EUROSTUDENT V: Vybrané výsledky šetření v České republice Jakub Fischer, Kristýna Vltavská a kol. www.kredo.reformy-msmt.cz
Cíl šetření Získat informace o životních podmínkách a postojích studentů bakalářského, magisterského a navazujícího magisterského studia v České republice Okruh otázek: Prostupnost studia Vztah ke škole Životní podmínky Mobilita studentů Studium zdravotně znevýhodněných studentů Projekt je řešen v rámci celoevropského šetření EUROSTUDENT, což determinovalo otázky položené v projektu 1
Řešitelský tým Doc. Ing. Jakub Fischer, Ph.D. hlavní garant šetření Ing. Kristýna Vltavská, Ph.D. vedoucí řešitelského týmu Ing. Savina Finardi, Ph.D. Hana Lipovská Ing. Petr Mazouch, Ph.D. Ing. Martina Šimková Ing. Petra Švarcová Bc. Pavla Tůmová Bc. Martin Voldřich IT řešení Řešitelé děkují za velmi účinnou kolegiální spolupráci a podporu Odboru strategických projektů MŠMT, Odboru vysokých škol MŠMT, Studentské komoře Rady vysokých škol, zúčastněným školám, jejich představitelům a pracovníkům, studentům, kteří se šetření zúčastnili a vyplnili dotazník. 2
Základní popis šetření Osloveny všechny vysoké školy v ČR Zapojeny všechny veřejné vysoké školy (VVŠ), obě státní vysoké školy (StVŠ), 29 soukromých vysokých škol (SVŠ) Vybrán každý sedmý student Bc., Mgr. a NMgr. studia z abecedního seznamu Dvě formy rozeslání informace vybraným studentům (přímo či prostřednictvím škol) Ve dvou kolech šetření do šetření vstoupilo 6 382 studentů, z čehož 703 dotazníků nekompletních 1 015 dotazníků vyřazených 4 664 dotazníků kompletních vstupujících do zpracování Oproti minulému kolu šetření (2009) výrazně nižší míra response (kolize s jinými šetřeními, šetření provedeno relativně narychlo, sběr dat až ke konci či po skončení semestru, méně vypjatá situace aktuálně nehrozí školné ani omezení akademických svobod) Data převážena podle údajů v SIMS 3
Struktura souboru po převážení 89 % studentů VVŠ, 11 % SVŠ 86 % studentů v prezenční formě, 14 % v kombinované 68 % studentů bakalářských programů, 10 % dlouhých magisterských, 22 % navazujících magisterských 43 % mužů, 57 % žen Absolutně Relativně (%) Do 21 let 1578 33,8 22-24 let 1803 38,7 25-30 let 728 15,6 Nad 30 let 555 11,9 4
Prostupnost studia Typ studované školy před nástupem na VŠ Ekonomická aktivita před nástupem na VŠ Předčasné ukončení jiného studia v minulosti Podmínky přijetí na vysokou školu Přerušení studia a pauza mezi jednotlivými typy studia Plány studentů po ukončení studia včetně plánů dalšího studia Hodnocení šancí na trhu práce po ukončení studia 5
Typ studované školy před nástupem na vysokou školu 24,9% 28,3% 2,9% 37,2% 0,8% 5,9% Odborné středoškolské vzdělání s maturitou (bez lyceí) Nástavbové studium pro absolventy učebních oborů bez mat. zkoušky Lyceum Čtyřleté gymnázium Víceleté gymnázium Více než polovina studentů je absolventy gymnázia (53 %) Více než třetina studentů absolvovala střední odbornou školu (37 %) 3 % studentů pokračují po studiu VOŠ VOŠ 6
Typ školy Soukromé Veřejné Typ studované školy před nástupem podle formy studia a typu školy (%) Prezenční Kombinované 31,0 56,1 6,8 30,9 3,3 2,9 20,9 29,5 8,8 1,7 7,9 Odborné středoškolské vzdělání s maturitou (bez lyceí) Nástavbové studium pro absolventy učebních oborů bez mat. zkoušky Lyceum Prezenční 55,2 1,33,6 17,4 18,1 4,3 Čtyřleté gymnázium Kombinované 60,4 4,11,8 20,2 7,26,3 0 20 40 60 80 100 Víceleté gymnázium VOŠ Studenti v kombinované formě a studenti SVŠ častěji pocházejí ze SOŠ, studenti v prezenční formě a studenti VVŠ/StVŠ častěji pocházejí z gymnázií Souvislost s věkem a se změnami struktury středního vzdělávání (ze SOŠ je většina studentů ve věku 30+) 7
Vzdělání otce Vzdělání matky Typ studované školy podle vzdělání rodičů (%) VŠ (PhD.) VŠ (Bc.+ Mgr.) SŠsM + konzervatoř + VOŠ ZŠ + SŠbM VŠ (PhD.) VŠ (Bc.+ Mgr.) Odborné středoškolské vzdělání s maturitou (bez lyceí) Nástavbové studium pro absolventy učebních oborů bez mat. zkoušky Lyceum Čtyřleté gymnázium SŠsM + konzervatoř + VOŠ ZŠ + SŠbM Víceleté gymnázium 0 20 40 60 80 100 VOŠ Studenti rodičů s nižším vzděláním častěji pocházejí ze středních odborných škol, naopak studenti vysokoškolsky vzdělaných rodičů častěji pocházejí z gymnázií Studenti otců a matek s Ph.D. z 80 % z gymnázií, studenti otců a matek se základním vzděláním pouze z 28 % (otec), resp. 35 % (matka) Obdobné rozdíly sledujeme při třídění podle zaměstnání rodičů Problém reprodukce elit již na středním stupni vzdělání 8
Ekonomická aktivita před nástupem na vysokou školu (%) 44,6% 18,0% 37,4% Ano, již jsem pracoval/a alespoň na poloviční úvazek Ano, pracoval/a jsem na zkrácený prac. úvazek nebo jen příležitostně Ne, nepracoval/a jsem vůbec Více než polovina studentů měla pracovní zkušenost před nástupem na současné studium, u studentů v prezenční formě je to necelých 50 %. 68,5 13,6 17,9 Kombinovaná 6,3 42,9 50,8 Prezenční 0 20 40 60 80 100 9
Předčasné ukončení jiného studijního programu v minulosti (%) 76,7% 23,3% Ano Ne Téměř čtvrtina studentů v minulosti předčasně ukončila studium jiného studijního programu Vyšší podíl u starších studentů (logicky), vyšší podíl u pracujících 33,7 66,3 Jsem především zaneprázdněn dalšími povinnostmi (např. pečuji o členy domácnosti) 22,2 35,0 77,8 65,0 Především pracuji a vedle toho studuji Jsem především student, který má i placenou práci 0 20 40 60 80 100 10
