Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Výroční zprávu zpracoval: Odbor evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj Česká republika Info.rps@mmr.cz
1. ZMĚNY V OBECNÝCH PODMÍNKÁCH VÝZNAMNÝCH PRO PROVÁDĚNÍ POMOCI 6 1.1. MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ 7 1.2. PLNĚNÍ KONVERGENČNÍHO PROGRAMU 13 1.2.1. Fiskální politika 13 1.2.2. Měnová politika 14 1.2.3. Plnění maastrichtských konvergenčních kritérií 15 1.3. ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ 16 1.4. HLAVNÍ CHARAKTERISTIKY VÝVOJE REGIONŮ NUTS 2 22 1.4.1. Nejdůležitější disparity regionů 23 1.4.2. Makroekonomický vývoj regionů 24 1.4.3. Region soudržnosti Hlavní město Praha 25 1.4.4. Region soudržnosti Střední Čechy 27 1.4.5. Region soudržnosti Jihozápad 28 1.4.6. Region soudržnosti Severozápad 29 1.4.7. Region soudržnosti Severovýchod 30 1.4.8. Region soudržnosti Jihovýchod 31 1.4.9. Region soudržnosti Střední Morava 33 1.4.10. Region soudržnosti Moravskoslezsko 34 1.5. HLAVNÍ ZMĚNY V NÁRODNÍCH, REGIONÁLNÍCH A SEKTOROVÝCH POLITIKÁCH 35 1.5.1. Změny politik prováděné v rámci plnění revidované Lisabonské strategie 35 1.5.2. Hlavní legislativní změny 36 2. POKROK V PROVÁDĚNÍ POMOCI 40 2.1. REALIZACE OPERAČNÍCH PROGRAMŮ 40 2.2. PLNĚNÍ STRATEGIE RPS 47 2.2.1. Naplňování globálního cíle RPS 48 2.2.2. Naplňování specifických cílů RPS 48 2.2.3. Naplňování horizontálních cílů RPS 50 2.2.4. Naplňování prioritních os RPS 53 3. FINANČNÍ PROVÁDĚNÍ POMOCI 65 3.1. NAPLŇOVÁNÍ PRIORITNÍCH OS 65 3.2. VÝDAJE ZA ROK 2006 PODLE FONDŮ 66 3.3. PLÁNOVANÉ VÝDAJE ZA ROK 2006 66 3
3.4. REALIZACE PRAVIDLA N+2 66 3.5. HLAVNÍ VÝSLEDKY REALIZACE JEDNOTLIVÝCH OPERAČNÍCH PROGRAMŮ 68 3.5.1. Společný regionální operační program 68 3.5.2. Operační program Rozvoj lidských zdrojů 71 3.5.3. Operační program Průmysl a podnikání 73 3.5.4. Operační program Infrastruktura 76 3.5.5. Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství 77 3.5.6. Porovnání dosaženého pokroku mezi jednotlivými operačními programy, standardní monitorovací tabulky 80 3.6. STRUČNÁ INFORMACE O STAVU REALIZACE ZA JPD PRAHA CÍL 2, JPD PRAHA CÍL 3, INICIATIVY INTERREG A EQUAL A FOND SOUDRŽNOSTI 82 3.6.1. Jednotný programový dokument Praha Cíl 2 82 3.6.2. Jednotný programový dokument Praha Cíl 3 83 3.6.3. Iniciativa Interreg 85 3.6.4. Iniciativa Equal 86 3.6.5. Fond soudržnosti 87 3.7. FINANČNÍ PROVÁDĚNÍ POMOCI 89 3.8. FINANČNÍ KONTROLA 89 3.9. AUDIT 91 4. OPATŘENÍ ŘÍDICÍHO ORGÁNU ZA ÚČELEM ZAJIŠTĚNÍ KVALITNÍHO A EFEKTIVNÍHO ŘÍZENÍ 93 4.1. ŘÍZENÍ A KOORDINACE RPS 93 4.1.1. Poradní výbor 93 4.1.2. Pracovní skupiny Poradního výboru 94 4.1.3. Jednání s Evropskou komisí k hodnocení Výroční zprávy za rok 2005 97 4.1.4. Popis významných problémů spojených s implementací a přijatá opatření k nápravě 97 4.2. MONITOROVACÍ VÝBOR RPS 98 4.3. MONITOROVÁNÍ 99 4.3.1. Nástroje monitorování 99 4.3.2. Monitorovací systém strukturálních fondů 99 4.3.3. Stav aplikace IS MSSF-CENTRAL a výhledy 102 4.3.4. Výhledy rozvoje aplikace pro nové programovací období 2007-2013 103 4.4. EVALUACE 103 4.5. PUBLICITA A VZDĚLÁNÍ 104 4.5.1. Plán komunikačních aktivit na rok 2006 104 4.5.2. Realizace KAP v roce 2006 104 4.5.3. Komunikační strategie operačních programů 108 4
4.6. TECHNICKÁ POMOC 109 5. ZAJIŠTĚNÍ SHODY S POLITIKAMI SPOLEČENSTVÍ 112 5.1. HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ 112 5.2. VEŘEJNÉ ZAKÁZKY 112 5.3. OCHRANA A ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 113 5.4. ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI 115 5.5. EVROPSKÁ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI 116 5.6. PROBLEMATIKA ROMSKÉ MENŠINY 117 5.7. SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA 118 6. REALIZACE VELKÝCH PROJEKTŮ A GLOBÁLNÍCH GRANTŮ 119 6.1. GLOBÁLNÍ GRANTY V RÁMCI OP RLZ 119 6.2. GLOBÁLNÍ GRANTY V RÁMCI JPD 3 120 6.3. VELKÉ PROJEKTY 121 7. PŘÍLOHY 122 7.1. PLNĚNÍ PROJEKTŮ EVALUAČNÍHO PLÁNU RPS 122 7.2. REALIZACE KOMUNIKAČNÍHO AKČNÍHO PLÁNU RPS V ROCE 2006 (MONITOROVACÍ INDIKÁTORY) 126 7.3. SEZNAM ZKRATEK A DEFINIC 127 7.4. STANDARDNÍ MONITOROVACÍ TABULKY 130 5
1. ZMĚNY V OBECNÝCH PODMÍNKÁCH VÝZNAMNÝCH PRO PROVÁDĚNÍ POMOCI Cílem první kapitoly Výroční zprávy Rámce podpory Společenství je stručný popis vývoje a nejdůležitějších změn, které se odehrály v klíčových oblastech národního hospodářství, lidských zdrojů, rozvoje regionů a v národních politikách. Důraz je kladen na zachycení nejdůležitějších trendů a srovnání jednotlivých parametrů s vývojem celé Evropské unie a Eurozóny. Česká republika prošla v roce 2006 řadou politických i ekonomických změn. Na straně jedné byla dále posilována ekonomická pozice a pokračoval pozitivní vývoj v oblasti lidských zdrojů, na druhé straně nebyly započaty nezbytné reformy důchodového systému, zdravotnictví a dalších oblastí veřejných financí. Revidován byl také předpokládaný termín vstupu České republiky do Eurozóny. Z politického hlediska byl rok 2006 výrazně ovlivněn dvojími volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a do obecních zastupitelstev a třetiny Senátu Parlamentu ČR. V parlamentních volbách, které se konaly ve dnech 2. a 3. června, zvítězila těsným výsledkem konzervativní Občanská demokratická strana. Ta sice po neobvykle zdlouhavých vyjednáváních sestavila menšinovou vládu, ale vládla až do konce roku 2006 bez důvěry parlamentu. Rok 2006 byl posledním rokem plánovacího období 2000 2006, ve kterém Česká republika vstoupila do EU. Velké úsilí proto bylo na národní i regionální úrovni věnováno přípravám strategických dokumentů nového programovacího období, které začne rokem 2007. Nejdůležitější charakteristiky vývoje roku 2006 lze popsat následovně: Makroekonomický vývoj: V roce 2006 pokračoval vysoký meziroční růst HDP, který stejně jako v předchozím roce dosáhnul hodnoty 6,1 %, tedy vysoko nad průměrem EU 25 i Eurozóny. Česká republika upevnila svoji pozici jedné z nejrychleji rostoucích evropských ekonomik. Tento hospodářský růst byl dosažen při současné nízké míře inflace (2,5 %) a růstu zaměstnanosti. Pokračoval růst produktivity práce, který i v roce 2006 přesáhnul 4 %. Naopak zhoršení nastalo v roce 2006 na běžném účtu platební bilance, jehož saldo dosáhlo 4,2 % HDP. Velmi silný kurz vůči euru i americkému dolaru si v roce 2006 udržela koruna. Celkově tak lze konstatovat zvýšení konvergence České republiky vůči EU 25 i zemím Eurozóny, avšak oproti předchozímu roku se rychlost konvergence snížila. Plnění konvergenčního programu: Schodek státního rozpočtu byl sice vyšší než v roce 2006, nicméně dle Notifikace státního dluhu dosáhnul deficit vládního sektoru příznivých 2,95 % HDP a byl tedy pod hranicí 3 % HDP stanovenou Maastrichtskými kritérii. Tato pozitivní hodnota však může být vzhledem k použité metodice opravena směrem nahoru. Vládní dluh v roce 2006 poklesnul o 0,05 p.b. na 30,37 %. Ačkoliv Česká republika Maastrichtská kritéria v současné době plní (vykazování vládního dluhu a deficitu dle metodiky fiskálního cílení), bylo revidováno datum vstupu do Eurozóny na rok 2012, protože zejména kritérium dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí se v nejbližších letech s vysokou pravděpodobností nepodaří splnit. 6
