O OB BC CH O D N Ě E K O NO O MI CI CK ÝK ÝÚ SÚ ESK E K ZÚ PEKING ZÚ PEKING Úvodní slovo Do Pekingu dorazil podzim, jakkoli to podle rtuti teploměru není znát; přibylo hezkých slunečných dní a město po letním žáru pomalu ožívá. Na EXPO v Šanghaji překročila návštěvnost českého pavilónu 6 miliónů osob, obecně lze říci, že na výstavišti davy nikterak neřídnou, naopak očekává se mohutný finiš. Z pohledu propagace České republiky můžeme tedy účast na světové výstavě hodnotit kladně, doufejme, že rozbití exponátu ze Středočeského kraje bude jednou z mála špatných zpráv, a věřme, že si čínští návštěvníci odnesou z našeho pavilónu dobrý dojem, vzpomínku i touhu objevit víc o té malé zemi ve středu Evropy, s níž se Čína přátelí více či méně již 60 let. Podzim přinesl také nové zprávy o vývoji čínské ekonomiky, která již opět připomíná lokomotivu v plném záběru, řítíc se kupředu skoro desetiprocentním tempem růstu. Roste objem zahraničního obchodu, investic, pracovních míst i cen na realitním trhu, přesto v pozadí zůstávají obavy vedení z inflace, přehřátí ekonomiky infrastrukturními investicemi, realitní bubliny, zhoršení parametrů ekonomiky z hlediska emisí apod. Čína se chlubí druhým místem mezi světovými ekonomikami, dychtivě pronásledujíc Spojené státy na prvním místě, přitom stále víc touží změnit svou pozici ze světové výrobny a montovny na lídra v oblasti technologií a výroby s vyšší přidanou hodnotou. Právě tato snaha může být zajímavou příležitostí pro české firmy a výzkumné instituce, z nichž řada se již chystá na listopadové Czech Jiangsu Days of Technology and Economy ve městě Suzhou. Také se ukázalo, že Peking již v podstatě překročil (podobně jako Šanghaj) dvacetimiliónovou hranici populace, což přináší stále víc problémů pro dopravu ve městě, jeho zásobování elektřinou, pitnou vodou, ale paradoxně vede i k nedostatku pracovních sil. Vzhledem k tomu, že Čína hodlá v budoucnu kráčet cestou masivní urbanizace, je nejvyšší čas hledat udržitelná řešení. Naším cílem bude hledat možnou skulinku pro české nápady, řešení, technologie (třeba dopravní telematiku) a pomoci firmám prosadit se na místním trhu. Krásný podzim a příjemné počtení přeje Ing. Petr Vávra vedoucí obchodně-ekonomického úseku ZÚ Peking Obsah čísla Úvodní slovo..1 Obsah čísla..1 Téma čísla Lze ještě doporučit založení reprezentační kanceláře v ČLR?...1 Zpravodajství OEU Růst čínské ekonomiky opět v dvouciferných číslech..1 Výběr z veletrhů květen 5 Aktuality z OEÚ květen..5 Podnikání v Číně změny, novinky 6 Rozhovor čísla..6 Téma čísla Budoucnost Číny jako světové továrny je plná otazníků Podle přední finančně analytické společnosti IHS Global Insight Čína v minulém roce překonala v objemu výroby USA, které si své prvenství držely po více jak 110 let. V roce 2009 se objem čínského vývozu pohyboval okolo 1,7 biliónů dolarů, z čehož bylo 80 procent vyvezeného zboží přímo vyrobeno v čínských továrnách. O roli Číny jako světové továrny tak nemůže být sporu. Specializace Číny na výrobu zboží s nízkou přidanou hodnotou však může v souvislosti s růstem čínského HDP a s tím související zvyšující se životní úrovní obyvatelstva (a jeho pracovněprávních nároků) znamenat tvrdou ránu konkurenceschopnosti levného čínského zboží na exportních trzích. Současný vývoj v Číně Podobně jako jiné rychle se rozvíjející ekonomiky, i Čína se potýká s řadou dílčích ekonomických problémů. Možná nejmedializovanější se v posledních měsících stala kauza spojená s nárůstem mezd čínských dělníků. Čína byla po dlouhou dobu vnímána jako nekonečná studnice velmi levné pracovní síly. Pracovní síla byla vždy dostupná díky migrantům z chudých zemědělských provincií střední a západní Číny, kteří přicházeli hledat práci do průmyslových východních a jižních provincií, aby mohli zabezpečit lepší životní podmínky nejen pro sebe, ale hlavně pro rodiny žijící na venkově. Nicméně, přísun této levné pracovní síly se již zpomalil a v brzké době by
