14. Vlnová optika II. Polarizace světla

Podobné dokumenty
- světlo je příčné vlnění

Martina Viková. Viková, M. : ZÁŘENÍ III. LCAM DTM FT TU Liberec, martina.vikova@tul.cz. polarizační filtr. zdroj světla.

OPTIKA Vlastnosti světla TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Optika. VIII - Seminář

OPTIKA Polarizace světla TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

8 b) POLARIMETRIE. nepolarizovaná vlna

ZÁKLADY CHIRÁLNÍCH SEPARAČNÍCH TECHNIK

Fyzika pro chemiky Ukázky testových úloh: Optika 1

2.3. POLARIZACE VLN, POLARIZAČNÍ KOEFICIENTY A POMĚR E/B

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové techniky

ZJIŠŤOVÁNÍ CUKERNATOSTI VODNÝCH ROZTOKŮ OPTICKÝMI METODAMI

Optika anizotropních prostředí OPT/ANIZ Optika krystalů OPT/OK (řešení úloh pomocí programů OSLO Premium fy Lambda Research)

Obr. 1: Elektromagnetická vlna

1. Kruh, kružnice. Mezi poloměrem a průměrem kružnice platí vztah : d = 2. r. Zapíšeme k ( S ; r ) Čteme kružnice k je určena středem S a poloměrem r.

Metodika pro učitele

STEREOMETRIE. Vzdálenost bodu od přímky. Mgr. Jakub Němec. VY_32_INOVACE_M3r0113

Fyzika - Kvarta Fyzika kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy

Nerovnice s absolutní hodnotou

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník

MASARYKOVA UNIVERZITA FILTRY V OPTICE A OPTOMETRII

2. Odraz světla. Lom světla. Úplný odraz světla

Tepelná výměna. výměna tepla může probíhat vedením (kondukce), sáláním (radiace) nebo prouděním (konvekce).

15 s. Analytická geometrie lineárních útvarů

4.4. Vlnové vlastnosti elektromagnetického záření

Hluk jako diagnostická veličina. Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování

Věra Keselicová. červen 2013

Digitální učební materiál


4.6.6 Složený sériový RLC obvod střídavého proudu

13. Vlnová optika I. Interference a ohyb světla

Úloha 11: Stáčení polarizační roviny

Fyzika - Tercie. vyjádří práci a výkon pomocí vztahů W=F.s a P=W/t. kladky a kladkostroje charakterizuje pohybovou a polohovou energii

Polarizace světla nástroj k identifikaci materiálů

4.2.7 Voltampérová charakteristika rezistoru a žárovky

1 Statické zkoušky. 1.1 Zkouška tahem L L. R = e [MPa] S S

(a) = (a) = 0. x (a) > 0 a 2 ( pak funkce má v bodě a ostré lokální maximum, resp. ostré lokální minimum. Pokud je. x 2 (a) 2 y (a) f.

2 Mikroskopické studium struktury semikrystalických polymerů

Metody měření tloušťky tenkých vrstev. váhové elektrické optické dotykové speciální

Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z.

IMPORT A EXPORT MODULŮ V PROSTŘEDÍ MOODLE

Polarizace čtvrtvlnovou destičkou

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE

27. Vlnové vlastnosti světla

Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

Základní pojmy. Je násobkem zvětšení objektivu a okuláru

a + 1 a = φ 1 + φ 2 ; a je konvenční zraková vzdálenost. Po dosazení zobrazovací rovnice bez brýlí do zobrazovací rovnice s brýlemi platí:

2.1. Pojem funkce a její vlastnosti. Reálná funkce f jedné reálné proměnné x je taková

Refraktometrie, interferometrie, polarimetrie, nefelometrie, turbidimetrie

Název: VY_32_INOVACE_PG3309 Booleovské objekty ve 3DS Max - sčítání a odčítání objektů

12/40 Zdroj kmitů budí počátek bodové řady podle vztahu u(o, t) = m. 14/40 Harmonické vlnění o frekvenci 500 Hz a amplitudě výchylky 0,25 mm

3. Ve zbylé množině hledat prvky, které ve srovnání nikdy nejsou napravo (nevedou do nich šipky). Dát do třetí

Základy fyzikálněchemických

Lokální a globální extrémy funkcí jedné reálné proměnné

FYZIKA II. Marek Procházka 1. Přednáška

Řešení: ( x = (1 + 2t, 2 5t, 2 + 3t, t); X = [1, 2, 2, 0] + t(2, 5, 3, 1), přímka v E 4 ; (1, 2, 2, 0), 0, 9 )

Ročník: 1. Mgr. Jan Zmátlík Zpracováno dne:

λ, (20.1) infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny

FYZIKA PRO IV. ROČNÍK GYMNÁZIA - OPTIKA 2. VLNOVÁ OPTIKA

Světlo v multimódových optických vláknech


Měření a analýza mechanických vlastností materiálů a konstrukcí. 1. Určete moduly pružnosti E z ohybu tyče pro 4 různé materiály

Optická (světelná) Mikroskopie pro TM III

PRAKTIKUM... Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Odevzdal dne: Seznam použité literatury 0 1. Celkem max.

