Oddlužení nepodnikatelů

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Oddlužení nepodnikatelů Bakalářská práce Vedoucí práce: JUDr. Michaela Poremská, Ph.D. Klára Böhmová Brno 202

Zde bych ráda poděkovala JUDr. Michaele Poremské, Ph.D., jež mne vedla při zpracování bakalářské práce, a dále všem, kteří mne během mých studií i mimo ně obohatili informacemi, které jsem při psaní této práce mohla zužitkovat.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Oddlužení nepodnikatelů zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, jež byly použity při tvorbě této práce, byly citovány a uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně dne 20. května 202

Abstract The target of this bachelor thesis is to describe legal regulation and mechanism of discharge of debts in Czech Republic and its economic aspects. The first part is focused on legal regulation of discharge of debts, act no. 82/2006 Coll. Insolvency and its resolution (Insolvency act). Usage rate of discharge of debts is evaluated in the second part. A model of debtor is used for description and calculation of cash flow in discharge of debts, mainly calculation of deduction from wages and redistribution of the seizable amount among the creditors. The last part is focused on the impact of discharge of debts on the creditors and their loss. Keywords discharge of debts, insolvency act, debtor, creditor, cash flow, personal bankruptcy Abstrakt Cílem této bakalářské práce je popsat právní úpravu a mechanismus institutu oddlužení v České republice a jeho ekonomické aspekty. První část je zaměřena na právní úpravu oddlužení, zákon č. 82/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Dále je zhodnocena míra využívání oddlužení. Následuje popis akalkulace finančních toků voddlužení za využití modelového dlužníka, především výpočet srážek ze mzdy a přerozdělení zabavitelné částky mezi věřitele. Poslední kapitola je zaměřena na dopad oddlužení na věřitele a jejich ztrátovost. Klíčová slova oddlužení, insolvenční zákon, dlužník, věřitel, finanční toky, osobní bankrot

Obsah 5 Obsah Úvod a cíl práce 7. Úvod...7.2 Cíl a metodika práce... 8 2 Oddlužení jako způsob řešení úpadku 9 2. Zadluženost českých domácností... 9 2.2 Oddlužení a Insolvenční zákon... 9 2.2. Úpadek...0 2.2.2 Řešení úpadku...0 2.2.3 Podmínky pro řešení úpadku oddlužením...0 2.2.4 Věřitelé...2 2.2.5 Usnesení o schválení povoleného oddlužení...2 2.2.6 Zpeněžení majetkové podstaty...3 2.2.7 Plnění splátkového kalendáře...3 2.2.8 Ukončení oddlužení...3 2.2.9 Osvobození od placení pohledávek...4 2.2.0 Odejmutí a zánik osvobození...4 3 Využívání institutu oddlužení 6 3. Využívání institutu oddlužení v jednotlivých letech...6 3.2 Využívání institutu oddlužení dle jednotlivých soudů...9 3.3 Budoucí vývoj... 22 4 Oddlužení v praxi 23 4. Modelový dlužník... 23 4.2 Insolvenční návrh a návrh na povolení oddlužení... 23 4.3 Záloha na náklady insolvenčního řízení... 25 4.4 Usnesení o úpadku spojené s povolením oddlužení... 26 4.5 Přezkumné jednání a schůze věřitelů... 26 4.6 Schválení oddlužení... 27

Obsah 6 4.7 Proces oddlužení po jeho schválení... 29 4.7. Finanční toky v procesu oddlužení... 29 5 Dopad oddlužení na věřitele 43 5. Věřitelé a druhy závazků... 43 5.. Malé osobní a spotřební úvěry... 43 5..2 Kontokorentní úvěry... 44 5..3 Hypoteční úvěry... 44 5.2 Struktura pohledávek v oddlužení... 44 5.3 Ztrátovost věřitelů... 46 5.3. Výpočet ztrát - příklady z praxe... 47 5.3.2 Výpočet ztrát - modelový úvěr... 50 5.3.3 Eliminace ztrát - modelový úvěr... 55 5.3.4 Výpočet úrokové míry... 56 5.4 Shrnutí dopadu na věřitele...57 6 Diskuse 58 7 Závěr 59 7. Shrnutí jednotlivých kapitol... 59 7.2 Celkové zhodnocení... 60 8 Zdroje 62 8. Literatura... 62 8.2 Elektronické zdroje... 62 8.3 Normativní právní akty a soudní rozhodnutí... 63 9 Seznam tabulek 65 0 Přílohy 67 0. Seznam příloh... 67

Úvod a cíl práce 7 Úvod a cíl práce. Úvod Zadluženost českých domácností se každým rokem zvyšuje. Ke konci září roku 20 dosáhl objem úvěrů výše,3 bil. Kč. Nesplácením byly ohroženy ke stejnému datu úvěry ve výši necelých 43 mld. Kč. Jedná se o objem úvěrů, u kterých nebyly splaceny tři po sobě jdoucí splátky. (Czech Banking Credit Bureau, 20) Lidé si půjčují finanční prostředky v takové výši, že je následně nejsou schopni splácet. Nevytváří si rezervy a nepočítají s tím, že by mohli dlouhodobě onemocnět či přijít o zdroj příjmů. Někteří situaci nešťastně řeší dalšími půjčkami a úvěry na zaplacení těch předchozích a svoji situaci ještě zhoršují. Osoby chycené do tzv. dluhových pastí, poté hledají různé alternativy, jež by mohly být východiskem z této situace. Důkazem neschopnosti dlužníků splácet své peněžité závazky je i počet nařízených exekucí v jednotlivých letech. Za rok 20 Exekutorská komora České republiky zveřejnila alarmující číslo, a to 936 29 nařízených exekucí. Jednou z možností, jak řešit tuto pro dlužníky více než nepříznivou finanční situaci, je využít institutu oddlužení. Jedná se o poměrně nový způsob řešení úpadku dlužníka dle insolvenčního zákona, jenž vstoupil v účinnost dne.. 2008. Tento institut preferuje sociální účel před ekonomickým, má umožnit dlužníkovi nový start" a motivovat ho k aktivnímu zapojení do umořování svého dluhu vůči věřiteli. Současně je cílem také snížit náklady veřejných rozpočtů na sanaci těch, kdo se ocitli v sociální krizi. (Ministerstvo spravedlnosti ČR, Insolvenční zákon: Oddlužení) Nárůst využívání této státem poskytnuté možnosti oddlužit se a začít nový život bez dluhů mne vedl k detailnější studii právní úpravy a především ekonomických aspektů, které jsou jeho neopominutelnou složkou. Vyhlášení osobního bankrotu, jak je oddlužení také veřejností nazýváno, vzrostlo na oblibě a je velice aktuálním tématem. Ačkoliv se může zdát, že jde o problematiku čistě právní, není to pravdou, neboť příčinou vzniku této právní úpravy je právě ekonomická situace, v níž se nacházejí fyzické osoby v České republice. Právě fyzickým osobám, které splňují zákonné podmínky, je tento institut určen. Využití oddlužení má zásadní vliv na finanční situaci dlužníka během oddlužení i po jeho skončení a na uspokojení pohledávek věřitelů. Oddlužení může být řešeno zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře. V případě plnění splátkového kalendáře podléhají během oddlužení veškeré dlužníkovi příjmy zákonným srážkám a ze zabavitelné částky jsou uspokojováni věřitelé. Proto, aby vůbec bylo dlužníkovi oddlužení povoleno, musí být schopen v následujících 5 letech uhradit alespoň 30 % pohledávek svým nezajištěným věřitelům. Stačí tedy, aby dlužník uhradil oněch 30 % pohledávek, a ocitne se rázem bez dluhů?

