2. VŠEOBECNÁ GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA

PLÁN ROZVOJE MĚSTA DOKSY ČÁST 1 PROFIL MĚSTA Objednatel: Město Doksy Zhotovitel: ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o., Liberec Hlavní řešitel zakázky: RNDr. Zdeněk Kadlas Spolupráce: Ing. Jaroslav Koreň Marek Pšenička Obsah: Název kapitoly Strana 1. ÚVOD 2 1.1. Krátce z historie 2 1.2. Kulturní památky 4 2. VŠEOBECNÁ GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 5 2.1. Poloha 5 2.2. Administrativní členění 6 2.3. Přírodní podmínky, životní prostředí 6 3. POSTAVENÍ MĚSTA DOKSY VE STRUKTUŘE OSÍDLENÍ LIBERECKÉHO KRAJE 8 3.1. Doksy jako správní centrum II.stupně 8 3.2. Postavení města Doksy ve struktuře osídlení 10 3.3. Rozvojové předpoklady 10 4. OBYVATELSTVO 11 4.1. Základní údaje o obyvatelstvu města 11 4.2. Pohyb obyvatelstva 11 4.3. Struktura obyvatelstva podle věku, vzdělání a ekonomické aktivity 11 4.4. Vyjížďka za prací a do škol 13 5. TRH PRÁCE 13 6. MÍSTNÍ EKONOMIKA 14 6.1. Struktura místní ekonomiky 14 6.2. Investiční potenciál města 16 6.3. Srovnání ekonomických charakteristik Doks a okolí 17 6.4. Rozpočet města 18 7. DOMÁCNOSTI A BYDLENÍ 19 7.1. Domácnosti 19 7.2. Bydlení 19 8. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 22 8.1. Voda 22 8.2. Kanalizace 23 8.3. Elektrická energie 23 8.4. Plyn 23 8.5. Vytápění 23 8.6. Telekomunikace a radiokomunikace 24 9. DOPRAVA 24 9.1. Základní silniční síť 24 9.2. Městské komunikace, doprava v klidu 25 9.3. Železniční doprava 26 9.4. Veřejná doprava, dopravní obslužnost 26 9.5. Cyklistická a pěší doprava 27 10. OBČANSKÁ VYBAVENOST, SLUŽBY 28 10.1. Školství 28 10.2. Kultura 30 10.3. Zdravotnictví 30 10.4. Sociální péče 31 10.5. Sport a tělovýchova 31 10.6. Ostatní služby 33 11. CESTOVNÍ RUCH 34 11.1. Turistická nabídka 34 11.2. Ubytování, stravování 35 11.3. Analýza návštěvnosti 38 11.4. Služby pro turisty, marketingové aktivity 40 12. BEZPEČNOST, KRIMINALITA 42 13. SHRNUTÍ 43 1

1. ÚVOD Doksy jsou nevelké, ale velmi známé město s 5 tisíci obyvateli na trase silnice I. třídy I/38 spojující Českou Lípu s Mladou Boleslaví. Jsou významným střediskem cestovního ruchu, zejména díky atraktivnímu zázemí (Máchovo jezero, Bezděz ) a hlavním nástupním místem do marketingového turistického regionu Máchův kraj. 1.1. Krátce z historie Počátky Doks spadají do 2. poloviny 13. století do období německé kolonizace. Opidum vyrůstalo kolem čtvercového náměstí a nebylo obehnáno hradbami; jeho obranu a bezpečnost zajišťoval nedaleký mocný královský hrad Bezděz, zbudovaný Přemyslem Otakarem II. v šedesátých létech 13. století. První písemnou zmínku o Doksech (Hirschbergu) nalezneme až v listině českého krále Václava II. z roku 1293. Původ jména městečka lze najít v anglosaském jméně dox = temný, tedy podle temného bažinatého místa u Dokského potoka. Vedle německého názvu Hirschberg (jelen je součástí městského znaku) se používal český název Dokzy, Dokzí, Doxa ap. České obyvatelstvo v Doksech převládalo do 17. století, kdy se také používal český název městečka. Důležitým mezníkem ve vývoji Doks je založení Velkého rybníka (dnešní Máchovo jezero) Karlem IV. v letech 1366-7. Jeho vody zadržované hrází u Starých Splavů zatopily údolí dokeského potoka a podruhé změnily tvář této části bezdězských lesů. Doksy v té době získaly od císaře také významná městská privilegia: soudní pravomoc s pranýřem, týdenní trhy, právo vařit a prodávat pivo a právo mílové. Brzy po založení rybníka byl postaven pod jeho hrází mlýn a kolem něj ve volné zástavbě zemědělské usedlosti. Tak vznikly Staré Splavy, osada, kterou těžce poškodila povodeň roku 1531. Tehdy velká voda protrhla hráze pěti velkých rybníků založených v okolí na přelomu 15. a 16. století (1492-8 Čepelský, Poslův) a vážně poškodila i hráz Velkého rybníka - Máchova jezera. Značného významu dosáhly Doksy ve druhé polovině 16. století, kdy se staly centrem tzv. dokského panství, které vzniklo rozdělením bezdězského panství v roce 1553. Jeho majitel, Jan z Vartenberka, nechal koncem 16. století vystavět právě v Doksech panský dvůr a zámek. Janovi z Vartenberka se podařilo rozdělené panství zase spojit a v roce 1588 odkoupit od císaře Rudolfa II. za 22 tisíc kop grošů a Doksy se staly poddanským městečkem. Václav Berka z Dubé, majitel panství od roku 1595, jako jeden z čelných představitelů českého stavovského odboje v letech 1618-1620, musel po nešťastné bitvě na Bílé hoře uprchnout ze země. Jeho zkonfiskovaný majetek levně skoupil Albrecht z Valdštejna a včlenil jej do svého Frýdlantského vévodství. Po Albrechtově násilné smrti v únoru 1634 bylo ohromné Valdštejnovo panství rozděleno mezi jeho vrahy. Doksko připadlo irskému plukovníkovi Walteru Buttlerovi. Valdštejnové získali Doksy zase v roce 1680 a až do roku 1945 byli jejich držiteli. Za Třicetileté války docházelo k vylidňování celých oblastí a mezi ně se zařadilo i Doksko. Novými dosídlenci byli převážně Němci, rekatolizace vyhnala spoustu protestantských Čechů ze země. V okolních lesích v pískovcových skalách si pronásledovaní protestanti zbudovali své svatyně. Dnes zbytky těchto tzv. Pustých (Psích) kostelů (německy Hundskirche) nalezneme hlavně v Hradčanských stěnách. Bezprostřední vliv na posílení katolické víry na Doksku měl benediktinský klášter na Bezdězu, který se v 2.polovině 17.století stal vyhledávaným poutním místem. Baroko podstatně změnilo architektonickou tvář městečka. V jihovýchodním cípu náměstí byl postaven kostel sv. Bartoloměje, v centru náměstí mariánský sloup a severně pod náměstím tzv. Hospitálek (původně chudobinec a špitál, založený r. 1669 Marií Františkou z Vrtby, druhou manželkou Kryštofa Ferdinanda z Heissensteinu, dnes nejstarší dochovaný roubený dům v Doksech sídlo Muzea Karla Hynka Máchy). Ke značnému zbídačení a vylidnění Doks přispěly prusko-rakouské války v 18. století, hladomor a velký požár v roce 1750. Císař Josef II. v důsledku těchto událostí nepotvrdil Doksům městská privilegia. Po požáru vznikaly v Doksech již převážně zděné domy (např. nově vybudovaná radnice z roku 1759). 2