Důvody předčasného ukončení jiného studijního programu v minulosti (1) (%) 10,2% 29,8% 11,1% 9,3% 38,9% Volba studijního programu neodpovídala mým představám Kvalita výuky neodpovídala mým představám Nesplnil/a jsem studijní požadavky Zdravotní/rodinné důvody Jiné Nejčastějším důvodem byly jiné představy o studijním programu, téměř 10 % studentů ukončilo kvůli kvalitě studia, která neodpovídala jejich představám. Důvody se liší podle typu studenta. Jsem především zaneprázndněn dalšími povinnostmi (např. pečuji o členy domácnosti) 21,1 3,5 36,8 31,6 7,0 Především pracuji a vedle toho studuji 32,1 9,9 27,9 16,3 13,8 Jsem především student, který má i placenou práci 44,1 10,2 27,8 5,2 12,6 0 20 40 60 80 100
Pohlaví Věkové kategorie Důvody předčasného ukončení jiného studijního programu v minulosti (2) (%) 100 80 60 40 20 0 10,0 43,5 Prezenční 11,0 5,4 14,6 30,2 22,3 28,5 7,4 27,2 Kombinovaná Jiné Zdravotní/rodinné důvody Nesplnil/a jsem studijní požadavky Kvalita výuky neodpovídala mým představám Volba studijního programu neodpovídala mým představám U studentů prezenční formy, u žen a u mladších studentů častějším důvodem nevyhovující studijní program. 30+ 18,1 4,1 26,3 29,8 21,6 26-30 34,6 12,3 35,5 8,2 9,4 22-25 45,6 9,3 29,5 5,5 10,1-21 50,7 8,7 22,7 6,0 12,0 muž 35,6 10,6 37,2 7,0 9,6 žena 42,4 7,8 22,1 13,4 14,3 0 20 40 60 80 100 12
Podmínky přijetí na vysokou školu (1) (%) 120 100 80 60 40 20 0 7,0 6,0 3,5 13,1 3,0 4,9 25,4 35,4 34,0 28,2 10,5 12,7 13,2 10,9 34,4 5,1 2,7 5,1 5,1 1,5 59,4 60,7 61,0 48,3 Prezenční Kombinovaná Veřejné Soukromé Forma studia Typ školy Složit příjmací zkoušku Složit talentovou zkoušku Absolvovat národní srovnávací zkoušky (SCIO) Mít dostatečné studijní výsledky ze střední školy Přijetí pouze na základě přihlášky Jiné Většina studentů musela skládat přijímací zkoušku, neliší se podle typu studia, liší se podle typu školy. Výrazné odlišnosti podle oborů (vizte následující tabulku). 13
Podmínky přijetí na vysokou školu (2) (%) Obor studia Složit přijímací zkoušku Složit talentovou zkoušku Absolvovat národní srovnávací zkoušky (SCIO) Mít dostatečné studijní výsledky ze střední školy Přijetí pouze na základě přihlášky Technické 29,3 5,0 3,7 69,1 6,5 11,0 Přírodovědné 48,0 0,7 12,6 45,8 6,0 7,3 Právnické 53,8 0,3 35,3 17,1 4,4 12,1 Zemědělsko-lesnické a veterinární 55,4 4,1 1,6 64,9 5,4 6,9 Pedagogické 63,5 11,5 20,6 21,8 3,4 8,3 Ekonomické 66,6 0,5 14,2 22,7 2,8 8,3 Umělecké 76,6 65,5 4,3 19,0 0,0 5,6 Ostatní humanitní a společensko-vědní 78,6 6,4 15,8 16,4 2,2 6,4 Zdravotnické, lékařské a farmaceutické 90,7 1,2 1,7 16,2 0,5 3,3 Studenti zdravotnických atd. oborů více skládají přijímací zkoušky, u právnických oborů časté SCIO testy. U zemědělských, přírodovědných a technických převažují výsledky ze střední školy (souvisí i se zájmem o obor). 14 Jiné
Přerušení studia nejméně na 1 rok, přestávka mezi typy studia (1) (%) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 91,6 93,2 88,0 1,1 0,6 5,9 7,4 6,2 6,0 Bc. Mgr. NMgr. 6 % studentů navazujícího magisterského studia mělo alespoň roční přestávku po bakalářském studiu. Ano, přerušil/a jsem na dobu nejméně jednoho roku studium (např. v průběhu bakl. stupně a opět jsem se do studia vrátil/a) Ano, přestal jsem na dobu nejméně jednoho roku studovat mezi absolvování prvního stupně studia a vstupem do vyššího stupně (např. mezi Bc. a Mgr.) Ne 15
Forma studia Typ školy Přerušení studia nejméně na 1 rok, přestávka mezi typy studia (2) (%) Soukromé 11,1 2,0 87,3 Ano, přerušil/a jsem na dobu nejméně jednoho roku studium (např. v průběhu bakl. stupně a opět jsem se do studia vrátil/a) Veřejné Kombinovaná 6,4 2,1 16,3 5,0 91,7 79,1 Ano, přestal jsem na dobu nejméně jednoho roku studovat mezi absolvování prvního studpně studia a vstupem do vyššího stupně (např. mezi bc. a mgr.) Prezenční 4,8 1,4 94,0 Ne 0 20 40 60 80 100 Častěji přerušují studium studenti SVŠ a studenti kombinované formy studia. 16
Plány pokračovat v dalším studiu (1) (%) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 14,8 5,2 5,6 74,5 35,5 34,9 24,1 46,4 9,1 7,4 20,5 22,1 Bc. Mgr. NMgr. Jsem především zaneprázdněn dalšími povinnostmi (např. pečuji o členy domácnosti) Především pracuji a vedle toho studuji Jsem především student, který má i placenou práci Ještě nevím Ne, neplánuji pokračovat v dalším studiu Ano, ale ne do roka Ano, do roka po dokončení současného stud. programu 48,5 43,9 63,2 9,6 8,2 19,9 20,8 4,9 15,5 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 Tři čtvrtiny studentů bakalářských programů chtějí pokračovat v dalším studiu, dalších 15 % je nerozhodnutých, celkem tedy potenciál téměř 90 %. Poměrně vysoký je podíl studentů, kteří chtějí pokračovat, i u vyšších typů programů. 23,4 25,7 16,4 Zájem dále studovat je vyšší u studentů typu především student. Část studentů uvažuje o delší přestávce mezi studii. 17
