GLOBÁLNÍ PROBLÉMY: SPOLEČNOST

Podobné dokumenty
Můžeme se obejít bez jaderné energetiky? Máme na vybranou?

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno,

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí. RNDr. Yvonna Gaillyová Ekologický institut Veronica

Význam letecké dopravy pro ekonomiku ČR Role letecké dopravy v ekonomice země/multiplikační efekty

OBYVATELSTVO. G. Petříková, 2006

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí

Epidemiologie kolorektálního karcinomu v ČR

Indikátory zdraví a životního prostředí v Evropě (resp. v Evropském regionu WHO) Vladimíra Puklová Centrum hygieny životního prostředí SZÚ

Flexibilita práce a její dopad na genderové rozdíly na trhu práce

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Chytrá energie vize české energetiky

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR

Světový den výživy

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.


Globální rizika. Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

Česká republika v mezinárodním srovnání za rok 2009 (vybrané údaje)

Kam směřují vyspělé státy EU v odpadovém hospodářství. Kam směřuje ČR potažmo kam chceme nasměřovat v OH náš kraj.

Národní konzultační dialog o vodě 2014 Medlov Co nám dělá větší starosti sucho nebo povodně?

Význam letecké dopravy pro ekonomiku ČR Role letecké dopravy v ekonomice země/multiplikační efekty

Koncepce Ministerstva zemědělství v období ochrana půdy.

Bytová situace: ČR a země EU

CS Jednotná v rozmanitosti CS B8-0360/29. Pozměňovací návrh. Marco Zullo, Eleonora Evi, Marco Valli, Rosa D Amato za skupinu EFDD

Půda jako dar života

Česká republika v mezinárodním srovnání za rok 2010 (vybrané údaje)

POZNÁMKY K PŘÍPRAVĚ NA CHŘIPKOVOU SEZÓNU Z POHLEDU OOVZ

Situace dětíd. z hlediska WHO. MPSV, 29.ledna WHO v. Kancelář. republice

Širší souvislosti konzumace lokálních potravin. Kopřivnice, Blanka Křivánková, Glopolis

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

J i h l a v a Základy ekologie

MĚŘENÍ CHUDOBY A PŘÍJMOVÁ CHUDOBA V ČESKÉ REPUBLICE

Svět se rychle mění století bude stoletím boje o přírodní zdroje růst populace, urbanizace, požadavky na koncentraci a stabilitu dodávek energií

Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních podle zemí / Foreign guests at collective accommodation establishments: by country 2006*)

Energetické problémy

Epidemiologie kolorektálního karcinomu v ČR

Obnovitelné zdroje energie

Globální problémy-růst lidské populace

Epidemiologie zhoubného melanomu v ČR a v Královéhradeckém kraji

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji

Úvod do veřejných financí. Fiskální federalismus. Veřejné příjmy a veřejné výdaje

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič

Jak učit o změně klimatu?

Karcinom prostaty v ČR: zátěž, počty pacientů, výsledky léčby

Kapacity a odměňování zdravotnických pracovníků v segmentu lůžkové péče. První ucelená analýza resortních statistických šetření za rok 2018 a 2019

Stav a výhled životního prostředí v ČR a prioritní investiční oblasti. Mgr. Richard Brabec ministr životního prostředí

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR

Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech

Základní charakteristiky možného vývoje české energetiky. prezentace na tiskové konferenci NEK Praha,

MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr. Lubomír Nátr

Vývoj na trhu rezidenčního bydlení a politika ČNB

Česko = otevřená, exportní ekonomika

Řešení bezpečnosti a hluku v hasičských a záchranných stanicích

Očekávaný vývoj světové ekonomiky

lní politiky, zejm. Jiří Rusnok, Prezident APF ČR, Konference ODS, Jihlava, 14.ledna 2010

Potraviny a lidé. Ing. Lenka Skoupá

VODA A PRŮMYSL Konference Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika

Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod

Přírodě podobný hospodářský systém. Milan Smrž , Praha

Seminář IBM - partnerský program a nabídka pro MSPs

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Globální problémy lidstva

ends/pictures/f10_1.gif

Vývoj zemědělského půdního fondu ve světě

INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČESKÉ REPUBLICE

Novela zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Čelíme Milan Cabrnoch, Miroslav Ouzký a jejich hosté. Praha, 20. únor 2006

Č. vydání 1 Datum vydání Zpracoval Martin Sklenář

Evropské mapování znečištění ovzduší za rok 2005

Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva?

Jak inteligentně reformovat veřejné finance?

EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO

Ing. Zdeněk Prokopec předseda sdružení

Člověk působí na Zemi

Udržitelná spotřeba potravin: několik pohledů z EU. Ladislav Miko DDG SANCO, European Commission

Rezidenční Praha: Současnost a perspektivy Petr Hána

SSOS_ZE_ Světové ekologické problémy

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU

2. Dne 22. listopadu 2016 přijala Komise sdělení nazvané Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti: evropské úsilí v oblasti udržitelnosti.