Rozvoj lidských zdrojů: Česká republika měla v roce 2006 nejvyšší přirozený přírůstek obyvatelstva od roku 1993. Celkový počet obyvatel České republiky se nepřetržitě zvyšuje již čtvrtým rokem. Výrazně se také meziročně zlepšila naděje dožití při narození, která činí u mužů 73,4 let a 79,7 roku u žen. Příznivě se v roce 2006 vyvíjel trh práce. Celková míra zaměstnanosti 15-64letých se ve čtvrtém čtvrtletí 2006 meziročně zvýšila o 0,5 p.b. a dosáhla 65,6 %. Česká republika si nadále drží čelní pozici mezi státy EU v zaměstnanosti v sekundárním sektoru. Naopak obecná míra nezaměstnanosti meziročně poklesla o 0,8 p.b. na 7,1 % a dostala se tak pod průměr zemí EU. Mzdy meziročně reálně stouply o 3,9 %. V oblasti vzdělávání a podpory rovných příležitostí pokračovalo plnění Národního programu reforem, kterým ČR realizuje revidovanou Lisabonskou strategii. Hlavní charakteristiky rozvoje regionů NUTS II: V roce 2006 nedošlo k významnému posunu v charakteristice jednotlivých regionů soudržnosti. Své výsadní postavení si nadále udržuje hlavní město Praha, která svými parametry zásadně ovlivňuje výsledky celé ČR. Rozdíly mezi bohatými a chudými regiony nebyly prohloubeny avšak ani sníženy. Nejvýrazněji se v regionálním vývoji odrazilo snížení obecné míry nezaměstnanosti, která poklesla i v nejproblematičtějších regionech Severozápad a Moravskoslezsko. Hlavní změny v národních, regionálních a sektorových politikách: Česká republika pokračovala v plnění Národního programu reforem, kterým je realizována Lisabonská strategie. I přes složitou povolební situaci přijal Parlament ČR v roce 2006 více jak 600 legislativních změn, z nichž některé měly vliv na realizaci strukturální politiky EU v České republice. 1.1. MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ O makroekonomickém vývoji ČR v roce 2006 vypovídá řada základních ukazatelů charakterizujících zejména hospodářský růst, inflaci, platební bilanci a rovnováhu, vývoj na trhu práce a její produktivitu. Z hlediska těchto i některých dalších ukazatelů, resp. údajů (viz například plnění Maastrichtských kriterií v podkapitole 1.2) lze makroekonomický vývoj ČR za poslední období označit jako pozitivní, a to i v porovnání se zeměmi Eurozóny. Optimisticky je možné tento vývoj hodnotit i na základě porovnání s předchozími roky. Nicméně je nutné mít na zřeteli značnou otevřenost české ekonomiky a tím i její zranitelnost v důsledku možných negativních změn vnějšího prostředí, především v EU, kam směřuje převážná část exportní produkce, na níž je ČR jako malá a surovinově chudá země silně závislá. Nemalé problémy, byť obdobné těm, jimž čelí mnohé další země, souvisejí v ČR s přípravou a realizací nezbytných a neodkladných reforem, hlavně důchodového systému. 7
Ukazatel HDP na obyvatele (EU 25 = 100%) Meziroční změna HDP (reálně) Meziroční změna tvorby hrubého fixního kapitálu (reálně, před chozí rok=100) Průměrná míra inflace Korunový kurz EUR Objem přímých zahraničních investic Meziroční růst souhrnné produktivity práce Měrná jednotka Makroekonomický vývoj 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 % (index) 64,7 65,8 67,7 70,7 72,1 73,6 %, stálé ceny 76,1 (odhad) 3,6 2,5 1,9 3,6 4,2 6,1 6,1 % (index) 105,1 106,6 105,1 100,4 104,7 101,3 106,8 % 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 Kč 35,599 34,068 30,804 31,846 31,891 29,782 28,342 mil. EUR 5 404 6 296 9 012 1 863 4 007 9 374 4 752 % 4,0 2,2 1,6 4,6 4,1 4,6 4,8 % Hospodářský růst 1 Meziroční zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) měřeného ve stálých cenách roku 2000 v roce 2006 o 6,1 % je shodné s rokem 2005. Vysoce převyšuje průměrnou úroveň růstu HDP v EU 25 (2,9 %) i Eurozóně (2,6 %). Vyšší růst zaznamenalo v EU pouze Slovensko a pobaltské státy. Souhrnná ekonomická pozice České republiky vyjádřená objemem HDP na obyvatele měřeného v paritě kupní síly (PPS) se ve vztahu ke společenství států Unie dále zlepšila. Podle odhadů Eurostatu činil v ČR v roce 2006 HDP na obyvatele v PPS 76,1 % průměru EU 25. Česká republika byla 16. největší ekonomikou EU 25 a podílela se na HDP unie 0,9 %. Odhaduje se, že ČR je v současnosti na vrcholu hospodářského růstu a od roku 2007 bude tempo růstu zpomalovat. HDP na obyvatele v PPS, EU 25 = 100% Struktura růstu HDP se oproti roku 2005 značně změnila. Zatímco 120 Eurozóna v roce 2005 byl hlavním zdrojem růstu 110 ČR HDP vývoj salda zahraničního 100 obchodu, pak v roce 2006 to byla tvorba 90 hrubého fixního kapitálu (THFK) a 80 70 výdaje na konečnou spotřebu 60 domácností. Právě růst výdajů na 50 konečnou spotřebu domácností měl na 40 meziročním zvýšení HDP největší vliv 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 (2,2 p.b.). Jeho předstih před růstem disponibilních důchodů však vedl k poklesu hrubých úspor domácností. Výdaje domácností směřovaly zejména do nákupu zboží dlouhodobé spotřeby. Vyšší sklon domácností ke spotřebě má více důvodů Jedná se zejména o 1 ČSÚ Vývoje české ekonomiky v roce 2006, ČNB Zpráva o inflaci v roce 2006 8
