Analýza dostupnosti surovin pro výrobu improvizovaných výbušnin

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství Katedra bezpečnostních služeb Analýza dostupnosti surovin pro výrobu improvizovaných výbušnin Student: Vedoucí diplomové práce: Studijní obor: Bc. Marek Lhoťan Termín odevzdání bakalářské práce: 12. 4. 2019 Ing. Stanislav Lichorobiec, Ph.D. Technická bezpečnost osob a majetku

Místopřísežné prohlášení: Místopřísežně prohlašuji, že jsem celou diplomovou práci vypracoval samostatně. V Ostravě dne:.... Marek Lhoťan

P R O H L Á Š E N Í Prohlašuji, že jsem byl/a seznámen/a s tím, že na moji diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů; beru na vědomí, že odevzdáním diplomové práce souhlasím se zveřejněním své práce podle zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších právních předpisů, bez ohledu na výsledek obhajoby 1) ; beru na vědomí, že diplomová práce bude uložena v elektronické podobě v univerzitním informačním systému Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava (dále jen VŠB TUO), dostupná k prezenčnímu nahlédnutí; beru na vědomí, že VŠB TUO má právo nevýdělečně ke své vnitřní potřebě diplomovou práci užít v souladu s 35 odst. 3 2) ; beru na vědomí, že podle 60 3) odst. 1 autorského zákona má právo VŠB TUO na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla v rozsahu 12 odst. 4 autorského zákona; beru na vědomí, že podle 60 3) odst. 2 a 3 mohu užít své dílo diplomovou práci nebo poskytnout licenci k jejímu využití jen s předchozím písemným souhlasem VŠB TUO, která je oprávněna v takovém případě ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které byly VŠB TUO na vytvoření díla vynaloženy (až do jejich skutečné výše); beru na vědomí, že pokud bylo k vypracování diplomové práce využito softwaru poskytnutého VŠB TUO nebo jinými subjekty pouze ke studijním a výzkumným účelům (tedy pouze k nekomerčnímu využití), nelze výsledky diplomové práce využít ke komerčním účelům; beru na vědomí, že pokud je výstupem diplomové práce jakýkoliv softwarový produkt, považují se za součást práce rovněž i zdrojové kódy, popř. soubory, ze kterých se projekt skládá. Neodevzdání této součásti může být důvodem k neobhájení práce. Jméno, příjmení Dne: Podpis:.. 1) zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších právních předpisů, 47 b Zveřejňování závěrečných prací: (1) Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy. Vysoká škola disertační práci nezveřejňuje, byla-li již zveřejněna jiným způsobem. (2) Disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. (3) Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby. (4) Vysoká škola může odložit zveřejnění bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce nebo jejich části, a to po dobu trvání překážky pro zveřejnění, nejdéle však na dobu 3 let. Informace o odložení zveřejnění musí být spolu s odůvodněním zveřejněna na stejném místě, kde jsou zveřejňovány bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce. Vysoká škola zašle bez zbytečného odkladu po obhájení bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce, jíž se týká odklad zveřejnění podle věty první, jeden výtisk práce k uchování ministerstvu. 2) zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský z ákon) ve znění pozdějších právních předpisů, 35 odst. 3: (3) Do práva autorského také nezasahuje škola nebo školské či vzdělávací zařízení, užije-li nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu k výuce nebo k vlastní potřebě dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole nebo školskému či vzdělávacího zařízení (školní dílo). 3) zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, 60 Školní dílo: (1) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení mají za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla ( 35 odst. 3). Odpírá-li autor takového díla udělit svolení bez vážného důvodu, mohou se tyto osoby domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle u soudu. Ustanovení 35 odst. 3 zůstává nedotčeno. (2) Není-li sjednáno jinak, může autor školního díla své dílo užít či poskytnout jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy nebo školského či vzdělávacího zařízení. (3) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení jsou oprávněny požadovat, aby jim autor školního díla z výdělku jím dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence podle odstavce 2 přiměřeně přispěl na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložily, a to podleokolností až do jejich skutečné výše; přitom se přihlédne k výši výdělku dosaženého školou nebo školským či vzdělávacím zařízením z užití školního díla podle odstavce 1.

Poděkování Rád bych tímto poděkoval Ing. Stanislavu Lichorobiecovi, Ph.D. za cenné rady, připomínky a vstřícnost při vzájemné komunikaci.

Anotace LHOŤAN, Marek. Analýza dostupnosti surovin pro výrobu improvizovaných výbušnin. [Diplomová práce]. Ostrava: VŠB Technická univerzita Ostrava, 2019. 94 s. Tato diplomová práce je zaměřena na dostupnost improvizovaných výbušnin a prekurzorů používaných k jejich výrobě na území České republiky. V práci jsou vypsány významné události, které se staly ve světě nebo u nás a je k nim dohledáváno maximum možných informací o užité výbušnině. Na základě zjištění konkrétních nebo pravděpodobně použitých výbušnin při událostech je vytvořen seznam sloužící pro pozdější analýzu. V analýze je na tyto výbušiny zjišťována jejich dostupnost na základě ceny, dostupnosti prekurzorů, složitosti výroby a dostupnosti návodů. Po provedené analýze jsou popsány možné návrhy, které by ztížily výrobu výbušnin v domácích podmínkách nebo ji úplně znesnadnily. Klíčová slova: improvizované výbušniny, improvizovaná výbušná zařízení, teroristické útoky, prekurzory výbušnin, domácí výroba výbušnin Summary LHOŤAN, Marek. Analysis of the availability raw materials for the production of improvised explosives. [thesis]. Ostrava: VŠB Technická univerzita Ostrava, 2019 94 s. This thesis is focused on the availability of improvised explosive devices, IED, and what is required to produce them in the Czech Republic. In this document we will review events that occurred in the Czech Republic and around the world with detailed information about the explosives used during each event. Based on the research of each event, a list is created of the type of explosives used, so that a more thorough analysis can be completed. The analysis determines, the availability of the components required to make an improvised explosive, the price, the complexity to produce and the ease of finding manuals detailing how to make explosives. Based on the previous analysis what can be determine is what steps can be done to make the production of explosives at home more difficult. Keywords: improvised explosives, improvised explosives devices, terrorist attacks, precursors of explosives, domestic production of explosives

Obsah Úvod... 1 1 Základní pojmy a vlastnosti výbušin... 1 1.1 Výbuch... 1 1.2 Typy výbušných přeměn... 1 1.2.1 Hoření... 2 1.2.2 Deflagrace... 2 1.2.3 Detonace... 2 1.3 Stabilita a citlivost výbušnin... 3 1.3.1 Stabilita výbušnin... 3 1.3.2 Citlivost výbušnin... 3 1.4 Pracovní schopnost a brizance výbušin... 3 1.4.1 Pracovní schopnost... 4 2 Základní členění výbušnin z hlediska použití... 5 2.1 Střeliviny... 5 2.1.1 Iniciace střelivin a pyrotechnických složí... 5 2.2 Třaskaviny... 6 2.2.1 Iniciace třaskavin... 6 2.3 Pyrotechnické slože... 7 2.3.1 Okysličovadlo... 8 2.3.2 Paliva... 9 2.3.3 Pojiva... 9 2.3.4 Efektivní složky... 9 2.3.5 Flegmatizátory a stabilizátory... 9 2.4 Trhaviny... 10 3 Aerosolové výbušné směsi... 13 4 Významné historické události související s použitím improvizovaných výbušin... 14 4.1 Události ve Francii... 14 4.2 Události v U.S.A... 16 4.3 Události ve Španělsku... 17 4.4 Události ve Velké Británii... 18 4.5 Událost v Belgii bombové útoky v Bruselu... 19 4.6 Události v České republice... 19 4.7 Seznam zjištěných výbušin vyskytující se v událostech... 20

5 Podrobný popis... 22 5.1 Černý prach... 22 5.1.1 Historie... 22 5.1.2 Vlastnosti Černého prachu... 23 5.1.3 Výroba černého prachu... 23 5.1.4 Prekurzory černého prachu... 24 5.1.5 Riziko výroby černého prachu... 26 5.2 Bezdýmné prachy... 26 5.2.1 Historie bezdýmných prachů... 26 5.3 Nitrocelulóza... 27 5.3.1 Proces nitrace... 28 5.3.2 Výroba nitrocelulózy podle Abela... 28 5.3.3 Prekurzory nitrocelulózy... 29 5.3.4 Improvizovaná výroba nitrocelulózy... 30 5.3.5 Rizika výroby, skladování a další manipulace... 30 5.4 Nitroglycerin (NG)... 31 5.4.1 Historie nitroglycerinu... 31 5.4.2 Vlastnosti nitroglycerinu... 32 5.4.3 Výroba nitroglycerinu... 32 5.4.4 Improvizovaná výroba nitroglycerinu... 33 5.4.5 Rizika výroby nitroglycerinu... 34 5.4.6 Prekurzory nitroglycerinu... 34 5.5 Kyselina pikrová... 35 5.5.1 Vlastnosti kyseliny pikrové... 35 5.5.2 Prekurzory kyseliny pikrové... 35 5.5.2 Výroba kyseliny pikrové... 36 5.5.3 Improvizovaná výroba kyseliny pikrové... 37 5.5.4 Rizika výroby, skladování a další manipulace... 37 5.6 Pyrotechnické slože... 38 5.6.1 Dostupnost zábavné pyrotechniky pro delaboraci... 39 5.6.2 Improvizovaná výroba pyrotechnických složí... 41 5.6.3 Slož chlorečnanu draselného s práškovým Al nebo Mg... 41 5.6.4 Zápalky... 42 5.7 Chlorátové trhaviny... 43

5.7.1 Vlastnosti chlorečnanových a chloristanových trhavin... 43 5.7.1 Prekurzory trhavin... 43 5.7.2 Výroba chlorátových trhavin... 46 5.7.3 Improvizovaná výroba... 46 5.7.4 Rizika výroby... 46 5.8 Trhaviny typu DAP... 47 5.8.1 Vlastnosti trhavin typu DAP... 47 5.8.2 Prekurzory trhavin DAP... 47 5.8.3 Výroba trhaviny DAP... 49 5.8.4 Improvizovaná výroba a její rizika... 49 5.8.5 Amonal... 49 5.9 Dusičnan močoviny (UN) a nitromočovina... 50 5.9.1 Dusičnan močoviny (UN)... 50 5.9.2 Prekurzory výbušin... 50 5.9.3 Výroba dusičnanu močoviny... 51 5.9.4 Improvizovaná výroba... 51 5.9.5 Rizika při výrobě UN... 51 5.9.6 Nitromočovina... 52 5.9.7 Výroba nitromočoviny... 52 5.9.8 Improvizovaná výroba nitromočoviny... 53 5.9.9 Rizika výroby nitromočoviny... 53 5.10 Nitromethan (NM)... 54 5.11 Peroxidové výbušiny (HMTD, TATP)... 54 5.11.1 Vlastnosti Hexamethylentriperoxid diamin (HMTD)... 55 5.11.2 prekurzory výroby... 55 5.11.3 Výroba HMTD... 56 5.11.4 Rizika výroby HMTD... 56 5.11.5 Vlastnosti Triaceton triperoxidu (TATP)... 57 5.11.6 Prekurzory výroby... 57 5.11.7 Výroba triacetonu triperoxidu... 58 5.11.8 Improvizovaná výroba... 58 5.11.9 Rizika výroby, skladování a další manipulace... 59 6 Stanovení dostupnosti látek pro výrobu HMEs z hlediska omezení prodeje a ceny... 62 6.1 Shrnutí dostupnosti oxidovadel a paliv... 62

6.2 Shrnutí dostupnosti kyselin a látek k nitraci... 66 6.3 Shrnutí dostupnosti ostatní látek pro výrobu HMEs... 70 6.4 Shrnutí výbušnin běžně dostupné v prodeji... 74 6.5 Zhodnocení cen výbušnin na základě jejich výroby... 74 7 Zhodnocení dalších faktorů ovlivňující dostupnost HMEs... 76 8 Celkové zhodnocení dostupnosti výbušnin a navrhovaná opatření... 80 8.1 Současná dostupnost improvizovaných výbušnin v ČR... 80 8.2 Navrhovaná opatření... 81 9 Závěr... 83 Seznam použité literatury... 85 Seznam použitých obrázků... 93 Seznam použitých tabulek... 94

Seznam použitých zkratek ANFO Dusičnan amonný s palivem ANNM Dusičnan amonný s nitrometanem AN, DN Dusičnan amonný NM Nitrometan UN Dusičnan močoviny NC Nitrocelulóza NG - Nitroglycerin TATP Triaceton triperoxid DADP Diaceton diperoxid HMTD - hexamethylentriperoxidiamin NVS Nástražný výbušný systém HMEs Podomácku vyráběné výbušniny ČP Černý prach TNF - Trinitrofenol

Úvod Tato diplomová práce řeší současnou problematiku dostupnosti improvizovaných výbušin v České republice. Jedná se především o dostupnost samotných výbušin nebo prekurzorů potřebných pro jejich výrobu na volně dostupných místech civilnímu obyvatelstvu. Takovými místy jsou myšleny především kamenné obchody, internetové e- shopy, specifická pracoviště nebo životního prostředí a jejich zdroje. S dostupností improvizovaných výbušin úzce souvisí také veřejně dostupné informace, které informují o jejich existenci, složení, výrobě, použití a může se jednat především o návody, pracovní postupy v různých formách (videa, text) umístěných hlavně na internetových stránkách. Téma dostupnost improvizovaných výbušin představuje velmi vysoké riziko zneužití takových to látek pro jejich snadnou dostupnost, cenu a ničivý účinek na okolí. Především ve světě je takovéto zneužití improvizovaných výbušin v poslední době velmi časté. Jedná se především o činnost teroristických organizací působících ve formě skupin nebo radikalizovaných jedinců na území nepřítele, kteří se snaží vytvářet nátlak na řídící orgány států prováděním zákeřných útoků na obyvatelstvo (civilisty, úředníky, příslušníky bezpečnostních sborů apod.) a tímto způsobem dosahovat svých politických, ekonomických, náboženských a jiných cílů. Často takové organizace nebo jedinci pracují v utajení na území nepřítele s omezenými možnostmi financování svých útoků, prostorů pro přípravu, pracovních sil nebo technické vyspělosti, a právě proto využívají snadno dostupných prostředků pro své útoky, kde jedním typem jsou i improvizované výbušiny. Použití improvizované výbušiny nebo průmyslové trhaviny je spolu se střelbou do davu, vjezdem dopravního prostředku do davu, sečným nebo bodným útokem a útokem s nebezpečnými chemickými látkami nejčastějším, nejúčinnější a v současné době stále hrozícím způsobem útoku teroristickými organizacemi. V této práci bych chtěl docílit především zjištění současné situace dostupnosti improvizovaných výbušin nebo prekurzorů pro jejich výrobu v České republice. Prvotní postup by mělo být vytyčení konkrétních typů výbušin, a to za pomocí prozkoumání historicky významných událostí v dostupné tištěné literatuře nebo internetovém webu, s cílem zjistit jaké látky byly použity. Na základě zjištění konkrétních improvizovaných výbušin užitých v minulosti provést analýzu na dostupnost v dnešní době pro Českou republiku. 1

1 Základní pojmy a vlastnosti výbušin První kapitola se zabývá některými základními pojmy z oblasti výbušnin, které si je potřeba vyjasnit pro další kapitoly této diplomové práce. 1.1 Výbuch Je fyzikální nebo fyzikálně chemický děj vedoucí k náhlému uvolnění energie za současného zvýšení tlaku a teploty v blízkém okolí vybuchujícího systému, většinou za doprovodu světelného efektu. Podle typu reakce v okamžiku procesu výbuchu je dělíme zpravidla na výbuch chemický, mechanický a jaderný. [14] Chemický výbuch Uvolnění energie je zde způsobeno na základě prudké chemické reakce, při které dochází ke změně chemické skladby látek a jejího skupenství za doprovodu vysokých teplot, tlaků, světelných a zvukových efektů. Tento typ přeměny je význačný pro všechny výbušniny. [14] Fyzikální výbuch Jedná se o uvolnění energie na základě fyzikálních změn v daném, nejčastěji uzavřeném prostředí. Jedná se především o tlakové nádoby, které jsou schopny v sobě uchovávat látku pod vysokým tlakem. Pokud dojde při působení tepla k nárůstu tlaku uvnitř lahve a překročení určité hranice tlakové nádoby, po kterou je schopna si udržet svou celistvost, dojde k jejímu roztržení. Při tomto jevu dojde k obrovskému úniku látky, který má tendenci se vyrovnat tlaku okolí ve velmi krátkém časovém okamžiku a vzniká tlaková vlna doprovázena zvukovým efektem. [14] Jaderný výbuch: Zde je uvolnění energie spojeno s jadernými reakcemi založenými buď na štěpné jaderné reakci těžkých atomů nebo na jaderné fůzi (syntézi), kde dochází k opačnému jevu, a to slučování lehkých atomových jader např. vodíku. [1] 1.2 Typy výbušných přeměn V praxi se setkáváme se třemi základními typy výbušných přeměn závislých na rychlosti odhořívání látky. 1

1.2.1 Hoření Hořením nazýváme oxidačně redukční reakci, při které se uvolňuje energie ve formě tepla a světla do okolí. Aby tato reakce mohla vzniknout musí být zajištěno přítomnosti tří základních složek jako je hořlavý materiál, oxidační činidlo (vzdušný kyslík) a iniciační energie, například ve formě plamene, dodáním zahřátého tělesa, elektrické jiskry, jiskry vznikem působení mechanické energie apod. Samozřejmě velikost dodání iniciační energie záleží na typu hořlavého materiálu a formě, ve které se hořlavý materiál nachází. Obecně hořlavé plyny lze zapálit snáz než hořlavé látky v pevném skupenství nebo dřevěné poleno spotřebuje větší množství iniciační energie než dřevěné piliny apod. V okolním prostředí se musí vždy vyskytovat oxidační činidlo např. kyslík. [2] Explozivní hoření Je materiál, který je schopen hořet bez přítomnosti vzdušného kyslíku. To je způsobeno tím, že hořlavá látka obsahuje dostatečné množství oxidačního činidla ve vlastní molekule (nitrolátky, nitroestery, nitraminy) nebo se jedná o směs hořlavého materiálu s jednou či více složkami obsahující okysličovadlo (černý prach, směsi dusičnanů, chlorečnanů a dalších oxidovadel). [2] 1.2.2 Deflagrace Jedná se o rychlejší oxidačně redukční reakci než normální hoření, avšak rychlost reakce je stále podzvuková. Pro deflagraci platí totéž, co pro explosivní hoření a v některých specifických případech může dojít k urychlení deflagrace a jejímu přechodu do detonace. Na rozdíl od hoření, které je ve většině případů primárně používáno k produkci tepla, je deflagrace proces, jehož účinky jsou využívány k urychlování hmoty bez jejich destrukce. Do této kategorie spadají např. střeliviny. [2] 1.2.3 Detonace Rychlá exotermická reakce, která je charakterizována tím, že probíhá větší rychlostí, než je rychlost zvuku. Detonační vlna je rázová vlna podporována chemickou reakcí šířící se výbušninou konstantní rychlostí ve vrstvách výbušniny kolmých ke směru šíření reakce a s rychlostí větší než rychlost zvuku. Tato rázová vlna přenáší energii potřebnou pro šíření reakce v nezreagované výbušnině. Rychlost rázové vlny musí být rychlejší než rychlost 2

zvuku ve výbušnině, což není hodnota c=340 m/s, která představuje rychlost zvuku ve vzduchu za stanovených podmínek. [2] 1.3 Stabilita a citlivost výbušnin Stabilita a citlivost výbušnin jsou jedny z mnoha vlastností výbušnin, které charakterizují výbušniny z hlediska toho, jak snadno lze výbušninu iniciovat nebo za jakých podmínek jsou si schopny zachovat své chemické a fyzikální složení. Tyto vlastnosti nám tedy v závěru určují, jak je výbušnina použitelná v praxi z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti. 1.3.1 Stabilita výbušnin Je schopnost výbušniny si zachovávat své fyzikální a chemické vlastnosti v průběhu doby za určitých podmínek. Pro praxi je proto požadována vysoká stabilita, aby nedocházelo k nežádoucím jevům jako jsou požáry, neřízené výbuchy nebo ztráta či změna výbušných vlastností. [3] 1.3.2 Citlivost výbušnin Určuje velikost počátečního impulsu (energie), který je zapotřebí předat výbušnině pro vyvolání výbušné reakce v části výbušiny. Pochod, při němž je výbušnině dodána energie vnějším podnětem, který je potřebný k vyvolání výbuchu, se nazývá iniciace. Tato vlastnost je důležité z hlediska bezpečná manipulace s nimi. [3] Iniciace může být ve formě rázové vlny, detonační vlny, nárazu, tření, nápichu, plamene, elektrické jiskry nebo chemické reakce atd. 1.4 Pracovní schopnost a brizance výbušin Tyto vlastnosti jsou u výbušin důležité z toho důvodu, že nám stanovují sílu působení (velikost destrukčních účinků) na okolí. 3