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR

Maturitní témata. Školní rok: 2018/2019. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

GLOBÁLNÍ PŘEHLED ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OSN GEO 6

Letní škola Občanského institutu Špindlerův Mlýn, 3. července 2009

Důsledky nedostatku pitné vody

Počet hostů / Number of guests. % podíl / % share

Fiskální krize a potenciál úvěrů. David Navrátil tel.: , dnavratil@csas.cz Ekonomické a strategické analýzy

Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů

Desertifikace v Africe, problém států Sahelu. Je možné poušť zastavit?

Zranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze

Udržitelná města a obce pro rozvoj Humanitární pomoc a rozvojová spolupráce

Co je to CO 2 liga? Víš, co je to CO 2??? Naučil/a jsi se něco nového???

Dlouhodobá konvergence ve Střední Evropě

Průměrná doba pobytu ve dnech/ Average length of stay. % podíl / % share

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Dluhová krize, aktuáln. lní. doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D.

Perspektivní obory pro vývoz do Číny

Očekávaný vývoj cen fosilních paliv

Paříž a co dál? Dr. Alexander Ač Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.

Transkript:

GLOBÁLNÍ PROBLÉMY: SPOLEČNOST Alena Ševců Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, alena.sevcu@tul.cz, tel. 485 353 786

Homo sapiens Velký areál, schopný měnit biogeochemické podmínky (ale to jiné organizmy dokáží také). Schopný přizpůsobit se prostředí, obsadit i extrémní biotopy. Kompetitoři většinou zlikvidovaní nebo potlačení, problémem jsou parazité a patogeny.

Hlavní problém: růst lidské populace Nároky na životní prostředí Vyčerpávání neobnovitelných zdrojů Globální obchod, doprava a komunikace

Hlavní problém: růst lidské populace

Rychlost růstu populace Počet lidí na světě roste, ale s klesající rychlostí

Fertilita Dnes je průměr 2,6 dítěte na ženu, EU má 1.3 (pro zachování stejné hladiny populace je potřeba 2.1), některé státy vymírají Zdroj: UN Population Division

20 států světa s nulovým nebo negativním přírůstkem obyvatel: roční přirozený úbytek; úbytek do roku 2050: Ukraine -0.8%; 28% Russia -0.6%; -22% Belarus -0.6%; -12% Bulgaria -0.5%; -34% Latvia -0.5%; -23% Lithuania -0.4%; -15% Hungary -0.3%; -11% Romania -0.2%; -29% Estonia -0.2%; -23% Moldova -0.2%; -21% Croatia -0.2%; -14% Germany -0.2%; -9% Czech Republic -0.1%; -8% Japan 0%; -21% Poland 0%; -17% Slovakia 0%; -12% Austria 0%; 8% increase Italy 0%; -5% Slovenia 0%; -5% Greece 0%; -4% porodnost klesá s rostoucí spotřebou energie všude u savců primáti lovci a sběrači ostatní savci člověk předindustriální zemědělci Zdroj: Moses & Brown 2003

Roční přírůstek v milionech Počet lidí v miliardách Hlavní problém: růst lidské populace Do průmyslové revoluce byl růst lidské populace pomalý Kolem 1970 je rychlost ročního přírůstku tisíckrát vyšší než v prehistorii Nyní má roční přírůstek klesající tendenci Zdroj: UN Population Division

Demografické změny Zdroj: UN Population Division

Demografické změny Roli hrají: - zdroje potravin - pitná voda - lékařská péče - stabilita ekonomiky, státu - nemoci (AIDS, malárie) - válečné konflikty - kontrola porodnosti - vzdělání - soc. zabezpečení,

MIGRACE CIA factbook, 2008 Push: Válečné konflikty, hladomory, genocida, zaměstnanost, desertifikace, záplavy, špatná lékařská péče, znečištěné ŽP, diskriminace, politická perzekuce, malá šance na získání partnera Pull: lepší podmínky pro život, zaměstnání, vzdělání, politická svoboda, lepší lékařská péče, klima, bezpečnost, rodina

Desertifikací je ohroženo 110 zemí, především v Africe, Asii a Latinské Americe; mezi lety 1981-2003 byla asi ¼ země degradována MIGRACE - příklad push efektu Příčiny desertifikace: změna globálního klimatu, ale také nadužívání země pro zemědělství, energii a jako zdroj obživy Pokud ubývá vegetace, snižuje se schopnost krajiny zachytit vodu, zvyšuje se obsah solí v půdě a snižuje kvalita vody v řekách. Degradace země přináší hlad a nutí obyvatele k migraci za obživou (odhad pro 1997-2020: 60 mil. lidí z Afr. do Evr.).

