Ochutnávka motivačních rozhovorů



Podobné dokumenty
Mgr. Nikola Brandová. Doléčovací centrum Prevent (Adiktologická poradna Prevent)

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž

Ochranná léčba - kde je chyba?

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin.

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů.

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Webový systém pro kariérní plánování a osobní rozvoj

TEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE III. Radka Michelová

Sociální pracovník přináší do vztahu pracovníka a klienta také svoji individualitu.

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

Terapeutická komunita Výroční zpráva 2012

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s.

I. Potřeba pedagogické diagnostiky

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Personální kompetence

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Webový systém pro kariérní plánování a osobní rozvoj

Adiktologická péče v ÚVN. Mgr. Kateřina Mladá AT Konference, Seč,

Obsah. Teorie a diagnostika poruch o so b n o sti Úvod...13 ČÁST I

Dodání služeb vzdělávacích kurzů pro zaměstnance Domova Sluníčko

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

Teorie a metody přednáška č. 4

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

OBSAH. Autoři jednotlivých kapitol O autorech Seznam zkratek Předmluva k druhému vydání Úvod... 19

Internetové poradenství drogové problematice v ČR. III. krajská konference Mgr. Barbora Orlíková

ČASNÉ STADIUM DEMENCE, PODPŮRNÉ SKUPINY

Výcvikový program. Časná identifikace a krátká intervence ve změně životního stylu

TEORIE SOCIÁLNÍ PRÁCE I. Radka Michelová

Motivace v adiktologii. Petr Jeřábek. Praha

Proč číst zrovna tenhle e-book?

Zajištění vzdělávacích kurzů II.

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby

Ověřování metodiky krátkých intervencí v praxi Projekt podpory zdraví MZ

VČASNÁ DETEKCE A INTERVENCE U PROBLÉMŮ S NÁVYK OVÝMI LÁTKAMI

PORADENSKÝ ROZHOVOR A STRATEGIE. Text k výcvikovému semináři Poradenský rozhovor a intervenční techniky Autor: PhDr. Jana Procházkov.

Vedení týmů a týmová práce. Vedení týmu

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

Základní rámec, DEFINICE, cíle, principy, oblasti působení. Výběrový kurz Úvod do zahradní terapie, , VOŠ Jabok Eliška Hudcová

Dotazník o podstoupené terapii (TSR)

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí

kognitivně behaviorální MUDr.Petr Možný

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY

Název materiálu: Krizová intervence Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: Zařazení materiálu:

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018

CZ.1.07/1.5.00/

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Restart hodnocení a prezentace výsledků projektu. Michal Růžička, Julie Wittmannová. Projekt OP LZZ, reg. č. CZ.1.04/5.1.01/77.

PETR MOŽNÝ. Psychiatrická léèebna, Kromìøíž

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Kompetentní interní trenér

Příloha 1 Výzvy: Podrobná specifikace předmětu plnění zakázky ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ RENARKON v období

Fáze paměťového procesu. 1) Vštípení (primární předpoklad) 2) Uchování v paměti 3) Vybavení

TRÉNINKOVÁ PRACOVNÍ MÍSTA

Jak pracovat s lidmi, aby omezili

Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze

PRÁCE S RELAPSEM V TERAPEUTICKÉ KOMUNITĚ. Bc. Adéla Paulík Lichková. TK Nová Ves, Advaita, o. s.

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

Projekt Šance pro ES, a.s.

TERMINOLOGIE NUTRIČNÍ INTERVENCE

Zavádění dialekticko behaviorální terapie v TK Kaleidoskop. Renata Tumlířová Miroslava Vykydalová Markéta Rozsívalová

Kompetenční modelování v praxi část 5

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

Mentoring nebo jen hodnocení? aneb co, jak, kdo a proč

Jitka Navrátilová

Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA

Vývoj sociální práce v ČR

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ

Odborná praxe základní východiska

KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY

Program protidrogové prevence města Benešov na rok 2015

Postoje sester k demenci. Mgr. Marcel Koňařík prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc.

Východiska pro intervenci ve školách

Protektivní faktory učitelského vyhoření pilotní studie

Etický kodex. Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec. Pístina 59, Stráž nad Nežárkou. Aktualizováno k

Výcvikový program. Národní program zdraví projekt podpory zdraví č

Psychologické charakteristiky učitelů ve vztahu k jejich profesi a hodnocení výkonu pedagogické práce

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. DUM číslo: 10. Psychologie.

