Studie proveditelnosti nízkoemisních zón v Moravskoslezském kraji

Studie proveditelnosti nízkoemisních zón v Moravskoslezském kraji Brno, prosinec 2011

2

Studie proveditelnosti nízkoemisních zón v Moravskoslezském kraji Zadavatel: Zastoupené: Ministerstvo životního prostředí sekce technické ochrany ŽP PhDr. Ivo Hlaváčem, ředitelem sekce technické ochrany ŽP Řešitelské pracoviště: Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. Divize dopravní infrastruktury a životního prostředí, Líšeňská 33a, 636 00 Brno Zastoupené: Řešitelský kolektiv: Ing. Jiřím Jedličkou, ředitelem divize Ing. Jiří Jedlička, zodpovědný řešitel, Mgr. Ivo Dostál Ing. Libor Špička Ing. Jakub Tichý 3

Obsah Obsah... 4 Úvod... 5 1 Analýza možností zavádění nízkoemisních zón v Moravskoslezském kraji... 6 1.1 Plnění základních podmínek pro zavedení nízkoemisních zón... 6 1.2 Identifikace měst a městských částí z pohledu znečištění ovzduší... 11 1.3 Posouzení měst z pohledu silniční sítě... 12 1.4 Dotazníkový průzkum... 27 Analýza a zhodnocení zahraničních zkušeností... 29 1.5 Analýza zahraničních příkladů řešení... 29 1.6 Monitoring dopadů u významných pilotních projektů... 32 2 Postup pro navrhování a zavedení nízkoemisních zón... 33 2.1 Návrh nízkoemisních zón... 33 2.2 Hodnocení dopadů... 39 2.3 Zavádění opatření... 40 3 Případová studie... 44 4 Závěr... 55 Přehled zkratek... 57 Literatura... 58 4

Úvod Změna zákona č. 86/2002 o ochraně ovzduší přinesla obcím nový nástroj pro zlepšování kvality ovzduší a životního prostředí, kterým jsou nízkoemisní zóny. Nízkoemisní zóny (NEZ) jsou oblasti, do kterých je omezen vjezd vozidel způsobujících větší znečištění, resp. vozidel, jejichž emise nedosahují požadované úrovně. NEZ patří mezi účinné nástroje, které mohou města přijmout za účelem snížení emisí z dopravy. V praxi by se nemělo jednat pouze o samostatné opatření. Aby byl dosažený efekt co nejvyšší, nízkoemisní zóny by měly být součástí většího uceleného souboru opatření. Studie analyzuje možnost zavádění NEZ ve městech Moravskoslezského kraje z pohledu plnění požadavků daných zákonem o ochraně ovzduší a mapuje stanoviska zastupitelstev měst k možnosti jejich zavedení. Zároveň popisuje metodický postup pro navrhování a zavádění NEZ. Metodický postup popisuje posloupnost kroků a analýz vedoucích k výběru oblastí vhodných pro zavedení NEZ, tak aby byly splněny požadavky dané zákonem o ochraně ovzduší. Součástí tohoto postupu je časová posloupnost kroků předcházejících zavedení NEZ včetně těch, které je třeba realizovat po jejím vyhlášení. Použití analytické části metodického postupu je prakticky předvedeno na případové studii. 5

1 Analýza možností zavádění nízkoemisních zón v Moravskoslezském kraji 1.1 Plnění základních podmínek pro zavedení nízkoemisních zón Podle zákona 288/2011 Sb. ze dne 7. června 2011, kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů se vkládá paragraf 7a, který říká že ve zvláště chráněných územích, lázeňských místech, nebo pokud došlo k překročení některého z imisních limitů stanovených v prováděcím právním předpisu, může obec na svém území, nebo jeho části stanovit nařízením zónu s omezením provozu motorových silničních vozidel. Imisní limity jsou stanoveny nařízením č. 597/2006 Sb. o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Vládní návrh zákona o ochraně ovzduší, byl dne 18. 8. 2011 odeslán do Parlamentu ČR (sněm. tisk 449) uvádí imisní limity v příloze zákona (tab. 1.1-1.3). Tab. 1.1 Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Maximální počet překročení Oxid siřičitý 1 hodina 350 μg. m -3 24 Oxid siřičitý 24 hodin 125 μg. m -3 3 Oxid dusičitý 1 hodina 200 μg. m -3 18 Oxid dusičitý 1 kalendářní rok 40 μg. m -3 0 Oxid uhelnatý maximální denní 10 mg. m -3 0 osmihodinový průměr 1) Benzen 1 kalendářní rok 5 μg. m -3 0 Částice PM10 24 hodin 50 μg. m -3 35 ČásticePM10 1 kalendářní rok 40 μg. m -3 0 Částice PM2,5 1 kalendářní rok 25 μg. m -3 0 Olovo 1 kalendářní rok 0,5 μg. m -3 0 Poznámka: 1) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr se přiřadí ke dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin. Tab. 1.2 Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Oxid siřičitý kalendářní rok a zimní období (1. října 31. března) 20 μg. m -3 Oxidy dusíku 1) 1 kalendářní rok 30 μg. m -3 Poznámka: 1) Součet objemových poměrů (ppbv) oxidu dusnatého a oxidu dusičitého vyjádřený v jednotkách hmotnostní koncentrace oxidu dusičitého. 6