1.4.1 Pracovní schopnost Vlastnost, která nám vymezuje schopnost výbušin konat práci. Hodnota pracovní schopnosti se může stanovovat podle dvou typů zkoušek zkouška podle Trauzla nebo stanovení relativní pracovní schopnosti v balistickém moždíři. Zkouška podle Trauzla Princip zkoušky je deformování olověného válce o výšce 200 mm a průměru 200 mm. Do válce se vyvrtá díra o průměru 25 mm a hloubky 125 mm. V takovém stavu se válci změří jeho objem vodou. Po změření objemu se do válce vloží náložka o průměru 25 mm a adjustuje se rozbuškou č. 8 Cu. Po výbuchu dojde ke změně objemu válce a znovu se změří jeho objem vodou. Výsledkem zkoušky je rozdíl vytvořeného objemu a objemu původního v cm 3. [3] Pracovní schopnost v balistickém moždíři Balistický moždíř je v principu kyvadlo, kde podle jeho velikosti vychýlení při výbuchu stanovujeme pracovní schopnost výbušiny. Skládá se z nosné konstrukce, výkyvové tyče, nosné tyče, moždíře se střelou, měřidla ve tvaru oblouku se stupnicí s milimetrovým dělením a jezdce. Zkouší se výbušina o hmotnosti 10 g umístěná v cínové dutince. Nálož se adjustuje rozbuškou č. 8 Cu s minimálním 50 cm kusem zápalnice. Náložka musí být umístěna v těžišti hmoždíře (hmotnost moždíře je 315 kg). Výbuch způsobí vymrštění střely z moždíře (hmotnost střely 15 kg) a podle zákona akce a reakce dojde k zpětnému vychýlení moždíře, které se sleduje na jezdci a měřidle. Výsledek zkoušky je vyjádřen v procentech ke 100 % pracovní schopnosti výbušniny zvané trhací želatina s normovaným složením. [3] 1.4.2 Brizance výbušin Se provádí zkouškou podle Hesse a udává nám schopnost tříštit pevná tělesa v přímém styku se zdrojem výbuchu. Zkouška začíná vždy s 10 g zkoušené výbušiny zabalené v papírové dutince o průměru 40 mm. Musí se změřit výška a hustota náložky. Náložka se postaví na zkušební olověný váleček a mezi ně se vloží ocelová destička. Iniciace se provádí rozbuškou č. 8 a vždy na opačné straně k ocelové destičce a zkoušenému olověnému válci. Výsledkem měření je míra stlačení (zmenšení výšky) zkušebního olověného válce. [3] 4

2 Základní členění výbušnin z hlediska použití Druhá kapitola se zabývá základním členěním výbušnin z hlediska jejich způsobu použití. Toto základní rozčlenění nám umožní poznat charakteristické vlastnosti a oblasti jejich použití. 2.1 Střeliviny Střeliviny jsou pevné, kapalné i hybridní látky, které při vlastním hořením uvolňují plyny o vysokém tlaku a teplotě. Díky této primární vlastnosti se používá jako pohon střel tzv. ji uvádějí do pohybu. Nejčastěji jsou vyráběny v práškové formě umístěné v munici jako výmetná slož. [2] Vlastnosti střelivin udává jejich specifické složení, které umožňuje hoření a vždy musí obsahovat složku schopnou okysličení (palivo) a složku okysličující (oxidační činidlo např. O2). To znamená, že pro svou funkci nepotřebují okolní kyslík. Tyto dvě složky se vyskytují vůči sobě ve dvou formách, a to buď v mechanické směsi nebo jsou umístěny v jedné molekule látky. Zástupce prvního typu je například rozmělněná směs pevných látek vůči sobě nerozpustných černý prach, zástupcem druhého typu jsou například bezdýmné střelné prachy. [3] Žádanou vlastností střelivin je jejich proces výbušné přeměny deflagrací, nikoli detonací. Za určitých okolností může například bezdýmný prach detonovat. Tento jev není žádoucí, protože dochází k destrukci okolí, nikoliv potřebnému vymetení hmoty. Černý prach zpravidla nemůže přejít do detonace, jeho účinek je čistě deflagrační. [2] [3] Do této kategorie řadíme historicky nejstarší výbušninu černého prachu, pyrotechnické slože a bezdýmné prachy nitrocelulózové, nitroglycerínové nebo dietylenglykoldinitrátové ( diglykolové ). [1] 2.1.1 Iniciace střelivin a pyrotechnických složí Iniciace střelivin a pyrotechnický složí bývá zpravidla vždy tepelného charakteru, který bývá v některých případech závislý na předešlém mechanickém ději. Iniciaci může představovat působení plamene, jiskry, elektrického proudu, dopad úderníku, jehly nebo tření. Řada střelivin bývá iniciována hořícími pyrotechnickými složemi nebo třaskavinami, 5

které jsou přivedeny k hoření mechanickým (úderník zbraně) nebo elektrickým impulsem (odporový drát pilule). [2] 2.2 Třaskaviny Třaskaviny slouží k iniciací dalších skupin výbušnin, a to z toho důvodu, že se řadí mezi výbušiny přímé. To znamená, že to jsou velmi citlivé výbušiny, kde k jejich iniciaci stačí dodání malého množství energie nevýbušného charakteru, jako je třeba působení plamene, tepla, nápichu, tření nebo el. jiskry. [2] V závislosti na typu třaskaviny a vnějších podmínkách (konstrukce obalu utěsnění a hustota třaskavin) buď daná třaskavina pozvolna přechází z deflagrace do detonace anebo prakticky ihned detonuje. Působení plamene je vhodné u zápalkových a roznětných složí, které iniciují střelivinu nebo pyrotechnickou slož. Působení rázové vlny je žádoucí k iniciaci detonace trhavin a je výstupním impulsem rozbušek. [2] [3] I přes fakt, že jsou schopny detonovat o rychlosti až 5500 m.s -1, tak je jejich pracovní schopnost, brizance i detonační rychlost nižší než u trhavin. [1] Nejpoužívanější průmyslově vyráběné třaskaviny jsou fulminát rtuťnatý (třaskavá rtuť, azid olovnatý, trinitroresorcinát olovnatý (tricinát olovnatý), guyanylnitrosaminguanyltetrazen (tetrazen) a pikrát olovnatý. [1] Mezi improvizované třaskaviny, které lze snadno vyrobit i doma patří třaskaviny aceton peroxidu (TATP, DADP) nebo Hexamethylentriperoxodiamin HMTD. [2] Triaceton triperoxid (TATP) byl zneužit k teroristickým útokům 13. listopadu 2015 ve Francii, v Londýně 2005, 2017 a Bruselu 2016. 2.2.1 Iniciace třaskavin Jak bylo zmíněno výše, třaskaviny jsou velice citlivé výbušiny reagující na všechny možné druhy iniciačních forem. Při manipulaci s těmito látkami je proto potřeba dbát zvýšené opatrnosti. [2] 6

2.3 Pyrotechnické slože Jsou to mechanické směsi okysličovadel, paliv a dalších pomocných látek pojiv, efektivních složek, flegmatizátorů, stabilizátorů apod., které po vhodné iniciaci spolu exotermicky reagují ve formě požadovaných efektů (záblesk, rána, tvorba barevného dýmu apod.). Jednotlivých efektů se dosahuje vhodným zvolením jednotlivých složek slože. Požadovanou vlastností složí při jejich přeměně je zůstat v procesu hoření. Pyrotechnická slož může za určitých podmínek přejít z procesu deflagrace do detonace. Může se jednat například o uzavřené zábleskové slože obsahující chlorečnany s práškovými kovy. [2] Pyrotechnické slože se rozdělují na: [2] Osvětlovací slože Využití k osvětlené terénu v noci nebo signalizačním účelům. Zde je kladen požadavek na maximální svítivost při hoření pyrotechnické slože. Signální slože Cílem je vytvořit barevně hořící plamen, tak aby ji byl schopen pozorovatel rozeznat. Zábleskové slože Vytvářejí záblesk a jsou obsaženy ve vojenských výbuškách. Požadavek je zde především kladen na to, aby slož hořela vysokou rychlostí, z toho důvodu se slož nelisuje, ale je zachován práškový stav. Stopové slože Užívá se ve vojenské pyrotechnice pro zviditelnění dráhy letu a dopadu střely. Slož je nalisována na dně střely. Používá se jen červených hořících složí, obdoba signálních složí. Dýmové slože Se používají k maskovacím manévrům (jednotek, techniky) nebo k signalizačním účelům. Zápalné slože Slouží k zapálení cílů (objektů, lidí, nádrží) a využití nacházejí z pravidla jen ve vojenské oblasti. Patří sem např. termit Al(palivo)/Fe2O3 (okysličovadlo). Zpožďovací slože Se využívají v zapalovačích nebo elektrických rozbuškách. Jedná se o časové zpoždění mezi okamžikem iniciace slože a jeho kompletním prohořením. Požadavek je zde kladen na konstantní rychlost hoření. Zážehové slože Slouží k zažehnutí méně citlivých pyrotechnických složí. Výbornou zážehovou složí je například černý prach. 7

2.3.1 Okysličovadlo Okysličovadlo slouží ve směsi k tomu, aby slož hořela bez nutnosti přístupu vzdušného kyslíku. Okysličovadlo musí obsahovat oxidující složku jako je například kyslík, okrajově v některých případech chlor nebo fluor. Důležitým parametrem pro okysličovadlo je vysoký podíl tzv. aktivní oxidující složky, což je ta část složky, která se spotřebuje pro oxidaci paliva hoření. Podle toho, jakým způsobem se okysličovadlo rozkládá můžeme poznat jaká část se uplatní k oxidaci. Jedním z příkladů může být dusičnan draselný (KNO3) a chlorečnan draselný KClO3: [2] 4 KNO3 2K2O + 2 N2 + 5 O2 2 KClO3 2 KCl + 3 O2 Z rovnic vyplývá, že při rozpadu dusičnanu draselného dochází z části kyslíku k tvorbě oxidu draselného. U chlorečnanu draselného vzniká pouze kyslík samotný a chlorid draselný. [2] Pokud bychom si spočítali kyslíkovou bilanci pomocí molárních hmotnosti, tedy kolik kg O2 vznikne např. na 100 kg oxidovadla při výbuchovém rozkladu, zjistili bychom, že u dusičnanu vznikne 396 kg a u chlorečnanu 392 kg. Díky těmto podobným vlastnostem chlorečnanu byl v minulosti dáván jako náhrada za dusičnan v černém prachu, ale díky vysoké citlivosti chlorečnanu v prachu, především při styku se sírou, docházelo k častým nehodám. [4] Další nejčastěji užívanými okysličovadly v pyrotechnických složích jsou: [2] dusičnany NaNO3, Ba(NO3)2, Sr(NO3)2 chloristan draselný KClO4, chloristan amonný NH4ClO4 oxidy těžkých kovů oxid olovnato olovičitý Pb3O4, oxid bismutitý Bi2O3 a oxid železitý Fe2O3 (termit) chromany těžkých kovů chroman barnatý BaCrO4 a chroman olovnatý PbCrO4 peroxid barnatý BaO2 8

2.3.2 Paliva Jako paliv se využívá anorganických a organických látek. Mezi anorganické látky patří kovy (hořčík, hliník, jejich slitiny, zirkon, titan, bor, železo a další), polokovy (křemík, telur), nekovy (fosfor, síra, uhlík) a sirníky (sirník antimotý a antimoničný, sirník arzenitý dvojsirník železnatý pyrit). [1] Práškové kovy a jejich slitiny jsou využívány u pyrotechnických složí, kde je třeba docílit vysoké rychlosti hoření a teplot (signální, zábleskové a osvětlovací slože, termity). Tam, kde není třeba vysokých teplot a vysoké rychlosti přeměny hoření se používá organických paliv. Zde se používají uhlovodíky alifatické a aromatické řady a jejich směsi (benzín, petrolej, nafta, benzol, vazelína), uhlohydráty (škrob, mléčný a řepný cukr, celulóza dřevěné piliny, papír) a organické látky jiných typů. [1] 2.3.3 Pojiva Jedná se o pomocnou látku přidávanou do pyrotechnicky složí kvůli zvyšování mechanické pevnosti výlisku slože nebo k zamezení přístupu vlhkosti. V civilní pyrotechnice dovážené z Číny se využívá druhů polysacharidů škrobu nebo dextrinu. Jako dalších pojiv se využívá například fermeže, šelaku, nitrocelulózy, kalafuny, různých asfaltů, pryže, arabské gumy, kalafuny, silikonové a minerální oleje, vosku, vazelíny. [1] [2] 2.3.4 Efektivní složky Efektivní složky v pyrotechnické složí zapříčiňují vznik požadovaných efektů při hoření slože. Pro barvení plamene se používají soli stroncia, barya, mědi, sodíku a vápníku. U dýmových složí to jsou organická barviva, která při hoření sublimují (mění skupenství z pevného na plynné) a později při zpětné desublimaci vzniká dým. 2.3.5 Flegmatizátory a stabilizátory Tyto látky slouží v pyrotechnické složí ke snížení citlivosti = flegmatizátory nebo ke zvýšení chemické stability = stabilizátory. Jako flegmatizátorů se užívá stearát hořečnatý, grafit, vazelína, oleje a další. 9

2.4 Trhaviny Jedná se o skupinu organických nebo anorganických látek projevujících se nejsilnějšími výbušninářskými účinky na okolí při jejich výbuchové přeměně. Pro jejich vlastnosti se využívají buď v průmyslu nebo ve vojenství. Trhaviny se řadí do skupiny výbušnin nepřímých, tzn, že pro jejich iniciaci je zapotřebí detonace jiné výbušniny detonace rozbuškou a u méně citlivých výbušnin se provádí detonace počinovými náložkami, které obsahují více citlivé trhaviny, iniciovatelné např. rozbuškou. [1] [2] Trhaviny lze klasifikovat do několika skupin z nich může být dělení například podle místa a účelu použití nebo podle stavby či chemického složení trhavin. Klasifikace trhavin z hlediska místa a účelu použití: [1] [2] [3] 1. Průmyslové trhaviny I. Pozemní trhací práce hornin na povrchu (těžba), stavebnictví (úprava terénu, destrukce staveb), zemědělství a lesnictví (dobývání kořenů), zpracování kovů (tváření, svařování, vytvrzování). II. Důlní při těžbě nerostných surovin těžba ropy nebo zemního plynu. 2. Vojenské trhaviny plnění střel, granátů, min, leteckých bomb, raketových hlavic a jiné munice trhací nálože pro destrukční práce 3. Další použití počinové nálože, náplně bleskovic Klasifikace trhavin z hlediska jejich struktury: [1] 1. Individuální chemické sloučeniny I. Anorganické látky Dusičnan amonný, Chloristan amonný 10

II. Organické látky látky obsahující v molekule zpravidla uhlík, vodík, dusík a kyslík. i. nitrolátky skupina NO2 je vázána na uhlík aromatické trinitrotoluen (tritol), nitrometan, trinitrofenol, trinitrobenzen, trinitronaftalen alifatické nitrometan ii. dusičné estery skupina -NO2 je vázána na čtyřvazný uhlík prostřednictvím dvouvazného kyslíku nitroglycerin nitroglykol nitrocelulóza pentrit iii. nitraminy skupina NO2 je vázána na trojvazný dusík hexogen nitromočovina nitroguanidin 2. Směsi I. Směsi obsahující látky, které samy o sobě nejsou výbušné Černý prach (dusičnan draselný, síra a uhlík) Pyrotechnické slože schopné detonovat (okysličovadlo + palivo) II. Směsi, kde je minimálně jedna složka výbušná např. trhaviny, ke kterým jsou přidávány flegmatizátory pro snížení citlivosti, pojiva pro zvýšení stability apod. hexogen vosk pentrit vosk tritol hliník III. Směsi, kde je každá látka výbušná hexogen tritol pentrit tritol 11

Obrázek 1: Typy organických výbušnin [zdroj vlastní] 12

3 Aerosolové výbušné směsi Jedná se o vytváření směsi především snadno dostupných hořlavých uhlovodíků, které se vzduchem mohou vytvářet výbušné koncentrace. Palivo zde neobsahuje ve své molekule okysličovadlo, a proto nemůže vybuchovat nebo hořet bez přítomnosti vzdušného kyslíku. Protože je k oxidaci využíváno kyslíku z okolního prostředí, je i uvolněná energie vztažená na hmotnost paliva vyšší než u klasických výbušin. Pokud jde o detonační rázovou vlnu aerosolových výbušných směsí, tak ta obecně disponuje s nižšími maximálními tlaky než u klasických výbušin. Rázová vlna se šíří rychlostí 1500 3000 m.s -1. Aerosolová výbušná směs má větší statické a dynamické impulsy díky nimž, je schopna zasáhnout při stejném množství jako klasická výbušina 2.7krát větší plochu svými účinky. [1] Jedná se především o plyny snadno dostupné, uchovávané v tlakových lahvích jako jsou propan-butanové směsi (LPG), zemní plyn (CNG), acetylen, vodík apod. Lze je zneužít buď, že se snažíme dosáhnout výbuchu pomalým mícháním plynu se vzduchem v okolním prostředí. Zde je důležitým parametrem těchto látek mez výbušnosti. Čím větší je tento rozsah, tím směs snáz vybuchuje. Tento parametr určuje poměr plynu se vzduchem a je vymezena dolní a horní mezí výbušnosti. Může se jednat o úmyslné vypouštěním tlakových lahví, narušení vedení zemního plynu v inženýrských sítích a následné nahromadění plynu v objektech, ve sklepení apod. Při dosahování výbuchových parametrů záleží také na hustotě hořlavého plynu, velikosti okolního prostředí a způsobu odvětrání. K iniciaci takto výbušné směsi stačí minimální množství energie ve formě např. el. jiskry. Příkladem takového to útoku může být exploze ze dne 17. února 2013 panelového domu ve Frenštátě pod Radhoštěm. Dolní mez výbušnosti Představuje nejnižší možnou koncentraci hořlavé látky se vzduchem, při které je schopna ještě vybuchovat. Horní mez výbušnosti Ta představuje nejvyšší možnou koncentraci hořlavé látky se vzduchem při, které je směs schopná vybuchovat. Druhým způsobem zneužití může být umístění nosičů (tlakových lahví) k nástražnému výbušnému systému, který při výbuchu působením tepla nebo fragmentů poškodí tlakovou láhev hořlavého plynu, která následně může vybuchovat nebo začít hořet a zvyšovat účinky výbuchu. 13

