NÁRODNÍ ÚSTAV ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

NÁRODNÍ ÚSTAV ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ VÝZKUM SLUŽEB KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ A POTŘEB JEHO KLIENTŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH V ČR SOUHRNNÁ ZPRÁVA PROJEKT KARIÉROVÉ PORADENSTVÍ V ČR PRAHA 2003

Obsah ÚVOD...4 1. CÍLE, METODY A TECHNIKY VÝZKUMU...5 1.1. Cíle výzkumu... 5 1.2. Struktura výzkumu... 6 1.3. Sběr dat... 6 1.3.1 Rámcová kritéria konstrukce výzkumného souboru... 7 2. ÚVOD DO PROBLEMATIKY...8 2.1 Systém poradenských služeb v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti (systém služeb kariérového poradenství) v ČR... 8 2.1.1 Poradenský systém v působnosti Ministerstva práce sociálních věcí ČR... 9 2.1.2 Poradenský systém v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy... 9 2.2 Role školy v procesu volby povolání... 10 2.3 První a druhá volba... 11 2.4. Metodologické poznámky... 12 3. VÝCHODISKA A CÍLE DÍLČÍCH KVANTITATIVNÍCH ŠETŘENÍ...13 3.1 Výzkum služeb kariérového poradenství a potřeb jeho klientů na základních školách základní charakteristika dílčího šetření... 13 3.1.1 Východiska... 13 3.1.2 Cíle... 13 3.1.3 Metodika... 13 3.2 Výzkum služeb kariérového poradenství a potřeb jeho klientů mezi žáky gymnázií, SOŠ a SOU základní charakteristika dílčího výzkumu... 13 3.2.1 Východiska... 14 3.2.2 Cíle... 14 3.2.3 Metodika... 14 4. INTERPRETACE A ANALÝZA...16 4.1 Rozhodovací zdroje k volbě povolání (informační zdroje a vybrané socioempirické faktory rozhodování)... 16 4.2 Hodnocení informačního zázemí, informační a vzdělávací potřeby respondentů ve vztahu k volbě vzdělávací a profesní dráhy... 19 4.3 Role výchovného poradce v poradenském procesu - percepce výchovného poradce žáky... 22 4.4 Struktura realizovaných služeb... 25 4.5 Evaluace realizovaných poradenských služeb klienty... 31 Konzultace mi pomohla jen částečně... 32 4.6 Preference poradenských subjektů... 33 4.7 Zpětná reflexe nastoupené vzdělávací dráhy jako indikátor funkčnosti realizovaných poradenských služeb (odpovídali pouze žáci gymnázií, SOŠ a SOU)... 34 4.7.1 Klíčové faktory rozhodovacího procesu... 34 4.7.2 Motivy výběru studijního oboru... 35 4.7.3 Potvrzeni nepotvrzení uskutečněné volby... 36 4.7.4 Druhá volba motivy ke změně a projekce nové dráhy... 37 4.8 Projekce profesní budoucnosti vzdělávací a profesní aspirace respondentů... 38 5. VÝZKUM SLUŽEB KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ A POTŘEB JEHO KLIENTŮ ŠETŘENÍ MEZI VÝCHOVNÝMI PORADCI...40 5.1 Východiska a cíle výzkumného projektu... 40 5.2 Metodika... 40 5.3 Závěry výzkumu a jejich aplikace... 41 5.3.1 Výchovní poradci jako poskytovatelé služeb kariérového poradenství... 42 5.3.1.1 Úvod do problematiky vymezení funkce výchovného poradce... 42 5.3.1.2 Základní problémy výchovného a kariérového poradenství v současné školní praxi... 43 5.3.1.2.1 Pozice výchovného poradce ve škole a v systému školního poradenství, organizační aspekty zabezpečení této funkce... 44 5.3.1.2.2 Kvalifikace výchovného-kariérového poradce... 46 5.3.1.2.3 Vazby výchovného poradce na další poradenské subjekty spolupráce s ostatními partnery... 50 5.3.1.2.4 Informační a materiální zázemí výchovného-kariérového poradce... 55 5.3.1.2.5 Perspektivy návrhy dílčích opatření ke zkvalitnění kariérového poradenství na školách.. 56

6. VÝZKUM SLUŽEB KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ A POTŘEB JEHO KLIENTŮ ŠETŘENÍ MEZI PORADCI IPS ÚP...59 6.1 Metodika... 59 6.2 Závěry výzkumu a jejich aplikace... 59 6.2.1 Úloha IPS... 60 6.2.2 Velikost IPS personální obsazení... 61 6.2.3 Kvalifikace poradců IPS ÚP... 61 6.2.3.1 Potřebný kvalifikační profil poradců subjektivní hodnocení poradců... 62 6.3 Rozsah a náplň poradenské činnosti IPS... 63 6.4 Vazby na ostatní subjekty - spolupráce s partnery... 65 6.5 Systémová podpora poradenství pro volbu vzdělávací a profesní dráhy... 66 6.5.1 Bilanční diagnostika v poradenské praxi úřadů práce... 66 6.6.2 Servisní pracoviště SSZ... 68 ZÁVĚRY...69 PŘÍLOHY...72