Roku 1799 postavil František Wünsche, syn bývalého břehyňského mlynáře, svou první manufakturu v blízké osadě Břehyni. Již jeho otec na místě mlýna postavil vodní pilu. Poté, co hrabě Valdštejn odmítl odprodávat další části lesů, zrušil jeho syn pilu a postavil svou první textilní manufakturu. Počátek 19. století přinesl městu rozvoj textilního průmyslu. Důležitou roli sehrála místní kartounka založená r. 1813 Františkem Wünschem na Továrním vrchu, kde bylo v r. 1834 zaměstnáno již 400 lidí. Počet obyvatel stoupl roku 1827 na 1846 a do poloviny století dosáhl stavu 2500 - Doksy se díky krajinným krásám svého okolí stávají cílem výletů. S přílivem obyvatel souvisí i nárůst počtu hospod (v té době vznikl mj. i vinný šenk na Klůčku, spjatý s českým romantickým básníkem Karlem Hynkem Máchou). Pověsti a události, vyprávěné v místních hostincích, zádumčivé jezero, ruiny gotického hradu Bezdězu a romantika celého kraje se promítly do Máchovy nejznámější lyricko-epické básně Máj. Po dalším požáru v roce 1842, kdy shořely všechny dřevěné domy na náměstí a v přilehlých ulicích, jsou nově stavěné budovy již kamenné. V roce 1852 byla v západní části náměstí postavena radnice. Na severovýchodním konci náměstí v roce 1845 vyrostla nová jednopatrová budova školy. Součástí Doks je od roku 1850 i sídlo Staré Splavy ležící na severním břehu Máchova jezera. Roku 1222 byl zde postaven mlýn u náhonu, první písemná zmínka se objevuje v r.1460 v listině krále Jiřího z Poděbrad - vesnice zvaná Ves pod Dogsy, osada velice zpustošená husitskými válkami. Roku 1622 je v konfiskačních listinách vesnice označena ves pod Stawem nebo Alte Wehre (Staré Splavy). Výstavba železnice v r. 1867 spojila Doksy se severem a jihem (propojení na Českou Lípu a Bakov nad Jizerou). Při výstavbě železnice byla zrušena větší část městského rybníka. Železnice radikálně ovlivnila stavební rozvoj města - v době realizace obcházela město z východní strany. V dalším období se zastavění přes ni přelilo na východ. Koncem 19. století se Doksy i Staré Splavy pomalu proměňují v rekreační a lázeňské letovisko. V průvodcích z dvacátých a třicátých let 20. století se o Doksech píše jako o Severočeských jezerních lázních nebo jako o Severočeské riviéře. Od roku 1928 je zřízena na jižním břehu Velkého rybníka velká pláž, vodní hladinu začínají brázdit první motorové lodě. Městské lázně, založené v roce 1906, nabízejí hostům různé druhy zdravotních koupelí. Nejvyhledávanější byly rašelinové koupele. Lázně byly v provozu celoročně. Léčily se zde katary dýchacích cest, nervové potíže, nespavost a revmatismus. Ke kulturnímu vyžití návštěvníků sloužila knihovna s veřejnou čítárnou, kino i ochotnické divadlo. Rozmáhá se výstavba hotelů a penzionů. Počátky rekreační aktivity, vzniklé z touhy po úniku z měst do klidu a romantického prostředí, byly impulsem k založení vilových čtvrtí na severním a východním okraji města. Tato tendence se ještě výrazněji projevila zastavěním Lázeňského vrchu ve Starých Splavech. Již ve 30. letech usiluje turistický spolek v Doksech o spojení turisticky zajímavých míst se jménem Karla Hynka Máchy. Nejvýznamnější aktivitou byla snaha o přejmenování Velkého rybníka na Máchovo jezero, k němuž však došlo až po 2. světové válce. V roce 1936 u příležitosti stého výročí smrti Karla Hynka Máchy a prvního vydání Máje odhalil Klub českých turistů Máchův pomník na tzv. Jarmilině skále nad jezerem u Starých Splavů. Po druhé světové válce Doksy ztratily i svou lázeňskou proslulost a městské lázně byly v padesátých letech zrušeny úplně. Doksům zůstal pouze statut rekreačního města. Zájem o Máchovo jezero a Doksy přesto dále rostl - za slunečních letních dnů navštěvovalo pláže až 50 000 rekreantů a návštěvnost v průběhu sezony stoupla na více než půl milionu turistů a rekreantů. Došlo k další výstavbě parkovišť, turistických stezek, byly rozšířeny a upraveny pláže - Dokská, Pod Klůčkem, ve Starých Splavech a Pod Borným, stanové městečko Bílý kámen, autocamping a řada ubytovacích, stravovacích, sportovních a kulturních zařízení (např. v roce 1963 kino Máj). V roce 1961 byla oblast na sever k České Lípě a na jih ke Kokořínu oficiálně nazvána Máchovým krajem a Velký rybník Máchovým jezerem. Doksy, Máchovo jezero a Staré Splavy se staly nejznámějším rekreačním střediskem severních Čech. Na počátku 90. let proběhla dezintegrace obcí (v roce 1990 - Bezděz, Luka, Okna, Ždírec, v roce 1994 - Tachov). Proces dezintegrace obcí (tzv. atomizace sídelní struktury) jako reakce na proces násilného slučování obcí za totalitního režimu je však v příkrém rozporu s tendencemi v zemích EU. V případě Doks přinesl navíc 3

některé absurdity (do sídel Žďár, Kruh, Vojetín v rámci správního území obce se lze dostat pouze přes katastr jiné obce). Součástí obce Doksy jsou kromě Starých Splavů a Břehyně i další sídla venkovského charakteru v okolí: Žďár (památková rezervace se souborem lidové architektury vyhlášená nařízením vlády ČR č. 127/1995 Sb. o prohlášení území ucelených částí vybraných měst a obcí s dochovanými soubory lidové architektury za památkové rezervace). Nejstarší listinné zmínky o Žďáru (od roku 1348) spolu s typem názvu obce ukazují na pravděpodobný původ v pozdní fázi domácí kolonizace, při postupu osídlení do méně výhodných, členitých a lesnatých poloh. Kruh (Kroh) Urbanistický charakter sídla s možností účinné obrany a slovanský původ názvu svědčí o předkolonizačním původu osady. První písemná zmínka z roku 1352 souvisí s farností v Kruhu. Nejstarší část dochovaného stavebního fondu tvoří patrové roubené obytné domy usedlostí a některé chalupy a domky z druhé poloviny 18. století a první třetiny 19. století. Vyhláškou č.413/2004 Sb. byla část území prohlášena za památkovou zónu (území s historickým prostředím obsahujícím dochované soubory lidové architektury). Vojetín - první písemná zmínka z roku 1551 v roce 2004 vyhlášena památková zóna (viz Kruh). Obora první písemná zmínka z roku 1460. Zbyny jsou prastarou slovanskou vsí, která od založení do roku 1293 patřila k bezdězskému zboží. Václavem I. a Přemyslem Otakarem II. byla ves osazena novými, ale již německými kolonisty, kteří ji říkali Ludwigsdorf. Václavem II. byla vyňata z moci hrdelního práva dokského a přičleněna 20. prosince 1293 o rozloze 12 lánů kostelu v Bezdězi. Zdejší dvorec zůstal v područí Bezdězu a od dob Karla IV. byl majetkem kláštera na Karlově v Praze. Roku 1678 prodal převor zdejší dvorec D. Pachtovi z Rájova, a proto příslušel ke Chcebuzi. Roku 1812 získal oba díly Zbyn Arnošt z Valdštejna na Doksích, kde obyvatelé robotovali až do roku 1848. 1.2. Kulturní památky Renesanční zámek Původně renesanční zámek ze 16. století byl do barokní podoby přestavěn Valdštejny v 1. pol. 18. stol., dnešní podobu získal radikální přestavbou na přelomu 19. a 20. století. Stojí v anglickém parku vedle hospodářského dvora. Zámek má tvar písmene U s nádvořím uprostřed. Jednotlivé trakty se navzájem liší. Střední, hlavní trakt je dvoupatrový a dominují mu opěráky na nárožích a vstupní portál ze 60. let 17. stol., který je součástí vysunutého balkonu na sloupech uprostřed průčelí. V jeho východním rohu stojí mezi trakty hranolovitá věž s cibulovou bání. Nejcennější je západní křídlo s renesančními volutovými štíty v obou průčelích. Vnitřek zámku byl v posledních desetiletích upravován. Dnes je sídlem středního odborného učiliště a není veřejnosti přístupný. Jeho sál se občas využívá ke kulturním účelům Památník Karla Hynka Máchy ( Hospitálek ) Na křižovatce ulic Komenského, Valdštejnské a Máchovy stojí nejstarší dům v Doksech, tzv. Hospitálek. Jedná se o roubenou stavbu se šindelovou střechou a věžičkou, která přečkala všechny zhoubné požáry města. Dům nechala postavit v roce 1669 hraběnka Marie Františka z Vrtby, druhá manželka Kryštofa Ferdinanda z Heissensteinu. Byl to panský špitál pro vysloužilce z panského dvora. Dům byl restaurován, v letech 1960-68 v něm byla městská knihovna a Pamětní síň Karla Hynka Máchy. V současné době slouží jako Muzeum K.H. Máchy. V jedné části je instalována stálá expozice věnovaná životu, dílu a době tohoto našeho velkého romantického básníka, ve druhé rovněž stálá expozice o vývoji rybářství a rybníkářství na Českolipsku. Socha sv. Prokopa Před Hospitálkem se nachází zrestaurovaný originál sochy sv. Prokopa z roku 1761. Původně stávala jižně od Dubé v polích na konci Sviňské rokle. V její blízkosti se stala otcovražda, která se vší pravděpodobností posloužila K.H.Máchovi jako epický motiv k jeho básni "Máj". Kopie této sochy stojí na původním místě. Nádraží Na nádraží v Doksech se nachází tzv. "Hraběcí čekárna", která sloužila rodině Valdštejnů poté, co se výrazně zasloužili o to, že nová železniční trať vedla z Bakova nad Jizerou do České Lípy právě přes Doksy. 4

(Trať byla uvedena do provozu 14.11.1867.) V čekárně jsou obrazy pražského malíře Huga Ullika z r. 1869 s regionální tematikou. Náměstí Republiky Domy na náměstí a v přilehlých ulicích pocházejí až z 19. století (původní zástavba padla za oběť požárům), ale spolu s radnicí představovaly krásnou ukázku empírového stavitelství. Bohužel se na nich podepsalo kulturní barbarství z období budování socialismu. V roce 2001 získala radnice nákladnou rekonstrukcí svou původní podobu. Mariánské sousoší Nově upravenému náměstí Republiky (úprava proběhla v r. 1995) dominuje barokní mariánské sousoší z roku 1685. Ústředním motivem sousoší je socha Panny Marie, která byla zrestaurována v roce 1998. Originál sochy se nachází v kostele sv. Bartoloměje. Součástí sousoší jsou plastiky čtyř světců. Na jižním podstavci stojí Jan Křtitel v rozevlátém plášti na holém těle, s knihou v ruce a beránkem u nohou. Na západním podstavci je Antonín Paduánský, který drží v pravé ruce svůj atribut "chléb sv. Antonína". Na sever se dívá socha sv. Floriána v oděvu římského vojáka s praporem v levé a vědrem v pravé ruce. Na východním podstavci se nachází sv. Jan Nepomucký s palmovou ratolestí, křížem a děkanskou čapkou v pravé ruce. Kostel sv. Bartoloměje Kostel sv. Bartoloměje (obr. vlevo) je z doby raného českého baroka (1638). V první polovině 18. stol. byly přistavěny boční kaple sv. Kříže a sv. Barbory a kostel tak získal křížový půdorys. Portálový hlavní oltář z let 1670 1680 obsahuje sošku Panny Marie Montserratské (tzv. Černé Madony ), původem z hradní kaple na Bezdězu. Za zmínku stojí varhany z roku 1628, které sem byly přeneseny z Kruhu. Jsou to nejstarší varhany v severních Čechách. V roce 1992 byly nákladně zrestaurovány zásluhou německých krajanů. 2. VŠEOBECNÁ GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 2.1. Poloha Město Doksy leží na severní výspě České kotliny, na okraji Ralské pahorkatiny a Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Je hlavním nástupním místem do marketingového turistického regionu Máchův kraj. Z hlediska dopravního spojení zaujímá jádrové území obce (Doksy s prostorově i stavebně oddělenou částí Staré Splavy) polohu na trase silnice I. třídy I/38 Mladá Boleslav Česká Lípa a na železniční trati Rumburk Česká Lípa Mladá Boleslav Nymburk. Z hlediska administrativního členění ČR leží obec Doksy v JZ části Libereckého kraje a v jihovýchodní části okresu Česká Lípa, při hranicích se Středočeským krajem - s okresy Mělník (jih) a Mladá Boleslav (jihovýchod). Území obce po svém obvodu sousedí s těmito obcemi, event. sídly: z jihu Nosálov (sídla Libovice, Nosálov) - okres Mělník, z jihovýchodu - Bezdědice (sídla Bezdědice, Rakovice) a Březovice - okres Mladá Boleslav, z východu - Bezděz, Ralsko (k.ú. Kuřivody), ze severu a severovýchodu - Ralsko (k.ú. Hradčany nad Ploučnicí), ze severozápadu - Provodín a Jestřebí, ze západu - Chlum, Skalka u Doks, Dubá (sídla Horky, Korce), Tachov, Okna, Luka, Blatce (sídlo Houska). Nadmořská výška: 266 m n. m. (dle ČSÚ) Poloha: 14 40 východní délky 50 34 severní šířky Vzdálenost od důležitých center v km Praha 75 Liberec 56 Česká Lípa 16 Mladá Boleslav 25 5