4 Významné historické události související s použitím improvizovaných výbušin V této kapitole jsou vypsány vybrané významné události, které se staly v minulosti v zemích západní Evropy. Ty jsou častým cílem Islámsko-fundamentalistických nebo etnicko-nacionálních teroristických skupin, využívajících pro dosažení svých politických, náboženských a dalších cílů útoků na veřejné prostory s výskytem velkého množství civilistů. Zbraně a prostředky, které skupiny používají k útokům nejsou finančně nákladné, jsou snadno dostupné nebo technicky nenáročné na vlastní výrobu v domácích podmínkách. Takovými zbraněmi mohou být např. improvizované výbušniny, střelné, sečné zbraně, nebezpečné chemické látky, dopravní prostředky sloužící k nárazu do určitých cílů (davu, budovy). Zde jsou tedy uvedeny bombové útoky, které charakterizuje vysoká míra destrukčních účinků na okolí počet usmrcených, raněných osob apod. Události se dále vyznačují značným množstvím informací o použité výbušnině nebo skupině výbušnin. Tato informace nám později poskytne základ pro řešení dostupnosti improvizovaných výbušnin nebo jejich prekurzorů v České republice. 4.1 Události ve Francii Rok 1983, Paříž, letiště Orly Dne 15. července roku 1983 došlo k předčasnému výbuchu NVS na zavazadlové rampě v prostorech pro check-in (odbavení zavazadel) tureckých aerolinií. Exploze zabila 8 osob a dalších 55 bylo zraněno. NVS byl sestaven podomácku a obsahoval půl kilogramu Semtexu (vyrobeno v ČSR) napojeného na 3 plynové láhve. Ty způsobily značné popáleniny na obětech a zvýšily účinek výbuchu. Za útokem stála Arménská militantní organizace ASALA. [17] 25. červenec, stanice metro Saint-Michel Výbuch NVS se stal v 6 voze linky metra B příměstské sítě spojující mezinárodní letiště Charles de Gaulle a terminál Gare du Nord vlaky Eurostar z Londýna s centrem Paříže. Podle odhadů odborníků byl NVS umístěn pod sedadlem ve voze a obsahoval časovací zařízení, které iniciovalo výbuch 3-4 kilogramů výbušnin typicky používané používané pro NVS v automobilech. Výbuch zabil 4 osoby a 62 osob zranil. [18] [19] 14

17. srpen 1995, Arc de Triomphe Výbuch nastal v blízkosti památníku zvaného Vítězný oblouk. Tento památník je hojně navštěvován turisty z celého světa a lze předpokládat vysokou kumulaci osob během jakékoliv doby. Vyšetřovatelé zjistili, že za výbuch může nejspíš butanová tlaková láhev umístěná, v čase před výbuchem, v odpadkovém koši a naplněná šrouby a hřebíky. Na následky výbuchu nikdo nezemřel, zraněno bylo 17 osob. [20] 26. srpen 1995, vlak u města Lion Tohoto dne byla nalezena a zneškodněna bomba na vysokorychlostní železniční trati poblíž Lionu. Na bombě byly nalezeny otisky prstů Boualem Bensaïd a Khaleda Kelkala, který byl 29. srpna zastřelen, a to způsobilo další motiv pro bombové útoky. [23] 3. říjen, obchod na 11th arrondissement v Paříži Bombový útok, který zranil 3 osoby. [23] 7. říjen 1995, škola Jewish v Lyonu Výbuch výbušniny umístěné v kufru osobního automobilu zaparkovaného zhruba 18 m od budovy školy. Výbuch zranil 14 osob. [21] 6. říjen 1995, metro Maison Blanche Sedmý teroristický útok za použití podomácku zkonstruované výbušniny se stal v blízkosti metra Maison Blanche. Útok bombou představoval symbol dne pohřbení Khaleda Kelkala, který byl zastřelen při útěku jako osoba podezřelá z předešlých bombových útoků ozbrojenými silami Francie. Pro bombu bylo využito válcové tlakové nádoby plynu obsahující šrouby a hřebíky. U zbytků bomby byl nalezen zbytek budíku a baterie. Na následky výbuchu bylo 13 zraněných. [24] 18. říjen 1995, exploze ve voze metra Bomba vybuchla v 7:05 místního času, když vlak cestoval rychlostí 60 km/h v tunelu mezi stanicemi metra Saint Michel a Orsay Museum na linii C. Policie našla ve voze pozůstatky kuchyňské plynové lahve o objemu 3 kilogramů, na které byla umístěna výbušnina se šrouby sloužící jako šrapnely. Následky výbuchu bylo zraněno 29 osob. [22] 3. prosinec 1996 - Bomba explodovala na palubě vlaku v Paříži, když dorazila do stanice Port Royal. Při útoku bylo usmrceno čtyř osob a zraněno přes 80 osob. Výbuch byl způsoben plynovou tlakovou lahví o objemu 15 kilogramů opatřenou hřebíky pro zesílení účinku. Útok je přisuzován Alžírským extrémistům, díky podobnosti útoku z roku 1995. [27] [28] 15

Teroristické útoky v Paříží 13. listopadu 2015 - Teroristé provedli sérií útoků, při kterých zemřelo 130 lidí a dalších 413 osob bylo zraněno. Konkrétně se jednalo o čtyři cílené sebevražedné bombové atentáty a o šest útoků spáchaných střelnými zbraněmi s cílem zabít co největší množství osob. Útoky byly provedeny v místech fotbalového stadionu při zápasu Francie Německo, rušných ulicích, restauracích a v koncertní hale při koncertu skupiny Eagles of Death Metal. Množství zabitých osob bombovými atentáty bylo ve srovnání s obětmi střelby zásadně menší, jednalo se pouze o 8 osob, včetně 7 teroristů. Útočníci měli na sobě výbušné vesty obsahující sloučeninu TATP (triaceton triperoxid) z peroxidu vodíku. [25] [26] 4.2 Události v U.S.A 26. únor 1993, WTC New York Výbuch nákladního automobilu v druhém podlaží suterénu pod obchodní věží číslo jedna. Při výbuchu bylo zabito 6 osob a přes 1000 osob bylo zraněno. Výbuch vytvořil kráter o průměru 46 m a hloubky o 5 podlažích, to způsobilo roztrhání kanalizace, vodovodů a odpojení elektřiny. Z toho lze usuzovat, že výbušnina disponuje vysokou brizancí. Na základě šetření se došlo k závěru, že nákladní automobil byl naplněn zhruba 544 až 680 kg nitrátu močoviny, kterou pachatelé vyráběli v pronajaté garáži. Dále do vozu naskládali tlakové nádoby s vodíkem pro zesílení účinku. [31] [32] 27. červenec 1996, Olympijský park v Atlantě Tohoto dne se připravoval park na pořádání koncertu skupin Jack Mack a the Heart Attack. Útočník Eric Robert Rudolf umístil svůj batoh s třemi trubkovými bombami naplněné střelným prachem a 2,5palcovými ocelovými hřebíky na zem pod lavici v blízkosti koncertního pódia u zvukové věže. Před explozí nastavil útočník čas exploze pomocí budíku Westclox na 55 minut a odešel. NVS se dále skládal z 6 V baterie Eveready zapojené s raketovým zapalovačem. Při explozi zahynula jedna osoba a 111 osob bylo zraněno. [33] Rok 1995, Oklahoma Dne 19. dubna explodoval nákladní automobil zaparkovaný před federální budovou Alfreda P. Murraha. Tento bombový útok je výjimečný v tom, že výbuch měl obrovskou schopnost brizance na okolí. Výbuch strhl severní část budovy do tvaru půl měsíce a v místě exploze vytvořil kráter o průměru 10 m a hloubce 2.5 m. K výbuchu bylo připraveno 2267 kg dusičnanu amonného smíchaného s nitrometanem a 16

jedná se o výbušinu zvanou ANNM. Na následky přímé exploze a jejich sekundárních (zřícení budovy, segmenty) účinků zemřelo 168 lidí a více než 650 lidí bylo zraněno. [47] Rok 2013, Bostonský maraton Dne 17. dubna během Bostonského maratonu vybuchly dva NVS systémy, které způsobily smrt třech osob a přes 260 osob bylo zraněno. Vyšetřování zjistilo, že NVS obsahoval kuchyňský tlakový hrnec, který obsahoval základní směs výbušnin s iniciační zařízením, hřebíky a kuličky z ložiska pro zvýšení účinku na okolí a neurčený typ časovacího zařízení. Výbuch byl přisuzován výbušině nevojenského charakteru s malou výbuchovou rychlostí a podle odborníků se jednalo buď o pyrotechnickou slož se zábavné pyrotechniky, chlorečnan s cukrem nebo střelný prach. U útočníků byl zajištěn stažený internetový magazín psán anglicky vydaný Al Káidou, kde je doslovný návod pro výrobu totožného NVS. [29] [30] Viz. Příloha č. 1 4.3 Události ve Španělsku 19. červen 1987, Obchodní centrum Hipercor Útok proveden baskickou separatistickou teroristickou organizací (ETA), která použila podomácku vyrobené 200 kg výbušné směsi složené z 30 kg Ammonalu/Tanneritu, 100 litrů benzínu a neurčitého množství lepidla a mýdlových vloček. Tuto směs vložili do plastových bubnů a spolu s ukradeným automobilem jej umístili do prvního patra garáže obchodního centra. Jako iniciační zařízení použili zřejmě mechanický časovač. Výbuch zabil 21 osob a 45 osob bylo zraněno. [34] 11. prosinec 1987, kasárny v Zaragoze Bombový útok proveden znovu skupinou ETA, která umístila okolo 250 kilogramů stejné výbušné látky jako v minulé události a to Ammonalu/Tanneritu. Při tomto výbuchu znovu automobil sloužil jako přepravní prostředek, akorát bylo použito jiného iniciačního systému, podobnému jako je používán u ručních granátů: při vytažení pojistného kroužku se uvolnil úderník, který dopadl na zápalku a ta zapálila tři kusy knotu. Exploze nastala zhruba po jedné minutě a 50 sekundách. Výbuch zabil 11 osob a dalších 36 zranil. [35] [36] 11. březen 2004, Madrid, výbuch vlaků Cílený teroristický útok radikálních islamistů skupiny Al-Kajda zaměřený na vlaky v Madridu. Při tomto útoku explodovalo celkem 10 nastražených bomb z celkových 13 uložených celkem ve 4 vlacích. Čas exploze byl nastaven vždy na dobu, aby se vlak nacházel ve stanici, kde do něj mohou vstupovat a 17

nastupovat osoby a maximalizoval se účinek výbuchu. Zbylé tři nevybuchlé nástražné zařízení byly řízeným a bezpečným způsobem odpáleny zasahujícími složkami. Čas odpalu u těchto tří NVS byl zřejmě nastaven, tak aby výbuch zasáhl později i záchranné složky. Na 13 NVS bylo použito asi 10 kilogramů dynamitu typu GOMA-2 ECO, které byly umístěny v batozích spolu s šrapnely, detonátorem, časovačem a mobilním telefonem. Mobilní telefon díky zabudovanému budíku sloužil jako zařízení k nastavení doby do exploze. Výbuch vzal život 191 lidem a zranil jich přes 2000. [37] [38] [39] 4.4 Události ve Velké Británii 21. prosinec 1988, Pan Am Flight 103 Letadlo této linky cestovalo z Londýna do New Yorku, ale během této části letu došlo k jeho výbuchu nad Skotskem ve výšce 31000 stop, 38 minut po vzletu z letiště Heathrow. Při katastrofě zahynulo 270 osob, z toho 11 osob bylo zasaženo na zemi v městě Lockerbie trosky padajícího letadla. Vyšetřování zjistilo, že letoun byl zničen méně než 1 librovou plastickou trhavinou Semtex vyrobenou v Československu. Jednotlivé části improvizovaného výbušného zařízení bylo ukryto v kazetovém rádiu Toshiba a byl iniciován barometrickým sensorem k detekci konkrétní nadmořské výšky. Celý systém byl potom uložen v klasickém zavazadle značky Samsonite, který byl uložen v zavazadlovém prostoru na palubě letadla. Z útoku byli obviněni dva příslušníci státní zpravodajské Libanonské služby, kde jeden z nich byl v roce 2001 odsouzen za vraždu 270 lidí. [45] V roce 1990 Československý prezident Václav Havel prozradil, že jeho země během bývalé komunistické vlády zásobila Libanonskou vládu 1000 tuny Semtexu. Prakticky nedetekovatelnou výbušninu, o které se domnívá, že byla použita při letu. [46] 7 červen 2005, Londýnské bombové útoky Jedná se o čtyři sebevražedné bombové útoky členů teroristické organizace Islámského státu. Tři z bombových útoků byly spáchány ve třech jedoucích podzemních vlacích v čase okolo 8:49 těsně za sebou a čtvrtý bombový útok se stal v dvoupatrovém autobuse v 9:47. Vyšetřovatelé našli u útočníků doma stopy po výbušnině triaceton triperoxid a potvrdili její použití při útocích. Bombové útoky zabily 52 osob a stovky osob zranily. [40] [41] 22. květen 2017, Manchester Arena Tohoto dne došlo k sebevražednému bombovému útoku Salmenem Abedim na přeplněném popovém koncertu zpěvačky Ariany 18

Grande. Útočník použil improvizovanou výbušinu triaceton triperoxid (TATP), takovou, která byla použita v Paříži 2015. Výbušnina byla uložena v lehkém kovovém kontejneru a jako zdroj el. energii byla použita olovněná 12 V baterie Yuasa 2,1 Ah. Podle získaných fotografií se zdálo, že rozbuška má na jednom konci obvodovou desku. Šrouby a hřebíky byly umístěny okolo výbušiny. To vše přenesl v modrém ruksáku značky Karrimor. Abedi nastavil čas výbuchu 22:30 a v čase exploze stál uprostřed davu. Na účinky exploze zemřelo 23 osob včetně útočníka. [42] 4.5 Událost v Belgii bombové útoky v Bruselu Dne 22. března 2016 došlo v Bruselu k třem sebevražedným bombovým útokům, kde dva z nich se udály na Bruselském letišti a jeden ve stanici metra. Tento den se stal nejhorším teroristickým útokem v historii Belgie. Při útoku zemřelo 35 osob včetně útočníků a více než 300 osob bylo zraněno. Při prohlídce domu prvního útočníka byl nalezen batoh naplněný 15 kg triacetonu triperoxidu (TATP). Dále byly nalezeny prekurzory potřebné k výrobě TATP - 150 litrů acetonu a 30 litrů peroxidu vodíku. [43] [44] 4.6 Události v České republice Použití NVS v České republice teroristickými organizacemi, jako jsou Islámské teroristické skupiny, etnicko nacionální (ETA, IRA), které mohou za většinu výše zmíněných útoků, není u nás známá. Všeobecně platí, že Česká republika je útoky jakýchkoliv teroristických skupin prozatím opomíjená. Pokud se jedná o použití NVS v České republice, tak jedná se především o trestné činy organizovaných zločineckých skupin nebo jednotlivců, které takovéto zařízení využívají pro zbavení nepohodlných osob nebo poškozování majetku. To platí i pro jiné typy teroristických útoků např. střelba do civilistů, najetí dopravním prostředkem do davu, sečný útok apod. Rok 1993, Praha Ďáblice Amatérsky vytvořená trubková bomba explodovala před bytem podnikatele. Jako obal pro výbušninu (střelný prach) a hřebíky sloužila kovová roura odpálena elektrickým roznětem. [1] Rok 1995, Chrudim Improvizované výbušné zařízení vypadlo z projíždějícího vozu a byl nalezen kolemjdoucími. Zařízení se skládalo z pouzdra na kruhovém magnetu, olověných kuliček, digitálním časovacím zařízením, elektrickou baterií a podomácku 19

vyrobenou výbušninou typu hexamethylentriperoxidiaminu (HMTD), která je podobná výrobou i vlastnostmi výbušnině TATP. [1] Rok 1998, Cetkovice Použití aerosolového výbušného systému ve formě propanbutanové láhve nastraženou před garáží podnikatele Paroulka. [1] Rok 1998, České Budějovice Výbuch a požár způsobený politím vozidla hořlavou látkou s nízkou teplotou vzplanutí (např. benzín) a odpálením pomocí NVS uloženým pod levou částí vozidla. [1] Únor 2013, Frenštát pod Radhoštěm Při tomto činu pachatel použil jako hořlavý nástražný systém přívod zemního plynu do domu. Pachatel Antonín Blažek (57 let) zalomil klíče ve vstupních dveří s cílem zabránit úniku osob z domu. Ve svém přízemním bytě pustil plyn nebo narušil plynové potrubí a potom v suterénu domu z demontoval kuželový ventil hlavního uzávěru plynu. Zemní plyn se šířil rychle ve společných prostorách chodby směrem vzhůru. Iniciace plynu byla potom způsobena zapáleným sporákem, požárem založený u něj v bytě nebo škrtnutí zapalovačem. Při výbuchu zemřelo 6 osob včetně pachatele a 11 bylo zraněno. Dům byl explozí značně zničený a musel být zbourán. [48] 4.7 Seznam zjištěných výbušin vyskytující se v událostech Pro lepší přehlednost je v tabulce 1 seznam všech látek, které byly použity nebo mohly být použity při událostech vypsaných v této kapitole. Tato tabulka bude sloužit pro pozdější zkoumání látek, jejich vlastností, způsobu výroby a dostupnosti prekurzorů v České republice. Díky nízké četnosti útoků s konkrétními látkami, různým okolnostem, které se staly během útoku nelze konkrétně jmenovat nejúčinnější improvizovanou výbušninu pro páchání trestné činnosti. Ve zjišťovaných událostech byla použita nejčastěji jako výbušnina TATP. Průmyslové trhaviny nebudou dále v diplomové práci řešeny, jelikož jejich výroba je značně složitější. Jedná se o směsi individuálních trhavin, flegmatizátorů, stabilizátorů apod. Aeorosolové hořlavé směsi byly při událostech použity nejčastěji a jedná se o velmi účinný, snadno dostupný prostředek k výrobě nástražných hořlavých systému. Nicméně se tato diplomová práce jimi nebude nadále zabývat, protože se jedná o jinou skupinu látek a popis jejich problematiky je dalším tématem pro diplomovou práci. Pokud se při hledání informací naleznou další látky snadno dostupné pro domácí výrobu budou v této kapitole zařazeny taky. 20

Tabulka 1: Zjištěné výbušné prostředky při zkoumaných událostech [zdroj vlastní] typ výbušniny použité výbušniny země použití třaskavina triaceton triperoxid (TATP) hexamethylentriperoxidiamin HMTD Velká Británie, Belgie, Francie Česká republika sůl kyseliny dusičné trhavina střeliviny amonledkové trhaviny pyrotechnické slože průmyslová trhavina Aeorosolové směsi nitrát močoviny černý prach bezdýmný prach Dusičnan amonný + nitromethan Amonal delaborovaná pyrotechnika chlorečnan s cukrem GOMA-2-ECO Semtex benzín propan-butan vodík U.S.A U.S.A U.S.A U.S.A Španělsko U.S.A U.S.A Španělsko Velká Británie Česká republika Francie, ČR U.S.A 21