Plány pokračovat v dalším studiu (2) podle oborů a zahraničních mobilit (%) 27,4 8,4 46,7 50,3 51,7 55,8 59,0 63,4 31,2 9,5 2,5 15,2 25,2 33,0 28,6 22,0 8,2 18,6 21,5 6,3 19,5 18,3 8,5 11,7 20,8 4,212,7 19,7 Zdravotnické, lékařské a farmaceutické Právnické Zemědělsko-lesnické a veterinární Pedagogické Ekonomické Ostatní humanitní a společensko- Umělecké 100 80 60 40 20 14,8 14,4 30,0 13,0 42,2 8,2 4,3 73,1 21,1 19,6 6,5 52,8 69,2 4,8 13,7 12,3 69,4 2,614,7 13,3 0 20 40 60 80 100 Technické Přírodovědné 0 Ano, byl/a Ne, ale mám to v plánu Ne, neplánuji se stáže účastnit Ano, do roka po dokončení současného stud. programu Ano, ale ne do roka Ne, neplánuji pokračovat v dalším studiu Ještě nevím Zájem dále studovat nižší u zdravotnických apod. oborů, dáno jednak dlouhým magisterským studiem, jednak bakalářskými programy, na něž magisterské programy nenavazují. Zájem o další studium ovlivněn plánovanou mobilitou (která je častější ve vyšším typu studia). 18
Vzdělání otce Vzdělání matky Plány pokračovat v dalším studiu (3) podle země dalšího studia (%) 5,2% 10,5% 84,2% v České republice V zahraničí 100 80 60 40 25,0 21,6 53,4 19,0 7,5 73,5 5,2 2,6 92,2 Ještě nevím 20 VŠ (PhD.) VŠ (Bc.+ Mgr.) SŠsM + konzervatoř + VOŠ ZŠ + SŠbM VŠ (PhD.) VŠ (Bc.+ Mgr.) SŠsM + konzervatoř + VOŠ ZŠ + SŠbM 69,6 13,4 17,0 78,1 7,6 14,3 86,6 4,29,2 90,7 2,56,8 70,1 10,4 19,5 80,3 7,4 12,3 85,4 4,510,2 89,9 2,77,4 0 20 40 60 80 100 0 Ano, byl/a Ne, ale mám to v plánu Ne, neplánuji se stáže účastnit Cca 5 % studentů chce studovat v zahraničí. Zájem studovat v zahraničí je silně ovlivněn dosavadní zahraniční mobilitou. Zájem studovat v zahraničí je ovlivněn vzděláním obou rodičů.
Plány po dokončení studia těch, kteří dále studovat nechtějí 15,1% 24,5% 5,9% 3,2% 51,4% Pokračování v placeném zaměstnání, které v současnosti má Čtvrtina studentů plánuje zůstat v současném zaměstnání, polovina hledat nové. Plány studentů se liší podle studovaných oborů, v současném zaměstnání plánuje zůstat přibližně třetina budoucích ekonomů a pedagogů. Hledání/pracování v novém placeném zaměstnání Založení vlastní firmy Něco jiného Ještě neví 20
Národní úroveň mezinárodn í úroveň Hodnocení šancí na trhu práce (1) (%) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 4,6 3,1 8,4 27,2 34,4 22,3 Národní úroveň 21,5 10,6 15,6 25,3 19,0 8,0 Mezinárodní úroveň Nejsem schopen/schopna ohodnotit 5 = velmi špatně 4 3 2 1 = velmi dobře Své šance na národním trhu práce vidí většina studentů jako dobré nebo velmi dobré, špatně či velmi špatně je hodnotí pouze 16 % studentů. Na mezinárodním trhu práce si věří výrazně méně. Muži své šance na národní i mezinárodní úrovni hodnotí lépe než ženy. muž 9,7 21,5 27,1 14,9 9,4 17,3 žena 6,7 17,1 23,9 16,3 11,4 24,7 muž 28,3 38,7 21,0 5,5 2,5 4,1 žena 17,7 31,2 32,0 10,6 3,6 5,0 0 20 40 60 80 100 21
Hodnocení šancí na trhu práce na národní a mezinárodní úrovni (2) (%) Zdravotnické, lékařské a farmaceutické Právnické Technické Ekonomické Přírodovědné Pedagogické Ostatní humanitní a společensko-vědní Umělecké Zemědělsko-lesnické a veterinární Zdravotnické, lékařské a farmaceutické Přírodovědné Technické Umělecké Ekonomické Ostatní humanitní a společensko-vědní Zemědělsko-lesnické a veterinární Právnické Pedagogické 49,1 25,6 24,6 45,5 27,2 40,4 19,8 39,9 29,6 29,2 20,0 35,0 9,7 25,5 7,0 25,4 6,3 22,0 0 20 40 60 80 5,7 21,4 5,1 16,7 6,3 14,9 2,6 16,7 3,8 11,0 1,9 10,7 1 = velmi dobře 2 = dobře 27,4 31,2 12,9 22,6 9,0 25,5 0 20 40 60 80 Nejlépe své šance na uplatnění na národním i mezinárodním trhu práce vnímají studenti zdravotnických oborů následováni přírodovědnými a technickými. Z ostatních právníci a pedagogové výrazně lépe hodnotí své šance na národním trhu práce než na mezinárodním, tak velký rozdíl není u humanitních, společensko-vědních a uměleckých oborů. Poměrně hodně studentů napříč obory není schopno šance na mezinárodní úrovni posoudit. 22
Mezinárodní úroveň Národní úroveň Mezinárodní úroveň Národní úroveň Hodnocení šancí na trhu práce podle vzdělání otce a matky (%) VŠ (PhD.) 32,0 32,4 VŠ (Bc.+ Mgr.) 26,0 34,8 SŠsM + konzervatoř + VOŠ 21,9 34,5 ZŠ + SŠbM 17,5 34,6 VŠ (PhD.) 12,1 28,3 VŠ (Bc.+ Mgr.) 10,8 22,2 SŠsM + konzervatoř + VOŠ 7,3 17,1 ZŠ + SŠbM 5,3 16,2 0 10 20 30 40 50 60 70 1 = velmi dobře 2 = dobře VŠ (PhD.) 20,5 37,9 VŠ (Bc.+ Mgr.) 26,2 35,4 SŠsM + konzervatoř + VOŠ 22,0 35,2 ZŠ + SŠbM 17,8 30,8 VŠ (PhD.) 12,4 23,6 VŠ (Bc.+ Mgr.) 11,8 23,1 SŠsM + konzervatoř + VOŠ 6,6 18,6 ZŠ + SŠbM 5,2 13,5 0 10 20 30 40 50 60 70 Hodnocení šancí na trhu práce je výrazně ovlivněno vzděláním jak otce, tak matky. Své šance jak na národní, tak na mezinárodní úrovni velmi dobře a dobře hodnotí výrazně lépe studenti vzdělanějších rodičů. 23
Vztah ke škole Spokojenost se studiem Volba první vysoké školy Pocit náležitosti ke škole Priority při výběru vysoké školy Opětovný výběr vysoké školy 24
Spokojenost se studiem (1) (vyznačen podíl velmi spokojených a spokojených) (%) 100 80 60 40 20 35,7 45,4 45,5 48,5 35,5 30,2 34 40,8 39,7 30,2 27,9 26,6 0 Vybavení školy (počítače, učebny, atd.) Přístup vyučujících ke studentům Kvalita výuky Přístup studijních referentů/ referentek Organizace a harmonogram studia Možnost vybrat si ze široké škály předmětů 1 = velmi spokojen 2 = spokojen Studenti jsou nejspokojenější s vybavení školy a s přístupem vyučujících, vysoká je i spokojenost s kvalitou výuky a přístupem studijních referentů/referentek. Menší je spokojenost s výběrem předmětů, ale i tady je většina studentů spokojených. 25