měla Čína dosáhnout tak zvaného Lewisova bodu obratu. Dosažení tohoto bodu vede k růstu mezd, neboť již nejsou k dispozici další dělníci z periferie, jejichž příliv nízké mzdy udržoval. V příštích deseti letech by měl počet mladých lidí mezi 15 24 lety, kteří tvoří hlavní pracovní sílu Číny, klesnout o 30 procent. Navíc je Čína znevýhodněna oproti ostatním státům regionu specializovaným na exportní produkci (zejména Indie, ale také Vietnam nebo Bangladéš) omezením populačního růstu daným politikou jednoho dítěte. Čína tak dosáhne maximálního počtu práceschopného obyvatelstva již v roce 2015. Po tomto datu nastane úbytek pracovní síly, což povede k jejímu dalšímu zdražování. Růst mezd dělníků je však patrný již nyní. Za poslední rok vzrostl plat nekvalifikovaných pracovníků v průměru o 14 procent a od roku 2003 se nárůst mezd pohyboval v rozmezí mezi 5 až 10 procenty ročně. V poslední době je tento růst mezd živen také aktivizací dělníků, kteří si i přes neexistenci skutečně funkčních (a nezávislých) odborů vymohli formou aktivního nátlaku (často podporovaného jak ze strany médií, tak vlády) dramatické zvýšení mezd v továrnách a podnicích, které jsou však většinou zainvestované ze zahraničí (Foxconn, Honda, ale také např. KFC). Růst mezd ovšem není jediným problémem spojeným se snižující se dostupností dělníků pocházejících z chudých venkovských oblastí. Se snižováním dostupnosti se zároveň zvyšují nároky dělníků nejen na výši platu, ale i na pracovní podmínky. V poslední době se společnosti, které mají výrobu v Číně, potýkaly se vzrůstem nákladů, a to nejen kvůli již zmíněným zvýšeným nárokům na mzdy, ale i sílícím požadavkům na lepší a komfortnější ubytování či pracovní podmínky, jako je například kratší pracovní doba či lepší ochrana zaměstnanců při práci. Je dobře známým faktem, že pracovní podmínky jsou v Číně nesrovnatelně tvrdší než v Evropě. Zoufalou reakcí na tuto skutečnost byla kupříkladu také série několika sebevražd zaměstnanců společnosti Foxconn Technology na jihu Číny. Další problém pro firmy je pak udržet si pracovníky s praxí. V posledních letech se totiž výrazně zvýšil boj mezi společnostmi o získání kvalifikovaných zaměstnanců. Zejména mezinárodní společnosti vyrábějící své zboží v Číně, jako jsou například Samsung, Siemens nebo Nokia, nabízí svým zaměstnancům lepší mzdy, ubytovací kapacity a obecně pracovní podmínky, a tak odvádějí již zaučené pracovníky od jiných (zpravidla čínských) společností. Strategie zahraničních společností Zdroj: U.S. Census Bureau Tlak na zvýšení platů a celkové zlepšení pracovních podmínek v Číně způsobuje problém zejména zahraničním společnostem, které přicházejí o stále větší část svého zisku (řada z nich navíc v Číně podniká s relativně nízkou profitabilitou investice, jak vyplynulo z nedávných průzkumů Evropské hospodářské komory v ČLR). Zvyšující se procento zahraničních společností tak uvažuje o změně umístění výroby do jiných zemí. Strategické plány vedou směrem do států jako je Vietnam, Bangladéš, Indie nebo Srí Lanka. Tyto a mnohé další rozvojové země nabízejí extrémně levnou pracovní sílu, která již přestává být v Číně k nalezení. Výše platu pracovníka v továrně se zaměřením na výrobu zboží náročnou na podíl lidské práce se v Bangladéši pohybuje okolo 64 dolarů měsíčně, což je o polovinu méně než v pobřežních průmyslových oblastech Číny (kde se měsíční plat dělníků pohybuje mezi 117 až 147 dolary). Nicméně zahraniční společnosti neuvažují pouze o přesunutí své produkce do zemí s nižšími platovými nároky, ale mnohé společnosti uvažují i o navrácení své výroby zpět do země svého původu. Důvodem pro toto rozhodnutí není pouze zdražení práce (i když tato skutečnost hraje většinou roli spouštěcího mechanismu pro přesun výroby), ale i časté problémy s kvalitou zboží, vzrůstající ceny
