Plán péče o přírodní rezervaci Křížový vrch na období 2012-2022 ZPRACOVATEL Suchopýr o.p.s., Oldichov v Hájích 5, PS 463 31, I 25419358, info@suchopyr.cz VYPRACOVALI: Martin Kresá, Alena Hlídková PO IZOVATEL: Krajský úad Libereckého kraje DATUM: listopad 2011
Seznam používaných zkratek AOPK Agentura ochrany přírody a krajiny BK buk lesní ( ) BO borovice lesní ( CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod CHÚ chráněné území DB dub letní ( ) DBZ dub zimní ( ) ex. exemplář HB habr obecný ( ) IUCN International Union for Conservation of Nature JD jedle bělokorá ( ) JK javor klen ( ) JL jilm horský ( ) JS jasan ztepilý ( ) JV javor mleč ( ) k. ú. katastrální území LHC lesní hospodářský celek LHO lesní hospodářské osnovy LHP lesní hospodářský plán LP lípa malolistá ( ) LT lesní typ MD modřín opadaví ( ) MŽP ČR Ministerstvo životního prostředí České republiky OkÚ okresní úřad OL olše lepkavá ( ) OP ochranné pásmo ORP obec s rozšířenou působností p. č. pozemková parcela číslo PR přírodní rezervace SLT soubor lesních typů SMO státní mapa odvozená TR třešeň ptačí ( ) TIS tis jedovatý ( ) ÚAP územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Frýdlant ÚHÚL Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem ZCHD zvláště chráněný druh podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ZCHÚ zvláště chráněné území podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ZO zařizovací okres (lesní hospodářské plánování) ZPF zemědělský půdní fond - 2 -
Obsah 1 Základní údaje o PR Křížový vrch a jeho ochranném pásmu... 5 1.1 Základní identifikační údaje... 5 1.2 Údaje o vyhlášení... 5 1.3 Překryv s územně-správními jednotkami... 5 1.4 Překryv s jinými chráněnými územími... 5 1.5 Překryv se soustavou Natura 2000... 5 1.6 Ochranná a bezpečnostní pásma podle ÚAP ORP Frýdlant... 5 1.7 Vymezení území a jeho ochranného pásma... 6 1.7.1 Zvláště chráněné území... 6 1.7.2 Ochranné pásmo... 6 2 Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany... 8 2.1 Charakteristika přírodních poměrů území a jeho ochranného pásma... 8 2.2 Historie využívání území... 9 2.3 Předmět ochrany ZCHÚ... 10 2.3.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu... 10 2.3.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav... 10 2.4 Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů... 14 2.5 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy... 16 2.6 Rozbor současného stavu ZCHÚ podle dílčích ploch... 17 2.6.1 Lesy... 17 2.6.2 Útvary neživé přírody... 26 2.6.3 Nelesní pozemky (ZPF, jiné výše neuvedené)... 26 2.7 Známé pozitivní a negativní vlivy lidské činnosti... 26 3 Cíl ochrany... 26 4 Zhodnocení dosavadní péče o předmět ochrany... 27-3 -
5 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize... 27 6 Zásady péče v ZCHÚ a jeho ochranném pásmu... 28 6.1 Rámcové zásady péče o ekosystémy a jeho složky tvořící předmět ochrany... 28 6.2 Zásady využívání území a jeho ochranného pásma... 32 6.2.1 Zásady hospodářského využívání... 32 6.2.2 Zásady rekreačního a sportovního využívání... 33 6.2.3 Zásady vzdělávacího a osvětového využití území... 33 6.2.4 Zásady jiných využití a činností (ochranná pásma inženýrských sítí apod.)... 33 7 Návrh zásahů a opatření... 34 7.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ... 34 7.1.1 Lesy... 34 7.1.2 Nelesní pozemky... 34 7.2 Návrh na vzdělávací a osvětové využití území... 34 7.3 Návrh zásahů v ochranném pásmu ZCHÚ... 34 7.4 Potřeby zaměření, označení a technického vybavení ZCHÚ a OP... 34 7.5 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území... 34 7.6 Přehled potřeb průzkumů a sledování... 35 8 Předběžné orientační vyčíslení nákladů na realizaci návrhů... 35 9 Použité podklady a zdroje informací... 36 10 Přílohy... 38-4 -
1 Základní údaje o PR Křížový vrch a jeho ochranném pásmu 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 1804 kategorie ochrany: přírodní rezervace název území: Křížový vrch kategorie IUCN řízená rezervace 1.2 Údaje o vyhlášení druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: nařízení okresního úřadu název orgánu, který předpis vydal: Okresní úřad v Liberci číslo předpisu: 1/96 datum platnosti předpisu: 9. 4. 1996 datum účinnosti předpisu: 1. 5. 1996 1.3 Překryv s územně-správními jednotkami kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec: katastrální území: 1.4 Překryv s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: 1.5 Překryv se soustavou Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita: Liberecký Liberec Frýdlant Frýdlant Frýdlant bez překryvu bez překryvu bez překryvu bez překryvu bez překryvu 1.6 Ochranná a bezpečnostní pásma podle ÚAP ORP Frýdlant Uvádí výčet všech ochranných pásem vymezených na základě právních předpisů ČR a zasahujících do PR Křížový vrch nebo jejího ochranného pásma. Uvedené jsou název, zákonná norma stanovující podmínky vymezení a výměru ochranného pásma zasahující do samotného ZCHÚ nebo ochranného pásma. Grafické vyjádření poskytuje mapová příloha. ochranné pásmo národní nemovité kulturní památky státního hradu a zámku Frýdlant ze zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, zahrnuje celou severní část PR Křížový vrch, tj. mimo oddělené části s remízem, výměra v ZCHÚ ~ 10.02 ha (95.52 %), výměra v OP ~ 2.80 ha (33.73 %); - 5 -
ochranné pásmo železniční trati 037 Liberec Černousy ze zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, zahrnuje cca 60 m široký pás PR Křížový vrch včetně OP podél železniční trati, výměra v ZCHÚ ~ 2.24 ha (21.35 %), výměra v OP ~ 1.35 ha (16.27 %); ochranné pásmo silnice III. třídy 2901 Frýdlant Větrov ze zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, zasahuje pouze marginální část jižního cípu OP v ostré levotočivé zatáčce silnice, výměra v ZCHÚ 0.00 ha (0.00 %), výměra v OP ~ 0.03 ha (0.36 %); 1.7 Vymezení území a jeho ochranného pásma 1.7.1 Zvláště chráněné území Viz. PR Křížový vrch i její ochranné pásma leží v katastrálním území Frýdlant. Jak je zřejmé z tabulky, došlo ke změně číslování pozemků. Změna je dána rozdělením původních pozemků na menší části. Grafické vymezení vlastního ZCHÚ na podkladě katastrální mapy viz mapová příloha. Pro vizualizaci hranice ZCHÚ a jeho ochranného pásma byly použity georeferencované vektorové vrstvy poskytnuté zadavatelem.!