20 nejdůležitějších zásad, abychom se něco naučili 1) Vždy se snažím pochopit to, co se právě učím. Nikdy se neučím nazpaměť to, čemu nerozumím. 2) Když dělám zápis z učebnice nebo z jiného tištěného textu, vybírám to nejdůležitější. Do sešitu zapisuji co nejvíce heslovitě. 3) Pro lepší pochopení nového učiva se vždy snažím na každý obecný (teoretický) poplatek najít vhodný příklad ze života. Vždy srovnávám nový poznatek s tím, co již znám. 4) Pokud mi chybí znalosti z předešlých hodin, takže nechápu novou látku, doučím se ji. 5) Když mi není něco jasné nebo nemohu nové učivo sám pochopit, zeptám se, požádám o vysvětlení. Zeptat se učitele nebo kohokoli jiného není známkou neschopnosti, ale zájmu. 6) Ve větším celku učiva věnuji zvýšenou pozornost střední části. 7) Neomezuji se pouze na čtení látky z učebnice. Po přečtení se snažím říci obsah textu vlastními slovy, ale textu vytvořit obrázek či schéma. 8) Učivo zvlášť důležité či obtížné opakuji vícekrát, ale v kratších časových úsecích, třeba i rozložením do několika dnů. Náročnější učivo nikdy nenechávám na poslední chvíli před písemkou. 9) K učení využívám delší časové úseky (odpoledne), kratší časové úseky (např. hodinová pauza mezi školou a tréninkem), ale také tzv. ztrátové časy (např. na zastávce nebo při jízdě dopr. prostředkem). Kratší časové úseky jsou vhodné k opakování vzorečků, slovíček nebo např. vyjmenovaných slov. 10) S přípravou nečekám na poslední den nebo na poslední přestávku před další hodinou vyučovacího předmětu, ale krátce si připomenu učivo v době, kdy dochází k nejrychlejšímu zapomínání, tj. ještě týž den po výkladu ( za čerstvé paměti ). 11) Individuální učení (sám doma) kombinuji s jiným způsobem učení. (Např. o přestávce se spolužáky, do rodičů se nechat zkoušet, konverzovat s někým v cizím jazyce).
12) Pro různé předměty používám různé vyučovací metody. (Fyziku se nemůžu učit stejně jako anglický jazyk.) 13) Snažím se dodržovat pravidelný režim dne, střídání práce a odpočinku. Také můj spánek je dostatečně dlouhý. 14) Každý den v týdnu začínám domácí přípravou pokud možno ve stejnou hodinu. Vím, že když si na to navyknu, odpadne mi nepříjemné zdlouhavé váhání, zda už se začít učit nebo ještě ne. 15) Při domácí přípravě střídám předměty a činnosti různého druhu. Nezačínám nejtěžším předmětem, ale také si ho nenechávám na úplný konec. (Např. dodržím tuto posloupnost ČJ, Ma, Př, Aj, Fy, dodělat obr. z VV). 16) Při déletrvajícím učení dodržuji krátké přestávky. (Správně by mělo platit ¾ hod učení, ¼ hod odpočinek). Přestávky vyplňuji např. pohybem, relaxačním cvičením či dýcháním, konzumací ovoce, písničkou. 17) Při učení si nepouštím hlučnou zvukovou kulisu. Vím, že dříve nebo později narušuje mou soustředěnou pozornost a zvyšuje únavu, i když si to neuvědomuji. 18) Hlídám si tzv. mikroklimatické studijní podmínky, tj. správné osvětlení, vytápění a větrání, hluk, rozptylující faktory. 19) Učení mi jde lépe, jestliže si jasně uvědomuji, že je to nutné k dosažení mých cílů a představ o budoucím životě. 20) Životní problémy a konflikty mně mohou zhoršit náladu, snížit pozornost a ztížit učení, ale tím před sebou neomlouvám neúspěchy. Snažím se o věcný a klidný přístup k problémům a o to, abych se připojil k lidem, kteří dokáží i ve ztížených podmínkách pracovat a učit se dobře, radovat se z drobných výsledků a čerpat z nich sílu k lepšímu zvládnutí obtíží. Jen málokdy se opravdu rozčílím. Nejsi-li hvězda, pak to ještě neznamená, že musíš být stůj co stůj mrakem. Neznámý autor Představte si to ticho, kdyby lidé říkali jen to, co vědí. Karel Čapek
TYPY PŘEDSTAVIVOSTI Každý z nás se učí jiným způsobem. Někdo u stolu, jiný na koberci, někdo si vše zapisuje, jiný stále mluví. Vědci různé způsoby učení zkoumali a rozdělili na 3 základní skupiny podle toho, který způsob používáte nejvíce. Každý z vás do jedné skupiny patří. Je pravda, že málo z vás bude patřit stoprocentně do jedné, ale velkou měrou určitě. Na základě toho, kam patříte, si můžete určit, jak se vám bude nejlépe učit a ještě to bude mít výsledky. Typ vizuální (česky zrakový) * mají rádi naučné filmy, knihy s obrázky, ve škole výtvarnou výchovu * pamatují si častěji jména lidí než jejich tváře * při poslechu hudby si rádi něco představují * když se zlobí, tak se mračí * mluví rychle, nedbale * když si s někým povídá, stojí od něj hodně daleko a ještě máchá rukama v úrovni hlavy * učí se díváním *na písemku se učí tak, že si vše zapisuje * při učení ho rozptyluje nejčastěji pohled z okna nebo zapnutá televize Jste takoví? Využijte toho, že to víte a učte se podle toho. Jak? V matematice si při opakování vzorečky pište na kus papíru, třeba třikrát za sebou, nakonec do té hlavy vlezou. U cizího jazyka se učte slovíčka či gramatiku tak, že si vše budete psát. Slovíčka hezky pod sebe, nejdřív v cizím jazyce, pak v češtině. A pak už jen budete překládat jednotlivé sloupce do druhého jazyka. V češtině psát, psát a psát, a poté číst, číst a číst. V přírodovědných předmětech (Che, Fy, Př...) mějte hodně obrázků a grafů, které se týkají především předmětu, třeba si je i sami vymýšlejte. S vaší pamětí si je zapamatujete.