pohonných hmot a v neposlední řadě snižování uhlíkového otisku (carbon footprint) společnosti. Budoucnost Číny jako světové továrny Demografický úbytek obyvatelstva, který Čína začne pociťovat v budoucích letech, již nyní žene ceny práce směrem vzhůru. To samo o sobě není čínskými plánovači vnímáno jako čistě negativní skutečnost 70 dolarů měsíčního platu bangladéšského dělníka není vytyčenou cestou čínského ekonomického rozvoje. Otázkou je spíše, kam tento trend povede a zda bude čínské hospodářství dostatečně flexibilní, aby i v podmínkách raketového růstu mezd našlo cestu ke konkurenceschopné výrobě exportního zboží (nepochybně s vyšší přidanou hodnotou). V médiích téměř denně zaznívá, že k tomu je potřeba zcela přehodnotit dosavadní zaměření čínské ekonomiky na export zboží s nízkou přidanou hodnotou, investovat více do vzdělání a vývoje a také zlepšit ochranu práv duševního vlastnictví, bez nichž je hi-tech cesta pro Čínu uzavřená. Co to však znamená pro americké, evropské a potažmo české podnikatele? Otázka přesunu (navrácení) výroby do zemí původu výrobců je tématem, o kterém jistě v budoucnosti ještě uslyšíme. Evropa by tak opět mohla mít své výrobce obuvi anebo textilu a to alespoň tam, kde jsou požadavky na kvalitu výroby nadprůměrné nebo je možné profitovat ze značky Made in Europe. Zdražení výroby čínského zboží v samotné Číně pak může částečně otevřít cestu pro ty importy ze zemí EU, které byly ještě donedávna na místním trhu nekonkurenceschopné. Ekonomické teorie jsou v tomto ohledu neúprosné a rychlý růst čínského HDP nemůže v dlouhodobém horizontu vést k ničemu jinému, než vyrovnání životních standardů (a tedy také nároků) Číňanů se zbytkem rozvinutého světa. Takový posun je dle většinového názoru pouze otázkou času a profitovat z něj budou (opět) jen ti připravení. Zpravodajství OEU Růst čínské ekonomiky opět v dvouciferných číslech Národní statistický úřad ČLR (NBS) zveřejnil údaje o vývoji čínské ekonomiky v dosavadním průběhu letošního roku. Za celé první pololetí t.r. vykázal vytvořený HDP meziročně nárůst o 11,1 % a dosáhl celkové částky 2,55 bil. USD. Tato růstová míra je o 3,7 procentního bodu vyšší v porovnání s její úrovní za období 1-6/2009. Podle vyjádření NBS vykazuje čínská ekonomika v tuto chvíli jednoznačně nejvyšší růstovou míru v kontextu deseti největších ekonomik světa. Oproti úvodnímu čtvrtletí letošního roku nicméně čínská ekonomika zaznamenala v období dubenčerven/2010 částečné (byť prozatím v zásadě nevýrazné) zpomalení svého růstového tempa. Zatímco v období 1-3/2010 bylo dosaženo 11,9%- ního navýšení vytvořeného HDP, představujícího jeho nejvyšší čtvrtletní růstovou míru od roku 2007, pak za duben-červen vykázal růst HDP jen 10,3 %. Na základě současných prognóz se očekává, že ve třetím a čtvrtém čtvrtletí t.r. pravděpodobně dojde k dalšímu mírnému poklesu růstového tempa ekonomiky. V expertních kruzích však převažuje mínění, že plánovaný záměr vlády ČLR na dosažení 8%-ního nárůstu HDP v letošním roce bude patrně překonán a většina odhadů se pohybuje v rozmezí 9,5-10,5 %. S pozitivní