# ( $%&') * +,+ -!./012 ČÍSLO PARCELY VLASTNÍK VÝMĚRA KATASTR VYHLAŠOVACÍ DRUH POZEMKU NEMOV. DOKUMENT LV NÁZEV CELKOVÁ ZCHÚ 3271 lesní pozemek 10001 Město Frýdlant 8 542 m² 8 542 m² 3477 ostatní plocha 10001 Město Frýdlant 1 380 m² 1 380 m² (neplodná půda) 3485 lesní pozemek 109 Lesy České republiky, s.p. 4 687 m² 4 687 m² 3478/1 3478 lesní pozemek 109 Lesy České republiky, s.p. 741 m² 741 m² 3478/2 3478 lesní pozemek 1088 Neumann František 1 310 m² 1 310 m² 3478/3 3478 lesní pozemek 109 Lesy České republiky, s.p. 321 m² 321 m² 3478/4 3478 lesní pozemek 109 Lesy České republiky, s.p. 100 m² 100 m² 3478/5 3478 lesní pozemek 10001 Město Frýdlant 87 792 m² 87 792 m² CELKOVÁ VÝMĚRA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ 104873 m² (10,49 ha) 1.7.2 Ochranné pásmo Viz na straně 7. PR Křížový vrch i její ochranné pásma leží v katastrálním území Frýdlant. Vymezení ochranného pásma na podkladu katastrální mapy je patrné z mapové přílohy. Pro vizualizaci hranice ZCHÚ a jeho ochranného pásma byly použity georeferencované vektorové vrstvy poskytnuté zadavatelem. - 6 -
#!011#!#! 2 00##. #!011# 0.#0.12 2 10./0.!!101 #.02 1 21 2 0202! 122 0.2 /1 2!!2 #!01!# 212 0.002/ *#1 0!/ / +,+ -!./012+ ČÍSLO PARCELY VLASTNÍK VÝMĚRA KATASTR VYHLAŠOVACÍ DRUH POZEMKU OCHRANNÉ LV NÁZEV CELKOVÁ NEMOV. DOKUMENT PÁSMO 1289 ostatní plocha 10001 Město Frýdlant 502 m² 184 m² (ostatní komunikace) 1333 ostatní plocha 944 Správa železniční 45 631 m² 12 989 m² (dráha) dopravní cesty, s. o. 3483 ostatní plocha 1088 Neumann František 114 m² 114 m² (ostatní komunikace) 3486 orná půda 1496 Bobek Jiří, 27 193 m² 1 846 m² Dvořáková Marie, Karásková Anna, Koudelková Jaroslava 3550 trvalý travní porost 2537 Klinger Jaroslav 1 796 m² 699 m² 1472/1 trvalý travní porost 10002 Pozemkový fond 97 360 m² 11 685 m² České republiky 3272/1 3272 trvalý travní porost 2883 Hrdličková Jana 22 689 m² 8 063 m² 3272/2 3272 trvalý travní porost 1088 Neumann František 14 850 m² 6 326 m² 3479/2 trvalý travní porost 10001 Město Frýdlant 3 821 m² 3 686 m² 3479/3 3479/1 trvalý travní porost 1088 Neumann František 11 237 m² 8 167 m² 3479/4 3479/1 trvalý travní porost 1088 Neumann František 1 363 m² 1 352 m² 3479/5 3479/1 trvalý travní porost 1088 Neumann František 4 292 m² 4 292 m² 3479/6 3479/1 trvalý travní porost 2546 Drbohlavová Zdeňka, 17 494 m² 7 561 m² Králiková Miloslava 3484/1 3484 trvalý travní porost 2523 Ing. Procházka Josef 19 846 m² 6 734 m² 3484/2 3484 trvalý travní porost 1088 Neumann František 15 022 m² 8 022 m² 3534/1 ostatní plocha (ostatní komunikace) CELKOVÁ VÝMĚRA OCHRANNÉHO PÁSMA 10001 Město Frýdlant 969 m² 166 m² 81 886 m² (8,19 ha) - 7 -
2 Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Charakteristika přírodních poměrů území a jeho ochranného pásma Stručná charakteristika území byla vesměs převzata z Plánu péče pro přírodní rezervaci Křížový vrch na období 2002 2011 (VIŠŇÁK 2001). Ke změnám přírodních podmínek řešeného území za dobu platnosti původního plánu péče nedošlo. Zájmové území PR Křížový vrch zahrnuje příkrý zalesněný svah na levém břehu Smědé a samostatný remízek na plochém pahorku JZ od hlavní části rezervace. Ochranné pásmo zaujímá lesní lemy a kulturní louky. Geomorfologicky spadá území do celku Frýdlantská pahorkatina (DEMEK et al. 1987), který je součástí Krkonošsko-jesenické soustavy (dříve Sudety) a Krkonošské podsestavy (dříve Západní Sudety). Reliéf je na většině území značně exponovaný zahrnuje převážně východní svahy o sklonitosti 20 50. Východní okraj rezervace je plochý, sedimentární, ohraničený náspem železniční trati. Svahy jsou rozčleněny soustavou prohybů, které oddělují nízké hřbítky. Samostatně ležící remízek má reliéf jednoduchý, ploše vypouklý, bez příkřejších svahů. Horninové podloží tvoří nefelinický bazanit (CHALOUPSKÝ 1990), tj. bazická až ultrabazická vyvřelina, která dává vzniknout minerálně silným půdám. Horninové podloží vystupuje na povrch v podobě balvanových proudů a moří, více méně zazeměných. Ojediněle je při hraně svahu vyvinut i menší mrazový srub. Význačným prvkem reliéfu je opuštěný kamenolom v jižní části rezervace. Poměrně krátké kolmé stěny, tvořící amfiteátr, přecházející do rozsáhlých balvanových akumulací. Na ně pak navazuje rozlehlé dno lomu, dnes vyplněné mokřinou. Půdní pokryv území tvoří převážně eutrické kambizemě až rankery (NOVÁK 1993, nomenklatura půd viz HRAŠKO et al. 1991). Půdy se vyznačují nasyceným sorpčním komplexem o značné kapacitě, vyšší hodnotou ph a příznivou formou humusu (mulový moder). Značně se liší svojí hloubkou a obsahem hrubého skeletu. Ve svahových konvekcích jsou půdy mělčí, vysýchavější, mající spíše ráz typické až dystrické kambizemě. Při úpatí svahu se uplatňuje pseudoglejová kambizem až typický glej. Z klimatického hlediska leží okolí Frýdlantu na styků tří rajonů mírně teplé oblasti MT 2, MT 7 a MT 9 (QUITT 1971). Podnebí je poměrně teplé, s mírnou zimou, termicky dosti oceánické. Srážkové úhrny jsou vzhledem k nadmořské výšce vysoké, což je podmíněno blízkým návětřím Jizerským hor. V porovnání s horami má však Frýdlant nápadně nízký podíl srážek za chladný půlrok. Vegetační pokryv tvoří až na výjimky les, který je do značné míry přirozeného charakteru. Jedná se o smíšené porosty většinou s převažující lípou srdčitou, dále s javorem mléčem i klenem, jasanem, habrem, vzácněji s bukem, lípou velkolistou, jilmem horským a smrkem; v nivě přistupuje olše lepkavá a topol bílý. Menší část porostu na severovýchodě tvoří vysázený modřín. Porosty jsou převážně ve stádiu kmenoviny, zřetelně různověké, s přirozenou obnovou pomístně odpovídající světelným podmínkám, ale víceméně odolávající tlaku zvěře. Fytocenologicky se jedná především o suťové lesy as. - 8 -