Úvod a cíl práce 8.2 Cíl a metodika práce Cílem této práce je popsání a analýza právní úpravy a mechanismu institutu oddlužení nepodnikatelů a především jeho ekonomických aspektů. První část práce je zaměřena na analýzu právní úpravy tohoto institutu, zákon č. 82/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení. Rozbor se týká především vysvětlení pojmů vážících se k oddlužení. Jedná se o vymezení osob, které mohou řešit svůj úpadek oddlužením, rozdílné přístupy k tomu, kdo je podnikatelem, pojem úpadek, způsoby řešení úpadku fyzických osob a podmínky pro řešení úpadku či hrozícího úpadku oddlužením. Dále se práce zabývá postavením věřitelů v oddlužení, schválením oddlužení, formami oddlužení, ukončením oddlužení a osvobozením od placení pohledávek. Druhou částí je pasáž ekonomická, ve které je zhodnocena míra využívání oddlužení od jeho vzniku v českém právním řádu v jednotlivých letech a dle jednotlivých krajských soudů. Dále je nastíněn celý proces oddlužení na modelovém dlužníkovi, jenž byl vytvořen na základě dat získaných z insolvenčního rejstříku. V této části práce je zahrnuta metodika výpočtu a kalkulace zabavitelných částek, přesun finančních prostředků k insolvenčnímu správci a konečně k věřitelům. V neposlední řadě je pozornost věnována dopadu oddlužení na věřitele. Zde je analyzováno, kdo jsou věřitelé osob, které využívají oddlužení, jaká je struktura pohledávek, tedy o jaké finanční produkty se jedná, jakého jsou stáří a výše, jakou úrokovou sazbou jsou tyto pohledávky úročeny. Následuje pasáž věnovaná ztrátovosti věřitelů, ve které je vytvořen modelový úvěr, na němž je kalkulována výše ztráty, které v daném případě věřitel dosáhl. Dále jsou analyzovány faktory ovlivňující výši ztráty. Na závěr je vypočtena úroková sazba, jíž by musel být modelový úvěr úročen, aby věřitel nevykazoval ztrátu.

Oddlužení jako způsob řešení úpadku 9 2 Oddlužení jako způsob řešení úpadku Oddlužení je jedním ze způsobů řešení úpadku dle českého právního řádu, v němž se objevuje od.. 2008, kdy vstoupil v účinnost zákon o úpadku a způsobech jeho řešení, dále jen insolvenční zákon (IZ). Tato kapitola je věnována obecně oddlužení a jeho právní úpravě, kdy úvodem k problematice je téma zadluženosti českých domácností, neboť existence peněžitých závazků je předpokladem k využití tohoto institutu. 2. Zadluženost českých domácností Nedostatek finančních prostředků je běžnou součástí života většiny jedinců, ať je již způsoben nízkými příjmy a reálnou potřebou či vysokými nároky na životní standard, jenž si subjekt nemůže dovolit. Dané vede k získávání financí z cizích zdrojů formou půjček a úvěrů. Zadlužení rodin se stalo novým fenoménem především od roku 2000. V letech 2000-2006 rostl tento údaj téměř exponenciálně, což je vývoj vyvolávající hluboké pochybnosti u řady ekonomů. (Smrčka, 2007, s. 85) Čerpání financí z cizích zdrojů, však není nutné vnímat všeobecně negativně. Subjekt musí pečlivě zvážit, zda opravdu věc, kterou se takto chystá financovat, potřebuje. Splácení první půjčky většinou nedělá rozpočtu zásadní problém ve smyslu opoždění splátek, spíše se ukazuje, že na něco se nedostává. Druhou půjčkou je financována potřeba nereálná, jistá finanční prestiž. Tak se začne rozjíždět dluhová spirála. (Smrčka, 2007, s. 98) Problém nastává ve chvíli, kdy subjekt přestává být schopen splácet, ztratí zdroj příjmů, suma měsíčních splátek převyšuje finanční obnos, jenž mu zbude po úhradě nutných životních nákladů, či převyšuje zcela jeho měsíční příjmy, tímto se dostává do platební neschopnosti. Mnoho fyzických osob je v situaci, kdy je proti nim veden výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy. Jejich dluhy jsou vyšší, než lze splatit během jejich života. Výše dluhu, případně vyúčtované penále roste mnohdy rychleji, než jsou schopny pokrýt srážky ze mzdy. (Jílek, 2009, s. 553) Někteří dlužníci se pokouší svoji situaci řešit dalšími půjčkami na půjčky a sami se tak chytí do dluhové pasti, hledání cesty ven pak není krátkodobou záležitostí. 2.2 Oddlužení a Insolvenční zákon Oddlužení funguje v řadě zemí, například v Německu či v Nizozemí. Lidé se mohou jednou za život zbavit svých dluhů. Podmínkou je přiznání veškerého majetku, prodej veškerého majetku (z výtěžku prodeje se částečně uspokojí dluhy) a dohodnutí splátek u dalších dluhů po určité období. Zbylé dluhy propadnou a věřitelé přijdou zkrátka. Poté oddlužená osoba může opět začít normálně ekonomicky fungovat. Pokud by ale člověk do dluhů upadl znovu, oddlužit by se již nemohl, a navíc by se mu obnovily původní dluhy. (Jílek, 2009, s. 554)

Oddlužení jako způsob řešení úpadku 0 Osobní bankrot, jak je také oddlužení nazýváno, dosud nebyl zákonem upraven, nicméně rostoucí zadlužení českých rodin vede k tomu, že praxe si vymohla faktické řešení. (Smrčka, 2007, s. 227) S novou právní úpravou a vstoupením insolvenčního zákona v účinnost se dlužníkům otevřela alternativní možnost, jak vyřešit svoji nepříznivou finanční situaci. Objevuje se zde způsob řešení úpadku u nás dosud nevídaný, oddlužení, jež je podáním pomocné ruky osobám, jež by se jen stěží mohly bez tohoto institutu zbavit dluhů a vrátit se k životu bez exekutora za dveřmi. Zatímco pro obchodní společnosti končil úpadek dříve či později výmazem z obchodního rejstříku, fyzické osoby, ať už živnostníci či nepodnikatelé, si své dluhy mohli nést i po celý život. Nově zakotvený institut oddlužení nyní dává dlužníkovi perspektivu, že po splnění určitých podmínek se na něho začne znovu hledět jako na nezadluženou osobu, která může opět plnohodnotně žít. (Smrčka, 2007, s. 228) Ale pojďme od začátku. 2.2. Úpadek Aby mohl subjekt využít institutu oddlužení jako způsobu řešení úpadku, musí se nejprve v úpadku nacházet či mu musí hrozit. Co je úpadkem či hrozícím úpadkem definuje insolvenční zákon v 3. V odstavci prvním je uvedeno, že dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů, má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Nachází se tedy v platební neschopnosti, jež je specifikována v odstavci druhém. Je důležité si uvědomit, že dané podmínky musí být splněny kumulativně. Hrozící úpadek je definován v odstavci čtvrtém, dlužník se v něm nachází tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. O tom, zda se dlužník nachází v úpadku či mu úpadek hrozí, rozhoduje soud a to po podání insolvenčního návrhu, jenž je oprávněn podat věřitel i dlužník. Avšak návrh na povolení oddlužení je oprávněn podat pouze dlužník, tento návrh je připojen k insolvenčnímu návrhu v případě, že jej podává dlužník, pokud je insolvenční návrh podán věřitelem, je dlužníkovi poskytnuta lhůta pro dodatečné podání návrhu na povolení oddlužení. 2.2.2 Řešení úpadku V případě, že soud prohlásí úpadek dlužníka, rozhodne společně s ním nebo následně také o způsobu jeho řešení. Pro úpadce fyzickou osobu se nabízejí dvě možnosti, a to konkurs a oddlužení. Oddlužení, jež je sanačním řešením úpadku, je bezpochyby dlužníky upřednostňovaným způsobem, avšak na malé procento dlužníků je nakonec prohlášen konkurs, neboť podmínky pro oddlužení nesplní. 2.2.3 Podmínky pro řešení úpadku oddlužením Oddlužení není určeno pro každého, využít tohoto způsob řešení může pouze osoba, jež není podnikatelem, což je zdůrazněno v názvu práce. Institut je uplat-