odezvou se setkává 17,6%-ní růst průmyslové produkce v prvním pololetí t.r., avšak zároveň je poukazováno na pokles jejího růstového tempa v období duben-červen oproti úvodnímu čtvrtletí letošního roku, kdy vykázala vzestup o 19,6 %. V měsíci červnu stoupla průmyslová výroba dokonce jen o 13,7 % a dle mínění místních ekonomů je nutno počítat s pokračováním jejího sestupného trendu i v nadcházejících měsících. Nárůst těžkého průmyslu za 1-6/2010 letošního roku činil 19,4 % a lehký průmysl zaznamenal navýšení o 13,6 %. Oproti krizovému prvnímu pololetí loňského roku se růstová míra průmyslové produkce letos udržuje v rovině dvouciferných hodnot. Z informací Čínské celní správy je zřejmé, že v prvním pololetí letošního roku zaznamenal obrat čínského zahraničního obchodu v celkové částce 1,35 bil. USD podstatný meziroční nárůst o 43,1 %. Avšak obchodní přebytek za dané období vykázal jen 55,3 mld. USD, což představuje výrazný 42,5%-ní pokles. Celkový export stoupl meziročně o 35,2 % a dosáhl hodnoty 705,09 mld. USD. Nicméně dovozy v celkové částce 649,79 mld. USD se zvedly s výrazně vyšší 52,7%-ní růstovou měrou. Místní analytici s uspokojením konstatují, že díky značnému nárůstu především v květnu-červnu t.r. se celkový objem čínských vývozů již v podstatně navrátil k hodnotám dosahovaným v roce 2008 před propuknutím globální ekonomické recese.
Současně však varují před přílišným optimismem. Dle jejich většinového mínění bude hospodářský vývoj ve světě i v nadcházejících měsících spojen s řadou přetrvávajících negativních tlaků, jež znesnadňují zřetelný obrat k výraznějšímu růstovému trendu, a vyjadřují tudíž obavu, že stávající růstové tempo čínského exportu bude v průběhu druhé poloviny letošního roku postupně klesat. V souvislosti s tímto očekáváním se jejich odhady průměrné míry růstu vývozu za celý letošní rok pohybují přibližně na úrovni 25 procentních bodů. Ve spojitosti s poklesem objemu zahraničněobchodního přebytku dochází rovněž k dílčímu zpomalení tempa zvyšování celkového objemu devizových rezerv Číny, jež podle informací centrální banky (People s Bank of China; PBOC) stouply v období duben-červen/2010 pouze o 7,2 mld. USD, zatímco ve čtvrtém čtvrtletí r. 2009 vzrostly o 126,5 mld. USD a v průběhu úvodních tří měsíců letošního roku o 48 mld. USD. PBOC v tomto ohledu poznamenává, že se jedná o drastický pokles míry růstu devizových rezerv země. Jejich celková výše 2,4543 bil. USD je však impozantní a v současnosti stále nemá ve světě obdoby. Realizace investic do fixního kapitálu se v letošním roce podílí na růstu čínské ekonomiky i nadále v rozhodující míře. Hlavní pozornost je zaměřena především na pokračování provádění rozsáhlých infrastrukturních projektů zahrnutých do vládního stimulačního programu veřejných investic, přijatého v závěru r. 2008 pod tíhou sílících negativních dopadů globální finanční a ekonomické krize. Spolu s tím je zřetelný i vzestup investičních aktivit v produkční sféře vyvolaný opětovným nárůstem prodejů čínského exportního zboží na hlavních zahraničních odbytištích. Celkový objem investic realizovaných v období 1-6/2010 stoupnul o 25 %. Tato růstová míra je stále velmi vysoká, byť v porovnání s její úrovní v r. 2009 je přibližně o 5 procentních bodů nižší. V této souvislosti je třeba připomenout, že hlavní zdrojovou platformu pro financování realizace investičních projektů představuje masivní objem poskytovaných bankovních půjček. Za úvodních šest měsíců letošního roku poskytly čínské banky nové půjčky v celkové hodnotě 4,63 bil. yuanů (CNY) tj. cca 682,89 mld. USD, což v meziročním porovnání sice představuje