(, které okrajově přecházejí do listnatých hájů as. : (, lokálně jsou dochovány i zbytky bikové a květnaté bučiny asociací ( a (. Suťové lesy v nejexponovanějších (balvanitých) polohách jsou již hodnoceny v rámci as. : (, fragment lužního lesa odpovídá as. 8 (. 2.2 Historie využívání území V rámci historie využívání řešeného území nebyly oproti původnímu plánu péče zaznamenány žádné změny. Text je převzat z plánu péče na roky 2001 2011 (VIŠŇÁK 2001). V blízkosti zájmové lokality se nachází hrad Frýdlant, který je písemně doložen již z r. 1278. Osídlení je zde ale staršího data podle pověsti měla stát na Zámeckém vrchu již v 11. století strážní věž. V tu dobu byla okolní krajina nepochybně ještě souvisle pokrytá pralesem, jen málo dotčeným lidskou činností. Tento stav se ale rychle měnil, neboť již v r. 1381 je dokládána blízká osada Větrov. Konkrétní údaje k historii Křížového vrchu by bylo možné získat teprve po důkladném studiu archivních materiálů. Lze tedy jen spekulovat, jak se území pod vlivem člověka vyvíjelo. Budování středověkého hradu a města při jeho úpatí si vyžádalo značné množství dřeva, které bylo získáváno v okolních lesích. Přednostně byly těženy dobře přístupné porosty ležící nejblíže staveništi. Les náležící do dnešní přírodní rezervace je od hradu i města oddělen tokem Smědé, a proto byl zpočátku patrně rozsáhlejších těžeb ušetřen. S rostoucí poptávkou po dříví došlo však nejspíše i na něj. Lze tak usuzovat z pozměněné druhové skladby i degradace bylinného podrostu. V původní druhové skladbě lesních porostů na srovnatelných stanovištích byla kromě lípy, javorů a jasanu výrazně zastoupena i jedle a v méně exponovaných polohách pravděpodobně převládal buk. Jedle postupně spontánně vyhynula, buk byl vytěžen a vzhledem ke kompetici dalších listnatých dřevin se již ve větší míře neobnovil. Vytěžené porosty byly ponechány přirozené obnově. Vysoký podíl lípy přitom ukazuje na možnost, že těžba nebyla jednotlivá, ale spíše plošná, což zvýhodňuje lípu před javorem a bukem. V severní části lesa se nachází pozůstatky křížové cesty, která zde byla založena nejpozději v 18. století a využívána byla ještě zřejmě ještě po větší část století následujícího. Les v okolí křížové cesty, resp. severně od ní, byl zřejmě značně prosvětlen, nebo zde nebyl vůbec. Na tuto variantu ukazuje druhově chudý, až synantropní, podrost současného lesa, který se zřetelně odlišuje od okolních porostů. Významným zásahem do území byla těžba kamene v jižní části rezervace. Kámen mohl být využíván již při stavbě frýdlantského hradu, rozsáhlejší těžba bude spíš novějšího data, z 2. pol. 19. až 1. pol. 20. století. Přesnější datování těžby by bylo možné určit studiem archivních materiálů. Lom měří v nejdelším místě asi 120 m na délku a kolem 70 m na šířku. Původní dno lomu je z velké části překryto balvanitou sutí, která vznikla zvětráváním příkrých, víceméně kolmých lomových stěn. Celková plocha těžbou ovlivněného území činí 0,6 0,8 ha s tím, že východní hranici lomu nelze přesně stanovit, neboť plynule přechází do nivy. S těžbou kamene jistě souviselo i mýcení přilehlého lesa. V roce 1857 byla uvedena do provozu železniční trať Liberec - Černousy, která dnes tvoří východní okraj rezervace. Stavbou trati došlo k odříznutí zalesněného svahu stávající rezervace od řeky. Samostatný remízek byl i v minulosti, stejně jako dnes, malou lesní enklávou uprostřed zemědělské půdy, využívané střídavě jako pole, louka či pastviny. Již v dřívějších dobách - 9 -
tak docházelo k ruderalizaci pasoucím se dobytkem. Dokladem lidské činnosti jsou i kamenné snosy rozmístěné po obvodu remízku. 2.3 Předmět ochrany ZCHÚ 2.3.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Zbytek klimaxových lesních společenstev Frýdlantska charakteru dubohabrových a dubolipových hájů (sv. ), suťového listnatého lesa (sv. () a fragmentů dalších přirozených společenstev lesů dubobukového vegetačního stupně s bohatým bylinným patrem, obohaceným o některé demontánní prvky tento jev, související s množstvím srážek a blízkostí hor, je typický pro nižší polohy Frýdlantska. Část lesního porostu je regionálně významným nalezištěm chráněného rostlinného druhu lilie zlatohlávku. 2.3.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. ekosystémy Jak naznačuje předchozí odstavec, předmět ochrany spadá především do oblasti lesních ekosystémů, konkrétně se jedná o komplex zachovalých lesních fytocenóz typu suťového lesa s přechody do listnatých hájů, květnatých i acidofilních bučin, okrajově i lužní les. Podrobnější rozbor současného předmětu ochrany a jejich zastoupení v ZCHÚ shrnuje na straně 11 a vegetační mapa v příloze. - 10 -
#/01.2 #!01!# ( 2+ NÁZEV EKOSYSTÉMU PODÍL PLOCHY POPIS EKOSYSTÉMU ZCHÚ (%) (NEUHÄUSLOVÁ 1998) Společenstva svazu /(!1 (asociace!( %0!12, :!!0/( -!012) Společenstva svazu %0!11 ;asociace :/0! 1!(%0!12 2//0!(/12 /210 Společenstva svazu <(-011 ;asociace /!.020( -02 Společenstva svazu /(-01 ;asociace /(-02 B. druhy 54,6 Trvalá společenstva převážně listnatých lesů na sutích a balvanitých rozpadech s nevyzrálými půdami v kolinním až montánním stupni. V druhové skladbě převládají ušlechtilé listnáče (javory, jilm, jasan) a lípy. V sukcesně starších fytocenózách se objevují také klimaxové dřeviny (habr, buk, jedle). 24,0 Stinné dubohabřiny s dominantním dubem zimním a habrem s častou příměsí lípy, dubu letního a stanovištně náročnějších listnáčů. Ve vyšších či inverzních polohách přistupuje buk a jedle. 8,0 Ptačincové olšiny lužních poloh s olší lepkavou. 9,1 Lipová bučina s lípou srdčitou ve stromovém patře dominuje buk, příměs tvoří habr, lípa, dub zimní, řidčeji jedle. Výskyt v submontánním stupni, převážně v rozpětí nadmořské výšky 400 600 m, na mezotrofních až eutrofních kambizemích jako klimaxové lesní společenstvo. 1,7 Biková bučina představuje edafický klimax v submontánním až montánním stupni podmíněný půdami vyvinutými na minerálně chudých kyselých horninách (ruly, žuly, fylity). Flóra Bylinný podrost zahrnuje velmi bohatou lesních rostlin. Ochranářsky nejvýznamnější druhy zařazené do Červeného seznamu (HOLUB & PROCHÁZKA 2000) shrnuje. =#!01 101.!# 001 10!1 10!2/1 2!#+ STUPEŇ OCHRANY LATINSKÝ NÁZEV ČESKÝ NÁZEV C3 ohrožené taxony Áron plamatý Lipnice oddálená C4 vzácnější taxony Jedle bělokorá vyžadující další pozornost Mokrýš vstřícnolistý Dymnivka bobovitá? Lýkovec jedovatý Lilie zlatohlavá! Bradáček vejčitý @ (! Hlístník hnízdák Hořec tolitovitý A Rozrazil horský - 11 -
