EKG a ortoklinostatické vyšetření (stanoviště 3)

EKG a ortoklinostatické vyšetření (stanoviště 3)

Co budeme měřit a stanovovat? (Protokol 3) záznam a popis EKG při použití standardních bipolárních končetinových svodů dle Eithovena I, II, III ortoklinostatické vyšetření a jeho interpretace (vyšetření reaktivity autonomního nervového systému)

Pomůcky EKG přístroj končetinové svorky EKG a kabely

Klíčové pojmy Protokol 3 EKG ELEKTROKARDIOGRAFIE Jedna ze základních funkčních vyšetřovacích metod v kardiologii. Vyšetření elektrické aktivity srdce v myokardu rozlišujeme 2 základní skupiny buněk BUŇKY PRACOVNÍHO MYOKARDU Jsou odpovědné za mechanickou práci srdce BUŇKY PŘEVODNÍHO SYSTÉMU SRDEČNÍHO vytváří a rozvádí myokardem elektrické impulzy, které jsou podnětem pro mechanickou práci srdce elektrická aktivita srdce se projeví i změnami elektrického napětí na povrchu těla pomocí elektrokardiografu snímáme průběh změn napětí mezi různými standardizovanými místy, tzv. svody na povrchu těla, každý svod představuje určitý úhel pohledu na srdce pořízený záznam ELEKTROKARDIOGRAM nás informuje o srdečním rytmu, frekvenci, poloze srdce, může nás upozornit na určité patologické procesy (ischemie (nedokrevnost), poruchy srdečního rytmu, změny polohy srdce, poruchy iontové rovnováhy v krvi)

Elektrokardiogram = sumační elektrická aktivita všech buněk

EKG SVODY KONČETINOVÉ zobrazí elektrickou aktivitu srdeční ve frontální rovině bipolární končetinové svody dle Eithovena I, II, III I rozdíl potenciálů mezi pravou a levou horní končetinou II rozdíl potenciálů mezi pravou horní a levou dolní končetinou III rozdíl potenciálů mezi levou horní a levou dolní končetinou unipolární zesílené svody dle Goldbergera avr, avl, avf aktivní elektroda je umístěna vždy na jedné končetině proti spojení obou dalších elektrod a = augmentovaná (zesílená) avr zvýšený svod na pravé ruce avl zvýšený svod na levé ruce avf zvýšený svod na levé noze tímto způsobem zvýšíme výchylku kmitů na elektrokardiogramu a můžeme zvýraznit případné změny na EKG HRUDNÍ sledují elektrickou aktivitu srdeční v horizontální rovině unipolární hrudní svody dle Wilsona V 1 V 6 V 1 4. mezižebří parasternálně vpravo V 2 4. mezižebří parasternálně vlevo V 3 mezi V 2 a V 4 V 4 5. mezižebří, na medioklavikulární čáře vlevo V 5 mezi V 4 a V 6 V 6 5. mezižebří, ve střední axilární čáře

EKG křivka Vzniká součtem elektrických projevů všech srdečních buněk zároveň. vlna P depolarizace (elektrická aktivace) síní (0,08 0,1 s) PQ interval = vlna P + úsek PQ depolarizace síní + převod vzruchu ze síní na komory (do 0,2 s) QRS komplex depolarizace (aktivace) komor (0,06 0,1 s) ST segment ejekční fáze systoly komor T vlna repolarizace (návrat ke klidovému elektrickému stavu) komor U vlna nekonstantní, u mladých jedinců při prodloužené repolarizaci komor Autor: SinusRhythmLabels.svg: Created by Agateller (Anthony Atkielski), converted to svg by atom.derivative work: Kychot (talk) SinusRhythmLabels.svg, Copyrighted free use, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=7875754

AUTONOMNÍ (VEGETATIVNÍ) NERVOVÝ SYSTÉM A JEHO VÝZNAM nezávislý na naší vůli, inervuje hladkou a srdeční svalovinu, dřeň nadledvinek, tukovou tkáň v jeho eferentní (od CNS k orgánům směřující) části rozlišujeme 2 větve sympatikus a parasympatikus SYMPATIKUS systém připravující organismus na situaci bojuj nebo uteč, jeho činnost převládá během stresové situace PARASYMPATIKUS řídí vegetativní funkce ve smyslu odpočívej a zažívej, jeh činnost převládá v klidu pracují ve vzájemné dynamické rovnováze, v různém poměru aktivity (souběžně, ale s tendencí k převaze jednoho systému dle aktuálních potřeb organismu) dysbalance autonomního nervového systému může mít negativní dopad na zdravotní stav jedince omezení dynamické flexibility ( svižnosti, s jakou si střídají nadvládu ) sympatiku a parasympatiku a redukovaná aktivita parasympatiku bývá spojováno s řadou civilizačních chorob (obezita, hypertenze, diabetes mellitus 2. typu ) fblt.cz

Ortoklinostatické vyšetření jednoduchá metoda vyšetření vegetativního nervového systému spočívá ve sledování změn probíhajících v kardiovaskulárním systému při změnách polohy organismu (z lehu do stoje a naopak) Reakce kardiovaskulárního systému na změnu polohy těla je zajišťována vegetativním (autonomním) nervových systémem při ortoklinostatickém vyšetření můžeme sledovat reaktivitu autonomního nervového systému konkrétního jedince a posoudit jeho funkční zdatnost výsledky odráží biologický věk jedince, trénovanost, užitečné jsou pro posouzení tzv. ortostatické hypotenze (náhlý nadměrný pokles tlaku po změně polohy z vleže do stoje + riziko ztráty vědomí)

https://www.youtube.com/watch?v=4l ebh7by1oc Baroreceptorový reflex při ortostáze problém řešení Reakce Reakce tepen Reakce žil

