PLÁN PREVENCE KRIMINALITY MĚSTA HORNÍ BENEŠOV NA OBDOBÍ 2012 2016

PLÁN PREVENCE KRIMINALITY MĚSTA HORNÍ BENEŠOV NA OBDOBÍ 2012 2016 Město Horní Benešov, Masarykova 32, 793 12 Horní Benešov, IČ 00296007, tel: 554 773 080, fax: 554 773 081, www.hbenesov.cz, podatelna@hbenesov.cz

Obsah 1. Úvod... 4 2. Prevence kriminality... 5 2.1. Systém prevence kriminality v ČR... 6 2.1.1. Obce... 7 3. Výchozí situace... 8 3.1. Cílové skupiny... 8 3.2. Zhodnocení uskutečněných preventivních aktivit... 8 4. Bezpečnostní analýza... 10 4.1. Analýza protiprávní činnosti... 10 4.1.1. Prevence kriminality v obci Horní Benešov a jeho blízkém okolí... 11 4.1.2. Návrhy preventivních opatření ke snížení kriminality... 11 4.1.3. Míra vzájemné informovanosti a kvalita spolupráce... 12 4.1.4. Data o vybraných druzích přestupků... 12 4.2. Sociálně - demografická analýza... 13 4.2.1. Obyvatelstvo... 13 4.2.2. Nezaměstnanost... 16 4.3. Institucionální analýza... 17 4.3.1. Městský úřad Horní Benešov sociální pracovník... 17 4.3.2. Policie ČR... 18 4.3.3. Základní a Mateřská škola v Horním Benešově + SRPDŠ... 18 4.3.4. Soukromá střední škola Praktik s.r.o. Horní Benešov... 18 4.3.5. Sportoviště města Horní Benešov... 18 4.3.6. OS Praděd... 18 5. Výzkum v oblasti prevence kriminality... 20 2

5.1. Zjišťování pocitu bezpečí... 20 5.1.1. Shrnutí... 29 5.2. Mimoškolní aktivity mládeže v Horním Benešově... 29 5.2.1. Shrnutí... 33 6. Cíle a priority... 35 7. Vize města v oblasti bezpečnosti a prevence kriminality... 36 3

1. Úvod Dne 14.7.2011 byla vládou ČR, usnesením č. 925, schválena Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015 (dále Strategie), jakožto základní dokument definující vizi cílového stavu prevence kriminality v ČR na dané období. V souladu s touto Strategií a dále s Metodikou přípravy plánu prevence kriminality obce na léta 2012-2015 a Koncepcí prevence kriminality Moravskoslezského kraje na období 2012-2016 byl zpracován Plán prevence kriminality města Horní Benešov na období 2012 2016, který byl schválen Zastupitelstvem města, usnesením č. 59/17-12.21 ze dne 19.12.2012. Navazuje na Strategický plán rozvoje města Horní Benešov 2008-2015 a Komunitní plánování sociálních služeb Horní Benešov 2009-2013. Plán prevence kriminality je zaměřen na koncepční řešení bezpečnostní situace a na lokální problémy spojené s trestnou činností a přestupky v Horním Benešově. Záměrem je snížení četnosti a závažnosti kriminality a zvýšení celkového pocitu bezpečí občanů, a to prostřednictvím jasně stanovených priorit. Výstupem je ucelená strategie prevence kriminality pro město Horní Benešov. 4

2. Prevence kriminality Prevence kriminality je široký pojem, který v sobě zahrnuje taková opatření, jejichž cílem je snižování rizika výskytu trestných činů. Odstranění obav z kriminality, stejně jako snížení rozsahu a závažnosti protiprávního jednání, vede k většímu pocitu bezpečí občanů ve městě, což je pro zpracování celé strategie klíčové. Efektivní strategie prevence kriminality představuje zásadní pilíř, který má vliv na udržitelný rozvoj města. Prevence kriminality zahrnuje opatření prevence situační a sociální, včetně důsledného informování veřejnosti o možnostech ochrany před trestnou činností a také pomoc obětem trestných činů. Sociální prevence. Tato oblast obsahuje spektrum aktivit, jejichž cílem je odstranění nevyhovujících společensko-ekonomických podmínek prostředí, které produkuje potenciální pachatele trestních činů. Soustřeďuje se na minimalizaci kriminálně rizikového chování členů cílové skupiny. Ta je tvořena dětmi a mladými dospělými, rodinami s možným výskytem kriminálního chování, recidivisty, oběťmi trestných činů anebo komunitami. Sociální prevence zahrnuje aktivity sportovního, zájmového a vzdělávacího charakteru, včetně zřízení krizových a poradenských zažízení. Do oblasti sociální prevence kriminality lze tedy zařadit školní hřiště, sportovní areály, vybavení pro volný čas a půjčovny, různé poznávací a vzdělávací kurzy a pobyty, rekvalifikace, Systém včasné intervence, nízkoprahové zařízení, azylové domy apod. Situační prevence. Cílem situační prevence je znemožnění spáchání trestného činu prostřednictvím aktivit vedoucích ke zvýšení rizika dopadení pachatele, stejně jako k celkové nevýhodnosti spáchání činu, a to z důvodů snížení míry zisku vůči vzniklému riziku odhalení. Příkladem je vybudování a rozšiřování městského kamerového dohlížecího systému, osvětlení nebo oplocení rizikových míst, mříže, technická a zabezpečovací zařízení, pulty centralizované ochrany apod. Informační prevence zahrnuje informování občanů o možnostech a způsobech ochrany před trestnou činností prostřednictvím různých informačních besed, tématických přednášek, letáků, kurzů sebeobrany, schránky důvěry apod. Jednotlivé přístupy se vzájemně doplňují v jednotlivých úrovních. Veškeré preventivní aktivity se uskutečňují na úrovni primární, sekundární anebo terciární. 5