výrazné snížení jejich objemu o 2,74 bil. CNY (364,31 USD), avšak čínští ekonomové namnoze poznamenávají, že zmíněné snížení není dostatečné v poměru k vládnímu plánovému konceptu ohledně celoroční maximální celkové výše těchto půjček, jež by neměla překročit 7,5 bil. CNY. Z tohoto pohledu totiž podíl poskytnutých půjček v prvním pololetí činí již téměř 62 %. S cílem zamezit riziku nárůstu inflačních tlaků centrální banka ČLR postupně taktéž redukuje míru navyšování celkového objemu likvidních prostředků ve finančním systému země. Zatímco ke konci prosince 2009 činila téměř 28 %, pak v závěru června t.r. vykázala již jen 18,5 %. Ministerstvo obchodu ČLR (MOFCOM) vyjadřuje taktéž uspokojení ohledně rozsahu přímých zahraničních investic (FDI), realizovaných v Číně v prvním pololetí letošního roku, jež meziročně vzrostly o 19,6 % a dosáhly celkové hodnoty 51,43 mld. USD. Za velice potěšitelnou je současně považována ta skutečnost, že v rámci celkového objemu FDI vykazují investiční aktivity realizované v sektoru služeb nejvyšší podíl, a to 44,9 %. Zároveň je zdůrazňován význam pokračujícího růstu FDI realizovaných v regionech západní Číny, jejichž úroveň rozvoje je doposud relativně nízká. Rozsah FDI v západočínských provinciích stoupl v období 1-6/2010 meziročně o 31 procentních bodů. S odkazem na uvedené údaje se čínská strana zároveň ohrazuje proti nelichotivým komentářům Obchodní komory EU a Americké obchodní komory v Číně, jež poukazují na zhoršování podmínek pro zahraniční firmy mající zájem o realizaci investičních akcí v ČLR. Ve světle výše uvedeného nárůstu FDI označil premiér ČLR Wen Jiabao ve svém vyjádření pro média zmíněné komentáře za neopodstatněné a současně potvrdil, že čínské vládní orgány se v nadcházejícím období zaměří na provádění opatření k dalšímu vylepšení investičního klimatu pro realizaci FDI s cílem dále zvýšit atraktivnost čínské ekonomiky pro zahraniční investory. Vedoucí představitelé MOFCOMu zároveň zdůrazňují význam značného nárůstu uskutečněných čínských investic v zahraničí (Outbound direct investments; ODI). V prvním pololetí letošního roku zaznamenaly čínské ODI meziročně nebývalý 24%-ní vzestup a dosáhly celkové hodnoty 55,18 mld. USD. Na dokreslení pozitivního posunu je současně pro porovnání uváděna poznámka, že objem čínských ODI za celý loňský rok činil jen 43,3 mld. USD s meziročním zvýšením o 6,5 %. S neskrývanou úlevou vnímají místní ekonomové jen relativně nepříliš výrazný 2,6%-ní nárůst indexu
spotřebitelských cen (CPI) v prvním pololetí letošního roku. Čínští plánovači se totiž obávali, že v důsledku podstatného vzestupu cen potravin a nákladů na bydlení v počátečních měsících t. r. by mohlo dojít k nežádoucímu zesílení inflačních tlaků a překročení tolerovatelného zvýšení CPI do úrovně 3 %. Podle zahraničních pozorovatelů je však otázka dalšího vývoje inflace spojena s řadou nejistot. V této spojitosti je poukazováno jednak na relativně značný 6%-ní růst indexu produkčních cen v období 1-6/2010, a jednak na pravděpodobnost výraznějšího zvyšování cen potravinářských produktů v souvislosti s částečně sníženým objemem letní sklizně některých zemědělských plodin v důsledku poškození resp. poničení úrody zapříčiněného současnými déletrvajícími záplavami v řadě čínských agrárních regionů. S určitými rozpaky je vnímáno pouze 18,2%-ní meziroční zvýšení maloobchodních prodejů v prvním pololetí t.r. Z pohledu čínských plánovačů není 3,2%-ní vzestup jejich růstové míry v porovnání se stejným obdobím loňského krizového roku považován za uspokojivý. Celkový objem těchto prodejů nadále nenaplňuje jejich