 1000 litrů do 1. ledna 2008 a na 330 EUR na 1000 litrů do 1. ledna 2010. Zároveň však úroveň zdanění po 1. květnu 2004 nesměla být nižší než 245 EUR na 1000 litrů. Kypr své dohody také využil, do roku 2012 držel své úrovně zdanění motorové nafty na minimální úrovni 330 EUR na 1000 litrů, ale poté začal daň zvyšovat a nyní je ve výši 460,70 EUR na 1000 litrů. 18 Tři úrovně zdanění podle množství síry v motorové naftě: a) méně nebo rovno 0,005%, b) více než 0,005%, c) více než 0,035% 15
3. Společné znaky států s daňovými výjimkami Hlavní motivací pro vyjednání si jakýkoliv výjimek či úlev z daňových nařízení a zatížení uvalených Evropskou unií je snaha států ochránit své ekonomické zájmy a neztratit, nebo posílit konkurenceschopnost. Že jsou tyto výjimky skutečně motivovány strachem ze ztráty konkurenceschopnosti, potvrdili ve své studii Ekins a Speck (1999), kteří se zabývali analýzou výjimek z ekologických daní v Evropě. Jelikož jsou výjimky uděleny jen určitým odvětvím, mají negativní dopad na zbytek ekonomiky, protože se tak zvyšují náklady na dosažení vymezených ekologických cílů. Stejné motivace měly i státy vyjednavší si výjimku z nastavení spotřební daně z motorové nafty. Předpokladem, který budu testovat je, že tyto státy jsou výrazně exportně orientované a nákladní silniční doprava je významným odvětvím jejich ekonomiky, proto vlády těchto zemí sjednaly výše uvedené výjimky, aby ochránily ekonomické zájmy své země. Vzhledem k vysloveným předpokladům budou dále za státy vyjednavší si výjimku považovány ty státy, které si sjednaly výjimku v nastavení minimální úrovně zdanění motorové nafty používané jako pohonná hmota k obchodním účelům. Těmito státy jsou Belgie, Lucembursko, Portugalsko, Rakousko, Řecko a Španělsko. Pro úplnost bude vždy kromě států vyjednavší si výjimku zhodnocena i pozice států uplatňujících možnost vrácení části spotřební daně z motorové nafty použité k obchodním účelům, jelikož tento koncept tzv. profesionální nafty ovlivňuje situaci na trhu i v současnosti, kdy výjimky již pozbyly platnost. Mezi státy uplatňující v současnosti vratky jsou Belgie, Francie, Itálie, Maďarsko, Slovinsko a Španělsko. V tabulce č. 2 jsou uvedeny výše vratek v jednotlivých zemích. Tabulka č. 2 - Výše vratek spotřební daně Země uplatňující vratku Výše vratky spotřební daně spotřební daně Belgie 73,63 Francie 47,40 Itálie 214,19 Maďarsko 57,00 Slovinsko 74,88 Španělsko 1,00 Zdroj dat:finanční úřady jednotlivých zemí, v EUR na 1000 litrů 16
3.1. Výše spotřební daně z motorové nafty v EU Výše spotřební daně z motorové nafty se napříč státy Evropské unie liší. Vůbec nejvyšší je úroveň zdanění ve Velké Británii, a to ve výši 700,64 EUR na 1000 litrů motorové nafty. Státy, které měly sjednané výjimky, se řadí spíše ke státům s nižší úrovní zdanění motorové nafty. Všechny státy uplatňující možnost vrácení části vybrané spotřební daně z motorové nafty, se po odečtení této vratky nacházejí mezi státy s nejnižším zdaněním. Nejvyšší vratku ve výši 214,19 EUR na 1000 litrů uplatňuje Itálie. Výše spotřební daně tam po odečtení vratky klesne na 405,61 EUR na 1000 litrů. Tato sazba se nachází mezi průměrnou 19 a mediánovou 20 sazbou Evropské unie. Všechny ostatní státy uplatňující vratky spotřební daně mají svou úroveň zdanění