Jak rychle rostla česká ekonomika? Ukazatel HDP nevystihuje plně výkon ekonomiky, přesto je používán ve většině analýz. Použijeme-li k charakteristice výkonu české ekonomiky ukazatele reálného důchodu, dostaneme podstatně příznivější obraz o jejím vývoji. To ostatně odpovídá názorům z debaty, která na toto téma proběhla i na stránkách Ekonoma. Důvod však není v tom, že by ČSÚ špatně počítal HDP, ale v tom, že tento ukazatel nebere v úvahu některé důležité aspekty ekonomického života. HDP je všeobecně používaný ukazatel k vyjádření produkčního výkonu ekonomiky. Má však řadu omezení, která je třeba při hlubší makroekonomické analýze brát v úvahu. Z těchto důvodů standardizovaná metodika národních účtů zavedla na základě mezinárodně získaných zkušeností další ukazatele. Ty rozlišují produkt či důchod domácí a národní, a vedle toho zahrnují také ukazatele reálného hrubého domácího důchodu (beroucího v úvahu vliv směnných relací) a ukazatele disponibilního důchodu (zahrnuje běžné transfery se zahraničím). Česká ekonomika se vyznačuje některými specifiky, která si použití ukazatelů reálného důchodu nezbytně vyžadují. Bohužel ekonomové a analytici nejsou se sofistikovanějšími ukazateli národních účtů seznámeni. V malé otevřené ekonomice jsou například velice důležité cenové relace, vyjadřující poměr cen vývozu a dovozu, neboť mají značný vliv na reálný důchod, makroekonomickou rovnováhu a celkový blahobyt. Nejde přitom jen o krátkodobé výkyvy, dané častým kolísáním cen dovážených klíčových surovin, ale i o dlouhodobé tendence, které se projeví v celkovém reálném důchodu, určujícím výši spotřeby a investic. PŘI VÝPOČTU HDP ve stálých cenách se nerozlišuje různý charakter růstu cen. Rostouli ceny výrobků a služeb doma vyrobených a spotřebovaných, pak takovýto růst cen nepředstavuje reálný růst a při výpočtu HDP musí být eliminován. Stejně se však nakládá s výrobky a službami dovezenými či vyvezenými. Jenže pokles cen dovozu či růst cen vývozu ve skutečnosti vytváří reálný důchod. Pro Českou republiku je charakteristický dlouhodobě příznivý vývoj směnných relací. Ten umožnil, že konečná spotřeba a investice rostou rychleji než tvorba HDP. A tak zatímco v letech 1996-2004 rostl reálný HDP průměrným ročním tempem 2,1 %, domácí užití HDP se zvyšovalo rychleji, o 2,7 % ročně. Výdaje domácností na konečnou spotřebu a tvorba hrubého fixního kapitálu (fixních investic), na nichž závisí růst životní úrovně i budoucí rozvoj ekonomiky, dosáhly dokonce průměrného ročního růstu ve výši 3 %. Schodek zahraničního obchodu ve zboží a službách v běžných cenách byl přitom relativně nízký. S výjimkou let 1996 a 1997 se pohyboval kolem 2 % HDP a v roce 2004 klesl na pouhých 0,4 % HDP. Pokud se však analýzy omezují jen na vypovídací schopnost HDP, nedokážou tento rozpor vysvětlit.