Z druhů rostlin zvláště chráněných podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. se vyskytující v PR Křížový vrch: áron plamatý ( ), lilie zlatohlavá ( ), hořec tolitovitý ( ). Bližší údaje o těchto druzích uvádí na straně 15. Další význačné druhy rostlin vyskytující se v PR Křížový vrch: (samorostlík klasnatý), (pižmovka mošusová), (sasanka pryskyřníkovitá), (kopytník evropský), B (sveřep Benekenův), (zvonek broskvolistý), (ostřice jarní), (ostřice prstnatá), (čarovník pařížský), (konvalinka vonná), (jahodník vyšší), 6 (křivatec žlutý), * (jaterník podléška), (mokrýš střídavolistý), (podbílek šupinatý), (hrachor jarní), (zimolez pýřitý), : (černýš hajní), : (strdivka jednokvětá), (zvonečník klasnatý), (lipnice Chaixova), (kokořík mnohokvětý), (kokořík přeslenitý), (plicník tmavý), (plicník lékařský), (kopretina chocholičnatá),! (pryskyřník kosmatý),! (meruzalka alpská), 8 (ptačinec hajní), (pryšec sladký). Pozoruhodná jsou i společenstva skalních štěrbin ve stěně opuštěného lomu a na vrcholu balvanité suti na samostatném bezlesí tvořená především kapradinami (sleziník severní), (sleziník červený), (puchýřník křehký), (osladič obecný). Celkem bylo v zájmovém území zjištěno 210 druhů vyšších rostlin, déle trvajícím průzkumem by tento počet nejspíš ještě vzrostl (VIŠNÁK 2001). Bližší charakteristika vegetačních poměrů tvoří samostatnou přílohu Botanický průzkum (VIŠŇÁK 2001). Fauna Z hlediska fauny jsou předmětem ochrany druhy typické a vázané na stanoviště dochovaných lesní společenstva dubohabrových, resp. dubolipových hájů, suťových lesů, lužních poloh a přechod lesních a lučních porostů na hranici rezervace a jejího ochranného pásma. Vycházet lze prakticky z jednoho komplexnějšího zoologického průzkumu provedeného v letech 2004 2005 (KŮRKA & VONIČKA 2006). Citovaný zoologický průzkum zaměřen na níže uvedené, důležité skupiny živočichů: pavouci ( ), brouci ( 8 8, obratlovci (A. Průzkum zahrnuje hodnocení prostředí PR Křížový vrch z hlediska stupně antropogenního ovlivnění, resp. stavu biotop. Hodnocení je založené na bioindikačním rozboru zjištěných druhů čeledí a 8 (HŮRKA & VESELÝ & FARKAČ 1996 a BOHÁČ J. & MATĚJÍČEK J. & ROUS R. 2006 in KŮRKA & VONIČKA 2006). Na tomto podkladě, lze dochované biotopy, které tvoří předmět ochrany PR Křížový vrch, považovat za antropogenně slabě ovlivněné. Zoologický průzkum KŮRKA & VONIČKA 2006 tvoří přílohou plánu péče. - 12 -
Pavouci, (KŮRKA & VONIČKA 2006) Průzkum KŮRKA & VONIČKA 2006 hodnotí PR Křížový vrch archnologicky jako druhově středně bohatou převážně druhy mezofytika, druhy čistě termofytické nebo oreofytiké nezjištěny. Průzkum KŮRKA & VONIČKA 2006 zaznamenal celkem 95 druhů. Z toho pouze 6 druhů čeledi lze hodnotit jako ekologicky významné upřednostňující původní, klimaxová stanoviště (v závorce celkové počty na stanovištích výskytu v PR Křížový vrch):? (suťový les 1 ex., mokřadní olšina 3 ex.), * (suťový les 7 ex., mokřadní olšina 11 ex.), (suťový les 1 ex.) 8 (suťový les 1 ex., mokřadní olšina 3 ex.), 8 (doubrava a jižní okraj lesa 1 ex.), E (suťový les 1 ex.). Podstatný je výskyt druhu plachetnatky. Jedná se typický druh suťových lesů, v ČR inventarizovaný pouze na několika místech a v Červeném seznamu bezobratlích (FARKAČ & KRÁL & ŠKORPÍK 2005) v kategorii zranitelný (VU). Brouci, (KŮRKA & VONIČKA 2006 Inventarizační průzkum Kůrka & Vonička 2006 zjistil celkem 120 druhů z převážně terestrických čeledí (střevlíkovití, 40 druhů), 8 (drabčíkovití, 57 druhů), 8 (mrchožroutovití, 6 druhů) a (lanýžovníkovití, 17 druhů). Z hlediska brouků je území PR Křížový vrch velmi cenné s vhodnými podmínkami zejména pro druhy teplejších lesů pahorkatin. K ekologicky nejvýznamnějším a vzácným patří 14 druhů (v závorkách počty exemplářů na stanovištích v PR Křížový vrch): 4 (4) (lužní poloha 2 ex.), * (lužní poloha 1 ex., typicky stepi okraje polí a pastvin), (jižní okraj rezervace 1 ex., typicky louky, pole, meze, pastviny), (svahový les 3 ex., typicky such. až polovlh. zastíněná st.), (lesní poloha 1 ex., typicky okraje lesů, pastviny, pole, lomy); čeleď 8 (1) 8 (lužní ploha 1 ex., typicky vlhké biotopy); čeleď (3) (zemní pasti 5 ex., typicky vázaný na nory savců, suti), (zemní pasti 6 ex., typicky otevřená krajina), @ (zemní pasti 1 ex., typicky otevřená krajiny); čeleď 8 (6) = (2 ex., typicky břehy potoků, pramenišť v mechu a detritu), (svahový les 7 ex., typicky lesy a jejich okraje), 8 (lužní poloha 2 ex., typicky podm. louky, břehy potoků), (zemní pasti 2 ex., fytodetrikol a muscikol zbytky rostlin), (lužní poloha 1 ex., skrytě žijící obskuricol typicky sutě, nory), ) (zazemněná suť 2 ex., ne zcela známá bionomie). Z Červeného seznamu bezobratlých (FARKAČ & KRÁL & ŠKORPÍK 2005) patří mezi ohrožené (EN) druhy =,, a mezi zranitelné druhy (VU) 8, ). - 13 -
Celorepublikově významný se jeví nález vzácného až ojedinělého druhu. Jedná se o reliktní druhy, nalezený pouze na Moravě (suchá až polosuchá stanoviště s úplným až částečným zástinem listnaté lesy, strže aj. nížin až podhůří. Nejbližší potvrzené výskyty v Pertolticích na Frýdlantsku a Varnsdorfu. Obratlovci (KŮRKA & VONIČKA 2006 Z hlediska předmětu ochrany se jako zásadní jeví bohatá avifauna, vázaná na zachovalý lesní komplex. PR Křížový vrch, jako takové, poskytuje vhodné podmínky pro výskyt hlavně lesních druhů obratlovců. Prakticky bezzásadový režim hospodaření, spojený s výskytem starých listnatých stromů, přináší velmi dobré podmínky pro zjištěný výskyt doupných druhů ptáků lejsek šedý, lejsek černohlavý, brhlík, sýkory aj. V PR Křížový vrch a jejím ochranném pásmu byl inventarizací prokázán výskyt celkem 51 druhů obratlovců. Z toho 2 druhy obojživelníků ( ), ptáci () a savci (: ). Výskyt plazů (! ) průzkum neprokázal. Z celkem 8 druhů obratlovců, podléhající zvláštní druhové ochraně podle zákona č. 114/1992 Sb., jsou 4 ptačí druhy vázané na otevřené krajině zjištěny pouze v ochranném pásmu (bramborníček hnědý, křepelka obecná, strnad luční, ťuhýk obecný). Ke zvláště chráněným a nejvýznamnějším druhům PR Křížový vrch a jejího ochranného pásma lze řadit (v závorce stanoviště výskytu): třída B (les vlastní rezervace); třída 8 (louky a pastviny ochranné pásmo), : (les vlastní rezervace), : (louky a pastviny ochranné pásmo), (louky a pastviny ochranné pásmo), (les vlastní rezervace), = (les vlastní rezervace); třída : 8 (les vlastní rezervace) Celkem 15 druhů obratlovců je zařazeno do Červeného seznamu obratlovců (PLESNÍK, HANZAL & BREJŠKOVÁ 2003) v kategorii zranitelný (VU)? : v kategorii téměř ohrožený (NT) B 8 v kategorii málo dotčený (LC 8 : = a v kategorii nevyhodnocený (NE) 8. 2.4 Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Soupis zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů uvádí na straně 15. Seznam zvláště chráněných živočichů byl zpracován na základě zoologického průzkumu KŮRKA & VONIČKA 2006. - 14 -