Spokojenost se studiem (2) podle účasti na zahraniční mobilitě (%) 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 45,8 17,6 Ano, byl/a Ne, nebyl/a Kvalita výuky 48,6 30,9 38,2 19,8 Ano, byl/a 39,7 28,3 Ne, nebyl/a Organizace a harmonogram studia 27,1 55,0 Ano, byl/a 34,2 40,1 Ne, nebyl/a Přístup studijních referentů/referentek 1 = velmi spokojen 2 = spokojen 39,7 34,4 Ano, byl/a 35,6 46,0 Ne, nebyl/a Vybavení školy (počítače, učebny, atd.) Spokojenost studentů je výrazně ovlivněna zahraniční mobilitou. Ti, kteří v zahraničí byli, hůře hodnotí kvalitu výuky svého studia, jakož i organizaci a harmonogram studia a vybavení školy. Lépe naopak hodnotí přístup studijních referentů/referentek. 26
Byla vysoká škola, kterou právě studujete, Vaší první volbou? (%) 13,6 7,6 47,4 Rozhodně ano 47,4 32,8 Veřejná 31,4 Spíše ano Spíše ne 25,6 38,6 Soukromá Rozhodně ne 0 20 40 60 80 100 56,5 29,8 47,1 32,4 36,8 40,0 40,4 35,0 45,5 29,3 30,5 41,6 36,4 35,0 34,3 31,4 30,7 34,7 0 20 40 60 80 100 Technické Umělecké Zemědělsko-lesnické a veterinární Ekonomické Přírodovědné Ostatní humanitní a společensko-vědní Pedagogické Zdravotnické, lékařské a farmaceutické Právnické Pro velkou většinu studentů byla škola, na níž studují, jejich první volbou. Výrazný rozdíl je jak podle typu školy, tak podle jednotlivých oborů. Vysoká škola byla první volbou více u veřejných a státních vysokých škol oproti soukromým, první volbou byla nejvíce u technických, uměleckých a přírodovědných oborů. 27
Cítíte se být součástí Vaší vysoké školy? (1) (%) 18,5 3,0 28,5 Rozhodně ano Spíše ano 29,1 50,3 Prezenční 50,0 Spíše ne Rozhodně ne 21,1 51,3 Kombinovaná 0 20 40 60 80 100 80 60 40 20 0 48,5 32,8 Jsem především student, který má i placenou práci Především pracuji a vedle toho studuji 49,0 53,9 20,3 16,7 Jsem především zaneprázdněn dalšími povinnostmi (např. pečuji o členy domácnosti) Velká většina studentů se cítí být součástí vysoké školy, na níž studuje. Určité rozdíly jsou mezi studenty studujícími v prezenční formě a v ostatních formách. Pocit sounáležitosti se pochopitelně liší i podle toho, zda je student především studentem nebo především pracujícím. I u nich je ale míra náležitosti ke škole vysoká. 28
Cítíte se být součástí Vaší vysoké školy? (2) (%) 44,1 50,0 Umělecké 37,2 50,0 Právnické 25,6 29,1 35,7 23,4 24,2 28,4 22,3 56,1 49,8 41,7 53,2 48,5 43,2 48,1 Ostatní humanitní a společensko-vědní Technické Přírodovědné Ekonomické Zdravotnické, lékařské a farmaceutické Zemědělsko-lesnické a veterinární Pedagogické 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 Rozhodně ano Spíše ano Pocit náležitosti ke škole je nejvyšší u studentů uměleckých škol (drtivá většina), následují studenti právnických, přírodovědných a technických oborů. Nejnižší je u oborů ekonomických a pedagogických. 29
Priority při výběru školy (1) (%) 100 80 60 40 20 0 Zájem o obor 46,1 37,8 31,1 34,6 Uplatnění po absolvování studia Finanční dostupnost 24,6 22,0 22,6 23,6 1 = nejvyšší priorita 2 = vyšší priorita Vzdálenost od místa bydliště (rodičů) Nejvyšší prioritou při výběru školy bylo uplatnění po absolvování studia, následuje zájem o obor, vzdálenost školy a až jako poslední studenti uvádějí finanční dostupnost. Uplatnění po absolvování studia není tak důležité pro studenty v kombinované formě studia. Vzdálenost školy je důležitější pro studenty soukromých vysokých škol, finanční dostupnost naopak pro student vysokých škol veřejných a státních. Priority při výběru školy se liší podle typu studenta, u převážně pracujících či zaneprázdněných jinými povinnostmi hrála větší roli vzdálenost i finanční dostupnost. 30
Finanční dostupnost coby priorita při výběru školy (%) 100 80 60 40 20 0 31,2 30,0 25,6 27,1 21,1 19,2 26,1 30,4 12,3 25,3 23,2 17,8 16,8 14,2 otec matka otec matka otec matka otec matka ZŠ + SŠbM SŠsM + konzervatoř + VOŠ VŠ (Bc.+ Mgr.) VŠ (PhD.) 1 = nejvyšší priorita 2 = vyšší priorita 15,6 23,4 Priorita finanční dostupnosti se snižuje s rostoucím vzděláním otce a částečně i matky. Nejvýznamnější je pro studenty pedagogických a zdravotnických oborů, nejméně významná naopak u studentů uměleckých, právnických a technických oborů. 36,4 24,8 32,4 26,5 23,2 31,6 28,6 25,2 25,3 23,2 21,9 26,4 0,0 43,8 19,8 23,9 12,0 16,0 0 20 40 60 Pedagogické Zdravotnické, lékařské a farmaceutické Zemědělsko-lesnické a veterinární Ostatní humanitní a společensko-vědní Přírodovědné Ekonomické Umělecké Technické Právnické 31
Zájem o obor coby priorita při výběru školy (%) 42,3 47,4 Právnické 30,4 36,6 32,7 30,1 27,4 37,1 35,3 50,8 43,9 47,2 48,1 49,1 37,1 35,3 Technické Ostatní humanitní a společensko-vědní Přírodovědné Pedagogické Ekonomické Zdravotnické, lékařské a farmaceutické Umělecké 17,9 50,5 Zemědělsko-lesnické a veterinární 0 20 40 60 80 100 1 = nejvyšší priorita 2 = vyšší priorita Zájem o obor hraje nejvyšší roli u studentů právnických, zdravotnických atd. a humanitních/společensko-vědních. U pedagogických oborů hraje naopak nejvyšší roli finanční dostupnost studia. 32