ÚVOD Výzkum služeb kariérového poradenství v ČR, který je realizován v rámci stejnojmenného projektu Kariérové poradenství v ČR, lze vzhledem k tematickému zaměření, rozsahu výzkumného záměru a realizovaných aktivit považovat za první ucelený výzkum svého druhu v České republice. Realizace uvedeného projektu úzce souvisí s participací ČR na mezinárodním výzkumném projektu OECD Review of Career Guidance Policies, který se věnuje problematice kariérového poradenství v širokém kontextu. Jeho cílem je nejen analýza a mezinárodní komparace národních systému (politik) na podporu kariérového rozhodování, ale především pak formulace problematiky kariérového poradenství jako významného veřejněpolitického tématu. Na podzim roku 2000 schválil Výbor OECD pro vzdělávání (Education Commitee) a jeho Výbor pro zaměstnanost, práci a sociální věci (Employment, Labour and Social Affairs Committee) novou aktivitu zabývající se strategií pro poskytování poradenských služeb v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti. Jedním z deklarovaných hlavních cílů této aktivity je analyzovat, jak může způsob organizace, řízení a poskytování těchto poradenských služeb přispět k naplnění některých klíčových cílů veřejné politiky. Jedním z těchto cílů je vytvoření takových systémových podmínek, které zabezpečí rovný přístup k možnostem celoživotního vzdělávání pro celou populaci. Za jeden z rozhodujících nástrojů pro dosažení tohoto stavu je považováno vytvoření efektivního poradenského systému pro rozhodování v otázkách volby vzdělávací a profesní dráhy. Poradenskými službami v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti (v angl. originále information, guidance and counselling services ) se rozumí služby, jejichž cílem je pomáhat jednotlivcům jakéhokoliv věku a v kterékoliv fázi jejich života při rozhodování v otázkách vzdělávání, profesní přípravy, volby povolání či zaměstnání a rozvoji jejich kariéry. V souladu s tímto komplexním pojetím, avšak pochopitelně s ohledem na specifika českého prostředí, byl koncipován projekt výzkumu služeb kariérového poradenství v ČR. Jeho významnou charakteristikou je orientace na cílovou populaci, kterou tvoří žáci základních a středních škol. V tomto směru je výzkum zaměřen nejen na příjemce, ale i na poskytovatele služeb pro tuto cílovou populaci. V rámci této aktivity jsou ve vybraných regionech zkoumány poskytované služby kariérového poradenství z hlediska pokrytí cílové populace a schopnosti uspokojovat poptávku, dále je zkoumána i struktura poptávky a některé významné charakteristiky rozhodovacího procesu žáků při volbě kroků ovlivňujících jejich vzdělávací nebo budoucí profesní dráhu. Hlavními cíli projektu Kariérové poradenství v ČR jsou: prezentovat systém kariérového poradenství v mezinárodním kontextu a zpřístupnit relevantní informace ze zahraničí domácím poradenským subjektům, analyzovat systém kariérového poradenství v ČR, ve spolupráci s poradenskými subjekty identifikovat jak klíčové systémové deficity, tak rozvojový potenciál kariérového poradenství, formulovat soubor opatření a aktivit směřujících ke stabilizaci, standardizaci a rozvoji kariérového poradenství v ČR a současně ve spolupráci s poradenskými subjekty a zadavatelem projektu formulovat národní politiku v oblasti kariérového poradenství. K tomuto účelu by měl uvedený výzkum poskytnout nezbytnou datovou a analytickou základnu.

1. CÍLE, METODY A TECHNIKY VÝZKUMU 1.1. Cíle výzkumu Výzkum služeb kariérového poradenství a potřeb jeho klientů je koncipován jako kvantitativně-kvalitativní, mezirezortní výzkum poradenských systémů k volbě vzdělávací a profesní dráhy, uplatňovaných v rezortu školství a zaměstnanosti. Hlavním cílem výzkumu je analyzovat současný stav a funkčnost služeb kariérového poradenství pro žáky na jednotlivých úrovních vzdělávání a současně monitorovat potřeby cílové populace ve vztahu k jejich obsahu a formám. Jakkoliv výzkumný záměr sleduje analýzu zabezpečování služeb kariérového poradenství v rámci obou klíčových resortů, stěžejní důraz je kladen na monitorování poradenských kapacit v systému školního poradenství, zejména pak s ohledem na potřebu optimalizace vzájemných vazeb mezi jeho jednotlivými poradenskými složkami, stejně jako vazeb s ostatními poradenskými systémy. V souladu s uvedenými skutečnostmi si výzkum klade za cíl: A. analyzovat: na úrovni vnitroresortní funkčnost poradenských systémů k volbě vzdělávací a profesní dráhy rozsah, strukturu a komplementaritu nabídky a poptávky v oblasti kariérového poradenství dostupnost služeb pro cílovou populaci evaluaci služeb cílovou populací a jejich preference ve vztahu k poskytovateli a typu služeb funkční vztahy mezi poradenskými subjekty uvnitř jednotlivých poradenských systémů na úrovni mezirezortní funkční vztahy mezi jednotlivými poradenskými systémy při zabezpečování kariérového poradenství pro cílovou populaci, úroveň kooperace a koordinace činností, efektivitu stávajícího mezirezortního systému kariérového poradenství B. identifikovat (na úrovni vnitro- i mezirezortní) klíčové deficity ve fungování dílčích složek poradenských systémů i systémů jako celku rozvojový potenciál a rozvojové bariéry systému kariérového poradenství v ČR (mj. identifikovat, kdy je možné najít potřebný potenciál efektivnějším využitím stávajících kapacit a kdy je třeba hledat zcela nové rezervy).

1.2. Struktura výzkumu Vzhledem k záměru monitorovat úroveň poradenských služeb k volbě vzdělávací a profesní dráhy na jednotlivých úrovních školního vzdělávání, v různých typech škol, poskytovaných klíčovými poradenskými subjekty, byl výzkum strukturován do následujících dílčích šetření: A. ŠETŘENÍ PŘÍJEMCŮ SLUŽEB NA ŠKOLÁCH A.1. Šetření mezi žáky základních škol (kvantitativní výzkum; rozsah výzkumného souboru 917 respondentů), A.2. Šetření mezi žáky gymnázií (kvantitativní výzkum, rozsah výzkumného souboru 286 respondentů), B. ŠETŘENÍ HLAVNÍCH POSKYTOVATELŮ SLUŽEB NA ŠKOLÁCH výchovných poradců 1 B.1 Šetření mezi výchovnými poradci: na základních školách na gymnáziích na středních odborných školách a středních odborných učilištích (kvalitativní výzkum, zúčastnilo se 31respondentů) A.3 Šetření mezi žáky středních odborných škol a středních odborných učilišť (kvantitativní výzkum, rozsah výzkumného souboru 528 respondentů) C. ŠETŘENÍ OSTATNÍCH POSKYTOVATELŮ SLUŽEB PRO ŽÁKY ZŠ A SŠ C.1 Šetření mezi pracovníky a klienty pedagogicko-psychologických poraden (kvalitativní výzkum, šetření proběhlo v 30 PPP) C.2 Šetření mezi pracovníky informačních a poradenských středisek úřadů práce (kvalitativní výzkum, šetření proběhlo ve 24 IPS ÚP) 1.3. Sběr dat Sběr potřebných dat a informací byl realizován především prostřednictvím následujících postupů: plošné dotazníkové šetření - žáci ZŠ a SŠ expertní dotazníkové šetření polostandardizované individuální rozhovory s výchovnými poradci panelové diskuze s výchovnými poradci sekundární analýza dat a výstupů projektu Modulární distanční vzdělávání pro evropskou mobilitu kariérových poradců Leonardo da Vinci, NÚOV, 2002 analýza relevantních informačních pramenů: právních předpisů rezortních i nadrezortních dokumentů (koncepční materiály aj.) 1 Těmito poskytovateli se rozumí kmenoví poradenští pracovníci školy tedy ti, kteří jsou přímo jejími zaměstnanci. Řešitelé výzkumu jsou si vědomi, že výchovní poradci nejsou na školách jedinými poskytovateli služeb kariérového poradenství. Kromě výchovných poradců je na některých školách zřízena také funkce školního psychologa. Vzhledem k velmi nízkému počtu těchto škol nebyli školní psychologové podrobeni samostatnému šetření. Jejich působení na základních i středních školách však monitorujeme v rámci ostatních sekcí tohoto výzkumu.