/ *2 #! 11 #.!#!2/1 0 # ;$%&./ #/ * 12!20 21#!2.!/ + L +) 2!!. 12! 2011 10 1!.1!0. + LL>L +) #!01!. 0!01) /021 11 02 /1 212 1 20/20 /0 0 2 /0 #./! = + ROSTLINY NÁZEV DRUHU Áron plamatý Lilie zlatohlavá Hořec tolitovitý KATEGORIE OCHRANY AKTUÁLNÍ POČETNOST NEBO VITALITA POPULACE ohrožený maloplošný výskyt, 2 lokality, porosty do 1 m 2 (VIŠŇÁK 2001) ohrožený POPIS BIOTOPU, POZNÁMKY vlhké lužní nebo jiné listnaté lesy na humózních půdách dle ústního sdělení BURDA světlé listnaté lesy na živných půdách, ve 2011 stabilní populace vyšších polohách i otevřené louky čítající cca 2000 jedinců ohrožený ojedinělý výskyt při jižním okraji lesa (VIŠŇÁK 2001) vlhčí horské lesy a lesní lemy, světlé louky či podél cest, v pásmu od pahorkatin až do subalpínského stupně ŽIVOČICHOVÉ NÁZEV DRUHU strnad luční : křepelka polní žluva hajní = střevlík Ullrichův ropucha obecná B bramborníček hnědý 8 lejsek šedý : ťuhýk obecný žluna šedá veverka obecná 8! KATEGORIE AKTUÁLNÍ POČETNOST, OCHRANY VITALITA POPULACE kriticky 3 zpívající samci, ohrožený reprodukce? silně volající samec, ohrožený reprodukce? POPIS BIOTOPU DRUHU, POZNÁMKY otevřená krajiny luk a polí s roztroušenými dřevinami (solitéry, skupinky, bř. porosty) pole, louky a neobdělané plochy OCHRANNÉ PÁSMO silně ohrožený 1 pár hnízdící, reprodukce listnaté lesy, remízy, sady, břehové porosty ohrožený 1 exemplář, okraje lesů, pastviny, pole, lomy stav populace nejasný ohrožený pouze letní a zimní úkryt světlé lesy - letní a zimní úkryty, na území rezervace není vhodná vodní plocha k repr. ohrožený 1 pár hnízdící, vlhčí rovinaté louky s vysokou travou a reprodukce jinými bylinami, OCHRANNÉ PÁSMO ohrožený několik hnízdících párů, hlavně okraje listnatých porostů, remízy, reprodukce sady, aleje ohrožený 1 pár hnízdící, sušší travnaté plochy s roztroušenými reprodukce křovinami, OCHRANNÉ PÁSMO ohrožený 1 pár, pravděpodobně listnaté a smíšené lesní porosty hnízdící, reprodukce ohrožený několik jedinců, lesní porosty a větší remízy stálá populace Pokud jde o zvláště chráněné druhy živočichů, s ohledem na stanovištní podmínky PR Křížový vrch lze očekávat výskyt dalších zvláště chráněných druhů živočichů v kategorii kriticky ohrožených druhů zmije obecná (A ), v kategorii silně ohrožených druhů ještěrka obecná ( ), slepýš křehký ( ), skokan štíhlý (! ), plšík lískový (: ) v kategorii ohrožených druhů užovka obojková (@ ), krahujec obecný ( ), krkavec velký ( ), zemní druhy mravenců rodu spp. nebo čmeláci rodu B spp. Jedná se o druhy, které jsou z dané oblasti známé z jiných lokalit. V PR Křížový vrch však jejich výskyt věrohodně nedoložil ani průzkum KŮRKA & VONIČKA 2006 ani jiné zdroje (nálezová databáze AOPK apod.). Doložení výskytu/absence těchto druhů je tedy věcí dalších - 15 -
průzkumů. Z hlediska potřeb dalšího průzkumu lze jako žádoucí hodnotit opakování hodnocení stavu dochovaných ekosystémů bioindikační metodou MORAVEC et al. (2006), založenou na rozboru vybraných skupin živočichů střevlíkovitých ( ) a drabčíkovitých (8 ). 2.5 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Povolení výjimek a souhlasy k činnostem výzkum vydal: Vláda ČR, dokument: usnesení, číslo dokumentu: 1473/2009, vydáno: 30.11.2009, účel: výzkumné monitorovací práce a sběr dat, platnost: neomezena, poznámka: výstupy nejsou evidovány v rezervační knize. Povolení výjimek a souhlasy k činnostem výzkum vydal: Vláda ČR, dokument: usnesení, číslo dokumentu: 1483/2009, vydáno: 30.11.2009, účel: studium čel., <,, :,, platnost: do 31.12.2015, poznámka: výstupy nejsou evidovány v rezervační knize. Souhlasy k činnostem PR a OP pro stavební práce na obnově křížové cesty vydal: Krajský úřad Libereckého kraje, dokument: rozhodnutí o udělení souhlasu k činnostem v ZCHÚ a jeho OP, číslo dokumentu: KULK/19613/2010, vydáno: 22. 4. 2010, účel: stavební práce v rámci obnovy chodníků a kamenných prvků křížové cesty, platnost: bez omezení, poznámka: záměr dosud nerealizován. Územní plán sídelního útvaru Frýdlant vydal: Město Frýdlant, dokument: vyhláška, číslo dokumentu: 16/2/1998, vydáno: 04.02.1998, účinnost: 01.03.1998, změny: bez dopadu na PR Křížový vrch a její ochranné pásmo, poznámka: příprava nového územního plánu ve fázi návrhu zadání. Lesní hospodářský plán LHC 41000 Frýdlant platnost: do 31.12.2011, vlastník: Lesy České republiky, s. p., prostorové vymezení: a mapová příloha Mapa dílčích ploch. - 16 -
Lesní hospodářský plán LHC 410403 Město Frýdlant platnost: do 31.12.2011, vlastník: Město Frýdlant, prostorové vymezení: a mapová příloha Mapa dílčích ploch. Lesní hospodářské osnovy LHC 410802 LHO Liberec, ZO Frýdlant platnost: do 31.12.2011, vlastník: Město Frýdlant, prostorové vymezení: a mapová příloha Mapa dílčích ploch. 2.6 Rozbor současného stavu ZCHÚ podle dílčích ploch 2.6.1 Lesy Základní údaje o lesích PR Křížový vrch shrnuje. Prostorové rozložení jednotlivých lesních hospodářských celků je patrné z mapové přílohy Mapa dílčích ploch. /0.1,.0 /#!#+ PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLAST 20 Lužická pahorkatina LESNÍ VEGETAČNÍ STUPEŇ 3 dubo-bukový LESNÍ HOSPODÁŘSKÝ CELEK OBDOBÍ PLATNOSTI LHP/LHO LHC 41000 Frýdlant 01.01.2001 31.12.2011 LHC 410403 Město Frýdlant 01.01.2001 31.12.2011 LHC 410802 LHO Liberec, ZO Frýdlant 01.01.2001 31.12.2011 ORGANIZACE LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Lesy České republiky, s. p., LS Frýdlant, revír Raspenava Město Frýdlant Neumann František POROSTY 515 B a 6a 515 B a 7 515 B a 10a 515 B b 6b 515 B b 10b 515 B b 15a 515 B b 15b 515 B b 101 515 B b 102 515 B b 103 515 B c 15c Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Viz a mapová příloha lesnická porostní a typologická mapy. #/.! 0 021! /1# 2!#+ PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLAST 20 Lužická pahorkatina LESNÍ TYP NÁZEV LT PŘIROZENÁ SKLADBA VÝMĚRA V ZCHÚ (LT) 3A1 Lipodubová bučina bažanková (PLÍVA 1987) BK 5, LP 2, DB 1, JV 1, JD 1 PODÍL (%) (ha) 10,48 100,00 Porostní skupiny 515 B 6b a 515 B 6a jsou v hospodářské knize zařazeny do LT 3A1, přestože svým charakterem odpovídají spíše SLT 3L (jasanová olšina). - 17 -