Nadmořská výška zástavby v jádrovém území (Doksy, Břehyně, Staré Splavy a Obora je v rozmezí cca 260 310 m n.m. Severně od Máchova jezera leží několik vrchů s výškou cca 450 m n.m. Nejvyššími body v okolí jsou Bezděz (603,5 m n.m.), Malý Bezděz (577 m n.m.) a Tachovský vrch (498,5 m n.m.). 2.2. Administrativní členění Město Doksy se člení na 8 částí (sídel) a 6 katastrálních území o celkové rozloze 7491,8 ha. Územní členění města Doksy doznalo v průběhu let četných změn způsobených nejprve integrací (po r. 1989 i dezintegrací) sídel (obcí) ve spádovém území. V tabulce je zachycen současný stav administrativního členění obce. Tab.: Územní členění města Doksy (kód ZÚJ obce 561495) stav k 31.12.2003 Část obce Nadmořská Kód části výška obce Katastrální území Kód ÚTJ Výměra (ha) Břehyně 270 028207 Doksy u Máchova jezera 628212 * Doksy 266 406937 Doksy u Máchova jezera 628212 4917* Kruh 331 195120 Kruh v Podbezdězí 795127 264 Obora 288 109461 Obora v Podbezdězí 709468 405 Staré Splavy 275 028223 Doksy u Máchova jezera 628212 * Vojetín 368 195138 Vojetín 795135 235 Zbyny 300 191973 Zbyny 791971 304 Žďár 321 195146 Žďár v Podbezdězí 795143 1368 Obec celkem 7493 *) Břehyně a Staré Splavy jsou součástí k.ú. Doksy u Máchova jezera Pramen: ČSÚ Jádrem celého území obce a těžištěm rekreačních aktivit na břehu Máchova jezera jsou Doksy s prostorově oddělenou částí Staré Splavy, některé části obce jsou od těžiště osídlení poměrně vzdálené (Žďár, Kruh, Vojetín) a v důsledku proběhlé nesystémové dezintegrace sídel v 90. letech dokonce i územně oddělené (Vojetín). Sídla v jižní části obce jsou dopravně přístupná pouze přes území jiné obce (Okna a Blatce) Z hlediska struktury pozemků na území obce převažuje dle údajů ČSÚ lesní půda (60,3%). Zemědělská půda tvoří 23,8 % rozlohy obce (z toho orná půda tvoří 79,3%, louky a pastviny 17,2% a ovocné sady + zahrady necelých 3,6% celkové výměry ZPF. Zastavěná plocha zaujímá pouhých 1,1 % celkové katastrální výměry obce; významná je však velikost vodních ploch 7,2 % a ostatních ploch (7,6 % celkové rozlohy území). Tab.: Struktura pozemků (stav k 31.12.2003) 6 Struktura zemědělské půdy (ZPF) Druh pozemku Výměra (ha) v % Druh pozemku Výměra (ha) v % ZPF Zemědělská půda 1781 23,8 Orná půda 1411 79,2 Lesní půda 4521 60,3 Louky a pastviny 307 17,2 Vodní plochy 543 7,2 Ovocné sady 2 0,1 Ostatní plochy 569 7,6 Zahrady 61 3,4 Zastavěné plochy 79 1,1 Celkem ZPF 1781 100,0 Celkem obec 7493 100,0 Pramen: ČSÚ krajská reprezentace Liberec 2.3. Přírodní podmínky, životní prostředí Geomorfologie a geologie: Území obce Doksy leží dle orografického členění předního českého fyzického geografa, prof. RNDr. Jaromíra Demka, DrSc., v soustavě Česká tabule (VI), podsoustavě Severočeská tabule (VIA), celku Ralská pahorkatina (VIA-l), podcelku Dokeská pahorkatina. Nejvyšších výšek dosahuje reliéf v kompaktně zalesněné oblasti severně od Máchova jezera (Polomené hory) s vrchy Dub (458 m n.m.), Borný (446 m n.m.) a Pecopala (450,8 m n.m.). Nejníže položený terén se nachází podél rybniční soustavy cca 258 266 m n.m. Vlastní zástavba v jádrovém území Doksy, Břehyně, Staré Splavy a Obora se nachází v rozmezí cca 266 310 m n.m. Západně od Doks leží Zbyny na severním svahu pod Zbynským vrchem (389,8 m n.m.).

Jižní, odloučená část řešeného území (sídla Žďár, Kruh a Vojetín), je přístupná po mírně zvlněném terénu přes Oboru a Okna. Dominanty území zde tvoří vrchy vulkanického původu situované východně a západně od řešeného území: Bezděz (603,5 m n.m.), Malý Bezděz (577m n.m.) a Tachovský vrch (498,5 m n.m.). Zastavěné území se nalézá ve výškovém rozmezí od cca 300 350 m n.m. Z hlediska geologického složení je řešené území tvořeno horninami Severočeské křídové tabule, vedle nichž se vyskytují sedimentární a vulkanické horniny. Z kvartérních hornin se vyskytují ojediněle spraše a sprašové hlíny, u vypreparovaných vulkanických těles i hrubé sutě. Klima: Řešené území převážně spadá (dle E. Quitta) do mírně teplé oblasti MT 9, na jihozápadě (Vojetín) sem mírně zasahuje oblast MT 7. Charakteristiky oblastí: MT 9 - dlouhé léto, teplé, suché až mírně suché, přechodné období krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátká zima, mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. MT 7 - normálně dlouhé, mírné, mírně suché léto, přechodné období je krátké, s mírným jarem a mírně teplým podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrné červencové teploty se pohybují v rozpětí 16 18 C, lednové minus 2 až -4 C. Roční srážkový úhrn dosahuje 650 750 mm; směr větrů je nejčastěji severozápadní (14,7%) a jihovýchodní (13,2%) Hydrologie: Řešené území spadá do úmoří Severního moře; hlavním povodím je povodí Labe, dílčím povodím je povodí jeho přítoku Ploučnice. Území leží v povodí Robečského potoka, který je přítokem Ploučnice. Území obce Doksy je součástí chráněné oblasti podzemní akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída. Na řešeném území jsou vyhlášena pásma hygienické ochrany vodních zdrojů Břehyně, Žďáru a původního zdroje Zbyn, který je odpojen od systému rozvodu vody v sídle Zbyny. V území se vyskytuje vodárensky významný tok Robečský potok. Soustavná kanalizace je vybudována na území Doks a Starých Splavů a odváděné odpadní vody jsou čištěny na ČOV doplněné o biologické rybníky. Sídla mimo centrální část území, jako Zbyny, Obora, Žďár, Kruh a Vojetín odkanalizována nejsou. Čištění odpadních vod je řešeno převážně septiky. Čistota vody v řešeném území není sledována. Kvalita vody pro koupání v Máchově jezeře by měla splňovat stanovené hygienické požadavky a limity dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č. 464/2000 Sb. a dle nařízení vlády č. 82/1996 Sb.; v poslední době však dochází k významnému zhoršování kvality vody v důsledku přemnožení sinic. Podrobnější údaje o vodovodní a kanalizační síti jsou uvedeny v kapitole Technická infrastruktura. Ovzduší: Čistota ovzduší v řešeném území je ovlivňována převážně místními zdroji (kotelny a lokální topeniště + emise z dopravy). Zanedbatelný není ani vliv zdrojů emisí mimo řešené území. Jedná se například o tepelnou elektrárnu Mělník, vzdálenou od řešeného území cca 30 km. Na území obce se nevyskytují velké zdroje znečištění (o jmenovitém tepelném příkonu od 5 MW do 50 MW). Středních zdrojů (od 0,2 MW do 5 MW) jsou zhruba tři desítky. Jedná se především o kotelny spalující zemní plyn a pevná paliva. Dále se jedná o emise z malíren skla a čerpacích stanic PHM. V důsledku rozsáhlé plynofikace (cca 60% obce) poklesly v 90. letech imisní koncentrace SO 2 v ovzduší, vzhledem k nárůstu ceny zemního plynu majitelé malých zdrojů přecházejí zpět na pevná paliva. Vliv malých zdrojů na imisním pozadí SO 2, NO x a prašného aerosolu SPM tak opět stoupá. Významným zdrojem znečištění jsou mobilní zdroje (doprava), zatěžující ovzduší oxidy dusíku, oxidem uhelnatým, uhlovodíky a sloučeninami olova (u olovnatých benzinů). Přímo v řešeném území však není žádná stanice monitorující čistotu ovzduší. Ochrana přírody: V řešeném území jsou jak velkoplošná (z jihu zasahuje Chráněná krajinná oblast Kokořínsko), tak i maloplošná chráněná území (NPR Břehyně-Pecopala, Swamp, PP Konvalinkový vršek). Významná je existence nadregionálních a regionálních biocenter (Břehyně-Pecopala, Novozámecký rybník, Konvalinkový vršek, Skalní město a Pankrác) a biokoridorů (Dokeské pískovce a mokřady, Jestřebské slatiniště, Dlouhý důl, Na bubnu, 7