Uplatnění po studiu jakožto priorita při výběru školy (%) 17,9 17,6 25,0 50,1 39,0 41,9 38,2 35,3 36,9 36,3 31,3 50,5 44,2 37,5 38,2 36,8 32,3 36,5 Technické Právnické Ekonomické Zdravotnické, lékařské a farmaceutické Pedagogické Přírodovědné Zemědělsko-lesnické a veterinární Umělecké Ostatní humanitní a společensko-vědní 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 1 = nejvyšší priorita 2 = vyšší priorita Uplatnění po studiu je nejdůležitější pro studenty technických, ekonomických a právnických oborů, nižší je u studentů uměleckých, zemědělských atd., humanitních a společensko-vědních. 33
Kdybyste si mohl/a znovu vybrat, zapsal/a byste se ke studiu na stejnou vysokou školu? (%) 15,9 89,2 10,8 kombinovaná 84,1 Ano 83,4 16,6 prezenční Ne 0 20 40 60 80 100 93,6 6,4 90,9 9,1 88,2 11,8 86,6 13,4 85,4 14,6 83,5 16,5 83,3 16,7 75,8 24,2 71,4 28,6 0 20 40 60 80 100 Právnické Přírodovědné Umělecké Ostatní humanitní a společensko-vědní Technické Ekonomické Pedagogické Zemědělsko-lesnické a veterinární Zdravotnické, lékařské a farmaceutické Velká většina studentů by si opět zvolila stejnou vysokou školu, vyšší procento je u studentů starších a studujících v kombinované formě. Nejčastěji by stejnou vysokou školu volili studenti právnických, přírodovědných a uměleckých oborů, nejméně často (71 %) studenti zdravotnických atd. oborů.
Životní podmínky Zdroje studentů Náklady studentů Finanční problémy studentů (sebehodnocení) Práce během studia, motivace k práci Časové vytížení prací a studiem 35
Celkové zdroje studentů (%) 1,1 0,8 0,0 7,0 6,5 40,3 4,2 6,0 9,7 28,7 55,9 15,1 9,0 15,7 Ze současního zaměstnání Jiné Nevratný studentský grant Vratná studentská půjčka Od rodičů/p partnera Z předchozího zaměstnání Ze soukromých zdrojů Nic Méně než 2000 Kč 2000-4000 4000-6000 6000-8000 8000-10000 Více než 10 000 kč 85 % finančních zdrojů studentů pochází od rodičů či partnera nebo ze současného zaměstnání. 40 % studentů disponuje zdroji vyššími než 10 000 Kč. Vyšší zdroje mají k dispozici starší studenti, studenti, pro něž je práce na prvním místě, studenti vyššího typu studia a studenti soukromých vysokých škol. 36
Struktura zdrojů studentů podle typu školy (%) Veřejné 47,9 35,1 7,4 7,1 Soukromé 78,2 10,8 3,7 6,7 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 Ze současního zaměstnání Od rodičů/ partnera Z předchozího zaměstnání Jiné Nevratný studentský grant Ze soukromých zdrojů Vratná studentská půjčka U studentů veřejných vysokých škol pokrývají peníze ze současného zaměstnání 48 % měsíčních zdrojů, u studentů soukromých vysokých škol je to necelých 80 %. 37
Prezenční Kombinovaná Prezenční Kombinovaná veřejné soukromé veřejné soukromé Vybrané zdroje studentů podle typu školy a formy studia (%) 100 80 60 40 20 0 Více než 10 000 kč 8000-10000 6000-8000 4000-6000 2000-4000 Méně než 2000 Kč Nic 100 80 60 40 20 0 Od rodičů/partnera Vlastní výdělek Od rodičů/partnera Vlastní výdělek Polovina studentů v prezenční formě studia nemá vlastní výdělek, téměř desetina studentů v prezenční formě vydělává měsíčně přes 10 000 Kč. Příjem z práce má 55 % studentů VVŠ a 75 % studentů SVŠ. 24 % studentů VVŠ a 58 % studentů SVŠ nedostává prostředky od rodičů. 38
Studenti bez zdrojů od rodičů nebo bez příjmu ze zaměstnání podle oborů (%) 14,3 12,9 28,4 27,4 23,9 23,3 32,7 33,7 38,4 38,2 38,7 42,9 45,7 57,3 52,1 56,3 52,2 54,1 Právnické Pedagogické Ostatní humanitní a společensko-vědní Zdravotnické, lékařské a farmaceutické Ekonomické Zemědělsko-lesnické a veterinární Přírodovědné Technické Umělecké 0 10 20 30 40 50 60 70 Od rodičů partnera nedostává nic Nemá vlastní výdělek Více než polovina studentů právnických a pedagogických oborů nemá zdroje od rodičů. Naopak přes 80 % studentů technických a uměleckých škol podporu od rodičů má. Naopak téměř tři čtvrtiny studentů právnických a pedagogických oborů mají alespoň nějaký příjem ze zaměstnání, menší zaměstnanost je u studentů oborů zdravotnických atd., zemědělských atd. a technických. 39
Vybrané zdroje studentů podle vzdělání matky (%) 100 80 60 40 3,7 5,5 5,6 8,8 14,8 10,7 16,7 16,0 16,7 22,0 17,9 11,4 16,9 17,7 14,9 16,2 18,9 9,5 32,5 6,2 11,8 8,8 25,8 18,8 19,7 8,2 8,5 6,7 12,5 9,9 8,8 5,6 8,1 10,3 Více než 10 000 kč 8000-10000 6000-8000 4000-6000 20 0 46,5 29,5 ZŠ + SŠbM SŠsM + konzervatoř + VOŠ 13,4 16,3 VŠ (Bc.+ Mgr.) 8,1 23,0 36,1 VŠ (PhD.) ZŠ + SŠbM SŠsM + konzervatoř + VOŠ 42,5 43,3 VŠ (Bc.+ Mgr.) 49,3 VŠ (PhD.) 2000-4000 Méně než 2000 Kč Nic Od rodičů/partnera Vlastní výdělek Podpora od rodičů výrazně roste s rostoucím vzděláním matky (podle vzdělání otce jsou výsledky podobné). S rostoucím vzděláním rodičů též mírně klesají výdělky studentů. Vzdělanější rodiče tedy své děti více podporují a ty během studia tolik nepracují. Podobné výsledky vycházejí při rozdělení podle sociálního postavení rodičů. 40