Obrana proti desertifikaci Obrana: hnojení (kompost), bariéry proti větru Tradiční hospodaření (nomádství), které nevyužívá maximum živin v daném prostoru a umožňuje regeneraci Vysazování stromů, obnova mikroklimatu, pomůže udržet vodu

Carrying capacity of Earth

Carrying capacity of Earth Ekologická stopa hypotetická plocha využitelné země, kterou člověk ročně spotřebuje k zajištění všech zdrojů a likvidaci odpadů. 1961 2007 (gha na člověka, čím tmavší barva tím větší ekologická stopa) Zdroj: Global Footprint Network

Carrying capacity v Evropě Ekologická stopa (ES) na člověka v Evropě Biologická kapacita na člověka Evropa má rozlohu 2220 mil. ha, 1488 mil. ha je bioproduktivních (pole, pastviny, louky, lesy, vodní plochy), vztaženo na světovou průměrnou produktivitu má biokapacitu 2113 mil. gha. Průměrný Evropan má ES 4,7 gha (světový průměr je 2,7 gha) Zdroj: Global Footprint Network

Carrying capacity of Earth Ekologická stopa hypotetická plocha využitelné země, kterou člověk ročně spotřebuje k zajištění všech zdrojů a likvidaci odpadů.

Účinnost využívání domácích zdrojů Zdroj EEA EU-15 má mnohem účinnější využívání domácích zdrojů než ostatní státy, ale její ekologická stopa je výraznější než v ostatních státech (více než dvojnásobná ve srovnání s udržitelnou úrovní)

Ekologická stopa Carrying capacity of Earth Výtky: nedokáže určit míru udržitelné spotřeby (rozvoje), kvůli čemuž byla původně kalkulace vymyšlena (Fiala 2008) - Počítá s hranicemi států (problematická extrapolace z průměrné ekologické stopy) - Nedokáže vzít v úvahu intenzivní produkci (srovnání s biokapacitou je potom zavádějící) - Nedokáže zachytit technologické změny - Neprokázal se vztah mezi degradací země a ekologickou stopou Fiala (2008) navrhuje, aby se např. počítalo s půdní erozí jako takovou a ne jako součástí ekologické stopy (která nám o erozi nic neřekne)

HDP versus štěstí Jakmile nějaká země/člověk dosáhne určité hladiny bohatství, další růst už nezvyšuje pocit štěstí (D. Myers).

HDP versus sociální zabezpečení

Prioritní světové problémy dle Copenhagen Consensus 2008 - Hodnotila skupina 6 expertů na ekonomii - Jaké jsou současné největší problémy, jak je řešit? Navržené řešení Problém

Lidé trpící podvýživou v rozvojových zemích (FAO Food and Agriculture Organization of the United Nations) 878 853 843 833 1023 788 848 906 000 - odhad počtu hladovějících v milionech

Rozvojová agenda Dauhá Dokument vzniklý z konference WTO v r. 2001 v Dauhá, Katar Problematika přístupu na trh, nová mnohostranná pravidla obchodu Cíl: větší výhody pro rozvojové i rozvinuté země, urychlení hlubšího zapojení RZ do světového obchodu Např. reforma NAMA (liberalizace obchodu s nezemědělskými výrobky), liberalizace obchodu se službami, obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví, usnadňování celní procedury

Globální transport Spotřeba energie ve světě na transport OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, 34 členských států (demokratických, rozvinutých) EIA

Globální transport Letecká doprava: ICAO environmental report 2010 -Ročně je přepraveno 2,3 miliardy lidí -Prognóza pro rok 2036: vzrůst o 4,8 % -Spotřeba paliva globálně 187 mil. t -V roce 2006 emise NOx 0.25 mil. t, -CO 2 z letecké dopravy cca 2% (591 mil. t) z celkových antropogenních emisí CO 2 -Dále emise SOx a pevných částic

Letecká doprava http://www.youtube.com/watch?v=1xbwjqsoeeg Redukce emisí nové technologie, biopalivo, obchod s emisemi,?

Letecká doprava

Námořní doprava Problematické jsou velké lodě, které spalují nekvalitní palivo -Emise SOx (palivo má 2000x větší koncentraci S než dieselové motory aut), nemoci plic a srdce -15 největších lodí na světě znečišťuje stejně jako všech 760 milionů aut na světě (srov. auto ujede prům. 15000 km/rok = 101 g SOx, velká loď za 280 dní = 5200 tun SOx) -Lodě 18-30% NOx a 9% SOx na světě, zdroj guardian.co.uk

Doprava v EU v současnosti Změna spotřeby energie pro transport 1990-2007 Zdroj: Eurostat

Čína v roce 2010 předčila USA ve spotřebě energie (Peking a Tianjin)

Severní Amerika Jižní a Latinská Amerika Evropa a Eurasie Střední Východ Afrika Asie a Pacifik procenta Neobnovitelné zdroje energie Fosilní: ropa, uhlí, plyn Jaderné: uran 2009

Neobnovitelné zdroje energie

Neobnovitelné zdroje energie Čistá světová produkce elektřiny podle zdroje Větší nárůst spotřeby energie se čeká v méně rozvinutých zemích, v rozvinutých zemích bude spotřeba energie stoupat velmi mírně

Životní prostředí velkých měst

Suchozemské ostrovy horka EEA,Ongjerth, Gábor, Jombach, 2007 and 2008

Životní prostředí velkých měst Plán zelené infrastruktury v NY - Vyřešení splaškových vod vs deště - Dešťová voda bude co nejvíce absorbována tam, kde spadne (zeleň, stromy, travnaté střechy, víc porézních ploch Zelená strategie ušetří 1,5 miliardy USD

National Geographic