představy ohledně výrazného nárůstu domácí spotřeby v dohledné době. Část analytiků je však toho názoru, že ve světle relativně nízké příjmové úrovně převážné většiny Číňanů je potenciál domácí koupěschopné poptávky prozatím do určitý míry omezený. Pokud se týče zbožových položek, velice slušné vzestupné tempo si udržují zejména prodeje silničních vozidel s nárůstem o 37,1 %, nábytku o 38,5 % a domácích elektrospotřebičů a audiovizuální techniky o 28,8 %. Výběr z veletrhů září 2010 China Brew & Beverage Datum: 07.září do 10.září Veletrh pivovarnictví a nápojového průmyslu. China International Health Expo Datum: 09.září do 11.září Zdravotnické pomůcky/produkty. Místo konání: Národní zemědělské výstavní centrum, Peking, Čína China Emergency Assistance Equipment & Technology Equipment (CIEA Expo) Datum: 12.září do 14.září Požární, záchranné a policejní výrobky. Místo konání: Peking Internatinal Convention Center, Peking, Čína China International Optics Fair Datum: 14.září do 16.září Brýlové obroučky, sluneční brýle, samozabarvovací čočky, bezpečnostní brýle, komponenty rámy, pouzdra na brýle a doplňky. Automotive Testing Expo China Datum: 14.září do 16.září Vybavení k testování automobilů. China International Nuclear Power Industry Expo Datum: 19.září do 21.září Energetika (jaderné elektrárny). China International Auto Parts Expo Datum: 25.září do 27.září Autodíly. International Photovoltaic Solar Energy Conference & Exhibition Datum: 27.září do 29.září Fotovoltaika a solární energie. Místo konání: Čína World Trade Center (CWTC), Peking, Čína Aktuality z OEÚ červen-srpen 2010 7. června uspořádal obchodně-ekonomický úsek ve městě Jixi (provincie Heilongjiang) seminář o důlních technologiích a bezpečnosti práce v dolech. Semináře se zúčastnilo pět firem sdružených v alianci CDT, celkem sedm českých podniků. Patnáct prominentních českých firem působících v oblasti strojírenského průmyslu prezentovalo své výrobky v rámci desátého ročníku China International Machine Tool and Tools Exhibition. Ambasáda vypomohla uspořádáním tiskové
konference k veletrhu v pondělí 14. června. Dne 15. července 2010 bylo na tiskové konferenci pořádané v budově velvyslanectví oznámeno slavnostní zahájení programu Embassyart, které proběhlo dne 23. července 2010 v rámci koncertu české sopranistky Markéty Mátlové a výstavy čínského malíře Wei Qingji. Ve dnech 20. až 31. srpna navštívila delegace Senátu vedená místopředsedou M. Štěchem Peking, Xi an, Wenzhou a Hongkong. V rámci jednání podpořila delegace rozvoj spolupráce v oblasti životního prostředí, uplatnění tradiční čínské medicíny a celkový rozvoj vzájemných vztahů. Obchodní rada P. Vávra se zúčastnil na pozvání CCPIT provincie Shaanxi ve dnech 31. srpna až 2. září 5. mezinárodního veletrhu těžby uhlí ve městě Yulin, kde se nachází cca 1/6 uhelných zásob Číny. Získané kontakty budou využity pro konkrétní spolupráci českých firem s místními doly a designovými instituty. Podnikání v Číně změny, novinky 21. června přijala Čína novou legislativu regulující fungování alternativních platebních systémů typu PayPal (v Číně především Alipay, Tenpay a China Unionpay). Legislativa definuje rámec, ve kterém budou do budoucna finanční služby tohoto typu poskytovány - její přijetí bylo motivováno především snahou o zabránění praní špinavých peněz a omezení (v ČLR nelegálního) online sázení, k čemuž byly doposud služby toho typu v ČLR hojně využívány. 