pod průměrnou i mediánovou sazbou spotřební daně. Zemí s nejnižší sazbou spotřební daně v Evropské unii je Maďarsko, kde po odečtení vratky 57 EUR na 1000 litrů činí spotřební daň 313,49 EUR na 1000 litrů. Sazba spotřební daně uvalená na spotřebu motorové nafty na území České republiky je legislativně stanovena v národní měně (Kč), tak jako v jiných členských zemích Evropské unie, které nejsou součástí Eurozóny. Pro lepší srovnatelnost a hlavně podchycení vlivu mezinárodní daňové konkurence jsou tyto sazby přepočteny do měny EUR. Česká republika uvaluje na spotřebu motorové nafty sazbu 10950 Kč na 1000 litrů (398,99 EUR/1000 litrů), což ji řadí na pomezí první a druhé poloviny zemí v žebříčku dle nejvyšší spotřební daně. Uvažujeme-li standardní sazbu zdanění, je Česká republika na 17. místě. Po započtení vlivu vratek dojde k posunu na 14. příčku zemí s nejvyšší mírou zdanění spotřeby motorové nafty. Přehled zdanění standardní sazbou daně i sazbou po odečtení vratky daně v zemích, kde je to možné, je k dispozici v níže uvedené tabulce č. 3. 19 V Evropské unii je průměrná výše spotřební daně vypočítaná ze sazeb po odečtení vratek 408,88 EUR na 1000 litrů motorové nafty. 20 V Evropské unii je medián spotřební daně vypočítaný ze sazeb po odečtení vratek 396,25 EUR na 1000 litrů motorové nafty. 17
Tabulka č. 3 - Výše spotřební daně Členské státy Spotřební daň Členské státy SpD po odečtení vratky Spojené království 700,64 Spojené království 700,64 Itálie 619,80 Švédsko 540,16 Švédsko 540,16 Irsko 499,00 Irsko 499,00 Nizozemsko 485,76 Nizozemsko 485,76 Německo 470,40 Německo 470,40 Finsko 462,80 Finsko 462,80 Kypr 460,70 Kypr 460,70 Rumunsko 424,83 Slovinsko 444,56 Malta 422,40 Francie 440,90 Dánsko 411,34 Belgie 427,69 Rakousko 409,64 Rumunsko 424,83 Slovensko 406,05 Malta 422,40 Itálie 405,61 Dánsko 411,34 Česká republika 398,99 Rakousko 409,64 Francie 393,50 Slovensko 406,05 Estonsko 392,92 Česká republika 398,99 Španělsko 370,04 Estonsko 392,92 Slovinsko 369,68 Španělsko 371,04 Portugalsko 369,41 Maďarsko 370,49 Belgie 354,06 Portugalsko 369,41 Lotyšsko 350,94 Lotyšsko 350,94 Polsko 349,38 Polsko 349,38 Chorvatsko 349,27 Chorvatsko 349,27 Řecko 342,76 Řecko 342,76 Lucembursko 335,00 Lucembursko 335,00 Litva 330,17 Litva 330,17 Bulharsko 329,79 Bulharsko 329,79 Maďarsko 313,49 Zdroj dat: Evropská komise, v EUR na 1000 litrů 3.2. Export Na grafu č. 4 jsou údaje o exportu jednotlivých členských zemí Evropské unie vyjádřené jako procentuální podíl na hrubém domácím produktu. Dlouhodobě má největší podíl exportu na hrubém domácím produktu Lucembursko, kde tento podíl přesahuje 175 %, což je podstatně více než u ostatních zemí 21. V grafu lze dále vidět, že 21 Tento fakt je samozřejmě dán specifickými charakteristickými rysy tohoto státu. 18
