PRAŽSKÝ SVĚT Pavel Scheufler
PRAŽSKÝ SVĚT Pavel Scheufler Autofii souãasn ch fotografií Lubo Stiburek Martin TÛma PRAŽSKÝ SVĚT VYDAVATELSTVÍ
Předmluva Po staletích, kdy byl obraz Prahy zvûãàován tahy lidské ruky, vstoupili do dûjin zobrazování mûsta fotografové. Fotografické publikace o Praze mají vût inou dvû rozdílné podoby. Jednak jsou to publikace zachycující Prahu na star ch fotografiích, jednak knihy fotografií souãasn ch. Na ím zámûrem bylo spojit tyto dva rûzné pfiístupy a pfiedvést je s vûdomím urãité kontinuity a nadãasovosti. Putování Prahou zaãíná na Hradãanech, pokraãuje pfies Malou Stranu a praïské mosty na Staré Mûsto, Josefov a Nové Mûsto, celá kniha konãí Vy ehradem, kter je historick m protipólem PraÏského hradu. V knize se objevují místa známá, ménû známá i jiï neexistující, jejichï zábûry nám umoïàují zachytit genia loci Prahy v celkovém kontextu. Z hlediska ãasového jsou z historick ch snímkû zafiazeny fotografie z let 1850 aï 1939, kdy fotografii bylo 100 let. ZároveÀ jde o letopoãet, kdy na padesát let poãíná v ãesk ch zemích období nesvobody. Ke kaïdé fotografii náleïí text, kter nám pfiibliïuje nejen historické reálie daného místa, ale upozoràuje i na zajímavosti související s jednotlivou fotografií a zpûsobem jejího vytvofiení. âtenáfi tak má moïnost získat kromû pouh ch dûjepisn ch faktû také informace, které pfiibliïují atmosféru, Ïivot a architekturu místa v daném ãasovém období. ZároveÀ se seznamuje s historií fotografie a s rûzn mi fotografick mi postupy. Sledem historick ch a souãasn ch snímkû z jednoho místa je zdûraznûna promûna podoby prostoru. Poãet historick ch snímkû zpravidla závisí na mífie promûn místa, tam, kde se mnoho nezmûnilo, staãí ke srovnání vût inou snímek jedin. Souãasné snímky nutnû nekopírují technicky slepû snímek historick, prostor je zachycen s pfiihlédnutím k fotografick m a umûleck m zámûrûm obou autorû tak, abychom vedle faktografického pohledu dokázali vnímat atmosféru prostoru. ada snímkû je reprodukována poprvé a témûfi v echny jsou poprvé ti tûny barevnû, a to ve svém dobovém tónu odpovídajícím originálním pfiedlohám. V jimeãnost knihy je dána nejen konfrontací pohledû fotografû nûkolika generací, ale i autorsk m zastoupením, neboè nûktefií, ve své dobû v znamní autofii jsou sv mi fotografiemi kniïnû pfiedstaveni vûbec poprvé. Fotografie jiï známé jsme chtûli uvést do nov ch souvislostí. Prostfiednictvím historick ch a souãasn ch fotografií se mûïeme seznámit s místy existujícími, zmûnûn mi i nenávratnû zmizel mi. Souãasné fotografie nám umoïní zafiadit vût inu zajímav ch lokalit a objektû na historick ch snímcích do místního i ãasového kontextu, dûkladnûji poznat jiï zapomenuté a také konfrontovat rûzné pocity a dojmy nûkolika odli n ch epoch. Pavel Scheufler 7