5 Podrobný popis Kapitola se zabývá podrobným popisem látek z jištěných z událostí v kapitole číslo pět a látkami, které byly zjištěny při pozdějším ohledání v dostupných zdrojích (internet, odborná literatura apod.). 5.1 Černý prach Černý prach je nejstarším známým druhem výbušiny, který se svými vlastnostmi může řadit jak mezi střeliviny, tak trhaviny a má proto mnoho využití. Díky své historii a široké oblasti použití má i mnoho dostupných informací. například v internetových článcích, které odkazují i na amatérskou výrobu. 5.1.1 Historie Černý prach se používal již v období před našim letopočtem v Číně nebo Indii. Písemný doklad o příchodu Černého prachu do Evropy potvrzuje literární dílo františkánského anglického mnicha Rogera Bacona z roku 1242. V tomto díle popsal projevy černého prachu jako létací oheň, který napodobuje blesk a hrom a dokonce zde uvádí recept na přípravu směsi jako takové: vezmi 7 dílů ledku, 5 mladého lískového dřeva a 5 síry, a znáš-li toto umění, vyvoláš hrom a zničení. V této době se používala směs především ve vojenství jako pohon střel jednoduchých střelných zbraní nebo děl (střelivina). Později se směs zavedla i k trhacím pracím v hornictví, lomařství a při stavbách komunikací. V roce 1627 poprvé použil černý prach Kašpar Weindl v Bánské Štiavnici na Slovensku k rozpojování hornin. [4] Z období, kdy byl černý prach nalezen a dále vyráběn lze usoudit, že jeho výroba byla velmi primitivní. Zpravidla byla spojena se získáním ledku vyluhováním (ve vodě) dobře uložené směsi hnoje nebo kompostu s dřevěným popelem a síry. Síra se dolovala dávno před objevem prachu, a tak ji nebylo problém do směsi dosadit. Rozmělnění, roztřídění směsi probíhalo ručně v kamenných hmoždířích a za použití sít a mísily se bez jakékoliv další operace. [4] Později se dusičnan draselný získával z dusičnanu sodného NaNO 3 (chilský ledek, který je požíván také jako okysličovadlo v pyrotechnických složích. [4] 22

5.1.2 Vlastnosti Černého prachu V České republice vyrábí černý prach firma Explosi a.s. pod výrobním názvem VESUVIT a jedná se nejčastěji o mechanickou heterogenní směs v poměru 75 % dusičnanu draselného (oxidovadlo), 15 % dřevěného uhlí (palivo) a 10 % síry (palivo). Vlastnosti černého prachu, které rozhodují o jeho praktickém použití nebo druhu jsou dány především velikosti zrna. Jemnozrnné prachy se používají pro ruční střelné zbraně, hrubozrnný pro náplně zápalnic a nábojů dělostřelecké munice a velmi hrubozrnný pro trhací práce. Černý prach nedetonuje a jeho účinek je posuvný, deflagrační. V otevřeném prostředí směs prakticky normálně hoří, ale v uzavřeném prostoru vlivem nízkého odvodu tepla se rychlost hoření zvyšuje až 100krát. Z důvodu velkého množství jedovatých zplodin při jeho výbušném rozkladu se nesmí použít při podzemních trhacích pracech vzhledem k velkému množství vznikajících jedovatých zplodin. [3] [5] Vlastnosti černého prachu: [3] zažehuje se zápalnicí nebo elektrickým palníkem vysoce citlivý na plamen nebo jiskru, vznítí se i jiskrou statické elektřiny citlivý ke tření chemicky stabilní hydroskopický, vlhne a spotřební doba je zhruba 1 rok zdraví není škodlivý vybuchuje zahřátím na teplotu 270 až 300 C citlivost k nárazu kladivem o hmotnosti 2 kg a dopadu z výšky 75 až 100 cm rychlost explozivního hoření do 500 m.s -1 hustota je 1,5 až 1,85 kg/l měrný objem plynů - 280 l/kg [3] 5.1.3 Výroba černého prachu Vzhledem k charakteru látky (směs) se průmyslová a improvizovaná výroba černého prachu příliš neliší. Princip je založen na drcení, mletí jednotlivých komponentů a následné vytvoření směsi. Prvním krokem improvizované výroby je získání tří základních prekurzorů černého prachu. Vyrobit černý prach není složité a zvládne to prakticky každý kdo zná poměr směsi 23

a nutné suroviny pro jeho výrobu. S největší pravděpodobností se, ale bude jednat spíš o pyrotechnickou slož než černý prach s vlastnostmi trhaviny. Značnou překážkou pro amatérskou výrobu je dokonalé vytvoření homogenní směsi. To může být způsobeno nedokonalým namletím nebo nadrcením částic. Dále je zapotřebí při samotném procesu míchání směs navlhčit vodou, která slouží jako částečné rozpouštědlo jednotlivých látek. V takovém stavu se daleko lépe vytvoří homogenní směs. Na závěr je potřeba celou směs řádně vysušit, aby chovala co nejmíň vlhkosti. Pokud se nevytvoří taková to směs, často může při manipulaci s ní docházet k rozvrstvení směsi vlivem rozdílné hustoty látek. Dalším problémem je hygroskopičnost a nedokonalé usušení směsi, To vše může mít za následek snížení citlivosti nebo rychlosti hoření. 5.1.4 Prekurzory černého prachu Dusičnan draselný Čistý dusičnan draselný má oxidující vlastnost, což znamená, že při styku s palivem vyvolává vysoce exotermickou reakci, a proto se přidává také do černého prachu a dalších pyrotechnických složí. Dusičnan draselný spadá pod nařízení EU č. 98/2013 jako látka spadající pod skupinu podezřelých transakcí. To znamená, že prodejce má právo odmítnout prodej kupující osobě z důvodu podezření zneužití látky k nelegální činnosti. Podezřelá transakce může být například nákup nadměrného množství této látky. Nicméně zákon nespecifikuje konkrétní podmínky pro podezřelý nákup, a proto je to čistě na úvaze prodejce. Prakticky to znamená, že černý prach je k dostání komukoliv. Nejjednodušší způsob získání dusičnanu draselného poskytují internetové e-shopy, které nabízejí téměř čistý dusičnan draselný v práškové formě například v 1 kg balení zhruba za 85 kč. Dále je však dostupný i v balení 5, 10 nebo i 25 kg. Druhým způsobem získání dusičnanu draselného je o něco pracnější, časově náročnější a v závěru není tak efektivní, ale za to má nulové finanční náklady. Prakticky se jedná o získávání dusičnanu draselného způsobem užívaným v historii před příchodem chilského ledku. Jedná se o louhování půdy ve vodě spolu s dřevěným uhlím. Na internetových stránkách je spoustu návodů na tento způsob výroby. Při tomto postupu se využívá půda s co největším množstvím živočišného nebo rostlinného odpadu (uhynulé rostliny, zvířata, trus apod.), kdy při biologickém rozpadu 24

tohoto materiálu na něj působí půdní amonizační bakterie a houby. Ty vytváří amoniak a proces se nazývá (amonizace). Ten je vlivem dalších bakterií obsažených v půdě přetvářen na dusitany a dusičnany (nitrifikace a nitrace), které jsou znovu z užitkovány pro potřebu rostlin anebo je vytvářen čistý dusík. [50] Tento postup ovšem nezaručí získání čistého dusičnanu draselného, jako spíše zisk směsí dusičnanových solí (dusičnan sodný, vápenatý apod.). Tyto oxidovadla mohou být použity do směsi s tím, že může docházet ke změně vlastností prachu. Celkově je tento postup časově náročný, s malou vytěžitelností dusičnanu a díky snadné dostupnosti čistého dusičnanu draselného v současné době zbytečný. Obrázek 2: Koloběh dusíku [49] Dřevěné uhlí Dostupnost dřevěného uhlí je bez omezení komukoliv a můžeme jej nalézt v klasických supermarketech, kamenných obchodech se zahradními potřebami nebo na internetových e-shopech. 25

Pro výrobu střelného prachu je vhodnější užití dřevěného uhlí z měkkého dřeva jako je vrba, lípa, topol, krušina, olše a líska, tvrdší dřevěné uhlí jako buk, dub nebo smrkové uhlí není až tak vhodné. Dřevěné uhlí si lze vyrobit bez problému i doma. [4] Síra Je materiál hořlavý a může být zapálen již statickou elektřinou, která je zdrojem jiskry. V případě rozemletí na malé částice aerosolu a rozptýlení může vytvářet výbušnou prachovzdušnou směs. [4] Nejsnadnější přístup k čisté síře jako chemické látce je na internetových e-shopech. Její prodej není ničím omezen. 5.1.5 Riziko výroby černého prachu U konkrétních látek představuje největší riziko síra, protože je hořlavá a rozvířená ve vzduchu může vytvářet výbušnou směs. Zároveň je síra citlivá na tření a snadno se stává elektrickou, a proto se nedoporučuje jí míchat, drtit, mlít s kovovými nástroji, ale vhodnější je užít například dřevěných materiálů. Při smíšení směsi se směs stává snadno vznětlivou i výbušnou, je citlivá na tření, plamen a vznítí se i jiskrou statické elektřiny. Člověk by se měl vyvarovat prostředí s rizikem výskytu plamene, jiskry, teplých předmětů, neužívat elektrické spotřebiče (mixéry), užívat ochranných pomůcek, zabránit víření prachu apod. Citlivost prachu je oproti trhavinám vysoká, ale oproti třaskavinám nízká. 5.2 Bezdýmné prachy Vzhledem ke složité průmyslové výrobě a omezené dostupnosti na osobní odběr osobami se zbrojním průkazem podle zákona č. 119/2002 o zbraních a střelivech, je zabráněno přístupu široké veřejnosti, proto nebude bezdýmný prach dál v diplomové práci řešen. Pro improvizovanou výrobu jsou spíše podstatné základní složky BP jako je nitrocelulóza a nitroglycerin. 5.2.1 Historie bezdýmných prachů Období vzniku bezdýmných prachů spadá do 19. století, kdy základem vynalezení těchto druhů prachů zapříčinil roku 1832 objev francouzského chemik Braconnota, který učinil zásadní objev v oboru výbušin. Tento chemik rozpouštěl látky jako škrob, dřevěná 26

vlákna apod. v koncentrované kyselině dusičné a z roztoků dostával srážením vodou látku velmi hořlavou a takřka beze zbytku spalující, kterou pojmenoval xyloidin. Na základě tohoto objevu zkoušel basilejský profesor Schönbein působit kyselinou dusičnou na bavlnu za přítomnosti kyseliny sírové a poznal výborné vlastnosti výbušiny, schopné nahradit střelný prach. Prvotní pokusy velkovýroby roku 1847 podle postupů Schönbeina dopadaly haváriemi ve formě explozí továren z důvodu nestálosti střelné bavlny díky nevhodnému postupu výroby. Problémy nitrocelulózy se nevztahovaly jen k výrobě a skladování. Roku 1862 sloužila NC pro střelbu z 12 liberních bronzových děl, při čemž i vystřelované granáty byly plněny touto výbušinou. Vlivem vysoké citlivosti střelné vaty v granátech reagovala často na otřesy při výstřelech a granáty vybuchovaly už v hlavni. Dalším problémem byl vznik vysokého tlaku při výbuchu ve výbuchové komoře a docházelo k jejímu roztržení. Zásadní výrobní postup, který zajišťoval poměrně stálost nitrocelulózy při výrobě a skladování, provedl v 80. letech anglický chemik Frederik Abel. [4] 5.3 Nitrocelulóza Daleko pravděpodobnější je právě improvizovaná výroba samotné nitrocelulózy, která dala základ bezdýmným prachům a pracovní postupy výroby této látky jsou snadno k nalezení na internetových serverech. Nitrocelulóza nebo také nitrát celulózy (NC) je bílá vláknitá či vatovitá látka, která se řadí mezi estery kyseliny dusičné, podobně jako nitroglycerin. Čistá nitrocelulóza je velmi chemicky nestabilní z důvodu kyselých nečistot, které na ní ulpívají při výrobě, to značně zvyšuje náročnost a riziko výroby. V improvizovaných podmínkách nejsme schopni dokonale tyto nečistoty očistit, a proto je taková nitrocelulóza vždy nestabilní. Díky její nestability se nitrocelulóza želatinuje za pomocí nitroglycerinu a produktem tohoto procesu je trhací želatina, která je základem střelivin nebo dynamitu. [2] Vlastnosti nitrocelulóz [2] chemicky nestabilní nerozpustná ve vodě, rozpustná v organických rozpouštědlech (díky obsah N) malé množství hoří, větší nebo uzavřené množství přechází do detonace detonační rychlost je okolo 7300 m.s -1 27

citlivá na mechanické podněty citlivost k nárazu 1,6 3 J, statickou elektřinu, plamen brizance trhaviny 109 % TNT pracovní schopnost 123 % TNT 5.3.1 Proces nitrace Podle základního principu je nitrocelulóza připravována esterifikací celulózy pouhou kyselinou dusičnou a proces nitrace je vyjádřen touto rovnicí: [4] C6H12O5 + x HNO3 C6H10-x(ONO2)X + x H2O Výsledkem reakce je produkt o 6 uhlících, na které je možno substituovat nevýše 3 skupiny (-O-NO2) a podle teoretického obsahu dusíku v nitrocelulóze ji dělíme na trinitrát celulózy C6H7(ONO2)3 s obsahem 14,15 % - (střelná bavlna), dinitrát celulózy C6H8(ONO2)2 s 11,11 % (kollodiová) a mononitrát celulózy C6H9(ONO2) s 6,76 % (drobivá). Bylo však zjištěno, že čistou nitrace čistou HNO3 nelze dosáhnout NC s větším obsahem než 12,7 % a navíc bylo potřeba použít vysokých koncentrací kyseliny dusičné. [4] Zanedlouho bylo však zjištěno, že daleko vhodnější je pro získání většího obsahu dusíku použít směs kyseliny dusičné s kyselinou sírovou. Tímto se dosahovalo obsahu dusíku až skoro 13,92 % (podle Lungeho). Hodnoty nitrocelulózy dosahující přes 13,5 % jsou ovšem nestálé a hned se rozkládají na nižší stabilnější obsah (13,5 %). Další výhodou užití této směsi je použití nižších koncentrací kyselin, a tedy není tato výroba náročná tak na cenu. Kromě koncentrací nitračních směsí a poměru množství k celulóze je důležitá také doba nitrace, teplota nitrace a kvalita celulózy. [4] 5.3.2 Výroba nitrocelulózy podle Abela Postup prakticky záležel na dokonalém odstranění kyselých nečistot důkladným propráním produktu, jeho pařením, mletím v papírenských holendrech, vyvařením a závěrečným propráním a uskladněním produktu s 30 % obsahem vody. Takto mokrou střelnou bavlnu lze přivést k výbuchu stejným typem výbušiny v suchém stavu, takže se před použitím nemusí sušit a je stabilní. Proces výroby střelné bavlny je blíže popsaný v příloze č.1. 28

5.3.3 Prekurzory nitrocelulózy Kyselina sírová Čistá kys. sírová je bezbarvá viskózní kapalina s hustotou 1,836 g/cm 3, často nazývaná jako tzv. krev chemického průmyslu. Jedná se o velmi agresivní látku, kde koncentrovaná kyselina sírová (98,3 %) je schopna za horka rozpouštět (oxidovat) ušlechtilý kov měď a zředěná kyselina rozpouští neušlechtilé kovy jako je Fe, Al, Zn za uvolnění vodíku, který je velmi výbušný. Zředěná kyselina sírová se dá přechovávat v obalech ze skla, plastu nebo olova, u plastu je si třeba dávat pozor na nízkou teplotní odolnost. [6] Pro koncentrované kyseliny je vhodné použít např. měkkou ocel, kde na rozdíl od zředěné kyseliny koncentrovaná kyselina železo pasivuje, tzv. vzniká oxid zabraňující kontakt kyseliny s kovem a dále s ním nereaguje. [6] Kyselina má silné hygroskopické vlastnosti a mísí se s vodou za uvolnění velkého množství tepla. Je schopná pohlcovat i okolní páry a používá se k vysušování plynů. Má tak velkou afinitu k vodě, že odebírá jiným látkám vodík a kyslík v poměru 2:1 a organické látky s obsahem C zčernají (uhlík se vyloučí). [7] Dostupnost kyseliny sírové je největší na internetových e-shopech s čistými chemikáliemi, kde se dá zakoupit 96 % kyselina sírová. V kamenných obchodech se vyskytují zředěné kyseliny sírové tzv. akumulátorová s obsahem do 40 %. Kyselina dusičná Je silná kyselina s oxidačními a korozivními účinky, běžně se vyskytuje koncentrovaná okolo 65 %, méně častější je potom dýmavá s obsahem okolo 99 %. Oba dva typy jsou běžně dostupné na internetových e-shopech podobně jako kyselina sírová. Dále jsou na internetu k nalezení návody k její improvizované výrobě běžně dostupným drasečnanem draselným s kyselinou sírovou. Rozpouští neušlechtilé kovy s výjimkou hliníku, ušlechtilé rozpouští podobně jako kyselina sírová, odolává sklu i oceli. [6] Celulóza Nejsnadněji dostupná látka pro výrobu střelné bavlny je zaručeně bavlněná celulóza, která je maximálně obsažena v materiálech ze 100 % bavlny. Může se jednat o obvazové vaty, odličovací tampóny, oděvy, bytové textilie, filtry apod. 29

5.3.4 Improvizovaná výroba nitrocelulózy Pokud zadáme text do internetového vyhledávače výroba nitrocelulózy nalezneme sice mnoho stránek s návodem na improvizovanou výrobou nitrocelulózy, ale častokrát je to jeden a ten samý návod obsahující totožný postup práce se stejnými poměry a složením nitrační směsi, stejnou dobou nitrace atd. Postup výroby a složení nitrační směsi na internetových stránkách je nejčastěji ve složení 25 ml 65 % HNO3 a 45 ml 96 % kyseliny sírové (zdroj http://radosv.blog.cz). Pokud budeme počítat s hmotnostním poměrem kyselin ve směsi, můžeme potom zjistit podobnost s poměry ze starších výrobních metod. Tabulka 2: Porovnání domácí improvizované výroby s průmyslovou výrobou okolo roku 1950 [4] Poměry získané z internetu pro domácí výrobu HNO 3 % H2SO 4 % H 2O (%) teplota nitrace C doba nitrace (min) množství celulózy (g) poměr nitračky k cel. obsah dusíku % 19,25 67,55 13,19 20 30 40 2 3 58,7:1 (2 g) 39:1 (3 g) 13,47(2 g) 12,92 (3 g) poměry z učebnice technologie výbušnin [4] 19 71 10 20 60-60:1 12,1-13,1 Z tabulky můžeme posoudit, že poměry nitrační směsi, doba nitrace, teplota a doporučený hmotnostní poměr NC a bavlny jsou dosti podobné nebo dokonce stejné. Lze tedy předpokládat správnost postupu domácí výroby. Značný rozdíl můžeme vnímat ve stupni nitrace. Poměr z učebnice technologie výbušnin sloužil v minulosti pro výrobu NC do prachu dělového II. 5.3.5 Rizika výroby, skladování a další manipulace Domácí výroba této látky je vysoce riziková, a to nejen z důvodu výsledné chemicky nestabilní nitrocelulózy, ale i z důvodu využívání koncentrovaných kyselin, které mají samy o sobě nebezpečné vlastnosti. Při nevhodné manipulaci s H2SO4 může dojít vlivem nevhodného ředění k vyprsknutí kyseliny a popálení kůže nebo k oslepnutí. Pokud je kyselinu potřeba zředit, vždy vléváme kyselinu sírovou do vody, nikoli opačně. Dále může 30

