Tvoříme základy Legislativní novinky Informace o aktualitách v legislativě Vydání: Listopad 2014 www.roedl.cz Obsah: Právo > Vybrané legislativní změny > Vybrané předpisy vyhlášené ve sbírce > Účinnost vybraných předpisů Daně > Vybrané změny daňových zákonů v roce 2015 > Krátce > Vybrané legislativní změny Změny v bezhotovostních platbách Vojtěch Hrdlička, Rödl & Partner Praha Senát schválil novelu zákonů o finančním trhu, počítající mimo jiné se snížením limitu pro povinné bezhotovostní platby, kdy současná hranice ve výši 350 tisíc se sníží na 270 tisíc korun. Schválená novela vstoupí v účinnost prvním dnem měsíce následujícího po dni vyhlášení ve Sbírce zákonů. Kdy se tak stane, se bude odvíjet od vyjádření prezidenta republiky. Změnu připravilo ministerstvo financí v souladu s programovým prohlášením vlády. Snížení limitu pro povinné bezhotovostní platby přispěje v boji proti korupci tím, že minimalizuje prostor pro přesun finančních prostředků, u nichž nelze ověřit jejich původ ani skutečnou výši. Ovšem nejpodstatnější změna, kterou novela přináší, nespočívá ve snížení zmíněné hranice. Počítá se především s tím, že se zákonné omezení plateb v hotovosti bude vztahovat i na dary nebo zápůjčky. Judikatura se totiž v případě stávající právní úpravy přiklonila k názoru, že se omezení týká pouze plateb, jimiž se hradí již existující závazek. Jednalo se například o úhradu dluhu. Podle názoru ministra financí však neexistuje důvod pro to, aby se na některé druhy plateb omezení vztahovalo a na jiné zase ne. V zákoně je tak výslovně stanoveno jen několik případů, na něž se omezení nevztahuje mezi nimi i vložení a výběr peněz v bance nebo směna peněz ve směnárnách. V neposlední řadě je také nutné upozornit na to, že příjemce nadlimitní platby, která by nebyla v souladu se zákonem převedena bezhotovostně, nesmí tuto platbu přijmout. Při nesplnění této povinnosti mu totiž hrozí stejný postih jako převodci. Fyzická osoba by se tím dopustila přestupku s výší pokuty až do 500 tisíc korun. Právnické nebo podnikající fyzické osoby by se dopustily správního deliktu, kde se peněžitá sankce může vyšplhat až do výše 5 milionů korun. Zdravotní péče opět bez poplatků? Kateřina Knytlová, Rödl & Partner Praha Přibližně před šesti lety byly zavedeny regulační poplatky ve zdravotnictví se záměrem efektivnějšího využívání zdravotnických služeb. Tento cíl se však naplnit nepodařilo, ba naopak: správa poplatků přinesla zbytečnou a nadměrnou administrativní zátěž. Sám ministr zdravotnictví označil tyto poplatky přímo za nespravedlivou překážku v přístupu lidí ke zdravotní péči. Proti regulačním poplatkům bylo často bojováno. Poprvé došlo k průlomu v této oblasti až koncem loňského roku, kdy byl zrušen regulační poplatek za poskytování lůžkové péče včetně komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče, jakož i poplatek za pobyt průvodce dítěte v lůžkovém zařízení. V současné době bylo rozhodnuto o tom, že i ostatní z těchto poplatků budou již v brzké době patřit do historie českého zdravotnictví. Senát totiž schválil novelu zákona, která by zrušila třicetikorunové regulační poplatky u lékařů a v lékárnách za recepty. Finální rozhodnutí však záleží pouze na prezidentovi republiky. 1