příznivé podmínky pro čerpání spotřebitelských úvěrů, zvýšenou poptávku po bytovém zařízení v souvislosti s bytovou výstavbou a meziroční pokles cen spotřebního zboží dlouhodobé spotřeby. Druhou složkou se značným vlivem na vývoj HDP (1,8 p.b.) byly výdaje na THFK. Jejich objem se meziročně zvýšil o 7,3 %. Růst fixních investic odpovídal současnému cyklickému vývoji ekonomiky a byl podporován jak přílivem zahraničního kapitálu, tak tvorbou vlastních zdrojů podniků v předchozím období. Zvýšení nejvíce ovlivnily investice do dopravních prostředků a do strojů a zařízení. Oproti tomu příspěvek stavebních investic byl i přes silný rozvoj stavebních aktivit nižší. Výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu v úhrnu vzrostly pouze o 0,3 % vzhledem k vysoké srovnávací základně roku 2005, kterou ovlivnil zejména pronájem bojových letounů JAS- 39 Gripen. Hrubá přidaná hodnota (HPH) se meziročně reálně zvýšila o 6,4 %, což bylo jen nepatrně méně než v roce 2005. Největší vliv na z zvýšení HPH měl průmysl (4 p.b.). Významný je zejména příspěvek zpracovatelského průmyslu. Nadprůměrný přírůstek byl také u obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží. Naopak podprůměrně se zvýšila HPH stavebnictví (o 1,9 %). HPH poklesla u zemědělství, myslivosti a lesního hospodářství. Vliv sekundárního sektoru na přírůstek HPH byl 4,1 p.b., terciéru 2,5 p.b. Vliv primárního sektoru byl negativní. Zvýšení HPH nejvíce ovlivnil růst produktivity práce, která meziročně vzrostla o 4,8 %. % 7 6 5 4 3 2 1 0 Meziroční růst reálného HDP v % 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 nastartované v minulých letech. EU 25 Eurozóna ČR Z hlediska výkonnosti základních odvětví se výrazně zvýšila výkonnost průmyslu měřená indexem průmyslové produkce, který meziročně stoupnul o 9,7 %. Na tomto výsledku má značný podíl strojírenská výroba, zejména výroba dopravních prostředků (20,6 %), strojů (18 %) a výroba elektrických a optických přístrojů (16,3 %). Lze konstatovat, že se v průmyslu projevují úspěšné strukturální změny Vysoký růst zaznamenala také stavební výroba (meziročně o 6,6 %), na kterou mělo vliv také příznivé počasí v závěru roku 2006. Vysoký růst stavební výroby podporuje příznivá situace na trhu hypotečních úvěrů (hypotéky byly v roce 2006 nejvyužívanějším úvěrovým produktem mezi obyvateli ČR v poměru k celkovému zadlužení obyvatelstva) a očekávání zvýšení sazby DPH na bytovou výstavbu. Inflace 2 Průměrná meziroční míra inflace činila v roce 2006 příznivých 2,5 %. Bylo to o 0,6 p.b. více než v roce 2005. Tato hodnota se blíží průměru EU, který se pohybuje mírně nad 2 % (měřeno harmonizovaným indexem spotřebitelských cen). Eurozóna vykázala v roce 2006 hodnotu 2,2 %. 3 2 ČSÚ Vývoj české ekonomiky v roce 2006, ČNB Zpráva o inflaci v roce 2006 9
Výkon ekonomiky převyšuje podle odhadů České národní banky (ČNB) již od čtvrtého čtvrtletí 2005 úroveň potencionálního, inflaci nezrychlujícího produktu. Dosavadní vývoj ukazuje, že reálná ekonomika stále nevytváří silné tlaky na zrychlení inflace. % Meziroční míra inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 4,9 4,4 3,9 3,4 2,9 2,4 1,9 1,4 0,9 0,4-0,1 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 EU 25 Eurozóna ČR Na zvýšení míry inflace oproti roku 2005 se podílely zejména administrativně ovlivňované ceny, jež vzrostly o 7,8 %, a ceny potravin. Ceny zboží rostly o 2 %. Vzhledem k vyšší intenzitě konkurenčních působících na mezinárodních trzích je to pomalejší růst než růst cen služeb, které vzrostly o 3,5 %. Inflační tlak podporovaly ceny energetických surovin, hlavně zemního plynu (nárůst o 19,1 %) a elektřiny (nárůst o 9 %). Protiinflačně působil pokles cen u odívání, obuvi a u předmětů pro vybavení domácností, kde se projevil vliv růstu kupní ceny koruny, který zlevňoval dovozy. Ceny průmyslových výrobců se v roce 2006 zvýšily pouze o 1,6 %. V tomto ohledu se projevily zejména deflační tlaky generované posilováním koruny. Dovozní ceny se zvýšily meziročně v průměru o 0,8 %, což bylo o 0,5 p.b. více než v roce 2005. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán u cen nerostných paliv, které stouply o 12,8 %. Vývozní ceny naopak v roce 2006 klesly o 0,8 % oproti 1,4 % v roce 2005. Výši cenových indexů vývozu i dovozu snižovalo ve všech měsících roku 2006 posilování koruny. Po vyloučení kursového vlivu by ceny vývozu i dovozu ve všech měsících roku 2006 rostly. Cílování inflace ČNB se od roku 2006 změnilo. Od ledna 2006 je platný vodorovný (tj. de facto konstantní) cíl vyhlášený v březnu 2004 pro celkovou inflaci až do přistoupení ČR k Eurozóně. Tento cíl - meziroční přírůstek spotřebitelských cen ve výši 3 % tak navazuje na konec předchozího pozvolna klesajícího cílového pásma, které platilo mezi lednem 2002 a prosincem 2005.. Zatímco v prvních třech čtvrtletích roku 2006 se inflace nacházela v těsné blízkosti bodového inflačního cíle, ve čtvrtém čtvrtletí 2006 inflace poklesla pod dolní okraje tolerančního pásma inflačního cíle ČNB, tedy o 1 p.b. pod inflační cíl. Z hlediska základních inflačních faktorů je třeba zmínit dvojí zvýšení úrokových sazeb, které provedla ČNB v průběhu roku 2006, meziroční zvýšení kurzu koruny vůči euru o 4,3 % a vůči dolaru o 11,7 %, jakož i a výrazné meziroční zhoršení deficitu běžného účtu platební bilance, který dosáhl v prvním až čtvrtém čtvrtletí 2006 4,2 % HDP, přičemž v roce 2005 se tato hodnota rovnala 2,6 %. Peněžní agregáty v roce 2006 rostly, stejně jako HDP. Platební bilance a ekonomická rovnováha 4 Vnější ekonomická rovnováha, vyjádřená podílem salda běžného účtu na HDP v klouzavých ročních úhrnech, se od 3. čtvrtletí 2004 do konce roku 2005 zlepšovala. Hlavními faktory strmého 3 Eurostat 4 MPO Zpráva o plnění Národního Lisabonského programu 2005 2008, ČNB Zpráva o inflaci v roce 2006 10
zlepšení obchodní bilance byl jak vliv pozitivního zjednodušení procedur zahraničního obchodu po vstupu do EU, tak i, a to především, působení efektu převážně proexportně orientovaných investic. V roce 2005 dosáhl deficit běžného účtu 2,1 % HDP. Představuje to meziroční zlepšení o téměř 4 p.b. V roce 2006 však došlo k opětovnému zvýšení deficitu v důsledku zhoršení všech položek běžného účtu s výjimkou obchodní bilance, která se prakticky nezměnila. Dle odhadů ČNB dosáhlo v roce 2006 saldo běžného účtu 4,2 % v poměru k HDP. Běžný účet platební bilance byl ve čtvrtém čtvrtletí pasivní ve výši 50,4 mld. Kč (1 795 mil. EUR). Čistý příliv zahraničního kapitálu vykázaný na finančním účtu byl 44,6 mld. Kč (1 592 mil. EUR). Obchodní bilance skončila ve čtvrtém čtvrtletí aktivem 6,6 mld. Kč, což je v meziročním srovnání o 5,4 mld. Kč (192 mil. EUR) příznivější výsledek. Vývoz v běžných cenách se zvýšil o 17 % při nárůstu dovozu o 16 %. % 1,5 0,5-0,5-1,5-2,5-3,5-4,5-5,5-6,5 Saldo běžného účtu k HDP 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 EU 25 Eurozóna pokles