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

PROFESNÍ ORIENTACE ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI PRO OBORY TECHNICKÉHO CHARAKTERU A ŘEMESLA

Spolupráce Renarkonu,o.p.s. s PL Opava

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí KOORDINACE SLUŽEB V PÉČI O KLIENTA V RT

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog

1 / 30 PŘEHLED VĚZNIC : všechny věznice. Rapotice

VARIABILITA PŘÍSTUPŮ KE VZDĚLÁVÁNÍ A JEJÍ VLIV NA VÝKON SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ. Jitka Navrátilová Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity

VÝSTUPNÍ ZPRÁVA. Zdroje stresu

Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů. Uherský Brod II. konference k prevenci SPJ

FIREMNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PORADENSTVÍ

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

Transkript:

motivačních rozhovorů Seminář pro pracovníky pomáhajících profesí RELIéF WHITE LIGHT I., Ústí nad Labem, 27.5.2009 INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ PROJEKT RELIÉF JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.2.07/11.0001

Obsah prezentace cvičeníčko motivace cyklus změny motivační rozhovory terapeut vs. klient a různé fáze cyklu změny modelové situace - nácvik strana 2

Cvičeníčko Na papír si napište: Co ve svém chování byste chtěli změnit K tomu vyplňte formulář rovnováhy a rozhodování: Zachování stávajícího stavu Změna chování Zisky Ztráty Zisky Ztráty strana 3

Proč se motivací a MR zabývat? Stěžejní téma v práci s uživateli drog Volba přiměřeného přístupu ke klientovi Vím-li, kde se klient nachází, mohu adekvátně reagovat - profesionalita pracovníka Nástroj ke zhodnocení klienta strana 4

Motivovaný vs. nemotivovaný klient Jak byste charakterizovali motivovaného a nemotivovaného klienta? Motivovaný vs. nemotivovaný strana 5

Motivovaný vs. nemotivovaný klient Motivovaný Souhlasí s terapeutem Vyjadřuje touhu po pomoci Říká, že není se svým stavem spokojen Akceptuje diagnózu Řídí se radami Nemotivovaný Nesouhlasí Odmítá diagnózu Nežádá pomoc Nezajímá se o svůj stav Následuje terapeutovy rady strana 6

Co je motivace? Hypotetický vnitřní proces, který poskytuje chování energii a zaměřuje je vůči specifickému cíli (Baron, Byrne a Kantowitz, 1980) Stav připravenosti ke změně či touha po ní, která se ovšem v různých situacích a s časem proměňuje, přičemž tento stav lze ovlivnit. (Miller, Rollnick, 1991) strana 7

Cyklus změny - základní nástroj MR model vytvořený J. Prochaskou a C. DiClementim v roce 1982 založený na studiu jednotlivých fází změny je aplikovatelný jak na přirozené osobní změny, tak na změny v průběhu poradenství/ terapie motivace = aktuální stav jedince či jeho aktuální připravenost ke změně strana 8

Proč ucelený model změny? různorodé formy závislého chování (ilegální drogy, tabák, alkohol, gambling, přejídání atd.) různorodé formy intervencí (ambulantní, rezidenční léčba, krátkodobé intervence, svépomocné programy) porozumět, jak lidé mění své závislé chování pochopit procesy změny včetně těch, jež předcházejí a následují po akci poznat, v které fázi procesu změny člověk se závislým chováním je 9

Otevřený model změny Změna je dynamický a otevřený proces Model cyklus změny musí být rovněž otevřený: zahrnovat a integrovat nově objevené proměnné (např. integrace relapsu) Změna závislého chování je komplexní proces (změna postojů, hodnot, chování, zájmů, přátel, životního stylu atd.) Cyklus změny je třírozměrný model, který integruje: fáze procesy úrovně změny 10

Lineární cyklus změny prekontemplace kontemplace akce udržování Klienti, kteří jsou v léčbě s cílem změnit své závislé chování, zpravidla nepostupují z fáze do fáze lineárně (i když je to individuální). Výzkum: 70 80 % závislých na alkoholu, heroinu a kuřáků během 1 roku po léčbě zrelapsovala. (Hunt, Barnett & Branch, 1971; Olcott, 1985) ALE 84 % těch, kteří zrelapsovali, se vrátili zpět do fáze kontemplace kuřáci projdou cyklem změn v průměru 3x než se zbaví pokušení kouřit (Marlatt, 1990; Prochaska & DiClemente, 1983;Schacter, 1983) závislí na heroinu cca 7x 11

Cyklický model změny - fáze 12

Proces změny (Ministerstvo spravedlnosti Velké Británie) motivačních strana 13 rozhovorů

Fáze cyklu změny (Davidson, R. 2002) Prekontemplace ignorování nebo nechuť změnit problémové chování. Kontemplace vážnépřemýšlení o změně a zvažování pro a proti problémového chování. Příprava závazek k plánu změny v blízké budoucnosti. Akce práce na změnách chování. Udržování integrace změn chování do individuálního životního stylu. 14

