Vysoká škola logistiky o.p.s. Návrh distribuční logistiky vybrané společnosti

Vysoká škola logistiky o.p.s. Návrh distribuční logistiky vybrané společnosti (Bakalářská práce) Přerov 2012 Petr Kobliha

Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a vypracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). Souhlasím s prezentačním zpřístupněním své práce v knihovně Vysoké školy logistiky o.p.s. a s případným použitím této práce Vysokou školou logistiky o.p.s. pro pedagogické, vědecké a prezentační účely. Přerov dne 27. dubna 2012... Podpis

Poznámka Na tomto místě bych chtěl poděkovat doc. Ing. Vladimíru Klapitovi, PhD., za jeho cenné rady při vedení mé bakalářské práce. Děkuji také Petru Horákovi, obchodnímu zástupci společnosti Shell Czech Republic a.s. za ochotu a poskytnuté informace.

Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá distribuční logistikou ve firmě Shell Czech Republic a.s. Práce je zaměřena na distribuční strategii společnosti. V praktické části je na základě analýzy objeveno několik úzkých míst. Cílem této práce je odstranit úzká místa společnosti pomocí návrhů a následné vyhodnocení. Abstract This Bachelor thesis deals with distribution logistics in Shell Czech Republic a.s. The thesis is focused on the distribution strategy of this company. In the practical part, following an analysis, several shortcomings are detected. The goal of this thesis is to eliminate the shortcomings of the company using the given suggestions followed by an evaluation.

Obsah ÚVOD... 7 1 Teoretické východisko... 8 1.1. Definice logistiky... 8 1.2. Logistický řetězec... 10 1.3. Distribuční logistika... 12 1.1.1. Distribuční řetězec... 13 1.1.2. Distribuční kanál... 15 1.2. Funkce outsourcingu... 15 1.3. Funkce skladu v logistice... 18 1.3.1. Vyřizování objednávek... 19 1.3.2. Manipulace s materiálem... 20 1.3.3. Balení zboží... 21 2 Analýza současného stavu skladování a distribuce vybrané společnosti... 24 2.1. Profil společnosti Shell Czech Republic a.s.... 24 2.1.1. Historie společnosti... 25 2.1.2. Současnost společnosti... 27 2.2. Analýza distribuční logistiky... 27 2.2.1. Dopravce společnosti... 29 2.2.2. Balení produktů... 31 2.2.3. Systém objednávání... 32 2.2.4. Analýza úzkých míst... 33 3 Návrh distribuční logistiky... 34 3.1. Vybudování distribučního skladu... 34 3.2. Volba vhodného dopravce... 37 3.3. Nový systém objednávání... 39 4 Vyhodnocení návrhů... 40 4.1. Návrh vybudování nového distribučního skladu a jeho lokace... 40 4.2. Volba vhodného dopravce pro přepravu na našem území... 41 4.3. Zavedení nového způsobu objednávání... 41 ZÁVĚR... 42 Seznam použitých zdrojů Seznam obrázků Seznam tabulek

ÚVOD Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolil návrh distribuční logistiky společnosti Shell Czech Republic a.s. Společnost je jedna z největších výrobců olejů na trhu a produkuje oleje pro všechny typy aut, motocyklů a oleje pro průmysl. Tato práce analyzuje současný stav distribuční logistiky a smyslem analýzy je odhalení úzkých míst ve společnosti. Cílem práce je navrhnout optimalizační řešení, které povedou k zefektivnění distribuce zboží k finálním zákazníkům. Práce je rozdělena do 4 základních kapitol. První kapitola je teoretické východisko. Obsahuje pojmy jako definice logistiky, distribuční logistika, outsourcing a funkce skladu v logistice, které jsou důležité pro další části práce. Druhá část práce je zaměřena konkrétně na společnost Shell Czech Republic a.s. Hlavním obsahem této kapitoly je představení společnosti a analýza současného stavu distribuční logistiky této společnosti. Na konci této kapitoly jsou objevena úzká místa společnosti. Třetí kapitola je věnována návrhu distribuční logistiky. Jako první a nejdůležitější je zde návrh vybudování distribučního skladu a jeho lokace. Dále je zvolen optimální dopravce pro přepravu zboží ze skladu k zákazníkům a nový způsob objednávání. V poslední části práce je vyhodnocení uvedených návrhů. Z této kapitoly lze vyčíst, zda dosavadní způsob distribuční logistiky je vyhovující či ne a jestli zmíněné návrhy vylepší distribuční strategii podniku. 7