dojít při styku zředěné kyseliny s neušlechtilým kovem k tvorbě vodíku a možnému výbuchu. Návody, které se zabývají improvizovanou výrobou nitrocelulózy jsou na internetu dostupné v hojném počtu, ale každý z nich více či méně připomíná dosti zjednodušenou výrobu NC užívanou v minulosti před postupem chemika Abela. To znamená, že opomíjejí postupy přeprání k dokonalé neutralizaci. V případě, že obsahuje NC zbytky kyselin může dojít při skladování k samovznícení. Nutno připomenout, že tato prvotní výroba vedla k haváriím mnoha továren a zapříčinila smrt desítkám osob. Dále si je třeba uvědomit, že návody popisují pouze výrobu s konkrétním poměrem kyselin a dobou nitrace, ale často opomíjejí upozornění na rizika, které se mohou stát při výrobě. Může se jednat o rozklad nebo až výbuch NC vlivem nedokonalého míchání, kdy část celulózy prudce vstoupí do reakce a uvolní se tak velké množství tepla. Po vytáhnutí NC z nitrační nádoby může dojít k jejímu okamžitému rozkladu, který se projevuje se projevuje uvolňováním nitrosových plynů a občasným vyhořením látky. Na tento jev upozorňují i improvizované nádoby. 5.4 Nitroglycerin (NG) Dalším typem výbušniny založené na výrobě nitrací, při které vzniká dusičnatý ester je nitroglycerin. Tato výbušina je poměrně známá a využívá se pro výrobu trhací želatiny nebo dvousložkových bezdýmných prachů spolu s nitrocelulózou. Také na internetových stránkách jsou k naleznutí návody nabádající k improvizované výrobě. 5.4.1 Historie nitroglycerinu Nitroglycerin byl objeven prakticky ve stejné době jako nitrocelulóza, a to v roce 1846 Italem Ascaniem Sobrerem. Továrně se nitroglycerin poprvé začal vyrábět až v roce 1862 v Petrohradě k plnění námořních min, ale díky častým nehodám se od této výroby upustilo. [4] Až teprve Alfred Nobel dokázal užít nitroglycerin jako praktickou výbušninu a v roce 1863 získal patent pro výrobu nitroglycerinu a jeho roznět černým prachem. Následně otevřel dvě továrny na výrobu nitroglycerinu, který byl dodáván do celého světa jako trhací olej. Ani ne do jednoho roku došlo k výbuchu jedné z továrny ve Švédsku a také docházelo k častým nehodám při dopravě nebo pracích v dolech. V roce 1864 bylo užití a výroba nitroglycerinu zakázána a Nobelovi hrozilo vězení. Alfed Nobel se ovšem nevzdal a podařilo 31

se mu nitroglycerin dopravovat v méně citlivější formě v podobě methylalkoholového roztoku, což umožňovalo získávat nitroglycerin na místě užití sražením vodou. Mezitím americký výrobce Mowbray využil nízké teploty tuhnutí a dopravoval jej zamrzlý v plechovkách. Největší objev související se snížením citlivosti nitroglycerinu se podařil náhodou Nobelovi, když došlo k rozbití přepravní lahve s nitroglycerinem a látka se vsákla do hlíny. Hlína dobře v sobě zadržovala nitroglycerin a tato směs dala vzniku prvního dynamitu. 5.4.2 Vlastnosti nitroglycerinu Chemický název nitroglycerinu je propan -1,2,3- triol trinitrát a v čistém stavu je to bezbarvá olejovitá kapalina bez zápachu, technický může být zbarven dožluta. Teplota tuhnutí NG je 13,5 C pro stabilní modifikaci a 2,8 pro labilní modifikaci, jednotlivé modifikace popisují rozdílnou krystalickou stavbu látky. Za laboratorní teploty (20 C) je poměrně málo těkavý a čistý NG je chemicky stabilní. [2] NG je vysoce citlivý k mechanickým podnětům (nejvíce z průmyslově vyráběných trhavin) a citlivost se přibližuje k citlivost třaskavin. Nitroglycerin v tuhém stavu (zmrzlém) má citlivost nižší, ale pokud se nitroglycerin dostane do fáze změny skupenství z kapalné do pevné nebo opačně (heterogenní) je mimořádně citlivý. [2] 5.4.3 Výroba nitroglycerinu Při působení kyseliny dusičné na glycerin se podle reakčních podmínek získává buď mononitrát, dinitrát a trinitrát glycerinu. Cílem reakce je právě zisk maximálního množství trinitrátu, též zvaného jako trinitroglycerin nebo jen nitroglycerin. Při reakci dochází k reakci podle této rovnice: C3H5(OH)3 + 3 HNO3 = C3H5(ONO2)3 + 3 H2O Pokud bychom spočítali relativní atomovou hmotnost glycerinu (92), 100 % kys. dusičné (189) a výsledných produktů nitroglycerinu (227) a vody (54) zjistili bychom, že teoretická vytěžitelnost při 100 dílech glycerinu je zhruba 246,6 dílů nitroglycerinu. Ve skutečnosti však byla vytěžitelnost mnohem nižší a muselo být zapotřebí velkého množství kyseliny, jinač docházelo k tvorbě dinitrátu glycerinu. Zjistilo se, že je potřeba ke kyselině dusičné přidat i koncentrovanou kyselinu sírovou. [4] 32

Takže znova získáváme stejnou nitrační směs jako u výroby nitrocelulózy s tím rozdílem, že při výrobě NG je zapotřebí koncentrovanějších kyselin s minimálním množství vody v reakci. Kyselina sírová má mít zpravidla hustotu 1,84 g/cm 3, což odpovídá koncentraci 95,6 % (podle Lungeovy tabulky) a kys. dusičná má chovat minimálně 90 % HNO3 o hustotě 1,5 g/cm 3. [4] Glycerinu se používá zpravidla dynamitového obsahem vody do 1 %, o hustotě min. 1,262 g/cm 3 při 15 C a s bodem varu 224 C. [4] Nitroglycerin se průmyslově vyráběl ze silně koncentrovaných bezvodých nitračních směsí, kde byla vytěžitelnost až 235 %. Bylo také zjištěno, že lze užít méně koncentrovaných kyselin, například 90 % kys. dusičné a koncentrované kys. sírové, kde je potom vytěžitelnost až 205 % při 30 C a 217 % při 0 C. Množství nitrační směsi ke glycerinu nesmí překročit určitou mez, protože by docházelo ke změně hustoty kyselin po nitraci a docházelo by ke špatné separaci, hustota nitroglycerinu je 1,6 g/cm 3 a hustota kyselin musí být alespoň 1,7 g/cm 3. Doba nitrace je zhruba okolo 20 minut a teplota nitrování nesmí překročit 30 C. Samozřejmě probíhá chlazení a nutností je i míchání směsi. Po nitraci dochází k separaci, která je tedy závislá na rozdílné hustotě. Po separaci dochází ještě k několikanásobnému praní nitroglycerinu a také odpadní kyseliny. Odpadní kyselina se dále může oživovat a používat znovu k nitraci, záleží na jejím stupni znečistění. Na závěr se používá lakmusového papírku pro kontrolu kyselosti. [9] Starší tištěná literatura uvádí, že při nitrační směsi obsahující hmotnostní poměr HNO3 38,7 %, H2SO4 58,6 % a vody 2,7 % při 30 C 216 % a při 0 C 225 %. Poměr množství nitrační směsi ke glycerinu musí být 6,5 ku 1. [9] 5.4.4 Improvizovaná výroba nitroglycerinu Obecně průmyslová výroba nitroglycerinu byla složitější a na vyšší úrovni už od samého začátku než výroba NC a proto improvizovaná výroba bude složitější a značně nebezpečnější. Na českých internetových stránkách se nevyskytuje tolik návodů k výrobě nitroglycerinu jak k nitrocelulóze, ale i přesto existují. Návody jsou poměrně podrobné a mají i přesný popis poměru látek, který obsahuje stejnou gramáž glycerinu a nitrační směsi jako se používala v pokusné nitraci ve skleněném Schlegelově přístroji. Návod je dostupný 33

například na http://pyro.blog.cz. I přes to opomíjejí podrobný popis některých z postupů nebo rizik, které mohou vzniknout při výrobě nitroglycerinu. 5.4.5 Rizika výroby nitroglycerinu Velkým rizikem při výrobě je lokální přehřátí nitrátoru nedokonalým mícháním, nedostatečným chlazením, přehřátím tekoucího glycerinu do nitrátoru (max. 40 C), kontaminace nitrátoru vodou zvenčí. To vše může zapříčinit spontánní rozklad v nitrátoru, stoupání teploty, tvorbu červenohnědých dýmů (oxidy dusíku), který může vést až k výbuchu. Při této situaci se musí zastavit přívod glycerinu a pokud teplota nezačne klesat je třeba celý obsah nitrátoru vlít do bezpečnostní kádě. Dále k tomuto jevu může dojít po ukončení nitrace při procesu separace, kdy není provedena dostatečně rychle. Obvykle nesmí přesáhnout dobu 20 30 minut, jinak dojde k rozkladu nitroglycerinu díky dlouhodobému styku s odpadní kyselinou. Dalším důvodem rozkladu může být užití nečistého glycerinu, který obsahuje cukry a mastné kyseliny. Záchranná káď Nádoba sloužící pro vyletí rozkládajícího se obsahu za situací popsaných výše. Nádoba s obsahem se 4 až 5 násobkem studené vody, než je náplň nitrační nádoby. Nutno poznamenat, že v historii docházelo. při procesu praní a stabilizace nitroglycerinu, kde byl smíchán s vodou v poměru 1:1 nebo s roztokem sody, k výbuchům vlivem tření mechanických částí zařízení (pračky, vypouštěcí ventily apod.) 5.4.6 Prekurzory nitroglycerinu Jak bylo popsáno výše, složení nitrační směsi je stejné jak u nitrocelulózy, s tím rozdílem, že je třeba užít silně koncentrovanou kyselinu dusičnou, kterou nenabízí mnoho chemických internetových e-shopů a pokud ano, je asi 10násobně dražší než 65 % HNO3. Glycerin Glycerin je dostupný v poměrně čisté formě jako 99,5 % s hustotou 1,25 g/cm 3 s přívlastkem farmaceutický. Údaje o obsahu říkají, že voda v něm činí maximálně v množství 0,4 %, a popel maximálně 0,1 %. Dále nevíme, zda neobsahuje stopové množství cukrů nebo mastných kyselin. Oproti tomu dynamitový glycerin má mít hustotu né nižší než 34

1,262 g/cm 3, obsah popele má být maximálně do 0,05 % a neměl by přesahovat množství vody vyšší než 1 %. 5.5 Kyselina pikrová Díky vysoké nestabilitě nitrocelulózy a vysoké citlivosti nitroglycerinu se v průmyslu nepoužívají samostatně, ale dodávají se k nim různé stabilizátory, flegmatizátory. V domácím prostředí nejsme schopni tyto trhaviny takovým způsobem upravovat a skladování nebo pozdější manipulace může být značně riziková. Na internetových fórech proto můžeme narazit na odkazy směřující k výrobě stabilnějších výbušnin jako je 2,4,6 trinitrofenol. Trinitrofenol neboli kyselina pikrová spadá do skupiny nitrosloučenin, které mají obecně nižší citlivost k iniciaci a jsou tak bezpečnějšími pro manipulaci. Nitrosloučeniny oproti tomu na sebe vážou méně kyslíku, a proto jsou výkonnostně slabšími výbušninami než estery kys. dusičné. [9] 5.5.1 Vlastnosti kyseliny pikrové Kyselina pikrová (TNF) se za normálních podmínek vyskytuje ve formě žlutých krystalů. TNF je chemicky i fyzikálně stabilní látkou. Obecně má menší citlivost na mechanické podněty než estery kyseliny dusičné, ale vyšší než např. TNT. Iniciovat se dá spolehlivě rozbuškou nebo je taky citlivá na průstřel. Jeho nevýhodou je, že s kovy vytváří soli tzv. pikráty, které jsou citlivostí na úrovni třaskavin. [2] Nejvýbušnější jsou pikrát olovnatý, pikráty alkalických kovů a pikrát barnatý. Na tření je velmi citlivý pikrát vápenatý a stříbrný. Těžce reaguje s cínem nebo hliníkem. V roztaveném stavu je ještě míň citlivější a v minulosti se v tomto stavu plnil a lisoval do náložek. Teplota tání je okolo 122,5 C. Teplota vznícení je okolo 300 C. [4] 5.5.2 Prekurzory kyseliny pikrové Nitrační směs je tvořena nejčastěji koncentrovanou kyselinou sírovou (96 %) a kyselinou dusičnou, která na rozdíl od NC nebo NG může být značně zředěná. Koncentrace kyseliny dusičné se pohybuje podle postupu výroby od 44 % do 98 %. 35

Fenol Samostatný fenol nemá v běžném životě prakticky žádného použití, proto není běžně k dostání v kamenných obchodech. Čistý fenol je samozřejmě dostupný na e- shopech s chemickými látkami, kde je nabízen k prodeji bez jakéhokoliv omezení za cenu zhruba 106 kč za 1 kilogram. 5.5.2 Výroba kyseliny pikrové Kyselina pikrová byla vyráběna klasickou nitrací fenolu, ale na rozdíl od NC nebo NG se prováděla ve dvou stupních. Prvním stupněm nitrace se provádí tvorba fenolsulfokyselin působením koncentrované kyseliny sírové na fenol. Tvoří se především kyseliny o, p fenolsulfonové a s rostoucí teplotou vzniká více p fenolsulfonové kyseliny, která je podstatnější pro druhý stupeň nitrace. Při 90 až 100 C vzniká podstatná kyselina fenoldisulfanová, která usnadňuje pozdější nitraci a její výskyt je žádoucí. Z toho vyplývá, že při procesu sulfonace se bude tato teplota udržovat. Množství fenolu ke kyselině sírové je zpravidla 1 mol fenolu ku 4 4,5 molům kyseliny sírové. Podle Pascala se jedná o 100 dílů fenolu k 500 dílům H2SO4. Čím větší koncentrace kyseliny sírové a delší době sulfonace (při 100 C), tím větší výtěžek kyseliny fenoldisulfanové. Proces se dá urychlit zvýšenou teplotou nad 100 C. Pokud proces sulfonace probíhal s 98 % kys. sírovou musí se výsledný produkt zředit v poměru 72 l vody ku 95 kg sulfofenolu pro snížení rychlosti pozdější nitrace (podle Lebeděva). [4] [8] Obrázek 3: Fenolsulfonové kyseliny [zdroj vlastní] 36

Následně probíhá nitrace kyselin p-fenolsulfonových a fenol-2,4-disulfonových např. 44 % kyselinou dusičnou (podle Pascala), 44 % kyselinu dusičnou s dusičnanem sodným (podle Lebeděva) nebo 98 % kyselinou dusičnou, kterou se získá vyšších výtěžků. Teoretická výtěžnost je 243,7 kg ze 100 kg fenolu. Podle Pascala se získá z 30 kg fenolu 52 kg kyseliny pikrové. [4] [8] Nitrace podle Pascala Proces nitrace probíhá za teplot okolo 90 během prvních 20 minut a po hodině dávkování stoupne teplota asi na 115 C. Následně během 20 minut musí být už celá dávka (1 díl sulfofenolu ku 1,52 dílům 44 % HNO3) obsažena v nitrační nádobě a teplota klesne na 90 100 C. Následně se celá směs promíchá vzduchem (odstranění oxidů dusíku) a nechá se schladit za stálého míchání (tyčí) po dobu 4 hodin. Následně se přileje 0,27 dílů až 0,55 dílů vody, aby klesla koncentrace H2SO4. Kyselina pikrová je při této kyselosti nejméně rozpustná. Po úplném ochlazení se rozdělí výtěžek od odpadních vod, kde výtěžek míří na proplach vodou a sušení. Z odpadní vody se získávají ještě zbytky kys. pikrové. [8] 5.5.3 Improvizovaná výroba kyseliny pikrové Dostupnost návodů k výrobě kyseliny pikrové není tak ve velkém množství jako u ostatních výbušnin. Jedná se spíše o jeden pracovní postup, který byl nalezen na jedné webové stránce. Postup je prakticky totožný s pracovním postupem nitrace podle Pascala. Rozdíl spočívá v poměru látek, kde nesouhlasí 4 až 4,5násobek molu kyseliny sírové k fenolu. Dále chybí konkrétní koncentrace kyseliny dusičné, je pouze uvedeno použití koncentrované kys. dusičné, což je podle většiny zdrojů 65 % koncentrace. Výtěžek podle těchto improvizovaných návodů je velmi nízký okolo 120 %. 5.5.4 Rizika výroby, skladování a další manipulace Při manipulaci může dojít k potřísnění pokožky kyselinami nebo jejím zásahem do oblasti očí. Čistý nebo koncentrovaný fenol je toxický při vdechnutí, při kontaktu s kůží nebo požití. Způsobuje zbělání kůže, bolest hlavy, zvracení, průjmy a při intoxikaci velkou dávkou i smrt. Nebezpečí je spojené s udržováním teplot, kde může dojít k přehřátí směsi, prasknutí nádob, popálení apod. Nedodržení teplot, dob sulfonace, nitrace může vést k menším výtěžkům. Dalším z nebezpečí je vytvoření soli kys. pikrové při výrobě nebo skladování při styku s kovem. 37

Díky velké fyzikální, chemické, termální stabilitě, nízké citlivosti na mechanické podněty a méně rizikovější výrobě než u NC nebo NG, je zde vysoké riziko zneužití. Obrázek 4: Výroba TNF ve formě videa na youtube.com [54] 5.6 Pyrotechnické slože Jako další kapitolu improvizovaných výbušin bych chtěl uvést pyrotechnické slože. Základním principem výroby pyrotechnických složí je vlastně získat směs z oxidovadla, hořlaviny a látek, které následně dodají směsi požadovaný efekt (dým, barva, světlo, žár atd.) a další vlastnosti. Většina těchto užívaných látek bylo vypsáno v kapitole číslo 2.3. Dnes se v průmyslu vyrábí mnoho typů složí např. pro armádu, průmysl nebo civilní sektor. Díky konkurenčnímu boji se často složení těchto složí může lišit, aby se docílilo lepších účinků, větší stabilitě, menší citlivosti a celkově větší spolehlivosti pyrotechniky. To znamená, že se klade důraz i na pojiva, flegmatizátory, stabilizátory apod. U improvizované výroby tomu až tak není, internetové návody často popisují pouze názvy základních oxidovadel, hořlavin a látek pro požadovaný efekt a směřují výrobu k pouhému míchání směsi. Dalším způsobem, jak improvizovaně získat výbušinu je delaborovat volně prodejnou již hotovou zábavní pyrotechniku. 38

5.6.1 Dostupnost zábavné pyrotechniky pro delaboraci Dostupnost zábavné pyrotechniky popisuje zákon č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi. Tabulka 3:Popis dostupnosti zábavní pyrotechniky [12] kategorie omezení Typ přeměny dostupnost typ pyrotechniky zábavná pyrotechnika F1, F2, F3 a F4 F1-15 let e-shopy, kamenné obchody bouchací kuličky, třaskavé provázky, nezahrnuje petardy, zábleskové petardy F2-18 let bezp. vzdálenost min. 8 hoření m kulové pumy, kompakty, petardy F3-21 let bezp. vzdálenost min. 15 m kulové pumy, kompakty, petardy F4-odborná způsobilost hoření nebo detonace, nesmí iniciovat jinou výbušinu kamenné obchody osobní předání římské svíce - NEC do 1 kg Kulové pumy do ø 125 mm divadelní T1 18 let hoření e-shopy, pochodně pyrotechnika T1 a T2 kamenné obchody T2 odborná způsobilost hoření nebo detonace, nesmí iniciovat jinou kamenné obchody osobní předání pyro. výrobky s čistou hmotností NEC do 250 g výbušinu Ostatní pyrotechnické P1 18 let hoření e-shopy, kamenné nenalezen konkrétní typ výrobky P1 a P2 obchody P2 odborná způsobilost hoření nebo detonace, nesmí iniciovat jinou výbušinu kamenné obchody osobní předání N enalezen konkrétní typ 39

