VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V CHRUDIMI V ROCE 2011 Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. Zdravé město Chrudim Březen 2012
Akce je součástí aktivit projektu spolufinancovaného Revolvingovým fondem Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP ČR). Tento dokument byl vytvořen za finanční pomoci Revolvingového fondu MŽP, za jeho obsah je výhradně odpovědné město Chrudim. Nelze jej v žádném případě považovat za názor MŽP ČR. Autor: Josef Novák Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. (TIMUR) Senovážná 2, 110 00 Praha 1 http://www.timur.cz info@timur.cz březen 2012 Stránka 2
Cíle průzkumu Cílem dotazníkového šetření Mobilita a místní přeprava v Chrudimi bylo zprostředkovat vedení města zpětnou vazbu názorů, postojů a preferencí obyvatel města na jednotlivé tematické oblasti v dopravě a dále zjistit a popsat mobilitu obyvatel žijících na území dané samosprávy. Závěrečná zpráva a způsob prezentace výsledků zohledňuje především její určení. Výsledky jsou uváděny vyčerpávajícím způsobem v přehledné podobě grafů a tabulek tak, aby jednotlivá zjištění bylo možno zohlednit a využít jako podklad a inspiraci orgánům města při konkrétních opatřeních a rozhodnutích. Indikátor Mobilita a místní přeprava Indikátor Mobilita a místní přeprava cestujících zjišťuje a popisuje mobilitu občanů žijících na území dané samosprávy. Mezi základní hlediska (a k nim se vztahující jednotky měření), které přispívají k určení obecného modelu mobility každého občana, patří: o o o o o o účel cest a jejich pravidelnost během týdne, kde můžeme cesty rozdělit na systematické" a nesystematické" (% systematických cest v porovnání s % nesystematických cest); průměrná denní vzdálenost cesty na osobu (km na osobu); délka trvání cest (čas cesty v minutách); použité druhy dopravy pro tyto cesty a/nebo pro různé vzdálenosti každé cesty (% vztahující se k různým druhům dopravy zahrnutým do průzkumu); kvalita cestování jednotlivými způsoby dopravy; počet cestujících v autě, důvody pro volbu automobilu a způsob parkování. Metoda dotazování Dotazníkové šetření bylo provedeno pomocí standardizovaného dotazníku, jenž byl použitý i v jiných městech ČR. Pro zachycení specifik Chrudimi byla část dotazníku mírně upravena. Šetření mobility bylo prováděno společně s dotazníkovým šetřením spokojenosti obyvatel. Samotné dotazování proběhlo formou řízeného rozhovoru (tazatel se ptá a respondent odpovídá) s využitím proškolených tazatelů. Šetření probíhalo v průběhu listopadu a prosince roku 2011 mezi vybranými obyvateli města. Respondenti (obyvatelé starší 15 let) byli vybráni kvótním výběrem dle základních charakteristik (věk, pohlaví). Data byla zadávána v programu MS Excel a výsledky byly primárně zpracovány v prostředí programu MS Access do databáze vytvořené TIMUR. Tato zpráva shrnuje výsledky do podoby tabulek a grafů a stručných komentářů. Stránka 3
Tato zpráva se věnuje jen indikátoru ECI A. 3 (Mobilita místní přeprava) a shrnuje výsledky do podoby tabulek, grafů a závěrečných komentářů a neobsahuje srovnání s dalšími městy ČR. Základní srovnání je možno získat na stránkách Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj (http://www.timur.cz, sekce Indikátory). Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR) je nezisková organizace, která podporuje udržitelný rozvoj měst, obcí a jejich sdružení v ČR prostřednictvím zavádění místních indikátorů udržitelného rozvoje a jiných nástrojů. Do roku 2005 tvořily iniciativu TIMUR tři organizace: Ústav pro ekopolitiku, o. p. s., Agentura Koniklec a REC ČR (Regionální Environmentální Centrum Česká republika). TIMUR metodicky pomáhá zavádět a vyhodnocovat indikátory ECI a další typy indikátorů ve městech a mikroregionech ČR a dále jedná s dalšími městy ČR. Dále TIMUR organizuje akce pro veřejnost (slouží pro výběr indikátorů přímo občany a pro popularizaci problematiky udržitelného rozvoje), následné plánovací akce, semináře a odborné konference. Stránka 4