Tab. 1.3 Imisní limity pro celkový obsah znečišťující látky v částicích PM 10 vyhlášené pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Arsen 1 kalendářní rok 6 ng. m -3 Kadmium 1 kalendářní rok 5 ng. m -3 Nikl 1 kalendářní rok 20 ng. m -3 Benzo(a)pyren 1 kalendářní rok 1 ng. m -3 Na území moravskoslezského kraje jsou opakovaně překračovány roční imisní limity více škodlivin. Denní limity jsou opakovaně překračovány v případě pevných částic frakce PM 10. V případě SO 2 nebylo překročení 24hodinového limitu zaznamenáno čtyři po sobě jdoucí roky, limitu pro zimní období pět po sobě jdoucích let. Překračování hodinových imisních limitů nebylo v analyzovaném období let 2000 2010 zaznamenáno. Počty překročení uvedených imisních limitů v letech během sledovaném časovém období, stanovené na základě dat ČHMÚ [1], jsou uvedeny v tabulkách 1.4 a 1.5. Tab. 1.4 Překračování ročních imisních limitů sledovaných škodlivin na území MSK Lokalita Překročení ročního imisního limitu libovolné škodliviny 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Počet Bohumín X X X X X X X X X X X 11 Český Těšín X X X X X X X X X X 10 Frýdek-Místek X X X X X X X 7 Havířov X X X X X X X X X X 10 Hlučín X 1 Karviná (4 stanice) X X X X X X X X X X 10 Kopřivnice X 1 Krnov X 1 Návsí u Jablunkova X 1 Opava X X X 3 Orlová X X X X X X X X X 9 Ostrava (14 stanic) X X X X X X X X X X X 11 Petrovice u Karviné X 1 Studénka X X X X X 5 Třinec (3 stanice) X X X X X X X X X 9 Věřňovice X X X X X X X X X X 10 Zbyslavice X 1 Tab. 1.5 Překračování 24hodinových imisních limitů sledovaných škodlivin na území MSK Lokalita Překročení 24hodinového imisního limitu libovolné škodliviny 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Počet Bohumín X X X X X X X X X X X 11 Čeladná X X X 3 Český Těšín X X X X X X X X X X X 11 Frýdek-Místek X X X X X X X X X X X 11 Havířov X X X X X X X X X X X 11 Karviná (3 stanice) X X X X X X X X X X X 11 Lubina X X X 3 Návsí u Jablunkova X X X X X X 6 Opava X X X X X X X X X X 10 7

Lokalita Překročení 24hodinového imisního limitu libovolné škodliviny 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Počet Orlová X X X X X X X X X X 10 Ostrava (12 stanic) X X X X X X X X X X X 11 Petrovice u Karviné X 1 Studénka X X X X X X X X X X 10 Třinec (3 stanice) X X X X X X X X X X 10 Věrňovice X X X X X X X X X X X 11 Statutární město Ostrava bylo s ohledem na jeho velikost a množství měřících stanic podrobeno podrobnější analýze. Na území města jsou opakovaně překračovány roční imisní limity více škodlivin. Denní limity jsou opakovaně překračovány v případě pevných částic frakce PM 10. Překračování hodinových imisních limitů nebylo v analyzovaném období let 2000 2010 zaznamenáno. Počty těchto překročení imisních limitů v letech ve sledovaném časovém období, stanovené na základě dat ČHMÚ[1], jsou uvedeny v tabulkách 1.6 a 1.7. Tab. 1.6 Překračování ročních imisních limitů sledovaných škodlivin na území Ostravy Překročení ročního imisního limitu libovolné škodliviny 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Počet Bartovice X X X X 4 Českobratrská 1) X X X X X X 6 fak. nemocnice X X X 3 Fifejdy X X X X X X X X X 9 Mariánské Hory X X X X X 5 Novinářská X 1 Por./V. obvod X X 2 Poruba/ČHMÚ X X X X X X X X 8 Přívoz X X X X X X X X X X X 11 Přívoz HS X X X X 4 Přívoz ZÚ X X X 3 Radvanice X X X 3 Radvanice ZÚ X 1 Zábřeh X X X X X X X X X X 10 Poznámka: 1) Hot spot Tab. 1.7 Překračování 24hodinových imisních limitů sledovaných škodlivin na území Ostravy Překročení 24hodinového imisního limitu libovolné škodliviny 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Počet Bartovice X X X X 4 Českobratrská 1) X X X X X X 6 Fifejdy X X X X X X X X X X X 11 Mariánské Hory X X X X 4 Por./V. obvod X X X X X 5 Poruba/ČHMÚ X X X X X X X X 8 Přívoz X X X X X X X X X X X 11 Přívoz HS X X 2 Přívoz ZÚ X X X 3 Radvanice X X X X X 5 Radvanice ZÚ X 1 Zábřeh X X X X X X X X X X X 11 Poznámka: 1) Hot spot 8