V tabulce jde vidět, že zábavní pyrotechnika je dostupná veřejnosti jen v kategoriích F1, F2, F3, T1 a P1. Na zbylé kategorie je potřeba mít odbornou způsobilost typu odpalovače ohňostrojů. Pokud objednáváme veřejně dostupnou pyrotechniku v internetových e-shopech stačí nám často jen čestné prohlášení, že jsme staršího věku, v objednávkovém formuláři. To znamená, že zábavní pyrotechniku přes internet můžou zakoupit i osoby mladšího věku, než je k dané kategorii požadována. K delaboraci zábavné pyrotechniky není zapotřebí náročných nástrojů, jelikož obaly pyrotechniky jsou tvořeny dutinkami např. z lepenky. Nástroji se jednoduše rozřízne dutinka a vysype se její obsah. Dutinka může v sobě uchovávat různé typy pyrosloží, jakožto i čistý černý prach (výmetná slož), černý prach s přísadami atd. Delaborace nejčastěji vede k míchání takto získaných směsí z jednoho kusu pyrotechniky a více s cílem získat větší množství, které by vedlo k rychlejšímu hoření nebo detonaci. Výroba takto improvizovaných výbušin je vysoce riziková, protože nikdy nemůžeme přesně zjistit vlastnosti pyroslože. Za prvé neznáme její přesné složení a za druhé při míchání může docházet k vytváření vícesložkových směsí, které mohou být značně citlivé k vnějším podnětům nebo se mohou samovznítit. Takto delaborovaná pyrotechnika byla nalezena těsně po bombovém útoku při Bostonském maratonu v odhozeném batohu, kteří vlastnili obžalovaní z útoku bratři Tsarnaeovi. Obrázek 5: Zajištěna delaborovaná zábavní pyrotechnika u pachatelů Bostonského maratonu [51] 40

5.6.2 Improvizovaná výroba pyrotechnických složí Taková improvizovaná výroba se liší od delaborace zábavné pyrotechniky zakoupením nebo získáním konkrétních látek typických pro pyrotechnickou slož. Samotná výroba je obyčejné mletí látek a míchání směsí. Na našich internetových stránkách je mnoho dostupných informací obsahující složení různých pyrotechnických složí, např. internetový server http://uranit.cz, který informuje o bleskových, zápalných složí atd. Problémem je, že tyto stránky pouze popisují názvy látek a jejich poměrové složení. Absolutně neinformují o vlastnostech složí jako je jejich citlivost, chemická stabilita, rychlost hoření nebo neupozorňují na určitá rizika při výrobě, skladování nebo použití. Další věcí je variabilita těchto složí, a tudíž každý internetový web nebo kniha mohou uvádět u jednotlivých složí trochu jiné poměry, přidávat nebo odebírat konkrétní látku apod. Pokud se nejedná třeba o termit s dlouhodobou historií použití, kde je složení této směsi jasné (Al/Fe2O3) a jsou známy i její vlastnosti. Improvizovaná výroba těchto látek je velice nejistá, riziková a podle mě pro člověka, který se nezajímá o požadovaný efekt složí i zbytečná. Podobným způsobem se vyrábí černý prach, ke kterému je více informací a výroba se jeví jako jistější. Člověk, který má v úmyslu vyrobit improvizovanou výbušinu, tak ji pro trestnou činnost zneužije kvůli destrukčním účinkům a né kvůli efektům. 5.6.3 Slož chlorečnanu draselného s práškovým Al nebo Mg Jako nejnebezpečnější improvizovaně vyráběné slože jsou zábleskové na bázi chlorečnanu draselného s kovovým práškem hliníku nebo hořčíku. Tyto slože jsou velmi výkonné a jsou na úrovni zhruba k TNT. Zároveň jsou velmi citlivé k mechanickým podnětům. [2] Dostupnost návodů na internetu je vysoká a jedná se pouze o uvedení poměru dvou složek ve směsi. Dostupnost práškového hliníku nebo hořčíku je na internetových e-shopech ve formách od pudru, prášku až po granule. Čím je prach jemnější, tím se zkracuje doba hoření směsi. Chlorečnan draselný, jeho dostupnost, vlastnosti jsou uvedeny v kapitole č. 5.7. 41

5.6.4 Zápalky I hlavička zápalek je pyrotechnickou složí a obsahuje nejčastěji právě chlorečnan draselný jako oxidovadlo, sulfid antimonitý jako palivo, parafín pro snazší hoření dřeva a fosforečnan amonný, který zajišťuje, aby se ze sirky po zhasnutí moc nedoutnalo. Škrtátko je složeno z červeného fosforu a drceného skla pro vyšší tření. [52] Získání hořlavé směsi ze zápalek pro trubkovou bombu je popsán i v magazínu vydaný Al Káidou zvaném How to Make a Bomb in Your Mom's Kitchen vydaný 2010 a kompletně popisuje výrobní postup NVS. Obrázek 6: Hořlavá směs ze zápalek a cukru [53] Cukr se přidává k chlorečnanu draselnému k získání větší rychlosti hoření, a tedy většímu účinku. Další podobná směs je travex (NaClO3) s cukrem. Tištěná literatura popisuje, že se nesmí za žádných okolností třít chlorečnan např. s cukrem nebo sírou z důvodu vysokého rizika výbuchu. Lze tedy předvídat vysokou citlivost směsi. 42

5.7 Chlorátové trhaviny Chlorátové trhaviny se v dnešní době nepoužívají pro svou nízkou spolehlivost. Patří do kategorie směsných trhavin, podobně jako amonledkové trhaviny. Pro svou vysokou dostupnost a snadnou výrobu se mohou stát snadno zneužitelnými. Obrázek 7: Teroristický útok za použití chlorečnanových trhavin na Bali 2002, 202 mrtvých [54] 5.7.1 Vlastnosti chlorečnanových a chloristanových trhavin Tento typ trhavin byl vyráběn na počátku 20. století, později byly nahrazeny bezpečnějšími trhavinami na bázi dusičnanu amonného. [4] Chlorečnanové trhaviny jsou podstatně citlivější k úderu, tření a k jinému mechanickému působení než amonledkové trhaviny. Citlivost je snižována převedením do plastického stavu obalením zrn tzv. flegmatizátory. [4] 5.7.1 Prekurzory trhavin Chlorečnany Nehygroskopický, stálý na vzduchu, je méně citlivý než chlorečnan sodný a díky těmto vlastnostem má i větší využití v trhavinách nebo pyrotechnických složích. [6] 43

Prvotní výroba byla uskutečňována přiváděním chlóru do horké lázně hydroxidu draselného. V dnešní době je průmyslově vyráběn elektrolýzou z chloridu draselného. [6] Prodej čistého chlorečnanu draselného o obsahu v látce vyšším než 40 % její hmotnosti je podmíněný nařízením Evropského parlamentu a Rady EU č. 98/2013. Spadá do kategorie látek, k nimž je zamezen přístup širokou veřejností. Jeho prodej je pouze pro profesionální užití tedy osobám s platným IČO. Chlorečnan sodný Chlorečnan sodný má větší obsah kyslíku k váhové jednotce (menší molární hmotnost) a je tedy účinnějším a citlivějším oxidovadlem než chlorečnan draselný. Díky vysoké hygroskopičnosti se v praxi ovšem nepoužíval. [4] Výroba je uskutečňována elektrolýzou dostupného roztoku chloridu sodného při teplotě 50 C a napětí na elektrodách 3 V. [5] Dostupnost chlorečnanu sodného je rovněž omezena nařízením Evropského parlamentu a Rady EU č. 98/2013 jako u KClO3. Chlorečnan amonný Výše zmiňované chlorečnany samy o sobě výbušinami nejsou a fungují jako oxidovadla ve směsných trhavinách. Chlorečnan amonný se na rozdíl od nich rozkládá explozivně. Detonační rychlost je při jeho hustotě 0,9 g/cm 3 3300 m/s. Je citlivý k mechanickému nárazu závažím o m = 2 kg dopadající z výšky 15-20 cm. Rozkládá se už při běžné teplotě a při teplotě 40 C vybuchuje po 11 hodinách a při 75 C po 45 minutách. Nebyl nikdy používán pro svou citlivost. Nesmí se jakýkoliv chlorečnan míchat s jakoukoliv amonnou solí z důvodu možného vzniku chlorečnanu amonného. [2] [9] Chlorečnan amonný není nikde dostupný k prodeji díky nízké teplotě rozkladu a citlivosti. Chloristan draselný Neboli perchlorát má vzorec KClO4 a při jeho rozkladu jen neochotně poskytuje svůj kyslík hořlavým látkám. Perchlorátové trhaviny jsou málo citlivé, vyžadují mohutnější iniciaci a jsou míchány s trhavinami amonledkovými. [4] Výroba je pokračovacím procesem výroby chlorečnanu sodného, kdy se vyrobený čistý chlorečnan sodný rozpustí ve vodě a dále elektrolyzuje. Vznikne chloristan sodný, který se konvertuje chloridem draselným. [5] Dostupnost chloristanu je omezena nařízením Evropského parlamentu a Rady EU č. 98/2013 jako u KClO3. 44

Chloristan sodný Je hygroskopická látka, která se jako součást trhavin nepoužívala, objevuje se pouze jako mezi produkt při výrobě chloristanu draselného. Dostupnost chloristanu je omezena nařízením Evropského parlamentu a Rady EU č. 98/2013 jako u KClO3. [4] Chloristan amonný Chloristan amonný se od zbylých chloristanů, podobně jako chlorečnan amonný, rozkládá výbuchově. Ovšem při vyšší teplotě je dost stálý a je-li zahřátý na 150 C neztrácí prvních 30 hodin na váze. Vybuchuje pádem závaží o váze 10 kg z výšky 15 cm. Podle Kasta (1926) je detonační rychlost v ocelové trubce průměru 35 mm při hustotě 1,17 je 2500 m/s. Chloristan amonný se používal jako součást chloristanových trhavin. Dnes má využití v pyrotechnických směsích nebo raketovém palivu. [4] [9] Dostupnost chloristanu amonného je oproti zbylým látkám v této skupině, krom chlorečnanu amonného, velmi malá. Nabízejí ji např. na e-shopech s airsoftovou pyrotechnikou. V běžných chemických e-shopech, kde jsem našel snad vše, tady tato látka není v nabídce. Tady toto zboží si může objednat jakákoliv fyzická osoba bez omezení. Obrázek 4:Prodej chloristanu amonného [55] Organické látky Jsou látky sloužící jako paliva a zároveň slouží k utváření plastické hmoty, která snižuje citlivost na mechanické údery. Používaly se směsi petroleje, parafínu, vaseliny, pryskyřice, ricinového oleje, anthracenového oleje, mouky, dřevité moučky, ale také tritolu, dinitrotoluenu, nitronaftalenu. [4] 45

5.7.2 Výroba chlorátových trhavin Základem výroby chlorátových trhavin v době jejich výroby bylo smíšení konkrétního množství chlorátu s vazelínou, parafínem, asfaltem nebo olejem. Do směsí se podle potřeby dále přidávaly látky z části výbušné pro zvýšení jejich účinku, jednalo se o aromatické nitrolátky jako nitrobenzen, nitrotoluen atd. K chloristanům se míchaly ještě dusičnany. Celý princip výroby byl v mletí oxidovadel a v míchání do organických látek, vyválení a uhnětení do plastické hmoty. 5.7.3 Improvizovaná výroba Improvizovaná výroba není složitá a je praktický totožná s průmyslovou výrobou. Dostupné internetové návody přesně stanovují poměr látek, který se míchá vždy postupným vkládáním oxidovadla do organické látky. Návody jsou poměrně hodně obsáhlé a odkazují na výrobu jak jednodušších směsí (chlorečnan vazelína), tak i na směsi s aromatickými nitrolátkami. 5.7.4 Rizika výroby I když je samotná výroba jednoduchá, má svá značná rizika, týkající se především chlorečnanu draselného a sodného. Jakékoliv zpracování chlorečnanů je rizikové a nemělo by se provádět v třecích miskách, v mlýncích, kdekoliv, kde dochází ke tření, rozmílání a zároveň může přijít do styku s organickou látkou. Ta se tam může dostat náhodou z okolí anebo může být uvězněna jako nečistota v pórech materiálu. Dále může například docházet vstřebání prašného chlorečnanu do oděvu, který je pak nebezpečnou hořlavinou. 46

5.8 Trhaviny typu DAP Zkratka DAP znamená dusičnan amonný s palivem, v anglickém jazyce se můžeme setkat se zkratkou ANFO (Ammonium nitrate + fuel oil). Nejedná se stejně jak u chlorečnanových a chloristanových trhavin o chemické individua, ale o směsi dvou látek. 5.8.1 Vlastnosti trhavin typu DAP Vlastnosti trhavin typu DAP jsou odvozeny z používaného dusičnanu amonného. Kyslík není v této anorganické soli pevně vázán a při vhodné iniciaci s palivem lze tuto směs přivést k výbuchu. Podobně je tomu u chlorečnanů, kde je ale kyslík vázán labilněji a směsi chlorečnanu jsou vysoce citlivé. Dále je DA oproti chlorečnanu draselnému vysoce hygroskopický. Z těchto vlastností vyplývá, že trhaviny typu DAP zajišťují bezpečnou manipulaci na úkor vysoké lenivosti trhavin k iniciaci. Vysoká hygroskopičnost zvyšuje náročnost jak skladování, tak i výroby. Iniciace není obvykle možná rozbuškou a zpravidla se používá počinových náloží. [2] Nejdůležitější reakce rozkladu probíhá za silné iniciace ledku (detonaci) a je při ní uvolňován kyslík. Reakce vypadá takto: [4] 2 NH4NO3 = 2 N2 + O2 + 4 H2O Pokud bychom například hodili dusičnan amonný na rozžhavený plech (nad 230 C) neuvolní se kyslík a jedná se tak o nedostatečnou iniciaci. Rozklad při (230 C): [9] 4 NH4NO3 = 3 N2 + 2 NO2 + 8 H2O 5.8.2 Prekurzory trhavin DAP Dusičnan amonný Jak už vyplývá z názvu trhavin DAP, je základní složkou trhavin dusičnan amonný. Jeho podstatné vlastnosti vyplývají z obecných vlastností trhavin DAP. Podstatné je snad zmínit to, že i čistý dusičnan amonný se za jistých okolností chová jako výbušina. Podobně jako chlorečnan/chloristan amonný, ale s daleko nižší citlivostí k iniciaci. Proto se do dusičnanu zavádějí organické látky, které napomáhají rozkladu a tím pádem i k snazší detonaci. [9] 47

Výroba dusičnanu amonného spočívá v neutralizaci zředěné 45 60 % kyseliny dusičné čpavkem. Na internetu lze nalézt i postup pro improvizovanou výrobu. [5] [6] Samozřejmě čistý dusičnan amonný s obsahem 34 35 % dusíku je dostupný i na internetových e shopech s chemickými látkami bez nutnosti nějaké registrace apod. Dále jej nabízejí e shopy se zemědělskými potřebami díky velkému využití jako dusíkatého hnojiva. Díky schopnosti výbušného rozkladu se začal vyrábět, pro snížení rizika výbuchu nebo zneužití v DAP trhavinách, ve formě s přísadou vápence s označením LAV 27 nebo s dolomitem LAD 27. U těchto hnojiv je snížen obsah dusíku na 27 %. Směsi DA s 27 % obsahem dusíku jsou schopné také detonovat s rychlostí až 2500 m/s. Detonační rychlost čistého DA s 34 % obsahem dusíku dosahuje vyšší rychlosti okolo 3300 m/s. Lze předpokládat i potřebu vyššího iniciačního podnětu u LAV 27 nebo LAD 27. [13] Dusičnan draselný, sodný, vápenatý, barnatý Všechny tyto látky mají jako dusičnan amonný oxidační vlastnosti a improvizovaně je lze za něj i nahradit. Klíčovým faktorem je znalost nebo informovanost o kyslíkové bilanci, která se dá vypočítat z rovnice výbuchového rozkladu. Dále je zapotřebí znát spotřebu kyslíku jednotlivých paliv. Oficiálně už tuto směs nemůžeme nazývat DAP nebo ANFO. Látky jsou běžně dostupné v e shopech s chemickými látkami bez omezení. Organické látky V současnosti se při povrchových trhacích pracích a při ražení důlních děl používá topný olej nebo motorová nafta v nejideálnějším poměru 94,5 % DA k 5,5 % paliva. [3] Takové to organické látky jsou ideální pro jejich dostupnost a nízké finanční náklady, proto jsou využívány k improvizované výrobě. Další organické látky, které mohou být použity jsou dřevěné uhlí, dřevěná moučka, pryskyřice, kalafuna, lněný, bavlněný olej, dehet nebo aromatické nitrolátky. Člověk musí znát znovu ideálně spotřebu kyslíku těchto látek pro spálení na CO2 a H2O. Anorganické látky V návodech k improvizované výrobě se nejčastěji objevuje kov jako hliník. Tuto trhavinu nazýváme Amnonal. Další látky mohou být síra nebo soli chromanu, dichromanu, manganistanu, které fungují taky jako okysličovadla. 48

5.8.3 Výroba trhaviny DAP Výroba těchto trhavin spočívá v dokonalém vytvoření homogenní směsi promícháním přesného poměru DA s palivem. DA musí obsahovat minimální množství vlhkosti. Tím se docílí jeho vysušováním před použitím, skladováním v hermetických obalech a při míchání zajištění proti navlhnutí např. v minulosti hnětení a míchání na vyhřátých pánvích. DA se pro potřeby trhavin využívá nejčastěji ve formě PRILLS, což jsou částice o průměru 1 4 mm. Nálože se následně balí do hermetických obalů (i několik), v minulosti se využívalo např. pergamenu, klíženého papíru, parafinového papíru apod. V dnešní době se využívá plastických hmot. Tento obal se narušuje těsně před použitím výbušniny (pro vložení počinové náložky). Díky nízké citlivosti trhavin se může připravovat trhavina na místě použití. 5.8.4 Improvizovaná výroba a její rizika Díky dostupným návodům na internetu, snadné přípravě trhavin a vlastnostem, které zajišťují bezpečnou manipulaci při jakémkoliv množství se jeví tento typ trhavin jako nejideálnější pro improvizovanou výrobu. Problémem je jejich vysoká hygroskopičnost a nízká citlivost k detonaci. Případný uživatel musí zajistit takovou manipulaci, aby nedošlo k navlhnutí DA a ztrátě jeho výbušinářským vlastnostem. Dále musí zajistit dostatečně velký počáteční impuls, který by zajistil detonaci. Běžně v průmyslu se využívá vysoce brizantních počinových náloží průmyslových trhavin např. TNT. Návody pro domácí výrobu odkazují na minimální náložku 4 g lisovaného HMTD. 5.8.5 Amonal Je typ směsné trhaviny dusičnanu amonného s hliníkem. Ten je přidáván do směsi s cílem zlepšit energetickou účinnost neideálních trhavin s nízkou citlivostí a s relativně nízkou detonační rychlostí jako je dusičnan amonný. Hliníkový prášek je zdrojem zvyšování pracovní schopnosti těchto směsí a jejich citlivosti na mechanické podněty, jako je úder kladivem nebo tlakovou vlnu. Obsah hliníku ve směsi se pohybuje od 5 % do 40 %. Směs s obsahem nad 40 % Al už nedetonuje. [16] Tento typ výbušin byl hodně zneužíván baskickou separatistickou teroristickou organizací (ETA). Dvě události, které se staly ve Španělsku jsou popsány v kapitole číslo 4. 49