K Židovskému vrchu, Suť, Ochranný hřeben, Žďárská cesta ). Na území se vyskytují významné krajinné prvky, solitérní památkové stromy (např. 200 let stará lípa malolistá v k.ú. Doksy) i památná stromořadí. Nejdůležitějším úkolem v této oblasti je sladit možné protichůdné zájmy ochrany přírody a rozvoje cestovního ruchu. Vlastníkem nejvýznamnější turistické atraktivity na území obce Máchova jezera se stala Agentura ochrany přírody a krajiny. Zeleň, lesy: Dle souhrnných statistických údajů zastoupení jednotlivých druhů pozemků v řešeném území (z r. 1998) zaujímá lesní půda v řešeném území podstatnou část výměry 4500,5 ha, tj. 60,1 % z celkové výměry území. V území jsou dle výše uvedených podkladů a platných Lesních hospodářských plánů (dále LHP ) a Lesních hospodářských osnov (dále LHO) evidováni následující, plošně rozhodující vlastníci lesa: Lesy České republiky Hradec Králové, s.p., Vojenské lesy a statky, s.p., Město Doksy drobní soukromí a ostatní vlastníci lesa (malé zastoupení) Hospodaření v lesích řešeného území je upraveno příslušnými regulativy: Lesním hospodářským plánem na léta 2004 2013 (Ekoles Jablonec n.n.) na území pod správou Lesů České republiky Hradec Králové, s.p., Lesní správy Česká Lípa a Mělník (J a JZ území) i pro Lesy Města Doksy, LHP pro území pod správou Vojenských lesů a statků, s.p., LHC Břehyně. Zdejší lesy dle kategorizace "Přírodních lesních oblastí" (MLVH ČR, 1986) a dle údajů LHP náleží do přírodní lesní oblasti 18a Severočeská pískovcová plošina. V současných porostech zcela převažují typy borové (místy poškozené imisemi, dle údajů LHP) a směsi se smrkem, břízou, apod., na části ploch se vyskytují porosty smrkové, tzv. smrkového boru, v nejnižších přechodových polohách jsou častější i typy dubové, ve vyšších polohách ostrůvkovitě i typy bukové. Hospodaření v lesích je ovlivněno dvěma zásadními faktory, a to zařazením části lesních pozemků do CHKO Kokořínsko (na jihu řešeného území) a intenzivní rekreací (v oblasti kolem Máchova jezera). Městské lesy, s.r.o., obhospodařují 976,7 ha lesa, z toho cca 170 ha tvoří rekreační lesy v oblasti Máchova jezera. Z hlediska druhové skladby bude třeba zvýšit podíl smrku (dnes pouze 21%), buku a dubu na úkor zcela dominantní borovice. Současná odhadovaná zásoba dřeva je cca 200.000 m 3, ale pro její využití chybí funkční zpracovatelské kapacity (pily v Doksech a okolí byly uzavřeny). V nejbližším období bude nutné postupně obnovit lesy zvláštního určení (rekreační), kde stáří porostů dosahuje až 150 160 let; lze počítat s množícími se protesty laické veřejnosti proti této nutné obnově (kácení přestárlých stromů). Mezi významné zelené plochy v zastavěném území se řadí městský park ve Starých Splavech, zámecký park v Doksech, městský park Tyršovy sady, plochy veřejné zeleně v Oboře. Některé jsou registrovány jako významný krajinný prvek, jiné jsou k registraci navrženy; k ochraně jsou navrženy rovněž některé významné aleje a stromořadí. Odpady: Město Doksy vyprodukuje ročně téměř 3000 t odpadu. Sběr a svoz komunálního odpadu z cca 800 ks popelnic 80 l, 110 l a 120 l pro město smluvně zajišťuje firma Rethmann-Jeřala, Česká Lípa, a firma AVE (do konce roku 2005) na řízenou skládku TKO ve Svébořicích, ve Mšeně a Benátkách nad Jizerou, a to 1x až 2x za 14 dní podle ročního období. Třídění odpadů je v současnosti zajištěno ve speciálních kontejnerech u papíru, skla a plastů. Oproti jiným městům nejsou v Doksech velké problémy s rozšířením černých skládek. Pro svoz velkoobjemového odpadu a nebezpečného odpadu obyvatelstva i firem Doks jsou ve sběrném dvoře města umístěny velkoobjemové kontejnery, které odváží firma AVE. Kromě kontejnerů na velkoobjemový odpad jsou ve sběrném dvoře umístěny dle potřeby speciální kontejnery na nebezpečný odpad. V nejbližším období (r. 2005) bude zpracován Plán odpadového hospodářství Města Doksy. 3. POSTAVENÍ MĚSTA DOKSY VE STRUKTUŘE OSÍDLENÍ LIBERECKÉHO KRAJE 3.1. Doksy jako správní centrum II. stupně Město Doksy je se svými cca 5 tisíci obyvateli patnáctým nejlidnatějším městem Libereckého kraje. Po provedené 2. etapě reformy veřejné správy se stalo součástí správního obvodu obce s rozšířenou působností (III. stupně) Česká Lípa (viz tabulka). 8

Tab.: Základní charakteristiky spádových území pověřených obcí III. stupně v Libereckém kraji Spádová oblast Počet Hustota Rozloha Věková struktura obyvatel (v%) pověřené obce obyvatel (km 2 zalidnění ) III.stupně obce (2001) (obyv/km 2 ) 0-14 15-59 60+ Jilemnicko 22 973 278,6 82 17,6 63,4 19,0 Semilsko 26 961 230,1 117 17,1 63,6 19,3 Turnovsko 30 900 247,1 125 16,1 63,8 20,1 Železnobrodsko 12 008 74,0 162 15,0 65,3 19,6 Tanvaldsko 22 086 190,7 116 17,0 66,0 17,1 Jablonecko 53 119 142,3 373 16,1 66,9 17,0 Frýdlantsko 24 285 349,3 70 18,8 65,8 15,4 Liberecko 134 131 588,3 228 15,9 66,2 17,9 Českolipsko 75 758 861,9 88 18,9 67,5 13,6 Novoborsko 25 963 200,9 129 16,6 67,2 16,2 Liberecký kraj 428 184 3163,2 135 16,9 66,1 17,1 Pramen: ČSÚ Nové administrativní uspořádání dle vyhlášky MV ČR č. 388/2002Sb. v platném znění rozčlenilo území Libereckého kraje na 21 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (obce II. stupně), mezi které byla zařazena i obec Doksy. Do správního obvodu obce Doksy (obec II. st.) spadají okolní obce: Bezděz, Blatce, Dubá, Chlum, Luka, Okna, Skalka u Doks, Tachov, Tuhaň, Vrchovany, Ždírec. Takto vymezené území má včetně Doks celkovou výměru 24 631 ha a žije na něm 8 521 obyvatel (SLDB 2001). Mapa spádového území obcí s rozšířenou působností (III. stupně) a pověřených obcí (II. stupně) Doksy jsou dle zonace cestovního ruchu konceptu ÚPN VÚC Liberecký kraj střediskem cestovního ruchu nadregionálního významu v oblasti Máchův kraj, podoblasti Máchovo jezero a úvahy o dalším rozvoji území se logicky odvíjejí od stavu této nosné složky ekonomického potenciálu území. Na základě Zákona č.128/2000 Sb. o obcích, ve znění změn a doplňků (úplné znění Zákon č. 2/2003 Sb.) je obec Doksy členem dobrovolného svazku obcí mikroregionu Podralsko a Máchův kraj. Obec Doksy je rovněž členem dobrovolného sdružení měst a obcí Euroregionu Nisa. 9

3.2. Postavení Doks ve struktuře osídlení Z hlediska struktury osídlení celkového počtu 216 obcí na území Libereckého kraje představuje 38 obcí nesporná centra osídlení místního (subregionálního) významu. Z hlediska regionální (územní) působnosti lze členit nesporná střediska osídlení (střediskové obce) do pěti kategorií (zdroj: Sociálně-geografická regionalizace ČR M.Hampl a kol., Přírodovědecká fakulta UK Praha katedra sociální geografie): mezoregionální centrum II. stupně (Liberec) mezoregionální centrum I. stupně (Česká Lípa a Jablonec nad Nisou) mikroregionální centrum II. stupně (Tanvald, Jilemnice, Turnov, Semily, Nový Bor a Frýdlant) mikroregionální centrum I. stupně (Doksy, Desná, Železný Brod, Rokytnice nad Jizerou, Lomnice nad Popelkou, Český Dub a Smržovka) subregionální centrum (Chrastava, Hrádek nad Nisou, Cvikov, Mimoň, Nové Město pod Smrkem, Harrachov, Stráž pod Ralskem, Velké Hamry, Dubá, Kamenický Šenov, Jablonné v Podještědí, Hejnice, Osečná, Jablonec nad Jizerou, Josefův Důl, Vysoké nad Jizerou, Zákupy, Žandov, Raspenava, Rovensko pod Troskami, Hodkovice nad Mohelkou a Rychnov u Jablonce nad Nisou) Mapa struktury osídlení (pramen: Koncept ÚPN VÚC Libereckého kraje) Na základě Strategie rozvoje Libereckého kraje byly v rámci kraje vymezeny hlavní a vedlejší rozvojové osy, které byly v Územním plánu VÚC Libereckého kraje doplněny osami spojovacími. Struktura osídlení a hlavní vazby mezi středisky jsou zachyceny na přiloženém schématu (zdroj koncept ÚPN VÚC Libereckého kraje). Doksy v kategorizaci struktury osídlení dle konceptu ÚPN VÚC Liberecký kraj představují centrum mikroregionálního významu 1. stupně s nejlepšími rozvojovými předpoklady (viz dále) na vedlejší rozvojové ose nadregionálního významu: Mladá Boleslav Doksy Česká Lípa Nový Bor. 3.3. Rozvojové předpoklady Na základě multikriteriální analýzy bylo v rámci Konceptu ÚPN VÚC Libereckého kraje zpracováno hodnocení rozvojových předpokladů obcí a správních obvodů obcí II. a III. stupně. Podle bodovací stupnice 10