Průměrné měsíční náklady na živobytí a studium podle typu školy (pouze studenti prezenční formy) 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 322 8989 veřejné Průměrné náklady na živobytí 3594 11974 soukromé Průměrné náklady na studium Studenti soukromých vysokých škol mají vyšší nejen průměrné náklady na studium, ale i na živobytí, což souvisí s odlišnou strukturou studentů (na SVŠ studenti starší, více zaměstnaní). 41
Průměrné měsíční náklady na živobytí podle studijního oboru (zahrnuti pouze studenti prezenčního studia) 5944 6275 5201 4599 4415 4370 4484 4233 4227 6513 5096 5510 5339 5385 5057 4287 4488 3971 Právnické Umělecké Pedagogické Ostatní humanitní a společensko-vědní Ekonomické Zemědělsko-lesnické a veterinární Přírodovědné Zdravotnické, lékařské a farmaceutické Technické 0 2000 4000 6000 8000 10000 12000 14000 Hradím si sám Hradí mi rodiče/ partner Náklady na živobytí se liší podle studovaného oboru, nejvyšší jsou u studentů právnických oborů, nejnižší u studentů technických oborů. 42
Průměrné náklady na studium za semestr podle studijního oboru (všichni studenti) 8551 6358 4378 3362 2336 3263 1468 2469 3516 1945 1101 1930 962 1574 654 1224 667 3400 4218 6909 Právnické Ostatní humanitní a společensko-vědní Ekonomické Total Pedagogické Umělecké Přírodovědné Zemědělsko-lesnické a veterinární Zdravotnické, lékařské a farmaceutické Technické 0 2000 4000 6000 8000 10000 12000 14000 Hradím si sám Hradí mi rodiče/ partner Nejvyšší náklady na studium mají studenti právnických oborů (15,5 tis. Kč za semestr), nejnižší studenti technických oborů (necelé 2 tisíce Kč za semestr). 43
Průměrné náklady na studium za semestr podle studijního oboru (pouze studenti prezenčního studia) 3077 1968 2624 1528 3486 1400 2041 1619 1185 1780 908 1031 1247 944 716 5135 3736 7451 Právnické Ostatní humanitní a společensko-vědní Umělecké Ekonomické Pedagogické Zemědělsko-lesnické a veterinární Zdravotnické, lékařské a farmaceutické Přírodovědné Technické 0 2000 4000 6000 8000 10000 12000 Hradím si sám Hradí mi rodiče/ partner Výše příspěvku na studium od rodičů/partnera se výrazně liší podle jednotlivých oborů. 44
Finanční problémy studentů (jejich očima) podle oborů (%) 29,4 30,9 27,5 7,8 3,2 Ekonomické 26,5 32,0 27,2 8,9 2,9 Technické 20,5 38,5 24,4 14,1 1,3 Právnické 27,6 27,1 27,1 10,1 6,5 Přírodovědné 26,5 17,6 38,2 14,7 2,9 Umělecké 20,2 31,7 27,1 16,8 3,8 Ostatní humanitní a společensko-vědní 15,5 27,2 32,0 14,1 9,7 Pedagogické 22,9 22,9 28,6 25,7 Zdravotnické, lékařské a farmaceutické 17,9 27,4 27,4 18,9 8,4 Zemědělsko-lesnické a veterinární 0 20 40 60 80 100 Nemám vůbec žádné finanční problémy 2 3 4 Mám velmi vážné finančníproblémy Neuvedeno S největšími finančními problémy se dle vlastního vnímání potýkají studenti zemědělských atd. oborů, čtvrtina z nich cítí vážné nebo velmi vážné finanční problémy. Dobře se finančně necítí ani studenti zdravotnických atd. oborů (čtvrtina pociťuje vážné problémy). Nejlépe se finančně cítí studenti ekonomických a technických studijních oborů. 45
Finanční problémy studentů (jejich očima) podle sociálního postavení rodičů (%) 44,3 31,2 15,6 5,3 3,5 Vysoké 22,4 37,5 29,8 8,2 2,2 Středně vysoké 22,8 28,5 33,5 11,5 3,7 Střední 19,5 22,7 33,4 19,3 5,1 Středně nízké 18,6 22,6 26,1 18,6 14,1 Nízké 0 20 40 60 80 100 Nemám finanční vůbec žádné problémy 2 3 4 Mám velmi vážné finančníproblémy Hůře svoji situaci hodnotí studenti děti rodičů s nízkým sociálním postavením (35 % těchto studentů považuje finanční problémy za vážné nebo velmi vážné).
Vzdělání matky Vzdělání otce Finanční problémy studentů (jejich očima) podle vzdělání rodičů (%) 22,6 29,7 29,7 13,4 4,7 ZŠ + SŠbM 24,0 30,6 30,9 10,5 4,0 SŠsM + konzervatoř + VOŠ 29,9 33,5 24,5 8,5 3,6 VŠ (Bc.+ Mgr.) 37,6 29,7 16,8 10,9 5,0 VŠ (PhD.) 20,2 27,1 33,3 13,7 5,6 ZŠ + SŠbM 23,7 32,2 28,5 11,8 3,8 SŠsM + konzervatoř + VOŠ 32,8 32,6 23,3 7,4 3,9 VŠ (Bc.+ Mgr.) 40,0 24,0 30,7 4,01,3 VŠ (PhD.) 0 20 40 60 80 100 Nemám finanční vůbec žádné problémy 2 3 4 Mám velmi vážné finančníproblémy Vzdělání obou rodičů má významný vliv na finanční problémy studentů, podobné je to podle typu zaměstnání rodičů. 47
Zaměstnanost studentů podle věku, formy studia a typu školy 70% 70% 60% 60% 50% 50% 40% 40% 30% 30% 20% 20% 10% 10% 0% Méně než 21 let 22-25 let 25-30 let Více než 30 let 0% Prezenční Kombinovaná veřejné soukromé Forma studia Typ školy Pravidelný výdělek Příležitostní výdělek Nevydělává Zaměstnanost studentů roste s věkem, liší se podle formy studia a vyšší je u studentů SVŠ. 48
Zaměstnanost studentů podle oborů (%) 29,4 55,9 14,7 Umělecké 61,7 18,9 18,0 Pedagogické 66,7 10,3 20,5 Právnické 53,4 22,5 22,6 Ekonomické 49,6 20,6 29,4 Ostatní humanitní a společensko-vědní 34,7 35,8 29,5 Zemědělsko-lesnické a veterinární 43,2 22,1 33,2 Přírodovědné 29,7 28,0 40,6 Technické 40,0 17,1 42,9 Zdravotnické, lékařské a farmaceutické 0 20 40 60 80 100 Pravidelný výdělek Příležitostní výdělek Nevydělává Neuvedeno Zaměstnanost studentů podle oborů se liší. Ani příležitostný výdělek nemá třetina studentů přírodovědných oborů a 40 % studentů oborů technických a zdravotnických. Naopak pravidelný výdělek má dvě třetiny studentů právnických oborů, 60 % studentů pedagogických oborů a přes polovinu studentů ekonomických oborů.