Primární úroveň prevence se zaměřuje na všechny občany města. Cílem je posilování pozitivních společenských vazeb široké veřejnosti zahrnující především různé výchovné, vzdělávací, volnočasové, poradenské aktivity. Jedná se mnohdy o nepřímé preventivní působení, které je zpravidla nejlépe akceptováno. Sekundární úroveň prevence sleduje rizikové skupiny obyvatel anebo samotné jedince, u kterých je pravděpodobnost výskytu kriminogenního chování zvýšená. Soustřeďuje se na sociálně patologické jevy (záškoláctví, vandalismus, šikana, závislosti, dlouhodobá nezaměstnanost apod.) a snaží se o fixaci společensky přijatelného chování. Terciární úroveň prevence obsahuje taková opatření, která jsou určena již kriminálně narušeným jedincům a jedincům žijících v rizikovém sociálním prostředí. Věnuje se i přímo obětem trestných činů. 2.1. Systém prevence kriminality v ČR Dle Strategie bude mít systém prevence kriminality v České republice v období 2012 až 2015 z hlediska kompetencí tři základní úrovně: republikovou a resortní, krajskou a lokální. Obrázek 1: Systém prevence kriminalitty v ČR, zdroj: MV ČR, Strategie prevence kriminality v ČR pro období 2012 až 2015, s. 9 6

2.1.1. Obce Kraje a obce tvoří základní úroveň systému prevence kriminality v České republice. Obce se dle Strategie při plnění cílů zaměří zejména na: eliminaci výskytu delikventního chování a jednání cílových skupin a na jejich ochranu, zvýšení bezpečí na veřejných prostranstvích, oslabování rizikových faktorů přispívajících k výskytu kriminality, vytvoření efektivního a stálého systému sběru, předávání a poskytování informací v oblasti prvence kriminality na a mezi všemi úrovněmi subjektů prevence kriminality. Pro účinnou prevenci kriminality je velice důležité, aby bylo veškeré vynaložené úsilí pozitivně vnímáno na lokální úrovni i ze strany obyvatel jednotlivých obcí a došlo tak k zapojení široké veřejnosti do plánovaných aktivit prevence kriminality. 7

3. Výchozí situace Závažnost kriminality nelze podceňovat. Je nutné se zaměřit na preventivní aktivity eliminující sociálně patologické jevy. Odpovědnost za implementaci Plánu prevence kriminality města Horní Benešov na období 2012 2015 přebírá tzv. pracovní skupina prevence kriminality, která byla oficiálně ustanovena v roce 2012. Představuje koordinační orgán veškerých možných subjektů, které mohou prevenci kriminality a jiné sociálně patologické jevy přímo anebo nepřímo ovlivnit. Zodpovídá za přípravu, realizaci a hodnocení schváleného plánu. 3.1. Cílové skupiny Cílovými skupinami, na které se bude Plán prevence kriminality města Horní Benešov na období 2012 2015 zaměřovat, vychází ze Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015. Patří mezi ně: pachatelé trestných činů, recidivisté oběti protiprávního jednání, děti a mladiství (především s rizikovým chováním), senioři (jako potencionální oběti), rodičovská a pedagogická veřejnost, osoby ohrožené vyloučením a osoby v krizi, ostatní veřejnost. 3.2. Zhodnocení uskutečněných preventivních aktivit Pocit bezpečí samotných občanů je pro zdravý rozvoj každé obce velmi důležitý. V Horním Benešově se v minulých letech zrealizovalo několik aktivit, které byly na prevenci přímo i nepřímo zaměřeny. V rámci sociální prevence ve školách proběhlo několik informačních besed a prezentací, pro širokou veřejnost bylo v prostorách Informačního centra a městské knihovny připraveno několik přednášek, zabývajících se problematikou kriminality. V roce 2010 se uskutečnila prezentace sociálních služeb. Informační prevenci kriminality naplňují zejména materiály Policie ČR, které jsou umístěny v prostorách Informačního centra a městské knihovny v Horním Benešově. 8

V oblasti situační prevence město zrealizovalo několik aktivit. Následuje krátký výčet některých investičních akcí, které souvisí se snahou eliminace kriminality, případně s vypořádáním následků takového chování a jednání: Rok Popis akce Náklady (zaokrouhleno na tisíce) 2008 2009 2010 2011 Výstavba dětského koutku u školní jídelny Výstavba tří autobusových čekáren Oplocení u kostela Umělý rozebíratelný povrch na zimním stadionu Veřejné osvětlení u ZŠ a MŠ Obnova chodníků, veřejného osvětlení a mobiliáře na městském hřbitově Badmintonový dvorec Posílení veřejného osvětlení Oprava ohradní zdi na městském hřbitově Dokončení chodníků na městském hřbitově 451.000 Kč 350.000 Kč 152.000 Kč 697.000 Kč 120.000 Kč 964.000 Kč 113.000 Kč 150.000 Kč 1 495.000 Kč 405.000 Kč Tabulka 1: Přehled realizovaných akcí 2008-2011 9