Na základě provedené analýzy byly identifikovány městské obvody, v nichž dochází k opakovanému překračování některého z imisních limitů. Jedná se o obvody (viz obr. 1.1): Obr. 1.1 Městské obvody s překročením některého imisního limitu, vč. monitorovacích stanic (aktivních i zrušených) Z mapy na obr. 1.1 je patrné, že k překračování imisních limitů bude pravděpodobně docházet i v jiných městských obvodech, ve kterých nejsou instalovány monitorovací stanice. Pro podrobnější vymezení nejvíce postižených oblastí je vhodné použití rozptylových studií. Výsledky rozptylových studií zpracovaných Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě ukazují, že nejvyšších koncentrací PM 10 je dosahováno ve významných průmyslových částech města (v důsledku zdrojů v areálech společností ArcelorMittal Ostrava a.s., OKD, OKK a.s., Dalkia. Česká republika, a.s., a zdroje na území Hulváků a Vítkovic) a v ostatních částech města především v centru města a v okolí frekventovaných komunikací (Bohumínská, Hlučínská, Mariánskohorská, 28. října, Místecká, Frýdecká, Českobratrská) a jejich křižovatek 9

(především Sad Boženy Němcové, Nová Ves Vodárna, 17. listopadu apod.), a také v západní části města, tj. Poruba a okolní městské části [2]. Nejvyšší koncentrace NO 2 jsou dosahovány v okolí hlavních komunikací a jejich křižovatek, především v městských obvodech Moravská Ostrava a Přívoz, Mariánské Hory a Hulváky, Vítkovice. Vysoké koncentrace jsou dále v městských obvodech Nová Ves, Třebovice, Svinov a Poruba. V případě B(a)P je cílový imisní limit 1 ng. m -3 dlouhodobě překračován ve většině městských částí. Na nejvyšších koncentracích se podílejí především koksovny OKD a.s., OKK a.s. a ArcelorMittal Ostrava a.s. [2]. Nejvyšších ročních koncentrací je dosahováno především v městských částech Moravská Ostrava a Přívoz, Mariánské Hory a Hulváky a Radvanice a Bartovice. Srovnáním oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší z pohledu překračování zdravotních limitů znečištění ovzduší v letech 2005 2009 (obr. 1.2), zjistíme, že všechna města s počtem obyvatel nad 10000 spadají opakovaně do těchto oblastí s výjimkou Bruntálu. Město Bruntál se v uvedených oblastech nacházelo jen jednou. Obr. 1.2 Překračování zdravotních limitů znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji 10

1.2 Identifikace měst a městských částí z pohledu znečištění ovzduší Na území Moravskoslezského kraje se nachází 41 obcí, z nichž je 30 obcí s pověřeným úřadem. Podle administrativního členění je na území kraje 22 obcí s rozšířenou působností. Pro účely studie bude seznam obcí zredukován na obce s počtem obyvatel vyšším než 10000. V menších obcích je obtížné vymezení NEZ z důvodu jejich rozlohy, urbanistického členění a dopravního řešení. Přehled obcí s více než 10000 obyvatel je uveden v tab. 1.8. Tab. 1.8 Přehled obcí s více než 10000 obyvatel Obec Počet obyvatel 1) Rozloha 1) [km 2 ] Spadá opakovaně do OZKO Naměřeno opakované překračování imisních limitů Je v obci lázeňské místo nebo je obec součástí zvláště chráněného území Ostrava 306006 214,22 ano ano ne Havířov 82896 32,08 ano ano ne Karviná 61948 57,52 ano ano ano Frýdek-Místek 58582 51,53 ano ano ne Opava 58440 90,61 ano ano ne Třinec 37405 85,37 ano ano ne Orlová 32430 24,67 ano ano ne Nový Jičín 25862 44,70 ano není stanice ne Český Těšín 25499 33,81 ano ano ne Krnov 25059 44,30 ano ne ne Kopřivnice 23044 27,48 ano ne ne Bohumín 22818 31,03 ano ano ne Bruntál 17264 29,35 ne není stanice ne Hlučín 14236 21,14 ano ne ne Frenštát p. Radhoštěm 11124 11,43 ano není stanice ne Studénka 10129 30,91 ano ano ne Pozn.: 1) Údaj podle Statistické ročenky Moravskoslezského kraje 2010[c] Z pohledu překračování imisních limitů stanovených pro lidské zdraví splňují podmínky pro zavedení NEZ podle zákona všechny obce uvedené v tab. 1.8, s výjimkou Bruntálu. Jedna obec splňuje podmínku existence lázeňského místa. 11