Porovnání přirozené a současné skladby lesa Viz.!1 1!1 0 01 /0. /0!#+ ZKRATKA NÁZEV DŘEVINY SOUČASNÉ ZASTOUPENÍ (ha) SOUČASNÉ ZASTOUPENÍ (%) PŘIROZENÉ ZASTOUPENÍ (ha) (PLÍVA 1987) Jehličnany PŘIROZENÉ ZASTOUPENÍ (%) MD Modřín opadavý 0,27 2,58 0 0 SM Smrk ztepilý Jednotlivě ------- 0 0 vtroušený JD Jedle bělokorá 0 0 1,05 10% Listnáče LP Lípa malolistá 5,05 48,20 2,1 20% JK Javor klen 1,48 14,12 0 0% DB Dub letní 1,30 12,45 1,05 10% JS Jasan ztepilý 1,04 9,93 0 0% JV Javor mléč 0,47 4,51 1,05 10% OL Olše lepkavá 0,41 3,91 0 0% BK Buk lesní 0,23 2,14 5,24 50% HB Habr obecný 0,19 1,79 0 0% TR Třešeň ptačí 0,04 0,37 0 0% Celkem 10,48 100 % ----- ----- Porovnání přirozené druhové skladby (stanovené dle typologického systému ÚHÚL) a současné druhové skladby (stanovené z LHP) touto formou nemá optimální vypovídací hodnotu. Přirozená druhová skladba dle typologického systému ÚHÚL nezohledňuje rozdíly mezi druhovým složením na úrovni jednotlivých lesních typů. Například pro soubor lesních typů 3A uvádí VIEWEGH (1999) přirozené druhové složení (vždy podle podmínek) v mnohem širším spektru (BK 4-7, DBZ ±2, JD ±2, BO 0-1, HB +, JV 1-2, JS +, JL +, LP+v ±2, jeřáb břek 0±, TR 0±, (TIS 0±)), a to včetně dřevin, které v pojetí přirozené druhové skladby podle PLÍVA 1987 chybí, a na řešeném území se vyskytují. Avšak i bez ohledu na výše zmíněné rozdíly v pojetí přirozené dřevinné skladby, které se týkají víceméně dřevin s nižším zastoupením či dřevin vtroušených (jasan, habr, třešeň apod.), jsou na první pohled zřejmé podstatnější rozdíly mezi přirozenou a současnou druhovou skladbou. V současných porostech je především nedostatečně zastoupen buk (2,14 % oproti původním 50 %), naopak nadmíru se uplatňuje lípa (48,2 % oproti původním 20 %), což je pravděpodobně způsobeno hospodářskými zásahy v minulosti (těžba buku) a následnou sekundární sukcesí ve prospěch lípy a dalších dřevin, kterým buk po změně podmínek nedokázal účinně konkurovat. V přirozené druhové skladbě na SLT 3A se také přirozeně nevyskytuje olše lepkavá, která je zastoupena 3,91%. V tomto případě se jedná o další zkreslující údaj. Olše se vyskytuje pouze v lužní poloze, která není zavedena jako samostatný SLT, přestože by to bylo na místě. Lužní poloha odpovídá SLT 3L (jasanová olšina), ve kterém se olše vyskytuje přirozeně. Zastoupením 2,58 % se v lokalitě uplatňuje také modřín opadavý, který je druhem alochtonním. Většina stromů je na hranici životnosti, nereprodukují se a pro lokalitu nepředstavují žádné riziko. - 18 -
Hodnocení přirozenosti lesních porostů Hodnocení přirozenosti lesních porostů bylo provedeno na základě metodiky podle vyhlášky č. 64/2011 Sb., o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. Výsledkem hodnocení je zařazení lesních porostů v PR Křížový vrch do kategorie lesů přírodě blízkých (dále pro potřeby tabulek bude označována jako stupeň 3). Grafické vyjádření hodnocen stupně přirozenosti lesních ekosystémů je zřejmé z mapové přílohy. Dílčí plochy (vymezení a popis) Členění ZCHÚ na dílčí plochy je provedeno na základě platného rozdělení lesa používané v současně platných lesních hospodářských plánech, resp. osnovách. Mapa dílčích ploch na podkladě lesnické hospodářské mapy obrysové tvoří přílohu. 515 B a 6a Porostní skupina se nachází podél severního okraje přírodní rezervace, kde navazuje až na násep železniční trati. Jedná se o lužní polohu porost má charakter mokřadu a je tvořen olšemi, vícekmennými střemchami, dále ojediněle vtroušeným smrkem a javorem klenem. Zakmenění porostu silně kolísá od zapojeného porostu olší na západním okraji porostní skupiny odpovídajícímu údaji v hospodářské knize (zakmenění 8), až po řídký, mezernatý porost na východním konci. Typická je přítomnost ruderálních druhů, v keřovém patře je zastoupen zejména bez černý, v bylinném patře dominuje kopřiva dvoudomá. Zjištěn výskyt povodňových odpadů (rukavice, plasty, láhve, prkna) v ose periodické vlásečnicové vodoteče na dně lužní polohy. Povaha, uložení na povrchu a malé množství odpadu (1-2 m³) ukazuje na ojedinělý incident. Zřejmě jde o pozůstatek extrémní srpnové povodně v roce 2010, kdy voda s odpady protekla do lužní polohy kapacitním propustkem pod tratí (min. 4 m nad úrovní běžného stavu Smědé). Odpady jsou rozptýlené na ploše přibližně 20 x 10 m. Odstranění bude možné ručním sběrem a nošením pryč. Zjištěný jev nepředstavuje výrazné ohrožení předmětu ochrany. Protože se zatím jedná o ojedinělý případ, není realizace technických opatření k zamezení naplavování odpadů nutná ani ekonomicky opodstatnění. Navrhováno je pouze jednorázové odstranění odpadů. 515 B b 6b Porostní skupina se táhne vodorovně při bázi svahu, a tvoří tak přechod mezi suťovým lesem a lužní polohou. V druhové skladbě dominuje jasan s klenem, přimíšená je lípa a smrk. Ve světlejších místech se v keřovém patře uplatňuje líska, jinak bez černý, místy z lužní polohy proniká střemcha, dále tvoří keřové patro i přirozené zmlazení mléče, klenu a jasanu. 515 B a 7 Samostatný remízek na ploché vyvýšenině oddělený od hlavní části rezervace pásem obhospodařovaných luk (v době zpracování aktualizace plánu péče byly tyto louky střídavě pasené a kosené). Dřevinná skladba se skládá z převažujícího habru obecného a lípy malolisté, dále dubu letního (zejména v okrajích) a buku. Četné vícekmeny ukazují na možné obhospodařování této lesní enklávy v minulosti jako nízkého či sdruženého lesa. Porost je zapojený, podle hospodářské knihy má zakmenění 9, prosvětlení probíhá spíše pomístně v malých ploškách, např. odlomením větších větví apod. Oproti hlavní části - 19 -