4. Bezpečnostní analýza Strategie prevence kriminality a stanovení priorit na dané období se odvíjí od provedené bezpečnostní analýzy, která napomáhá k identifikaci rizik a problémů na úrovni přestupků a kriminality. Bezpečnostní analýza se skládá ze tří hlavních částí: protiprávní (přečiny, zločiny a přestupky), sociálně - demografické (nezaměstnanost, chudoba, vyplácené sociální dávky), institucionální (subjekty, které působí preventivně a ovlivňují úroveň veřejného pořádku a bezpečnosti). 4.1. Analýza protiprávní činnosti Při zpracování analýzy protiprávní činnosti se Město Horní Benešov rozhodlo požádat o pomoc obvodní oddělení PČR Bruntál. Cílem analýzy je stručný přehled protiprávního jednání zahrnující přečiny, zločiny a přestupky. Následující informace vycházejí ze Zprávy o součinnosti Obvodního oddělení Bruntál policejní stanice Horní Benešov k projektu prevence kriminality v ČR ze dne 25.08.2012: Kriminalita Rok Celkem Násilná Mravnostní Majetková 2010 43 6 7 14 2011 45 5 6 27 2012 (leden září) 29 1 5 16 Tabulka 2: Přečiny i zločiny Pachatelé Rok 0-14 let 15 17 let 18 a více let Recidivisté 2010 0 0 32 2 2011 2 0 28 2 2012 (leden září) 0 0 17 1 Tabulka 3: Pachatelé podle věku 10

Oběti Rok Děti 0-18 let Ženy Osoby starší 65 let 2010 7 1 0 2011 3 2 0 2012 (leden září) 5 0 0 Tabulka 4: Klasifikace obětí 4.1.1. Prevence kriminality v obci Horní Benešov a jeho blízkém okolí Prevence kriminality by se dala rozdělit do níže uvedených oblastí, které ovlivňují trestnou činnost i přestupkové jednání: a) Vývojové trendy trestné činnosti a přestupků Způsob a postup pachatelů při trestné činnosti se v současné době výrazně neliší od minulých let, ovšem nelze opomenout fakt, že někteří pachatelé dbají větší opatrnosti při svém konání a tím je obtížnější dokazování jejich protiprávního jednání. a) Sociální oblast chudoba a nezaměstnanost Nezaměstnanost se odráží také v případech krádeží a obdobné trestné činnosti. Mnoho z nezaměstnaných pachatelů uvedlo, že důvodem, proč se dopustili byť jen drobné krádeže, je to, že nemají dostatečný přísun finančních prostředků a tímto jednáním si chtěli nějaké finanční prostředky nebo majetek opatřit. Takovým příkladem jsou drobné krádeže železa a barevných kovů, nebo krádeže drobného majetku (peníze, mobily, alkohol, atd.). S nezaměstnaností často souvisí i závislost nebo potřeba alkoholu, kdy je pachatel pro jeho získání nebo pod jeho vlivem ochoten se dopustit přestupků např. proti veřjnému pořádku, proti majetku nebo přestupku na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ale také trestných činů např. krádeže nebo výtržniství a jíné. 4.1.2. Návrhy preventivních opatření ke snížení kriminality Ke snížení kriminaity by mohlo vést zavedením kamerového systému, který by se měl soustředit na místa, na kterých je páchána trestná činnost nebo kde se tato činnost předpokládá a také na místech, kde je zvýšený pohyb osob. Takovými místy v Horním Benešově jsou např. školy a jejich okolí, sportoviště a okolí, náměstí, větší křižovatky a přístupové cesty k výrobním podnikům. 11

4.1.3. Míra vzájemné informovanosti a kvalita spolupráce Vzájmená informovanost i spolupráce jsou z pohledu policie na dobré úrovni. Přesto by se mohla kvalita ještě zvýšit např. různými přednáškami ve školách a konzultacemi ze strany městského zastupitelstva, školského zastupitelstva ale i policie. Dále také záleží na každém jednotlivci, zda má o dané téma zájem a chce se o problematice dozvědět více. Pro tyto informace jsou další informace vedeny také v tisku a v dnešní době především na internetových stránkách. 4.1.4. Data o vybraných druzích přestupků Pro účely bezpečnostní analýzy byly dále shromážděny také informace týkající se vybraných druhů přestupků. Druh k 31.12. 2010 Proti veřejnému pořádku Počet obyvatel Přestupky abs.počet Index na 10.tis obyvatel* Rok 2009 Rok 2009 k 31.12. 2010 Změna 09-10 Rok 2009 Rok 2010 Změna 09-10 (index) Změna 09-10 (%) 2423 2441 31 36 +5 127 149 +22 +17,3 Proti občanskému soužití - - 18 14-4 74 58-16 -21,6 Proti majetku Na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi - - 6 10 +4 25 41 +16 +64 - - 2 6 +4 8 25 +17 +212,5 Druh Proti veřejnému pořádku Proti občanskému soužití Proti majetku Na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi k 31.12. 2011 Rok 2010 Rok 2010 k 31.12. 2011 Změna 10-11 Rok 2010 Rok 2011 Změna 10-11 (index) 2377 2423 36 20-16 149 84-65 -56,3 - - 14 7-7 58 29-29 -50 - - 10 10 0 41 41 0 0 - - 6 1-5 25 4-21 -16 Změna 10-11 (%) Tabulka 5: Přestupky (* index = (počet přestupků/počet obyvatel)* 10 000) 12