Staré Město Ve stfiedovûku tvofiila Praha komplex ãtyfi mûst se samostatn mi radnicemi a mûstsk m právem. Staré Mûsto bylo pokládáno za matku ãesk ch mûst, bylo kulturním a duchovním stfiediskem celého Království ãeského. Po slouãení historick ch praïsk ch mûst roku 1784 zûstalo nadále Staré Mûsto správním centrem celé Prahy. Zárodkem Starého Mûsta byla patrnû trhová osada poblíï dne ního Rudolfina, kde byl brod a kfiiïovatka obchodních cest s trïi tûm. Pozdûji se trïi tû pfiesunulo do oblasti dne ního Staromûstského námûstí, kde se stfietávaly dûleïité komunikace a kde byla celnice. Kolem trïi tû a cest vznikla koncem 12. a zaãátkem 13. století hustá zástavba s patricijsk mi domy a asi 30 kostely. V letech 1232 34 bylo u tohoto sídli tû zaloïeno tzv. Havelské Mûsto, jeï bylo dal ím trïi tûm, zevnû opevnûn m. KdyÏ roku 1338 získali Staromûst tí právo radnice, vybudovali ji na Staromûstském námûstí, které se tak stalo centrem celého mûsta. Ve 13. století vznikly na Starém Mûstû první klá tery, roku 1348 univerzita. V 15. století uvnifi mûsta sídlili ãe tí králové. Roku 1784 se Staromûstská radnice stala centrem samosprávy spojen ch mûst. S industrializací se mûsto zaãalo prudce mûnit a jeho patricijsk charakter se po polovinû 19. století vytrácel. Poãátkem velk ch zásahû do pûvodní stfiedovûké dispozice byla stavba nábfieïí v letech 1839 41. Po dílãích pfiestavbách domû znamenal velk prûlom do stfiedovûkého pûdorysu mûsta asanaãní zákon z 11. 2. 1893. Asanace, která se uskuteãnila dle vzoru podobn ch akcí jinde v Evropû za úãelem modernizace a ozdravûní mûsta, mûla ãetné zastánce, ale i odpûrce, ktefií poukazovali na ztrátu nenahraditeln ch historick ch hodnot. Asanace zmûnila i hospodáfiské pomûry na Starém Mûstû a v Josefovû, neboè obchodní aktivita se z kdysi nejdûleïitûj ích tepen mûsta pfiesouvala jinam, zejména na modernûj í Nové Mûsto. Byla zbourána také jedna z hlavních ulic stfiedovûkého mûsta Platnéfiská, zmûnil se vzhled hlavních námûstí (Mariánského, Staromûstského), zanikla fiada románsk ch a gotick ch domû, jiné byly od základû pfiestavûny. V razné promûny Staromûstského námûstí, které zvût ily pûvodnû sevfien historick prostor, vyvrcholily zniãením v chodního kfiídla Staromûstské radnice v roce 1945. Uvnitfi i mimo hranice asanaãního pásma vznikly stavby, které zcela jistû zûstanou obohacením mûsta (napfiíklad kubistick dûm U âerné Matky BoÏí v Celetné ulici). Zásadních zmûn doznalo i nábfieïí, které bylo druhdy spí e krajinou s pfiímou návazností k fiece. Novû vzniklé kamenné nábfieïí postupnû zaplnily mnohé administrativní, univerzitní a posléze i hotelové objekty. Zejména v ková dispozice a objem tûchto budov byly pfiedmûtem diskusí o zmûnách panoramatu nejstar ích ãástí mûsta, které by mûlo b t citlivû stfieïen m dûdictvím. 173
Staroměstské náměstí a chrám Panny Marie před Týnem CHRÁM PANNY MARIE PŘED TÝNEM, KOLEM 1885 Podoba chrámu Panny Marie pfied T nem vychází z baziliky zaloïené v polovinû 14. století na místû star ího kostela. 80 metrû vysoké vûïe chrámu jsou v panoramatu Starého Mûsta vïdy dobfie patrné. Mezi vûïemi je pozdnû gotick tít, na nûmï byla umístûna socha Jifiího z Podûbrad a husitsk kalich. Karel Bellmann do zábûru z doby kolem roku 1885 skvûle zakomponoval také Mariánsk sloup. 190