tři ze šesti zemí vyjednavší si výjimku z nastavení spotřební daně mají vyšší podíl exportu na hrubém domácím produktu než je medián 22 Evropské unie. Jsou to Lucembursko, Belgie a Rakousko. Přičemž Lucembursko a Belgie mají vyšší podíl exportu na hrubém domácím produktu i než je průměr 23 Evropské unie. U zemí uplatňující možnosti vrácení části spotřební daně je podíl exportu na hrubém domácím produktu vyšší než je medián i průměr Evropské unie v Belgii, Maďarsku a Slovinsku. Podíl exportu na hrubém domácím produktu u těchto státu převyšuje 75 %. I Česká republika patří mezi výrazně exportně orientované země, podíl exportu na hrubém domácím produktu činí 78,6 %, což je také nad mediánovou a průměrnou hodnotou Evropské unie. Graf č. 4 - Export v % HDP 200,0 180,0 160,0 140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 175,70 Export (% HDP) Luxembourg Slovakia Hungary Malta Netherlands Estonia Lithuania Belgium Czech Republic Slovenia Bulgaria Latvia Austria Denmark Germany Poland Sweden Cyprus Croatia Romania Portugal Finland Spain United Kingdom Italy Greece France 97,60 96,00 92,00 88,30 88,00 86,90 85,90 78,60 78,10 70,20 59,70 57,40 54,90 50,60 47,80 45,70 45,00 43,00 42,20 40,70 40,10 34,10 31,20 30,40 29,10 27,20 Zdroj dat: Eurostat, data pro rok 2012 22 Mediánová hodnota podílu exportu na hrubém domácím produktu je v Evropské unii 54,90 %. 23 Průměrný podíl exportu na hrubém domácím produktu v Evropské unii je 63,60 %. 19
3.3. Nákladní silniční doprava 24 Dalším důležitým ukazatelem je objem nákladní silniční dopravy, který vypovídá o objemu zboží, které jednotlivé země převezou 25. Množství převezeného zboží je udáno v milionech tunokilometrů. Objem silniční nákladní dopravy jednotlivých zemí zobrazuje levá část tabulky č. 4. Lídrem silniční nákladní dopravy je v Evropské unii bezesporu Německo, kde je objem přepraveného zboží výrazně vyšší než u ostatních zemí. Ze zemí vyjednavší si výjimku je na špičce především Španělsko, které je vysoko nad průměrnou 26 hodnotou objemu nákladní silniční dopravy v Evropské unii. Z těchto zemí je pak v Rakousku, Portugalsku a Španělsku vyšší objem nákladní silniční dopravy, než je mediánová hodnota 27 Evropské unie. Ze států uplatňujících vratky spotřební daně je objem nákladní silniční dopravy vyšší, než je průměrná i mediánová hodnota Evropské unie, v Itálii, Francii a Španělsku. Ve Španělsku je objem nákladní silniční dopravy vyšší než mediánová hodnota Evropské unie, ale nikoliv než průměrná hodnota. Alternativním ukazatelem nákladní silniční dopravy jsou údaje v pravé části tabulky č. 4, které udávají objem silniční nákladní dopravy podle země, kde bylo zboží naloženo. Dle tohoto ukazatele se nad mediánem 28 Evropské unie nacházejí všechny země uplatňující možnost vrácení části spotřební daně a téměř všechny země, uplatňující možnost vrácení spotřební daně. Z těchto zemí není nad mediánem Evropské unie jen Lucembursko a Řecko. Je intuitivní, že při tak vysokém objemu silniční nákladní přepravy se vlády těchto státu snaží zajistit co nejlepší podmínky pro své přepravce, a proto uplatňovaly ochranářskou politiku, nebo jim v součastnou umožňují využívat vratky spotřební daně z motorové nafty. Česká republika se také řadí mezi státy s velkým objemem silniční nákladní dopravy. Objem nákladní silniční dopravy zde přesahuje mediánovou hodnotu Evropské unie. 24 Data o objemu nákladní silniční dopravy jsou za rok 2012. 25 Jedná se o všechny úkony nákladní silniční dopravy dané země, které jsou vykonané v tuzemsku i v zahraničí. 26 Průměrný objem nákladní silniční dopravy je v Evropské unii 58 722 milionů tunokilometrů. 27 Mediánová hodnota objemu nákladní silniční dopravy v Evropské unii je 25 775 milionů tunokilometrů. 28 Mediánová hodnota objemu nákladní silniční dopravy dle země naložení zboží v Evropské unii je 5 988 tisíc tun. 20