Oddlužení jako způsob řešení úpadku ňován především fyzickými osobami, spotřebiteli, ačkoliv oddlužení právnické osoby je také nemožné. Otázka, kdo je považován za nepodnikatele, byla tématem mnoha diskuzí. V následujícím textu jí bude věnováno několik řádků, neboť se pojetí podnikatele a nepodnikatele pro účely insolvenčního zákona liší od pojetí ryze ekonomického. V současnosti jsou pro určení osoby nepodnikatele směrodatná stanoviska soudů. Dlužníkem, který není podnikatelem, se ve smyslu ustanovení 389 odst. IZ rozumí taková fyzická nebo právnická osoba, která není zákonem (podle norem hmotného práva) považována za podnikatele a zároveň nemá závazky (dluhy) vzešlé z jejího podnikání. (Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 3. 2008) Dále k tomuto hovoří Vrchní soud v Praze, jenž judikoval, že: Nepřípustným je oddlužení v případě dlužníka, který nebyl podnikatelem, leč má závazky z podnikání jiné osoby, jež nabyl na základě svého dispozitivního právního úkonu, např. smlouvou o prodeji podniku či zajištěním podnikatelských závazků. (Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 2. 2008) Kromě toho, že dlužník nesmí v době podání návrhu provozovat podnikatelskou činnost, je stěžejní fakt, zda má daná osoba peněžité závazky, jež vznikly v souvislosti s podnikáním, neboť to ji vyřazuje z okruhu osob, které mohou oddlužení navrhnout, ačkoliv již nepodniká. Pro úplnost uvádím, že došlo ke snížení striktnosti tohoto výkladu a nyní již lze sohledem na využívání institutu v praxi a judikaturu povolit oddlužení i dlužníkovi, jenž má nepatrné dluhy vzniknuvší při podnikatelské činnosti, neboť to, zda existuje rozumný důvod nepokládat při rozhodování o návrhu na povolení oddlužení nebo při rozhodování o tom, zda se oddlužení schvaluje, za překážku bránící uplatnění institutu oddlužení neuhrazený dluh z dřívějšího podnikání, insolvenční soud uváží vždy především s přihlédnutím k:. době vzniku konkrétního závazku z podnikání, 2. době ukončení dlužníkova podnikání, 3. četnosti neuhrazených dlužníkových závazků z podnikání, 4. výši konkrétního dlužníkova závazku z podnikání v porovnání s celkovou výší všech dlužníkových závazků, 5. tomu, zda věřitel, o jehož pohledávku se jedná, je srozuměn s tím, že tato pohledávka bude podrobena oddlužení, (Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 4. 2009) či je držitelem živnostenského oprávnění, neboť z pouhého zápisu dlužníka v živnostenském rejstříku jako držitele živnostenského oprávnění nelze vždy vyvozovat závěr, že dlužník je podnikatelem. (Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 4. 2009) Další podmínkou je úplnost a bezvadnost návrhu na povolení oddlužení, jejichž nedodržení může vést k odmítnutí návrhu v případě jejich neodstranění po výzvě soudu v zákonné lhůtě. Je nezbytné k návrhu také připojit veškeré zákonem vyžadované přílohy.

Oddlužení jako způsob řešení úpadku 2 Pokud jsou formální podmínky splněny, je přistoupeno k rozhodování o věci samé, tudíž k povolení oddlužení či zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. Situace, v nichž dojde k zamítnutí, jsou uvedeny v 395 insolvenčního zákona. Jedná se o: sledování nepoctivého záměru, nesouhlas nezajištěných věřitelů s hodnotou plnění nedosahující 30% jejich pohledávek, opětovné podání návrhu, o němž již bylo rozhodnuto, stejnou osobou, lehkomyslný a nedbalý přístup dlužníka. Pokud dojde k zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, je současně soudem rozhodnuto o konkurzu dlužníka. V případě pro dlužníka příznivějším je rozhodnuto opovolení oddlužení. Existují dvě možnosti, jak oddlužení provést, zpeněžením majetkové podstaty nebo formou plnění splátkového kalendáře. Na volbu způsobu oddlužení mají vliv věřitelé. 2.2.4 Věřitelé Věřitelé se o probíhajícím insolvenčním řízení dozvědí z insolvenčního rejstříku již pouhé dvě hodiny po podání insolvenčního návrhu. Pokud chtějí uplatnit své pohledávky v insolvenčním řízení, musí je do něj v dané lhůtě přihlásit, v případě, že takto neučiní a přihlášky svých pohledávek nepodají, nemohou je v daném řízení uplatnit. Přihlášky mohou podávat ode dne zahájení insolvenčního řízení. V rozhodnutí o úpadku soud stanoví lhůtu mezi 30 dny až 2 měsíci, kdy mohou ti věřitelé, kteří přihlášky dosud nepodali, takto učinit. V situaci, kdy soud rozhodne současně o úpadku i povolení oddlužení, se věřitelům tato lhůta zkracuje na 30 dní. Přihlášením pohledávek však funkce věřitelů v insolvenčím řízení nekončí ba naopak. Mohou vytvářet věřitelské orgány a svými rozhodnutími insolvenční řízení ovlivňovat. S řešením úpadku oddlužením se pojí významné právo nezajištěných věřitelů na projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí na schůzi věřitelů, popřípadě mimo ni. Výsledek hlasování věřitelů je pro insolvenční soud závazný a je tak na věřitelích, zda budou preferovat zpeněžení majetkové podstaty či plnění splátkového kalendáře. V praxi však dochází často k situaci, kdy se věřitelé na schůzi nedostaví, a tak o způsobu oddlužení rozhodne soud s přihlédnutím k návrhu dlužníka a stanovisku insolvenčního správce. 2.2.5 Usnesení o schválení povoleného oddlužení Povolení oddlužení není tím rozhodnutím, jež by dlužníku zajišťovalo skutečné řešení jeho úpadku právě oddlužením, neboť aby k tomu došlo, musí jej soud ještě schválit. Soudem jsou znovu přezkoumány podmínky pro přípustnost oddlužení se zřetelem na skutečnosti, jež mohly nastat či se projevit v časovém horizontu mezi povolením oddlužení a jeho schválením. V případě, že je některá z podmínek