Motivace studentů k práci (%) Pracuji k zafinancování svého živobytí 35,3 10,8 8,3 6,5 7,6 31,4 Pracuji, abych zvýšil/a svůj životní standard 29,1 18,5 11,2 4,6 4,9 31,6 Pracuji, abych měl/a větší pracovní zkušenosti 31,6 15,7 10,2 5,5 5,4 31,6 Pracuji, protože mám dostatek volného času 3,5 6,5 13,5 13,6 30,8 32,1 0 20 40 60 80 100 1 Zcela souhlasím 2 3 4 5 Zcela nesouhlasím Neuvedlo Zafinancování živobytí, zvýšení životního standardu a získání pracovních zkušeností jsou přibližně rovnocennými důvody, proč studenti pracují. 50
Motivace studentů k práci podle studijního oboru (1 = zcela souhlasím, 5 = zcela nesouhlasím) Pracuji k zafinancování svého živobytí Pracuji, abych zvýšil/a svůj životní standard Pracuji, abych měl/a větší pracovní zkušenosti Zdravotnické, lékařské a Právnické Pedagogické Ostatní humanitní a Ekonomické Zemědělsko-lesnické a veterinární Přírodovědné Umělecké Technické 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 Kvůli zafinancování živobytí pracují zejména studenti zdravotnických atd., právnických a pedagogických oborů, nejméně studenti technických oborů. Pro získání pracovních zkušeností pracují nejvíce studenti uměleckých oborů. 51
Souvislost mezi náplní práce a obsahem studia podle věku a oborů (%) 100 80 60 40 20 0 Méně než 21 let 28,9 30,3 25,5 14,8 13,2 23,4 18,3 19,8 19,8 12,0 16,4 25,2 13,1 18,3 20,8 16,7 10,9 15,9 24,7 31,8 22-25 let 25-30 let Více než 30 let Zcela souvisí 2 3 4 Vůbec nesouvisí Souvislost náplně práce a obsahu studia se podle očekávání zvyšuje s věkem. Přesto čtvrtina studentů starších 30 let pracuje mimo studijní obor. Náplň práce souvisí nebo zcela souvisí se studiem (viz graf níže) nejvíce u studentů pedagogických oborů, nejméně u zemědělských atd. Pedagogické Přírodovědné Umělecké Zdravotnické, lékařské a farmaceutické Právnické Ekonomické Technické Ostatní humanitní a společensko-vědní Zemědělsko-lesnické a veterinární 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 52
Průměrný počet hodin týdně strávených studiem a prací podle oborů Studium ve škole Samostudium Placená práce Právnické 11,9 9,2 35,0 Pedagogické 10,0 8,4 30,2 Zdravotnické, lékařské a farmaceutické 19,7 10,7 29,3 Ostatní humanitní a společensko-vědní 12,8 9,1 28,6 Ekonomické 12,4 8,0 26,4 Zemědělsko-lesnické a veterinární 15,5 8,5 20,7 Přírodovědné 16,0 10,8 20,7 Technické 22,0 11,1 18,0 Umělecké 21,7 13,4 17,8 Studenti právnických oborů v průměru tráví 35 hodin prací, studenti technických a uměleckých oborů polovinu. Studiem ve škole a samostudiem nejvíce času tráví studenti uměleckých, technických a zdravotnických atd. oborů, naopak u studentů pedagogických oborů čas strávený se studiem neodpovídá ani polovičnímu pracovnímu úvazku. 53
Průměrný počet hodin týdně strávených studiem a prací podle formy studia 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Prezenční Kombinovaná Sudium ve škole Samostudium Placená práce Studenti studující v prezenční formě tráví průměrně v práci 16 hodin za týden, studenti v kombinované formě 41 hodin za týden. Výrazně se liší čas strávený studiem (studenti v prezenční formě 19 hodin ve škole a dalších 10 hodin samostudiem, studenti v kombinované formě 5 hodin ve škole a 9 hodin samostudiem). Nelze tedy říci, že by studenti v kombinované formě místo času ve škole více času trávili samostudiem. 54
Počet hodin týdně strávených prací a studiem podle typu školy a typu studenta 40 30 20 10 0 Veřejné Soukromé Studenti SVŠ tráví studiem ve škole výrazně méně času než studenti VVŠ, souvisí s formou studia. Výrazné odlišnosti vidíme i podle typu studenta. Sudium ve škole Samostudium Placená práce 40 30 20 10 0 Jsem především student, který má i placenou práci Především pracuji a vedle toho studuji Jsem především zaneprázndněn dalšími povinnostmi (např. pečuji o členy domácnosti) 55
Mobilita studentů Zájem o zahraniční mobilitu Zdroje financování Překážky zahraniční mobility 56
Zájem o zahraniční mobilitu podle typu studijního programu, formy studia a typu školy 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Bc. Mgr. + NMgr. prezenční kombinovaná veřejná soukromá Typ studijního programu Forma studia Typ školy Ano, byl/a Ne, ale mám to v plánu Ne, neplánuji se stáže účastnit Mobilita se více týkala studentů v magisterských programech, čtvrtina studentů těchto programů buď již vyjela, nebo mobilitu plánuje. Zájem o mobilitu je výrazně vyšší u studentů v prezenční formě a u studentů VVŠ. 57
Zájem o zahraniční mobilitu podle věku 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% -21 22-25 25-30 30+ Věkové kategorie Ano, byl/a Ne, ale mám to v plánu Ne, neplánuji se stáže účastnit Téměř 40 % studentů ve věku do 21 let má v plánu strávit část studia v zahraničí, naopak u nejstarší věkové kategorie je zájem minimální. 58
Hlavní zdroje financování zahraniční mobility 100% Stipendium od soukromých firem a nestátních organizací Stipendium EU 80% Ze státního grantu (nevratná půjčka) 60% 40% Vratná půjčka od státu na studium Stipendium od hostitelské země Z příjmů z práce během tohoto studia 20% 0% prezenční kombinovaná veřejná soukromá Forma studia Typ školy Vlastní výdělek z předešlého zaměstnání Příspěvek od rodičů/rodiny/partnera Nejčastějším hlavním zdrojem financování byl příspěvek od rodičů/rodiny/partnera, následovaný výdělkem z předešlého zaměstnání. Významným zdrojem je též nevratné státní financování (ERASMUS apod.) 59
Překážky zahraniční mobility (%) Překážky 1 = žádná 5 = velká 2 3 4 překážka překážka Nedostatečné znalosti cizího jazyka 26 26 23 12 13 Potíže při shánění informací 27 34 25 10 4 Odloučení od partnera, dětí, přátel 22 17 20 16 24 Další finanční náklady 10 20 27 21 22 Ztráta placeného zaměstnání 43 12 12 9 25 Nedostatek motivace 33 23 25 11 8 Očekávaný malý přínos pro mé studium v ČR 34 20 26 12 8 Problémy s uznáváním výsledků studia dosaženého v zahraničí v ČR Problémy s omezením vstupu do vybrané země (víza, povolení k pobytu) Omezený přístup na vybrané školy a/nebo studijní programy v zahraničí Náročné začleňování zahraničního studia do domácího studijního programu 30 23 24 13 10 54 22 15 4 5 28 25 30 10 6 22 24 31 15 8 Omezená kapacita mobilitního programu 22 21 35 13 9 Největšími překážkami zahraničních mobilit jsou finanční náklady, obava ze ztráty zaměstnání a odloučení od partnera, dětí či přátel. Malou překážkou jsou naopak omezená kapacita mobilitního programu či problémy s uznáváním studia, kde navíc došlo k výraznému poklesu (ze 16 % na 10 %) a tedy zlepšení.