Vlnové vlastnosti světla

VOLBA TYPU REGULÁTORU PRO BĚŽNÉ REGULAČNÍ SMYČKY

Optický komplex brýlí a očí I. LF MU Brno Brýlová technika

3M OH&ES/EMEA. Úvod do legislativy / Co je to hluk?

Orientovaná úseka. Vektory. Souadnice vektor

DOPRAVNÍK PRO BIOMASU

Optoelektronické. snímače BOS 18E. Zkoušeno podle BWN Pr. 27 (IP 68 pro potravinářský průmysl) Vlastnosti

7 FYZIKÁLNÍ OPTIKA. Interference Ohyb Polarizace. Co je to ohyb? 27.2 Ohyb

Viková, M. : MIKROSKOPIE II Mikroskopie II M. Viková

{ } Kombinace II. Předpoklady: =. Vypiš všechny dvoučlenné kombinace sestavené z těchto pěti prvků. Urči počet kombinací pomocí vzorce.

Spektrometrické metody. Reflexní a fotoakustická spektroskopie

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_13_FY_A

NAMÁHÁNÍ NA TAH NAMÁHÁNÍ NA TAH

Pracovní list vzdáleně ovládaný experiment. Obr. 1: Schéma sériového RLC obvodu, převzato z [3].

1. Teorie mikroskopových metod

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Laboratorní práce č. 3: Měření indukčnosti cívky pomocí střídavého proudu

LMF 2. Optická aktivita látek. Postup :

Vztah mezi dvěma čísly, které se rovnají, se nazývá rovnost, jako například : ( 2) 3 = 8 4 = 2 ; 16 = 4 ; 1 = 1 a podobně. 2

OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA

Microsoft Office. Word styly

Astronomie Dopiš do správných míst schématu vývoje hvězdy následující pojmy: bílý trpaslík, černá díra, globule, neutronová hvězda, obr

METALOGRAFIE I. 1. Úvod

PIV MEASURING PROCESS THROUGH CURVED OPTICAL BOUNDARY PIV MĚŘENÍ PŘES ZAKŘIVENÁ OPTICKÁ ROZHRANÍ. Pavel ZUBÍK

Coriolisova síla. - projevy Coriolisovy síly na Zemi

Hezká optika s LCD a LED

Elektromagnetické vlnění

Kapitola I - Množiny bodů daných vlastností I.a Co je množinou všech bodů v rovině, které mají od daných dvou různých bodů stejnou vzdálenost? I.

ZÁKLADY NEBESKÉ MECHANIKY II.

rameno/zápěstí osa x [m]

DUM 11 téma: Nástroje pro transformaci obrázku

Využití zrcadel a čoček

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Při demonstraci lomu bílého světla pozorujeme jev, kdy se při lomu bílé světlo rozloží na barevné složky. Tento jev se nazývá disperze světla.

4.5.2 Magnetické pole vodiče s proudem

Polarizované světlo a fotoelasticita

Transkript:

14. Vlnová optika II. Polarizace světla

Světlo je příčné elektromagnetické vlnění. Tvoří jej elektrická a magnetická složka viz obr. Vektor elektrické intenzity je vždy kolmý na směr šíření vlnění i vektor magnetické indukce a kmitá v rovině kmitu nahodile. Říkáme, že světlo je nepolarizované.

Pokud omezíme kmitání vektoru elektrické intenzity, získáme světlo polarizované. To je možné změnou směru kmitání tohoto vektoru nebo změnou jeho velikosti. Polarizaci lze provést několika různými způsoby: - odrazem - lomem - dvojlomem - absorpcí

Na obrázku vlevo je naznačeno, jak kmitá vektor elektrické intenzity nepolarizovaného světla v rovině kolmé ke směru šíření paprsku nahodile. Pravý obrázek představuje lineárně polarizované světlo, jehož vektor elektrické intenzity kmitá v jednom směru.

Polarizace odrazem a lomem Představme si, že na rozhraní dvou prostředí dopadá nepolarizované světlo. Odrazem se polarizuje tak, že vektor E kmitá v rovině kolmé k rovině dopadu, tj. ve směru rovnoběžném s rozhraním kolmo ke směru dopadajícího paprsku. Při lomu světla dochází k polarizaci tak, že vektor E polarizovaného světla kmitá v rovině dopadu, tj. v rovině kolmé k rozhraní. (Rovina dopadu je určena dopadajícím paprskem a kolmicí dopadu.)

Odražené světlo není polarizováno zcela. Úplná polarizace nastane jen při určitém úhlu dopadu, který je funkcí indexů lomu obou prostředí. V případě, kdy směr odraženého paprsku svírá s lomeným pravý úhel, je odražené světlo polarizováno úplně a lomené částečně. Úhlu dopadu, který splňuje výše uvedenou podmínku, se nazývá Brewsterův úhel. Pro kvalitnější polarizaci lze odraz nebo lom opakovat.