Socio - demografické složení respondentů V roce 2011 bylo v rámci dotazníkového šetření vybráno 726 správně vyplněných dotazníků. Ve vzorku respondentů převládá počet žen (55,2 %) nad muži (44,8 %), což zhruba odpovídá skutečnému rozdělení mužů a žen ve městě ve věkové skupině dotázaných. Dále jsou ve vzorku nejvíce zastoupeny věková skupina 61-70 let a 21-30 let. Při pohledu na zaměstnání a sociální zařazení dotázaných je zřejmé, že valná většina je buď zaměstnaných (51,5 %) či důchodců (24,4 %). Ve vzorku dále převažují osoby se středoškolským vzděláním (47,6 %). Více ukazují grafy 1 4. Graf 1 Graf 2 Graf 3 Graf 4 Stránka 5
Co se týče místa bydliště dotázaných, tak největší zastoupení mají městské části Chrudim 3 a Chrudim 4, ze kterých jsou dohromady tři čtvrtiny dotázaných. Pětina pochází z části Chrudim 2 a minimum respondentů z částí Chrudim 1 a Chrudim 5. Graf 5 Stránka 6
Mobilita a místní přeprava V dotazníku měli respondenti určit, které z pěti nabízených možností byly důvodem jejich cest/y předešlý den dotazování. Pokud nepočítáme zpáteční cesty, které jsou až sekundárním důvodem cestování, pak lidé v Chrudimi nejčastěji cestují do práce (21,4 %), za nákupy (16,5 %) a z důvodu rekreace a volného času (11,4 %). Graf 6 Cesty do školy a do práce lze zařadit jako cesty systematické, tedy ty, které je nutno pravidelně vykonávat a které probíhají téměř každodenně. Kategorie rekreace a nakupování představovaly cesty nesystematické, tedy takové, které pravidelně neprobíhají. Jejich poměr byl v roce 2011 vyrovnán. Graf 7 Stránka 7
Dále respondenti do dotazníku zaznamenávali, jaký ze sedmi možných způsobů dopravy sledovaný den využili. Z výsledků vyplývá, že největší podíl cest byl uskutečněn pěšky (40,7 %). Druhý nejčastější osobním automobilem (38,4 %), dále hromadnou dopravou MHD, autobusem, vlakem (12,9 %) a na kole (7,2 %). Minimální podíl počtu cest byl tvořen cestami na motocyklu (0,8 %). Graf 8 Různé způsoby dopravy je možné kvalifikovat z hlediska udržitelnosti jako udržitelné pěší cesta, cesta na kole, použití hromadné dopravy a neudržitelné cesta autem nebo na motocyklu. Graf 9 Stránka 8
Při pohledu na vývoj tohoto ukazatele od roku 2007 je patrný zejména pokles v dopravě hromadnou dopravou. Rovněž oproti roku 2009 narostl podíl cest osobním automobilem, i když tato hodnota nedosáhla roku 2007. Graf 10 Následuje graf prezentující srovnání posledního měření v Chrudimi s výsledky z ostatních měst. Data v grafu jsou srovnána podle titulkového indikátoru, podle podílu cest osobním automobilem. Jsou v něm zobrazeny pouze nejaktuálnější údaje z měst. Graf 11 Stránka 9
Dále se u jednotlivých cest zaznamenávala doba, po kterou jednotlivé cesty trvají. Z výsledků vyplývá, že průměrná cesta trvá 23:45 minut. Graf 12 Dalším sledovaným ukazatelem byla průměrná vzdálenost, kterou respondenti během jedné cesty urazí. Průměrná vzdálenost, která je uskutečněna během jedné cesty obyvateli Chrudimi, je podle uvedených údajů 7,9 km. Graf13 Stránka 10
Dále byli respondenti dotazování na hodnocení kvality (komfortu i doby a vzdálenosti) u jednotlivých způsobů dopravy do zaměstnání či do školy. Byla využita škála od 0 do 10, kde 10 je hodnocení nejvyšší. Nejlépe hodnocena je v obou případech cesta osobním automobilem. Graf 14 Graf 15 Stránka 11
Poslední otázky v dotazníku byly kladeny jen těm, kteří ve způsobu dopravy zvolili cestu automobilem. Výsledky svědčí: Graf 16 o vyrovnaném podílu cest autem samotných řidičů a cest se spolujezdcem, o převládajícím důvodu volby automobilu ve větší rychlosti a větším komfortu a o převládajícím způsobu parkování na parkovištích bez poplatku. Graf 17 Stránka 12
Graf 18 Závěry Výsledky indikátoru Mobilita a místní přeprava cestujících v Chrudimi za rok 2011 svědčí z hlediska udržitelnosti o pozitivních hodnotách, jakými jsou zejména: převaha udržitelných způsobů cestování (60,9 %) nad neudržitelnými (39,1 %); vyšší podíl cest pěším způsobem (40,7 %); krátká průměrná vzdálenost cesty (7,9 km). Negativním výsledkem hlediska udržitelnosti může být: vyšší podíl cest osobním automobilem (38,3 %) malý podíl cest veřejnou dopravou (13 %) výrazný nárůst automobilové individuální dopravy oproti předchozímu sledování (oproti roku 2009 nárůst o 7 %); nízká kvalita cestování veřejnou dopravou. Stránka 13