1.3.1 Rámcová kritéria konstrukce výzkumného souboru Kvantitativní sekce výzkumu dotazníkové šetření mezi žáky základních a středních škol - a kvalitativní šetření, realizované mezi výchovnými poradci, představují dominantní část celého výzkumného projektu. Výzkumný soubor byl konstruován se snahou o maximální možnou reprezentativnost zkoumaného vzorku ve vztahu k cílové populaci. Základními kritérii pro zařazení škol, jejichž žáci a výchovní poradci se šetření zúčastnili, do výzkumného souboru, byly: kritérium regionální diferenciace, resp. diferencovaného regionálního zastoupení kritérium sídelní diferenciace výběr škol byl realizován s ohledem na vyvážené zastoupení reprezentativních typů škol v závislosti na jejich sídelních charakteristikách kritérium reprezentativnosti z hlediska typu školy a oborové struktury (v případě SŠ) Konkrétní metodika realizace jednotlivých šetření je specifikována v dílčích kapitolách.

2. ÚVOD DO PROBLEMATIKY 2.1 Systém poradenských služeb v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti (systém služeb kariérového poradenství) v ČR V České republice jsou poradenské služby v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti ( information, guidance and counselling services ) rozvíjeny převážně ve dvou vedle sebe působících systémech. První z nich je součástí resortu práce a sociálních věcí, druhý resortu školství. Oba mají jedno společné, a to poradenskou péči, která má přispívat k optimalizaci řešení problémů seberealizace, tj. při rozhodování o výběru optimální vzdělávací cesty, kariéry a s tím souvisejících specifických situací v osobním životě a při uplatnění v praxi. Poradenský systém v rámci resortu práce a sociálních věcí MPSV SSZ Ministerstvo práce a sociálních věcí Správa služeb zaměstnanosti www.mpsv.cz/ssz je soustředěn převážně na řešení problémů přechodu mezi školou a prací nebo na nalezení či změny uplatnění na trhu práce (poradenství pro volbu povolání a zaměstnání, profesní poradenství). Školský poradenský systém MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy www.msmt.cz je orientován na řešení problémů, se kterými se děti a mládež potýkají v průběhu svého studia (psychologické, pedagogicko-psychologické a studijní, výchovné a další související), při úvahách o změně či výběru dalšího vzdělávání. Tyto systémy jsou doplněny poradenskými službami, které poskytují zaměstnavatelé, zaměstnavatelské svazy a které spadají do působnosti resortu Ministerstva průmyslu a obchodu MPO www.mpo.cz Schéma č.1 Systém poradenských služeb v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti v ČR a funkční vztahy mezi jeho složkami MPSV SSZ Kraj, obec MŠMT MPO Úřady práce *) Odd.zprostředkování Odd.poradenství (Informační a poradenské středisko IPS) Speciální pedagogická centra (SPC) NVF - Národní informační středisko pro poradenství (Leonardo da Vinci - mezinárodní síť Euroguidance) NÚOV - oddělení kariérového poradenství IPPP Pedagogicko- psychologické poradny PPP) ÚIV Zákaznické centrum Personální agentury (soukromé firmy) Školy kromě vysokých Výchovný poradce Školní psycholog Vysoké školy Poradenská střediska VŠ CSVŠ odd. výzkumu Agentura pro rozvoj podnikání Region.poradenská a inform.střediska pro podnikatele (RPIC) (dotované soukr.firmy) Informační centra pro mládež (ICM) Akademické inform.centrum (AIC) (projekt Open Society Fund a Vzdělávací nadace J. Husa)

Vysvětlivky : Tmavě šedivé jsou řídící instituce, šedivé jsou metodické instituce, bílé jsou vlastní poradenské instituce. plná šipka znamená přímé řízení a financování čárkovaná šipka znamená metodickou pomoc tečková šipka znamená částečné financování pomocí grantů a dotací čerchovaná šipka znamená financování, nikoliv přímé řízení *) Úřad práce má samozřejmě ještě mnoho dalších útvarů 2.1.1 Poradenský systém v působnosti Ministerstva práce sociálních věcí ČR Poradenství k volbě povolání byla na našem území věnována pozornost již od dvacátých let tohoto století. Jeho vývoj však byl přerušen druhou světovou válkou a obnoven až v šedesátých letech, kdy začaly jako zařízení národních výborů vznikat dětské psychologické poradny, psychologické výchovné poradny a kliniky, které se věnovaly též poradenství k volbě povolání. Poradenská práce v oblasti trhu práce a zejména péče o nezaměstnané je ovšem rozvíjena teprve od roku 1990, neboť do té doby byla v ČR oficiálně nulová nezaměstnanost. Poradenský systém v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí byl z tohoto důvodu budován zcela nově. Na úřadech práce, které jsou v každém okresním městě, byla zřízena Informační a poradenská střediska pro volbu povolání (IPS) a v současné době jsou postupně zřizována střediska bilanční diagnostiky. 1. Instituce, které mají organizační a metodické úkoly: MPSV (prostřednictvím Správy služeb zaměstnanosti), poradní sbor pro poradenství a 77 úřadů práce. 2. Poradenská zařízení: 77 oddělení rekvalifikací a informačně poradenských středisek a 15 středisek bilanční diagnostiky. 3. Více než 300 soukromých personálních agentur, které na základě žádosti získávají od MPSV povolení ke zprostředkování práce. 2.1.2 Poradenský systém v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Systém poradenských služeb, který před rokem 1989 organizačně vycházel z hierarchického uspořádání jednotlivých poradenských zařízení, neprošel prakticky výraznějšími změnami od roku 1978, kdy bylo pedagogicko-psychologické poradenství zakotveno ve školském zákoně č. 63/78 Sb. Současný poradenský systém v působnosti resortu školství tvoří pět složek: 1) Instituce, které mají organizační a metodické úkoly: MŠMT, poradní sbor pro výchovné poradenství MŠMT a Institut pedagogicko-psychologického poradenství (IPPP), který byl zřízen MŠMT v roce 1994. 2) Poradenská zařízení: 101 pedagogicko-psychologických poraden (96 státních, 4 nestátní, 1 církevní), 35 nově zřízených speciálně pedagogických center, 1 poradenské středisko mládeže při Institutu dětí a mládeže a 48 vysokoškolských poraden. 3) Jednotliví pracovníci působící přímo na školách: výchovní poradci, školní psychologové (nově zaváděná funkce), školní speciální pedagogové, školní metodici prevence, školní kmotry, asistenti. Popis jejich pracovních činností 4) je uveden v příloze. 5) Informační střediska pro mládež, kde se soustřeďují vyčerpávající informace o vzdělávacích možnostech pro všechny věkové kategorie, tvoří asociaci ICM