STAROMĚSTSKÉ NÁMĚSTÍ S CHRÁMEM PANNY MARIE PŘED TÝNEM, KOLEM 1912 JiÏ první generace praïsk ch fotografû objevila pûvab pohledu na T nsk chrám s orlojem v popfiedí. Na snímku Rudolfa Brunera-Dvofiáka z doby tûsnû pfied první svûtovou válkou jsou hmoty architektur harmonicky vyváïeny a v e pûsobí jak msi monumentálním dojmem. Pocit mimofiádnosti doplàují parkující automobily, ãekající patrnû na osobnosti z radnice. 191
STAROMĚSTSKÉ NÁMĚSTÍ V ZIMĚ, 1929 V zimû roku 1929, proslulé siln mi mrazy, fotografoval na stejném místû pfied jiïním kfiídlem radnice obdobn m ohniskem jako Bruner-Dvofiák mlad chemik a tehdy jiï doktor technick ch vûd Jan Lauschmann, pfiedstavitel nové fotografické generace. Architektury tvofií jen kulisu, podstatná byla evokace mimofiádné zimy. 192
STAROMĚSTSKÁ RADNICE A CHRÁM PANNY MARIE PŘED TÝNEM PrÛãelí jiïního kfiídla Staromûstské radnice a radniãní vûï fotograf zachytil s pozadím T nského chrámu z Malého námûstí od domu U Minuty. âervenec 2000, ráno 193
Havelská ulice HAVELSKÝ TRH OD UHELNÉHO TRHU, KOLEM 1870 Havelská ulice byla hlavním trïi tûm Starého Mûsta. Na snímku Franti ka Fridricha z doby kolem roku 1870 je v pozadí kostel sv. Havla, kter byl ve stfiedovûku farním chrámem a jádrem tzv. Havelského mûsta, vzniklého plánovitou zástavbou po roce 1230. Fridrich uliãku s trhem opût fotografoval z v ky, aby o ní podal jak si komplexní obraz. I zastínûná fronta domû je prokreslená a vûãi osvícené stranû tonálnû vyrovnaná, název vizitky je Zelen trh - Vete nick trh. 232
TRH V HAVELSKÉ ULICI, KOLEM 1910 Domy v Havelské ulici mají vesmûs ve sklepích románské zdivo, fiada z nich má na jiïní stranû patrné gotické stavební prvky. Architektury si v ak neznám autor z doby kolem roku 1910 vûbec nev ímal, lo mu o realistické zachycení typické situace na trhu. Sv m zpûsobem se jedná o fotografii typû, kterou mûïeme chápat i jako ilustraci k literárním pfiíbûhûm z mizející staré Prahy. 233
ZELENÝ TRH V DEŠTI, 1912 Zcela jin pfiístup k zachycení Havelského trhu zvolil Vladimír Jindfiich Bufka, jedna z nejv znamnûj ích osobností ãeského secesního piktorialismu. Jeho snímek s názvem Zelen trh v de ti, oti tûn roku 1912, mûïe pfiipadat jako fotografick pendant k nûkter m obrazûm Jakuba Schikanedera s jeho zálibou v ãase veãera, mlhy, podzimu. Mezním svûteln m situacím se fotografové aï do vystoupení piktorialistû vyh bali, Bufka naopak de tivé nálady a zamïen den miloval. 234
HAVELSKÉ TRŽIŠTĚ Pohled na trh v Havelské ulici v pfiedvánoãní dobû fotografovan od Uhelného trhu smûrem ke kostelu sv. Havla expozicí 8 sekund. Prosinec 1999, v podveãer 235
PRAŽSKÝ SVĚT Pavel Scheufler Autofii souãasn ch fotografií: Lubo Stiburek a Martin TÛma Odborná recenze: PhDr. Pavel Vlãek Grafick návrh: Pavel Lev, Studio Najbrt Reprodukce originálních podkladû: Katefiina Scheuflerová Sken: Magic Seven Digitální retu fotografií: Ladislav Nagy Osvit a tisk: PB Tisk Pfiíbram Kniha je vyti tûna na papíru Euroart, kter vyrábí firma Modo Paper Celkov poãet fotografií: 434 Vydal PraÏsk Svût (www.iprague.cz) v roce 2000 ISBN 80-238-5731-2