1.3 Posouzení měst z pohledu silniční sítě Další podmínka zavedená zákonem 288/2011 Sb. ze dne 7. června 2011, kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů se týká průjezdních komunikací. Do zákona o ochraně ovzduší se vkládá paragraf 7a, který v bodě 2 říká že Na průjezdním úseku dálnice nebo silnice lze nízkoemisní zónu stanovit pouze v případě, že na území obce mimo nízkoemisní zónu anebo mimo zastavěné území téže nebo sousední obce existuje jiná dálnice nebo silnice stejné nebo vyšší třídy, po které je možné zajistit stejné dopravní spojení. V kapitole budou posouzena města definovaná v kapitole 1.2. Bohumín Městem prochází silnice I/67 vedoucí k polské hranici a v opačném směru na Karvinou, II/647 ve směru na Ostravu a II/471 ve směru na Rychvald. Současná silniční síť nenabízí vhodné podmínky pro zavedení NEZ. Situaci by mohlo změnit dobudování východního obchvatu města (přeložka I/67). Pro vytvoření NEZ by byla vhodná oblast vymezená silnicí II/647, přeložkou silnice I/67, ulicemi Jana Palacha, Štefánikovou, 9. května, Jeremenkovou a Drátovenskou. Vyjmenované komunikace by tvořily hranici zóny a zároveň objízdnou trasu. Obr. 1.3 Mapa silniční sítě Bohumín a okolí (Zdroj: Mapy.cz, s.r.o.) 12

Bruntál Ve městě nedochází k opakovanému překračování zdravotních limitů znečištění ovzduší. Tím není splněna základní podmínka pro zavedení NEZ podle zákona o ochraně ovzduší. Český Těšín Český Těšín se nachází na spojnici silnic I/67 (Karviná), I/11 (Havířov, Ostrava), II/648 a R48 (Frýdek-Místek), I/11/E75 (Třinec, Jablunkov, Čadca (SK)). Silnice E75 tvoří západní obchvat města a na území ČR je zakončena hraničním přechodem Chotěbuz/Boguszowice. Z východu je město ohraničeno státní hranicí se dvěma hraničními přechody lokálního významu s jednosměrnými komunikacemi. Pokud by se uvažovala NEZ v kterékoli části města ohraničené komunikací E75 a státní hranicí, je zajištěno splnění podmínky pro objízdnou trasu podle zákona o ochraně ovzduší s výjimkou komunikace II/648. Obr. 1.4 Mapa silniční sítě Český Těšín a okolí (Zdroj: Mapy.cz, s.r.o.) 13

Frenštát pod Radhoštěm Městem procházejí silnice I/58 (směr Rožnov pod Radhoštěm a Ostrava) a II/483 (ve směru na Frýdlant nad Ostravicí. V důsledku vedení tranzitní trasy (I/58) městem bez možnosti výběru objízdné trasy a celkovému uspořádání stávající silniční sítě nejsou ve městě zajištěny podmínky pro vybudování NEZ. Vybudování plánované přeložky silnice I/58, přeložky silnice II/483 v úseku Veřovice Frenštát pod Radhoštěm, severního obchvatu města (II/483) a přeložky II/483 v úseku Frenštát p. R. Kunčice pod Ondřejníkem odvede tranzitní dopravu mimo území města. Při tomto výhledovém stavu silniční sítě by vytvoření NEZ nepřineslo očekávaný efekt. Obr. 1.5 Mapa silniční sítě Frenštát pod Radhoštěm a okolí (Zdroj: Mapy.cz, s.r.o.) 14