čistých příjmů ze zahraničního cestovního ruchu. ČR V teritoriální struktuře zahraničního obchodu se zvyšoval přebytek obchodní bilance se zeměmi EU. Deficit zahraničního obchodu s ostatními zeměmi s vyspělou tržní ekonomikou v roce 2006 stagnoval. Růst schodku obchodní bilance ve skupině ostatních zemí ovlivňoval rostoucí dovoz zejména z Číny. Bilance služeb meziročně poklesla o 2 mld. Kč. Nepříznivě se v tomto vývoji promítl nárůst schodku ostatních služeb a Vývoj bilance výnosů skončil schodkem 55 mld. Kč. Bilance běžných převodů se zhoršila o 8,2 mld. Kč. Kapitálový účet skončil s přebytkem 8,6 mld. Kč. Rozsah přebytku byl poměrně významně snížen zahrnutím odpisu pohledávky vůči Iráku do výdajů (4 mld. Kč). Meziroční růst příjmů souvisel především s vyšším čerpáním zdrojů z fondů EU (5,2 mld. Kč) a obchodováním s emisními povolenkami. Finanční účet skončil v roce 2006 přebytkem 111,6 mld. Kč, což odpovídá 3,5 % HDP (odhad ČNB). Jedná se však meziročně o 1,7 p.b horší výsledek (srovnání s údajem za 4Q 2005). Celkový příliv přímých zahraničních investic (PZI) dosáhnul hodnoty 134,7 mld. Kč. Tento objem investic je však o 175 mld. Kč nižší než v roce 2005 (PZI dosáhly v roce 2006 pouhých 48 % roku 2005). Meziroční snížení celkového přílivu přímých zahraničních investic bylo především důsledkem vysoké základny roku 2005, která byla ovlivněna značnými prodeji majetku nerezidentům (více než 140 mld. Kč). Trh práce 5 Rovnováha na trhu práce se v roce 2006 zlepšila. Průběžně rostla zaměstnanost za současného snižování nezaměstnanosti. Růst mezd v roce 2006 zrychlil. 5 ČSÚ Vývoj české ekonomiky v roce 2006 11
Růst zaměstnanosti ilustruje údaj o celkové zaměstnanosti. Ta meziročně stoupla o 1,3 %. Vzrostla zaměstnanost ve skupině 15-64letých. K vyšší zaměstnanosti značně přispěli zaměstnanci a podnikatelé. V porovnání s Eurozónou je v ČR růst zaměstnanosti vyšší. Zaznamenaná míra ekonomické aktivity - podíl pracovní síly na populaci ve věkové skupině 15 64 let se přibližovala, obdobně jako v roce 2005, k 60 %, i když byla zhruba o 0,3 p.b. nižší než v předchozím roce. Meziroční růst zaměstnanosti Významným, avšak pouze EU 25 dočasným, faktorem vyššího využití práce 3 Eurozóna v české ekonomice je relativně příznivá 2 ČR demografická struktura. Zatímco 1 v průměru zemí EU se podíl populace ve 0 věku 15 64 let dlouhodobě pohybuje -1 okolo 67 % a spíše klesá, podíl obyvatel -2 v produktivním věku v ČR vzrostl z 68 % -3 v roce 1995 na 71 % v roce 2005. -4 Poměrně pozitivní jsou údaje o vývoji 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 míry nezaměstnanosti. Je nejnižší (6,6 % ve 4Q 2006) od roku 1998. Mezi nezaměstnanými je však stále vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Prakticky beze změny zůstávají i značné rozdíly v nezaměstnanosti mezi jednotlivými regiony ČR. Porovnání s většinou zemí EU vyznívá pro ČR vcelku příznivě, i když je nasnadě, že při takovém hodnocení by bylo nutné brát v úvahu delší časová období. % % Produktivita práce 6 Průměrná hrubá nominální mzda začala v roce 2006 opět zrychlovat a dosáhla růstu 6,5 %. Reálně se mzda zvýšila o 3,9 %. Růst průměrné nominální mzdy v podnikatelské sféře v roce 2006 (6,8 %) byl o 1,4 p.b. rychlejší než v nepodnikatelské sféře. 7 6 5 4 3 2 1 0 1999 Meziroční růst produktivity práce a reálných mezd v % 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 reálné mzdy produktivita práce Nadále pokračuje dynamický růst produktivity práce přesahující 4 %. 7 Meziroční růst souhrnné produktivity práce dosáhnul v roce 2006 4,4 % (o 0,2 p.b. méně než v roce 2005). Produktivita práce na zaměstnanou osobu (měřená v HDP v PPS na zaměstnanou osobu, kdy EU 25 = 100 %) dosahovala dle odhadů Eurostatu v roce 2006 v ČR 68,4 % zatímco Eurozóna dosáhla 106,2 %. Jednotkové pracovní náklady se zvýšily meziročně o 0,4 %. Tato hodnota je o 1,9 p.b. vyšší než v roce 2005, kdy byl meziroční růst záporný. 6 ČSÚ - Vývoj české ekonomiky v roce 2006 7 ČSÚ Hlavní makroekonomické ukazatele 12
Relativní jednotkové pracovní náklady, vyjádřené jako podíl náhrad na zaměstnance v kurzovém vyjádření k produktivitě práce z HDP v PPS, se mezi roky 1995 až 2005 zvýšily ve vztahu k Eurozóně z 27 % na 52 % (údaj není k dispozici). Produktivita práce na zaměstnanou osobu, EU 25 = 100% 120 110 100 % 90 80 70 60 50 40 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Eurozóna ČR 1.2. PLNĚNÍ KONVERGENČNÍHO PROGRAMU Plnění konvergenčního programu má pro současné období, jímž česká ekonomika (a do značné míry i celá společnost) prochází, zásadní a rozhodující význam. Průběh i problémy tohoto plnění je možné a vhodné sledovat na základě vývoje fiskální a měnové politiky a míry plnění Maastrichtských kritérií. V tomto ohledu se dá konstatovat, že ČR čelí řadě problémů, jejichž společným jmenovatelem jsou nezbytné reformy, mezi nimiž na prvním místě figuruje reforma veřejných financí. Přitom je třeba zdůraznit, že nynější rozložení politických sil (tzv. patová situace, která vznikla po parlamentních volbách v červnu 2006) situaci komplikuje. Obtížně dosažitelná shoda o obsahu a způsobu realizace reforem vyvolává oprávněné obavy, zda se příslušné reformní kroky podaří prosadit a uskutečnit tak, aby byly účinné a aby byly provedeny včas. Údaje o dosavadním vývoji jednotlivých stránek plnění konvergenčního programu vyznívají sice příznivě, nicméně není zřejmé, je-li již vytvořen a všeobecně pociťován a respektován imperativní tlak, který by nepřipustil nežádoucí odklad reforem. 1.2.1. Fiskální politika Vládní deficit a dluh jsou důležitými ukazateli hospodaření sektoru vlády. Po vstupu ČR do EU získaly mimořádný význam i tím, že svědčí o schopnosti plnit Maastrichtská kritéria pro přijetí eura. Ta říkají, že vládní deficit nesmí překročit 3 % HDP a vládní dluh 60 % HDP. 8 Poměr celkového hrubého dluhu vládních institucí k HDP dosáhl v roce 2005 hodnoty 30,42 % HDP. V roce 2006 se snížil na 30,37 %. V roce 2005 činil tento dluh v Eurozóně 70,8 %. Průměr za EU 25 byl ve stejném roce 63,2 %. 9 Systematická snaha o snížení vládního deficitu byla zahájena přijetím Koncepce reformy veřejných rozpočtů v roce 2003. Souhrn opatření na příjmové i výdajové straně veřejných rozpočtů spolu s příznivým ekonomickým vývojem vedly k úspěšnému plnění cílů reformy v letech 2004 a 8 ČSÚ 9 Údaje Eurostatu 13