Oddlužení jako způsob řešení úpadku 3 soudem shledána nesplněnou, neschválí oddlužení a rozhodne o řešení úpadku konkursem, v opačném případě je schváleno oddlužení a určen jeho způsob provedení s ohledem na hlasování nezajištěných věřitelů. Významné jsou účinky schválení oddlužení, jež nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku. Neboť od tohoto okamžiku výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty, lze pro pohledávky věřitelů nařídit, nelze jej však provést. (Lisse, 2007) 2.2.6 Zpeněžení majetkové podstaty Zpeněžení majetkové podstaty lze také nazvat jednorázovým oddlužením. V tomto případě dochází k prodeji majetku zahrnutého do majetkové podstaty dlužníka insolvenčním správcem. Co lze do majetkové podstaty zahrnout specifikuje 205 až 208 insolvenčního zákona. Z prodeje majetku, na kterém vázne zástavní právo, je nejprve uspokojen zástavní, tj. zajištěný věřitel. Ze zbývajícího majetku jsou poměrně uspokojeni ostatní věřitelé. (Smrčka, 2007, s. 230) 2.2.7 Plnění splátkového kalendáře Při oddlužení ve formě plnění splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu pěti let měsíčně splácet svým nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. (Maršíková, 20, s. 35) Výpočet rozsahu měsíčních srážek z příjmu dlužníka se provede podle metodiky obsažené v občanském soudním řádu. Takto strženou část příjmu rozvrhne dlužník mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé jsou uspokojeni ze zpeněžení majetku, který sloužil k zajištění jejich pohledávek. (Smrčka, 2007, s. 230) 2.2.8 Ukončení oddlužení Existují dvě varianty, jak může být proces oddlužení ukončen, přičemž pouze jedna z nich je pro dlužníka alternativou příznivou. Oddlužení může být ukončeno zrušením schváleného oddlužení. Jde o ukončení v průběhu procesu oddlužování, z čehož vyplývá, že dlužník nedospěl ke zdárnému konci. Pro porušení některé z povinností, které během oddlužení musí plnit, insolvenční soud může dojít kzávěru, že není již možné v procesu pokračovat. Důvody pro zrušení schváleného oddlužení uvádí 48 odst. insolvenčního zákona. Mimo porušení povinností se jedná o nemožnost splnit podstatnou část splátkového kalendáře, dlužníkem zaviněný vznik peněžitého závazku po schválení oddlužení, jenž je více než 30 dní po lhůtě splatnosti, či návrh dlužníka. Schválené oddlužení je ukončeno a na dlužníka je vyhlášen konkurs.

Oddlužení jako způsob řešení úpadku 4 Proces oddlužení a tudíž i insolvenční řízení může skončit vydáním rozhodnutí o splnění oddlužení. O splnění oddlužení rozhodne insolvenční soud po zpeněžení veškerého majetku, který byl uveden v rozhodnutí o schválení oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty, anebo u oddlužení formou plnění splátkového kalendáře po 5 letech od schválení oddlužení. Dlužník hradí své závazky vždy po dobu 5 let, a to v 60 měsíčních splátkách. Dřívější ukončení splátkového kalendáře a vydání rozhodnutí o splnění oddlužení připadá v úvahu pouze tehdy, pokud dlužník uhradí všechny zjištěné přihlášené pohledávky nezajištěných věřitelů. (Kučera, 200, s. 0) Tímto rozhodnutím se pouze autoritativně deklaruje naplnění procesu realizace schváleného způsobu oddlužení, to znamená, že byly provedeny všechny zákonem presumované a v daném případě možné kroky vedoucí k uspokojení pohledávek věřitelů. (Kotoučová, 2008, s. 95) 2.2.9 Osvobození od placení pohledávek Až na závěr celého procesu oddlužení se dostáváme k tomu, co především láká dlužníky na tomto institutu, možnosti zbavení se dluhů aniž by je museli reálně uhradit. I k tomuto je však nutné splnit zákonné podmínky, ty jsou uvedeny v 44 a 45 insolvenčního zákona. Dlužník musí řádně a včas plnit veškeré povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení. Především se o osvobození od placení pohledávek jedná až na dlužníkův návrh, který je nezbytné podat. Následně soud po jeho slyšení vydá usnesení o osvobození od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. S podáním tohoto návrhu by dlužník neměl otálet, neboť skončením insolvenčního řízení přestaly působit účinky insolvenčního řízení a zároveň tak skončila ochrana dlužníka před výkonem rozhodnutí a exekucí. Po pravomocném skončení insolvenčního řízení jsou tedy věřitelé opět oprávněni pokračovat ve výkonu rozhodnutí či exekuci na majetek dlužníka, které byly v mnohých případech nařízeny již před zahájením nebo v průběhu insolvenčního řízení, a budou je moci věřitelé vést až do rozhodnutí insolvenčního soudu o osvobození od dluhů. (Maršíková, 20, s. 40) Vydáním usnesení o osvobození dlužníka od placení pohledávek však dané pohledávky logicky nepřestanou existovat, nýbrž jejich úhrada nemůže být na dlužníkovi vymáhána. Dobrovolné zaplacení pohledávek dlužníkem není vyloučeno, v tomto případě by se nejednalo, právě z důvodu jejich stálé existence ve formě naturální obligace, o bezdůvodné obohacení věřitele. 2.2.0 Odejmutí a zánik osvobození Ač by se mohlo zdát, že osvobozením od pohledávek má dlužník vyhráno a již se nemusí svých dřívějších dluhů bát, není tomu úplně tak. Po celé 3 roky od pravomocného rozhodnutí o osvobození od placení pohledávek může být toto osvobození dlužníku odejmuto či může zaniknout. Pokud vyjde najevo, že ke schválení oddlužení nebo k přiznání osvobození došlo na základě podvodného jednání dlužníka, anebo že dlužník poskytl zvláštní výhody některým věřitelům, soud

Oddlužení jako způsob řešení úpadku 5 osvobození dlužníku odejme, a to na návrh některého z dotčených věřitelů. Přiznané osvobození může také zaniknout, a to dle 47 odst. 2 IZ, byl-li dlužník pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým podstatně ovlivnil schválení nebo provedení oddlužení anebo přiznání osvobození, případně jinak poškodil věřitele. (Insolvenční zákon, 47)

Využívání institutu oddlužení 6 3 Využívání institutu oddlužení 3. Využívání institutu oddlužení v jednotlivých letech Jak je patrné z tabulky uvedené níže, jež byla zpracována na základě údajů ze statistik, které jsou dostupné na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti k insolvenčnímu zákonu, celkový počet podaných insolvenčních návrhů od roku 2008 výrazně vzrostl, a to opravdu výrazně, neboť je zaznamenán nárůst o 467,27 %. Tento nárůst je zcela nepochybně způsoben právě zavedením institutu oddlužení, který je čím dál tím více využíván. V roce 2008 se insolvenční návrhy, které byly spojeny s návrhy na povolení oddlužení, či k nim byl následně návrh na povolení oddlužení připojen, podílely na celkovém počtu podaných návrhů 32,45 %, avšak v roce 20 to již bylo 74,0 %. Ve spojitosti s celkovým nárůstem podaných insolvenčních návrhů je jasné, že došlo k nárůstu právě i u insolvenčních návrhů spojených s návrhem na povolení oddlužení, lidé již vědí o existenci této možnosti řešení zadlužení a stále více jich této možnosti využívá. V roce 2008 bylo insolvenčních návrhů spojených s návrhem na povolení oddlužení podáno 693, v roce 20 jich již bylo 8 02, což činí nárůst 064,44 %. Uvedená čísla vypovídají pouze o tom, kolik lidí se o oddlužení pokouší, ačkoli nelze říci, že jde o přesný počet jednotlivců, neboť poté co byl některým dlužníkům návrh odmítnut pro vady, jej podali opakovaně. Nevypovídá tudíž ani o počtu osob, jenž ho také dosáhne. Pro nesplnění náležitostí, formální vady či pro věcné vady především neprokázání úpadku není řada návrhů v insolvenčním řízení úspěšná, ačkoliv kvalita podání se neustále zvyšuje. V prvním roce fungování institutu bylo povoleno 38,02 % oddlužení, kdežto nyní je úspěšných 64,4 % navrhovatelů. Avšak ani tento úspěch není tím finálním, jak bylo uvedeno v kapitole výše, povolené oddlužení musí být ještě schváleno a zde se nám opět počet dlužníků, kteří projdou, sníží. Z povolených oddlužení je v jednotlivých letech schváleno 73,84 % až 8,2 %, zde není vývoj k lepšímu toliko markantní. Mezi způsoby oddlužení jednoznačně dominuje plnění splátkovým kalendářem, v procentuelní vyjádření tento způsob představuje cca 98 % všech schválených oddlužení. I schválené oddlužení může být zrušeno, k čemuž dochází zřídkakdy, v necelých 2 %. Celkově lze říci, že se míra úspěšnosti v procesu oddlužení zvyšuje, neboť schváleného oddlužení bez jeho následného zrušení dosáhlo v roce 2008 pouhých 27,6 %, kdežto dle statistiky za rok 20 je to 5,42 %. Dané hodnoty vnímám jako jedny z nejdůležitějších, neboť ukazují, že pouze polovina osob, jež podala návrh na povolení oddlužení, je úspěšná a dospěje až k jeho schválení, a to nyní hovořím o roce 20, neboť v předcházejících letech byla úspěšnost ještě nižší, přes 40 % v roce 200 a 2009 a pouze 27,62 % v roce 2008.