Tabulka č. 4 - Objem nákladní silniční dopravy Členské země Objem transportu (v milionech tunokilometrů) Členské země Objem transportu dle země naložení (v tisících tun) Německo 307 009 Německo 56 878 Polsko 222 332 Polsko 51 060 Španělsko 199 209 Nizozemsko 49 108 Francie 172 445 Španělsko 31 480 Spojené království n/a Česká republika 21 491 Itálie 124 015 Belgie 19 759 Nizozemsko 67 804 Francie 16 971 Česká republika 51 228 Maďarsko 11 428 Maďarsko 33 736 Slovensko 11 161 Švédsko 33 481 Rakousko 10 342 Portugalsko 32 935 Spojené království n/a Slovensko 29 693 Itálie 8 136 Rumunsko 29 662 Portugalsko 7 613 Rakousko 26 089 Slovinsko 7 014 Finsko 25 460 Lucembursko 4 961 Belgie 25 008 Rumunsko 4 537 Bulharsko 24 372 Bulharsko 3 994 Litva 23 449 Litva 3 722 Řecko 20 839 Dánsko 3 188 Dánsko 16 679 Lotyšsko 3 039 Slovinsko 15 888 Irsko 2 855 Lotyšsko 12 178 Chorvatsko 2 602 Irsko 9 976 Finsko 2 103 Chorvatsko 8 649 Řecko 1 475 Lucembursko 7 950 Estonsko 1 141 Estonsko 5 791 Švédsko 813 Kypr 896 Kypr 6 Zdroj dat: Eurostat 3.4. Cena motorové nafty Když se autodopravci rozhodují, kde budou tankovat motorovou naftu, je bezesporu důležitým kritériem její konečná cena. Na grafu č. 5 jsou znázorněné ceny motorové nafty v eurech na 1000 litrů platné k 31. březnu 2014 a přepočtené dle platného kurzu k tomuto dni. U států využívajících možnosti vrácení části spotřební daně jsou tyto ceny uvedeny po odečtení výše vratky. 21
Graf č. 5 - Konečná cena motorové nafty po odečtení vratky spotřební daně 1800,00 1600,00 1400,00 1200,00 1000,00 800,00 600,00 400,00 200,00 0,00 1 180,83 1 234,17 1 257,30 1 272,15 1 272,18 1 276,12 1 282,00 1 285,50 1 295,21 1 296,82 1 303,81 1 313,00 1 316,05 1 318,80 1 320,45 1 330,00 1 337,00 1 360,00 1 361,00 1 378,00 1 408,60 1 412,00 1 436,42 1 471,13 1 484,08 1 517,00 1 570,80 1 640,75 Lucembursko Belgie* Francie* Polsko Chorvatsko Slovinsko* Estonsko Lotyšsko Litva Rumunsko Bulharsko Rakousko Česká republika Španělsko* Maďarsko* Portugalsko Slovensko Malta Řecko Německo Itálie* Nizozemsko Kypr Irsko Dánsko Finsko Švědsko Spojené království * státy uplatňující vratky Cena nafty po odečtení vratky Zdroj dat: Evropská komise, v EUR na 1000 litrů Vůbec nejnižší cenu motorové nafty v rámci Evropské unie najdeme v Lucembursku, kde je cena za 1000 litrů 1180,83 EUR. Nižší cenu motorové nafty než je mediánová cena 29 v Evropské unii najdeme ze států, které měly vyjednané výjimky, v Lucembursku, Belgii, Rakousku a Španělsku. Budeme-li uvažovat průměrnou cenu 30 v Evropské unii, přibude k těmto státům ještě Portugalsko. Ze států uplatňující možnost vrácení části spotřební daně je nižší cena motorové nafty, než je mediánová cena v Evropské unii, v Belgii, Francii, Slovinsku a Španělsku. V porovnání s průměrnou cenou v Evropské unii, se k těmto státům přiřadí ještě Maďarsko. V České republice je cena motorové nafty 1316,05 EUR za 1000 litrů. Ze sousedních států České republiky je vyšší cena motorové nafty jen v Německu a na Slovensku. V Rakousku je cena jen nepatrně nižší než u nás, ale v Polsku je cenový rozdíl mnohem vyšší. Autodopravci u polských čerpacích stanic tankují o 43,90 EUR na 1000 litrů levněji než v České republice. Polská motorová nafta je se svou cenou 1272,15 EUR za 1000 litrů čtvrtou nejlevnější v Evropské unii. 29 Medián ceny (platné k 31. 3. 2014) motorové nafty v Evropské unii je 1319,63 EUR na 1000 litrů. 30 Průměrná cena (platná k 31. 3. 2014) motorové nafty je v Evropské unii 1354,68 EUR na 1000 litrů. 22