Studenti se zdravotním znevýhodněním Typy znevýhodnění Zdravotní znevýhodnění coby překážka při studiu Potřeba podpory ze strany státu či škol a její vnímání Postoje zdravotně znevýhodněných studentů 61
Typy zdravotního znevýhodnění u studentů, kteří nějaké zdravotní znevýhodnění uvedli (%) 30 25 20 15 10 5 10,0 12,0 19,0 23,0 28,0 30,0 0 fyzické problémy senzorické problémy jiné dlouhotrvající problémy chronické nemoci poruchy učení psychické nemoci Celkem uvedlo alespoň jeden typ zdravotního znevýhodnění 13 % studentů. Mezi těmito studenty byly nejčastější formou zdravotního znevýhodnění poruchy učení a psychické nemoci 62
Zdravotní znevýhodnění jako překážka ve studiu (1 = žádná překážka, 5 = velká překážka) 3 2 2,3 2,5 2,7 2,8 2,8 2,9 3,0 1 0 senzorické problémy poruchy učení zdravotně znevýhodnění obecně chronické problémy fyzické problémy jiné dlouhotrvající problémy psychické problémy Studenti vnímají své zdravotní znevýhodnění jako překážku ve studiu nejvíce v případě psychických problémů, nejméně v případě senzorických problémů. 63
Podíl studentů, kteří nepotřebují institucionální a veřejnou podporu kvůli svému znevýhodnění (%) 60 50 40 30 20 10 37,0 38,0 41,0 42,0 47,0 52,0 58,0 0 psychické problémy fyzické problémy jiné dlouhotrvající problémy chronické problémy zdravotně znevýhodnění obecně senzorické problémy poruchy učení Subjektivně nejméně potřebují institucionální a veřejnou podporu studenti s poruchami učení a se senzorickými problémy, nejvíce studenti s psychickými a fyzickými problémy. 64
Jak dobře se studenti cítí veřejně a institucionálně podporováni 4 3 2 2,4 2,9 2,9 2,9 2,9 3,1 3,3 1 0 senzorické problémy chronické problémy fyzické problémy poruchy učení zdravotně znevýhodnění obecně jiné dlouhotrvající problémy psychické problémy Nejlépe podporu vnímají studenti se senzorickými problémy, nejhůře studenti s psychickými problémy. Ve veřejné a institucionální podpoře je dosud nevyužitý potenciál. 65
Další výsledky týkající se studentů se zdravotním znevýhodněním Připravenost vysoké školy na studium zdravotně znevýhodněných nejlépe vnímají studenti se senzorickými problémy, nejhůře studenti s psychickými a jinými dlouhotrvajícími problémy. Spokojenost se studiem je u studentů se zdravotním znevýhodněním signifikantně nižší (2,67 oproti 2,14) než u zdravých studentů. Začlenění do kolektivu je nejhorší u studentů s psychickými problémy, nejlepší u studentů se senzorickými problémy. Čtvrtina studentů se zdravotním znevýhodněním by se znovu nezapsala na školu, kterou nyní studují (oproti 15 % u zdravých studentů). Studenti se zdravotním znevýhodněním častěji než zdraví studenti (29 % oproti 23 %) předčasně ukončili jiné studium, přičemž významnou roli hrály právě zdravotní důvody. Zdravotně znevýhodnění se častěji než zdraví studenti potýkali s finančními problémy. 66
Vybrané závěry, náměty k zamyšlení či k dalším analýzám (1) Čtvrtina studentů předčasně ukončila jiný studijní program, převážně kvůli nevhodné volbě studijního programu. Studenti v kombinované formě průměrně tráví studiem ve škole čtvrtinu času oproti studentům v prezenční formě; samostudiem nicméně obě skupiny tráví času stejně. Studenti jsou převážně spokojeni se studiem, pro většinu byla jejich škola její první volbou, studenti (i ti v kombinovaném studiu!) se cítí být součástí své vysoké školy. Plánované a částečně již probíhající výrazné omezování prostupnosti z bakalářského studia do navazujícího magisterského studenti nepřijali. Poměrně velký zájem o zahraniční mobilitu během studia, hlavními zdroji vlastní příjmy a zdroje od rodičů / partnera. Nedoceněný význam psychických problémů a poruch učení při řešení problémů studentů se zdravotním znevýhodněním? 67
Vybrané závěry, náměty k zamyšlení či k dalším analýzám (2) Podmínky studentů se výrazně liší podle vzdělání a zaměstnání rodičů (absolvovaná střední škola, finanční podmínky během studia, hodnocení šancí po ukončení studia, zájem pokračovat ve studiu v zahraničí). Velká většina zdrojů studentů pochází ze zaměstnání nebo od rodičů či partnera (neexistence finanční podpory studentů). Zdroje od rodičů se liší podle studovaných oborů, nejlépe jsou na tom studenti právnických oborů. Průměrné měsíční náklady na živobytí a studium u studentů v prezenční formě činí 10.024 Kč (9.311 Kč u studentů VVŠ, 15.568 Kč u studentů SVŠ). Struktura studentů soukromých vysokých škol (věk, forma studia) je výrazně odlišná od studentů veřejných a státních vysokých škol, což ovlivňuje i odlišnost jejich podmínek a postojů. Podmínky a postoje studentů se výrazně liší podle oborů možnost tematických analýz podle oblastí studijních programů. 68
www.kredo.reformy-msmt.cz Děkujeme za pozornost!