2005. Splnění fiskálního cíle je možné očekávat i v roce 2006. Fiskální cíl pro deficit vládního sektoru v roce 2006 byl stanoven na 3,8 % HDP. Podle notifikace vládního deficitu a dluhu, který byl předložen Evropské komisi však Česká republika dosáhla v roce 2006 hodnoty 2,95 % HDP, což je výsledek o 0,58 p.b. lepší než v roce 2005 (počítáno dle metodiky fiskálního cílení, výsledek může být opraven směrem nahoru metodikou Eurostatu ESA 95, která je relevantní pro výpočet Maastrichtských kritérií). Koncem roku 2005 a počátkem roku 2006 byla přijata řada nových zákonů mířících do oblasti sociálních mandatorních výdajů, které představují největší část státního rozpočtu. Nepříznivé fiskální efekty spojené s těmito legislativními změnami brzdí restrukturalizaci výdajové strany státního rozpočtu. Očekávaný negativní dopad těchto opatření na saldo vládního sektoru převyšuje 1 % HDP. 10 Schodek státního rozpočtu se v roce 2006 oproti roku 2005 zhoršil v důsledku nižších výběrů přímých daní a vyšší dynamiky výdajů, které převýšily příjmy o 97,3 mld. Kč, takže saldo bylo ve srovnání s rokem 2005 větší o 40,9 mld. Kč. Celkové daňové příjmy sice převýšily skutečnost roku 2005 o 4,1 %, přesto očekávaný upravený rozpočet nebyl naplněn (míra neplnění se rovná 0,9 %) v důsledku nižších příjmů jak z daní (objem příjmů nižší o 1,1 %), tak ze sociálního zabezpečení (objem nižší o 0,7 %). Běžné výdaje stouply meziročně o 8,5 % a celkové výdaje o 10,3 % v důsledku vyšších investičních výdajů (zvýšení o 77 %). Výdaje na důchody stouply o 10,3 % na 273 mld. Kč. Přebytek na důchodovém účtu činil 4 mld. Kč Příjmy státního rozpočtu z prostředků EU v roce 2006 činily 29 538,6 mil. Kč. Prostředky strukturálních fondů a Fondu soudržnosti jsou postupně integrovány do národního rozpočtového procesu. K částečné realizaci došlo od 1. 1. 2006. Plná integrace by měla nastat od 1. 1. 2007. Daňové břemeno vyjádřené složenou daňovou kvótou se pohybovalo v roce 2005 na úrovni 36 % HDP. V roce 2006 poklesla složená daňová kvóta o 0,5 % p.b. na 35,5 %. V témže roce došlo k poklesu mezních sazeb daně z příjmů právnických osob z 26 % na 24 %. Snížila se sazba daně z příjmu fyzických osob a byly zavedeny nové odečitatelné položky na výzkum a vývoj. 1.2.2. Měnová politika Měnová politika, jejímž nositelem je ČNB, je založena na režimu cílování inflace. Inflační cíl je definován jako meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen (CPI). Od ledna 2006 je tento cíl stanoven na úrovni 3 %. Navazuje tak na konec předchozího pozvolna klesajícího cílového pásma, které platilo mezi lednem 2002 a prosincem 2005. ČNB bude zároveň usilovat o to, aby se skutečná hodnota inflace nelišila od cíle o více než jeden procentní bod na obě strany. V prvních třech čtvrtletích se míra inflace držela v blízkosti inflačního cíle, avšak průměrná meziroční míra inflace dosáhla jen 2,5 %, zejména díky vývoji ve čtvrtém čtvrtletí 2006. ČNB v roce 2006 několikrát upravila parametry svých nástrojů měnové politiky. Hlavní z nich - dvoutýdenní repo operace (2T repo sazba) se v roce 2006 změnil dvakrát. Z původní hodnoty 2 % platné od 31. 10. 2005 se 2T repo sazba zvýšila 28. 7. 2006 na 2,25 % a 29. 9. 2006 na 2,50 %. Stejně tak došlo ke dvojímu zvýšení diskontní a lombardní sazby, přičemž obě sazby byly oproti roku 2005 zvýšeny o 0,5 p.b. (na konečných 1,5 %, respektive 3,5%). Zásoba peněz v ekonomice v roce 2006 rostla. Agregát M2 stoupl oproti roku 2005 o 9,9 %. 10 Konvergenční program České republiky, březen 2007. 14
Vládní deficit v % HDP % 0-1 -2-3 -4-5 -6-7 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 EU 25 Eurozóna ČR 1.2.3. Plnění maastrichtských konvergenčních kritérií Podmínkou pro vstup členské země EU do Eurozóny je vedle slučitelnosti právních předpisů této země s čl. 108 a 109 Smlouvy o založení ES a Statutem ESCB (European System of Central Banks) také dosažení vysokého stupně udržitelné konvergence. Jejím měřítkem je plnění čtyř konvergenčních kritérií: vysokého stupně cenové stability patrného z vývoje inflace; dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí hodnocené prostřednictvím vývoje vládního deficitu a vládního dluhu; stability měnového kurzu hodnocené pohybem kurzu uvnitř normálního fluktuačního rozpětí systému ERM II po období dvou let bez devalvace; stálosti nominální konvergence odrážející se v úrovni dlouhodobých úrokových měr. 11 Kritérium vysokého stupně cenové stability se v letech 2005 a 2006 daří České republice plnit. Průměrná meziroční inflace dosáhla v roce 2006 2,5 %. Společný dokument Ministerstva financí a České národní banky z října 2006, který vyhodnocuje plnění Maastrichtských kritérií, však poukazuje na možné ohrožení plnění tohoto kritéria v budoucích letech. Kritérium udržitelnosti veřejných financí ČR splnila. Deficit sektoru vládních institucí v poměru k HDP byl roven 2,95 % podle metodiky fiskálního cílení. Tato hodnota však bude pravděpodobně upravena směrem vzhůru metodikou Eurostatu ESA 95, která je aplikována pro posouzení plnění Maastrichtských kritérií. Státní rozpočet na rok 2007 ani rozpočtový výhled na léta 2008 2009 nevytvářejí předpoklady pro plnění tohoto kritéria a pro snížení deficitu veřejných financí pod úroveň 3 % HDP. Formální vyhodnocení kurzového kritéria je možné provádět až po vyhlášení centrální parity pro kurz koruny a vstupu ČR do kurzového mechanismu ERM II. 11 Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s Eurozónou, MF a ČNB 15
Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb v současnosti ČR plní bez problémů. Předpokladem plnění tohoto kritéria v dalších letech je udržení důvěry finančních trhů a úspěšná konsolidace veřejných financí. Datum vstupu české republiky do Eurozóny, podmíněného plněním Maastrichtských kritérií, bylo již několikrát revidováno zejména s ohledem na vývoj dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Od února 2006 začala fungovat v gesci Ministerstva financí (MF) a ČNB meziresortní koordinační skupina (Národní koordinační skupina pro zavedení eura v ČR), která připravila Národní plán pro zavedení eura. Tato skupina zvolila strategii tzv. velkého třesku, kterým je zavedení bezhotovostního i hotovostního eura k jednomu datu. Dle odhadů MF je reálné, aby bylo euro zavedeno v ČR od roku 2012, což je o dva roky později než předpoklad zveřejněný v září 2005. 1.3. ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ Sejně jako ve všech zemích představují i v ČR lidské zdroje rozhodující faktor sociálně ekonomického rozvoje (viz Lisabonská strategie). Přitom nemůže být pochyb o tom, že důsledky změn tohoto činitele se projevují v relativně dlouhodobém časovém horizontu. Jedním z příkladů může být natalita, ovlivňovaná silnými nebo slabými populačními ročníky. Jiným výrazná změna věku partnerů vstupujících do manželství, způsobená zásadní změnou ekonomického (i společenského) systému po roce 1989. K dalším důležitými aspektům nesporně patří přetrvávající neochota obyvatel měnit bydliště kvůli zaměstnání, úzce související s řešením bytové otázky, resp. s trhem s byty. Z uvedeného neúplného výčtu vlivů, přesněji příkladů takových vlivů, působících na rozvoj lidských zdrojů v ČR, je patrná komplexnost a složitost dané problematiky. Z respektování tohoto charakteru problematiky rozvoje lidských zdrojů je proto nutné vycházet při hodnocení konkrétních údajů za uplynulý rok, kdy některé, byť i malé, rozdíly oproti roku předchozímu mohou signalizovat počátek budoucích významných posunů a naopak. Charakteristiky rozvoje lidských zdrojů představují tudíž výběr, jehož cílem je základně popsat současnou situaci (demografický vývoj, trh práce, nezaměstnanost) a poukázat na strategické záměry i přijatá opatření směřující k efektivnímu rozvoji lidských zdrojů, a to i v kontextu a v souladu s postupy EU (Evropská strategie zaměstnanosti, vzdělávání, rovné příležitosti). Ukazatel Počet obyvatel ČR (střední stav) Naděje dožití při narození muži (ženy) Přirozený přírůstek/úbytek Migrační přírůstek/úbytek Index stáří (počet osob nad 65 let na 100 osob ve věku 0-14 let) Rozvoj lidských zdrojů demografické ukazatele Měrná 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 jednotka tis. osob 10 273 10 224 10 201 10 202 10 207 10 234 10 666 Roky 71,6 (78,3) 72,1 (78,4) 72,1 (8,5) 72,0 (78,5) 72,6 (79,0) 72,9 (79,1) 73,4 (79,7) Osoby -18 091-17 040-15 457-17 603-9 513-5 727 1 390 Osoby n/a -8 551 12 290 25 789 18 635 36 229 34 720 % 85,5 87,2 89,2 91,6 94,0 97,0 n/a 16
Ukazatel Míra ekonomické aktivity (podíl. pracovní síly na celkovém počtu obyvatel starších 15 let) Obecná míra nezaměstnanosti (VŠPS) Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných Reálné mzdy (meziroční růst) Souhrnná produktivita práce (meziroční růst) Rozvoj lidských zdrojů ukazatele trhu práce Měrná 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 jednotka % 60,4 60,0 59,8 59,4 59,3 59,6 59,3 % 8,8 8,1 7,3 7,8 8,3 7,9 7,1 % 40,1 51,2 50,5 49,8 51,7 53,4 54,0 % 2,4 3,8 5,4 6,5 3,7 3,2 3,9 % 4 2,2 1,6 4,6 4,1 4,6 4,4 Demografický vývoj 12 Podle výsledků předběžné statistické bilance činil počet obyvatel České republiky k 31. prosinci 2006 celkem 10 287 189 osob. Přirozený přírůstek dosáhl 1,4 tis, osob, přičemž naposledy byla kladná hodnota přirozeného přírůstku zaznamenána v roce 1993. Přírůstek zahraničním stěhováním činil 34,7 tis. osob. Celkový počet obyvatel České republiky se nepřetržitě zvyšuje již čtvrtým rokem, avšak až do roku 2005 tomu tak bylo výhradně v důsledku imigrace cizinců. Růst populace v roce 2006 ve výši 36,1 tis. osob byl nejvyšší od vzniku samostatné ČR v roce 1993. V průběhu roku 2006 se v ČR živě narodilo 105,8 tis. dětí, což bylo o 3,6 tis. více než v roce předchozím a nejvíce od roku 1995, kdy počet živě narozených poprvé klesl pod sto tisíc. Úhrnná plodnost stoupla na hodnotu 1,33 živě narozených dětí na jednu ženu v reprodukčním věku. Překonala tím hranici 1,3 považovanou za velmi nízkou úroveň. Během roku 2006 zemřelo 104,4 tis. osob, tj. o 3,5 tis. méně než v roce 2005. Další zlepšení úmrtnostních poměrů se odrazilo v růstu hodnoty naděje dožití při narození oproti předchozímu období o více než půl roku, na 73,4 let u mužů a 79,7 roku u žen. Trh práce 13 Celková míra zaměstnanosti 15-64letých vzrostla v roce 2006 oproti roku 2005 o 0,5 p.b. na 65,3 %. Celková zaměstnanost díky tomu meziročně stoupla o 64 tis. osob, tedy o 1,3 %. Pokračuje tak růst zaměstnanosti započatý v roce 2005. Dle dostupných údajů Eurostatu (údaje roku 2005) dosahuje ČR vyššího meziročního růstu celkové zaměstnanosti než země Eurozóny (0,8 %) i EU 25 (0,9 %). 12 ČSÚ Rychlé informace 22.3. 2007 13 ČSÚ Rychlé informace 6.2. 2003, VŠPS 3Q a 4Q 2006 17
Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v průměru za 4. čtvrtletí celkem 4 861,5 tis., tj. o 57,9 tis. více než ve 4. čtvrtletí roku 2005. Představuje to meziroční nárůst o 1,2 %. Zaměstnanost se tak dostala na nejvyšší úroveň od třetího čtvrtletí 1998. Zvýšil se zejména počet pracujících absolventů středních škol s maturitou o 40,9 tis., což souvisí s růstem vzdělanosti populace. Počet zaměstnanců se zvýšil proti 4. čtvrtletí 2005 o 30,8 tis. na 4 057,2 tis. (nárůst zhruba o tři čtvrtiny procenta), ale jejich podíl na celkové zaměstnanosti klesl o 0,4 p.b. na 83,5 %. Počet členů produkčních družstev se dále snížil o 3,4 tis. na 14,9 tis. osob (pokles o 18,8 %). Počet podnikatelů se proti srovnatelnému období roku 2005 zvýšil o 30,0 tis. na 788,8 tis., tj. o 3,95 %. Podíl podnikatelů vč. pomáhajících rodinných příslušníků na celkové zaměstnanosti tak dosáhl 16,2 % a proti 4. čtvrtletí roku 2005 se zvýšil o 0,4 p.b.. Podstatně vzrostl (o 15,3 %) počet podnikatelů se zaměstnanci o 27,0 tis. na 203,7 tis. Počet podnikatelů bez zaměstnanců se zvýšil o 4,6 tis. na 552,4 tis., tj. o 0,84 %. Počet pomáhajících rodinných příslušníků se snížil o 1,6 tis. na 32,7 tis., tj. o 4,7 %. Míra zaměstnanosti (podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině 15-64letých) dosáhla 65,6 %. Míra zaměstnanosti mužů se zvýšila o 0,6 p.b.na 74,2 %, míra zaměstnanosti žen vzrostla o 0,3 p.b na 57,0 %. Při nárůstu počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním klesl počet druhých zaměstnání (snížení o 17,4 tis. na 97,0 tis. tj. o 15,2 %,). Na rozdíl od hlavního zaměstnání převažují mezi nimi podnikatelé bez zaměstnanců (57,9 %). Podle údajů výběrového šetření o pracovní síle (VŠPS) za třetí čtvrtletí 2006 se zaměstnanost z celkového počtu 14 krajů ČR snížila v šesti krajích (NUTS 3). Ve struktuře zaměstnanosti podle sektorů výrazně převládají pracující ve sféře služeb (56,1 % všech zaměstnaných osob), naopak v primárním sektoru zaměstnanost trvale klesá. V meziročním srovnání (porovnání se 3Q 2005) byly zaznamenány výrazné