Kritika cyklu změny Fáze změny - spíše o pseudofáze proces změny je příliš komplexní, aby jej bylo možno nacpat do kategorií (Bandura, 1998) Omezená spolehlivost dotazníků stejná otázka položená jinými způsoby různé odpovědi. Dotazníky postihují spíše matematickou než psychologickou konstrukci fází změny. (Cooper, 1997) Fáze zaměňují záměry (prekontemplace, kontemplace, příprava) a chování (akce, udržování) X Model (na rozdíl od teorie) může mít nedostatky Je vhodný pro zasazení procesu léčby do teoretického rámce (uvažování o klientech a procesech, jimiž procházejí) Významný v tom, že klade důraz na záměry a motivaci, tj. připomíná nám, že změna je proces nikoli náhlá událost (Davidson, 2002) 15

Kritika cyklu změny 2 Je limitovaný tj. neposkytuje návod, jaký typ intervencí použít Výzkumy dostatečně nepodporují tvrzení autorů, že úspěšný klient musí projít všemi fázemi změny, Někteří uživatelé drog mohou v jedné fázi setrvávat i několik let Např. mírné kouření rizikový faktor pro pokračování v kouření Pro prognózu úspěšné léčby je více užitečná kombinace připravenosti klienta ke změně a závažnost užívání Cyklus změny nepomáhá lépe přizpůsobit léčbu potřebám jednotlivce Jednotlivé fáze změny je obtížné od sebe (jasně) odlišit a jsou spíše umělými, ale pomocnými kategoriemi 16

Pasti, pasti, pastičky - fáze TERAPEUT KLIENT direktivní, na akci orientovaný (může se zdát klientovi moc rychlý) ve fázi kontemplace (může se zdát terapeutovi rezistentní k terapii) orientovaný na kontemplaci a porozumění příčinám problému (může se zdát klientovi pomalý a ulpívavý) připraven k akci (terapeut může klienta připraveného pro akci vnímat jako resistentního k získání náhledu na aspekty terapie) může uvíznout ve své oblíbené fázi a zdržovat v ní klienta může uvíznout ve své oblíbené fázi a držet v ní terapeuta 17

Motivační rozhovor Kombinace přístupu zaměřeného na člověka: vřelost, empatie opravdovost a technik (klíčové otázky, reflektivní naslouchání) (Prochaska, 1999) Odvozen z teorie Rogerse a teorie učení Strategické poradenství strana 18

Motivační rozhovor Vznikl jako reakce na trendy léčby závislostí, které zahrnují užití přímé konfrontace a přesvědčování Uživatelé NL - mimořádná úroveň obranných mechanismů popření, projekce a racionalizace Předpoklad, že způsobují nedostatek motivace ke změně strana 19

Motivace? Domnělý nedostatek motivace není vrozeným statickým rysem osobnosti nebo problémem, ale odrazem stavu připravenosti ke změně (Miller, 1983) strana 20

Motivační rozhovory (Rollnick & Miller, 1995) Nedirektivní/ na klienta zaměřený (Rogers) poradenský styl pro napomáhání/podporu změny chování prostřednictvím pomoci klientovi objasnit a vyřešit ambivalenci (rozpolcenost). Staví na přirozeném procesu změny. 2 hlavní úkoly: posílit nesoulad/ rozpolcenost klientových postojů (chci i nechci brát drogy, má to výhody a nevýhody) využít klientovy rozpolcenosti a nasměrovat ji ke změně chování 21

Východiska KBT Užívání drog ovlivňuje komplex kognitivně-behaviorálních procesů Užívání drog a související procesy - NAUČENÉ a mohou být modifikovány ODNAUČOVÁNÍM (kognitivně behaviorální ter.) Hlavním cílem je podporovat nabytí dovedností pro odolávání/snížení užívání drog a dovedností zvládat s tím související problémy. Motivační intervence/rozhovory Prevence relapsu 22

Motivace Důležitý faktor v léčbě Tradiční pohled: motivace je charakteristika klienta nedostatek motivace = obranný mechanismus klienta (popření) Předefinováno Millerem a Rollnickem: odpověď vůči hrozbě (obviňování/ útok) motivace jako interpersonální proces (terapeut, klient a prostředí) 23

5 hlavních principů MR vyjádřit empatii reflektivní naslouchání pomoci rozvinou nesoulad mezi klientovými cíli nebo hodnotami a současným problémovým chováním předejít hádkám zabránit přímé konfrontaci svézt se s odporem/ resistencí raději než jít do přímé konfrontace podporovat sebehodnocení (význam pro kýženou změnu) a optimismus pro změnu 24

Terapeutův styl Může být rozhodující pro to, zda klient zvolí odpor či změnu Motivace tvoří interpersonální kontext Studie míra klientova odporu přímo odpovídá míře konfrontace ze strany terapeuta. Konfrontace je cíl, nikoliv způsob práce s klientem strana 25