1 TEORETICKÉ VÝCHODISKO 1.1. Definice logistiky V historii slovo logistika používali nejdřív řečtí filozofové. Svůj původ má v řeckém slově logistikon (důmysl, rozum) nebo logos (slovo, řeč, pojem, zákon, pravidlo). V průběhu dějin se pojmu logistika přiřazovaly různé významy. Později až v 16. století tak označovala praktické počítání s čísly. V roce 1904 bylo ženevským filosofickým kongresem rozhodnuto, že se slovo logistika užívalo také pro označení formální, respektive matematické logiky 1. Jako druh činnosti je logistika tisíce let stará, protože je možné ji spojovat s nejranějšími formami organizovaného obchodu. Někteří autoři považují za počátky logistiky v praxi organizaci výstavby pyramid. Již od 9. století se o logistice začíná mluvit jako o usměrňování zásob, kdy se tento pojem objevuje u efektivního zásobování armád zbraněmi a jiným vojenským materiálem a zabezpečení pohybu vojsk při různých armádních akcích. V poválečném období se logistika začala rozjíždět v oblasti obchodní strategie podniku a dosahováním užitné hodnoty času a místa. Výrazná pozornost se logistice začala věnovat v USA. Efektivní distribuce a koordinace materiálových zásob přispěly k úspěchu spojeneckých vojsk na západní frontě. Z toho důvodu poválečné tendence směřovaly k využití logistiky při řešení analogických problémů v civilní sféře. Zásobovací problémy vedly k širokému používání matematických metod pro řešení problémů se zásobováním. Tyto metody našly své uplatnění v určení optimálního množství produkce, rozmístění skladů a problémy spojené dopravou či jejími náklady 2. 1 SIXTA, Josef a Václav MACHÁČ. Logistika: teorie a praxe. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005. ISBN 80-251-0573-3.251-0573-3. 2 LAMBERT, D., STOCK, J., ELLRAM, L., Logistika. Praha: Computer Press, 2000. 589 str. ISBN 80-7226-221-1. 8

Nyní existuje mnoho definic vztahujících se k pojmu logistika. Logistika se zabývá pohybem zboží a materiálů z místa vzniku do místa spotřeby. Cílem je uspokojit požadavky zákazníků. Týká se všech komponent oběhového procesu, především dopravy, řízení zásob, manipulace s materiálem, balení, distribuce a skladování. Zařadit zde můžeme i komunikační, informační a řídící systémy. Jejím úkolem je zajistit správné materiály, ve správném čase, na správném místě, v požadované kvalitě, s příslušnými informacemi a s odpovídajícím finančním dopadem. Netýká se jen výrobní sféry, ale i sféry služeb. 3 Logistika je disciplína, kterou můžeme pokládat za teoretickou, ale především je to zcela praktický přístup k řízení podniku. Abychom mohli nazvat nějaký přístup logistickým, musí platit následující skutečnosti. 4 Zájem podniku musí být zaměřen na určitou finální produkci, která přechází ke spotřebitelům prostřednictvím trhu. Výroba a její oběh jsou sledovány jako procesy spojené se zakázkou. Je třeba se zabývat koordinací a celkovou optimalizací všech hmotných a nehmotných procesů, které přecházejí dodání daného konečného výrobku zákazníkovi. Pro danou finální produkci je nutné řešit současné problémy manipulace, přepravy, skladování, balení, servisních služeb, prostorového rozmístění i potřebných kapacit. Do příslušného řešení je potřeba zahrnout všechny články, které zprostředkovávají pohyby materiálu, zboží, energie, odpadů a informací. Rozhodujícím článkem celého řetězce je zákazník, jehož potřebám se musí všechny ostatní články přizpůsobit a podřídit. Zákazník je posledním článkem z hlediska pohybu materiálu a zboží, ale prvním z hlediska pohybu informací. 3 4 HÝBLOVÁ, Petra. Logistika: pro kombinovanou formu studia. Vyd. 1. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2006, 59 s. ISBN 80-719-4914-0. HÝBLOVÁ, Petra. Logistika: pro kombinovanou formu studia. Vyd. 1. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2006, 59 s. ISBN 80-719-4914-0. 9