Typ auditivní (česky sluchový) * baví ho rozhovory, s rébusy a hádankami * pamatuje si jména osob, málo pak jejich tváře * nemá rád hluk * když se zlobí, tak křičí nebo vybuchne * v rozhovorech s někým mluví pomalu a jasně, pohybuje rukama v úrovni ramen * při poslechu hudby si aspoň pobrukuje * učí se poslechem * jde jim hlavně český a cizí jazyk, ve škole ho baví hudební výchova * pokud něčemu nerozumí, ptá se, své problémy řeší rozhovory s přáteli * před písemkou se nechává od někoho vyzkoušet nebo si opakuje nahlas Jste takoví? Vyzkoušejte toho, že to víte a učte se podle toho. V matematice si říkejte vzorečky a postupy výpočtu během počítání nahlas. U cizího jazyka se učte poctivě nahlas, nebo se nahrajte na kazetu a poslouchejte se. V českém jazyce pro vás platí mluvit, mluvit, mluvit. V přírodovědných předmětech (Fy, Che, Př...) opět mluvit, mluvit, mluvit, všechno dokážete okecat, všechno si nahlas vysvětlujte, vymýšlejte příklady.
Typ kinestetický * vše si potřebujete ohmatat, na vše si sáhnout * nestačí mu jen něco vidět či slyšet, musí to prožít * má rád knihy s rébusy a hádankami * když potká nové lidi, nepamatuje si jejich tváře, ale co cítil, dělal, říkal * při rozhovoru s někým mává rukama v úrovni boků * když se zlobí, něčím pořádně třískne * při poslechu hudby se pohybuje do rytmu či tančí * problémy řeší rozebíráním jej a hledáním možných kroků a způsobů řešení * ve škole mají rádi tělesnou výchovu * pokud se něco učí a nerozumí tomu, sedí u toho tak dlouho, dokud to nepochopí, a to způsobem pokusů a omylů * jako rozptýlení pociťuje hlad, zimu, těsné oblečení Jste takoví? Vyzkoušejte toho, že to víte a učte se podle toho. V matematice platí pro vás počítat, počítat, počítat. Od nejlehčích příkladů až po ty obludné. A můžete si vymýšlet vlastní. V cizím jazyce si ke každému novému slovíčku vymyslete nějakou větu a přeložte ji. V českém jazyce čtěte, co potkáte, piště, taky co potkáte. Hlavně z toho mějte nějaký vlastní závěr nebo pocit. U gramatiky si na všechno vymyslete vlastní příklad. V přírodopisných předmětech (Fy, Che, Př...) platí to samé. Vymýšlejte příklady, dělejte vlastní pokusy.
Vaše první reakce byla opravdu bouřlivá. Vše jste přijali opravdu s nadšením: 1. Copak má paměť? 2. Jaká kniha? Jaký sešit? 3.... a pak se všichni můžou umlátit smíchy. 4. I když jsem v loni chyběl? 5 Až se zeptám po desátý na to samý, oni si zvyknou, to je fakt! 6. To jako třeba tři předměty v jeden den? To jde? 7. A mluvím, mluvím, mluvím... 8. Učit se na reparát den před ním opravdu asi nemá cenu. 9. Učím se v kuchyni, učím se v koupelně, učím se v tramvaji, učím se když spím, jím... 10. Látku 1. třídy si pro jistotu opakuji dodnes. 11.... třeba pokecat si s papouškem! 12. K matice si sednu, k češtině si lehnu a němčinu zalehnu. 13. 10 minut práce, 2 hodiny odpočinku. Bezva! 14. Navrhuji přesně v deset. To jdu spát! 15. TV, HiFi, DVD, TV, HiFi, DVD,... 16....nebo seriálkem, či dostatečně dlouhým telefonátem s kámoškou. 17. Vždyť je to v angličtině, jak se ji mám jinak učit? 18. Dvakrát do roka tu zimu a tu přežiju. 19. Co se týče mých cílů, mám jasno, stejně jako 99,9% lidí mého věku. Po škole odcházím rovnou do důchodu. 20. Když mám depku, svět je hnusnej, hnusnej, hnusnej, a všechno kolem taky!