Frýdek-Místek Město je protnuto silnicemi R56 (Frýdlant nad Ostravicí Ostrava) a I/48 (Český Těšín Nový Jičín, D1). Další významné silnice jsou II/477 ve směru na Ostravu, kopírující silnici R56 východním směrem a II/473 ve směru na Šenov a Ostravu, která na území města kopíruje směr silnice R56. Současné členění silniční sítě neumožňuje efektivní volbu oblasti pro NEZ. Pokud by byl vybudován jižní obchvat města (R48), potom se jako NEZ nabízí oblast mezi stávající trasou I/48 a nově vybudovanou rychlostní komunikací R48, případně rozšířená o oblast ohraničenou silnicí II/477 a II/473. Obr. 1.6 Mapa silniční sítě Frýdek-Místek a okolí (Zdroj: Mapy.cz, s.r.o.) 15

Havířov Město protíná silnice I/11 vedoucí ve směru na Ostravu a na Český Těšín. Silniční síť neumožňuje vytvoření objízdné trasy pro NEZ podle požadavků zákona o ochraně ovzduší. Obr. 1.7 Mapa silniční sítě Havířov a okolí (Zdroj: Mapy.cz, s.r.o.) 16

Hlučín Město protíná silnice I/56 ve směru na Opavu a na Ostravu a silnice II/469 ve směru na Ostravu (západní část). Stávající skladba silniční sítě neumožňuje efektivní vytvoření NEZ. Po plánované realizaci přeložek a homogenizace šířkového uspořádání komunikace I/56 v úseku Opava - Ludgeřovice dojde k odvedení tranzitní dopravy mimo území města. Za této situace by vytvoření NEZ nepřineslo očekávaný efekt. Obr. 1.8 Mapa silniční sítě Hlučín a okolí (Zdroj: Mapy.cz, s.r.o.) 17

Karviná Městem prochází silnice I/67 ve směru na Bohumín a na Český Těšín a dále silnice I/59 od Ostravy. Město svým uspořádáním a strukturou silniční sítě neumožňuje efektivní vytvoření NEZ. V Karviné se nachází lázeňské místo Lázně Darkov. Lázeňská místa mohou vyhlásit NEZ i pokud na jejich územích nejsou překračovány imisní limity. Vzhledem k velikosti a členění Lázní Darkov a organizaci dopravy na jejich území nemá budování NEZ význam. V budoucnu je plánována přeložka silnice I/67, která bude tvořit jihozápadní obchvat města. Tím dojde k odklonění tranzitní dopravy mimo hustě zastavěné území. Za tohoto stavu se nabízí více možností jak navrhnout případnou NEZ, jako například oblast vymezená přeložkou I/67 a její původní trasou, případně rozšířená i za původní komunikaci I/67. Obr. 1.9 Mapa silniční sítě Karviná a okolí (Zdroj: Mapy.cz, s.r.o.) 18

Kopřivnice Městem prochází silnice II/480 ve směru na Příbor a II/482 ve směru na Nový Jičín. Uvedené komunikace nemají význam pro tranzitní dopravu. Jako oblast vhodná pro návrh NEZ, která splňuje požadavky zákona o ochraně ovzduší je oblast vymezená silnicí II/480 a železniční tratí. Ve městě nejsou vybudovány parkovací kapacity vně této oblasti a vzhledem k jeho velikosti zde není zaveden systém MHD. Z uvedených důvodů by NEZ představovala vysoké investiční náklady a vzhledem k nízkým dopravním intenzitám by dosažený efekt byl nízký. Obr. 1.10 Mapa silniční sítě Kopřivnice a okolí (Zdroj: Mapy.cz, s.r.o.) 19

Krnov Město protíná silnice I/45 ve směru Bruntál, česko-polská státní hranice a silnice I/57 ve směru Opava, česko-polská státní hranice. Město svou stávající silniční sítí není vhodné pro vytvoření NEZ. Plánovaná stavba severního obchvatu (I/57) a západního obchvatu (I/45), včetně napojení na I/57, odvede tranzitní dopravu mimo území města. Vytvoření NEZ při výhledovém stavu silniční sítě by nepřineslo očekávaný efekt. Obr. 1.11 Mapa silniční sítě Krnov a okolí (Zdroj: Mapy.cz, s.r.o.) 20