POZITIVNÍ DOPAD směnných relací na bilanci zahraničního obchodu v Česku sice dlouhodobě převažoval, ale krátkodobě existovaly výrazné výkyvy oběma směry. Byly dány především vnějšími šoky spojenými s prudkým pohybem cen ropy a dalších surovin. Nejvýraznější byl příznivý dopad směnných relací v roce 1998 (62 mld. Kč). Pozitivní dopad ve výši 37 mld. Kč v roce 2001 vyrovnával stejně vysokou ztrátu předchozího roku, způsobenou silným růstem dovozních cen. Pokračující příznivý vývoj směnných relací v roce 2002 přinesl 51 mld. Kč. Tak velké přírůstky či úbytky reálného důchodu nelze při analýze makroekonomické rovnováhy ignorovat. V některých letech je vliv směnných relací na reálný důchod dokonce větší než přírůstek HDP v reálném vyjádření (viz tab. 1). Opomíjení tohoto faktoru zkresluje analytické úvahy o vývoji makroekonomické rovnováhy, deformuje prognózy inflace a může tak mít vážné důsledky v neadekvátních opatřeních fiskální i monetární politiky. Z hlediska dosahovaného blahobytu tedy není rozhodující pouze to, co doma vyrobíme a kolik toho vyvezeme, ale také to, jak výhodně dokážeme výrobky a služby v zahraničním obchodě směnit. Tento aspekt odrážejí národní účty v ukazateli reálného hrubého domácího důchodu (RHDD), který zahrnuje vliv směnných relací. Je konstruován tak, že k HDP ve stálých cenách přičteme přínosy (ztráty) ze změn směnných relací. Ty jsou v podstatě dány rozdílem mezi saldem zahraničního obchodu v běžných cenách a saldem přepočteným do cen předchozího roku. V příznivém vývoji cenových relací se zahraničím se projevuje řada faktorů - přesun k aktivitám s vyšší přidanou hodnotou, sofistikovanější výrobky, náročnější technologie, zlepšené renomé domácích značek, odstranění srážek na "zboží z východu", zapojení do mezinárodních odbytových sítí, sledování módních trendů atd. Tyto faktory zlepšují docilované zahraniční ceny a zvyšují reálný důchod, aniž by rostl "fyzický objem" vyváženého zboží a služeb. Ukazatel HDP na rozdíl od RHDD tyto změny neodráží. V letech 1996-2004 byl růst RHDD v průměru o 0,9 procentního bodu příznivější než vývoj HDP (viz tab. 3). V letech 2001-2004 byl vliv směnných relací ještě výraznější a přidával k růstu HDP 1,2 procentního bodu.
TYTO ÚDAJE mění obraz české ekonomiky v mezinárodním srovnání. Jelikož v ostatních středoevropských zemích byl vliv směnných relací na reálný důchod záporný (mírně v Maďarsku, silněji na Slovensku a nejvýrazněji v Polsku), pořadí zemí na růstovém žebříčku se mění. Podle ukazatele RHDD v přepočtu na obyvatele byl růst v České republice nejrychlejší ve středoevropském regionu. Nenachází se tedy mezi nejpomalejšími, jak je v obecném povědomí zafixováno podle ukazatele HDP. Zemí s dlouhodobě příznivým vývojem směnných relací je též Švýcarsko. Tam byl již dříve zaveden ukazatel tzv. "reálného" HDP, zahrnující jejich pozitivní přínosy. V USA je publikován tzv. Command GDP, který též odráží vliv směnných relací. Vyšší tempo růstu HDP ve stálých cenách (v přepočtu na obyvatele) je obvykle používáno jako důkaz přibližování ekonomické úrovně vyspělejším zemím, ale ani pro tento účel není tento ukazatel zcela směrodatný. Známý je statistický paradox z období existence centrálně plánovaných ekonomik, které vykazovaly mimořádně rychlé tempo růstu HDP ve stálých cenách, avšak k ekonomické úrovni vyspělých tržních ekonomik se nepřibližovaly, naopak se vzdalovaly. Při odtržení od vývoje ve vyspělém světě docházelo ke zhoršování kvality výrobků a služeb, které nebylo zachyceno v indexech inflace a vykazovalo se fiktivně jako růst. V současném vývoji tranzitivních zemí je vhodné sledovat, zda se tento statistický paradox neobrací a zda naopak nedochází k postupnému zlepšování kvality v širokém smyslu, které indexy HDP ve stálých cenách dostatečně neodrážejí. Příznivý vývoj