1. srpna 2010 vstoupilo v účinnost nařízení přikazující hráčům online počítačových her registrovat se pod reálnými jmény a výrobcům (provozovatelům) her tohoto typu limitovat čas, který mohou hráči strávit ve virtuálním světě. Administrativa si od tohoto kroku slibuje omezení výskytu hráčské závislosti především mezi nejmladší populací. Od prvního září 2010 bude pro rodiče dětí v Chongqingu nelegální číst deníčky jejich potomků má se tak stát na základě legislativy, která také zakazuje veřejné trestní řízení v kauzách, kde je obviněn mladistvý. China Banking Regulatory Commission společně s National Development and Reform Commission představily návrh nařízení o bankovních poplatcích. Podle tohoto nařízení by mělo být zakázáno sedm druhů bankovních poplatků (např. za otevření a zavření účtu, za výběr atd.). Petr Hýl, Executive Chairman, China Investment Forum 1) Čím se v Číně zabýváte, resp. co je hlavní podstatou Vašeho podnikání v ČLR? Rozšiřuji zde působnost své české firmy HYL s.r.o. Zabýváme se různými aspekty vzdělávání počínaje organizací školení, seminářů, konferencí, přes návrhy strategií rozvoje lidských zdrojů, až po tvorbu e-learningových a blended-learningových programů. V Číně jsem řešil několik projektů v různých sektorech včetně např. obnovitelných zdrojů energie, což je tady v Číně obzvláště žhavá oblast podnikání. Poslední rok věnuji 90% svého času přípravě Čínského investičního fóra, které proběhne v listopadu v Praze. 2) Jak dlouho jste v Číně? Do Číny jsem se přijel poprvé podívat na jaře 2008, když jsem pracoval v Jakartě. Hned jsem si uvědomil, že z hlediska businessu se zde budou ještě dít velké věci. Od začátku roku 2009 žiji a pracuji střídavě v Číně a v Česku.
3) Jaké jsou podle Vás pozitivní stránky podnikání v Číně? Zájemci o účast na listopadovém Čínském investičním fóru v Praze se mohou přihlásit na www.cif2010.com. Množství příležitostí a dynamika trhu jsou ve srovnání s jinými zeměmi minimálně o úroveň výš. Čína je stále rozvojovou zemí s rostoucí poptávkou prakticky na všech frontách. Lidé chtějí bydlet lépe, vypadat lépe, jezdit vlastními auty, lepší školy pro své děti, atd. atd. A to vše v měřítku nejlidnatější země světa. Čínské firmy zase mají silnou potřebu zlepšovat své výrobky a vytvářet vlastní značky, se kterými budou expandovat do světa. Je to přirozený vývoj, který v následujících letech ještě nabere na intenzitě. Dostatek kapitálu a dalších zdrojů navíc dodává celému systému dynamiku pořádně rozjetého vlaku. 4) Jaké jsou podle Vás negativní stránky podnikání v Číně? Čína je velký stát s dlouhou historií, komplikovanou řečí a odlišnou kulturou, které se člověk musí přizpůsobit. To však platí pro většinu od nás vzdálenějších zemí. Za negativní stránku bych však označil velkou míru regulace a velmi vysokou administrativní zátěž. Vyžadují zde například, aby každá firma měla i zvláštní povolení pro provozování webových stránek! Registrace právního subjektu je krkolomný proces a získání licencí vyžaduje často notnou dávku trpělivosti. 5) Proč jste se rozhodl uspořádat Čínské investiční forum v Praze? V Evropě jsou čínský trh a čínské zboží často vnímány negativně. Čína však od svého otevření se světu udělala velký kus práce. Nyní má našlápnuto stát se sofistikovanější ekonomikou, která investuje do technologií a stimuluje inovace. Česká ekonomika stojí na exportu technologicky vyspělých produktů, tím více se pro nás Čína stává perspektivním partnerem. Tento trend však jakoby ucházel pozornosti českých firem. Na listopadové Čínské investiční fórum proto přiletí do Prahy přímo z Číny zkušení odborníci, kteří poukáží na nové příležitosti obchodní spolupráce a především na to, jak jich využít. Uspět na zdejším trhu totiž není otázka náhody ale dostatku informací, dobré strategie a připravenosti.