Nový Jičín Město v současnosti protíná silnice I/48 (směr Hranice a Frýdek-Místek), tvořící obchvat města ve směru západ - východ. Severo-jižním směrem město protíná silnice I/57 v trase vedoucí přímo jeho centrem. Za těchto předpokladů není město z pohledu silniční sítě vhodné pro efektivní vytvoření NEZ. Po dobudování Palačovské spojky na silnici I/35 a rychlostní silnice R48 však bude moci být dálková tranzitní doprava dnes procházející centrem města po silnici I/57 převedena na novou trasu ve směru MÚK Nový Jičín-východ R48 MÚK Palačov Palačovská spojka (I/35) Valašské Meziříčí. Objízdná trasa pro místní obsluhu obcí jižně od Nového Jičína může být řešena po komunikacích III. třídy ve východní části města v trase MÚK Nový Jičín-východ (R48) ul. Suvorovova ul. Svatopluka Čecha ul. Riegrova ul. Beskydská ul. Žilinská. Vytyčení takové objízdné trasy si však vyžádá podrobnou dopravní studii řešící technické podmínky i environmentální dopady takového kroku. Tyto komunikace společně s trasou rychlostní silnice R48 tvoří hranici maximálně možné velikosti NEZ. Obr. 1.12 Mapa silniční sítě Nový Jičín a okolí (Zdroj: Mapy.cz, s.r.o.) 21

Opava Městem prochází silnice I/11 (Bruntál Ostrava), I/57 (Krnov, hraniční přechod s Polskem Nový Jičín), I/46 (Olomouc - hraniční přechod Sudice / Pietraszyn), I/56 (směr Hlučín, Ostrava) a II/464 ve směru na Studénku. Při současném stavu silniční sítě je pro NEZ vhodná oblast ohraničeném ulicemi Krnovská, U Jaktařské brány, Olbrichova, Nádražní okruh, Praskova, nám. Osvoboditelů, Ratibořská, Vrchní, Rolnická, U Dráhy, Palhanecká. Po dobudování tzv. středního městského okruhu bude pro NEZ vhodná celá oblast uvnitř okruhu za předpokladu splnění požadavků na objízdné trasy podle zákona o ochraně ovzduší. Obr. 1.13 Mapa silniční sítě Opava a okolí (Zdroj: Mapy.cz, s.r.o.) 22

Orlová Město protíná v severojižním směru silnice II/474, která prochází okrajovou částí města. Zbytek silniční sítě tvoří místní komunikace. Pro vytvoření NEZ se nabízí oblast vymezená silnicemi II/474, I/59, II/470 a ulicemi Slezskou a Masarykovou třídou. Ovšem vzhledem k typu a hustotě zástavby by vytvoření NEZ nepřineslo očekávaný efekt. Obr. 1.14 Mapa silniční sítě Orlová a okolí (Zdroj: Mapy.cz, s.r.o.) 23

Ostrava Městem prochází 5 hlavních tranzitních tras, a to Opava Bohumín, Opava Český Těšín, Frýdek-Místek Bohumín, Příbor Bohumín a dálnice D1 Olomouc státní hranice (PL). Trasa Opava Bohumín je vedena po silnici I/11, ulicemi Opavská, 17. listopadu a Rudná, přičemž část ulice Rudná tvoří jižní větev městského dopravního okruhu. Pokračuje východní větví městského dopravního okruhu po silnici II/477 ulicemi Frýdecká a Bohumínská. Od křižovatky s ulicemi Muglinovskou a Orlovskou dále pokračuje po silnici II/647 ulicí Bohumínskou. Trasa Opava Český Těšín je vedena po silnici I/11, ulicemi Opavská, 17. listopadu a Rudná, vede pro trase jižní části městského dopravního okruhu (součást ulice Rudná) a pokračuje dále po ulici Rudná na hranice města. Trasa Frýdek-Místek Bohumín je vedena po silnici R56, ulicí Místeckou, po silnici I/11 ulicí Rudnou a pokračuje východní větví městského dopravního okruhu po silnici II/477 ulicemi Frýdecká a Bohumínská. Od křižovatky s ulicemi Muglinovskou a Orlovskou dále pokračuje po silnici II/647 ulicí Bohumínskou. Trasa Příbor Bohumín je vedena po silnici I/58 ulicí Plzeňskou, napojuje se na jižní část městského dopravního okruhu, vedenou po silnici I/11 ulicí Rudnou a pokračuje východní větví městského dopravního okruhu po silnici II/477 ulicemi Frýdecká a Bohumínská. Od křižovatky s ulicemi Muglinovskou a Orlovskou dále pokračuje po silnici II/647 ulicí Bohumínskou. Na základě provedených analýz a za stávající silniční sítě byly vybrány dvě vhodné oblasti pro zavedení nízkoemisní zóny, a to širší centrum města a Poruba a Svinov. Vymezení NEZ je navrženo následovně: Centrum města - hranice je tvořena ulicemi Na Karolíně, 28. října, Cingrova, Cihelní, Mariánskohorská Muglinovská a řekou Ostravicí. Dokončení všech etap prodloužení Mostecké ulice a zprovoznění komunikace v plném profilu umožní odklonit dopravu na objízdné komunikace vedoucí po obvodu NEZ a provést zklidnění dopravy v ulici Českobratrské. Poruba - NEZ na území městských částí Poruba a Svinov a je vymezena ulicemi Bílovecká, Rudná, 17. listopadu, Opavská. Po realizaci plánovaných silničních staveb a výstavbě plánovaných dopravních terminálů se nabízí rozšíření NEZ širšího centra města na velkou oblast tvořenou silnicemi I/11, II/477 a II/647, případně dálnicí D1, pokud by úsek vedoucí městem nebyl zpoplatněn. Po dokončení stavby I/11 prodloužená Rudná se nabízí možnost zónu v Porubě a Svinově rozšířit o oblast tvořenou ulicemi 17. listopadu, Rudná, Opavská. Stejně tak po realizaci staveb III/4785 - Nová Bílovecká, Revitalizace přednádraží Svinov, II. etapa a II/479, III/4785 - Revitalizace přednádraží Svinov II. etapa by v budoucnu umožnili rozšíření NEZ o oblast mezi stávající ulicí Bíloveckou a nově vzniklou komunikací vedoucí podél železniční tratě. Stavba II/470 Severní spoj by umožnila rozšířit zónu o oblast od ulice Opavské po tuto nově vybudovanou komunikaci. Cílová zóna by tedy mohla být vymezena silnicemi 24

