Odbor školství a kultury V Písku dne: 20.08.2015 MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ RADY MĚSTA PÍSKU DNE 10.09.2015 MATERIÁL K PROJEDNÁNÍ Destinační management Písecko NÁVRH USNESENÍ Rada města projednala aktuální situaci destinačního managementu Písecka a a) doporučuje zastupitelstvu města schválit založení samostatné organizace destinačního managementu a pověřuje odbor školství a kultury zajištěním návazných kroků b) ponechává stávající Kancelář destinačního managementu pod Sladovnou Písek o.p.s. c) jiné usnesení Mgr. Eva Vanžurová starostka Návrh předkládá Ing. Marie Cibulková vedoucí odboru Ing. Edita Kučerová Návrh zpracoval
Důvodová zpráva: Město Písek si dlouhodobě uvědomuje potřebu řízení cestovního ruchu v destinaci přiléhající k městu samotnému. Od r. 2007 byla proto zřízena Kancelář destinačního managementu (dále KDM) nejprve pod CK SATURN/ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. a od r. 2012 pod Sladovnou Písek o.p.s. Ze zkušeností v obou těchto případech, poznatků z jiných destinací a aktuálně také z předkládané Koncepce rozvoje cestovního ruchu Jihočeského kraje na léta 2015 až 2020 však vyplývá, že pro funkčnost destinačního managementu je vhodnější forma samostatné organizace s právní subjektivitou. Uvedená krajská koncepce v případě schválení orgány kraje předpokládá poskytování dlouhodobé finanční a personální podpory vybraným destinačním managementům v kraji. Transformace destinačního managementu Písecka směrem ke vzniku samostatné organizace je řešena mj. odbornou skupinou iniciovanou a řízenou ředitelkou Sladovny Písek o.p.s., která vznikla převážně ze zájemců o uvolněnou pozici vedoucího KDM v červnu 2015. Výstupem rozboru stávající situace touto skupinou bylo, že je žádoucí písecký destinační management transformovat, tak aby byl samostatný a rozšířil své pole působnosti jak širší vazbou na region Písecko, tak financováním z více zdrojů než jen rozpočtu města Písek. O této situaci byla rovněž 10.07.2015 informována komise pro partnerské vztahy a cestovní ruch, která doporučila radě města využít daný rozbor situace KDM předložený ředitelkou Sladovny Písek o.p.s. Pracovní skupina následně zpracovala své doporučení, rozbor právní subjektivity DM Písecko a přehled možných zakládajících členů nové organizace (viz přílohy materiálu). Dalšími kroky při založení nové organizace by bylo: 1. projednání zájmu dalších partnerů na založení DM Písecka 2. zvolení vhodné právní formy organizace a návrh stanov nového DM Písecka 3. projednání založení organizace ZM 05.11.2015 4. příslušné další administrativní kroky pro založení organizace 5. řešení umístění kanceláře, výběrové řízení na pracovníka/y 6. od r. 2016 provoz DM Písecka pod novou organizací. Za takovéto situace odbor školství a kultury považuje za vhodné propagaci města samotného navrátit do kompetencí i rozpočtu města, tj. odbor školství a kultury by od r. 2016 opět řešil např. vydávání propagačních materiálů města, propagačních kampaní Písku apod., a to ve spolupráci s DM Písecka. Situace Turistického informačního centra by zůstala dle usnesení RM č. 519/15 prozatím zachována prostorově i organizačně pod Sladovnou Písek o.p.s. Stanovisko komise pro partnerské vztahy a cestovní ruch bude k dispozici na jednání RM. Doporučení zpracovatele: Odbor školství a kultury doporučuje usnesení 1 a). Vztah k rozpočtu: Stávající částka rozpočtu města vynakládaná na provoz a činnost KDM pod Sladovnou Písek o.p.s (ca 1,6 mil. Kč) by byla rozdělena na příspěvek novému DM Písecka a menší část zůstane v rozpočtu kap. 716 pro přímé zajištění propagace města. Legislativní rámec: Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, 102 (3) stránka 2 (celkem 8)