4. Situace v České republice Jelikož u výše zmíněných ukazatelů s ohledem na testovanou hypotézu vykazovala Česká republika podobné, v některých případech i výraznější hodnoty, jako státy, které měly vyjednané výjimky z nastavení spotřební daně, či využívají konceptu tzv. profesionální nafty, v následující kapitole bude podrobně popsán systém spotřebních daní v České republice. Dále bude analyzováno, zda má Česká republika předpoklady, které mohly opravňovat k zahájení jednání o výjimce z nastavení spotřební daně, či k zavedení vratek spotřební daně z motorové nafty používané k obchodním účelům (tzv. koncept profesionální nafty). 4.1. Spotřební daň v České republice Převážná část příjmů státního rozpočtu je získána výběrem daní. 31 Vzhledem ke své stabilní povaze představují spotřební daně důležitý zdroj těchto příjmů v České republice i ve všech ostatních zemích Evropské unie. Podíl spotřebních daní na celkových daňových výnosech v České republice se v posledních letech drží nad 11 % (viz tabulka č. 5). Jak můžeme vidět v tabulce č. 6 32, spotřební daň z minerálních olejů tvoří největší podíl na spotřebních daních. Tento podíl se pohybuje v průměru okolo 60 %. Motorová nafta se na celkových daňových výnosech z minerálních olejů podílí více jak 60 %. K posledním úpravám úrovně zdanění minerálních olejů v České republice došlo v novele zákona 353/2003 Sb. o spotřebních daní, která vešla v platnost 1. ledna 2010. Tato novela zvýšila úroveň zdanění motorové nafty i benzinu o 1 Kč na litr. Výše spotřební daně po navýšení je tedy na úrovni 10,95 Kč za litr motorové nafty a 12,84 Kč za litr benzinu. Tabulka č. 5 - Podíl spotřební daně na daňových příjmech Příjem z daní z toho spotřební daň 2007 2008 2009 2010 2011 2012 mld. Kč 1303 1314 1246 1263 1312 1336 celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % mld. Kč 143 126 137 138 150 152 % z celkem 10,97 % 9,59 % 11,00 % 10,93 % 11,43 % 11,38 % Zdroj dat: Ministerstvo financí České republiky 31 V České republice je to více jak 80%. Zdroj: Ministerstvo financí České republiky 32 V tabulce nejsou zahrnuty energetické daně na elektřinu, zemní plyn a pevná paliva. 23
Tabulka č. 6 - Podíl spotřební daně z minerálních olejů Spotřební daň v mld. Kč 2007 2008 2009 2010 2011 2012 pivo 3,7 3,6 3,4 4,3 4,5 4,7 tabákové výrobky a nálepky 47 37,5 37,7 42,5 45 47 víno a meziprodukty 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 líh a lihoviny 7,1 7,1 7 6,5 6,8 6,5 minerální oleje 80,8 82,1 79,5 81,4 80,9 78,8 celkem 138,9 130,6 127,9 135 137,5 137,3 podíl SPD minerální oleje (v %) 58,17 % 62,86 % 62,16 % 60,30 % 58,84 % 57,39 % motorová nafta n/a n/a 49,3 51,0 52,3 52,1 podíl motorové nafty na minerálních olejích (v %) n/a n/a 62,01 % 62,65 % 64,65 % 66,12 % Zdroj dat: Celní správa České republiky 4.2. Daň z přidané hodnoty Výsledná cena motorové nafty je také ovlivněna výší daně z přidané hodnoty (DPH). Její sazby jsou napříč Evropskou unií podobné (viz graf č. 