Využívání institutu oddlužení 7 Tab. Využívání oddlužení v jednotlivých letech 2008 2009 200 20 celkem Insolvenční návrhy 5 236 9 396 6 0 24 466 55 99 Insolvenční návrhy spojené s návrhem na povolení oddlužení 693 3 744 0 04 8 02 33 472 Návrhy na povolení oddlužení podané po zahájení 6 3 87 35 insolvenčního řízení Insolvenční návrhy s návrhem na povolení oddlužení celkem 699 3 755 0 045 8 08 33 607 Povolená oddlužení 646 2 64 5 902 64 20 326 Schválená oddlužení 477 622 4 666 9 42 6 86 Schválená oddlužení plněním splátkového kalendáře 464 592 4 584 9 238 5 878 Schválená oddlužení zpeněžením majetkové podstaty 3 30 82 83 308 Zrušení schváleného oddlužení 8 30 56 09 203 Schválená oddlužení bez zrušených 469 592 4 60 9 32 5 983 Rozhodnutí o prohlášení konkursu vydaná k návrhu na povolení oddlužení (před 88 68 20 42 48 povolením oddlužení) Rozhodnutí o prohlášení konkursu vydaná po povolení 2 35 63 69 288 oddlužení Rozhodnutí o prohlášení konkursu vydaná po schválení oddlužení 8 30 56 09 203 zdroj: Ministerstvo spravedlnosti ČR, Insolvenční zákon: Statistiky

Využívání institutu oddlužení 8 Tab. 2 Využívání oddlužení v procentuelním vyjádření 2008 2009 200 20 celkem Insolvenční návrhy 00,00 % 00,00 % 00,00 % 00,00 % 00,00 % Návrhy na povolení oddlužení 32,45 % 39,96 % 62,39 % 74,0 % 60,88 % Povolená oddlužení - úspěšnost návrhů na 38,02 % 57,63 % 58,76 % 64,4 % 60,48 % povolení oddluž. Schválená oddlužení - úspěšnost návrhů na 28,08 % 43,20 % 46,45 % 52,03 % 48,6 % povolení oddluž. Schválená oddlužení - úspěšnost povolených 73,84 % 74,95 % 79,06 % 8,2 % 79,63 % oddluž. Schválená oddlužení plněním splátkového 97,27 % 98,5 % 98,24 % 98,06 % 98,0 % kalendáře Schválená oddlužení zpeněžením majetkové 2,73 %,85 %,76 %,94 %,90 % podstaty Zrušená schválená oddlužení,68 %,85 %,20 %,6 %,25 % Schválená oddlužení - úspěšnost návrhů na povolení oddluž. bez zrušených oddlužení 27,60 % 42,40 % 45,89 % 5,42 % 47,56 % zdroj: Ministerstvo spravedlnosti ČR, Insolvenční zákon: Statistiky Celkově za uplynulé 4 roky existence oddlužení, způsobu řešení úpadku, bylo podáno k insolvenčním soudům 55 99 insolvenčních návrhů, schváleno a nezrušeno jich bylo 5 983, což činí 47,56 %. Avšak pořád nejde říci, že dané procento označuje úspěšný počet dlužníků, to kolik jich opravdu projde celým procesem oddlužení ke zdárnému konci, není ve statistikách uvedeno. Nicméně se dá předpokládat, že jich doposud není mnoho, neboť jak bylo uvedeno, převažuje plnění splátkového kalendáře, jež je stanoveno na 5 let, a ke konci tohoto období se sice blíží dlužníci, kteří podali insolvenční návrhy v prvních měsících existence tohoto institutu, avšak stále jim zbývá zhruba rok ustavičného splácení. Proto ti kteří mají oddlužení zdárně celé za sebou a mohou začít s čistým štítem, řešili oddlužení především formou zpeněžení majetkové podstaty či plněním splátkového kalendáře, přičemž splátkami uhradily veškeré přihlášené pohledávky nezajištěných věřitelů dříve než ve stanovených 5 letech.

Využívání institutu oddlužení 9 3.2 Využívání institutu oddlužení dle jednotlivých soudů Z dostupných statistik lze získat i informace o počtu podaných insolvenčních návrhů a následných úkonů s nimi rozdělených podle krajských soudů, ke kterým byly podány. Jednotlivá data jsou uvedena v tabulkách níže, které z důvodu rozsáhlosti musely být otočeny o 90. Z tohoto důvodu je pro ilustraci a porovnání zobrazena v práci pouze tabulka pro rok 2008 a 20, přičemž tabulky pro rok 2009 a 200 jsou přílohou této práce. Každoročně je nejvíce insolvenčních návrhů podáno ke Krajskému soudu v Ostravě, pouze v roce 2008 byl počet těchto podání vyšší u Městského soudu v Praze. V absolutní hodnotě je i ke Krajskému soudu v Ostravě podáváno nejvíce insolvenčních návrhů s návrhem na povolení oddlužení či s tímto návrhem později přiloženým, avšak co se týká procentuelních vyjádření je situace odlišná. Procentuelně nejvyššího zastoupení insolvenčních návrhů směřujících k povolení oddlužení je dosahováno opět každoročně u Krajského soudu v Ústí nad Labem. Naopak nejnižší počet podaných všech insolvenčních návrhů je v 75 % u Krajského soudu v Českých Budějovicích. Návrhů na povolení oddlužení bývá nejméně u Městského soudu v Praze, ale i zde je patrný nárůst z necelých 0 % v prvních dvou letech existence možnosti oddlužení na 34 % v roce 20, přičemž hodnoty u ostatních soudů jsou několikanásobně vyšší. V absolutní hodnotě nejvíce povolených oddlužení zaznamenává Krajský soud v Ostravě, procentuelní zastoupení povolených oddlužení z návrhů na povolení oddlužení je nejvyšší v Ústí nad Labem, Ostravě a jeden rok v Hradci Králové. Dále je patrné, že nejvyššího procenta úspěšnosti schválení, již povolených oddlužení, je dosahováno u Městského soudu v Praze, v letech 200 a 20 bylo úspěšných dokonce více než 90 % dlužníků. Celkově lze z daných dat vyvodit závěr, že institutu oddlužení je nejvíce využíváno právě v obcích spadajících svojí místní příslušností pod Krajský soud v Ostravě či Ústí nad Labem. Uvedené lze přičítat například tomu, že v těchto krajích je vyšší míra nezaměstnanosti. Naopak nejméně návrhů na povolení oddlužení je podaných u Městského soudu v Praze, což lze přičítat nízké míře nezaměstnanosti a vyšší ekonomické gramotnosti obyvatel, jak uvádí také společnost Czech Credit Bureau, která spravuje úvěrové registry, ve své analýze typického kandidáta na insolvenci, jež jej také umístila právě do Moravskoslezského kraje, a která v ní dospěla k obdobným závěrům (Mladá fronta DNES, 20). Ke zmíněné analýze bude přihlíženo v další kapitole bakalářské práce.