směnných relací v české ekonomice tomu zčásti nasvědčuje - reálná i nominální konvergence může pak probíhat rychleji, než se jeví podle tempa růstu HDP. NOVÝ "STŘEDOEVROPSKÝ" PARADOX se projevuje ve vykazovaném rychlém tempu růstu slovenské ekonomiky, kterému zcela neodpovídá vývoj ekonomické úrovně měřené HDP na obyvatele v paritě kupní síly. Podle tohoto ukazatele se slovenská ekonomika svým postkomunistickým sousedům v dlouhém časovém horizontu nepřibližuje, ale naopak se vzdaluje (viz graf). Index růstu HDP na obyvatele, měřený stálými domácími cenami, byl na Slovensku za celé období transformace rychlejší než v Česku a až kuriózně stejně rychlý jako v Maďarsku a Polsku (viz tab. 2). Přesto se ekonomická úroveň Slovenska v dlouhém období k ekonomické úrovni uváděných sousedních zemí nepřiblížila. Zatímco v roce 1990 byl slovenský HDP na obyvatele v paritě kupní síly nad úrovní Maďarska (116 %), v současnosti je silně pod ní (86 %), ve vztahu k Česku poklesl z 84 % na 76 % a předstih před Polskem se snížil ze 144 % na 113 %. KAM SE ZTRÁCÍ SLOVENSKÝ HDP? Zčásti jde o vliv dezintegrace trhu. Po rozpadu společného státu bylo nutno převést produkci, dříve směňovanou za regulované "nákladové" ceny nerespektující rozdíly v produktivitě práce, na trh vnější. Na vnějším trhu platily tržní ceny, zohledňující konkurenci. K získání odbytu bylo nutno ceny přizpůsobit nižší produktivitě a navíc se podbízet nízkým měnovým kurzem. Naopak při dovozu Slovensko nakupovalo několikanásobně dráže než dříve na vnitřním trhu. Slovenská koruna po rozdělení měny se znehodnotila ve vztahu k české koruně na poměr 77 CZK/100 SKK v roce 2003. I když byl v domácí ekonomice vykazován rychlý růst HDP, jeho část se při zahraniční směně ztrácela v postupném zhoršování směnných relací. Zatímco směnné relace v Česku v roce 2004 se zlepšily proti roku 1992 o 28,3 %, na Slovensku se naopak zhoršily o 7,7 %. Slovenské ekonomice bude trvat i při jednobodovém předstihu v tempu růstu ještě nejméně jednu dekádu, než se vrátí poměr HDP na obyvatele ve vztahu k Česku na úroveň, kterou již dosahoval v roce 1990. DOMÁCÍ PRODUKT VERSUS NÁRODNÍ DŮCHOD. Z hlediska národní ekonomiky je důležité brát v úvahu i vlivy rozdělování důchodu mezi národní ekonomikou a světem. V silně integrované a internacionalizované světové ekonomice může být značná část HDP vytvořena firmami, které jsou pod kontrolou zahraničního kapitálu. V národní ekonomice navíc pracuje řada zahraničních pracovníků. Důchody z práce a kapitálu (prvotní důchody) patřící nerezidentům z velké části odcházejí ze země, naopak prvotní důchody českých občanů a rezidentů do země přicházejí. Tyto pohyby vyjadřuje ukazatel hrubého národního důchodu (HND). Rozdíl mezi HDP a HND je v malých otevřených ekonomikách poměrně velký. Například v Irsku dosahuje HND jen 4 / 5 úrovně HDP a tempo růstu je podstatně pomalejší než tempo běžně sledovaného ukazatele HDP. Také v Česku je třeba překonat setrvačné představy, že rozdíl mezi těmito ukazateli je zanedbatelný. Úroveň HND je již o 5 % nižší než HDP. Odliv zisků zahraničních vlastníků spolu s odlivem mezd zahraničních pracovníků snižuje
tempo růstu HND ve srovnání s tempem růstu HDP v posledních 5 letech o 0,6 procentního bodu. HND lépe vystihuje prostředky, kterými disponuje národní ekonomika a jejichž výše podmiňuje konečnou spotřebu a úspory. Z těchto důvodů je též brán za základ pro výpočet příspěvků členských států do rozpočtu Unie. Na nedávném workshopu Centra ekonomických studií VŠEM byly možnosti národních účtů prezentovány s vyvozením analytických důsledků pro charakteristiku vývoje české ekonomiky v poslední dekádě. Podrobnější informace najdou zájemci na webových stránkách www.cesvsem.cz, workshopy. Autoři: Růžena Vintrová, Vojtěch Spěváček Stránky projektu ihned.cz připravuje Economia OnLine. ISSN 1213-7693. Copyright 1996-2004 ECONOMIA a. s., člen skupiny Dow Jones - Handelsblatt. Informace o inzerci zde. Economia Online je členem Sekce vydavatelů internetových titulů UVDT