6). Jelikož se jedná o tzv. daň ad valorem, výše daně se určuje od zdaňovaného základu (Kubátová, 2003). Výše DPH je tedy do jisté míry ovlivněna výší spotřební daně z motorové nafty, protože ta se do základu pro DPH započítává také. Vyšší spotřební daň tedy znamená i vyšší daň z přidané hodnoty, jelikož je zde v podstatě počítána daň z daně. Se znalostí výší spotřební daně a daně z přidané hodnoty lze dopočítat, jak velké je celkové daňové zatížení 1 litru motorové nafty, tedy kolik procent z konečné ceny je odvedeno státu. Průměrná cena 1 litru motorové nafty v České republice je 36 Kč 33, výše spotřební daně je 10,95 Kč za litr a sazba daně z přidané hodnoty je v současnosti 21 %. Z 36 Kč činí DPH 6,25 Kč. Celkově je tedy odvedeno státu na spotřební dani a DPH 17,20 Kč z každého litru motorové nafty, což je 47,78 % z celkové částky. Při takto vysokém daňovém zatížení je cenově neelastická motorová nafta důležitou komoditou pro příjmy státního rozpočtu. 33 Průměrná cena 1 litru motorové nafty za březen 2014 (Zdroj dat: CCS) 24
22 22 21 21 21 21 21 21 20 20 20 20 20 20 19 18 Graf č. 6 - Výše daně z přidané hodnoty platné k lednu 2014 30 27 25 25 25 25 24 24 23 23 23 23 Výše DPH v % 25 20 15 15 10 5 0 Maďarsko Dánsko Chorvatsko Německo Švědsko Finsko Rumunsko Irsko Polsko Portugalsko Řecko Itálie Slovinsko Belgie Česká republika Litva Lotyšsko Nizozemsko Španělsko Bulharsko Estonsko Francie Rakousko Slovensko Spojené Kypr Malta Lucembursko Zdroj dat: Evropská komise Tabulka č. 7 - Podíl daňové zátěže na konečné ceně Prodejní cena motorové nafty 36 Kč částka pro prodejce 18,80 Kč Spotřební daň 10,95 Kč DPH 21 % 6,25 Kč Podíl daňové zátěže celkem 47,78 % Zdroj: vlastní výpočet 4.3. Obchodní partneři České republiky Díky své poloze uprostřed Evropy je Česká republika důležitým tranzitním prostorem pro silniční nákladní dopravu. Jak můžeme vidět na obrázku č. 1, Česká republika je spojnicí tras jak mezi severem a jihem, tak i mezi východem a západem. Vzhledem k této skutečnosti se naše území stává potenciálním místem pro tankování zahraničních autodopravců, a to nejen těch, pro které je Česká republika cílovou stanicí, ale i těch, kteří tudy jen projíždí. 25
Obrázek č. 1 - Silniční trasy v Evropě Zdroj: Český statistický úřad 4.3.1. Dovoz do České republiky Česká republika má v rámci Evropské unie mnoho důležitých obchodních partnerů, kteří sem dovážejí své zboží. V tabulce č. 8 jsou uvedeni nejdůležitější obchodní partneři České republiky. S téměř 40% podílem na celkovém dovozu do České republiky je největší obchodní partner Německo. Hodnota dovezeného zboží z Německa dosáhla v roce 2013 výše 27,7 miliard EUR. Dalším důležitým obchodním partnerem pro Českou republiku je Polsko, kde podíl na celkovém dovozu je 11,42 %, což odpovídá hodnotě zboží přesahující 8 miliard EUR. Polští autodopravci však nebudou patřit k těm, co by tankovali na českých čerpacích stanicích, protože spotřební daň i cena motorové nafty je u nich nižší než v České republice. Z hlavních obchodních partnerů České republiky je mnoho těch, kteří mají ve své zemi nižší spotřební daň nebo cenu motorové nafty. Mezi významné dovozní partnery s nižší sazbou spotřební daně 34 34 U zemí využívajících vratek je výše spotřební daně braná po odečtení výše vratky. 26