Logistika se v průběhu let stále mění. Logistické trendy znázorněné v tabulce však zůstávají stále stejné. Trendy - Převaha trhového hospodářství a západního způsobu života, individualismus. - Změny v hodnotové orientaci, životním style a vztahu k práci (volný čas, život nad poměry) - Turbulentní vývoj v procese globalizace, internacionalizace managementu, výrobkových a technologických inovací - Změna povahy konkurence, význam výrobních faktorů a služby zákazníků - Růst významu informací (poznatkové informace, elektronické využívání, informatika) - Čas = pružně reagovat při uspokojení potřeb zákazníka, při inovacích výrobku, služeb a technologií - Neslučitelnost japonského a západního systému řízení (rozdíly v kultuře, povaze a v řízení) Tabulka 1: Trendy v logistice Zdroj: PERNICA, Petr. Logistika pro 21. století: (supply chain management). Vyd. 1. Praha: Radix, 2005, 569 s. ISBN 80-86031-59-4. 1.2. Logistický řetězec Logistické řetězce zajišťují pohyb materiálu, osob nebo energie výrobních a oběhových procesech s využitím financí k tomu potřebných. Struktura a chování vychází z požadavku pružně a hospodárně uspokojit potřebu finálních zákazníků. Tento pohyb lze uskutečnit pomocí manipulačních nebo dopravních prostředků. Pro řízení všech těchto logistických procesů je nezbytné získávání, zpracování a přenos informací včetně pokynů a informací přispívajících k usměrnění těchto procesů žádoucím směrem. 10

Logistické řetězce jsou tvořeny jednotlivými články. Jimi mohou být s přihlédnutím ke zvolené rozlišovací úrovni: ve výrobě: továrny, případně jejich dílny, výrobní linky, sklady a mezisklady, v dopravě: železniční stanice, námořní přístavy a letiště, v obchodě: prodejny, maloobchodní a velkoobchodní sklady, větší celky: logistické areály, různé terminál, překladiště, budovy a plochy. 5 Logistické řetězce jsou daleko komplikovanější. Jde o řetězce začínající u dodavatele surovin a končící až u finálního zákazníka. Dodavatel Výrobní podnik Distribuční centrum Velkoobchod Finální zákazník Obrázek 1: Schéma logistického řetězce Zdroj: vlastní tvorba V logistických řetězcích je možno rozlišit pasivní a aktivní prvky. Pasivní prvky jsou v systémovém pojetí objekty transformace spočívající v přeměně objednávek určitých výrobků na jejich dodávky, při které jsou podrobovány netechnologickým operacím. Aktivní prvky pak jsou realizátory této transformace. Při řízení logistického řetězce jde o koordinaci toku materiálu a informací od dodavatele surovin k finálnímu zákazníkovi viz obrázek. Podobně jako jiné řetězce, není silnější než jeho nejslabší článek. Konkurenceschopnost proto závisí na výkonnosti každého jeho článku. Pouze ty nejlepší logistické řetězce jsou schopny neustále plnit požadavky trhu, které se neustále mění 6. 5 SIXTA, Josef a Václav MACHÁČ. Logistika: teorie a praxe. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005. ISBN 80-251-0573-3. 6 SIXTA, Josef a Václav MACHÁČ. Logistika: teorie a praxe. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005. ISBN 80-251-0573-3. 11