Právo Nicméně o osudu služebního zákona ještě není definitivně rozhodnuto, neboť prezident republiky se nevzdává a již avizoval, že uvažuje o ústavní stížnosti. Čeká nás tedy nejspíše další kolo bojů. Pokud prezident návrh novely odsouhlasí, v praxi to bude znamenat, že z příslušných poplatků, které jsme si zvykli při návštěvách zdravotnických zařízení již automaticky platit, by měl od ledna příštího roku zůstat jediný, a to poplatek devadesátikorunový za návštěvu pohotovosti. Ke zrušení tohoto poplatku nebylo přistoupeno z toho důvodu, že na rozdíl od ostatních regulačních poplatků má skutečný regulační dopad, jak potvrzují příslušné analýzy zdravotnických statistiků. Lékárny, lékaři či nemocnice se však o ztráty příjmů z důvodu zrušení regulačních poplatků nemusí obávat. Výpadek regulačních poplatků by měl být v budoucnu kompenzován prostřednictvím úhradové vyhlášky a zavedením zvláštního výkonu vydání léčebného přípravku na recept, který by byl hrazen čistě z pojištění. Služební zákon Monika Štýsová, Rödl & Partner Praha Zdroj: archiv Rödl & Partner Již několik let jsou vedeny vášnivé diskuse o služebním zákoně. Novela připravená nově vládou by mohla mít zelenou, jelikož i Poslanecká sněmovna přehlasovala v říjnu letošního roku veto prezidenta republiky. Co je to vlastně služební zákon? Obecně řečeno, služební zákon upravuje právní poměry zaměstnanců, kteří vykonávají státní správu ve správních úřadech. Zákon tedy obsahuje jednotlivá práva a povinnosti těchto úředníků. Důvodem pro přijetí novely tohoto zákona bylo to, po čem volala dlouhou dobu samotná veřejnost. Především snaha dosáhnout stabilizace státní správy, její naprosté politické nezávislosti a stoprocentní profesionality ve smyslu nastavení pravidel výběrových řízení, vzdělávání zaměstnanců, povinného hodnocení zaměstnanců státní správy a podobně. Tento zákon, který ještě ani nenabyl účinnosti, je však již nyní velmi kritizován. Objevují se názory, že obsahuje nadbytečné instituty, jako například institut takzvaného politického náměstka, který podle jeho kritiků nepřinese nic jiného než další zbytečnou finanční zátěž pro státní rozpočet. Mimo to zákon obsahuje celou řadu dalších chyb či neúplností jako jsou kupříkladu nejasná či neurčitá ustanovení. Mnozí poslanci jsou i toho názoru, že jde zákon minimálně sám proti sobě, respektive proti některým svým avizovaným zásadám. Lze zatajovat informace o platech státních zaměstnanců? Kateřina Knytlová, Rödl & Partner Praha Nejvyšší správní soud upřesnil dosavadní judikaturu ve věcech zveřejňování informací o platech státních zaměstnanců ve smyslu 8b zákona o svobodném přístupu k informacím. V daném případě se jednalo o žádost o zveřejnění mimořádných odměn ředitele školy ve Lhotě u Vsetína. Nejvyšší správní soud rozhodoval o tom, zdali je v případě zaměstnanců placených z veřejných prostředků povinen jejich zaměstnavatel vždy poskytnout podrobnosti ohledně jejich platu a odměn, nebo to může za jistých okolností odmítnout. V obecné rovině se jednalo o spor mezi dvěma základními právy, a sice mezi právem na soukromí podle článku 10 Listiny základních práv a svobod (v případě zaměstnanců) a práva na informace podle článku 17 (v případě veřejnosti). Nejvyšší správní soud se vyslovil pro myšlenku, že v záležitostech odměňování státních zaměstnanců převažuje zájem veřejnosti na těchto informacích před soukromím zaměstnanců. Informace o platech zaměstnanců placených z veřejných prostředků (a jakýchkoli jiných osob placených za svoji činnost nejrůznější povahy z veřejných prostředků) se zásadně poskytují a jen výjimečně neposkytují. V pochybnostech je třeba se přiklonit k poskytnutí, a nikoli k neposkytnutí informací, vysvětlil Nejvyšší správní soud. Jak plyne ze samotného rozsudku, bez další úvahy se musí poskytovat informace u zaměstnanců v řídících pozicích, zaměstnanců podílejících se na výkonu vrchnostenských oprávnění (čili zejména rozhodujících o právech a povinnostech osob, provádějících kontrolní nebo inspekční činnost a podobně), ale také u zaměstnanců, kteří mohou mít faktický vliv na výše zmíněné činnosti (poradci nebo asistenti). Odmítnout žádost na základě zákona o svobodném přístupu k informacím lze pouze v případech zaměstnanců, kteří se na činnosti povinného subjektu podílí jen nepřímo a nevýznamným způsobem (pod tímto si lze představit údržbu, úklid a tak dále) a zároveň u kterých není žádných pochyb, že by v jejich odměňování mohly být jakékoliv nesrovnalosti. Předseda Nejvyššího správního soudu uvedl, že kontrola hospodaření s veřejnými prostředky brání zneužívání veřejné moci a ve svém důsledku také přispívá k posílení demokratické legitimity politického systému, což je pádným argu- 2