4.2. Sociálně - demografická analýza Sociodemografická struktura obce obsahuje posouzení skladby obyvatel na základě sociálně demografických, demografických, profesních, sociálních, kulturních a dalších aspektů. Cílem sociálně demografické analýzy je identifikace nejdůležitějších jevů a charakteristik pro konkrétní strukturu občanů žijících v Horním Benešově, které se odráží v kvalitě života. 4.2.1. Obyvatelstvo Základním ukazatelem demografické analýzy je vývoj počtu obyvatel, doplněný o migrační saldo neboli přírůstek. Migrační saldo je dáno rozdílem počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob za stejné období a území. Rok Počet obyvatel k 31.12. Migrační saldo 1996 2 484-27 1997 2 492-11 1998 2 491-13 1999 2 457-36 2000 2 481 9 2001 2 463-27 2002 2 438-31 2003 2 460 11 2004 2 450-7 2005 2 457-2 2006 2 463 4 2007 2 445-16 2008 2 453 8 2009 2 457-10 2010 2 444-15 2011 2 344-42 Tabulka 6: Počet obyvatel v Horním Benešově 1996-2011 V Horním Benešově stejně jako v jiných městech neustále klesá počet obyvatel. Dochází k rychlému stárnutí populace a v posledních letech z demografického hlediska 13

dochází ke změnám ve věkové skladbě obyvatelstva. O celkovém vývoji počtu obyvatel lze říci, že vypovídá o mnohém. Vzhledem k jeho charakteru a jeho podmíněnostem, mezi které patří věková struktura obyvatel, vzdělanost, zdravotní stav, atraktivita bydlení, dostupnost bydlení, občanská vybavenost apod. ho lze považovat za jeden ze stěžejních indikátorů situace každé obce z hlediska sociálního. Migrační přírůstek je podmíněn různými faktory, například atraktivitou a kvalitou prostředí a podněty pro migranty ze strany obce či developerů. Migrační ztráta obce signalizuje negativní jevy. Je nutné hledat příčiny, které obyvatele vedou k odchodu. Ovšem i nárůst počtu obyvatel můžou doprovázet negativní projevy (narušení komunit, růst finančních nákladů na provoz obce atd.). Při hodnocení toho indikátoru je nutné respektovat populační velikost obce i její lokalizaci ve vztahu k silným regionálním střediskům. Obrázek 2: Stav k 31.12.2011, zdroj: ČSÚ 14

Sledovaný jev Údaj rok 2011 Počet obyvatel 2 344 Přirozený přírůstek -11 Saldo migrace -42 Podíl obyvatel ve věku 0 14 let na celkovém počtu obyvatel (%) 15,4 Počet obyvatel ve věku 0-14 362 Počet obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel 13,7 (%) Počet obyvatel ve věku 65 let a více 322 Počet částí obce 2 Míra nezaměstnanosti dosažitelní (%) 17,1 Počet uchazečů o zaměstnání - dosažitelní 208 Počet uchazečů o zaměstnání 216 Počet uchazečů - absolventů 13 Počet uchazečů evidence nad 12 měsíců 89 Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) 67,3 Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) 75,7 Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) 21,2 Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) 15,7 Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) 0,6 Podíl lesů z celkové výměry (%) 16,1 Orná půda rozloha (ha) 1 044 Zahrady rozloha (ha) 42 Ovocné sady rozloha (ha) 1 Trvalé travní porosty rozloha (ha) 293 Lesní půda rozloha (ha) 328 Vodní plochy rozloha (ha) 12 Zastavěné plochy rozloha (ha) 37 Ostatní plochy rozloha (ha) 284 Zemědělská půda rozloha (ha) 1 379 Celková výměra rozloha (ha) 2 040 Koeficient ekologické stability 0,49 Živě narození 16 15

Zemřelí 27 Přistěhovalí 40 Vystěhovalí 82 Průměrný věk 39,8 Počet obyvatel ve věku 15 64 let 1 660 4.2.2. Nezaměstnanost Tabulka 7: Sociodemografické údaje za rok 2011 Míra nezaměstnanosti je komplexním společenským ukazatelem, jenž v sobě nese mnoho informací. V rámci analýzy vypovídá o socioekonomické struktuře obyvatel i kvalitě sociálního prostředí v obci. V okrese Bruntál je horší ekonomická situace, která se projevuje menší stabilitou většiny stávajících podniků, vysokou mírou nezaměstnanosti a nízkou průměrnou měsíční mzdou. 2009 2010 2011 Měsíc/rok Počet uchazečů o zaměstnání Míra nezaměstnanosti v % Měsíc/rok Počet uchazečů o zaměstnání Míra nezaměstnanosti v % Měsíc/rok Počet uchazečů o zaměstnání Míra nezaměstnanosti v % 1.IX 197 15,9 1.X 262 20,6 1.XI 246 19,7 2.IX 210 16,9 2.X 275 21,8 2.XI 236 18,6 3.IX 231 18,9 3.X 269 21,3 3.XI 233 18,3 4.IX 281 22,5 4.X 251 19,7 4.XI 214 16,9 5.IX 276 21,9 5.X 242 19,2 5.XI 185 14,6 6.IX 271 21,4 6.X 208 16,5 6.XI 185 14,6 7.IX 266 20,6 7.X 211 16,8 7.XI 192 15,1 8.IX 240 18,8 8.X 201 16,3 8.XI 198 15,6 9.IX 221 17,6 9.X 195 15,8 9.XI 208 16,5 10.IX 217 17,2 10.X 194 15,5 10.XI 203 16 11.IX 220 17 11.X 199 15,6 11.XI 198 15,5 12.IX 244 19,1 12.X 210 19,1 12.XI 216 17,1 Tabulka 8: Míra nezaměstnanosti v Horním Benešově 2009-2011 16

Horní Benešov 2009-2011 25 Míra nezaměstnanosti (%) 20 15 10 5 2009 2010 2011 0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Měsíce Graf 1: Míra nezaměstnanosti 2009 2011 4.3. Institucionální analýza Usnesením Rady města Horní Benešov č. 215/46-12.1 bylo schváleno složení pracovní skupiny. V současnosti pracovní skupina prevence kriminality pracuje v následujícím složení: Michal Blažek - statutární zástupce města Bc. Martina Juřicová - členka a zapisovatelka komise k projednávání přestupků, manažer prevence kriminality Anna Kocourková - sociální pracovnice, členka sociální komise Martina Rapušáková - členka sociální komise, členka SRPDŠ prap. Daniel Teper - příslušník Policie ČR pprap. Zdeňka Foldynová - příslušník Policie ČR 4.3.1. Městský úřad Horní Benešov sociální pracovník Sociální problematika je zařazena mezi kompetence odboru vnitřních věcí a příslušný referent, který je současně členem komise pro prevenci kriminality, spolupracuje na preventivních aktivitách vyvíjených městem. 17