Dále se mlžeme setkat s amatolem, který je složen z DA, Al a tritolu. Tritol se přidává do směsi pro snazší roznět a zvýšení dalších vlastností. [4] 5.9 Dusičnan močoviny (UN) a nitromočovina Dusičnan močoviny neboli nitrát močoviny byl použit v roce 1993 ve světovém obchodním centru v New Yorku. Hmotnost nálože byla odhadnuta na 544 až 680 kg. Díky jeho značné necitlivosti se podobá trhavinám typu DAP a zajišťuje poměrně bezpečnou manipulaci i při výrobě ve větším množství. Z dusičnanu močoviny působením koncentrované kyseliny sírové se získává dále nitromočovina, která se projevuje větší citlivostí, ale zase větší pracovní schopností. 5.9.1 Dusičnan močoviny (UN) Bezbarvá krystalická látka, slabě rozpustný ve studené vodě, v teplé se rozpouští snadno. Bod tání je 163 C. Při skladování v suchém stavu je stabilní. Dusičnan močoviny je kyselou látkou a ve vlhku působí korozívně na kovy. [2] Dusičnan močoviny je poměrně málo citlivý k mechanickým podnětům a neiniciuje se elektrickou jiskrou ani plamenem. K spolehlivé iniciaci se využívá počinových náloží. Citlivost ke tření a k nárazu je podobná jako u dusičnanu amonného. Detonační rychlost je 4700 m/s a pracovní schopnost je 90 92 %. TNT. Praktická vytěžitelnost je až 90 % teoretické. [2] [13] 5.9.2 Prekurzory výbušin Kyselina dusičná Používá se zředěná kyselina dusičná. Její vlastnosti a dostupnost byly popsány v kapitole NC a NG. Močovina Jedná se o organickou látku se vzorcem CO(NH2)2 a 46 % obsahem dusíku. Močovina se používá hlavně jako hnojivo samostatně anebo s DA jako DAM. Průmyslová výroba probíhá tlakovou syntézou CO2 a amoniaku. [5] Dostupnost močoviny je vyšší než u čistého DA a lze ji zakoupit prakticky v jakémkoliv zahradnictví v balení zhruba od 3 kg za necelých 100 korun. 50

5.9.3 Výroba dusičnanu močoviny Výroba spočívá vytvořením soli dusičnanu reakcí močoviny s kyselinou dusičnou. CO(NH2)2 (aq) + HNO3 (aq) (NH2)2COHNO3 Zkratka aq v závorce informuje o formě ve vodním roztoku. Z rovnice vyplývá, že při reakci je vytěžitelnost dusičnanu močoviny 100 % při poměru močoviny a HNO3 je 1:1 molu. Molární hmotnost močoviny je asi 60 g/mol a kys. dusičné zhruba 63 g/mol. V praxi to znamená, že výroba není složitá, ať se jednalo o tehdejší průmyslovou nebo dnešní improvizovanou výrobu, princip spočívá v rozpuštění močoviny ve vodném roztoku a reakcí s ředěnou kyselinou dusičnou při výpočtu vhodných poměrů pro maximální vytěžitelnost. 5.9.4 Improvizovaná výroba Informace o způsobu přípravy dusičnanu močoviny, společně s nitromočovinou, jsou na českém internetu spíše omezeny na jeden konkrétní pracovní postup, který se vyskytuje na více stránkách. Příprava dusičnanu močoviny je tam popsána jako rozpuštění 30 g močoviny ve vodě při 60 C a smícháním se 48 ml 65 % kys. dusičné. Následně se se celá směs dá schladit k teplotě 0 C. Návody slibují 50 g výtěžnost dusičnanu močoviny. Uváděný poměr nesouhlasí s rovnicí na vznik soli, protože při 30 g močoviny bychom měli použít 31,5 g HNO3. Při 65 % hmotnostní koncentrace HNO3 je to 48,46 g. Teoretický výtěžek je potom 61,5 g (100 %) a praktický se pohybuje okolo 90 %. Ve výsledku to nemá na výrobu dusičnanu močoviny zásadní vliv a snižuje se pouze výtěžnost a zvyšuje se množství odpadních látek. 5.9.5 Rizika při výrobě UN Riziko nehody při výrobě dusičnanu močoviny není příliš vysoké. Rizika souvisí s manipulací kyseliny a s otevřeným plamenem při zahřívání. Díky nesložité výrobě, vysoké dostupnosti prekurzorů pro výrobu, bezpečné manipulaci, je dusičnan močoviny zneužitelný pro použití jako hlavní výbušné nálože. 51

5.9.6 Nitromočovina Bezbarvá krystalická látka rozpustná ve vodě. Je poměrně necitlivá k mechanickým podnětům, ale je citlivější než nitrát. Je iniciovatelná rozbuškou. Pracovní schopnost v Trauzlově válci dosahuje 107 % TNT. [13] Díky bezpečné manipulaci, chemické stabilitě v suchém prostředí, dostupné výrobě v domácích podmínkách se jeví jako další kandidát pro hlavní výbušnou nálož. Nevýhoda je její delší zpracování nutnost dusičnanu močoviny a obstarání další kyseliny (konc. H2SO4). Prekurzory výroby Pro výrobu je zapotřebí dvou chemických látek dusičnanu močoviny (výbušnina), jehož výroba je popsaná v samostatné kapitole a kyselinu sírovou. 5.9.7 Výroba nitromočoviny Nitromočovina spadá mezi nitraminy, to znamená, že je dusíkový atom v aminu vázán na dusíkový atom nitroskupiny. V případě nitromočoviny se jedná o primární amin, kde je substituován pouze jeden vodík. Obrázek 9:primární a sekundární amin [zdroj vlastní] Výroba u primárních aminů probíhá nepřímou nitrací tzv. dehydratací, kde působením kyseliny sírové na dusičnan močoviny dochází k odstranění vody z dusičnanu. Teoretický výtěžek je potom asi 85 % - vztaženo na hmotnost dusičnanu močoviny. Pro lepší přehlednost je uvedeno zobrazení pomocí strukturálních vzorců: 52

Obrázek 5: Strukturální zobrazení nepřímé nitrace tzv. dehydratace [56] 5.9.8 Improvizovaná výroba nitromočoviny Dostupné návody k nitromočovině se vyskytují v omezenějším množství než k dusičnanu močoviny. Pracovní postupy se shodují v tom, že se směs postupně přidávaného dusičnanu do 96 % kyseliny sírové udržuje do teploty 0 C. Po přidání veškerého dusičnanu a půlhodinovém míchání se směs vylije na led. Po vyloučení nitromočoviny se oddělí, opláchne proudem studené vody a usuší. Osobně jsem nenašel konkrétní postup pro průmyslovou výrobu nitromočoviny, která byla používaná v minulosti. Na zahraničních webech lze nalézt postupy, které uvádějí výtěžek z 200 g dusičnanu močoviny 120 150 g nitromočoviny, což je 70 až 80 % z teoretických 170,7 g a lze tedy považovat tyto pracovní postupy za účinné. V některých pracovních postupech je uváděno větší množství kyseliny sírové, než je třeba, což vede ke zvyšování ceny, ale výtěžek je při dodržení postupu pořád stejný. 5.9.9 Rizika výroby nitromočoviny Rizika výroby nitromočoviny jsou minimální a souvisí především s manipulací vysoce koncentrovanou kyselinou sírovou. Při nedodržení teplot se zřejmě nedosáhne takových výtěžků, nedojde k reakci nebo se prodlouží doba reakce. U některých návodů chybí upozornění na důkladné chlazení. 53

Obrázek 6: Dusičnan močoviny ve WTC 1993 o hmotnosti nálože okolo 600 kg [56] 5.10 Nitromethan (NM) V případě nitromethanu nemůžeme mluvit o jeho improvizované výrobě nebo nutných prekurzorech pro výrobu, protože je dostupný v čisté formě, tedy můžeme jej zakoupit jako výbušninu. Je to bezbarvá kapalina, se zápachem typickým pro organická rozpouštědla. Nitromethan má vlastnosti trhaviny, ale pro jeho nízkou schopnost detonovat, z důvodu velmi nízké citlivosti, se to dlouho nevědělo. Čistý NM je necitlivý k iniciaci rozbuškou, z toho důvodu se míchá do směsi například s dusičnanem amonným (ANNM) k improvizovanému použití. [2] Tento typ výbušniny byl pravděpodobně použit jako hlavní nálož o hmotnosti přes 2000 kg při bombovém útoku v Oklahoma city roku 1995. Prodej nitromethanu o hm. koncentraci nad 40 % je omezen nař. EU č.98/ 2013. 5.11 Peroxidové výbušiny (HMTD, TATP) Tato kapitola se bude zabývat třaskavinami, které v dnešní době nemají využití v průmyslu, ale jsou ve velkém měřítku vyráběny amatérskými nadšenci. Především díky snadné dostupnosti výrobních surovin, velmi snadné možnosti iniciace a vysokým 54

iniciačním účinkům, díky nimž můžeme detonovat méně citlivé, ale účinnější výbušniny. Ve velkém množství jsou zneužívány i k teroristickým útokům. V kapitole číslo čtyři bylo zjištěno, že TATP byl použit v Londýně v letech 2005, 2017 a v Bruselu 2016. 5.11.1 Vlastnosti Hexamethylentriperoxid diamin (HMTD) Je to bílý krystalický prášek v čerstvém stavu bez zápachu s krystalickou hustotou 1,57 g/cm 3, sypnou hustotou 0,66 g/cm 3. HMTD je chemicky nestabilní a po jednom měsíci začíná měnit své výbušinářské vlastnosti. Při rozkladu zapáchá jako hnijící ryba. Za vlhka je nesnášenlivý s určitými kovy, jako je měď, zinek nebo olovo. [2] Je vysoce citlivý na mechanické podněty a ke tření. Pro lepší představu vypíšu poněkud starší, ale postačující výsledky testu provedené p. Metzem z učebnice technologie výbušin. HMTD nalisované do roznětkových dutinek a pokryté hliníkovou folií při dopadu 500 g závaží z 9 cm výšky se vznítilo 1krát z 5 pokusů. Při dopadu totožného závaží z 10 cm výšky se vznítilo 5krát z 5 pokusů. Je nerozpustný ve vodě a nepatrně i ve většině organických látek. Obecně citlivost k nárazu a ke tření je na úrovni třaskavé rtuti. Citlivost k elektrostatické jiskře je o něco menší než u třaskavé rtuti. Při iniciaci plamenem v malém množství a neuzavřený deflagruje, v uzavřeném stavu nebo ve větším množství detonuje. HMTD nebylo v průmyslu nikdy využíváno pro svou nízkou chemickou stabilitu. Už po jednom měsíci dochází k rozkladu HMTD a změně jeho vlastností. [13] Za vyšších teplot než normálních, začíná být HMTD těkavý a nad 75 C se zřetelně rozkládá. [10] Díky snadné iniciaci a vysoké dostupnosti výrobních surovin se může využívat k výrobě improvizovaných rozbušek nebo může sloužit i jako trhavinová nálož. 5.11.2 prekurzory výroby Peroxid vodíku Taky označován jako Perhydrol, se využívá ve zdravotnictví, barvířství, kosmetice jako dezinfekční prostředek nebo na oxidace chemických sloučenin. Dále je používán k dekontaminaci infekčních materiálů ve zdravotnictví nebo jako oxidační činidlo pro pohon raket. [6] 55

Použití vyšších koncentrací okolo 30 % a více je pro člověka rizikové, při kontaktu s kůží způsobuje poleptání (zbělení) a při kontaktu s očima může způsobit jejich poškození. Taková to koncentrace je i využívána k improvizované výrobě. Prodej peroxidu vodíku s koncentrací nad 12 % hmotnostních je omezen nařízením Evropského parlamentu a Rady EU č. 98/2013 a prodej je jen podnikajícím fyzickým osobám nebo právnickým osobám. Hexamethylentetramin (hexamin, urotropin) Hexamin je podle n. EU č. 98/2013 zařazen mezi látky u nichž prodejce může nahlásit podezřelou transakci. Hexamin se běžně prodává v obchodech s potřebami pro pobyt v přírodě nebo v e-shopech. 5.11.3 Výroba HMTD Nejznámější výroba HMTD je podle Girsewalda, který v roce 1912 přišel na to, že lze HMTD připravit působením peroxidu vodíku na hexamethylentetramin za přítomnosti organických kyselin. [10] Tento výrobní postup zůstal zachován až do dneska a je dostupný na internetových stránkách, které se zabývají improvizovanou výrobou HMTD. Bohužel internetové návody se značně liší a mohou být vysoce rizikové. Postup spočívá v promíchání hexamethylentetraminu s kyselinou citrónovou v homogenní hmotu a rozpuštění v 30 % peroxidu vodíku. Při reakci by nemělo docházet ke značně vysokým teplotám a chlazení studenou vodou je dostačující. Po několika hodinách dojde k maximálnímu vykrystalizování lesklých, jednoklonných krystalů. Po ukončení reakce se ještě vše nechá odstát za pokojové teploty 6-8 hodin a pak se směs odfiltruje, promyje v destilované vodě a potom 95 % alkoholem. Na závěr se směs suší za normální teploty. 5.11.4 Rizika výroby HMTD Rizika výroby jsou především spojena s nepřesností dostupných návodů, které ve výsledku mohou souviset s kvalitou a množstvím výsledného produktu. To se může projevit na jeho nízké chemické stabilitě a neřízeném výbušném rozkladu. Dostupné návody se liší mírně v pracovních postupech, některé vkládají do peroxidu nejdříve kyselinu citrónovou, jiné hexamethylentetramin. U některých návodů je napsáno, že směs by měla být chlazena 56

pod 10 C (blízko k 0 C), někde zase, že je v pořádku pokojová teplota. Internetové návody se neliší až tak poměrem látek, ale spíše jejich množstvím, některé nabádají pracovat s pár gramy jednotlivých surovin a ziskem do 5 g HMTD a jiné pracují s desítkou gramů. Co se týče promytí vodou a alkoholem od nečistot se návody shodují, ale zas je tu riziko přeskočení této části postupu. Pokud není HMTD rozpustný ve vodě ani v organických rozpouštědlech lze jej proprat v látkách pro jistotu vícekrát. Ale ani tak se nezajistí její chemická stabilita. Díky tomu, že těká již za teplot normálních může se stát, že při této teplotě může i zpět desublimovat a vytvářet např. krystaly v místě závitů a podobně. Při otevření může dojít k jejich narušení a vytvoření elektrostatického náboje a výbuchu. Proto by se neměl skladovat v šroubovacích nádobách apod. Dále by se mělo zamezit přístupu plamene, jiskry, padajícího tělesa, vystavovat vysokým teplotám apod. 5.11.5 Vlastnosti Triaceton triperoxidu (TATP) Je to bílý nebo bezbarvý krystalický prášek s krystalickou hustotou 1,272 g/cm 3 a sypnou hustotou 0,35 g/cm 3. Jeho chemická a tepelná stabilita je značně ovlivněna použitou kyselinou při výrobě, která slouží jako katalyzátor. Chemická stabilita čistého triacetonu triperoxidu (bílý) je vyšší než u HMTD nebo průmyslově vyráběných třaskavin. Jeho výhodou je i nerozpustnost ve vodě nebo neaktivita s běžnými kovy. Jeho negativní vlastnost spočívá ve fyzikální nestabilitě, kdy za normálních podmínek sublimuje a následně rekrystalizuje na krystaly větší velikosti (bezbarvý) nebo desublimuje na okolních předmětech. Další nevýhodou je jeho nízká termická stabilita, která je rovněž ovlivněna použitou kyselinou při výrobě. Při použití kyseliny sírové se rozkládá už nad teplotou laboratorní, což může způsobit výbuch TATP ve vyhřátějším prostoru. V menším množství a otevřeném prostoru hoří, ve větším množství nebo v uzavřeném prostoru detonuje. [2] [15] Citlivost na tření a mechanický podnět je o něco nižší než u HMTD, ale citlivost na elektrickou jiskru je o něco vyšší. [2] 5.11.6 Prekurzory výroby Peroxid vodíku Stejně jako u HMTD je zde používán peroxid vodíku. Aceton Aceton je běžně dostupný ve formě technické tzv. technický aceton, který se využívá jako organické rozpouštědlo pro odmaštění povrchů, odstraňování lepidel, barev 57

apod. Ovšem takový aceton není pro výrobu vhodný, díky nečistotám, které obsahuje může vznikat nestabilní produkt. Pro výrobu TATP je zásadně potřeba aceton s přívlastkem čistý, takový nejideálněji získáme objednáním na internetu. Anorganické kyseliny Pro vytvoření kyselého prostředí v reakci se může používat kyseliny chlorovodíkové, sírové, dusičné, fosforečné nebo chloristé. Nejčastěji se využívá kyselina chlorovodíkoví 5.11.7 Výroba triacetonu triperoxidu Informace o laboratorní výrobě TATP nejsou příliš k dispozici. Starší literatura se výrobou příliš nezabývá z důvodu nízké praktičnosti látky a novější texty zatajují přesné pracovní postupy z hlediska bezpečnosti. Všeobecně se získává poměrně jednoduchým způsobem, a to reakcí acetonu s 30 % H2O2 za přítomnosti kyselého prostředí, nejčastěji HCl. Takovým postupem se zpravidla získá čistý TATP s minimem nečistot a vysokou chemickou stabilitou. Pokud se použije kyselin jako kyselina sírová hrozí pozdější rozklad na diaceton diperoxid. Diaceton diperoxid je dimerní forma aceton peroxidu se vzorcem C6H12O4 a při výrobě TATP se vyskytuje spíše ojediněle. DADP se získává reakci acetonu s peroxidem v kyselejším reakčním prostředí za použití silných kyselin. Může se jednat o koncentrovanější HCl, H2SO4, HNO3, HClO4 atd. Ve výsledném produktu se bude vyskytovat buď TATP s DADP nebo čistý DADP. DADP (C6H12O4) se liší od TATP (C9H18O6) v menší molární hmotnosti, vyšší teplotou tání, ale nižší fyzikální stabilitou, sublimuje daleko rychleji než trimérní forma. [51] Obecným pravidlem výroby fyzikálně stabilnějšího čistého triaceton triperoxidu je tedy udržet nízkou úroveň kyselosti s ph nízce pod hodnotou 7, aby vznikl co nejstabilnější aceton peroxid. 5.11.8 Improvizovaná výroba Informovanost pracovních postupů pro výrobu TATP je na internetových stránkách nedostačující. Na internetových blozích koluje prakticky jeden totožný postup popisující výrobu jak méně stabilního DADP, tak i TATP. Improvizovaná výroba TATP podle těchto návodů se neshoduje s teoretickými zásadami pro jeho výrobu. Návody popisují jeho výrobu jako reakci acetonu s 10-12 % peroxidem vodíku bez přítomnosti katalyzátoru (HCl). To má 58

za následek několika denní vyloučení TATP ve formě bílého prášku. Takto dlouhý časový úsek je nebezpečný, protože reakci těžko můžeme kontrolovat. Rozdílný pracovní postup, ale za to shodnější, můžeme nalézt na stránkách www.wikibooks.org, kde popisují výrobu aceton peroxidu s maximálním množstvím stabilnějšího TATP při dodržení molárních poměru acetonu, peroxidu vodíku a HCl 1:1:0,25. Nejdříve se smíchá aceton s peroxidem vodíku a následně se přidá kyselina. Po dvou hodinách by měl být vykrystalizovaný TATP přefiltrován. Díky tomu, že je TATP nerozpustný ve vodě, měl by se proplachovat bez problému větším množstvím vody a při manipulaci s ním používáme nevodivé materiály, tím snižujeme riziko elektrostatického výboje. (plast, dřevo, sklo, antistatické oblečení). Pokud ještě aceton nezreagoval, nesmíme jej vystavit plastu. Obrázek 12: Vznik TATP z acetonu a peroxidu vodíku [57] 5.11.9 Rizika výroby, skladování a další manipulace Při výrobě je nebezpečná dlouhá doba reakce, při které by vzniklo velké množství pevných krystalů. Ty se na sebe nebo nádobu přichytávají, vytvářejí tak větší kusy, které jsou nebezpečnější pro manipulaci. Vzniká mezi nimi větší třecí plocha, může dojít k prasknutí krystalu apod. Dále je třeba věnovat pozornost acetylenu, který je vysoce hořlavý a rozpouští plasty. Po vytěžení a při filtraci využíváme zpravidla nevodivých materiálů (plastů, dřeva, skla, antistatické oblečení) z důvodu nebezpečí elektrostatického výboje. Značným rizikem je použití kyseliny sírové místo HCl jako katalyzátoru. Sníží se tím teplotní a chemická stabilita látky a začne se rozkládat a měnit své výbušné vlastnosti nebo může vybuchovat při teplotách mírně vyšších než 20 C. Největším rizikem při skladování je jeho sublimace a následná desublimace, kde se krystaly zpátky utvářejí v místech závitů, záhybů v obalu a při jeho otevření dochází ke tření a výbuchu. Díky nízké fyzikální stabilitě 59

je jakékoliv nakládání s touto látkou rizikovější než s HMTD. I přes všechna tato rizika je látka zneužívána teroristickými organizacemi k páchání teroristických útoků. Obrázek 13: Výbuch 4 g AP při otevírání lahvičky [57] 60