6) Ústavy MŠMT ÚIV Zákaznické informační centrum, které poskytuje veřejnosti informace z oblasti vzdělávání, NÚOV Centrum kariérového poradenství, poskytuje informace o středním a vyšším odborném školství. V roce 1990 došlo k decentralizaci státní správy a samosprávy na 14 krajů a koordinace poradenských služeb v rámci školské soustavy na úrovni kraje je prováděna prostřednictvím dlouhodobých záměrů rozvoje vzdělávání a výchovně vzdělávací soustavy jednotlivých krajů a výročních zpráv. Pravidelné zpracovávání ukládá krajům novelizace zákona č. 564/1990 Sb. o státní správě a samosprávě ve školství. MŠMT pro tyto účely v září 2002 vypracovalo strukturu, které se mají kraje při zpracovávání obou dokumentů dodržovat. Oba poradenské systémy do jisté míry používají stejné metody a techniky práce. V posledních letech je na nejnižších úrovních obou resortů, ale i mezi oběma resorty, patrné zlepšení spolupráce mezi školami, pedagogicko-psychologickými poradnami a informačně poradenskými středisky i odděleními rekvalifikací úřadů práce. 2.2 Role školy v procesu volby povolání Systém poradenských služeb ve školství je tedy třeba chápat jako komplementární článek komplexního systému podpory mládeže při vstupu do světa vzdělávání a práce. V poslední době se pro systém těchto podpůrných činností často užívá označení kariérové poradenství. Je třeba říci, že cílem poradenství ve školství by nemělo být nahrazování nebo suplování již institucionalizovaných služeb (tj. především těch fungujících v rezortu zaměstnanosti). Naopak -školský poradenský systém by měl vytvářet podmínky pro budování a rozvoj funkčních vazeb s těmito poradenskými složkami. V konečném důsledku by měl přispívat k vytvoření otevřeného mezirezortního poradenského systému, jehož jednotlivé složky budou ve svých činnostech vzájemně harmonizovány, budou schopny uspokojovat poptávku po službách a úzce spolupracovat při výměně informací a zkušeností. Tyto poradenské služby by současně měly být uspořádány tak, aby v případě potřeby umožňovaly hladký průchod žáka celým tímto podpůrným systémem. Škola zaujímá, resp. by měla zaujímat v procesu a v systému podpory profesní orientace žáků klíčovou roli. Cílem jejího působení by měla být podpora žáků v úspěšném rozhodování o budoucí vzdělávací a profesní dráze a za tím účelem by měla zabezpečovat komplex vzájemně se doplňujících výchovně-vzdělávacích a informačně-poradenských činností. Její působení by se tedy mělo odehrávat v rovině vzdělávání, poskytování informací a poradenství. Je-li cílem výchovně-vzdělávacích aktivit školy v oblasti volby povolání především vybavit žáka kompetencemi potřebnými pro zodpovědné rozhodování o další vzdělávací a profesní orientaci a dráze (to by mělo být úkolem zejména učitelů Výchovy k volbě povolání a výchovných poradců), pak cílem informačně-poradenské činnosti by mělo být poskytování podpory při jeho konkrétním rozhodování, při řešení zcela konkrétních problémů (především výchovní poradci). Cílem by mělo být vytvořit na školách fungující elementární poradenské služby (poradenské primární síto ), na které by navazovalo odborné poradenství na úřadech práce, v pedagogickopsychologických poradnách a dalších poradenských institucích. Úzká spolupráce školy s celou řadou partnerů je nejen přínosná, ale mnohdy také zcela nezbytná.

Schéma č.2 Systém podpory při volbě povolání učitel poradce ve škole mimo školu Žák ZŠ Výchova k volbě povolání Poradenství pro primární profesní orientaci Poradenství pro volbu povolání v úřadech práce Poradenství v PPP a jiných spec. institucích Žák SŠ Výuka Úvodu do světa práce Poradenství pro sekundární profesní orientaci a chování na trhu práce Zprostředkování zaměstnání poradenství ve škole podpora mládeže pro zvládání vstupu na trh vzdělání a trh práce realizovaná ve škole 2.3 První a druhá volba Rozhodovací proces spojený s volbou povolání realizovaný žáky na základní škole má pochopitelně poněkud jiný charakter, než rozhodování, které podstupují žáci středních škol. Na základní škole stojí žáci před úkolem tzv. první volby. Tato volba znamená první rozhodování o celkové profesní orientaci. Zatímco u někoho může rozhodování o této orientaci vyústit do zcela konkrétní představy o budoucím povolání, u jiného může nabýt podoby představy o určitém profesním směřování. V mnoha případech dochází k faktickému odkladu tohoto rozhodování tím, že žák odchází studovat na gymnázium, což znamená, že tuto volbu bude realizovat s odstupem několika let. Nejen na základních, ale samozřejmě rovněž na středních školách plní kariérové poradenství nezastupitelnou úlohu při rozhodování o profesní budoucnosti, o další vzdělávací či profesní dráze, ale také při uvědomování si vlastních vzdělávacích a profesních aspirací ve vztahu k výkonu budoucího povolání. Ačkoliv samotný výběr střední školy je již výsledkem určité prvotní profesní volby, nemusí být (a v dnešních podmínkách je to velmi pravděpodobné) vzdělávání či odborná příprava na střední škole cílovým stavem v rámci počátečního vzdělávání. Zejména pak v kontextu celoživotního vzdělávání lze předpokládat, že vzrůstající dynamika změn ve světě práce bude přinášet stále nové a vyšší požadavky na flexibilitu pracovní síly, na rozvoj jejího kvalifikačního potenciálu a spolu s tím také na její mobilitu na trhu práce. Proto je třeba dnešní středoškolské studium vnímat sice jako dílčí, nicméně rozhodně klíčový pilíř v budování profesní kariéry, který může významně ovlivnit profesní start budoucího absolventa. Kariérové poradenství na středních školách proto získává specifický charakter. Jeho obsah na středním stupni škol je do značné míry determinován tím, jedná-li se o školu všeobecného či odborného zaměření. Zatímco v prvním případě

