Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název a adresa školy: Integrovaná střední škola Cheb, Obrněné brigády 6, 350 11 Cheb Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0290 Číslo a název klíčové aktivity: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo DUM: VY_32_INOVACE_08Hal_3 Název DŮM: 3_Chemická vazba Jméno autora: Mgr. Dagmar Halová Ročník: 1. Předmět: Chemie Vzdělávací obor: pro obory zakončené maturitní zkouškou Klíčová slova: chemická vazba, vazebná energie, elektronegativita, polární vazba, nepolární vazba, iontová vazba, kovová vazba Anotace: Jedná se o výukovou prezentaci doprovázenou otázkami. Prezentace by měla sloužit jako obrazová a textová podpora k výuce chemické vazby. Druh učebního materiálu: Prezentace Očekávaný výstup: Žák objasní vznik chemické vazby, charakterizuje jednotlivé typy vazeb. Metodika učebního materiálu: Stiskni klávesu F5
Chemické vazba Většina atomů prvků v přírodě je vázána do větších útvarů (molekula, krystal). Výjimku tvoří atomy vzácných plynů, atomy těchto vzácných plynů se neslučují, neboť mají valenční vrstvu plně obsazenou valenčními elektrony. Jsou to: He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn.
Chemické vazba Molekula NH 3 Obr. 1 - Krystal křemene
Vznik chemické vazby Vznik chemické vazby je dán předpokladem, že se k sobě přiblíží 2 atomy mající dostatečnou energii a vhodné uspořádání valenčních elektronů. V tom případě dochází k překryvu valenčních orbitalů a ke vzniku elektronových párů.
Vazba a
Jednoduchá vazba Je-li vazba tvořena 1 elektronovým párem, je to vazba jednoduchá, nazýváme ji vazbou (sigma).
Dvojná vazba Vazba tvořena dvěma elektronovými páry se nazývá vazba dvojná (je tvořena jednou vazbou a jednou vazbou ).
Trojná vazba Je tvořena třemi elektronovými páry (skládá se jedné vazby a dvou vazeb ).
Typy vazeb Kovalentní vazba je vazba mezi atomy buď stejných nebo různých prvků. Vzniká překrytím jejich valenčních orbitalů, které jsou obsazeny každý jedním elektronem opačného spinu. Vzniklý vazebný pár je pak sdílen oběma atomy.
Typy vazeb Koordinačně kovalentní vazba - je chemická vazba zprostředkovaná elektronovým párem. Oproti kovalentní vazbě se liší pouze způsobem vzniku. Jeden z vazebných atomů - donor poskytuje volný elektronový pár, druhý vazebný partner akceptor poskytnutými elektrony zaplní své volné orbitaly.
Typy vazeb Koordinačně kovalentní vazba
Elektronegativita Atomová elektronegativita je schopnost atomu přitahovat vazebné elektrony. Je periodicky závislá na stavbě atomu. Označujeme ji X, např. X(Cl), X(H). Hodnotu elektronegativity najdeme v periodické tabulce prvků.
Elektronegativita V důsledku rozdílných hodnot elektronegativity mezi vázanými atomy dochází k nesouměrnému rozložení vazebného elektronového páru. Podle rozdílu elektronegativit rozdělujeme chemickou vazbu na polární ~ iontovou.
Polární vazba Je vazba atomů, jejichž rozdíl hodnot elektronegativit je větší než 0,4. X(Cl) = 2,8 X(H) = 2,2 X = X(Cl) -X(Cl) X = 2,8 2,2 = 0,6
Iontová vazba Je vazba atomů, jejichž rozdíl hodnot elektronegativit je větší než 1,7. X(Na) = 1,0 X(Cl) = 2,8 X = X(Cl) -X(Na) X = 2,8 1,0 = 1,8
Kovová vazba Charakteristická pro kovy. Valenční elektrony jsou volně pohyblivé, označují se často jako elektronový plyn. Překrýváním energeticky stejných valenčních elektronových orbitalů v krystalu kovu vznikají společné energetické pásy. Těchto pásech se mohou elektrony volně pohybovat a dodávat tak látce specifické vlastnosti kovů - lesk, velkou elektrickou a tepelnou vodivost, kujnost a tažnost i jejich chemické vlastnosti.
Kovová vazba Uspořádání atomů v měďi
Úkol 1 1. Které atomy prvků jsou schopné samostatné existence?
Úkol 1 - řešení 1. Které atomy prvků jsou schopné samostatné existence? Atomy těchto vzácných plynů se neslučují, neboť mají valenční vrstvu plně obsazenou valenčními elektrony. Jsou to: He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn.
Úkol 2 Výpočtem urči druh vazby ve sloučenině: amoniak NH 3 Oxid uhličitý CO 2 Fluorid vápenatý CaF 2
Úkol 2 - řešení Výpočtem urči druh vazby ve sloučenině: Amoniak X = X(N) X(H) = 3,04 2,10 = 0,94 Dusík vazba polární X = X(N)- X(N) = 3,04 3,04 = 0 vazba nepolární Oxid uhličitý X = X(O) X(C) = 3,44 2,55 = 0,89 Fluorid vápenatý X = X(F) X(Ca) = 3,98 1,00 = 2,98 vazba polární vazba iontová
Použité zdroje: Obr. 1:Archaeodontosaurus [cit. 2012-09-12]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/krystal http://cs.wikipedia.org/wiki/molekula http://cs.wikipedia.org/wiki/ http://seznam.cz/obrázky http://www.google.com/imghp?hl=csgoogle.cz/obrázky Vacík Jiří.Přehled středoškolské chemie,1.vydání,praha,spn,1990. Banýr Jiří. Chemie pro střední školy, 2.vydání, Praha, SPN, 2001. Autorem materiálu a všech jeho příloh, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Dagmar Halová.