Řízení dodavatelského řetězce lze identifikovat prostřednictvím určitých příznaků, které je možné snadno identifikovat. Jedná se o následující: absence kontroly zásob, nedostatečná flexibilita, neadekvátní konfigurace sítě, špatné rozvržení závodu, nedostatečné informace o kalkulaci nákladů, špatně definovaná měření a špatné rozdělení odpovědnosti, neracionalizovaná dodavatelská základna. 7 1.3. Distribuční logistika Distribuce je proces rozdělování a rozmisťování zboží od výrobce k odběratelům a s tím spojené poskytování příslušných služeb. Cílem distribuční logistiky je dodat zákazníkovi zboží ve správném čase, na správném místě, ve správném množství, v požadované kvalitě a vytvořit optimální poměr mezi úrovní dodacích služeb a výši nákladu. Vztahuje se k hmotnému toku hotových výrobků, který prochází fází skladování, manipulace, balení a přepravy. Pokud mezi výrobci a spotřebiteli dochází k velkému počtu směn zboží, vzniká tzv. distribuční kanál. Ten můžeme definovat jako souhrn organizačních jednotek, institucí a agentur, které vykonávají funkce podporující marketing daného produktu. Smyslem distribučního kanálu je poskytovat spotřebitelům žádanou kombinaci výstupů tohoto kanálu při minimálních nákladech. Přímý kanál výrobce konečný uživatel umožňuje výrobci lepší kontrolu nad realizací marketingu, nicméně náklady na distribuci jsou poměrně vysoké. Naproti tomu v nepřímých kanálech přebírají část nákladů, ale i rizik prostředníci (dopravci, velkoobchody nebo maloobchody), ale i míra kontroly výrobce je podstatně nižší. Prostředníci jsou také schopni zvýšit výkonnost procesu směny, protože přinášejí přidanou hodnotu času 7 SIXTA, Josef a Václav MACHÁČ. Logistika: teorie a praxe. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005. ISBN 80-251-0573-3. 12

a místa. Přínos vlastnictví vyplývá ze zprostředkování směny. Časový přínos zajišťují zásoby u prostředníka a přínos místa vzniká tím, že prostředník dopraví zboží na trh 8. Prostředníci umožňují snížit následující náklady: náklady na prodej (méně tržních kontaktů), přepravní náklady (větší množství méně často), náklady na udržování zásob (vlastnictví přechází na prostředníka), náklady na uskladnění, náklady na vyřizování objednávek, nezaplacené nebo špatně vymahatelné pohledávky, náklady na zákaznický servis. V některých případech se však může stát, že použití prostředníků naopak nebude vhodné nebo bude značně omezené. To může být dáno např. potřebou specializovaných zařízení, nabízeným pokrytím trhu či logistickou zdatností. 9 1.1.1. Distribuční řetězec Distribuční řetězec je část logistického řetězce začínající okamžikem, kdy je výrobek schválen technickou kontrolou a předán na sklad a končící okamžikem, kdy je dodán konečnému zákazníkovi. Cílem tohoto řetězce je překlenout časový, prostorový a vlastnický nesoulad při pohybu zboží a služeb k lidem, kteří je žádají. Distribuční řetězec plní řadu funkcí: skladovací - vyrovnávání rozdílů mezi nabídkou a poptávkou vznikající v důsledku nerovnoměrnosti v poptávce, vychystávací - kompletace zásilek pro distributory nebo zákazníky, konsolidační - sdružování zásilek pro více zákazníků s cílem dosáhnout lepšího využití vozidel, 8 LAMBERT, D., STOCK, J., ELLRAM, L., Logistika. Praha: Computer Press, 2000. 589 str. ISBN 80-7226-221-1. 9 LAMBERT, D., STOCK, J., ELLRAM, L., Logistika. Praha: Computer Press, 2000. 589 str. ISBN 80-7226-221-1. 13

manipulační - nakládkové, vykládkové a jiné manipulace s distribuovaným zbožím, přepravní - přemístění zboží z místa výroby do místa spotřeby, komunikační - výměna informací potřebných pro uskutečnění distribučního procesu. 10 Přímá distribuce Dodávání výrobků zákazníkovi bez zprostředkovatele přímo výrobcem. Přímá distribuce předpokládá omezený počet zákazníků. Využívá se zejména u nových výrobků. výhody - přímá informovanost a kontrola, rychlé reakce na změny a nižší zásoby hmotných výrobků u jiných článků distribuce. nevýhody - vyšší zásoby hmotných výrobků ve výrobních skladech, řešení většího počtu individuálních zásilek a vyšší přepravní a distribuční náklady. Nepřímá distribuce Realizuje se přes zprostředkovatele. Nepřímá distribuce je vhodná zejména při větším počtu zákazníků, při vysokých požadavcích na servis a při dlouhé tržnosti zboží na trhu. výhody - kratší dodací doba a nižší přepravní náklady. nevýhody - vyšší zásoby v distribuci, nepřímá informovanost výrobce a snížená kontrola. 11 10 SIXTA, Josef a Václav MACHÁČ. Logistika: teorie a praxe. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005. ISBN 80-251-0573-3. 11 SIXTA, Josef a Václav MACHÁČ. Logistika: teorie a praxe. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005. ISBN 80-251-0573-3. 14