rezervace má tato porostní skupina spíše hájový charakter odpovídající svazu. Keřové patro není vyvinuto, v bylinném patře lze nalézt například jaterník podléšku, bažanku vytrvalou, lipnici hajní, kopytník evropský, mařinku vonnou. Podstatné je, že se v této porostní skupině nachází převážná část populace lile zlatohlavé v PR Křížový vrch. Dle ústního sdělení Jana Burdy (2011) se jedná o stabilní populaci čítající cca 2000 kusů, která se průběhu let v lokalitě přemisťuje. Na počátku letního období 2011 byl pozorován okus květových poupat v rozsahu více než 70 %. Převážná část lilie tedy není schopna reprodukce, což mj. decimuje její semennou banku a oslabuje schopnost generativního množení, udržení populace. Jako prevenci poškozování populace lilie zlatohlavé značným okusem zvěří lze doporučit jednorázový odlov několika málo kusů spárkaté zvěře, která se v této lokalitě evidentně stabilně vyskytuje a pravidelně vyhledává remíz a lilie jako zdroj potravy. Než dojde k obsazení odlovem uvolněné niky jinými jedinci spárkaté zvěře, mohla by lilie v daném roce plně vysemenit, a doplnit tak lokální banku semen pro další roky. Byla by tím zajištěna lepší stabilita její populace a zároveň nemuselo docházet k oplocení celého remízu. Odlov se navrhuje provést 2 x za platnost plánu, tj. na počátku první a na počátku druhé pětiletky. Zároveň je třeba sledovat, aby v případě pastvy přilehlých pozemků nedocházelo k propásání či jen nechtěnému vniknutí zvířat do remízu. V porostu nebyla zaznamenána viditelná poškození pasoucím se dobytkem, nicméně v jeho severovýchodním cípu byla při pochůzce nalezena kostra krávy svědčící o průniku zvířat do porostu v minulosti. 515 B a 10a (S část) Nerozsáhlejší ze třech segmentů porostní skupiny zaujímá severozápadní část přírodní rezervace. Porost je tvořený převážně lípou, dále klenem, mléčem, dubem a vtroušenou třešní ptačí. Bohaté přirozené zmlazení je zakresleno do porostní mapy jako etáž v 2. věkové třídě. Zmlazuje zejména habr, klen, lípa a mléč, dále se v keřovém patře uplatňuje líska a bez černý. Podél cesty místy také zimolez pýřitý, jehož růst je limitován okusem zvěří. V jihovýchodní části této porostní skupiny lze nalézt také skupinu vzrostlých buků buky se však téměř nezmlazují, bukové semenáčky lze nalézt spíše ojediněle. Při jižním slunném okraji se uplatňují více duby, které již uvnitř porostu nemají optimální (zejména světelné) podmínky pro růst a postupně ustupují do lesních okrajů. V severozápadní části skupiny rostou 4 ks modřínu opadavého podél bývalé trasy křížové cesty. Protože v daných podmínkách neprobíhá jejich reprodukce, lze je zde ponechat bez zásahu dožít a nahradit přirozenou obnovou. Případné okyselení půdy opadem bude mít pouze omezený, lokální dopad a lze očekávat jeho pufrování bazickým půdním komplexem, vyvinutém na čedičovém podloží. Okyselení zmírní rovněž smíšení opadu modřínu s opadem přítomných listnatých dřevin. V okraji lesního porostu občasně používané ohniště vyskládané z kamenů, v jehož okolí jsou poházené plechovky a láhve od alkoholu. Celková zasažená plocha je cca 5 m x 5 m, poškozování dřevin v okolí není patrné. S ohledem na listnatý charakter lesního porostu je riziko lesního požáru nízké. Protože je místo využívané dlouhodobě, odstranění ohniště by zřejmě nezabránilo jeho obnově či výstavbě na jiném místě. Pro malý rozsah a intenzitu narušení prostředí je tedy možné zatím vyloučit podstatný vliv na předmět ochrany. Doporučuje se občasné sesbírání odpadků a monitoring stavu. V případě dalšího rozvoje je případná korekce nezákonných činností způsobující současný stav, a které jsou v rozporu s bližšími ochrannými podmínkami ZCHÚ i obecným užíváním lesů, věcí činnosti - 20 -
místně příslušných orgánů ochrany přírody, přírodní stráže, vlastníka lesa nebo lesní stráže. 515 B a 10a (střední část) Nejmenší segment porostní skupiny tvoří výběžek do luk na jižním okraji rezervace. Nachází se na oblém pahorku, uvnitř porostu převládá lípa, v okraji se uplatňuje třešeň ptačí. V rámci řešené lokality je jedinečné zapláštění lesního okraje trnkou obecnou. Zároveň byl v okraji (pravděpodobně se jedná již o ochranné pásmo OP 7) zaznamenán mohutný jedinec řešetláku počistivého, jehož výskyt nebyl v předchozím plánu (ani v přiloženém botanickém průzkumu) uveden. Řešetlák počistivý je spíše teplomilný a na Frýdlantsku patří ke vzácnějším druhům, navíc se jedná o dlouhověkou, pomalu rostoucí dřevinu, proto by bylo vhodné tohoto jedince ponechat na místě a nepovolit případnou redukci, například v rámci obhospodařování přilehlé louky. 515 B a 10a (JV část v lomu) Porostní skupina se rozkládá zejména na prudkém svahu severní expozice v okolí bývalého čedičového lomu, dále pokračuje pod svahem, kde na jedné straně zvolna přechází do lužní polohy a na straně druhé je ohraničená tělesem železniční trati. Lesní porost na svahu je suťového charakteru s dominantním zastoupením klenu, mléče, jasanu a habru. Ve světlém spodním okraji se uplatňuje i líska. V podrostu převládá bažanka, pitulník, pomístně kapradiny a na živinami obohacené bázi svahu také kopřivy. Ve světlejších mezerách porostu se pomístně uplatňuje přirozené zmlazení. Zmlazuje se habr, klen a mléč, přičemž se jedná spíše o jednotlivé jedince, kteří dokázali využít prosvětlených míst k růstu, než o plošné přirozené zmlazení v podobě nárostu. Spodní část porostní skupiny plynule navazuje na lužní polohu, má již mokřadní charakter s nízkým zakmeněním (odhad 2) a je tvořená javorem mléčem, vrbou jívou a vícekmennými střemchami. Ve východní části je po povodních v roce 2010 mohutná erozní rýha. Ve východním cípu skupiny přítomné menší množství odpadků (PET láhve, bota, igelitové sáčky, obaly od potravin, kusy prkýnek, guma apod.). Odpady sem byly evidentně naplavené opevněným zaústěním sběrného kanálu podélného odvodnění trati. Zdroje odpadů přicházejí v úvahu dva: a) vyházení z projíždějícího vlaku nebo b) z mostu silnice přes trať cca 300 m jihovýchodně od rohu rezervace směr Liberec. Při rekonstrukci trati byl původně otevřený odvodňovací kanál zakryt, a proto lze očekávat i omezení splavování odpadů do rezervace. Vhodné bude situaci i nadále monitorovat a 1 až 2x za dobu platnosti plánu péče odpadky vysbírat. Dále byly na hraně bývalé stěny lomu, nad zaústěním odvodňovacího kanálu nalezeny zbytky letitého, neaktivního střepníku zarůstajícího náletem dřevin a převrstveného vrstvou hrabanky, resp. zetleného listoví. Ke střepníku není snadný přístup a jeho další rozvoj lze s velkou pravděpodobností vyloučit. S ohledem na nepřístupnost, malý rozsah (cca 3 m x 1 m) převládající inertní složky odpadu (sklo, keramika) a úspěšně probíhající sukcesi se nedoporučuje provádět asanační zásah a střepník ponechat svému osudu. Z hlediska vlivu nebo snad ohrožení předmětu ochrany je možné zjištěné výskyty odpadů považovat za marginální problém. - 21 -