Odpověď kardiovaskulárního systému na změnu polohy z polohy vleže do polohy vestoje - ORTOSTÁZA 1.FÁZE NAHRNUTÍ KRVE DO ŽIL DOLNÍ ČÁSTI TĚLA při ortostáze (změně polohy z lehu do stoje) dochází k nahrnutí krve do žil dolních končetin (působením gravitace) dochází k váznutí návratu krve k srdci a poklesu srdečního výdeje a následně k poklesu arteriálního tlaku zvýšený objem krve v žilním řečišti dolních končetin způsobí zvýšený kapilární tlak, zvýšenou filtraci do intersticiálního prostoru (otoky nohou po delším stání) a ztrátu objemu krve v cévách 2. FÁZE BARORECEPTOROVÝ REFLEX Zmiňovaný pokles krevního tlaku registrují baroreceptory v karotickém sinu (zhruba na větvení karotid) a oblouku aorty a vyšlou informaci do vazomotorického centra prodloužené míchy (centrum řídící cévy) vazomotorické centrum následně řídí vzestup sympatické aktivity, což způsobí vzestup srdeční frekvence, vzestup kontraktility srdce konstrikce (zúžení tepen) arteriol (vzestup periferní rezistence, tzn. tlaku krevního) konstrikce vén (zúžení žil), (zvětšení žilního návratu k srdci) zrychlení srdeční frekvence v ortostáze je výraznější při relativní převaze sympatiku (Bývá projevem nepříznivé adaptace u silového tréninku.) cíl této reakce Zvýšit krevní tlak a udržet adekvátní žilní návrat, tzn. i adekvátní prokrvení mozku, srdce!

Odpověď kardiovaskulárního systému na změnu polohy z polohy vestoje do polohy vleže KLINOSTÁZA při změně polohy z vertikální do horizontální můžeme pozorovat pokles tepové frekvence až pod výchozí klidové hodnoty toto zpomalení je u daného jedince výraznější při relativní převaze parasympatiku (Bývá u vytrvalostně trénovaných jedinců.)

Klidový záznam EKG ze tří bipolárních svodů dle Einthovena (I, II, III) (Protokol 3a) Stručný popis měření: přístroj, který budeme používat je již přednastaven na standardní rychlost posunu záznamu 25 mm/s (1mm = 0,04 s) a citlivost, kde 10mm výšky cejchu (amplitudy) odpovídá 1mV vyšetřovaný leží na lůžku, horní končetiny podél těla, dolní končetiny uvolněné elektrody přiložíme na předem stanovená místa na kůži (viz obr. na slidu 5), která navlhčíme elektrolytovým roztokem žlutá levá ruka, nad zápěstí na přední stranu předloktí zelená levá noha, nad vnitřní kotník červená pravá ruka, nad zápěstí, na přední stranu předloktí černá pravá noha (slouží k uzemnění), nad vnitřní kotník postupným stiskem příslušných tlačítek na přístroji tiskneme klidový záznam EKG poloha vyšetřovaného a umístění končetinových svodů

Doplnění a hodnocení Protokolu 3a na EKG záznamu vyhodnoťte a zapište do protokolu: pravidelnost srdeční akce vypočítáme průměrnou dobu trvání R-R intervalu v daném záznamu, okud se vzdálenosti jednotlivých R-R intervalů záznamu neliší o více než 0,16 s od průměru (průměrná doba trvání R-R) jedná se o pravidelnou akci srdeční srdeční rytmus fyziologický rytmus je rytmus sinusový, kdy je udavatelem rytmu sinoatriální uzlík, jehož činnost poznáme dle přítomnosti vln P a vlny P jsou následovány komorovým QRS komplexem srdeční frekvenci srdeční frekvenci zjisťujeme nejjednodušeji z údaje na záznamovém papíru, pod elektrokardiogramem vidíme v pravidelných intervalech údaj HR (heart rate) fyziologická srdeční frekvence = 55 90 stahů/min < 55 tepů/min bradykardie > 90 tepů/min tachykardie

Popis ortoklinostatického vyšetření stejně jako u klidového záznamu EKG budeme snímat bipolární svody dle Eithovena (I, II, III) (viz slide 7) sepneme popruhy (jistící před pádem v ortostáze), vyšetřovaného necháme 10 min v klidu odpočívat na lůžku posledních 15 s 10. min počátečního klidu na lůžku natočíme první EKG záznam našeho testu poté nastavíme lůžko do svislé polohy a bude následovat 5 min vyšetření v ortostáze (1. min ortostázy se odměřuje až od okamžiku, kdy se testovaná osoba dostala do vertikální pozice) v průběhu ortostázy pořídíme celkem 5x EKG záznam, vždy v posledních 15 s každé min po uplynutí 5 min ortostázy sklopíme lůžko zpět do výchozí pozice a následuje vyšetření v klinostáze po dobu 4 min v průběhu klinostázy pořídíme celkem 4x EKG záznam, vždy v posledních 15 s každé min výchozí klidová poloha nastavování lůžka do svislé polohy (až do 90 )

Doplnění a hodnocení Protokolu 3b, 3c hodnoty srdeční frekvence získané z EKG záznamů (slide 13) zapíšeme do tabulky (Protokol 3b) do grafu na Protokolu 3c provedeme grafický záznam průběhu srdeční frekvence během vyšetření (slide 14) grafický záznam by měl lépe ukázat dynamiku změn srdeční frekvence v průběhu vyšetření zhodnotíme, zda naměřené výsledky odpovídaly výchozím předpokladům a jak korespondují s typem pohybové aktivity prováděné vyšetřovaným