4.3.2. Policie ČR Policejní stanice v Horním Benešově, jejíž dva příslušníci jsou členy komise pro prevenci kriminality, se podílí na prevenci kriminality nejen formou celorepublikově organizovaných projektů dlouhodobého významu, ale i tématickými přednáškami dle aktuální potřeby, které jsou realizovány nejen pro žáky základní a střední školy v Horním Benešově, ale i pro ostatní cílové skupiny (důchodci atd.). Obvodním oddělením Policie ČR v Bruntále je každoročně zpracována analýza trestné činnosti v Horním Benešově sloužící, mimo jiné, ke zhodnocení zavedených preventivních opatření. 4.3.3. Základní a Mateřská škola v Horním Benešově + SRPDŠ Město Horní Benešov je zřizovatelem Základní a Mateřské školy v Horním Benešově, která svou výukou podporuje osvojení mnoha preventivních návyků a opatření, a to nejen v rámci vyučování, ale rovněž mimoškolní aktivitou v zájmových kroužcích. SRPDŠ každoročně pořádá různé akce pro děti, čímž napomáhá k vyplnění jejich volného času. V Horním Benešově působí také pobočka Základní umělecké školy v Bruntále, která nabízí nejen výuku hry na mnoha hudebních nástrojích, ale i hojně navštěvovaný výtvarný kroužek. 4.3.4. Soukromá střední škola Praktik s.r.o. Horní Benešov Soukromá střední škola Praktik s.r.o. poskytuje vzdělávání ve třech učebních oborech a třech studijních oborech zakončených maturitních zkouškou. Školní metodik prevence poskytuje studentům školy rady, odbornou pomoc a iniciuje různá preventivní opatření napomáhající eliminaci sociálně patologických jevů. 4.3.5. Sportoviště města Horní Benešov Město Horní Benešov nabízí sportovní vyžití dětem i dospělým, a to na místním fotbalovém hřišti, zimním stadionu, kuželně, tenisových kurtech, ploše pro in-line bruslení a pro badminton. Součástí města jsou také dvě dětská hřiště. 4.3.6. OS Praděd Občanské sdružení Praděd osob zdravotně postižených okresu Bruntál vzniklo v roce 2002. Tato nezisková organizace poskytuje poradenské a konzultační služby v oblasti sociální problematiky. OS Praděd sdružuje, mimo jiné, také početnou skupinu občanů Horního 18

Benešova. Tato skupina zdravotně postižených občanů se pravidelně schází, organizuje zájezdy, besedy a neformální společenská setkání. 19

5. Výzkum v oblasti prevence kriminality V souvislosti se snahou vedení města řešit otázku prevence kriminality, tzn. snižování míry a závažnosti trestné činnosti, zvyšování pocitu bezpečí občanů a omezování příčin kriminality byla provedena dotazníková šetření, jejichž výstupy slouží k identifikaci možných rizik a také ke zjištění pocitu bezpečí obyvatel žijících v Horním Benešově. 5.1. Zjišťování pocitu bezpečí První dotazník, který byl mezi obyvateli Horního Benešova distribuován, zkoumal především míru pocitu bezpečí občanů ve městě. Dotazník byl anonymní a tvořilo jej celkem 10 otázek, přičemž poslední otázka vybízela k vyjádření vlastních návrhů a připomínek k dané problematice. Dotazník byl zodpovězen celkem 275 občany, z nichž 58,55 % respondentů bylo tvořeno ženami, 39,27 % muži a celkem 6 občanů své pohlaví neuvedlo. a grafech: Výsledky jednotlivých otázek jsou pro lepší přehlednost vyjádřeny v tabulkách Otázka č. 1: Jaké je Vaše pohlaví? muž 108 39,27% žena 161 58,55% bez odpovědi 6 2,18% 20

Otázka č. 2: Věková kategorie: do 15 let 9 3,27% 15-26 let 68 24,73% 26-45 let 117 42,55% 45-65 let 53 19,27% nad 65 let 28 10,18% Otázka č. 3: V Horním Benešově se jako občan cítím: spíše bezpečně 114 41,45% bezpečně 104 37,82% spíše ohroženě 45 16,36% ohroženě 12 4,36% 21

Otázka č. 4: V Horním Benešově mám obavy z (možno vybrat více odpovědí): vandalismu a poškozování majetku 207 27,82% majetkové trestné činnosti 103 13,84% ublížení na zdraví 70 9,41% výroby a distribuce omamných látek 95 12,77% častého výskytu problémových osob 122 16,40% výtržnictví 93 12,50% pronásledování 22 2,96% znásilnění 20 2,69% vraždy 12 1,61% Otázka č. 5: V Horním Benešově považuji za rizikové následující lokality: Tato otázka neobsahovala výběr z možností a umožňovala volnou odpověď dle uvážení samotných respondentů. Celkově ji zodpovědělo 57,82 % respondentů. Ostatní nechali položku bez odpovědi. Z uvedených možností vyplynulo, že nejrizikovějším místem, které se v Horním Benešově nachází, je Mírové náměstí (36,84 %), dále park na ul. Masarykové (15,79 %). Ostatní lokality, které občané uvedli, jsou znázorněny v následující tabulce a grafu. Mírové náměstí 98 36,84% park Masarykova 42 15,79% aut. nádraží, aut. nastávky 15 5,64% Luhy 6 2,26% okolí prodejny TUTY 9 3,38% okolí Společenského domu 5 1,88% 22