Způsob určení ceny: --- Vztah ke strategickému plánu a územnímu plánu: Přímo není, jakožto originální akce však přispívá k naplňování části C Strategického plánu rozvoje cestovního ruchu Konkurenceschopnost destinace. Přílohy: 1. Písecko destinační management doporučení pracovní skupiny 2. Rozbor právní subjektivity DM Písecko se zvláštním rozborem spolku 3. Přehled možných zakládajících členů DM Písecko n e v e ř e j n á stránka 3 (celkem 8)
Příloha č. 1: Písecko destinační management Doporučení pracovní skupiny (Tereza Dobiášová, Michal Jánský, Tomáš Poskočil, Kamil Soukup) iniciované ředitelkou Sladovna o.p.s. související s transformací stávající Kanceláře destinačního managementu, která je součástí Sladovna o.p.s. v samostatný právní subjekt: Právní forma organizace: Společnost s ručením omezeným (valnou hromadou společnosti se stává Rada města) Možné variantní řešení majetkového podílu: a) Zakladatelem je město Písek b) Zakladatelem je město Písek společně s případnými partnery (2-3; JHK, římskokatolická církev, některý ze svazků v destinaci) s tím, že město Písek by si vždy ponechalo majoritu jako stěžejní hráč na poli destinace c) Kombinace obojího s tím, že zakladatelem bude město a postupně odprodá část podílu zájemcům o spolupráci až do výše 45% Časový horizont založení organizace: 30. 11. 2015 (ostrý provoz od 1. 1. 2016) Název organizace: Písecko Tourism s.r.o. Písecká turistická s.r.o. Rámcové vymezení destinace: Počáteční stav ohraničen body: Protivín, Albrechtice nad Vltavou, Orlická přehrada, hrad Zvíkov, zámek Orlík, Mirovice, Mirotice, Předotice, Drhovle, Kestřany, Ražice, Heřmaň, Skály. Vymezení není fixní, hranice se může měnit postupem času, zájmovou oblastí je především oblast Milevska a jeho okolí a oblast mikroregionu Zlatý vrch. V případě turistů s větší mobilitou je třeba pracovat i se vzdálenějšími cíli (Kratochvíle, Hluboká nad Vltavou, Blatná. Roční rozpočet organizace: 1,5 3,0 miliony Kč (vychází z odborných studií rozpočtových řešení podobně velkých destinací, zdroj EF JU České Budějovice) Navrhuji zachovat finanční rámec (v této chvíli pouze příspěvek města Písek) i rámec služeb, stanovených příkazní smlouvou pro rok 2015, ve stejném rozsahu i pro rok 2016. Zdroje financování organizace: A příspěvek měst a obcí v rámci destinace (fixní) B ubytovací a lázeňský poplatek (motivační) C příjmy z doplňkových činností (motivační) D příjmy z grantů (motivační) Sídlo organizace: Vždy v co nejtěsnější blízkosti sídla TIC (infocentrum je základním zdrojem informací a zpětné vazby). V současné době tedy budova Sladovny (pronájem, zápůjčka), v dalších letech pravděpodobně areál nové knihovny na Alšově náměstí. Personální obsazení organizace: V počáteční fázi stačí 2 plné úvazky (případně přepočítané), v okamžiku stabilizace a dalšího rozvoje činností 1-2 lidé. Předpokladem je, že budou nadále vytvářeny i pracovní skupiny v stránka 4 (celkem 8)
případě strategického plánování rozvoje a určování priorit, úzká spolupráce s komisemi RM, OŠaK, poskytovateli služeb. Vedení účetnictví, daňové a právní poradenství může být zajištěno externě. Stejně tak i spolupráce při přípravě a administraci projektů. Základní činnost organizace: Zmapování, vytyčení a následná propagace destinace Písecko a města Písek jako logického centra této destinace s cílem vrátit Písecko na turistickou mapu České republiky, zvýšit počet návštěvníků a prodloužit délku jejich pobytu v destinaci. Napomoci ke zkvalitnění služeb, poskytovat ověřené informace, pomáhat poskytovatelům služeb v cestovním ruchu s jejich propagací, vzdělávat je a rozšiřovat jejich počet za pomoci následujících nástrojů: 1. Komunikace s - městy a obcemi, svazky obcí a místními akčními skupinami v destinaci - provozovateli ubytovacích a gastronomických služeb v destinaci a jejich odbornými sdruženími - poskytovateli dalších služeb v cestovním ruchu a cestovními kancelářemi se zaměřením na incoming - poskytovateli kulturních služeb - majiteli a správci památkových objektů - turistickými informačními centry - OŠaK, vedením města, komisemi kulturní, pro cestovní ruch, životní prostředí, dopravní - Technologickým centrem Písek a dalšími členy projektu SmartCity - nadregionálními institucemi v cestovním ruchu (JCCR, CzechTourism) - okolními destinacemi - velkými dopravci (StudentAgency, ČD, ČSAD) 2. Koordinace - všech aktivit směřujících k podpoře turismu na Písecku - vytvoření (revize) aktuálních databází ubytovacích zařízení, gastro, kultura, instituce a jejich správa - vytvoření kalendáře kulturních akcí v rámci destinace a jeho správa - motivace poskytovatelů služeb v cestovním ruchu k větší spolupráci a vzájemné komunikaci 3. Propagace - Vytvoření loga destinace a vizuálu jednotného komunikačního stylu - Vykomunikované a zkoordinované informace používat k tvorbě propagačních materiálů destinace - Vytvořit jednu databanku fotografií a spravovat ji - Spravovat FB profil Písecko - Spravovat webové stránky (domény s názvem pisecko jsou vesměs obsazeny, buď funkčními weby, nebo čistě spekulativně) - Vytvářet tematické balíčky - Rozvíjet jednotlivé oblasti se silným potenciálem na Písecku (cykloturistika, pobyty pro rodiny s dětmi, programy pro aktivní seniory, gastroturistika, Otavská plavba) - V souladu se současným trendem se zaměřit více na digitální média využít především spolupráce v rámci projektu SmartCity (možné i rozšíření k projektu SmartDestination) - Propagace destinace na linkách StudentAgency Praha Český Krumlov - Spolupráce s Českými centry - FamTripy a PressTripy ve spolupráci s agenturou CzechTourism stránka 5 (celkem 8)
Doplňková činnost organizace: - Samostatná propagace města Písku (nabídnout městu roli odborné servisní organizace) - Partnerské vztahy možnost rozšířit spolupráci destinace s destinacemi partnerských měst, především v Německu, hledat partnera v Rakousku - Projektový management (služba pro menší obce, svazky a podnikatele za účelem pomoci s administrací menších projektů v cestovním ruchu) - Školení a vzdělávání poskytovatelů služeb v cestovním ruchu stránka 6 (celkem 8)
Příloha č. 2: Rozbor právní subjektivity DM Písecko Na základě zákona č. 128/2000 Sb., o obcích mohou obce spolupracovat mezi obcemi nebo jinými právnickými či fyzickými osobami na základě těchto forem destinačního řízení: 1. dobrovolný svazek obcí (tato forma neumožňuje přistoupení a spolupráci soukromému sektoru, což popírá základní principy; další nevýhodou je velká míra závislosti na politickém rozhodování) 2. akciová společnost (tato forma vyhovuje řízení spíše rozsáhlejších a bohatě strukturovaných společností s výrazným obchodním nebo výrobním zaměřením) 3. společnost s ručením omezeným (vzhledem k principům destinačního managementu je tato právní forma ideální pro přistoupení a spolupráci soukromého sektoru. Další výhodou zřízení destinační společnosti na základě této právní formy je její autonomie při rozhodování a jistá apolitičnost. Tato právní forma si však vyžaduje komerční činnost. Jisté omezení stojí na straně čerpání prostředků z veřejných zdrojů. V praxi je tato právní forma hojně využívaná v zahraničí, např. Rakousko, Švýcarsko) 4. družstvo (právní forma upravená Obchodním zákoníkem. Je přijatelná jak pro vstup veřejného, tak soukromého sektoru. Navíc je možné realizovat vedle podnikatelských aktivit i neziskovou činnost. Na rozdíl od obecně prospěšné společnosti není problém s přistoupením či vystoupení zakládajících členů. Nevýhodou se může zdá povinné označení společnosti pojmem družstvo, což nemusí být veřejností správně chápáno. Další nevýhodou jsou omezené možnosti čerpání veřejných prostředků, zejména pak prostředků z programů EU) 5. zájmové sdružení právnických osob (Občanský zákoník - zákon č. 40/1964 Sb. - definuje zájmové sdružení právnických osob, které mohou založit jak obce, tak podnikatelský sektor. Omezený vstup mají pouze fyzické