rozvojových předpokladů byly obce v kraji a s přihlédnutím k dosaženým hodnotám rozděleny do pěti kategorií. Město Doksy se zařadilo mezi obce s nejlepšími předpoklady rozvoje; k těm patří větší z center osídlení a také menší nebo malé obce zpravidla ve výhodné poloze v blízkosti těchto měst. Vedle větších center osídlení (Liberec, Turnov, Jablonec n.n., Nový Bor aj.) mezi ně patří i Jilemnice, Doksy a Cvikov, ale také výhodně položená menší střediska osídlení jako Český Dub, Hodkovice nad Mohelkou, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Osečná, Chrastava, Zákupy, Rovensko pod Troskami, Rokytnice nad Jizerou, Harrachov, Velké Hamry a Smržovka. Doksy nebyly díky nízké nezaměstnanosti, nadprůměrným daňovým příjmům i dalším aspektům zařazeny mezi hospodářsky slabé ani ohrožené oblasti Libereckého kraje schválené Zastupitelstvem Libereckého kraje za účelem poskytování podpory z regionálních programů EU, státu i kraje. S ohledem na ekonomickou situaci obcí v jejich zázemí a širší kontext (Doksy tvoří přirozený pól rozvoje pro celý jihovýchod Českolipska) by bylo účelné umožnit čerpání těchto dotací a podpor i samotnému městu. 4. OBYVATELSTVO 4.1. Základní údaje o obyvatelstvu města Tab.: Retrospektivní vývoj obyvatelstva města Doksy (období 1869 2001) Část obce Písem. Počet obyvatel zmínka 1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Břehyně 1460 86 68 75 35 55 45 27 26 27 Doksy 1293 2130 1736 2569 2625 3250 3324 4349 4052 4076 Kruh 1352 274 204 181 104 101 95 61 58 47 Obora 1460 381 262 276 218 232 231 189 170 178 Staré Splavy 1553 283 246 470 553 715 686 610 568 534 Vojetín 1551 157 96 76 32 25 8 4-1 Zbyny 1292 311 226 234 122 155 144 117 120 127 Žďár 1348 348 295 267 161 174 152 111 81 73 Obec celkem 3970 3133 4148 3850 4707 4685 5468 5075 5063 Pramen: ČSÚ Retrospektivní lexikon obcí Libereckého kraje (2003) Z hlediska populačního vývoje lze v průběhu sledovaného období s výjimkou období 2. světové války a následného poválečného odsunu německého obyvatelstva zaznamenat stabilní růst až do počátku 80. let minulého století (od té doby počet obyvatel města stagnuje). Podle předpokladů (ÚPO) bude populační vývoj ve znamení stabilizace bez výraznějších výkyvů i v následujícím období (v roce 2010 by se měl počet obyvatel pohybovat v rozpětí 4600 5500). 4.2. Pohyb obyvatelstva Celostátní tendence (stárnutí populace, pokles přirozeného přírůstku obyvatel ) se projevují v posledním období i ve sledovaném území města Doks. Za období 1997 2003 se v Doksech narodilo ročně v průměru 50 dětí a zemřelo 65 obyvatel. Pokles počtu obyvatel přirozenou měnou (charakteristický pro celou ČR) umocňuje i mírné záporné migrační saldo. Celkový přírůstek obyvatel města dosahuje záporných hodnot, tj. počet obyvatel stagnuje až mírně klesá (viz tabulka). Tab.: Vývoj počtu obyvatel v letech 1997-2003 Kategorie 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 1997-2003 Počet obyv. k 31.12. 5117 5141 5098 5055 5046 5054 5025 - z toho mužů 2496 2486 2469 2452 2462 2464 2445 - z toho žen 2621 2655 2629 2603 2584 2590 2580 roční průměr Živě narození 55 54 43 58 42 53 44 50 Zemřelí 73 62 57 83 60 61 61 65 Přirozený přírůstek -18-8 -14-25 -18-8 -17-15 Přistěhovalí 126 134 110 105 93 130 102 114 Vystěhovalí 126 102 139 123 101 114 114 117 Migrační saldo 0 32-29 -18-8 16-12 - 3 Celkový přírůstek -18 24-43 -43-26 8-29 -18 Pramen: ČSÚ Liberec (Město Doksy) 11

4.3. Struktura obyvatelstva podle věku, vzdělání a ekonomické aktivity Doksy patří mezi města s méně příznivou věkovou strukturou ve srovnání s krajským i republikovým průměrem. Podíl dětí do 15 let věku dosahuje pouze 15,8% (údaj za ČR = 16,2%), na druhé straně podíl seniorů ve věkové skupině nad 60 let více než 18,5% (ČR = 18,4%). Index stáří tak dosahuje hodnoty 1,17 (údaj za ČR =1,14). Z celkového počtu obyvatel bylo 48,5% mužů a 51,5% žen, což ve srovnání s republikovým průměrem (48,7% vs. 51,3%) znamená mírně vyšší podíl žen. Tab.: Věková struktura obyvatelstva (SLDB 2001) Obyvatelstvo v tom ve věku celkem 0-4 5-14 15-19 20-29 30-39 40-49 50-59 60-64 65-74 75+nezj. Doksy abs. 232 572 332 834 622 703 829 227 422 290 v % 4,5 11,3 6,6 16,4 12,3 13,9 16,4 4,5 8,3 5,7 LK v % 4,6 12,2 6,7 17,2 13,3 14,2 14,7 4,3 7,5 5,3 ČR v % 4,3 11,8 6,7 16,7 13,5 14,3 14,2 4,6 8,2 5,6 Pramen: ČSÚ Obyvatelstvo Doks je starší než republikový i krajský průměr. Průměrný věk obyvatel Doks k datu sčítání lidí, domů a bytů 2001 dosáhl celkem 39,2 roků (průměr ČR činí 38,8 roků, v Libereckém kraji 38,1 roku), z toho mužů 37,7 let a žen 40,6 let. Tyto údaje je třeba zohlednit při stanovení priorit ve sféře lidských zdrojů, zejména v oblasti sociální a zdravotní péče. Tab.: Vzdělanostní struktura obyvatelstva (SLDB 2001) v tom podle stupně vzdělání Obyvatelstvo vyučení a stř. vyšší 15leté základní vč. úplné střední bez vzdělání odborné bez odborné vysokoškolské nezjištěno a starší neukončeného s maturitou maturity a nástavbové Doksy abs. 17 1016 1830 974 132 252 38 v % 0,4 23,9 43,0 22,9 3,1 5,9 0,9 LK v % 0,4 23,9 40,0 23,8 3,2 7,0 1,6 ČR v % 0,4 23,0 38,0 24,9 3,5 8,9 1,3 Pramen: ČSÚ Struktura obyvatelstva města Doksy podle vzdělání je relativně méně příznivá než v Libereckém kraji i České republice jako celku a odpovídá svým charakterem údajům za menší města (nižší podíl vysokoškoláků, vyšší zastoupení populace se základním, učňovským a středním odborným vzděláním bez maturity). Tab.: Struktura obyvatelstva podle ekonomické aktivity (SLDB 2001) v tom z toho Osoby s Ekon. Ekon. Obyvatelstvo z toho žáci, nezjišt. aktivní neaktivní neprac. celkem zaměst. pracuj. ženy na nezaměst. studenti, ekonom. celkem celkem důchodci důchodci mat. dov. učni aktivitou Doksy abs. 2686 2468 110 29 218 2352 1080 807 25 v % 53,1 91,9 4,1 1,1 8,1 46,5 45,9 34,3 0,5 LK v % 52,6 93,0 4,5 1,8 7,0 46,3 43,2 37,6 1,1 ČR v % 51,4 90,7 3,8 1,7 9,3 47,8 45,9 36,2 0,8 Pramen: ČSÚ Ekonomická aktivita obyvatel (53,1%) je mírně nad průměrem Libereckého kraje (52,6%) a celé České republiky (51,4%). K datu sčítání lidí, domů a bytů 2001 tvořili nezaměstnaní cca 8,1% práceschopného obyvatelstva města (průměr za LK byl 7,0% a za celou ČR dokonce 9,3%!). Tab.: Ekonomická aktivita obyvatelstva podle odvětví (SLDB 2001) Ekonomicky aktivní podle odvětví Kategorie zemědělství obchod, pohostinství lesnictví průmysl stavebnictví opravy a ubytování rybolov mot. vozidel 12 doprava pošty telekom. veř. správa obrana soc. zabez. školství, zdravot., vet. a soc. č. Doksy abs. 118 892 176 301 198 165 228 256 v % 4,4 33,2 6,6 11,2 7,4 6,1 8,5 9,5 LK v % 2,8 38,1 8,1 9,5 3,9 5,2 5,3 9,7 ČR v % 4,4 29,0 8,7 10,6 3,8 6,7 6,1 10,9 Pramen: ČSÚ Pozn.: Tučně uvedené hodnoty představují nadprůměr ve srovnání s krajem i ČR