1.1.2. Distribuční kanál Kdykoliv výrobce přichází na trh s novým výrobkem nebo když dodávkový řetězec nesplňuje očekávání, je potřeba zabývat se návrhem distribučního kanálu. Přitom je potřeba zvažovat několik faktorů: Prvním faktorem jsou cíle v oblasti pokrytí trhu. Sem patří zkoumání modelu nákupního chování zákazníků či volba typu distribuce (intenzivní, výběrová, výhradní), struktury kanálu a míry kontroly nad ním. Dalším faktorem je charakter výrobku. Sem je možné zařadit jeho hodnotu, technickou složitost, míru akumulace výrobku trhem, možnost substituce výrobku, hmotnost a objem, trvanlivost, stupeň koncentrace trhu a sortiment. Třetím faktorem jsou cíle v oblasti zákaznického servisu, které se orientují na dostupnost produktů, cyklus objednávky a komunikaci. Posledním důležitým faktorem je rentabilita distribučního kanálu. Management musí především odhadnout alternativu náhradních struktur distribučního kanálu. Výkon distribučního kanálu by měl být hodnocen, což je ale poměrně složitá záležitost. Měřítkem by mohla být např. míra uspokojování cílových trhů vyjádřená dostupností výrobků v prodejnách, přiměřeností zákaznického servisu či sílou obchodní značky. 12 1.2. Funkce outsourcingu Když firma rozhoduje o tom, zda a kde v distribučním kanále využít prostředníka, rozhoduje se vlastně do jisté míry o využití outsourcingu. Je to slovo anglického původu, složené ze slov outside (vnější) a source (zdroj), takže znamená využití vnějších zdrojů. V praxi jde o to, že firmy přenesou některé vedlejší činnosti na externí firmy a soustředí se na svou činnost hlavní. Externí poskytovatelé jsou organizačně, právně i ekonomicky samostatné subjekty. Outsourcingem je možné nahradit původně vlastní vytipované činnosti nebo ho uplatnit v případě vzniku nových potřeb. Představuje vlastně rozhodování mezi dvěma strategiemi vyrob nebo nakup (Make or Buy). Outsourcingové firmy přinášejí nové technologie, které by pro samotný podnik mohly být nedostupné, a umožňují jejich sdílení. Firmy získávají služby vysoce 12 HÝBLOVÁ, Petra. Logistika: pro kombinovanou formu studia. Vyd. 1. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2006, 59 s. ISBN 80-719-4914-0. 15

kvalifikovaných odborníků, kteří by jako stálí zaměstnanci znamenali pro organizaci nepřiměřené náklady. Outsourcing jako takový zlepšuje efektivnost využívání finančních zdrojů, prognózování nákladů a jejich snižování. To vede k uvolnění části zdrojů, které je pak možno použít pro jiné účely. K výraznému snižování dochází v oblasti investičních nákladů. Činnost prováděná specializovaným externím poskytovatelem pro větší počet partnerů bývá také obvykle levnější. Dalším výrazným přínosem je značné zjednodušení organizace práce a v neposlední řadě snižování možných rizik, která jsou přenášena na daného poskytovatele. Specialisté se navíc méně často dopouštějí chyb. 13 Shrneme-li výše uvedené, lze říci, že outsourcing je jedním z nástrojů strategického řízení podniku. Umožňuje optimalizovat potřebu podnikových zdrojů a zároveň dává podnikům prostor k orientaci na strategické cíle. Značně je tak zvyšována konkurenceschopnost podniku. K často využívaným službám logistického outsourcingu patří: skladování a balení, celní služby, zajištění celního dluhu, pojištění zboží ve skladu i při přepravě, distribuce zboží, překládka zboží, manipulace s materiálem, přeprava. 13 HÝBLOVÁ, Petra. Logistika: pro kombinovanou formu studia. Vyd. 1. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2006, 59 s. ISBN 80-719-4914-0. 16