změny v odvětvové příslušnosti pracujících s jedním nebo hlavním zaměstnáním. Zaměstnanost v primárním sektoru klesla na 188,6 tis. osob a činila pouze 3,9 % celkového počtu osob s jedním nebo hlavním zaměstnáním. ČR má mezi zeměmi EU 25 nejvyšší podíl zaměstnanosti v sekundárním sektoru. Přibližují se jí pouze Slovinsko a Slovensko. Počet pracujících v sekundárním sektoru se zvýšil proti 3Q 2005 o 39,8 tis. na 1 935,2 tis. (tj. o 2,1 %), což je 40 % celkové zaměstnanosti. Tento nárůst byl ovlivněn především meziročním zvýšením zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu (o 58 tis.). V mezinárodním srovnání je podíl pracujících ve zpracovatelském průmyslu v ČR druhý nejvyšší ze zemí EU 25. Zaměstnanost v terciéru se zvýšila o 5,5 tis. na 2 715 tis. (zvýšení o 0,2 %), což činí 56,1 % celkové zaměstnanosti. Zastoupení sektoru služeb v odvětvové skladbě zaměstnanosti je v ČR podstatně nižší než v EU 15 i EU 25 (méně o 13, resp. 11 p.b.). Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15ti let) za celé národní hospodářství dosáhla ve 4Q 2006 59,3 % a byla oproti stejnému období roku 2005 o 0,3 p.b. nižší. Vysoká míra ekonomické aktivity je ve skupině osob ve věku 30 44 let (97,2 % muži a 81,2 % ženy). Naopak nízká míra ekonomické aktivity je charakteristická pro skupinu 15-29 let (57,7 % muži a 43,4 % ženy). Průměrná obvyklá týdenní délka pracovní doby dosáhla v civilním sektoru u osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním 41,8 hod. Z hlediska využití práce dosahuje ČR ve srovnání s Eurozónou stále vysoce nadprůměrných výsledků, i když dochází ke snižování této relace. Jednotkové náklady práce jsou v porovnání 18
s Eurozónou pořád nízké a ČR má tak nadále možnost využívat levné pracovní síly. Jednotková produktivita práce je ve srovnání s Eurozónou stále nízká (mezi roky 1999 2005 narostla ze 44,2 % na 52 %). % 120 100 80 60 40 20 Jednotková produktivita práce, EU 15 = 100% Eurozóna ČR Relativní jednotkové náklady práce, vyjádřené jako podíl náhrad na zaměstnance v kurzovém vyjádření k produktivitě práce z HDP v PPS se mezi roky 1995 a 2005 zvýšily ve vztahu k Eurozóně z 27 % na 46 %. Vedle rychlejšího růstu mezd v ČR se zde projevuje i nominální zhodnocení směnného kurzu CZK/EUR. 14 0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 % 9,5 9 8,5 8 7,5 7 6,5 6 5,5 5 Nezaměstnanost 15 Míra nezaměstnanosti 15 64letých Obecná míra nezaměstnanosti klesla v roce 2006 meziročně o 0,8 p.b. na 7,1 %. Ve čtvrtém kvartálu 2006 dosáhla EU 25 míra nezaměstnanosti pouhých 6,6 %, což je Eurozóna nejméně za posledních 8 let. Průměrný počet ČR dlouhodobě nezaměstnaných se v roce 2006 přiblížil hranici 200 tisíc při meziročním poklesu o 18,2 tis. osob (pokles zhruba o 9 %), ale stále tvoří nadpoloviční podíl všech nezaměstnaných. V míře nezaměstnanosti nadále přetrvávají značné regionální rozdíly. 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Disparita regionů s nejnižší a nejvyšší nezaměstnaností je 10,8 p.b. Úbytek nezaměstnanosti se projevil zvláště ve věkové skupině 25 29 let. Výrazně se také snížila nezaměstnanost u osob v mladším a středním věku od 35 do 54 let. Počet nezaměstnaných mužů je stále nižší než počet nezaměstnaných žen, i když v meziročním porovnání s 3Q 2005 se nezaměstnanost mužů snížila méně než nezaměstnanost žen (snížení o14,5 tis. u mužů a o 25,2 tis. u žen). V mezinárodním srovnání byla míra nezaměstnanosti v ČR v roce 2006 nižší než byl průměr zemí EU 25 (7,9 %) i průměr zemí Eurozóny (7,8 %). Porovnání se svými sousedy měla ČR nižší míru nezaměstnanosti než Německo (8,4 %), Slovensko (13,4 %) i Polsko (14 %), naopak míra nezaměstnanosti v Rakousku dosahovala v roce 2006 pouhých 4,8 %. Z hlediska vzdělání je nejvíce nezaměstnaných ve skupině osob se středním vzděláním bez maturity (45,2 %) a ve skupině osob se základním vzděláním (23,2 %). 14 Zpráva o plnění Národního Lisabonského programu 2005-2008 15 ČSÚ Rychlé informace 6.2. 2007, VŠPS 3Q 2006 19
Počet dlouhodobě nezaměstnaných (více než jeden rok) se snížil o 16,9 tis. na 197,1 tis. tj. o 7,9 % (údaje za 3Q 2006). Jejich podíl však stále dosahuje více než poloviny všech nezaměstnaných (54 %). Počet nezaměstnaných déle než 4 roky činil 16,1 % z celkového počtu nezaměstnaných. Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 let a více se meziročně zvýšil o 21,2 tis. (nárůst o 0,6 %) a ve 3Q 2006 dosahoval 3 573,7 tis. osob. Míra nezaměstnanosti v České republice k 31. prosinci 2006 CH DC LB TP UL CL JN MO SM TU CV LT MB LN ME JC NA SO KV KL NB HK RK RA AB KO PU PS BE PY UO PZ TC RO KH CR PM PB BN SY HB PJ DO PE ZR PI BK TA KT JI ST TR BM JH BO PT CB CK ZN BV SU PV VY JE OL HO BR KM PR UH OP ZL NJ VS OT KA FM Míra nezaměstnanosti (v %) 0-5 5-10 10-15 15-20 >20 Evropská strategie zaměstnanosti V kontextu národních strategií a politik v oblasti zaměstnanosti a lidských zdrojů je možno k situaci v roce 2006 konstatovat, že při přípravě operačních programů pro období 2004 2006 spolufinancovaných z Evropského sociálního fondu byly základními referenčními dokumenty Národní akční plán zaměstnanosti na rok 2002 pro zajištění souladu s národní strategií zaměstnanosti, Společné hodnocení priorit politiky zaměstnanosti ČR, určený k zaručení potřebné shody s evropskou strategií zaměstnanosti, dále Společné memorandum o sociálním začleňování z hlediska souladu se Společnými cíli boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení EU a Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy ČR pro zajištění souladu s národní strategií v oblasti vzdělávání. V průběhu roku 2006 nedošlo ke změně shora uvedených dokumentů. V roce 2006 dále pokračovala realizace klíčového strategického dokumentu Národní program reforem ČR 2005-2008 (schválen usnesením vlády č. 1200 ze dne 14. září 2005), který byl vypracován v průběhu roku 2005. Národní program reforem (NPR) by měl přispět ke zlepšení naplňování cílů revidované Lisabonské strategie a k uskutečnění nezbytných reforem v ČR. Požadavek na vypracování tohoto vnitrostátního reformního programu je rovněž obsažen v závěrech Evropské rady z června 2005. NPR je závazný stručný politický dokument o prioritách a opatřeních ČR v makroekonomické a mikroekonomické oblasti a politice zaměstnanosti ve vztahu k Lisabonské strategii. Jeho cílem je stimulovat hospodářský růst a zaměstnanost v nadcházejícím tříletém období. Při výběru priorit NPR byl především kladen důraz na jejich realizovatelnost v daném období, na stanovené výdajové rámce rozpočtu ČR, jakož i vyhodnotitelnost a vzájemný synergický efekt jednotlivých opatření. V oblasti trhu práce se NPR zaměřuje zejména na opatření vedoucí k posílení flexibility trhu práce. Rozšíření smluvní volnosti, snížení nemzdových nákladů práce a zvýšení územní mobility pracovní síly jsou klíčové prvky, které povedou ke zvýšení pracovní motivace nejen nízkopříjmových skupin. V oblasti začleňování osob na trhu práce je soustředěna pozornost na 20
