Komunitní plánování Komunitní plánování je metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály obce pro různé oblasti veřejného života na úrovni obce, kraje a která výrazně posiluje principy zastupitelské demokracie. Komunitní plánování je proces, který je charakteristický vysokým podílem účasti veřejnosti, klientů a potencionálních klientů na definování vlastních potřeb a hledání zdrojů a možností řešení problémů v rámci komunity. Během tohoto procesu se více poznávají uživatelé, poskytovatelé a zadavatelé, získávají informace o sobě navzájem, klienti nebo potencionální klienti získávají přehled o poskytovaných službách v regionu, poznávají paletu možností, jak řešit různé problémy. Komunitní plánování je otevřený proces zjišťování potřeb a zdrojů a hledání nejlepších řešení v oblasti sociálních služeb. Fáze komunitního plánování 1. fáze - S čím je třeba začít: - zformování prvotní pracovní skupiny - určení, koho je třeba do přípravy KP zapojit - způsob oslovení a přizvání dalších účastníků - plán pro získání politické podpory ze strany obce - informační strategie 2. fáze - Vytvoření organizační struktury pro komunitní plánování: - zapojení všech účastníků procesu - vytvoření organizační a řídící struktury pro zpracování komunitního plánování - stanovení pravidel jednání řídící struktury 1
3. fáze - Porozumění problémům v komunitě: - představení cílů, zájmů a potřeb všech účastníků - vytvoření a zveřejnění mechanismů pro aktivní spoluúčast veřejnosti - provedení analýzy potřeb a zhodnocení existujících zdrojů - zhodnocení silných a slabých stránek existujícího systému sociálních služeb - vyjmenování příležitostí a rizik a nastínění trendů pro rozvoj sociálních služeb 4. fáze - Návrh rozvoje sociálních služeb - představa rozvoje sociálních služeb obsahuje zejména: - hlavní hodnoty, které tvoří její základ a které budou při zpracování KP a jeho následném naplňování respektovány a dodržovány, - směr, kterým se budou sociální služby nadále ubírat, - cíl, kterého má být dosaženo a priority překážky, které bude nutné překonat, - regionální i nadregionální zdroje, kterých lze využít - představa rozvoje sociálních služeb je akceptována většinou účastníků komunitního plánování 5. fáze - Strategie rozvoje sociálních služeb: - plán postupných kroků a úkolů k dosažení stanovených cílů a priorit - systém sledování realizace komunitního plánu - zpracování konečné verze komunitního plánu - předložení textu KP k připomínkování veřejnosti - schválení KP zastupitelstvem 6. fáze - Od plánování k provádění: - uskutečňování plánu - informování veřejnosti o uskutečňování KP 2
- průběžné vyhledávání a zapojování nových partnerů - nástroje umožňující provést změny v původním KP Fáze komunitního plánování lze rozdělit do několika etap: - kde jsme nyní - kam chceme dospět - jak se tam dostaneme Zákon o sociálních službách mluví o střednědobém plánu rozvoje sociálních služeb takto: 94 - Obec a) zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území, b) zajišťuje dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území, c) spolupracuje s dalšími obcemi, kraji a s poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem a osobou, d) může zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s krajem, poskytovateli sociálních služeb na území obce a za účasti osob, kterým jsou poskytovány sociální služby. 95 - Kraj a) zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území, b) zajišťuje dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území, c) spolupracuje s obcemi, s dalšími kraji a s poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem a osobou, 3
d) zpracovává střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s obcemi na území kraje, se zástupci poskytovatelů sociálních služeb a se zástupci osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, e) sleduje a vyhodnocuje plnění plánů rozvoje sociálních služeb za účasti zástupců poskytovatelů sociálních služeb a zástupců osob, kterým jsou sociální služby poskytovány, f) informuje ministerstvo o plnění plánů rozvoje sociálních služeb. 101 - Financování sociálních služeb 1) Dotace ze státního rozpočtu se poskytuje na zajištění poskytování sociálních služeb poskytovatelům sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru. 2) Dotace se poskytuje k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb v souladu se zpracovaným střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb. 3) Dotace ze státního rozpočtu podle odstavců 1 a 2 je poskytována prostřednictvím rozpočtu kraje. Činnost krajů podle věty první je činností vykonávanou v přenesené působnosti. 4) Žádost o poskytnutí dotace na příslušné následující rozpočtové období předkládá krajský úřad ministerstvu. Žádost obsahuje zejména: a) název kraje, jeho sídlo, identifikační číslo a číslo účtu, b) zpracovaný střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, který obsahuje ekonomickou analýzu v plánu identifikovaných potřeb a způsob jejich finančního zajištění, c) výši požadavku na dotaci. 5) Výše dotace v úhrnu za jednotlivé kraje se stanoví na základě: a) celkového ročního objemu finančních prostředků rozpočtovaných v závazném ukazateli pro příslušný rozpočtový rok, b) zpracovaného střednědobého plánu rozvoje služeb kraje, c) počtu vyplácených příspěvků a jejich finančního objemu, d) počtu poskytovatelů sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru, a jejich kapacit, 4
e) kapacit sociálních služeb poskytovaných ve zdravotnických zařízeních ústavní péče. 6) Dotace do rozpočtu kraje se poskytuje na základě rozhodnutí 36). 7) Prováděcí právní předpis stanoví bližší podmínky pro stanovení výše dotace, účelu dotace, členění dotace a způsobu poskytování dotace. 5