Právo / Daně Vydání: Listopad 2014 V návaznosti na povinnou harmonizaci s evropskou legislativou je do zákona o DPH od 1. ledna 2015 zaveden nový zvláštní režim u telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskymentem pro přednost práva na informace před právem na soukromí státních zaměstnanců. Nejvyšší správní soud naopak zcela odmítl argument o možné závisti veřejnosti v souvislosti se zveřejňováním platů. Kontakt pro další informace: > Vybrané předpisy vyhlášené ve sbírce 21.10.2014 Sbírka: 221/2014 Částka: 94/2014 VYHLÁŠKA ze dne 15. října 2014, kterou se mění vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). 23.10.2014 Sbírka: 224/2014 Částka: 95/2014 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. října 2014, kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. 23.10.2014 Sbírka: 228/2014 Částka: 96/2014 ZÁKON ze dne 23. září 2014, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů. 23.10.2014 Sbírka: 229/2014 Částka: 96/2014 ZÁKON ze dne 23. září 2014, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 23.10.2014 Sbírka: 230/2014 Částka: 96/2014 ZÁKON ze dne 23. září 2014, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. > Účinnost vybraných předpisů Sbírka: 221/2014, účinnost od 01.11.2014 VYHLÁŠKA ze dne 15. října 2014, kterou se mění vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). Sbírka: 224/2014, účinnost od 01.11.2014 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. října 2014, kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. Mgr. Monika Štýsová Advokátka/Senior Associate Tel.: +420 236 163 760 E-mail: monika.stysova@roedl.cz > Vybrané změny daňových zákonů v roce 2015 Tomáš Zatloukal, Rödl & Partner Praha Rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti Novela zákona o DPH aktuálně projednávaná v Poslanecké sněmovně rozšiřuje mimo jiné od 1. ledna 2015 režim přenesení daňové povinnosti o další druhy zboží a služeb uvedené v nové příloze č. 6. Tyto další druhy zboží a služeb však budou podléhat režimu přenesení daňové povinnosti pouze tehdy, stanoví-li tak vláda svým nařízením. Návrh nařízení vlády byl Ministerstvem financí připraven a obsahuje tyto druhy zboží, které by měly zvláštnímu režimu podléhat: a) emisní povolenky b) některé obiloviny a technické plodiny c) surové či polozpracované kovy d) mobilní telefony, integrované obvody, herní konzole, tablety a laptopy U položky d) by se měl zvláštní režim uplatňovat pouze tehdy, pokud celková částka základu daně za toto zboží na daňovém dokladu překračuje 100 tisíc korun, u ostatních položek žádný limit navržen není. Z výše uvedeného výčtu vyplývá, že režim přenesení daňové povinnosti by zatím neměl být využit u dodání plynu a elektřiny obchodníkovi, dodání certifikátů plynu a elektřiny a při poskytnutí telekomunikačních služeb, které jsou v navrhované příloze č. 6 k zákonu o DPH také uvedeny. Mini One Stop Shop pro poskytovatele telekomunikačních služeb, rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb 3