Využívání institutu oddlužení 20 Tab. 3 Využívání oddlužení dle jednotlivých soudů v roce 2008

Využívání institutu oddlužení 2 Tab. 4 Využívání oddlužení dle jednotlivých soudů v roce 20

Využívání institutu oddlužení 22 3.3 Budoucí vývoj Vzhledem k neustále narůstajícím počtům podaných návrhů na povolení oddlužení, lze předpokládat, že tento trend bude pokračovat i v následujících letech. Otázkou zůstává, kdy dojde k poklesu, neboť každý může oddlužení využít za život pouze jednou a někteří již této možnosti využili. Dle mého názoru k poklesu dojde až za několik let a poté se počty žadatelů o oddlužení ustálí, neboť prudký nárůst je také způsoben novostí institutu a seznamováním veřejnosti s jeho existencí a nemožností jeho využití v předchozích letech.

Oddlužení v praxi 23 4 Oddlužení v praxi V této kapitole spolu s fiktivně vytvořeným dlužníkem projdeme celým procesem oddlužení v praxi. Zaměříme se především na faktické úkony, jež jsou nutné pro zdárné završení řešení úpadku dlužníka oddlužením, a finanční transakce, ke kterým během oddlužení dochází. 4. Modelový dlužník Fiktivní dlužník byl namodelován v souladu s výsledky šetření reprezentativního vzorku dlužníků náhodně vybraných v insolvenčním rejstříku. Jednalo se o 28 dlužníků, různého věku, pohlaví, výše příjmů, místa bydliště i doby, kdy byl u nich vyhlášen úpadek. Data, ze kterých bylo vycházeno, jsou uvedena jako příloha této práce. Typickým kandidátem na insolvenci je, jak uvádí Mladá fronta DNES (20), třicátník se zálibou v elektronice. Ta se odvolává na výsledky analýzy společnosti Czech Credit Bureau (CCB). Možnosti vyhlásit osobní bankrot od roku 2008 využilo už 5 533 lidí. Většina z nich byli muži z Moravskoslezského kraje ve věku 35 až 44 let. Pro úplnost uvádím, že článek je ze srpna roku 20, a tudíž neobsahuje data za celý rok 20, se kterými bylo v práci kalkulováno v předchozí kapitole. Dle vzorku zpracovaného pro tuto práci se modelový dlužník narodil v roce 97 a jako bydliště byla zvolena Ostrava, neboť u Krajského soudu v Ostravě je každoročně podáváno nejvíce návrhů na oddlužení. Průměrně v návrhu na povolení oddlužení dlužník uvádí věřitelů a celková výše jejich pohledávek dosahuje výše 769 799 Kč. Důležitou součástí návrhu je údaj o čistém příjmu dlužníka, na základě kterého je kalkulováno, zda dlužník splňuje zákonnou podmínku schopnosti uhradit v následujících 5 letech alespoň 30 % svých dluhů. Údaj uváděný v návrhu a skutečné příjmy, jež jsou v průběhu oddlužení dokládány, se liší. Průměrný měsíční příjem vzorku dlužníků dosahoval zhruba výše 5 683 Kč. Po přihlášení pohledávek věřiteli a přezkumném jednání se počet pohledávek sníží na 7 a jejich úhrnná výše je 735 733 Kč. S těmito údaji bude ve zbytku práce počítáno. 4.2 Insolvenční návrh a návrh na povolení oddlužení Poté co dlužník dospěje do fáze, kdy není schopen své dluhy platit, a rozhodne se nastalou situaci řešit, je možné využít právě institutu oddlužení, aby celý proces mohl začít, podá na sebe insolvenční návrh k soudu a spolu s ním návrh na povolení oddlužení. Většinou dlužníkovi znalosti nepostačují, k úplnému a správnému zpracování veškerých požadovaných listin, a proto je dle mého názoru vhodné využít služeb některé z poraden či advokátní kanceláře, avšak je nutné z nabídky na trhu pečlivě vybírat, s rozmachem využívání oddlužení vzrostl počet společností, které si účtují za zpracování dokumentace nemalé

Oddlužení v praxi 24 sumy, a v horších případech podklady ani nepřipraví správně. Upřednostňovala bych občanské poradny či specializovanou Poradnu při finanční tísni o. p. s., která však bohužel nemá pobočku v Brně. Brňané však nemusejí zoufat a mohou využít služeb Občanské poradny Brno sídlící na Anenské ulici. Návrh je nutné podat na předepsaném formuláři ke krajskému soudu, v jehož obvodu má dlužník bydliště. V případě podání knesprávnému soudu, jej soud předá soudu příslušnému. Formulář návrhu na povolení oddlužení se nachází na webových stránkách www.insolvencnizakon.cz v sekci Formuláře a vzory. Je dostupný ve dvou verzích, jedná se o soubory formátu pdf pro ruční vyplnění a elektronické vyplnění. Na těchto stránkách také nalezneme pokyny pro vyplnění návrhu a ukázkově vyplněný vzor. Zmíněné dokumenty jsou přílohou této práce. Kromě návrhu musí dlužník doložit povinné přílohy, jimiž jsou dokumenty dle 04 insolvenčního zákona, a které jsou uvedeny ve formuláři návrhu, jedná se o seznam majetku, seznam závazků, listiny dokládající dlužníkovi příjmy za poslední 3 roky, výpis z rejstříku trestů a další listiny, kterými navrhovatel dokládá tvrzené skutečnosti a jichž se dovolává. Jako dále přikládané přílohy jsou uvedeny seznam zaměstnanců, ten je dlužník povinen doložit, i když žádné zaměstnance nemá, tuto skutečnost zde musí výslovně uvést, stejně jako se v seznamu majetku uvádějí osoby, vůči nimž má dlužník pohledávky, a pokud jich není, je nutné toto uvést. U doložených seznamů dlužník proklamuje jejich správnost a úplnost, což stvrdí svým podpisem. Ukázky dokumentů, jež vytváří dlužník, jsou také přílohou práce. Fiktivní výpis z rejstříku trestů, výplatní pásky či úvěrové smlouvy nebyly vytvářeny, nicméně na nutnost jejich předložení bylo upozorněno. Poté co je návrh na povolení oddlužení doručen soudu může být odmítnut, a to pro vady insolvenčního návrhu spočívající v nedodržení předepsaných náležitostí, nesrozumitelnosti či neurčitosti. Nejproblematičtější je pasáž návrhu, kde má dlužník osvědčit svůj úpadek či hrozící úpadek. Jiný postup soudu je aplikován v případě vad návrhu na povolení oddlužení, nepřiložení požadovaných příloh či nesplnění jejich náležitostí, zde soud vyzve dlužníka k doplnění návrhu ve lhůtě ne delší 7 dnů. Presumujme, že návrh modelového dlužníka, podaný 27. února 2008, byl po formální stránce v pořádku a soud jej neodmítl. Následně soud zkoumá návrh věcně a může jej zamítnout, důvodu pro zamítnutí návrhu jsou uvedeny v 395 insolvenčního zákona a rozebrány v kapitole Podmínky pro řešení úpadku oddlužením této práce. Opět předpokládejme, že návrh modelového dlužníka je také věcně v pořádku. V tabulce níže je uvedena kalkulace, jež osvědčuje, že dlužník bude schopen v následujících 5 letech uhradit nezajištěným věřitelům minimálně 30 % jejich pohledávek.