515 B b 10b Rozsáhlá porostní skupina zaujímá bezmála třetinu celkové rozlohy rezervace. Jedná se o severovýchodně exponovaný svah, přičemž tato porostní skupina se uplatňuje po celé délce svahu, pouze při spodním okraji jsou do ní včleněny ještě další porostní skupiny (15 a, 15 b). Vzhledem k velké rozloze není charakter lesa homogenní přechází od vlhkého suťového lesa s klenem a jasanem po sušší stanoviště blízké dubohabrovým hájům s vtroušenou třešní ptačí. V dřevinné skladbě převládá mléč, lípa a dub, vtroušená je třešně ptačí a habr. Ve světlých mezerách se porost přirozeně zmlazuje. Do spodní části zasahuje skupina 150-ti letých modřínů, které zde však příliš neprosperují a blíží se hranici životnosti. Dále byl z introdukovaných druhů ve spodní části porostní skupiny zaznamenán jeden vyvrácený dub červený. Na rovinatém plató terénního zlomu se nachází při hranici s porostní skupinou 515 B b 15b tábořiště se zřídka využívaným ohništěm z kamenů. Sešlapem obnažený půdní povrch kolem ohniště (plocha cca 5 x 10 m) bez vegetačního krytu, houpačka a řídce poházené odpadky (igelitové pytlíky, plechovka od limonády, obaly od sušenek apod.) nasvědčují volnočasovému využití mládeží. Eroze půdy evidentně neprobíhá. V přilehlém porostu se nachází 3 pařízky po skácených stromech menších dimenzí (odříznuto před min. 2 lety). Znaky nové těžby nebo poškození dřevin řezem v nedávné době není v okolí ohniště patrné. Dané místo k volnočasovým aktivitám přímo vybízí, a proto lze očekávat, že odstranění ohniště nezabrání jeho obnovení. Jde sice o cizorodý prvek v rezervaci, avšak s ohledem na lokální charakter a stav nehrozí zásadní negativní ovlivnění předmětu ochrany. Doporučuje se občasné sesbírání odpadků a monitoring stavu. V případě dalšího rozvoje je případná korekce nezákonných činností způsobující současný stav, a které jsou v rozporu s bližšími ochrannými podmínkami ZCHÚ i obecným užíváním lesů, věcí činnosti místně příslušných orgánů ochrany přírody, přírodní stráže, vlastníka lesa nebo lesní stráže. 515 B b 15a (severní část) Malé porostní skupině v severozápadním cípu přírodní rezervace dominuje skupina buků, dále druhovou skladbu doplňují lípy, habry a kleny. Řídce lze nalézt v okolí i bukové semenáčky, které pro úspěšné odrůstání nemají zatím vhodné podmínky především nedostatek světla. 515 B b 15a (jižní část) Rozsáhlá porostní skupina tvoří necelých 30% celkové plochy přírodní rezervace a zaujímá převážnou část její východní poloviny. Jedná se o horní část severně exponovaného svahu, pouze svým severovýchodním cípem zasahuje tato porostní skupina dolů až k tělesu železniční trati. Kromě dřevin uvedených v hospodářské knize (lípa, klen, jasan, buk) se uplatňuje i mléč (stromy cca 150 let), na okrajích porostní skupiny lze nalézt právě mohutné mléče a také duby. Nad hranou lomu (hranice s porostní skupinou 515 B 10 a) zaujmou mohutné jilmy. Bylinný podrost tvoří např. mařinka, bažanka, violka lesní, kokořík vonný, ve vlhkých svahových stinných pozicích též kapradiny. Přirozeně zmlazuje mléč a jasan. Zmlazení je poškozováno okusem, ale lze předpokládat zlepšení při úpravě světelných podmínek. Ve světlejších mezerách zmlazení - 22 -
odrůstá mléč, jilm, lípa, líska, jasan, jednotlivě habr. V porostní mapě je toto zmlazení zakresleno jako spodní etáž ve věku cca 20 let. Skupina má převážně charakter suťového lesa v podrostu se objevuje také samorostlík klasnatý. Při jihovýchodním okraji, který je světlejší a sušší, se blíží spíše dubohabrovému háji s lipnicí hajní a břečťanem. 515 B b 15b Velmi špatně přístupná porostní skupina ve spodní části prudkého svahu těsně nad tratí. Nejedná se o čistě modřínovou skupinu, jak uvádí popis v hospodářské knize LHP, nýbrž smíšenou skupinu s převahou modřínu (80 90 vzrostlých jedinců). Skutečné rozložení modřínu v terénu příliš neodpovídá hranicím porostní skupiny v lesnické hospodářské mapě (viz mapa dílčích ploch v příloze ). Věk modřínů je podle údajů hospodářské knihy 145, přičemž v terénu již někteří jedinci začínají odumírat. Přirozené zmlazení modřínu nebylo zjištěno a nelze jej v daných podmínkách ani očekávat. Lze očekávat samovolné ústup modřínu a jeho nahrazení ostatními dřevinami, se kterými je promíšen. S ohledem na velkou svažitost, špatnou přístupno, a tedy značné riziko vzniku eroze v důsledku manipulace dřevem, nelze doporučit těžební zásah za účelem eliminace modřínu z lesního porostu. Vhodné tedy bude ponechat prostor samovolné obnově. 515 B c 15c Malá porostní skupina na jihovýchodním okraji přírodní rezervace tvořící výběžek lesa do okolní louky je tvořená zejména javory (klenem a více mléčem). Přirozené zmlazení mléče, klenu, jilmu, jasanu příliš neodrůstá vzhledem k nedostatečným světelným podmínkám. Odrůstající stromky jsou navíc poškozovány zvěří menší okus, větší vytloukání, loupání. Lze ale předpokládat, že při dostatečném prosvětlení bude zmlazení lépe prosperovat a tlaku zvěře odolá. Porostní skupina vykazuje znaky postupné ruderalizace v keřovém patře dominuje bez černý, v bylinném patře se kromě jiných druhů uplatňuje kuklík městský. V západním rohu porostu jsou v okraji porostu patrné letité zbytky navážky zeminy nasypané z louky do terénního břehu v lesním porostu. Těsně před dokončením plánu péče proběhlo neřízené uložení odhadem 0,5 m³ stavebního odpadu s převahou inertních složek (cihlové zdivo na maltu a kusy prken). Navezení odpadu proběhlo evidentně po loukách od JZ, kdy byl pro přístup ze silnice použit nezabezpečený sjezd viz mapa dílčích ploch v příloze. Z dlouhodobého hlediska stav a stupeň sukcese starých navážek okolo naznačuje ojedinělost daného případu. Nepůvodnost navážek prozrazuje ruderalizované bylinné patro. Na okrajích starých navážek začínají být patrné vývojové tendence směrem k přirozenějším travino-bylinným společenstvům lesních okrajů. Z hlediska přímého ohrožení předmětů ochrany nepředstavují navážky v současné době výrazné riziko. Nebezpečí spočívá v precedentu, který by mohl místní obyvatele motivovat k dalšímu navážení odpadů. Na místě je tedy preventivní, jednorázový odvoz odpadu a monitoring. Z dlouhodobého hlediska se jako nejúčinnější alternativou řešení daného problému zdá být osazení trvalé závory na sjezd ze silnice na hranici pozemků p. č. 3457 a p. č. 3546/2. Došlo by tím k uzavření prakticky jediného snadného přístupu na lokalitu stranou od zástavby. Po odvozu suti se doporučuje ponechat místo spontánní sukcesi bez jakéhokoliv zásahu. - 23 -