Daně tovaných služeb pro osoby nepovinné k dani. Příslušná novela zákona již byla zveřejněna ve Sbírce zákonů pod č. 196/2014 Sb. Místo plnění u těchto vybraných služeb poskytovaných osobám nepovinným k dani je nově místo příjemce služby, což znamená, že nárok na výběr DPH z těchto služeb má stát příjemce služby. Poskytovatelé těchto služeb se však nebudou muset registrovat v členských státech EU, kde tyto služby poskytují, ale budou odvádět DPH pouze v jedné zemi EU. Subjekty z EU budou odvádět DPH v zemi svého sídla, subjekty mimo EU v zemi své provozovny v EU, a pokud provozovnu v EU nemají, mohou si zvolit k registraci libovolný stát EU. Proto zákon o DPH zavádí zvláštní režim jednoho správního místa tzv. Mini One Stop Shop systém. Subjekty se mohou do nového systému registrovat již od 1. října 2014, a to elektronicky prostřednictvím daňového portálu finanční správy. Zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, přiznání se podává do 20. dne po jeho skončení, v této lhůtě je daň splatná a platí se v eurech. Správcem daně je Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, územní pracoviště Brno. O zavedení tohoto nového systému informovala finanční správa již v srpnu letošního roku. Koncem října byla navíc zveřejněna prezentace k elektronické komunikaci přes daňový portál finanční správy (http://www.financnisprava. cz/assets/cs/prilohy/ms-mezinarodni-spoluprace-a-dph/ mini-one-stop-shop-prezentace.pdf). Způsob uplatnění základní slevy na dani za rok 2013 u starobních důchodců Finanční správa vydala odpovědi na nejčastější dotazy k aplikaci základní slevy na dani pro starobní důchodce za rok 2013. Důchodci, jimž dříve nebylo umožněno využít základní slevu na poplatníka, mohou dosáhnout snížení dříve odvedené daně z příjmů jedním z následujících způsobů: > Prostřednictvím zaměstnavatele, který upraví původně provedené roční zúčtování; > Prostřednictvím podání daňového přiznání za rok 2013, pokud jej poplatník dosud nepodal. Za předpokladu, že zaměstnanec neměl povinnost podávat daňové přiznání z jiných důvodů, nehrozí v takovém případě za pozdní podání daňového přiznání žádná sankce; > Prostřednictvím podání dodatečného daňového přiznání, pokud poplatník již podal řádné daňové přiznání za rok 2013. Tomáš Zatloukal, Rödl & Partner Praha Poskytování služeb mezi zřizovatelem a jeho provozovnou může podléhat DPH V září byl zveřejněn rozsudek Soudního dvora EU ve věci C-7/13 Scandia America Corp. Tato americká společnost měla ve Švédsku provozovnu, která zde byla součástí skupiny pro účely DPH. Soud posuzoval, zda poskytnutí služeb mezi americkým zřizovatelem a jeho švédskou provozovnou podléhá DPH. V minulosti byla podobná problematika řešena Soudním dvorem EU ve věci C-210/04 FCE Bank. Soud tehdy konstatoval, že poskytování služeb mezi zřizovatelem a jeho provozovnou v jiném členském státě EU není předmětem DPH. Otázka členství zřizovatele nebo jeho provozovny ve skupině pro DPH zde však řešena nebyla. Generální advokát se k případu vyjádřil tak, že plnění mezi zřizovatelem a jeho provozovnou nepředstavují zdanitelná plnění. Soudní dvůr EU se však s jeho stanoviskem neztotožnil a rozhodl, že tato plnění podléhají DPH. To z toho důvodu, že DPH skupina představuje samostatnou osobu povinnou k dani a předmětná plnění jsou uskutečněna mezi dvěma odlišnými osobami a nikoli v rámci jednoho subjektu. Je otázkou, jak se k praktické aplikaci tohoto rozsudku postaví finanční správy v jednotlivých členských státech EU, vzhledem k současným odlišnostem při posuzování plnění mezi zřizovatelem a pobočkou z hlediska DPH. Pokud budou závěry tohoto rozsudku aplikovány, subjektům z finančního sektoru mohou významně vzrůst náklady v důsledku nutného odvodu DPH u přeshraničních služeb od zřizovatele a nízkého nároku na odpočet DPH na vstupu. Místo plnění u dodání zboží při provádění dokončovacích prací Zdroj: archiv Rödl & Partner Ve věci C-446/13 Fonderie 2A rozhodoval Soudní dvůr EU o stanovení místa plnění při dodání zboží v případě, pokud jsou v zemi pořizovatele zboží prováděny dokončovací práce na tomto zboží před jeho vlastním dodáním. 4