Oddlužení v praxi 25 Tab. 5 Přepokládané uspokojení věřitelů Při kalkulaci průměrného příjmu zpětně za 3 roky 2 roky rok čistý příjem 2 63 Kč 2 84 Kč 3 082 Kč zůstává dlužníkovi 6 283 Kč 6 283 Kč 6 283 Kč srážka z příjmu 6 348 Kč 6 558 Kč 6 799 Kč srážka z příjmu bez odměny pro správce 5 277 Kč 5 487 Kč 5 728 Kč částka pro věřitele za 5 let 36 630 Kč 329 235 Kč 343 695 Kč výše pohledávek dle návrhu 769 799 Kč 769 799 Kč 769 799 Kč maximální možná výše pohledávek při 30% uspokojení 055 434 Kč 097 450 Kč 45 650 Kč předpokládané uspokojení 4,3 % 42,77 % 44,65 % Ke kalkulaci finanční podmínky, uspokojení věřitelů v minimální výši 30 % jejich pohledávek, je přistupováno různě. Soud ji kalkuluje na základě dlužníkem doložených příjmů za poslední 3 roky, přičemž je porovnává s pohledávkami ve výši, kterou v návrhu tvrdí dlužník. Soud může vzít v potaz dlužníkovi příjmy za celé tři roky i období kratší. V tabulce jsou znázorněny tři varianty, kdy je splnění podmínky vypočteno při zohlednění příjmů za 3 roky zpětně, 2 roky zpětně a za poslední rok předcházející žádosti. Lze kalkulovat i s údaji za půl roku či poslední 3 měsíce, což je spíše využíváno. Při zpracovávání dat pro modelového dlužníka, jsem u vzorku dlužníků zjistila vzrůstající tendenci jejich příjmů v jednotlivých letech. S ohledem na to, lze usuzovat na zvyšující se průměrný měsíční příjem dlužníka, a tudíž i vyšší zabavitelnou částku použitelnou k uspokojení věřitelů. Modelový dlužník podmínku minimální úhrady 30 % splňuje, jak je patrno z tabulky výše, při jakékoliv variantě kalkulace jeho průměrného příjmu. I při stanovení nejnižšího průměru, což je průměr na celé 3 roky zpětně, dosahuje předpokládaná výše uspokojení 4,3 %. V tabulce je i uvedena výše pohledávek, které by musely pohledávky dosahovat, aby byl dlužník schopen uhradit právě oněch 30 %, při vyšší částce by tuto podmínku nesplňoval a musel by situaci řešit souhlasem věřitelů s nižším plněním či darovací smlouvou na pravidelnou měsíční částku, jež pobíral v následujících 5 letech a díky které by již byl schopen uhradit minimální výši. 4.3 Záloha na náklady insolvenčního řízení Podle ustanovení 08 insolvenčního zákona může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů v počáteční fázi řízení a charakter ani rozsah majetku navrhujícího dlužníka nezajišťuje pro insolvenčního správce hotové prostředky. Výši zálohy může soud určit až do část-

Oddlužení v praxi 26 ky 50 000 Kč. Je zřejmé, že finančními prostředky v této výši osoby podávající návrh na povolení oddlužení nedisponují. Uvedená částka se vztahuje k situaci, kdy oddlužení povoleno nebude a dojde k řešení úpadku konkursem, záloha slouží především k úhradě nákladů insolvenčního správce. V případě, že dlužník splňuje podmínky pro povolení oddlužení, je soudy přistoupeno k částce nižší, neboť uložení povinnosti uhrazení zálohy v řádech desítek tisíc by zabraňovalo dlužníkům v přístupu k oddlužení respektive k insolvenčnímu soudu, což není smyslem této zálohy. V současnosti se soudy přiklánějí k neukládání povinnosti uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení nebo jejímu uložení ve výši do 5 000 Kč. Proti této povinnosti je možné podat odvolání, jemuž však nebývá často vyhověno, ačkoliv i tyto případy se vyskytly. (Kučera, 200, s. 46-50) Po doručení usnesení modelovému dlužníku, jímž insolvenční soud vyzývá k úhradě zálohy na náklady insolvenčního řízení, byla částka ve výši 5 000 Kč v uvedené lhůtě uhrazena. V opačném případě by došlo k zastavení insolvenčního řízení. 4.4 Usnesení o úpadku spojené s povolením oddlužení Dlužníkův návrh splňuje veškeré předepsané náležitosti, věcně splňuje podmínky pro povolení oddlužení, uhradil zálohu na náklady řízení a tento návrh nevzal zpět. V této fázi nic nebrání soudu vydat usnesení o úpadku spojené s povolením oddlužení. Usnesení o úpadku spojené s povolením oddlužení bylo pro modelového dlužníka vydáno 2. března 2008. Dané usnesení se skládá z výroků o zjištění úpadku dlužníka, povolení oddlužení, ustanovení insolvenčního správce, výzvy směřované k věřitelům, aby přihlásili ve lhůtě své pohledávky a sdělili insolvenčnímu správci, jaká zajišťovací práva uplatní. Dále z výzvy osobám, které mají závazky vůči dlužníkovi, aby poskytovaly plnění insolvenčnímu správci, a ukládá správci termín, do kterého má soudu předložit seznam přihlášených pohledávek. Důležitým výrokem pro dlužníka je nařízení přezkumného jednání, kterého je povinen se účastnit stejně jako insolvenční správce. Na stejný den bezprostředně po skončení přezkumného jednání je svolána schůze věřitelů. 4.5 Přezkumné jednání a schůze věřitelů Dlužníkova účast na přezkumném jednání a následné schůzi věřitelů je nezbytná, je povinen se zúčastnit osobně. Pokud se bez omluvy nedostaví či není omluva shledána insolvenčním soudem důvodnou, mělo se za to, že vzal návrh na oddlužení zpět a soud tudíž rozhodl o řešení úpadku dlužníka konkursem. Problematické bylo ustanovení 394 odstavec 2 insolvenčního zákona části věty za středníkem, které znělo odvolání proti němu není přípustné, které bylo dne 2. 4. 2009 nálezem pléna Ústavního soudu zrušeno, z důvodu jeho protiústavnosti. Vsoučasnosti nedostavení se dlužníka kpřezkumnému jednání a schůzi věřitelů nevyvolává tyto nezvratné účinky, neboť lze podat opravný prostředek.