okolí ZŠ 17 6,39% park HOBES 9 3,38% Hudberk 4 1,50% staré fotb. hřiště 7 2,63% ul. Opavská 10 3,76% okolí hřbitova 1 0,38% ul. Jiráskova 1 0,38% okolí kostela 3 1,13% okolí internátu 4 1,50% okolí zdravotního střediska 3 1,13% ul. Svobody 2 0,75% ul. Husitská 1 0,38% ul. Tyršova 2 0,75% zahrádkářská kolonie 2 0,75% ul. Masarykova 3 1,13% ul. Nerudova 1 0,38% ul. Krnovská 2 0,75% ul. Strmá 1 0,38% ul. B.Němcové 1 0,38% ul. Příčná 1 0,38% ul. Sokolovská 1 0,38% nejsou zde rizikové lokality 15 5,64% 23

Otázka č. 6: Pro posílení bezpečnosti a posílení prevence kriminality bych uvítal/a: zavedení MKDS 154 44,38% informační besedy 24 6,92% vybudování kvalitnějšího zázemí pro mládež 142 40,92% jiné 27 7,78% Mezi nejčastější odpovědi, které občané uvedli v možnosti jiné patřily připomínky a návrhy týkající se přítomnosti příslušníků Policie ČR. Občané by uvítali častější obchůzky a hlídky ve večerních hodinách. Otázka č. 7: Pokud by měl být v Horním Benešově zaveden MKDS, tak s tímto záměrem: Tato otázka nabízela dvě možnosti výběru, a to ano anebo ne. 74,18 % respondentů se zavedením městského kamerového dohlížecího systému souhlasí. Někteří z nich navrhli i lokality k umístění. Četnost jednotlivých míst je znázorněna v grafu a následně i v podrobné tabulce. nesouhlasím 63 22,91% souhlasím 204 74,18% nezodpovězeno 8 2,91% 24

Počet odpovědí Procenta Mírové náměstí 90 38,96% parkoviště TUTY 9 3,90% Luhy 3 1,30% ul. Masarykova 3 1,30% park Masarykova 40 17,32% hřiště u školní jídelny 3 1,30% okolí ZŠ 20 8,66% autobusové nádraží 21 9,09% autobusová zastávka Pod městem 6 2,60% okolí Společenského domu 3 1,30% park Hobes 6 2,60% okolí kostela 3 1,30% staré fotb.hřiště 2 0,87% okolí hřbitova 8 3,46% zahrádkářská kolonie 1 0,43% ul. Opavská od náměstí 5 2,16% ul. Svobody 2 0,87% sportoviště 2 0,87% křižovatky a přechody 1 0,43% ul. Nerudova 1 0,43% ul. Husitská 1 0,43% internát a okolí 1 0,43% 25

Otázka č. 8: Pokud by mělo být v Horním Benešově rozšířeno osvětlení, tak s tímto záměrem: souhlasím 183 66,55% nesouhlasím 66 24,00% nezodpovězeno 26 9,45% Respondenti, kteří se záměrem rozšíření osvětlení v Horním Benešově souhlasili, navrhli dle vlastního uvážení následující lokality: park Masarykova 26 28,26% okolí ZŠ 13 14,13% okolí hřbitova 4 4,35% Mírové náměstí 6 6,52% ul. Nerudova 2 2,17% křižovatka ul. Opavská a Svobody 1 1,09% ul. Pod Hudberkem 4 4,35% u čerpací stanice, výjezd z HB 2 2,17% autobusové zastávky 2 2,17% okolí Spol. domu 2 2,17% ul. Krnovská 2 2,17% parkoviště TUTY 2 2,17% okolí kostela 1 1,09% Národní tř. (pod Skalákem) 3 3,26% odbočka ul. B.Němcové k silnici II/11 1 1,09% ul. Sosnovská za fotbalovým hřištěm 1 1,09% Luhy 4 4,35% 26

ul. Úzká I. 2 2,17% areál Moravolenu k Lesní správě 1 1,09% ul. Husitská 2 2,17% ul. Opavská 1 1,09% garáže ul. Sokolovká 3 3,26% ul. Svobody 1 1,09% sportoviště 2 2,17% nově vzniklé stavební parcely 1 1,09% ul. Masarykova k poště 1 1,09% přechody silnice č. II/11 2 2,17% Z grafu vyplývá, že nejčetnější uváděnou lokalitou byl park na ulici Masarykova (28,26 %), okolí ZŠ (14,13 %) a Mírové náměstí (6,52 %). Otázka č. 9: Pokud by mělo být v Horním Benešově rozšířeno/ umístěno oplocení, tak s tímto záměrem: 27

U této otázky měli respondenti v případě svého souhlasu opět možnost uvést jimi navrhované lokality, kde by uvítali umístění anebo rozšíření oplocení. Jejich odpovědi lze vidět v tabulkách a grafech umístěných níže. Počet odpovědí Procenta hřiště ul. Masarykova 7 33,33% park ul. Masarykova 7 33,33% fotbalové hřiště 1 4,76% areál školy 5 23,81% staré fotbalové hřiště 1 4,76% Otázka č. 10: Další návrhy prevence kriminality ve městě: Tuto otázku zodpověděla pouze malá část respondentů. Mezi návrhy a připomínky, které zde byly uváděny nejčastěji, patří: Častější přítomnost příslušníků Policie ČR, především v nočních hodinách. Zřízení městské policie. Kontrola nezletilých v hostinských zařízeních. Kontrola sběru železa a barevných kovů. Kontrola podnapilých osob ve večerních hodinách. Informační besedy pro děti a rodiče. 28