I/11, III/4785 Nová Bílovecká, II/470 Severní spoj a ulicemi Bedřicha Nikodema a Opavskou Obr. 1.15 Mapa silniční sítě část Ostravy a okolí (Zdroj: Mapy.cz, s.r.o.) 25

Studénka Obec Studénka leží na silnici 464, která zajišťuje dopravní spojení mezi Opavou a Příborem a v blízkosti dálnice D1 na trase Olomouc Ostrava. V současné době probíhá výstavba přeložky silnice 464, která má zajišťovat funkci jižního obchvatu obce a zajistí napojení na D1 a napojení na silnici 647. Po dokončení přeložky dojde ke zklidnění dopravy v obci a odklonu tranzitní dopravy mimo obydlené území obce. V důsledku změny dopravní situace nemá význam uvažovat o realizaci nízkoemisní zóny. Obr. 1.16 Mapa silniční sítě Studénka a okolí (Zdroj: Mapy.cz, s.r.o.) 26

Třinec Městem prochází silnice II. třídy č. 468, která se na koncích města napojuje na silnici I/11 a II/476 vedoucí od silnice I/11 k silničnímu hraničnímu přechodu Horní Lištná/Leszna Górna. Silnice I/11 tvoří jihozápadní obchvat města, odvádějící tranzitní dopravu ve směru na Karvinou a na Slovensko směrem na Čadcu a Žilinu. Rozmístění komunikací nabízí možnost navržení NEZ na území města vymezeném komunikacemi I/11 a II/468. Odvedením tranzitní dopravy mimo zastavěné území po komunikaci I/11 klesá význam realizace NEZ. Obr. 1.17 Mapa silniční sítě Třinec a okolí (Zdroj: Mapy.cz, s.r.o.) 1.4 Dotazníkový průzkum Předchozí kapitola představila možnosti a případnou účinnost zavedení NEZ z pohledu stávající dopravní infrastruktury a z pohledu zpracovatele studie. Nicméně v rámci celého konceptu studie jsme chtěli znát i názor samotných obcí na tuto problematiku. Jako nástroj pro získání informací jsme zvolili formu dotazníkového šetření zaslaného emailem na 16 obcí, které by podle zákona mohli vyhlásit NEZ. Pro doplnění informací jsme osobně navštívili zástupce 5 obcí a diskutovali danou problematiku. Dotazník byl koncipován velmi jednoduše s cílem získat základní informace a postoj obce k možnostem zavedení NEZ. Byly formulovány 3 otázky. První otázka byla Zákon č. 86/2002, o ochraně ovzduší, umožňuje vyhlášení nízkoemisní zóny (dále NEZ) v obcích/městech kde dochází k překračování imisních limitů nebo v lázeňských místech. Plánujete ve vaší obci/městě zavedení NEZ?. Důvodem položení otázky, bylo získat jednoznačnou odpověď o skutečném zájmu obcí k zavádění NEZ. Následovala otázka Popište důvody, které vedly 27