osoby, které by mohly přistoupit pouze ve formě sdružení či asociace) Kromě výše uvedených forem mohou obce (územní samosprávné celky) zřizovat/zakládat dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů: 1. příspěvkové organizace (přestože má obec ze zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů právo zřizovat příspěvkové organizace, není to vzhledem k naplnění komplexní a systematické koordinaci aktivit cestovního ruchu příliš vhodná forma. Pomineme-li fakt, že příspěvkové organizace se zakládají povětšinou jako neziskové, což by mohlo omezit rozsah činností destinační společnosti, jde především o naprosté vyloučení podnikatelského sektoru a nízké míry autonomie při rozhodování.) 2. obecně prospěšná společnost (již nelze), od roku 2014 nahrazeno spolkem v souladu s římskoprávní zásadou tres faciunt collegium ( tři tvoří spolek ) spolek musí být založen nejméně třemi osobami Závěr: Z výše uvedeného vyplývá, že pro náš záměr jsou vhodné tři typy společnosti, které v následujícím výčtu řadím sestupně dle vhodnosti: a) společnost s ručením omezeným (bez výhrad) b) družstvo (s výhradou pojmu družstvo, které je stále vnímáno stále ve smyslu společného vlastnictví a odkazuje spíše do oblasti zemědělství a bytového hospodářství) c) zájmové sdružení právnických osob (s výhradou komplikovaného zapojení fyzických osob) stránka 7 (celkem 8)
Spolek V českém právu je od 1. ledna 2014 spolek zvláštní forma právnické osoby, určená pro samosprávné a dobrovolné sdružení osob vedených společným zájmem, které je založeno nejméně třemi osobami. Spolek může vlastním jménem podnikat, ale nesmí to být jeho hlavní činností a případný zisk musí být použit na podporu dosažení vlastních cílů spolku. Členy spolku mohou být fyzické i právnické osoby. Založení spolku Spolek je založen přijetím stanov. Občanský zákoník nabízí dva základní způsoby, a to: 1. shodou zakladatelů na obsahu stanov, nebo 2. usnesením ustavující schůze. V prvním případě není nutné, aby se zakladatelé scházeli, postačuje, že na stanovách budou uvedeny jejich identifikační údaje (jméno, adresa, datum narození), datum podpisu a podpis. V praxi bude zřejmě zapotřebí ke stanovám vyhotovit ještě jeden dokument, ve kterém bude datum "schůze" či dohody, identifikace osob, které se rozhodly založit spolek a body, na kterých se tito lidé domluvili (tedy schválení stanov, volba předsedy či dalších členů orgánů spolku, apod.). Pro oba způsoby platí, v souladu s římskoprávní zásadou tres faciunt collegium ( tři tvoří spolek ), že spolek musí být založen nejméně třemi osobami. K založení spolku na ustanovující schůzi se obvykle přistupuje, jestliže se na založení podílí větší počet osob, popř. není předem znám konkrétní počet osob, které budou na založení participovat. Před založením je třeba jednoznačně stanovit, zda má být nová společnost veřejně prospěšná nebo pragmaticky obchodní. Mix obojího není dost dobře možný. Od rozhodnutí se pak bude i odvíjet další náplň činnosti. U názoru, že by se měl nejprve založit spolek a k němu případně servisní společnost, se domnívám, že by tomu mělo být právě naopak. Nejprve by měla vzniknout servisní organizace města, která s případnými dalšími zájemci může posléze v klidu založit spolek (bude-li to vůbec třeba) a v něm pak hájit zájmy města. Nevýhody spolku: a) Velmi složitá organizační, administrativní i účetní struktura b) Do ročního příjmu 3.000.000 Kč mohou vést jednoduché účetnictví, nad podvojné c) Model, který v právní úpravě nového OZ nahrazuje občanské sdružení a obecně prospěšnou společnost, je tedy limitován i podmínkou, že jeho hlavní náplní nesmí být podnikání, což je poněkud v konfliktu s představou o vzniku obchodně činné destinační agentury d) Nová a velmi syrová forma V časovém horizontu, který je stanoven, bude velmi složité najít další dva dobré zakládající členy. stránka 8 (celkem 8)