Daně Vydání: Listopad 2014 Italská společnost Fonderie 2A vyráběla v Itálii kovové součástky, které dodávala francouzskému zákazníkovi. Před dodáním součástek je však odeslala k jiné francouzské společnosti, která na nich pro společnost Fonderie 2A provedla lakovací práce, a až poté byly součástky odeslány francouzskému zákazníkovi. Společnost Fonderie 2A si požádala ve Francii o vrácení DPH účtované z lakovacích služeb francouzským dodavatelem. Žádost byla zamítnuta, neboť dle názoru francouzské finanční správy i soudu uskutečnila Fonderie 2A dodání zboží ve Francii, a nesplnila tak jednu z podmínek pro vrácení DPH. Soudní dvůr EU se zabýval přiřazením přepravy k dodání součástek konečnému zákazníkovi. Dospěl k závěru, že přepravu nelze přiřadit k celkovému dodání součástek z Itálie do Francie, jak se domnívala Fonderie 2A, ale pouze k dodávce součástek od francouzské lakovny ke konečnému francouzskému zákazníkovi, neboť až tato přeprava je spojena s dodáním zboží. Došlo tak k dodání zboží na území Francie, a proto neměla Fonderie 2A nárok na vrácení DPH. Doporučujeme takovéto nebo podobné transakce vždy podrobně zkoumat z hlediska DPH, aby se předešlo budoucím daňovým rizikům (neuznání nároku na vrácení DPH, registrace k DPH v jiných členských státech, sankce atp.). Nesprávné údaje na daňovém dokladu nemusí znamenat ztrátu nároku na odpočet Nejvyšší správní soud se ve věci 5 Afs 65/2013 zabýval dodávkami zboží a služeb v tuzemsku, které byly uskutečněny jiným plátcem, než plátcem deklarovaným na dokladech. Tato osoba byla společníkem a jednatelem jedné ze společností, která byla uvedena na dokladech jako dodavatel zboží/poskytovatel služeb. Správce daně ani následně Městský soud v Praze v těchto případech neuznali odběrateli nárok na odpočet daně, neboť daňové doklady považovali za fiktivní. Příjemce zboží a služeb s tímto posouzením nesouhlasil, a proto podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Nejvyšší správní soud přitom posuzoval zejména ustanovení zákona o DPH, podle kterého lze nárok na odpočet prokázat jiným způsobem, pokud daňový doklad neobsahuje všechny předepsané náležitosti. Bylo přitom prokázáno, že dodávky zboží uskutečnila předmětná fyzická osoba, v trestním řízení se k vystavování dokladů přiznala a odběratel o podvodném jednání nevěděl. Daňové doklady tak nelze považovat za fiktivní, jen je na nich nesprávně uveden poskytovatel plnění. Soud uvedl, že nárok na odpočet je základním právem plátce a lze jej odmítnout pouze ze závažných důvodů, nikoli z důvodů formálních. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl ve prospěch příjemce zboží a služeb a nárok na odpočet DPH mu přiznal. > Krátce Tomáš Zatloukal, Rödl & Partner Praha Navýšení minimální mzdy od roku 2015 Od 1. ledna 2015 se zvyšuje minimální mzda ze současných 8 500 na 9 200 korun. Tato změna ovlivní mimo jiné minimální vyměřovací základ pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění, výši slevy za umístění dítěte (viz níže), maximální výši osvobozených důchodů či minimální příjem pro možné uplatnění daňového bonusu na dítě. Náklady na školku pro děti pomohou snížit daň z příjmů V souvislosti s přijetím zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině dochází také k zavedení nové slevy na dani z příjmů fyzických osob za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku, včetně mateřské školy. Slevu bude možné uplatnit ve výši prokazatelně vynaložených nákladů až do částky minimální mzdy, a to poprvé již za rok 2014. Roční sleva na dani tedy může činit v roce 2014 až 8 500 a v roce 2015 až 9 200 korun českých. Zrušení sankce za opožděné podání přiznání