k tomuto rozhodnutí.. Cílem otázky bylo zjistit, jaká omezení nebo překážky obec vnímá při případném zavedení NEZ, nebo proč naopak o zavedení tohoto opatření uvažuje. Třetí a poslední otázka Co vám chybí k zahájení přípravných prací nebo ke změně rozhodnutí v případě záporného stanoviska k zavedení NEZ, byla položena s cílem zjistit, zda obce v případě plánovaného zavedené NEZ mají dostatek informací a podkladů pro zahájení prací a úspěšné zavedení. V případě záporného stanoviska, co obec vnímá jako překážku pro zavedení NEZ, případně co by obec potřebovala pro změnu svého stanoviska. Dotazníkové šetření a doplňková interview potvrdila závěry uvedené v předchozí kapitole, že většina oslovených měst nepředpokládá v nejbližší době zavedení NEZ a to především z důvodu chybějící infrastruktury zajišťující podmínku objízdných tras. Nicméně z odpovědí a doplňkových interview lze usuzovat, že některé z obcí by svůj názor na zavedení NEZ mohly změnit a to v případě dobudování příslušné infrastruktury. Obce mají určité obavu především se zastaralostí vozového parku u residentů a finančně limitujícími možnostmi pro obměnu. Některé obce nejsou přesvědčeny, že by zavedení NEZ významně přispělo ke změně kvality ovzduší na území obce. Z došlých odpovědí je ale zřejmé, že obce vnímají dopravu jako problém a ve většině případů se snaží hledat účinná opatření k její regulaci. Mezi opatření jsou zmíněna: změna dopravního prostředku (větší využití veřejné dopravy včetně možnosti zavedení vlakotramvají ), organizace veřejné dopravy zavedením přestupních terminálů a v neposlední řadě dobudování obchvatů a řešení zpoplatnění D1 v okolí Ostravy. Obce, které uvítaly možnost zavedení NEZ a projevily zájem na realizace, jedná se především o lázeňské oblasti, je požadavek na určité metodické vedení jak postupovat při samotném zavádění NEZ. Celkově lze z dotazníkového šetření usoudit na jistou obavu, zda zavedení NEZ významně přispěje ke změně kvality ovzduší v MSK; nemožnost zavedení NEZ z důvodu absence objízdných tras; obavu z pohledu obměny vozového parku; snahu hledat a realizovat jiná opatření pro redukci dopravy. 28

2 Analýza a zhodnocení zahraničních zkušeností 2.1 Analýza zahraničních příkladů řešení Nízkoemisní zóny (NEZ), v zahraničí označované jako (Low Emission Zone) jsou oblasti, do kterých je omezen vjezd vozidel způsobujících větší znečištění. V praxi je vjezd takových vozidel zakázán, nebo zpoplatněn, pokud emise vozidel nedosahují požadované úrovně. NEZ jsou jedním z nejúčinnějších opatření, které mohou města přijmout za účelem snížení emisí z dopravy. Výchozím kritériem pro omezení vjezdu vozidel do nízkoemisních zón je plnění emisních norem. U starších vznětových motorů bývá často požadováno dovybavení filtrem pevných částic. Ve většině evropských zemí, kde je realizována NEZ bývá omezen vjezd těžkých nákladních vozidel, a také autobusů nad 5 tun. Některé zóny omezují pohyb všech dvoustopých motorových vozidel a některé dokonce omezují i pohyb motocyklů. S výjimkou Itálie jsou všechny nízkoemisní zóny v provozu 24 hodin denně, 365 dní v roce. V Itálii se omezení v jednotlivých městech liší, někde jsou platná jen v zimních měsících, jinde například jen v pracovní dny v omezeném časovém intervalu. Od října 2010 fungují NEZ v sedmi zemích, viz tabulka 2.1. Tab. 2.1 Přehled nízkoemisních zón Stát Přehled NEZ Omezení Dánsko 4 města nákladní vozidla a autobusy nad 3,5 tuny Itálie 101 měst ve 40 provinciích (11 oblastech) tunel Mont Blanc všechna vozidla včetně motocyklů nákladní vozidla Německo 31 měst všechna vozidla Nizozemí 12 měst nákladní vozidla nad 3,5 tuny Rakousko dálnice A12 nákladní vozidla nad 7,5 tuny a nákladní vozidla nad 3,5 tuny v noci Švédsko 6 měst nákladní vozidla a autobusy Velká Británie 2 města 1 město nákladní vozidla a autobusy nad 3,5 tuny, 1 město autobusy místní veřejné dopravy Pokud nebereme v úvahu italská města, kde nejde o klasické nízkoemisní zóny, ale o zóny s limitovanou dopravou, pak většina nízkoemisních zón v zahraničí je realizována ve městech se více než 100000 obyvateli (83 %). V moravskoslezském kraji spadají do kategorie měst do 100000 obyvatel všechna města s výjimkou Ostravy. Přehled měst nad 10000 obyvatel je uveden v tab. 2.2. 29