5.1.1. Shrnutí Z provedeného průzkumu vyplývá, že většina obyvatel se cítí bezpečně (37,82 %) anebo spíše bezpečně (41,45 %). Mezi rizika, která občané označili jako důvod jejich obav, patří vandalismus a poškozování majetku, výskyt problémových osob a výroba a distribuce omamných látek s výtržnictvím. Nejrizikovějšími lokalitami označili Mírové náměstí a park na Masarykově ulici. Pro posílení bezpečnosti a posílení prevence kriminality by dotazovaní uvítali vybudování kvalitnějšího zázemí pro mládež (40,92%) a zavedení MKDS - městského kamerového dohlížecího systému (44,38 %). U přímé otázky, zda by s MKDS souhlasili, odpovědělo téměř 75 % občanů kladně. Více než polovina respondentů by navíc rozšířila osvětlení v Horním Benešově, a to zejména v lokalitě parku (ul. Masarykova). 5.2. Mimoškolní aktivity mládeže v Horním Benešově Druhý dotazník byl vytvořen pro děti a mládež ve věku od 9 do 18 let a zkoumal způsob, jakým tráví cílová skupina svůj volný čas v rámci mimoškolních aktivit. Dotazník byl anonymní a tvořilo jej celkem 20 otázek, přičemž poslední otázka vybízela k vyjádření vlastních návrhů a připomínek k dané problematice. Dotazník byl zodpovězen celkem 180 respondenty, přičemž 70 % z nich byla mládež ve věku 11-17 let, 23% děti do 11 let a 7% tvořila mládež ve věku 18 a více let. Co se týče pohlaví, tak 53 % ze všech respondentů tvořily ženy a 47 % muži. Výsledky jednotlivých otázek jsou pro lepší přehlednost vyjádřeny v tabulkách: Otázka č. 1: Jaké jsou Tvé mimoškolní aktivity? (uveď maximálně 3 odpovědi) Kroužek 86 26,63% Základní umělecká škola 25 7,74% Sport 115 35,60% Žádné 39 12,07% Jiné 58 17,96% Otázka č. 2: Které z uvedených možností využíváš pro svou mimoškolní činnost? (uveď maximálně 3 odpovědi) Hřiště 120 33,90% Tělocvična 57 16,10% 29

Knihovna 60 16,95% Kino (Bruntál, Krnov,.) 33 9,32% Hasiči 8 2,26% Středisko volného času v Bruntále 14 3,95% Jiné 62 17,51% Otázka č. 3: Kde bys chtěl/la trávit svůj volný čas? Internetová kavárna 28 8,48% Bazén 93 28,18% Horolezecká stěna 30 9,09% Klub mládeže 30 9,09% Skate park 51 15,45% Posilovna 58 17,58% Čajovna 17 5,15% Jiné 23 6,97% Otázka č. 4: Kolik času týdně věnuješ mimoškolním aktivitám? 1 hodinu 32 18,29% 2 hodiny 38 21,71% 3 hodiny 55 31,43% Více hodin, uveď kolik 50 28,57% Otázka č. 5: Myslíš si, že můžeš využívat svůj volný čas tak, jak bys chtěl/a? Ano 146 66,97% Ne 72 33,03% Otázka č. 6: Pokud nemůžeš využívat svůj čas tak, jak bys chtěl/a, kdo nebo co ti v tom brání? (uveď maximálně tři odpovědi) Rodiče 27 14,92% Nedostatek volného času 64 35,36% Není zde zařízení, kde bych svůj čas mohl/la trávit (bazén, internet, kroužek ) 66 36,46% Kamarádi (není nikdo, kdo by měl stejné zájmy 16 8,84% Něco jiného 8 4,42% 30

Otázka č. 7: Co nebo kdo Tě ovlivňuje při výběru aktivit v Tvém volném čase? (uveď maximálně tři odpovědi) Rodiče 56 19,65% Škola 45 15,79% Kamarádi 62 21,75% Nikdo-rozhoduji se sám 122 42,81% Otázka č. 8: Víš kam zajít pro odbornou pomoc, když máš Ty nebo Tvůj kamarád problém? Ano 164 87,23% Ne 24 12,77% Otázka č. 9: Když budeš potřebovat Ty nebo Tvůj kamarád pomoc, na koho nebo kam se obrátíš? (uveď maximálně tři odpovědí) Paní učitelka 99 24,32% Rodič 145 35,63% Kamarád 69 16,95% Výchovný poradce 41 10,07% Linka důvěry 32 7,86% Pedagogicko-psychologická poradna 14 3,44% Jinam (uveď kam) 7 1,72% Otázka č. 10: Kam nebo za kým bys vůbec nešel/la? (uveď maximálně tři odpovědí) Paní učitelka 57 15,75% Rodič 18 4,97% Kamarád 25 6,91% Výchovný poradce 80 22,10% Linka důvěry 76 20,99% Pedagogicko-psychologická poradna 102 28,18% Jinam (uveď kam) 4 1,10% 31