kariérové poradenství v zásadě napomáhá při realizaci odložené prvotní profesní volby a primárně se zabývá dalšími vzdělávacími aspiracemi žáků, ve druhém případě by mělo přispívat spíš k uvědomění si shody či neshody zvoleného studia s vlastními představami a k případnému posílení identifikace se zvoleným oborem - anebo naopak k realizaci tzv. druhé profesní volby. Především by pak mělo žákům pomáhat při projekci jejich další profesní budoucnosti, ať už se jedná o prodloužení jejich vzdělávací dráhy, nebo vstupují-li na trh práce. V žádném případě však nelze tvrdit, že by kariérové poradenství na odborných školách mělo menší význam pouze má odlišný charakter, odvíjející se především od užší návaznosti odborných škol na sféru trhu práce. 2.4. Metodologické poznámky Obdobně jako u každého empirického výzkumu, i v tomto případě je třeba při interpretaci získaných dat postupovat obezřetně a být si vědom úskalí, která šetření tohoto typu obvykle přinášejí. Mnohé o jejich povaze, hovoříme-li o našem výzkumu, lze odvodit již z jeho samotného názvu Výzkum služeb kariérového poradenství a potřeb jeho klientů. Zkušenosti získané v průběhu realizace jednotlivých šetření nám potvrdily, že označení kariérové poradenství se mezi odbornou i laickou veřejností vžívá velmi pozvolna a ne vždy je užívání tohoto pojmu spojenou s jednotnou, ovšem v řadě případů i vůbec nějakou představou o jeho obsahu. Právě proto jsme pro účely našeho výzkumu a vedeni snahou o maximální možnou validitu získaných dat v některých případech od tohoto označení upustili a při oslovování respondentů výzkumu užívali pojmu poradenství k volbě povolání nebo k volbě vzdělávací a profesní dráhy. V neposlední řadě je třeba zmínit, že mnohdy Právě přetrvávající mnohoznačnost výkladu kariérové poradenství a zároveň neexistence unifikovaného monitorovacího systému považujeme za klíčové příčiny dalšího deficitu, který je třeba na tomto místě připomenout - a tím je problematická kvantifikace objemu poskytnutých služeb. V tomto směru jsme byli odkázáni na disponibilní dílčí údaje jednotlivých poskytovatelů, které jsou stále, vzhledem k neexistenci jednotné klasifikace těchto služeb, značně heterogenní. Na straně druhé jsme pak vycházeli ze subjektivních vyjádření uživatelů těchto služeb, validita jejichž výpovědí může být z mnoha důvodů rovněž omezená. Subjektivní hodnocení respondentů je vždy nenahraditelným přínosem výzkumu, jakkoliv současně může být i jeho neuralgickým bodem, což zejména v případě dotazování dětských respondentů platí dvojnásob. Validitu jejich výpovědí jsme se snažili maximalizovat vhodnou formulací otázek, zohledňujících úroveň jejich mentálního vývoje a rozlišovací schopnosti. Obdobný problém však vyvstává se samotným pojmem volba povolání. Zejména v poslední době se lze setkat s mnohovýznamovým výkladem termínu volba povolání. Ten se často užívá v nejrůznějších významech zejména pak jako označení pro rozhodování o konkrétním povolání, které by chtěl jedinec vykonávat, stejně tak pro výběr střední školy v posledním ročníku nebo hledání konkrétního zaměstnání u konkrétního zaměstnavatele. Je zřejmé, že všechny tyto dílčí kroky spolu vpodstatě úzce souvisí. Proto je třeba označení volba povolání vnímat jako dlouhodobý proces, který je utvářen posloupností jednotlivých rozhodovacích kroků souvisejících s rozhodováním o vzdělávací i profesní dráze.

3. VÝCHODISKA A CÍLE DÍLČÍCH KVANTITATIVNÍCH ŠETŘENÍ 3.1 Výzkum služeb kariérového poradenství a potřeb jeho klientů na základních školách základní charakteristika dílčího šetření 3.1.1 Východiska Koncept výzkumu se opíral zejména o následující východiska: 1. Stávající systém, způsob organizace a úroveň kariérového poradenství na základních školách neodpovídá potřebám klientů a nereflektuje dostatečně problémy a požadavky, které přináší rozhodování o volbě vzdělávací a profesní dráhy. Zároveň dostatečně nereflektuje nároky, které na pracovní sílu klade současný trh práce. 2. Stávající kapacita v oblasti kariérového poradenství není dostatečně využívána především ze strany příjemců poradenských služeb. 3. Existuje disproporce mezi subjektivně pociťovanými a objektivně existujícími potřebami klientů, která může souviset s nízkou úrovní povědomí o problematice volby povolání, ale rovněž s nízkou úrovní povědomí o poradenském systému k volbě povolání. 4. Volbu vzdělávací a profesní dráhy nelze v řadě případů považovat za rozhodovací proces, dostatečně podložený informacemi. 3.1.2 Cíle získat reálný obraz o funkčnosti a úrovni služeb kariérového poradenství na českých základních školách, zjistit, zda a jakých poradenských služeb cílová populace využívá, do jaké míry je s nimi spokojena, zjistit, jaké jsou potřeby cílové populace ve vztahu k obsahu a formě poradenských služeb a jaký by měl být optimální obsah a forma poradenských služeb z hlediska potřeb cílové populace, monitorovat, jaká je úroveň orientace cílové populace v poradenských možnostech, monitorovat, jaké hlavní faktory ovlivňují rozhodování žáků o jejich profesní budoucnosti. 3.1.3 Metodika Výzkum byl realizován formou dotazníkového šetření a proběhl na konci školního roku 2001/2002. Výzkumný soubor zahrnoval 917 žáků 8. ročníků základních škol. Při výběru konkrétních škol bylo zohledněno hledisko regionální diferenciace. Se zřetelem k požadavku reprezentativnosti bylo vytipováno 7 spádových oblastí s různorodým socioekonomickým potenciálem - cílem bylo zahrnout do výběru oblasti reprezentující hlavní typy regionů v ČR (východiskem zde bylo vymezení regionů na základě socioekonomických kritérií, které je užíváno pro účely regionální politiky vlády ČR). Z tohoto pohledu byly jako reprezentativní oblasti vybrány - Praha, Brno, Břeclav, Chrudim, Chomutov, Jeseník, Teplice. V každé oblasti byly do šetření zahrnuty 3 školy podle typu sídla, ve kterém se nachází (okresní město menší spádové město - obec). 3.2 Výzkum služeb kariérového poradenství a potřeb jeho klientů mezi žáky gymnázií, SOŠ a SOU základní charakteristika dílčího výzkumu