na nižší daň z nemovitých věcí Poslanecká sněmovna projednává novelu zákona o dani z nemovitých věcí, která by měla nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2015. Novela obsahuje především legislativně technické úpravy. Ruší se také sankce za opožděné podání daňového přiznání na nižší daň, pokud přiznání podá poplatník sám, aniž by k tomu byl finančním úřadem vyzván. Mnohostranná dohoda o výměně informací o bankovních účtech Ministr financí podepsal deklaraci, kterou se Česká republika připojila k Mnohostranné dohodě o automatické výměně informací o finančních účtech. Dohodu podepsalo 51 jurisdikcí a mezi signatáře patří i státy označované jako daňové ráje (například Kajmanské ostrovy, Lucembursko či Bermudy). Od roku 2016 má být poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí vždy jen nabyvatel Ministerstvo financí představilo první návrh změn v dani z nabytí nemovitých věcí pro rok 2016, které mají zjednodušit dosavadní právní úpravu a odstranit některé výkladové nejasnosti. Zrušena má být mimo jiné možnost smluvního ujednání o poplatníkovi (tím má být vždy jen nabyvatel nemovité věci) a úprava ručení. Upřesnit by se měl též postup při zdaňování inženýrských sítí nebo způsob stanovení základu daně v případě směny. 5
Daně Koncept nového zákona o prokazování původu majetku Ministerstvo financí představilo koncept nového zákona o prokazování původu majetku. Jeho záměrem je dodanění příjmů odpovídajících hodnotě majetku, u kterého nebylo prokázáno pořízení z již řádně zdaněných příjmů, případně příjmů, které zdanění vůbec nepodléhaly. Neprokázané příjmy by pak podléhaly zdanění ve standardní sazbě, tedy ve výši 15 procent u fyzických osob a 19 procent u právnických osob. Součástí návrhu je i zavedení zvýšeného penále, které by mohlo dosáhnout až 100 procent vyměřené daně. Zákon by měl nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2016; poplatník však bude muset prokázat i příjmy z dřívějších období. Kontakt pro další informace: Ing. Tomáš Zatloukal, LL.M. Daňový poradce/partner Tel.: +420 233 111 261 E-mail: tomas.zatloukal@vorlickova.com Tvoříme základy Naše znalosti tvoří základ našeho poradenství. Na nich stavíme, společně s našimi klienty. Rödl & Partner Jedinečné lidské věže mohou vyrůst pouze tehdy, mají-li pevný základ. Castellers de Barcelona Celek se skládá z jednotlivců u Castellers, i v naší společnosti. Lidské věže symbolizují jedinečným způsobem firemní kulturu společnosti Rödl & Partner. Ztělesňují naši filozofii soudržnosti, rovnováhy, odvahy a týmového ducha. Jsou paralelou růstu vlastní silou, který Rödl & Partner promítl do dnešní podoby. Heslem všech Castellers, jež je i vyjádřením jejich základních životních hodnot, je Força, Equilibri, Valor i Seny (síla, stabilita, odvaha a rozum). Toto heslo charakterizuje i nás. To bylo i jedním z důvodů, proč společnost Rödl & Partner v květnu 2011 navázala spolupráci s Castellers de Barcelona, reprezentanty dlouholeté tradice stavby lidských věží. Legislativní novinky Listopad 2014 Vydavatel: Redakce: Rödl & Partner, advokáti, v.o.s. Platnéřská 2, 110 00 Praha 1 Tel.: + 420 236 163 111 www.roedl.cz Mgr. Monika Štýsová monika.stysova@roedl.cz Ing. Tomáš Zatloukal tomas.zatloukal@vorlickova.com Ing. Jana Švédová jana.svedova@roedl.cz Tento dokument má pouze informativní povahu. Při řešení konkrétního případu doporučujeme vždy individuální konzultaci, jelikož aplikace výše uvedených informací bude v konkrétní situaci ovlivněna okolnostmi případu. Advokátní kancelář Rödl & Partner, v.o.s. nepřejímá žádnou odpovědnost za případné nepřesnosti v tomto dokumentu nebo za škodu, která by vznikla jednáním učiněným na základě tohoto dokumentu. Layout/Sazba: Rödl & Partner publikace@roedl.cz