Vývoj outsourcingu je možné rozdělit do několika fází, označovaných jako 1PL 5PL. V první fázi si logistické služby kompletně zajišťuje výrobce sám. To se ovšem notně promítá do kvality i efektivnosti jejich provádění. V druhé části, která už představuje počátky outsourcingu, si výrobci najímají externí firmy pro zajišťování některých činností, jako je např. doprava či skladování. Podniky se více soustřeďují na předmět svého podnikání a řízení časově i finančně náročných pro podnik nezbytných procesů svěřují odborníkům. Nejčastěji jsou využívány služby společnosti na úrovni 3PL. Tato úroveň neznamená jen externí provádění jednotlivých logistických výkonů, ale nabídku celého řetězce služeb. Poskytovatelé 3PL přebírají od podniků řízení určitých úseků zásobovacího řetězce. Mezi tyto společnosti patří nejlepší zasílatelé. Poskytování služeb na úrovni 4PL znamená nabídku komplexních služeb analýzy a projektového řešení přes realizaci až po úplné převzetí řízení procesů v dodavatelském řetězci. Snahou je eliminovat veškeré činnosti, které nepřinášejí hodnotu a nejsou tedy pro podnik efektivní. Takovým poskytovatelem v praxi je logistický podnik. Vystupuje vlastně v roli integrátora několika specialistů. Není přitom nutné, aby poskytovatel 4PL vlastnil skladové nebo přepravní kapacity. Může totiž využívat kapacit poskytovatelů 3PL. 5PL doplňuje předchozí fázi o E-business. 14 14 PERNICA, Petr. Logistika pro 21. století: (supply chain management). Vyd. 1. Praha: Radix, 2005, 569 s. ISBN 80-86031-59-4. 17

Obrázek 2: Vývoj logistického outsourcingu Zdroj: PERNICA, Petr. Logistika pro 21. století: (supply chain management). Vyd. 1. Praha: Radix, 2005, 569 s. ISBN 80-86031-59-4. 1.3. Funkce skladu v logistice Základním úkolem skladu je ekonomické sladění rozdílně dimenzovaných toků. Mezi hlavní funkce skladování patří zejména: Vyrovnávací funkce při vzájemně odchylném materiálovém toku a materiálové potřebě z hlediska jejich kvantity nebo ve vztahu k časovému rozložení. Zabezpečovací funkce vyplívající z rizik během výrobního procesu a kolísání potřeb na odbytových trzích a časových posunů dodávek na zásobovacích trzích. Kompletační funkce pro tvorbu sortimentu v obchodě nebo pro tvorbu sortimentních druhů podle potřeb individuálních provozů v průmyslových podnicích, protože materiály na trhu neodpovídají obvykle konkrétním výrobně technickým požadavkům. 18

Spekulační funkce vyplývající z očekávaných cenových zvýšení na zásobovacích a odbytových trzích. Zušlechťovací funkce zaměřená na jakostní změny uskladněných druhů sortimentu (stárnutí, kvašení, zrání, sušení). Hovoří se o tzv. produktivních skladech, protože se jedná o skladování spojené s výrobním procesem. 15 Sklady v distribuci vykonávají i tyto další funkce: vyřizování objednávek, balení, sběr a skladování obalů, řízení informačních toků. 1.3.1. Vyřizování objednávek Podnik přijímá objednávky, zpracovává je a následně vyřizuje. Se zpracováváním objednávek je spojeno: kontrola stavu zásob, platební schopnost zákazníka, fakturace a stav pohledávek. Používáním informačních toků prostřednictvím internetové sítě dochází k významnému urychlování toku jak dat, informací, tak i peněz. 15 SIXTA, Josef a Václav MACHÁČ. Logistika: teorie a praxe. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005. ISBN 80-251-0573-3. 19