61

6 Stanovení dostupnosti látek pro výrobu HMEs z hlediska omezení prodeje a ceny Pro přehledné zobrazení současné dostupnosti látek pro výrobu HMEs jsou vypracované tabulky. 6.1 Shrnutí dostupnosti oxidovadel a paliv Dostupnost oxidovadel směsných trhavin a pyrosloží je vázána především na internetové e-shopy s chemickými látkami. Jediné omezení, na které můžeme narazit při nákupu oxidovadel je u chlorečnanů a chloristanů, krom chloristanu amonného. Omezení vyplývá z nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 98/2013, které omezuje prodej osobám z řad široké veřejnosti. To znamená, že tyto látky jsou dostupné jen k profesionálnímu užití. U tohoto typu zboží jste upozorněni na zadání IČO právnické či podnikající fyzické osoby při vyplňování objednávkového formuláře. U určitých dusičnanů má možnost hospodářský subjekt odmítnout transakci, pokud se domnívají, že je podezřelá, tzn. že zákazník nakupuje nadměrné množství, není schopen vysvětlit využití látky pro své účely apod. Při tomto postupu je zřízen státem jedno či více kontaktních míst, kde hospodářský subjekt tuto podezřelou transakci nahlásí, včetně totožnosti zákazníka. Pro podezřelou transakci nejsou stanoveny pevné limity. Cena oxidovadel se pohybuje od pár desítek až stovek korun, a proto není limitujícím faktorem dostupnosti látky. Dostupnost jednotlivých látek v balení je různá a záleží to na konkrétním prodejci a jeho nabídce. Nejčastější nabídka oxidovadel, které poskytuje téměř každý prodejce je v balení od 0,5 kg do 1 kg. Oxidovadla jsou, ale také dále dostupné v balení 5, 10 nebo i 25 kilogramů (dusičnan draselný černý prach). Běžná fyzická osoba si může tedy bez problému obstarat desítky kilogramů např. dusičnanů pro výrobu DAP. Pokud bychom si chtěli objednat chromany nebo dichromany musíme doložit osvědčení pro nakládání s jedy, což může být značná překážka pro běžnou FO. Při objednání dusičnanu draselného nebo amonného není potřeba žádných registrací na e-shopech, stačí vyplnit jen jméno, místo doručení, telefonní číslo a email. 62

Při pokusu si objednat chlorečnan draselný byl zadán v objednávkovém formuláři IČO podnikající osoby, její jméno a místo doručení bylo místo jejího podnikání. Chlorečnan draselný v množství 1 kg byl bez problému doručen. Podnikatel se zabývá provozováním hostinství. 63

z. č.258/2000, n.v. č.467/2009 Oxidovadla n. EU č.98/2013 Tabulka 4: Shrnutí dostupnosti oxidovadel [zdroj vlastní] Právní norma chemická látka chlorečnan draselný chlorečnan sodný chloristan draselný vzorec KClO 3 omezení prodeje cena za 1 kg (kč) 385 NaClO 3 hmotnostní konc. nad 269 KClO 4 40 % - IČO 549 chloristan sodný NaClO 4 269 dusičnan amonný dusičnan draselný dusičnan vápenatý dusičnan sodný dusičnan barnatý NH 4NO 3 86 KNO 3 Ca(NO 3) 2 žádné - látky u nichž se oznamují podezřelé transakce 85 98 NaNO 3 40 Ba(NO 3) 2 139 použití chlorečnanové trhaviny, pyrotechnické slože chloristanové trhaviny, pyroslože primární oxidovadlo v DAP, Amonal, pyroslože, ANNM oxidovadlo ČP, náhrada v DAP, pyroslože náhrada v DAP, pyroslože náhrada v ČP, náhrada v DAP, pyroslože náhrada v DAP, pyroslože dusičnan olovnatý Pb(NO 3) 2 770 žádné pyroslože chloristan amonný chloristanové NH 4ClO 4 300 trhaviny, pyroslože chromany 2- (CrO 4 ) jedy K 2CrO 4 potřeba = 630 dichromany oxid železitý oxid olovnato olovičitý, oxid olovičitý, manganistan draselný, sírany atd. (Cr 2O 7 2- ) Fe 2O 3 Pb 3O 4, PbO 2, KMnO 4,(SO 4 2- ) vlastnit osvědčení žádné K 2Cr 2O 7 = 395 99 Pb 3O 4 = 344, KMnO 4 = 95 pyroslože, možná složka v DAP Termit, další pyroslože pyroslože 64

V další tabulce jsou ukázány běžně dostupná paliva užívaných ve směsných trhavinách. Všechny paliva jsou látky užívané v běžném životě mnoha lidí, až na síru je lze běžně zakoupit v kamenných obchodech (drogerie, barvířství, benzínové pumpy, zahradní potřeby atd.). Tabulka 5: Cena běžně dostupných paliv obsažených ve směsných trhavinách [zdroj vlastní] paliva Ceny výbušnin, cena za 1 obsah v použití pyrosloží za kilogram kg, 1 l (kč) trhavině (kč) dřevěné uhlí 22 12 %, 15 % DAP, černý prach 78,32,75,55 síra 85 10 % černý prach 75,55 motorová nafta (kg) 38,09 4,5 % DAP 83,84 hliník prášek 445 10 %, 25 % Amonal, termit 121,9, 188,5 vazelína 192 10 % chlorečnanové trhaviny 365,7 parafín 160 10 % chlorečnanové trhaviny 362,5 Petrolej (kg) 87 10 % chlorečnanové trhaviny 357,2 Celková cena výbušnin a pyrosloží je počítána z ceny látek za 1 kg a podle poměrů látek uváděných v internetových návodech pro domácí výrobu výbušin nebo z tištěné literatury. V celkové částce není zahrnuta například cena za možný dovoz při objednávce z internetových e-shopu. Směsné výbušniny nejsou cenově náročné, navíc nepotřebují žádných speciálních technických pomůcek k výrobě. Obrázek 14: Oxidovadla pro výrobu směsných trhavin DAP, ČP a chlorečnanů [zdroj vlastní] 65

n. EU č.98/ 2013 6.2 Shrnutí dostupnosti kyselin a látek k nitraci K nitraci potřebujeme koncentrovaných kyselin, které nejsou dostupné v běžných kamenných obchodech a nejideálnější přístup k nim je na internetových e-shopech. Běžně dostupná je koncentrovaná kyselina sírová 96 % a koncentrovaná kyselina dusičná s koncentrací 65 %. Samozřejmě jsou i nižší, ale ty se pro postup nitrace nehodí. Dýmavá kyselina dusičná s koncentrací 98,5 99 % a hustotou 1,52 g/cm 3 je dostupná, ale za značně vyšší cenu. Taková to kyselina je nejvhodnější k výrobě např. nitroglycerinu nebo nitrocelulózy s největším obsahem dusíku střelná bavlna. Tabulka 6: Dostupnost kyselin k nitrační směsi [zdroj vlastní] Právní omezení cena za 1 chemická látka vzorec norma prodeje l (kč) použití kyselina dusičná > 99 % kyselina dusičná 65 % HNO 3 hm. konc. nad 3 % - IČO 1375 139 NC, NG, kys. pikrová, TNT atd. nitrát močoviny NC, kys. pikrová, nitromočovina kyselina sírová 96 % žádné 109 NC, NG, TNF, TNT atd. H 2SO 4 sledování nitrát močoviny, TATP, kyselina sírová 98 % transakce 383 DADP Látky vhodné k nitraci jsou běžně dostupné k prodeji fyzickým osobám bez omezení. Látky jako čistý glycerin a fenol získáme nejsnadněji na e-shopech s chemickými látkami. Výrobky ze 100 % bavlny jsou dostupné běžně v kamenných obchodech jako jsou drogérie nebo obchody s textiliemi. Tabulka 7: Ceny látek vhodných k nitraci [zdroj vlastní] cena za 1 kg, 1 látky k nitraci výroba výbušniny l 100 % bavlna obvazová vata, staré oblečení 200 nitrocelulóza glycerín čistý bezvodý fenol 115 (1 l), 91,27 (1 kg) 106,6 (1 l), 99,63 (1 kg) nitroglycerin kyselina pikrová 66

Oproti cenám směsných trhavin jsou ceny esterů kyseliny dusičné (NC, NG) a nitrolátek (kys. pikrová) značně proměnlivé. Ceny výsledných látek po nitraci jsou závislé na poměru nitrační směsi, jejím množství vůči nitrované látce a na způsobu nitrace, která ovlivňuje procentuální vytěžitelnost. S rostoucí vytěžitelností z X gramů nitrované látky během jednoho pracovního cyklu, nemusí současně klesat nároky na jeho náklady. Vytěžitelnost se může zvyšovat větším množstvím kyselin, změnou poměru a změnou pracovního postupu (zvýšení doby procesů). To vše může značně navyšovat výrobní cenu výbušniny. Tabulka 8:Cena 1 kg nitrocelulózy podle dostupných internetových návodů [zdroj vlastní] HNO 3 65 % (ml) H2SO 4 96 % (ml) hustota HNO 3 65 % (g/cm 3 ) hustota H 2SO 4 96 % (g/cm 3 ) hmotnost nitrační směsi (g) 25 45 1,4 1,84 117,8 váhový poměr nitračky k celulóze 58,9:1 (2 g) 39,3:1 (3 g) cena za 1 kg (kč) 4390 (58,9:1) 2993 (39,3:1) obsah dusíku % 13,47(58,9:1) 12,92 (39,3:1) Tabulka 9: Cena 1 kg NC s 12,9-13,3 % obsahem N podle poměrů z učebnice [4] obsah HNO 3 (%) obsah H 2SO 4 (%) obsah H 2O (%) H 2SO 4 88 % HNO 3 99 % váhový poměr nitr. Směsi k cel. Cena za1 kg (kč) 40 55 5 59,596 40,404 20:1 8219,22 Jak můžeme vidět z tabulek 8 a 9 získáním koncentrovanější kyseliny dusičné můžeme snížit, při určitých postupech (doba nitrace, teplota apod.), značně množství celkových kyselin. Často je uveden pouze procentuální obsah kyselin a vody, proto je třeba si vypočítat kolik procent zabírá ve směsi např. 99 % HNO3 a podle toho zjistíme potřebnou koncentraci H2SO4. Problémem je cenová náročnost 99 % kyseliny dusičné, která je až 10 vyšší než 65 %. V závěru potom dostáváme cenu značně vyšší oproti nitrační směsi s 65 % kys. dusičnou. Z internetových postupů můžeme vidět, že snížením poměru nitrační směsi a celulózy klesá náročnost ceny zhruba o třetinu na úkor slabě menší substituce dusíku 67

v celulóze. Teoreticky je tento způsob pro improvizované použití značně ekonomičtější. Ale je třeba brát ohled na zdroj pracovního postupu, který není příliš věrohodný (internet). Cena v tabulce 9 je uvedena na koupi 5,37 l 99 % kyseliny dusičné a 10,7 l H2SO4, kterou následně musíme zředit na hodnotu 88 %. Dostupnější z hlediska ceny je určitě nitrační směs, kterou získáme smícháním dostupnější kys. dusičné. Naproti tomu výroba nitroglycerinu poskytuje ohledně nitračních směsí užší výběr. Obsah vody v nitrační směsi by neměl překročit hodnotu 5,5 %, což znamená, že se pracuje s kyselinami vysoce koncentrovanými. Dále váhový nitrační směsi k 1 dílu glycerinu je nižší. Teoretická vytěžitelnost je až 246,4 % vztaženo na hmotnost glycerinu. Z toho můžeme usoudit, že výroba 1 kg NG nebude tak cenově náročná jako u NC. Tabulka 10:Cena 1 kg NG podle návodu dostupných na internetu [zdroj vlastní] Poměr pro 100 g glycerinu 99 % HNO 3 98-99 % H 2SO 4 glycerin Vytěžitelnost při 30 C 300 g 450 g 100 g 213 % Výpočet pro 1 kg NG 99 % HNO 3 98-99 % H 2SO 4 glycerin Cena za 1 kg (kč) 1408,44 g 2112,66 g 469,48 g 1769,96 Tabulka 11:Cena 1 kg NG podle poměrů uvedených v učebnici [9] poměr nit. obsah HNO 3 % obsah H 2SO 4 % obsah vody % glycerin směsi k NG 38,7 58,6 2,7 462,96 g vytěžitelnost při 30 C cena za 1 kg (kč) 6,5:1 216 % 1225 Z tabulek jasně vyplývá, že 1 kg NG je daleko levnější než 1 kg NC. Dále můžeme vidět, že poměr nitrační směsi vyskytující se v dostupném návodu na internetu je 7,5násobný ke glycerinu a využívá méně dostupné a dražší koncentrovanější H2SO4 %. Tyto rozdíly můžou zvyšovat cenu nitroglycerinu až o 589 kč/kg. K poměrům nitrační směsi, které byly získané z literatury, byla počítaná poměrně dostupná 99 % HNO3, z které vyšlo, že zbytek směsi musí být nahrazen 96 % běžně dostupnou H2SO4 %. Celková cenová dostupnost nitroglycerinu se jeví jako přijatelná oběma způsoby. 68

Cenová náročnost kyseliny pikrové je uvedena v tabulce 12. Tabulka 12: Cena výroby kys. pikrové podle návodu na internetu a podle Pascala [zdroj vlastní] poměr dostupný na internetu 96 % H 2SO 4 65 % HNO 3 fenol vytěžitelnost 400 ml 1300 ml 330 g 121,2 % výpočet pro 1 kg H 2SO 4 96 % 65 % HNO 3 fenol cena za kg 1000 ml 3250 ml 825 g 642,94 Postup podle Pascala 96 % H 2SO 4 fenol vytěžitelnost 2819,78 g 577 g 173, 30 % Množství fenolsulfonoých kys.(teor.) 44 % HNO 3 3396,78 g 5163,1 65 % HNO 3 (s 1665 g H 20) 3495,02 g cena chem. látek /cena za 1 kg 96 % H 2SO 4 65 % HNO 3 fenol cena za kg (kč) 1535,8 ml 2512,6 ml - 167,4 349,25 57,4 574 V tabulce 12 můžeme vidět cenový rozdíl při získávání kys. pikrové podle pracovního postupu na internetu a podle staršího postupu Pascala. Pro postup na internetu bylo množství surovin vynásobeno hodnotou potřebnou pro zisk 1 kg kys. pikrové. Postup podle pascala byl počítán, tak, že z vytěžitelnosti byly vypočteny potřebné gramy fenolu. Množství kys. sírové bylo stanoveno na 4,5násobek molu ke fenolu podle obecného pravidla. Součet těchto surovin nám dal hodnotu teoretickou hodnotu (bez ztrát) vzniklých fenolsulfonových kyselin. Podle Pascala přijde 1,52 dílů 44 % kyseliny dusičné na 1 díl fenolsulfonových kyselin. Tím se získá množství 5163,1 g 44 % HNO3. Takhle zředěná HNO3 není běžně k dostání. Získat ji ovšem můžeme zředěním 3495,02 g běžně dostupné 65 % HNO s 1665 g vody. Výsledkem výroby fenolu tímto způsobem je teoreticky levnější o necelých 100 korun, což je zanedbatelná částka. 69

Pracovní postup, který je tedy běžně na internetu je efektivní. Při porovnání s předešlými látkami, které při výrobě podléhají nitraci je výroba kyseliny pikrové cenově nejdostupnější. 6.3 Shrnutí dostupnosti ostatní látek pro výrobu HMEs Jedná se o látky, jako jsou dusičnan močoviny, nitromočovina, AP a TATP, které jsem z důvodu odlišnosti výroby zařadil do samostatné kapitoly. Tabulka 13: Dostupnost prekurzorů pro výrobu UN, nitromočoviny, AP a HMTD [zdroj vlastní] p.n. n. EU č. 98/2 013 reaktant A močovina dusičnan močoviny peroxid vodíku 30 % - nad 12 % hm. - IČO Cena za jednotk u (kč) 33 kč (kg) 105,45 (kg) 30 % H 2O 2 114 (l), 104 (kg) p.n. n. EU č. 98/2 013 n. EU č. 98/2 013 reaktant B 65 % kys. dusičná nad 3 % hm. - IČO 96 %kys. sírová podezřelá transakce 98 % hexamin (urotropin) - podezřelá transakce aceton - podezřelá transakce Cena za jednotk u (kč) p.n. katalyzátor 139 (l) - 109 (l) - 380 (kg) 85 (l), 108,4 (kg) n. EU č. 98/2 013 n. EU č. 98/2 013 kys. citrónová 35 % kys. chlorovodíková 65 % kys. dusičná nad 3 % hm. - IČO 37 % aku kys. sírová - podezřelá transakce Cena za jednotk u (kč) 135 (kg) 147 (l), 125 (kg) 139 48 (l), 38 Produkt dusičnan močoviny nitromočovi na HMTD - Hexamethyl en triperoxid diamin aceton peroxid TATP, DADP Z tabulky 12 jde vidět, že mnoho látek, hlavně pro výrobu AP nebo HMTD, mohou být celkově náročné pro dostupnost. Při pokusu zakoupit 65 % kyselinu dusičnou, 35 % peroxid vodíku (látky podléhající IČO), 96 % kyselinu sírovou a čistý dusičnan amonný přes internetový e-shop jsem zadal stejné IČO jako u objednávky chlorečnanu draselného. S tím rozdílem, že ostatní doručovací 70

údaje neměly s číslem podnikající osoby žádnou souvislost. Tady tento postup měl za úkol zjistit, zda se dá zneužít volně dostupné IČO z databází firem, podnikajících osob apod. Zboží mi bylo bez problému doručeno na adresu mého bydliště do 2 dnů od objednání bez sebemenšího problému. Obrázek 15: Objednané zboží podléhající omezení prodeje pro širokou veřejnost na zneužité IČO [zdroj vlastní] 71

Obrázek 16: Zakoupené chemikálie [zdroj vlastní] Improvizované výbušniny v této podkapitole potřebují pro svou výrobu taky anorganických kyselin, ale ty v reakci nefigurují v takových koncentrací jako v nitračních směsi v kapitole 7.2. Často se může užít při výrobě silně zředěných kyselin a tím se snižují nároky na dostupnost chemických látek, a i cenu výroby. V tabulce 14 je uvedena cenová dostupnost v závislosti na výrobě pro dusičnan močoviny a nitromočovinu. Tabulka 14:Cena UN a nitromočoviny za 1 kg [zdroj vlastní] UN CO(NH 2) 2 65 % HNO 3 vytěžitelnost cena za 1 kg (kč) 542 g 629,42 ml 90 % 105,45 nitromočovina UN 96 % H 2SO 4 vytěžitelnost cena za 1 kg 1250 g 4375 ml 80 % 608,679 Vypočtená cena UN vychází z reakce močoviny s HNO3, kde je poměr látek 1:1 molu a výtěžek dosahuje okolo 90 % teorie. K nitromočovině nebyl nalezen žádný přesný laboratorní postup pro její přípravu, a tak byl výpočet prováděn z internetového návodu, který uváděl i vytěžitelnost. Reakce probíhá za přítomnosti velkého množství vysoce koncentrované H2SO4, kde molární poměr je zhruba 1:7,7 UN k H2SO4. To značně zvyšuje 72