Cyklus změny - procesy Zvyšování povědomí (mám problém, lze ho řešit) Sebe-osvobozování (za všechny problémy světa nemůžu já) Sociální osvobozování (nemůžu spasit všechny kolem sebe) Protipodmiňování (vyměnit špatný návyk za přijatelnou náhradu) Kontrola nutkání/impulsů (překonávání chutí ) Sebe-přehodnocení (můžu se mít rád takového, jaký jsem) Přehodnocení sociálního prostředí (můžu si najít nové kamarády) Zvládání nepředvídaných událostí (nácvik v rámci prevence relapsu) Uvolnění napětí (masáže, sport) Podpůrné vztahy (blízcí, podpůrné/svépomocné skupiny) 26

Procesy vs. fáze změny prekontemplace kontemplace příprava akce udržování Zvyšování povědomí Sebe-přehodnocování Sebe-osvobozování Podpůrné vztahy Zvládání nepředvídaných událostí Protipodmiňování Kontrola nutkání /impulsů 27

Reakce, které mohou být překážkou Otázky, odpovědi (stereotyp) Konfrontace a popírání Pracovník jako expert Nálepkování, škatulkování Předčasné zaměření Obviňování Varování Dávání rad Moralizování, poučování Analyzování strana 28

Klient ve fázi prekontemplace Nejvíce resistentní snaze terapeuta, který mu chce pomoci změnit se. nejsou příliš ochotni mluvit o svých problémech, méně času a energie věnují sebe-přehodnocení/sebe-přijetí, zažívají méně emocionálních reakcí k negativním aspektům jejich problémů, jsou méně otevření ke svým blízkým o svých problémech, málo se snaží zaměřit svoji pozornost a okolí k překonávání problémů. 29

Klient ve fázi kontemplace Je nejvíce otevřen intervencím ke zvyšování povědomí o jeho problému pozorování, konfrontace a interpretace chování. Nejvíce mohou využít edukativních intervencí včetně samostudia. jsou více připraveni k sebe-přehodnocování, jak v rovině afektivní, tak v rovině kognitivní (tj. přehodnocení osobních hodnot), v této fázi si kladou řadu otázek o sobě ve vztahu k druhým: budu se mít jako abstinent víc rád? budou mě takového mít rádi ti, na nichž mi záleží? co když budu po změně více bojácný nebo popudlivý? když můj okruh přátel tvoří uživatelé, neriskuju vyloučení? pokud selžu, budu se cítit vinen, slabý nebo nucený ke změně? 30

Klient ve fázi přípravy/ akce Je důležité, aby jednal na základě pocitu sebeosvobozování. Musí mít možnost cítit autonomii pro změnu života v klíčových oblastech. Současně by si měl uvědomovat, že určitá míra donucení je běžnou součástí autonomního života. Pokud selžou, mají mít možnost zažívat pocity vlastní viny a studu. Pokud by klient přikládal všechny úspěchy terapeutovi nebo podpůrným vztahům, riskuje, že se stane na terapeutovi či na vztahu závislý. Měl by mít možnost získat přesvědčení, že jeho snaha hraje klíčovou roli při zvládání těžkých situací. 31

Klient ve fázi přípravy/ akce 2 vedle kognitivní a afektivní roviny na významu získává behaviorální rovina tj. protipodmiňování a zvládání podnětů (chutí), význam hraje nácvik zvládání nepředvídatelných situací a chutí, terapeut funguje jako klientův konzultant, který upozorňuje na chyby, jež klient může dělat ve snaze změnit své chování nebo sociální prostředí směrem ke zdravějšímu chování, jde o stresovou fázi, kdy klient zažívá pocity nucení k něčemu, viny, selhání, omezení osobní svobody proto potřebuje podporu nejméně od jedné osoby, která mu dodává naděje a porozumění. 32

Klient ve fázi udržování úspěšná fáze udržování staví na všech procesech, které jí předcházely. Specifická příprava pro tuto fázi navíc zahrnuje zmapování situací/ podmínek, jež mohou vést k relapsu. Klient by si měl připravit alternativy pro zvládání nastalých situací tak, aby se pod jejich vlivem nevracel k sebeobranným mechanismům nebo ke starým způsobům reakce na ně. Asi nejvýznamnější skutečností je, že se jedinec stává tím, kým CHCE být. Pokračování ve strategii protipodmiňování a kontroly chutí je nejvíce efektivní v případě, že je založeno na klientově přesvědčení, že udržování dosažené změny je významné nejenom pro něho, ale přinejmenším pro jednu další signifikantní osobu. 33

Modelové situace - nácvik Utvořte smíšené trojice (různé typy služeb) Vyberte případ práce s některým klientem, nějaký konkrétní problém/téma Rozdělte si role: poradce klient pozorovatel (postupně se v nich vystřídáte) Pokuste se přehrát sezení s klientem na dané téma a poté si vzájemně poskytnout zpětnou vazbu 34