Z hlediska zaměstnanosti podle odvětví v Doksech převažuje terciární (a kvartérní) sektor, který se podílí na celkové zaměstnanosti necelými 56%, výrazně nadprůměrná je zaměstnanost v odvětví obchodu, služeb (zejména ubytování a stravování) a veřejné správy, což odpovídá pozici významného střediska cestovního ruchu. 4.4. Vyjížďka za prací a do škol Tab.: Vyjížďka za prací (SLDB 2001) Ekon. aktivní z toho Vyjíždějící do Kategorie vyjíždějící do zaměst. denně v rámci obce v rámci okresu v rámci kraje do jiného kraje zaměstnání mimo obec Doksy abs. 2192 962 691 29 473 1051 v % 43,9 31,5 1,3 21,5 47,9 Pramen: ČSÚ Z celkového počtu vyjíždějících za prací (2192 osob) vyjíždělo k datu sčítání 2001 mimo obec 1193 osob (54,4%), z toho denně 1051 osob, tj. 39,1%. Vztaženo k celkovému počtu ekonomicky aktivních (2686 obyvatel), vyjíždí za prací mimo obec 44,4 %, z toho denně 39,1% obyvatel. Poměrně vysoký počet vyjíždějících mimo kraj lze přičíst na vrub zejména vlivu majoritního zaměstnavatele v širším regionu Škody auto v Mladé Boleslavi, která má poměrně velký nasávací efekt do okruhu cca 50 km od Mladé Boleslavi. Tab.: Vyjížďka do škol (SLDB 2001) Žáci a studenti z toho Žáci vyjíždějící Kategorie vyjíždějící v rámci do jiného denně mimo v rámci obce v rámci kraje do škol okresu kraje obec Doksy abs. 810 481 202 18 100 211 v % 59,4 24,9 2,2 12,3 26,0 Pramen: ČSÚ Z celkového počtu 320 žáků vyjíždějících mimo Doksy vyjíždělo denně do škol a učilišť 211 žáků (65,9%), z toho nejvíce (asi 40%) do vzdálenosti 30 45 minut. 5. TRH PRÁCE Město Doksy patří dlouhodobě k lokalitám s nižší mírou nezaměstnanosti jak v rámci okresu, Libereckého kraje, tak i ČR. Ve městě a okolí je díky koncentraci ekonomických aktivit (zejména v sektoru služeb, ale i průmyslu) relativně dobrá nabídka pracovních míst a z toho vyplývající pružný trh práce. Příznivě se projevuje i vliv nabídky pracovních příležitostí v sousedním Středočeském kraji (Mladoboleslavsko). Dokský mikroregion (dle vymezení ÚP) jako celek vykazuje v důsledku nižší nabídky pracovních příležitostí ve venkovských sídlech horší statistiku trhu práce, i zde se však podařilo odvrátit nepříznivé tendence a v posledním období míra nezaměstnanosti mírně klesá. Tab.: Míra nezaměstnanosti v % - (vývoj 2001 2004); údaje za léta 2001 2003 k 31.12., rok 2004 k 30.9. Město / mikroregion Míra nezaměstnanosti v % 2001 2002 2003 2004 Město Doksy 8,11 8,41 9,08 8,04 Mikroregion Doksko 11,63 11,67 11,99 9,60 Okres Česká Lípa 8,47 9,72 10,38 9,77 Liberecký kraj 7,4 8,7 9,5 8,3 Česká republika 8,9 9,8 10,3 9,1 Pramen: ÚP Česká Lípa, MPSV-SSZ Pozn.: Vymezení mikroregionů (spádových obvodů) je podle metodiky úřadů práce Pro srovnání situace na trhu práce na Doksku s celou ČR uvádíme mapu míry nezaměstnanosti podle okresů k 30.9.2004: 13

6. MÍSTNÍ EKONOMIKA Přestože hlavními funkcemi města Doksy jsou rekreace a bydlení, řadí se mezi významné doplňující funkce zemědělství (včetně údržby krajiny, hlavně v sídlech mimo jádrové území), průmyslová výroba a výrobní služby. 6.1. Struktura místní ekonomiky Ekonomika města je charakteristická diverzifikovanou strukturou s vysokým podílem služeb vázaných na cestovní ruch (ubytování, stravování, společensko-zábavní centra). Z hlediska zaměstnanosti se k tradičním oborům služeb řadí menší průmyslové provozy (dřevozpracující, plastikářský a potravinářský průmysl) a v okolních sídlech venkovského typu i zemědělství. Oblast Máchova jezera tvoří nejvýznamnější rekreační centrum v okrese Česká Lípa s nadregionálním významem. Cestovní ruch je nejvýznamnějším zdrojem příjmů, pracovních příležitostí v obci a lze ho charakterizovat jako samostatné výrobní odvětví. Z hlediska struktury pracovních příležitostí, podnikatelských subjektů, ekonomické aktivity se Doksy vymykají celostátnímu průměru hlavně vysokou zaměstnaností v oblasti služeb, obchodu, pohostinství (viz kapitola 4.3). Nutno konstatovat, že tato sféra trpí největšími výkyvy (sezónností), protože doposud je území převážně využíváno pro letní rekreaci u vody s kratší dobou sezóny. Z hlediska odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) je struktura podnikatelských subjektů (PO) následující: Tab.: Právnické subjekty podle OKEČ se sídlem v Doksech k 31.12.2003 Odvětví Průmysl Stavebnictví Obchod, Doprava, Školství, pohostinství spoje zdravotnictví Ostatní Počet subjektů 151 118 537 46 43 362 Podíl v % 12,0 9,4 42,7 3,7 3,4 28,8 Pramen: ČSÚ Pro období posledních pěti let je charakteristický růst počtu podnikatelských subjektů, zejména živnostníků (fyzických osob podnikatelů), státních organizací a ostatních subjektů viz tabulka. Tab.: Vývoj počtu registrovaných jednotek (podnikatelských subjektů) se sídlem v Doksech k 31.12. Druh jednotky 1999 2001 2002 2003 Státní organizace 5 4 4 11 Obchodní společnosti 44 51 51 51 - z toho akciové společnosti 2 2 2 2 Družstva 3 3 4 5 Podnikatelé na základě Živnostenského zákona 892 943 964 995 14

Tab.: Vývoj počtu registrovaných jednotek se sídlem v Doksech k 31.12. pokr. Druh jednotky 1999 2001 2002 2003 Samostatně hospodařící rolníci 36 35 36 36 Svobodná povolání 71 75 75 76 Ostatní 54 55 57 81 Celkem 1107 1168 1193 1257 Pramen: ČSÚ Pro strukturu ekonomiky města je charakteristický větší počet malých subjektů (max. do 25 zaměstnanců) viz tabulka. Největší zaměstnavatel (Rekufol, s.r.o.) má pouze cca 150 pracovníků. Tab.: Počty subjektů podle kategorie počtu zaměstnanců se sídlem v Doksech k 31.12.2003 Počet zaměst. do 25 25-49 50-99 100-199 200-500 500-999 1000+ nezj. bez zam. Všechny subjekty 147 7 2 1 - - - 291 809 Právnické osoby 42 7-1 - - - 56 44 Pramen: ČSÚ Tab.: Přehled nejdůležitějších ekonomických subjektů v Doksech výběr Odvětví Název subjektu Charakteristika Lesy ČR,Hradec Králové, LS Česká Lípa těžba dřeva, pěstební činnost Zemědělství, Vojenské lesy a statky Mimoň těžba dřeva, pěstební činnost lesnictví ZD Štědrá Doksy rostlinná a živočišná výroba Rekufol Doksy, s.r.o. výrobce potravinářských fólií a obalů Lineta,a.s. Česká Lípa, závod 58 výroba dřevěných EURO palet aj. Firma Vanický kovovýroba a opravárenství Průmysl, Ingstav Doksy, s.r.o. výstavba inženýrských sítí stavebnictví B.I.O. Trading, spol. s.r.o výroba a prodej limonád Greha Praha, s.r.o., provozovna Doksy výroba limonád a stolních vod Wawex Česká Lípa, s.r.o., provozovna Doksy zámečnictví, kovovýroba (kov. palety) Královská huť Tachov, s.r.o., provozovna Doksy umělecká výroba užitkového skla Výrob.služby Autoservis K + P Doksy, s.r.o. prodej,opravy a mytí aut, autobazar Devětsil Mn.Hradiště, s.r.o., provozovna Doksy distribuce nealkoholických nápojů Jona Drinks - Mattoni Doksy distribuce piv a minerální vody Mattoni Nevýrobní Stavební materiál - Jurčík Martin, Doksy distribuce stavebních materiálů služby Benzina Praha, a.s., čerpací stanice PHM Doksy prodej pohonných hmot, myčka aut Promos Sosnová,s.r.o., sklady SSHR Praha,Doksy ochrana majetku mobilizačních rezerv Pramen: Návrh ÚPO Struktura průmyslových podniků je pestrá, s převahou malých a středních firem. K největším podnikům se řadí (počtem cca 150 pracovních míst i hrubým obratem) producent potravinářských fólií Rekufol, dále dřevozpracující Lineta (výroba EURO palet - nyní v útlumovém programu), kovovýroba Vanický, stavební firma Ingstav, výrobce limonád a stolních vod Greha a B.I.O. Trading, spol. s.r.o., kovovýroba Wawex a sklářská Královská huť. V území je mimo to několik drobnějších malovýrobců, převážně z oboru kovovýroby a stavební výroby. Zemědělská výroba v řešeném území je zastoupena působností ZD Štědrá Doksy a cca 10 až 15 hospodařícími soukromými zemědělci. Lesy jsou ve správě Lesů ČR, lesní správa Česká Lípa, Vojenskými lesy a statky Mimoň a obecními lesy. Rozloha lesní půdy je celkem 4 520 ha (ČSÚ 1999). Zpracování dřeva není v území dostatečně rozvinuto (většina pil v Doksech a okolí ukončila činnost). V oboru chovu ryb působí firma Rybářství s.r.o.. Do odvětví výrobních služeb patří např. Autoservis K+P, zahradnictví, firma Teplo Doksy (provoz plynové kotelny), a drobní živnostníci zedníci, truhláři, tesaři apod. Nevýrobní služby v Doksech jsou zastoupeny zejména středně velkými a menšími firmami (např. distributor stolních vod a limonád Devětsil, dovozce a distributor piv a minerální vody Mattoni - firma Jona Drinks-Mattoni, prodejní sklad stavebních materiálů Jurčík, čerpací stanice PHM Benzina a Promos Sosnová - sklad SSHR). Vedle zmíněných subjektů existuje v Doksech celá řada služeb, vázaných na cestovní ruch (hotely, restaurace, penziony, chatové osady ) a dalších nevýrobních služeb např. firma Regio MK, a.s. zajišťuje provoz pláží a autokempu, lodní rekreační dopravu (viz kapitola 10 a 11). 15