Obrázek 3: Systém vyřizování objednávek Zdroj: LAMBERT, Douglas. Logistika. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000, 589 s. ISBN 80-722-6221-1. 1.3.2. Manipulace s materiálem Současné pojetí skladování už neoperuje pouze se zásobami, ale klade také důraz na související informační toky. Pro dosažení konkurenční výhody mimo jiné prostřednictvím skladování je proto nezbytné nasazení počítačových technologií, relevantní informace a v oblasti manipulace s materiálem automatizace. Analýzy ukazují, že právě systémy a zařízení pro manipulaci s materiálem bývají pro podnik jednou z největších kapitálových investic. Manuální nebo automatizovaná zařízení pro manipulaci s materiálem byla v minulosti nosným prvkem pro skladování a na svém významu příliš neztrácejí ani s postupným rozšiřováním automatizace. Poskytují totiž velkou míru pružnosti, např. při kompletaci objednávek, protože využívají nejpružnější manipulační systém - tedy lidi. 16 Můžeme je členit podle funkce na zařízení pro uskladnění a vyzvedávání zboží, pro třídění a přepravu a pro expedici a příjem zboží. 16 LAMBERT, Douglas. Logistika. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2000, 589 s. ISBN 80-722-6221-1. 20

Zařízení pro uskladnění a vyzvedávání: regály, policové systémy - pro malé součástky nebo díly, modulární zásuvkové a skříňové systémy, mechanická zařízení s obsluhou. Kromě pevných systémů existují také systémy pohyblivé. Často vznikne pohyblivý systém z pevného jednoduše připevněním koleček, které umožňují pohyb po vodících kolejnicích. Vyzvedávání zboží je v manuálních systémech prováděno pracovníkem. Přeprava a třídění položek Pro přepravu a třídění zboží se používají motorová nebo bezmotorová zařízení. Jsou to např. vidlicové zvedací vozíky, jeřáby nebo různé ruční vozíky. Ruční třídění položek zahrnuje rozdělování a sdružování položek v návaznosti na konkrétní objednávku. Jde o proces náročný jak na pracovní sílu, tak na čas. Navíc v něm nemůžeme vyloučit, že se pracovník dopustí omylu. Expedice a příjem zboží Expedice zboží znamená především přípravu zboží pro odeslání a naložení zboží do dopravního prostředku. Opět se používají motorová a bezmotorová zařízení a dále pak balící zařízení nebo zařízení typu palety a v neposlední řadě také zařízení pro manipulaci s dopravními prostředky. Automatizované systémy pro manipulaci s materiálem jsou v dnešní době už samozřejmostí všech moderních skladů. 1.3.3. Balení zboží Balení zboží přímo ovlivňuje skladovou efektivnost a výkonnost, protože může zvyšovat úroveň zákaznického servisu, snížit náklady, zlepšit manipulaci i vytíženost skladu. Balení má svůj velký význam nejen pro logistiku, ale také pro marketing. Je totiž nositelem informací pro zákazníka a svým provedením podporuje prodej. Z pohledu 21

logistiky je podstatné, že obal přidává na váze a zabírá dodatečný prostor. Tomu se snaží zabránit některé progresivní typy obalů, jako pěnové obaly, smrštitelné fólie apod. Nezanedbatelný je vliv obalů na životní prostředí. Balení má z hlediska logistiky 6 funkcí: uzavření výrobku (poškození, ztráta, znečištění životního prostředí), ochrana výrobku (před vnějšími vlivy), rozdělení (zmenšení na spotřebitelskou velikost), sjednocení velikostí (sdružení primárních balení), vhodnost pro spotřebitele (snadné rozbalení), komunikace (jednoznačné symboly). Výhody dobře zvoleného obalu: lehčí balení šetří náklady na dopravu, rozměry ovlivňují vytížení skladů, vhodné balení snižuje riziko poškození, ekologické balení snižuje náklady na likvidaci a zlepšuje image, vratné obaly spoří náklady. Obal je prostředek nebo soubor prostředků chránicí materiál před ztrátou a před poškozením, které by během manipulace, přepravy, skladování či prodeje mohl utrpět nebo způsobit. Obal zároveň spoluvytváří manipulační nebo přepravní jednotku, nese důležité informace pro identifikaci jeho obsahu pro odesílatele a příjemce, pro volbu správného způsobu manipulace, přepravy a uložení ve skladech. Svým provedením může napomáhat prodeji a propagovat firmu. Podle toho hovoříme o ochranné, manipulační, informační a prodejní funkci obalů. Obal z pravidla plní několik funkcí současně, v závislosti na tom, o jaký druh obalu se jedná: Spotřebitelský obal slouží pro jeden výrobek, pro sadu výrobků nebo pro malý počet kusů téhož výrobku určených ke konečné spotřebě. Plní funkci ochrannou, která oddělením spotřebitelského obalu od distribučního v maloobchodní prodejně ustupuje 22