Oddlužení v praxi 27 Přezkumné jednání spolu se schůzí věřitelů netrvá dlouho, obvykle je skončeno za 5 minut, neboť běžnou praxí je nedostavení se věřitelů. V úvodu jsou zjištěni přítomní, následně jsou strany poučeny o možnosti podat námitky proti podjatosti, nepříslušnosti soudu, namítat překážku věci rozsouzené atd. Je shrnut dosavadní stav řízení a přečteny přihlášené pohledávky. Po zahájení přezkumného jednání je dlužník dále poučen podle 92 až 20 a dle 40 insolvenčního zákona. Při samotném přezkumu pohledávek se vyjadřuje insolvenční správce k jednotlivým pohledávkám, a to ve smyslu, zda je uznává či popírá co do pravosti, výše či pořadí. Následně se vyjadřuje dlužník. Seznam přihlášených pohledávek je předán soudu a přezkumné jednání je ukončeno. Pokračuje se schůzí věřitelů, na kterou se věřitelé v zásadě nedostavují. Insolvenční správce podá soudu zprávu o své dosavadní činnosti, volí se věřitelské orgány a hlasuje se o způsobu oddlužení, zde mají možnost věřitelé ovlivnit, zda dojde ke zpeněžení majetkové podstaty či bude plněno formou splátkového kalendáře. Následně je jednání skončeno. Rozhodnutí o schválení oddlužení bývá vydáno později v samostatném usnesení, pokud nevyjdou najevo skutečnosti, pro které by oddlužení být schváleno nemělo. V tomto případě dojde k rozhodnutí o neschválení povoleného oddlužení a řešení úpadku dlužníka konkursem. Modelový dlužník se k jednání dostavil, žádné námitky nevznesl, k přihlášeným pohledávkám se vyjádřil stejně jako insolvenční správce. Z celkového počtu 7 přihlášených pohledávek ve výši 735 733 Kč byly popřeny 2 pohledávky. Na schůzi věřitelů se žádný z věřitelů nedostavil a jednalo se v jejich nepřítomnosti, tudíž dlužník nezodpovídal jejich případné dotazy. O způsobu oddlužení rozhodl soud s přihlédnutím k návrhu dlužníka a jeho nepostačujícímu majetku pro zpeněžení majetkové podstaty. Soud uvedl, že samostatným usnesením rozhodne o schválení oddlužení následně a jednání ukončil. 4.6 Schválení oddlužení Usnesení o schválení povoleného oddlužení má pro dlužníka zásadní význam. Soud dlužníkovi uloží povinnost v následujících 5 letech platit prostřednictvím insolvenčního správce nezajištěným věřitelům částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky a určí jejich poměr. Odkáže na způsob výpočtu daných částek, stanoví den, ke kterému je povinen insolvenční správce provést nejpozději první úhradu, uloží výši odměny náležící insolvenčímu správci a stanoví povinnost plátci příjmu, provádět dané srážky a ostatní peníze převádět na účet insolvenčního správce, a věřitelům, sdělit čísla svých bankovních účtů pro zasílání splátek. Soud vydal pro modelového dlužníka usnesení o schválení oddlužení plněním splátkové kalendáře dne 22. května 2008. V usnesení mimo jiné uvedl dlužníkovy věřitele, vdaném případě 7 věřitelů, výši jejich pohledávek a daný procentuelní podíl na celkové sumě přihlášených pohledávek, jež činí 735 733 Kč, jímž budou každý měsíc uspokojeni. Uvedené je obsaženo v následující tabulce. Podotýkám, že výběr konkrétních věřitelů i výběr popře-

Oddlužení v praxi 28 ných pohledávek je čistě náhodný a má pouze demonstrovat rozsah informací obsažených v usnesení a následné kroky při popření, tudíž z tohoto výběru nemají být vyvozovány žádné závěry. Tab. 6 Pohledávky dle usnesení o schválení oddlužení č. Věřitel Sídlo věřitele IČ GE Money bank a.s. 2 GE Money Multiservis, a.s. 3 COFIDIS s.r.o. 4 Komerční banka a.s. 5 Home Credit a.s. 6 Raiffeisenbank a.s. 7 CETELEM ČR, a.s. Vyskočilova 422/a, 40 28 Praha 4 Vyskočilova 422/a, 40 28 Praha 4 Bucharova 423/6, 58 00 Praha 5 Na Příkopě 33/969, 4 07 Praha Moravské náměstí 249/8, 602 00 Brno Hvězdova 76/2b, 40 78 Praha 4 Karla Engliše 5/3208, 50 00 Praha 5 Výše (Kč) Podíl na sumě pohledávek 25672720 50 760 20,49 % 492450 76 304 0,37 % 2779907 89 349 2,4 % 4537054 45 423 9,77 % 26978636 87 927,95 % 4924090 3 982 5,49 % 25085689 7 988 9,78 % Při přezkumném jednání byly pohledávky věřitelů pořadové číslo a 5 částečně popřeny insolvenčním správcem i dlužníkem, a to následovně. Tab. 7 Popřené pohledávky č. Věřitel Zjištěno Podíl Popřeno Podíl GE Money bank a.s. 25 992 Kč 7,2 % 24 768 Kč 3,37 % 5 Home Credit a.s. 79 000 Kč 0,74 % 8 927 Kč,2 % Uvedeným věřitelům bude vyplácen na účet pouze procentuelní podíl zjištěné pohledávky. Částka připadající měsíčně na úhradu pohledávky, ve výši v níž byla

Oddlužení v praxi 29 popřena, bude deponována na účtu insolvenčního správce. V případě, že dojde ke zjištění pohledávky, bude celá deponovaná suma převedena na účet věřitele. Pokud k jejímu zjištění nedojde, bude přepočítán poměr jednotlivých pohledávek na celkové sumě pohledávek a deponovaná částka bude rozdělena mezi věřitele. Dle usnesení započne úhrada splátek věřitelům v červenci 2008, ze mzdy za odpracovaný měsíc červen 2008. 4.7 Proces oddlužení po jeho schválení Po schválení oddlužení dlužník spolupracuje s insolvenčním správcem, komunikace se soudem probíhá písemně. Dlužník je povinen doložit na soud vždy k 5. červenci a 5. lednu za plynulých 6 měsíců trvajícího oddlužení své příjmy, oznámit každou změnu svého bydliště či sídla svého zaměstnavatele a dále je také povinen plnit i ostatní povinnosti uložené mu 42 insolvenčního zákona. 4.7. Finanční toky v procesu oddlužení V následujících tabulkách jsou popsány finanční toky během oddlužení. Se splácením bylo započato v červenci 2008. Pro oddlužení je stěžejní čistý příjem dlužníka. Presumujeme, že dlužník nemá jiné příjmy než z jednoho zaměstnání. Z dostupných dat vzorku dlužníků, byl stanoven průměrný měsíční čistý příjem za dobu trvání oddlužení ve výši 5 683 Kč. Jedná o příjem vyšší, což je částečně způsobeno bydlištěm některých dlužníků vzorku, neboť spadali pod Městský či Krajský soud v Praze, kde lze očekávat vyšší příjmy. Modelový dlužník nemá manželku ani vyživovací povinnost k dítěti. Zaměstnavatel dlužníka poté, co vypočte dlužníkovu čistou mzdu, provede zákonné srážky, ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Kalkulace čisté mzdy ze mzdy hrubé není v práci zahrnuta, následující kroky výpočtů již obsahují tabulky uvedené níže. Tabulky znázorňují vždy označené měsíce daného roku a následuje komentář k částkám v nich uvedených. Veškeré hodnoty uvedené v tabulkách jsou v Kč, pokud není u hodnoty uvedeno jinak. Nyní je zde popsán společný základ pro výpočty jednotlivých částek. Způsob stanovení čistého příjmu dlužníka, byl zmíněn výše. Vše je kalkulováno v souladu s nařízením vlády č. 595/2006 Sb., nařízení o nezabavitelných částkách. Životní minimum pro jednotlivce je stanoveno dle zákona č. 0/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, se zohledněním jeho zvyšování nařízeními vlády. Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny dle 26 odst. a) zákona č. 7/995 Sb., o státní sociální podpoře, a to jako normativní náklady na bydlení pro bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy, pro jednu osobu, v obci s počtem obyvatel 50 000-99 999. Nezabavitelná částka činí 2/3 součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení, stanovených dle metodiky výše, a je zaokrouhlena na celé koruny nahoru. Takto získaná nezabavitelná částka se odečte od čisté mzdy a z této částky lze bez omezení srazit vše na sou-