6.2. Investiční potenciál města Přestože město Doksy leží v poměrně atraktivní poloze z hlediska dopravní dostupnosti (komunikace I/38 tvoří spojnici mezi rychlostní silnicí R 10 z Mladé Boleslavi a silnicí I/9 vedoucí na Rumburk a hranice SRN), má příznivou vzdělanostní strukturu obyvatel i přítomnost vhodných ploch pro další rozvoj výrobních i nevýrobních odvětví (průmyslové zóny), je dosud stranou zájmu potenciálních nových investorů. Příčin je zřejmě několik: oddalování schvalovacích procesů územního plánu města (mj. v důsledku problémů v oblasti ochrany přírody, zemědělství, lesnictví a záborů ZPF; byl schválen zastupitelstvem města až v prosinci 2004) dosud nezpracované regulační plány pro přestavbová území a z toho vyplývající nejasné podmínky pro realizaci investic nepřipravené plochy pro nové investory z hlediska technické infrastruktury (zainvestované průmyslové zóny) relativně nízká nezaměstnanost a konkurence silných zaměstnavatelů v okolí (Mladá Boleslav, Česká Lípa) s vysokou platovou úrovní sezonní charakter zaměstnanosti, jednostranně orientovaný na cestovní ruch (letní rekreaci u Máchova jezera) V zájmu snížení rizika možných krizových situací v oblasti trhu práce (nevydařená letní sezona v důsledku znečištění Máchova jezera, popř. špatného počasí a následný krach ubytovacích a pohostinských živností) je třeba diverzifikovat ekonomickou strukturu ve prospěch rozšíření průmyslové výroby a dalších odvětví služeb. Ve vlastním městě jsou navrhovány tři již částečně založené výrobní zóny s označením dle sektorů Sever, Západ, Jih. Koncentrace výrobních ploch je také za železniční tratí při komunikaci k autocampingu (sektor Libušina čtvrť a Doksy pláže). V těchto plochách je nejvyšší koncentrace výrobních, skladovacích a zemědělských provozů. Další drobné výrobní a skladové firmy jsou rozmístěny ve vnitřním území města. Na tyto firmy budou kladeny zvýšené nároky na dodržování hygienicko ekologických limitů. Zóna Sever je vymezena silnicí I/38, železniční tratí, spojující komunikací mezi I/38 a ulicí Valdštejnskou. V současné době je zde plošně nejvýznamnější areál Linety (navrhovaná změna funkčního využití plochy severně od ulice Valdštejnská pro smíšenou zónu), dále jsou zde areály firem Jurčík stavební materiál, Vanický kovovýroba, Greha, B.I.O., Trading, spol. s.r.o., Devětsil (výroba, skladování, distribuce limonád), autoservis K+P. Na zónu navazují ještě plochy podél silnice I. třídy ČSPH Benzina, objekt haly k využití pro výrobní služby, skladování. Plochy jsou územně stabilizovány. Omezujícími limity jsou ochranná pásma železniční trati a silnice I/38 a OP inženýrských sítí (zařízení technické infrastruktury). Zóna je dobře dopravně dostupná účelovou komunikací ze silnice I/38 zainvestovaná technickou infrastrukturou. Rozvoj v této zóně je plošně omezen a budou využity plošné rezervy ve stávajících areálech. Výrobní plochy jsou situovány západně od ulice Valdštejnské, plochy mezi ulicí Valdštejnskou a železniční trati jsou navrženy k přestavbě a využití jako plochy funkčně smíšené (výrobní služby, občanská vybavenost, bydlení apod.). Nové návrhové plochy pro výrobu mají výměru cca 1,5 ha. Zóna Západ je situována za silnici I/38. Základ zóny tvoří stávající areály firem Rekufol, Wawex, ZD Štědrá (zemědělský areál), ČSPH. Nově se navrhují plochy o celkové výměře cca 9,2 ha. V této zóně mohou být umisťovány provozy lehké výroby (např. kovovýroba, automobilová výroba díly, elektrovýroba apod.), skladovací areály. Plochy jsou vhodné zejména pro rozvoj malého a středního podnikání a plošným rozsahem jsou určitou nabídkou i pro střední investory. Zóna je přístupná ze silnice I/38 z ulice Pražské a v budoucnu z nově vybudované účelové komunikace. Plochy jsou dotčeny ochranným pásmem silnice I. třídy, vedení VN, trasou VTL plynovodu. Vedení VN se navrhuje k přeložení západním směrem podél nově navržené komunikace. Nově navrhované plochy bude nutno zainvestovat inženýrskými sítěmi, které jsou v dosahu. Zóna Jih zahrnuje výrobně komerční plochy situované podél ulice 5. května od jejího křížení se železniční tratí. Ze západu je vymezena tělesem silnice I/38. Základ zóny tvoří stávající areály firem Promos, volný areál v ulici Polní (bývalé Nářadí). Při ulici Hálkově jsou areály menších firem, některé jsou uvolněné. Stávající plochy jsou v návrhu ÚPO doplněny rozvojovými plochami o výměře cca 4,6 ha. 16

Nově navrhované plochy jsou vhodné pro přemístění výrobních a skladovacích provozů z východní části města. Směřována by sem měla být výroba ekologicky nezávadná, slučitelná se stávajícími obytnými plochami. Plochy jsou dotčeny ochrannými pásmy silnice I. třídy, železniční trati, VN a jsou částečně v kontaktu se stávající obytnou zástavbou. Územně technické podmínky pro rozvoj průmyslu a služeb ve městě jsou relativně vhodné. Je třeba sladit zájmy města (samosprávy), soukromého sektoru i státní správy (MPO CzechInvest, MPSV úřady práce ) a dalších subjektů (Liberecký kraj ) a dosáhnout efektivní spolupráce při získávání nových investorů do území. 6.3. Srovnání ekonomických charakteristik Doks a okolí Na podzim r. 2002 zpracovala Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Analýzu podnikatelského prostředí v Libereckém kraji jako podkladový materiál pro ekonomickou část Programu rozvoje kraje. Podle vybraných charakteristik (viz legenda k tabulce) byly hodnoceny všechny obce v kraji a pomocí multikriteriální analýzy byly vytipovány tzv. hospodářsky slabé a ohrožené oblasti. Za nejproblematičtější lze v Libereckém kraji považovat oblast Frýdlantského výběžku, západní část Českolipska a prostor bývalého vojenského újezdu Ralsko. Další problematické obce již nevytvářejí ucelené mikroregiony či oblasti. Hodnocení bylo provedeno v členění podle správních obvodů obcí III. stupně pro účely Plánu rozvoje byl proveden výběr údajů za spádový obvod pověřené obce Doksy (II. stupně) viz tabulka: Tab. : Hospodářsky slabé a ohrožené oblasti výsledné hodnocení spádové oblasti II. stupně Doksy Název obce III.st. OB EA MN Hust. VYJ Daň EA-I. Vzděl Stáří FO 15-59 EA/ob Celk. Bezděz CL 268 140 8,8 11 65,7 276 20,7 30,2 1,09 209 64,2 50,4 2 Blatce CL 57 27 15,6 4 70,4 x 27,3 38,3 1,10 316 63,2 38,6 6 Doksy CL 5063 2686 7,1 68 45,8 410 6,0 24,3 1,17 210 65,6 50,5 1 Dubá CL 1757 879 11,4 29 46,0 395 11,3 33,1 0,82 166 63,7 44,8 4 Chlum CL 275 129 13,8 19 65,9 131 8,2 49,3 0,89 120 61,5 44,4 7 Luka CL 100 52 16,4 23 65,4 560 16,7 38,0 0,86 170 61,0 48,0 4 Okna CL 264 139 11,9 47 71,9 235 9,8 32,0 1,21 220 64,8 46,2 4 Skalka u Doks CL 128 72 6,9 26 76,4 320 33,3 35,8 1,05 133 64,8 46,9 5 Tachov CL 103 52 25,0 23 55,8 320 13,7 37,0 0,59 262 66,0 49,5 6 Tuhaň CL 297 151 20,4 12 58,9 172 21,6 49,8 1,21 148 64,3 46,8 8 Vrchovany CL 96 50 2,1 21 74,0 229 6,8 35,5 0,75 177 63,5 45,8 5 Ždírec CL 113 59 9,6 21 67,8 265 11,4 37,0 0,52 195 71,7 38,9 5 LEGENDA: Tučně jsou vytištěna použitá kritéria pro bodové hodnocení obcí (viz dokument Analýza podnikatelského prostředí ARR Nisa 2002) III.st. Spádový obvod III.stupně OB Počet obyvatel - SLDB 2001 EA Počet ekon.aktivních - SLDB MN Míra nezaměstnanosti k 30.9.2002 Hust. Hustota zalidnění (obyv/km2) VYJ EA pracující mimo obec bydliště (v %) Daň Daň z příjmu FO ze sam.výdělečné činnosti na 1 obyvatele EA-I. EA v primárním sektoru (v %) Vzděl. Podíl obyv. bez vzdělání a se zákl. vzděláním na celkovém počtu obyvatel nad 15 let Stáří Index stáří = podíl obyvatel v poproduktivním a předproduktivním věku FO Podnikatelé (FO) na 1000 obyvatel obce 15-59 Obyv. v produktivním věku EA/ob. Ekonomická aktivita obyvatelstva v % VÝSLEDNÉ HODNOCENÍ: 5-8 bodů Hospodářsky slabé oblasti 4 body Ohrožené oblasti 0-3 body Ostatní 17