3.2.1 Východiska Při koncipování výzkumu byla zohledněna tato východiska: 1. Stávající úroveň kariérového a profesního poradenství na gymnáziích, středních odborných školách a středních odborných učilištích neodpovídá objektivně existujícím potřebám jeho potenciálních klientů a nereflektuje dostatečně všechny problémy a požadavky, které přináší rozhodování o volbě vzdělávací a profesní dráhy. Zároveň dostatečně nereflektuje nároky, které na pracovní sílu klade současný trh práce. 2. Není dostatečně využívána existující kapacita v oblasti kariérového a profesního poradenství, jak ze strany stávajících i potenciálních příjemců, tak na straně poskytovatelů poradenských služeb. 3. Existuje disproporce mezi subjektivně pociťovanými a objektivně existujícími potřebami klientů, která může souviset s nízkou úrovní povědomí o problematice trhu práce, ale rovněž s nízkou úrovní povědomí o systému poradenských služeb. 4. Volbu vzdělávací a profesní dráhy nelze v řadě případů považovat za rozhodovací proces dostatečně podložený informacemi. 5. Jistou reflexí stávající úrovně služeb v oblasti kariérového a profesního poradenství může být také zjištění, do jaké míry jsou příslušníci cílové populace ochotni a schopni přemýšlet o vlastní budoucnosti ve vztahu k projekci vlastní vzdělávací a profesní dráhy, uvědomovat si a hodnotit důsledky svých rozhodnutí. 6. Potřeba kariérového poradenství na středních školách a středních odborných učilištích není ve srovnání s potřebou poradenských služeb na gymnáziu menší, má však jiný charakter. Ten vyplývá z potřeby řešení kvalitativně odlišných problémů, a to takových, které souvisí s následnou profesní orientací žáků. Zatímco na gymnáziu se služby kariérového poradenství zabývají spíše vzdělávacími aspiracemi žáků a další projekcí jejich vzdělávací dráhy, na SOŠ, a zejména pak na SOU, je zřejmé jejich užší sepětí se sférou trhu práce. 3.2.2 Cíle Získat obraz o úrovni služeb kariérového a profesního poradenství na českých středních školách a o potřebách jejich stávajících a potenciálních klientů, zjistit, zda a jakých poradenských služeb cílová populace využívá, do jaké míry je s nimi spokojena, zjistit, jaké jsou potřeby cílové populace ve vztahu k obsahu a formě poradenských služeb a jaký by měl být optimální obsah a forma poradenských služeb z hlediska potřeb cílové populace, zmapovat, jaká je úroveň orientace cílové populace v poradenských možnostech, zmapovat, jaké hlavní faktory ovlivňují rozhodování žáků o jejich profesní budoucnosti, zmapovat úroveň povědomí cílové populace o vybraných problémech trhu práce, zmapovat, do jaké míry příslušníci cílové populace přemýšlejí o vlastní profesní budoucnosti, zmapovat, jak žáci hodnotí charakter dosavadního průběhu zvolené vzdělávací dráhy a okolnosti rozhodování o její volbě, zmapovat charakter sebehodnocení a očekávání žáků ve vztahu k vlastní profesní budoucnosti. 3.2.3 Metodika Výzkum byl realizován na začátku školního roku 2002/2003 formou dotazníkového šetření mezi žáky posledních ročníků gymnázií, středních odborných škol a středních odborných učilišť maturitních i nematuritních oborů. Šetření bylo provedeno opět v sedmi spádových oblastech s ohledem na kontinuitu výzkumu proběhlo šetření na středních školách

ve stejných spádových oblastech jako v případě šetření na základních školách (Praha, Brno, Břeclav, Teplice, Chomutov, Chrudim, Jeseník)

4. INTERPRETACE A ANALÝZA 4.1 Rozhodovací zdroje k volbě povolání (informační zdroje a vybrané socioempirické faktory rozhodování) Rozhodování o volbě budoucího povolání dnes zcela jistě představuje náročný rozhodovací proces, který do značné míry může ovlivnit úspěšnost budoucího absolventa při jeho vstupu na trh práce. Takové rozhodování dnes nepochybně klade zvýšené nároky nejen na rozhodovací schopnosti žáků a jejich rodičů, ale také na schopnost získávat a zpracovávat potřebné informace, na úroveň jejich informační gramotnosti. Proces volby povolání se však pochopitelně neodehrává jen v rovině práce s informacemi a jejich zpracování. Jeho průběh a výsledek je determinován celou řadou dalších faktorů, souvisejících zejména s psychosociálními a sociodemografickými charakteristikami rozhodující se osoby na straně jedné a prostředí, ve kterém žije, na straně druhé. Zároveň nelze předpokládat, že by volba povolání byla vždy vyústěním cílevědomého rozhodovacího procesu, v řadě případů může být výsledkem iracionální nebo náhodné volby. Realizovaný výzkum si kladl za cíl monitorovat, jaké jsou nejčastější rozhodovací zdroje cílové populace, tedy nejen nejčastěji užívané druhy informačních zdrojů, ale také jiné, socioempirické podněty, jejichž projekce do rozhodování může tuto volbu významným způsobem ovlivnit. Respondenti se k uvedenému tématu vyjádřili následovně (odpovídali na otázku, kdo/co jim nejvíce pomáhá orientovat se při rozhodování o vlastní profesní budoucnosti, v možnostech dalšího studia, volby budoucího povolání nebo pracovního uplatnění): Základní školy Graf č.1 Rozhodovací zdroje k volbě vzdělávací a profesní dráhy žáci ZŠ 90 80 70 60 50 % 40 30 20 10 0 doporučení, příklad rodičů doporučení, příklad ostatních výchovný poradce jiný pedagog školní psycholog poradce z PPP poradce z ÚP poradce z pers.agentury informační příručky internet ostatní média dny otevřených dveří na informace získané jinak ve škole jiné Z odpovědí vyplynulo, že nejvyšší počet respondentů (77,7%) promítá do svého rozhodování rady a doporučení rodičů. Druhým nejčastěji uváděným zdrojem získávání