osoby stojící na počátku a na konci profesní kariéry. Reformy z oblasti rozvoje vzdělávání zvýší kvalitu pracovní síly, rozšíří možnosti vzdělávání a podpoří schopnost vyrovnat se s náročnými podmínkami měnícího se trhu práce. Vzhledem k tomu, že NPR vychází v oblasti trhu práce z Evropské strategie zaměstnanosti a navazuje na dříve připravované Národní akční plány zaměstnanosti, nepředstavuje jeho přijetí změny ve strategii ČR, které by měly dopad na realizaci programů Evropského sociálního fondu (ESF) Naopak, čerpání prostředků z ESF bude mít pozitivní dopad na realizaci opatření a dosažení cílů NPR. Vzdělávání 16 ČR si vytýčila řadu cílů v oblasti vzdělávání v rámci plnění revidované Lisabonské strategie. Tyto cíle jsou realizovány pomocí NPR. Probíhá realizace kurikulární reformy, jejíž cílem je taková změna koncepce vzdělávání, která připraví každého jedince na profesní život a vybaví ho klíčovými znalostmi a dovednostmi. Doposud byly v rámci kurikulární reformy připravovány zejména rámcové vzdělávací programy, z nichž vycházejí školní vzdělávací programy jednotlivých škol. Rozšiřování nabídky přístupu na vysoké školy je realizováno zřizováním nových vysokých škol a fakult a akreditací bakalářského studia na vyšších odborných školách. V akademickém roce 2005/2006 bylo v ČR 64 veřejných a soukromých vysokých škol a 126 fakult. Přístup k terciárnímu vzdělávání je v současné době otevřen minimálně 50 % absolventů středních škol. Podpora propojení systému vzdělávání a odborné přípravy s potřebami zaměstnavatelů je úzce spojena s kurikulární reformou i principy rozvoje terciárního vzdělávání. K odstranění disparit mezi výstupy vzdělávacích institucí a poptávkou zaměstnavatelů směřuje i podpora kariérového poradenství na školách. Vytvoření a realizace Strategie celoživotního učení do konce roku 2006 je v oblasti vzdělávání jednou z hlavních priorit ČR. Strategie je základem pro podporu zvýšení účasti dospělých na celoživotním učení, která je v ČR stále nízká. Legislativní rámec pro reálnou prostupnost studia na vyšších odborných školách s bakalářským studiem byl přijat již v roce 2004. Prostupnost mezi vysokými školami je jednou z priorit Dlouhodobého záměru rozvoje vysokých škol (2006 2010). Podpora dalšího vzdělávání ve firmách je realizována například v rámci opatření profese Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů, který je financován z ESF. Zvýšení počítačové gramotnosti je v současnosti v ČR realizováno Národním programem počítačové gramotnosti, jehož kurzy navštívilo v roce 2006 přes 100 tis. lidí. 16 Na základě Zprávy o plnění národního lisabonského programu 2005-2008 21
Rovné příležitosti 17 Operační program Rozvoj lidských zdrojů, ve kterém je na léta 2004 2006 alokováno 424 mil. EUR, je jedním z nejdůležitějších finančních nástrojů pro prosazování a podporu rovných příležitostí na trhu práce. Jedná se zejména o prioritu Sociální integrace a rovnost příležitostí, jejímž cílem je zvyšování zaměstnanosti osob sociálně znevýhodněných dlouhodobou nezaměstnaností a osob ohrožených sociální exkluzí. Mezi takto ohrožené skupiny patří zejména příslušníci romských komunit, osoby vracející se z ústavní péče, výkonu trestu či občané bez přístřeší. Další specifické problémy na trhu práce týkající se rovných příležitostí jsou řešeny prostřednictvím regionálních cílených programů nezaměstnanosti. Na podporu vzdělávání romských dětí a na podporu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, pracujících s romskými dětmi, je určen Program podpory romské integrace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. K efektivnímu nastavení systému čerpání finančních prostředků z ESF v programovacím období 2007 2013 v oblasti romské problematiky byla od listopadu 2005 do srpna 2006 zpracována Analýza sociálně vyloučených romských lokalit (komunit) a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti. ČR se také zapojila do projektu Dekáda romské inkluze 2005 2015. Jedná se o mezinárodní iniciativu osmi států (Bulharsko, Chorvatsko, ČR, Maďarsko, Makedonie, Rumunsko, Slovensko, Srbsko a Černá Hora). Cíle Dekády v jednotlivých zemích jsou naplňovány prostřednictvím národních akčních plánů. V oblasti zaměstnanosti se akční plán ČR zaměřuje na konkrétní opatření zajišťující rovné příležitosti při zvyšování zaměstnatelnosti nezaměstnaných Romů. 18 Pro osoby se zdravotním postižením je určen Národní plán podpory a integrace občanů se zdravotním postižením na období 2006 2009. Iniciační a koordinační roli má v této oblasti Vládní výbor pro zdravotně postižené občany. Uplatnění osob se zdravotním postižením na trhu práce řeší zákon o zaměstnanosti. Možnosti sociální integrace těchto osob by měl výrazně posílit nový zákon o sociálních službách, který platí od 1.1. 2007. Otázku rovných příležitostí mužů a žen na trhu práce řeší jak Operační program Rozvoj lidských zdrojů, tak řada finančních a legislativních nástrojů na národní úrovni. Jedná se například o Národní koncepci rodinné politiky, která je naplňována Akčním plánem podpory rodin s dětmi 2006 2009, a jejímž cílem je mj. posílit pozici rodiny v české společnosti a umožnit lidem sloučení profesních a rodičovských rolí. 1.4. HLAVNÍ CHARAKTERISTIKY VÝVOJE REGIONŮ NUTS 2 Cílem podkapitoly je popsat hlavní charakteristiky rozvoje regionů soudržnosti NUTS II v roce 2006 a postihnout nejdůležitější vývojové trendy jak v makroekonomické oblasti, tak v některých oblastech kvality života. Datovou základnu této kapitoly tvoří jednak konečná data Českého statistického úřadu a jednak odhady, které byly provedeny statistickou metodou. Odhady jsou použity tam, kde ještě nejsou data dostupná. 17 Na základě Zprávy o plnění národního lisabonského programu 2005-2008 18 Zpráva o stavu romských komunit v České republice za rok 2005 22