Samotné město Doksy i sousední Bezděz podle tohoto hodnocení nebyly zařazeny do kategorie hospodářsky slabých ani ohrožených oblastí, naprostá většina obcí v zázemí však vykazuje podprůměrné ekonomické a sociální charakteristiky. Vzhledem k silným ekonomickým vazbám by proto bylo vhodné umožnit intervence ze strany státu či kraje do rozvoje celé oblasti (jihovýchodu Českolipska), včetně jádrového území. Liberecký kraj s využitím upravených charakteristik a novějších dat stanovil nové vymezení hospodářsky slabých oblastí, které jsou zachyceny v následující mapě. Mapa hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje (KÚLK odbor rozvoje 2004) Obce v zázemí Doks (s výjimkou obce Okna) jsou zahrnuty do hospodářsky slabých oblastí Západní Českolipsko (Blatce, Dubá, Chlum, Luka, Skalka u Doks, Tachov, Tuhaň, Vrchovany, Ždírec) a Podralsko (Bezděz). 6.4. Rozpočet města Rozpočet města Doksy se pohybuje na úrovni cca 100 mil. Kč. V roce 2003 skončilo hospodaření města schodkem na úrovni cca 11 mil. Kč, který byl pokryt z kapitoly Financování. Rozpočet na rok 2004 byl schválen s mírným přebytkem necelých 400 tis. Kč, ve skutečnosti skončil s přebytkem téměř 6 mil. Kč. Tab.: Hospodaření města Doksy v období 2003-2004 (údaje v tis. Kč) Ukazatel 2003 2004 Rozpočet Skutečnost Rozpočet Skutečnost Příjmy celkem 98 187 101 526 70 364 105 354 Daňové příjmy celkem 39 246 40 863 42 208 43 234 Výdaje celkem 114 408 112 374 69 995 99 398 Investiční výdaje celkem 29 095 29 164 8 358 11 084 Saldo (+přebytek -schodek) - 16 221-10 848 + 369 + 5 956 Financování 16 221 10 848-369 - 5 956 Daňová výtěžnost na 1 ob.(v Kč)* 7765 8081 8400 8 550 Pramen: MěÚ Doksy *Daňové příjmy na 1 obyvatele města Doksy 18

Ve struktuře výdajů zaujímá vedoucí postavení kapitola školství (cca 26 mil. Kč), vnitřní správa (12,3 mil. Kč), sociální sféra (8,4 mil. Kč sociální dávky), včetně provozu domova důchodců (5,7 mil. Kč), bytové hospodářství (7,9 mil. Kč), doprava (5,1 mil. Kč rekonstrukce a údržba komunikací, dopravní obslužnost) a odpadové hospodářství (5,1 mil. Kč). Tab.: Investiční výdaje města Doksy v období 2003 2004 (údaje v tis. Kč) Ukazatel 2003 2004 k 31.12.04 Výdaje celkem 112 374 99 398 Investiční výdaje celkem 29 164 11 084 Podíl investičních výdajů na celkových výdajích 26% 11% Investiční výdaje na 1 obyvatele (v Kč) 5 770,- Kč 2 190,- Kč Pramen: MěÚ Doksy Podíl investičních výdajů meziročně klesl v důsledku dokončení rozestavěných investičních akcí (DPS) a nutnosti akumulovat zdroje na realizaci největší připravované investiční akce pro následující období rekonstrukce a modernizace Základní školy Karla Hynka Máchy o celkových rozpočtových nákladech cca 150 mil. Kč. 7. DOMÁCNOSTI A BYDLENÍ 7.1. Domácnosti Údaje o počtu bytových, hospodařících a cenzových domácností jsou velmi důležité pro stanovení potřeby bydlení (nové bytové výstavby i modernizace a rekonstrukce nebytových domů pro účely bydlení). Aktuální potřebu lze odhadnout prostřednictvím tzv. domácností bez vlastního bytu (tj. rozdílu mezi počtem cenzových a bytových domácností). Tab.: Domácnosti podle počtu členů a typu domácnosti (SLDB 2001) Počet domácností podle počtu členů Typ Domácnosti 1 2 3 4 5+ domácnosti celkem abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % Bytové 426 23,1 517 28,0 376 20,4 347 18,8 178 9,7 1844 Hospodařící 549 27,1 599 29,5 416 20,5 349 17,2 116 5,7 2029 Cenzové 549 26,5 644 31,1 439 21,1 347 16,8 90 4,3 2069 Bez vlast.bytu 123 127 63 0 (-88) 225 Pramen: ČSÚ Aktuální potřebu bytů v Doksech lze tedy odhadnout na 200 300. Při standardu 1 osoba/obytná místnost by převažující poptávka byla (s ohledem na rozdíl CD a BD dle velikostní struktury domácností) zřejmě po jedno- a dvoupokojových bytech. 7.2. Bydlení Tab.: Domovní fond (SLDB 2001) Kategorie Domy z toho Poč.osob v domech celkem RD v % BD v % celkem v RD Domy úhrnem 1264 1090 84,5 126 10,0 5051 2871 Trvale obydlené domy celkem 1056 893 84,6 126 11,9 5051 2871 v nich: trvale obydlené byty 1844 1034 56,1 774 42,0 x x neobydlené byty 59 24 40,7 30 50,8 x x z toho: obydl. přechodně 32 10 31,3 17 53,1 x x slouží k rekreaci 4 3 75,0 1 25,0 x x přestavba bytu 8 4 50,0 4 50,0 x x nezpůsobilé - - - - - x x Z počtu domů vlastnictví: - soukromá fyzická osoba 852 833 97,8 6 0,7 2747 2668 - obec, stát 85 21 24,7 49 57,6 1042 70 - bytové družstvo 41 22 53,7 19 46,3 449 70 - ostatní vlastníci 76 16 21,1 52 68,4 811 62 19

Tab.: Domovní fond (SLDB 2001) Kategorie Domy z toho Poč.osob v domech celkem RD v % BD v % celkem v RD Domy s počtem bytů - 1 761 738 87,1 2 1,1 2206 2144-2 až 3 178 155 87,1 17 9,6 894 727-4 až 11 107 - - 105 98,1 1814 - - 12+ 2 - - 2 100,0 74 - Z počtu domů období výstavby: - do r. 1919 165 148 89,7 8 4,8 545 446-1920 1945 273 244 89,4 16 5,8 952 737-1946 1980 375 280 74,7 88 23,5 2430 910-1981 1990 115 106 92,2 6 5,2 473 381-1991 2001 120 108 90,0 7 5,8 621 379 Z počtu domů mat. nosných zdí - stěnové panely 58 22 37,9 36 62,1 896 74 - cihly, tvárnice, cihlové bloky 660 563 85,3 83 12,6 3063 1870 Z poč.domů počet nadz. podlaží - 1 až 2 936 869 92,8 44 4,7 3298 2787-3 až 4 116 20 17,2 82 70,7 1749 80-5+ Z poč.domů tech.vybavení domů - přípoj na kanalizaci 871 721 82,8 118 13,5 4447 2360 - vodovod 1048 886 84,5 126 12,0 5043 2864 - plyn 560 501 89,5 37 6,6 2266 1686 - ústřední topení 789 700 88,7 64 8,1 3707 2377 Průměrné stáří trv. obydl. domů 48,1 48,7 40,4 Pramen: ČSÚ Pozn.: Data ze sčítání nejsou ve všech kategoriích úplná (při metodě sebesčítání je běžné, že respondenti některé údaje nevyplní) Domovní fond v roce 2001 tvořilo 1264 domů, z toho bylo 1056 (83,5%) obydlených a 208 neobydlených. Převahu měly rodinné domy (1090 domů = 84,5%), u obydlených (893 = 84,6%). Z neobydlených domů a bytů převažují ty, které jsou přechodně obydlené, domy a byty v přestavbě či využívané na rekreaci. Naprostá většina obydlených domů (80,8%) byla k datu sčítání ve vlastnictví fyzických osob, relativně malý počet domů je ve vlastnictví obce (8,1%), bytových družstev (3,9%) a ostatních vlastníků (7,2%). Z hlediska stáří domovního fondu mírně převažují domy postavené po r. 1945 (58,2%); za poslední desetiletí před sčítáním (1991-2001) bylo postaveno 120 domů (11,5%), převážně RD (90%). Průměrné stáří domovního fondu v Doksech je 48,1 roku; méně příznivá věková struktura je u rodinných domů (48,7 roků) než u bytových domů (40,4 roku). Co se týče výškové hladiny zástavby, převažují jedno- až dvoupodlažní rodinné domy (89%), u bytových domů jsou nejčastěji 3 4 podlaží (70,7%), maximální podlažnost (4 podlaží) odpovídá charakteru malého města. Technická vybavenost domů je paradoxně nižší v případě bytových domů (např. pouze 50,8% BD má zavedeno ústřední topení, necelých 30% BD). Z hlediska stavebních konstrukcí převažují domy cihlové. Mezi bytovými domy je významnější zastoupení (28,6%) konstrukčních systémů z panelů. Tab.: Trvale obydlené byty (SLDB 2001) vlastnictví, konstrukční technologie, velikostní struktura Kategorie Domy v % z toho Poč.osob v b.j. celkem z celk.p. RD v % BD v % celkem v RD Trvale obydlené byty celkem 1844 100,0 1034 56,1 774 42,0 4972 2866 -z toho právní důvod užívání bytu - ve vlastním domě 846 45,9 835 98,7 6 0,7 2422 2387 - v osobním vlastnictví 145 7,9 - - 145 100,0 364 - - nájemní 467 25,3 55 11,8 392 83,9 1221 153 - člena bytového družstva 238 12,9 22 9,2 216 90,8 640 70 - člena družstva nájemců 1 0,1 - - 1 100,0 2 - -z toho v domech s mater. zdí: - z panelů 348 18,9 22 6,3 326 93,7 894 74 - z cihel, tvárnic,cihlových bloků 1090 59,1 654 60,0 425 39,0 3042 1869 Pramen: ČSÚ 20