informací byly dny otevřených dveří na školách (52,0 %), následovány doporučeními ostatních příbuzných a přátel (49,8%). V porovnání s hodnotami předchozích odpovědí dosáhla významných hodnot také míra využívání Internetu (43,3%). Doporučení výchovného poradce se ve vyjádřeních respondentů překvapivě umístilo až za těmito položkami - uvedlo jej 42,6% žáků. Z dalších významněji hodnocených zdrojů zasluhují pozornost nejrůznější tištěné a propagační materiály (41,0%) a informace získané na úřadu práce, které uvedlo 33,8 % žáků. V této souvislosti je poněkud překvapující zjištění, že informace získané v pedagogicko-psychologické poradně uvedlo jako zdroj pouhých 11,1% respondentů. V komplexním pohledu je z vyjádření respondentů zřejmé, že značný vliv na rozhodování o další vzdělávací dráze má úzké i širší rodinné prostředí (doporučení, osobní zkušenosti, vzory v rodině) a zkušenosti přátel. Z vyjádření respondentů je zřejmá také značná míra samostatnosti při vyhledávání informací (práce s informačními zdroji vyhledávání na Internetu, v informačních příručkách, sledování médií apod.). Gymnázia Graf č.2 Rozhodovací zdroje k volbě vzdělávací a profesní dráhy - žáci gymnázií, SOŠ a SOU Gymnázia SOŠ a SOU 70 60 50 40 30 20 10 0 doporučení rodičů příklad rodičů doporučení ost. příbuzných a přátel příklad ost. příbuzných a přátel výchovný poradce jiný pedagog školní psycholog poradce z PPP poradce z ÚP poradce z pers. agentury informační příručky internet % ostatní média dny otevřených dveří na školách, veletrhy vzdělávacích příležitostí informace získané jinak ve škole jiné Také u žáků gymnázií se prokázal významný vliv rodinného prostředí při rozhodování o volbě další vzdělávací dráhy. Jako zdroj pro své rozhodování uvedli respondenti doporučení a zkušenosti rodičů, starších sourozenců, příp. ostatních příbuzných v cca 51% případů, dalších 12,4% dotázaných připouští, že se v otázkách volby povolání rozhodují také na základě příkladu v rodině. Ukázalo se, že obdobně významnou roli hrají při tomto rozhodování také přátelé jejich doporučení a zkušenosti promítá do své volby cca 10,3% respondentů.

Zaměříme-li se na poradenské subjekty, jejichž vliv na volbu vzdělávací a profesní dráhy příslušníků cílové populace je hlavním zájmovým polem tohoto výzkumu, nelze výsledky výzkumu považovat za nikterak povzbudivé. Pouhých 13,5% respondentů uvedlo, že se při svém rozhodování opírají o doporučení výchovného poradce. Obdobně nízký počet respondentů - jen 8,5% - uvedl, že využívá doporučení a informací poradce z pedagogickopsychologické poradny. Zcela zarážející je však vyjádření pouhých 2,1% respondentů z řad žáků gymnázií, kteří připouštějí, že při svém rozhodování vycházejí také z doporučení poradců úřadů práce. Přitom je třeba si uvědomit, že vzorek respondentů je tvořen maturanty, žáky posledních ročníků gymnázií, kteří se mohli s poradenskými aktivitami úřadů práce setkat nejen v rámci dosavadního studia na gymnáziu, ale vzhledem ke svému věku již na základní škole. Navíc lze předpokládat, že určitá část z dotazovaných bude s největší pravděpodobností po ukončení studia vstupovat na trh práce a informace poradců úřadu práce by jistě uvítala. Zcela největší počet respondentů jako významný informační zdroj uvádí Internet (59,2% respondentů), 52,8% respondentů pak uvedlo využívání nejrůznějších informačních a propagačních příruček. Téměř 47% respondentů uvádí, že čerpá potřebné informace na nejrůznějších trzích a výstavách vzdělávacích příležitostí. SOŠ a SOU Rovněž v případě respondentů SOŠ a SOU se ukázalo, že rodiče a blízcí příbuzní (sourozenci) mají významný vliv na rozhodování o profesní budoucnosti. Plných 50% dotázaných zmínilo jejich rady a doporučení jako klíčový faktor tohoto rozhodování. Obdobnou váhu mají pro tyto respondenty doporučení a zkušenosti přátel (uvedlo 42,6% respondentů). Na významné třetí pozici byť s poměrně značným odstupem (33,7% respondentů) se umístilo hledání informací na Internetu. Cca 28% respondentů uvedlo čerpání informací na dnech otevřených dveří, nejrůznějších trzích vzdělávacích příležitostí, výstavách apod. 23,9% respondentů pak uvedlo jako zdroj, který jim pomáhá v rozhodování o profesní budoucnost, nejrůznější informační příručky a jiné materiály. Zaměříme-li se na sledované poskytovatele poradenských služeb, opět nejsou závěry šetření nikterak povzbudivé. Jen 8% respondentů uvedlo, že jim v orientaci v profesní budoucnosti pomáhá doporučení výchovného poradce. Doporučení poradce z úřadu práce bylo v těchto souvislostech zmíněno jen 11% respondentů a doporučení poradce z pedagogicko-psychologické poradny dokonce pouze 1,0% respondentů. Na základě uvedených výsledků lze konstatovat, že jak u respondentů ZŠ, tak u respondentů SŠ se prokazuje spíš samostatný přístup při vyhledávání informací pro kariérové rozhodování, z čehož lze usuzovat také na poměrně vysokou míru samostatnosti při jejich vyhodnocování. (respondenti mnohem častěji uváděli samostatnou práci s informačními zdroji, než využívání služeb příslušných poradenských subjektů - s výjimkou výchovného poradce v případě respondentů ZŠ, kde bylo dosaženo srovnatelných hodnot). Toto zjištění nepochybně potvrzuje potřebu zvyšování informační a funkční gramotnosti populace s důrazem na potřebu efektivního osvojování potřebných kompetencí již v rámci školního vzdělávání. Na straně druhé tak současně vyvstává zřetelná potřeba dostupnosti, různorodosti, komplexnosti a obsahové správnosti informačních zdrojů. Významnou charakteristikou se ukázal být značný vliv rodinného prostředí a blízkého okolí (přátel) na rozhodovací proces žáků především pak pokud se jedná o doporučení a předávání zkušeností k volbě povolání. Je třeba klást si otázku, odvíjejí-li se tendence respondentů naznačené výzkumem (tj. především preference neinstitucionálních