Polarizace dvojlomem Dvojlom nastává u některých anizotropních látek. Velikost rychlosti šíření světla v těchto látkách závisí na směru postupu světla materiálem. Na rozhraní původního optického prostředí s krystalem se světlo rozdělí na dva paprsky řádný a mimořádný. Oba jsou lineárně polarizované, ale jejich vektory E kmitají v navzájem kolmých rovinách. Lze je od sebe oddělit např. úplným odrazem (např. u krystalu islandského vápence lze krystal rozříznout, nechat mezi oběma částmi malou vrstvu vzduchu, na které dojde k úplnému odrazu. Paprsek řádný a mimořádný se tak od sebe více odchýlí).

Polarizace absorpcí (polaroidem) Polaroidy jsou speciální filtry, tzv. polarizační filtry, které bývají zhotoveny z dvouvrstvého plastu, mez jehož vrstvami jsou mikroskopické krystalky herapatitu, směsi síranu chininu a kyseliny sírové. Herapatit podobně jako islandský vápenec vykazuje dvojlom a absorbuje různě polarizované světelné vlny různým způsobem. Při vhodném uspořádání polaroid propouští jen lineárně polarizované světlo mimořádného paprsku.

Polarizátor je takové vhodně uzpůsobené optické prostředí, ve kterém se mění přirozené světlo na světlo polarizované. Využívá k polarizaci odraz, lom nebo dvojlom. Protože naše oko neumí odlišit polarizované světlo od přirozeného, nepolarizovaného, potřebujeme k tomuto zjištění tzv. analyzátor. Ten je rovněž zhotoven z polaroidu, který propouští jen světlo, jehož vektor E kmitá v určitém směru. To, jestli analyzátor světlo polarizované polarizátorem propustí či nikoliv, záleží na tom, jaký je vzájemný směr směru kmitání E a uspořádání polaroidu v analyzátoru.

Praktické užití polarizace - zkoumání opticky aktivních látek - polarizační defektoskopie fotoelasticimetrie - zabránění nežádoucím reflexům (brýle, fotografické filtry ) - některé filmové efekty u starších filmů (roztmívání/stmívání) - tzv. 3D brýle

Zkoumání opticky aktivních látek Opticky aktivní látka je nejčastěji kapalina alespoň zčásti organického původu, která umí stáčet rovinu kmitu polarizovaného světla, které jí prochází. Umí to např. cukerný roztok a toho se v našem kraji využívá např. v optických moštoměrech, které měří cukernatost zkoumaného roztoku, např. hroznového moštu. Je to jednoduchá a přesná metoda, kterou může vinař uplatnit hned na vinici stačí rozmáčknout zrnko vína, šťávu nanést na určené místo a změřit koncentraci cukru v hroznové šťávě. Jak takový polarimetr funguje???

Přirozené světlo je polarizováno polarizátorem. Poté projde kyvetou naplněnou opticky aktivní látkou. Ta stočí rovinu kmitu polarizovaného světla o takový úhel, o jaký musíme pootočit analyzátor, původně nastavený opačně než polarizátor. Velikost tohoto úhlu je typická pro určitou hodnotu koncentrace zkoumaného vzorku.

Fotoelasticimetrie Je jednou z defektoskopických metod. Využívá toho, že mechanické namáhání způsobí anizotropii materiálu, který namáháme. Když tedy vyrobíme model namáhaného předmětu (např. háku jeřábu) z opticky průhledného materiálu, můžeme pomocí deformace a současnému prosvětlování polarizovaným světlem. Funguje to jako u polarimetru, zkoumaný model předmětu se umístí mezi polarizátor a analyzátor. Analyzátorem lze pak pozorovat typické obrazce, které ukazují místa s největším mechanickým napětím v daném modelu. Lze takto zkoumat i tělesa neprůhledná, jen je potřeba použít jiné záření než světlo.

Nežádoucí odrazy v praxi Při odrazu přirozeného světla dochází k jeho částečné polarizaci. Intenzitu odraženého světla lze snížit vhodně natočeným polarizačním filtrem. Užívá se toho v polarizačních brýlích (rybářské, lyžařské, horolezecké aj.), objektivech kamer a fotoaparátů (focení ryb pod vodní hladinou, ale i některých objektů umístěných za sklem k odstranění nežádoucích reflexů).

3D obraz Film natáčený pomocí dvou kamer ve vzdálenosti, která přibližně odpovídá vzdálenosti našich očí, se vhodně synchronizuje a připraví k projekci. V sále se promítá dvěma promítačkami opatřenými polarizačním filtrem na objektivu. Roviny kmitů E u obou kamer jsou kolmé stejně jako roviny skel u brýlí poskytnutých divákům. Každé divákovo oko tak vidí obraz jen z jedné promítačky a výsledný obraz se v jeho mozku skládá podobně jako by vnímal reálné trojrozměrné okolí svýma očima. Není to jen tak, plátno bývá speciálně upraveno (povrch obsahuje hliník, aby nedocházelo ke změně roviny polarizace). Bez brýlí by divák viděl rozmazaně.

Zdroje: LEPIL, Oldřich. Fyzika pro gymnázia. Optika. Praha, Prometheus, 2002, 205 s. ISBN 80-7196-237-6

Děkuji Vám za pozornost Mgr. Hana Stravová, Gymnázium Židlochovice