do pozadí. Funkce spotřebitelského obalu jsou výrazně diferencovány podle charakteru výrobku (zboží určené k dlouhodobějšímu uchování a postupné spotřebě nebo zboží k okamžité, jednorázové spotřebě apod.). Pod tlakem na ochranu životního prostředí se v rostoucí míře používají racionální zjednodušené obaly z recyklovatelných materiálů. Distribuční obal je vnější, z pravidla skupinový nebo sdružený obal. Představuje mezičlánek vložený mezi spotřebitelské obaly a přepravní obal. Obvykle mívá podobu kartonu nebo podložky kryté smrštitelnou fólií. Dominují funkce ochranná a manipulační, které se uplatňují ve skladech, během přepravy a manipulace až po doplňování zboží v prodejních prostorech maloobchodních prodejen. Informační funkce distribučního obalu je zaměřena na potřeby identifikace zboží v článcích logistických distribučních řetězců, jimiž prochází (hlavně ve skladech velkoobchodu, při rozvozu a v zázemí maloobchodních prodejen). Informace jsou stále častěji kódovány ve formě čárového kódu, přičemž jako nosiče mohou sloužit samolepící štítky (etikety), což umožňuje používat standardní obaly (kartony) a to i opakovaně (vratné obaly). Přepravní obal je vnější obal přizpůsobený přepravě. Během přepravy včetně ložných operací plní funkci ochrannou, při ložných operacích plní i funkci manipulační. Jako vnější obal bývá vystaven déletrvajícímu nebo opakovanému působení mnoha mechanických, povětrnostních vlivů a jeho konstrukce tedy musí být robustnější než u ostatních druhů obalů. Nejčastěji mívá podobu bedny nebo většího kartonu z vlnité lepenky. Přepravní obaly spoluvytvářejí přepravní jednotku zpravidla na bázi palety. V informační funkci přepravních obalů se uplatňují stanovené formy označení odesílatele a příjemce, obsahu, hmotnosti atd. Přepravní obal vystavený očím veřejnosti, může působit i jako propagační médium. 17 17 PERNICA, Petr. Logistika pro 21. století: (supply chain management). Vyd. 1. Praha: Radix, 2005, 569 s. ISBN 80-86031-59-4. 23

2 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU SKLADOVÁNÍ A DISTRIBUCE VYBRANÉ SPOLEČNOSTI Shell Czech Republic a.s. (dále jen Shell) je dceřinou společností Shell Transport and Trading Co. Ltd. z Velké Británie a Royal Dutch Petroleum Co. z Holandska. V České republice působil Shell už v první polovině minulého století. Není tedy divu, že v dubnu roku 1991 obnovila její dceřiná společnost Shell Czech Republic a.s. jako jedna z prvních významných světových petrolejářských společností svoji činnost na území bývalého Československa. Zapsána byla tato společnost 26. dubna 1991 u Městského soudu v Praze. 2.1. Profil společnosti Shell Czech Republic a.s. Sídlo: Antala Staška 2027/79, 140 00 Praha 4 Tel.: 844 135 790 IČ: 15890554 Obrázek 4: Logo společnosti Shell Zdroj: www.shell.cz Za 20 let působnosti společnosti Shell v České republice se mnohé změnilo. Dnes si už nikdo nedovede představit český trh bez 174 čerpacích stanic, velké nabídky automobilových a motocyklových olejů a maziv a dalších chemických výrobků. Tato charakteristika ale není zdaleka vyčerpávající. Firma Shell v České republice pevně zakotvila a snaží se rozvíjet ekonomiku naší republiky i v dalších oblastech. Do privatizace a rozvoje českých rafinérií investovala mateřská firma 57,5 milionů dolarů a další miliony dolarů do provozování zásobovacích systémů českých civilních letišť. Poletíte-li letadlem z pražské Ruzyně, budou to asi na 75% pohonné hmoty Shell. U letů z Brna nebo Ostravy je pravděpodobnost stoprocentní. Další zajímavostí, o které asi jen málokdo ví, je používání produktů firmy Shell v medicinálním a kosmetickém 24