poradenských subjektů a neformálního prostředí pro získávání rad a informací a relativně vysoká míra samostatnosti při rozhodování) z (negativních) zkušeností respondentů se zkoumanými informačními a poradenskými zdroji a službami - a následující nízkou důvěrou v jejich potenciál, anebo souvisí-li spíš s nízkou úrovní povědomí o informačních a poradenských možnostech, malými zkušenostmi s jejich využíváním či s jejich nevyhovující dostupností pro klienty. Právě tyto otázky jsou předmětem analýzy v další části výzkumu. Vzhledem k významné úloze neformálních, neinstitucionálních poradců, resp. poradců laiků v rozhodovacím procesu, je třeba klást důraz vedle rozvoje kariérového poradenství a kariérového vzdělávání ve školách také na osvětu orientovanou na širokou populaci. Jako zcela nezbytné se pak ukazuje posilování spolupráce v linii rodiče - škola ostatní poradenské subjekty. 4.2 Hodnocení informačního zázemí, informační a vzdělávací potřeby respondentů ve vztahu k volbě vzdělávací a profesní dráhy Dostatek informací, jejich relevantnost, dostupnost a srozumitelnost pro uživatele jsou klíčovými předpoklady pro vyvážené kariérové rozhodování. Dosavadní závěry šetření potvrzují, že respondenti tedy mladí lidé, kteří před takovým rozhodováním právě stojí, jsou do značné míry samostatní často sami vyhledávají informace a pracují s nimi. Je tedy důležité, aby potřebné informace nejen existovaly, ale také aby se dostávaly k těm, kteří je nejvíce potřebují. Škola by v tomto procesu, zejména prostřednictvím výchovnéhokariérového poradce, ale i ostatních pedagogů měla hrát významnou úlohu. Právě zabezpečování potřebného informačního zázemí by mělo tvořit jeden ze stěžejních pilířů komplexní podpory profesní orientace žáků vedle podpory poradenstvím a vzděláváním. Informace tedy hrají důležitou roli jak v rozhodování o profesní orientaci, o další vzdělávací cestě, tak také v rozhodování o konkrétním uplatnění na trhu práce. Relevantní informace jsou důležité pro utváření reálných představ o sobě a svých předpokladech, o světě práce i o vzdělávacích příležitostech. Graf č.3 Hodnocení informačního zázemí "Máte nyní dostatek informací pro rozhodování o Vaší profesní budoucnosti?" 100% 80% 60% 40% 20% 0% Žáci ZŠ ano Žáci gymnázií Žáci SOŠ a SOU pouze částečně Se vzrůstající diferenciací možností vzdělávacích cest, ale také faktorů, které je zapotřebí při volbě studia a povolání zohlednit, roste rovněž potřeba adekvátních informací. Jedním z cílů výzkumu bylo monitorovat, do jaké míry jsou potřebné informace pro cílovou populaci dostupné, které z nich preferuje, umí-li s nimi pracovat, a ve které oblasti pociťuje případný informační deficit. ne nevím Respondentům byla položena otázka, jejímž cílem bylo sledovat míru spokojenosti s množstvím a charakterem informací, které mají v tuto chvíli k dispozici pro kariérové rozhodování: Domníváte se, že v tuto chvíli máte dostatek informací pro to, abyste se mohli co nejlépe rozhodnout ohledně Vaší profesní budoucnosti - volby povolání, dalšího vzdělávání, příp. uplatnění na trhu práce? Respondenti se vyjádřili následovně:

Základní školy Kladně na tuto otázku odpovědělo cca 23% respondentů, ovšem plných 50,2% zvolilo odpověď pouze částečně. Poměrně vysoký počet respondentů - téměř 20 % odpovědělo, že takové informace nemá. Zatímco předchozí otázka byla orientována obecněji, následující si kladla za cíl monitorovat konkrétní situaci na školách. Respondenti odpovídali na otázku: Jsou informace, které získáváte na Vaší škole v souvislosti s volbou povolání a možnostmi dalšího studia, dostatečné? 100% 80% 60% 40% 20% 0% Graf č. Hodnocení informačního zázemí II " Považujete informace, které získáváte ve Vaší škole, za dostatečné pro rozhodování o Vaší profesní budoucnosti?" Žáci ZŠ Žáci gymnázií Žáci SOŠ a SOU ano pouze částečně ne nevím I v tomto případě odpovědělo kladně cca 19% respondentů, 50,3% uvedlo, že tyto informace jsou dostatečné pouze částečně. Téměř 22% respondentů však uvedlo, že pociťuje absenci potřebných informací na své škole. Úroveň informovanosti respondentů o poradenských možnostech sledovaly následující otázky. Respondenti byli dotazováni, zda-li až doposud věděli o možnosti informovat se o otázkách týkajících se budoucí profesní orientace v informačním a poradenském středisku úřadu práce a v pedagogicko-psychologické poradně. Z vyjádření respondentů vyplývá vyšší úroveň povědomí o poradenských možnostech v IPS ÚP (kladně se vyjádřilo 73,5% respondentů). V případě možnosti využít služeb pedagogicko-psychologické poradny uvedlo kladnou odpověď 61,5% respondentů. Lze tedy konstatovat, že úroveň informovanosti o těchto poradenských možnostech je mezi respondenty poměrně vysoká. Podíváme-li se na strukturu informací, které podle svého vyjádření respondenti považují za velmi důležité k tomu, aby se mohli odpovědně rozhodnout o své další vzdělávací a profesní dráze, pak nejvyšší počet těchto respondentů přikládá význam zejména následujícím informacím: informacím o tom, jaké jsou požadavky příslušných povolání na vzdělání, znalosti a dovednosti, jaké jsou požadavky a šance na přijetí do studia ve zvoleném oboru, jaký bude profil absolventa, ovšem např. také, jaký je obsah práce v jednotlivých povoláních či profesních směrech anebo jaká je úspěšnost absolventů školy při přijímání k vyššímu typu studia (podrobněji viz Přílohy). Gymnázia, SOŠ a SOU