Otázka č. 11: Trápí mě: (uveď maximálně tři odpovědí) Vztah mezi mými rodiči 31 17,42% Problém s kamarádkou/s kamarádem 29 16,29% Problémy s láskou 37 20,79% Problémy se šikanou ve škole 11 6,18% Problémy s užíváním alkoholu 6 3,37% Problémy s užíváním marihuany 11 6,18% Problémy s paní učitelkou/panem učitelem 13 7,30% Jiné 40 22,47% Otázka č. 12: Co si myslíš, že trápí tvou nejlepší kamarádku/nejlepšího kamaráda? (uveď maximálně tři odpovědí) Vztah mezi mými rodiči 13 7,10% Problém s kamarádkou/s kamarádem 32 17,49% Problémy s láskou 64 34,97% Problémy se šikanou ve škole 10 5,46% Problémy s užíváním alkoholu 9 4,92% Problémy s užíváním marihuany 10 5,46% Problémy s paní učitelkou/panem učitelem 15 8,20% Jiné 30 16,39% Otázka č. 13: Myslíš si, že v našem městě chybí zázemí pro trávení volného času za nepříznivého počasí? (např. Klub mládeže, Středisko volného času) Ano 153 80,53% Ne 37 19,47% Otázka č. 14: Měl/a bys zájem o takový Klub mládeže, Středisko volného času v našem městě? Ano 146 78,49% Ne 40 21,51% 32

Otázka č. 15: V případě, že by se takový prostor ve městě našel, byl bys ochoten/ochotna pomoci s jeho budováním a pravidelnou údržbou? Ano 131 69,31% Ne 58 30,69% Otázka č. 16: Co by v tomto prostoru nemělo chybět k pravidelným aktivitám? (uveď maximálně tři odpovědí) Fotbálek 87 20,33% Šipky 49 11,45% Kulečník 43 10,05% Společenské hry 65 15,19% Možnost poslouchat hudbu 95 22,20% Možnost sledovat filmy 74 17,29% něco jiného 15 3,50% Otázka č. 17: Měl/a bych zájem o prostorách tohoto klubu mládeže o tyto činnosti: (uveď maximálně tři možnosti) hudební programy (např. beseda o DJ ingu, R'N'B, Hip Hop a jiné hud. styly) 117 40,34% promítání filmů, dokumentů 64 22,07% přednášky (např. adrenalinové sporty, alternativní styly života) 26 8,97% besedy (např., výživa, životospráva) 9 3,10% tvůrčí aktivity (malování, keramika aj.) 61 21,03% jiné 13 4,48% 5.2.1. Shrnutí Skutečnost, jak tráví volný čas mládež v našem městě, je pro stanovení preventivních aktivit velice důležitá. Z provedeného šetření je zřejmé, že nejvíce respondentů tráví svůj volný čas sportovními aktivitami (35,6 %), přičemž nečastěji využívaná jsou hřiště (33,9 %). U otázky, zjišťující místo, kde by mládež nejraději chtěla trávit svůj volný čas, vyplývá, že nejatraktivnějšími místy jsou pro ně bazén, posilovna a skatepark. Téměř 37 % respondentů vypovědělo, že důvodem, proč nemohou využívat svůj volný čas způsobem, jakým chtějí, je právě absence takového zařízení či místa. Většina respondentů si navíc myslí, že v případě 33

nepříznivého počasí, zde úplně chybí zázemí (např. Klub mládeže, středisko volného času apod.), kde by mohli své mimoškolní aktivity provozovat. Téměř 80 % dotazovaných by mělo o takové místo zájem a navíc 69,3 % respondentů by bylo ochotno se zapojit do aktivit souvisejících s jeho vybudováním a pravidelnou údržbou. Z otázek, které se zaměřily na chování dětí a mládeže v případě vzniklého problému, vyplývá, že naprostá většina respondentů ví, kde případnou pomoc hledat, důvěřují spíše svým rodičům a pomoc by nejméně často hledali v pedagogicko-psychologické poradně a na Lince důvěry. Problémy, které je nejvíce trápí, se ve většině případů odvíjí od jejich věku. 34

6. Cíle a priority Pro posílení bezpečnosti a posílení prevence kriminality je nutné sledovat a dodržovat následující priority, které jsou v souladu se Strategií prevence kriminality v České republice na léta 2012 až 2015: Snižování míry a závažnosti trestné činnosti a zvyšování pocitu bezpečí občanů. Snižování rizik výskytu protiprávní činnosti, integrace efektivní prevence kriminality do výkonu Policie ČR. Snížení výskytu delikventní činnosti u cílové skupiny prevence kriminality. Zvýšení bezpečnosti na veřejných prostranstvích. Oslabování faktorů, které přispívají k výskytu delikventního jednání. Průběžné analyzování bezpečnostní situace. Vytvoření efektivního a stálého systému sběru, předávání a poskytování informací v oblasti prevence kriminality na a mezi všemi úrovněmi subjektů prevence kriminality. Zvolená strategie prevence kriminality v Horním Benešově na daná léta by měla být v souladu i s výstupy z provedených dotazníkových šetření. Veškeré kroky by měly mít za cíl eliminovat následující problémy: majetková trestná činnost, neschopnost dětí a mládeže efektivně využít svůj volný čas, užívání omamných látek, poškozování cizího majetku, špatná informovanost občanů a jejich slepota a ignorace k páchaným činům. 35

7. Vize města v oblasti bezpečnosti a prevence kriminality Dle provedeného šetření a výsledků bezpečnostní analýzy byly na období 2012 2016 stanoveny konkrétní aktivity, které by měly pomoci řešit otázku prevence kriminality: Plánovaná aktivita Zavedení MKDS Oplocení areálu ZŠ Rozšíření osvětlení v problémových částech města Umístění informativních cedulí (typu auto není trezor, neničit veřejný majetek apod.) Typ prevence kriminality situační situační situační situační Vybudování kvalitnějšího zázemí pro děti a mládež - multifunkční hřiště pro dospívající mládež (ul. Nerudova) - rozšíření hřiště (ul. Masarykova) sociální Komunitní centra zaměřena na doučování, zapojení rodičů, volnočasové aktivity, den s Policií, sportovní turnaje apod. Poradenská činnost, přednášky, besedy pro seniory, děti a mládež sociální informativní 36