Dávky v mateřství a rodičovství v rámci sociální reformy

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Dávky v mateřství a rodičovství v rámci sociální reformy Bakalářská práce Vedoucí práce: JUDr. Jana Mervartová Barbora Šeligová V Brně, 2008

Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucí mojí bakalářské práce JUDr. Janě Mervartové za její odborné vedení, cenné rady a v neposlední řadě za vstřícný přístup při konzultacích a řešení problémů.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím zdrojů, které uvádím v seznamu na konci práce. V Brně dne 24. května 2008....................................................

4 Abstract Šeligová B., Maternity and Family Benefits Within the Frame of the Social Reform. Bachelor Thesis. Brno, 2008 This bachelor thesis deals with problems of the social benefits provided during maternity and parenthood. The theoretical part contains definitions of the basic terms and the social security benefits. The practical part demonstrates actual examples of calculation of maternity and family benefits together with the procedure of their practical application. The self-contained section is devoted to an economic explanation of the social reform as well as to a comparison of the Czech maternity benefit system and the selected EU countries. Abstrakt Šeligová B., Dávky v mateřství a rodičovství v rámci sociální reformy. Bakalářská práce. Brno, 2008 Tato bakalářská práce se zabývá problematikou sociálních dávek poskytovaných v mateřství a rodičovství. Teoretická část obsahuje vymezení základních pojmů a dávek sociálního zabezpečení. Praktická část uvádí na konkrétním příkladu výpočet výše dávek v mateřství a rodičovství spolu s postupem při uplatňování dávek. Samostatná kapitola je věnována ekonomickému zdůvodnění sociální reformy a srovnání systému dávek s vybranými zeměmi Evropské unie.

OBSAH 5 Obsah 1 Úvod a cíl práce 7 1.1 Úvod.................................... 7 1.2 Cíl..................................... 8 2 Metodika 9 3 Teoretická část 10 3.1 Sociální zabezpečení........................... 10 3.1.1 Pojistné na sociální zabezpečení................. 11 3.1.2 Pojistné na veřejné zdravotní pojištění............. 12 3.1.3 Důležité osobní překážky na straně zaměstnance........ 12 3.2 Nemocenské pojištění........................... 14 3.2.1 Provádění nemocenského pojištění................ 15 3.2.2 Nemocenské............................ 16 3.2.3 Podpora při ošetřování člena rodiny............... 17 3.2.4 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství........ 18 3.2.5 Peněžitá pomoc v mateřství................... 18 3.3 Státní sociální podpora.......................... 19 3.3.1 Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu......... 21 3.3.2 Dávky poskytované bez ohledu na příjmu rodiny........ 22 3.4 Životní minimum............................. 25 3.4.1 Výše životního minima...................... 26 4 Praktická část 27 4.1 Výpočet dávek v rodičovství a mateřství................ 27 4.1.1 Shrnutí příkladu......................... 29 4.2 Postup při uplatňování nároku na dávky................ 32 4.2.1 Peněžitá pomoc v mateřství................... 32 4.2.2 Porodné.............................. 32 4.2.3 Rodičovský příspěvek....................... 33 4.2.4 Přídavek na dítě......................... 33

OBSAH 6 4.3 Ekonomické zdůvodnění sociální reformy................ 35 4.3.1 Mandatorní výdaje........................ 35 4.3.2 Výdaje na dávky nemocenského pojištění............ 36 4.3.3 Výdaje na dávky státní sociální podpory............ 37 4.4 Systémy dávek v mateřství a rodičovství ve vybraných zemích EU.. 41 4.4.1 Sociální politika EU....................... 41 4.4.2 Peněžitá pomoc v mateřství, mateřská dovolená........ 41 4.4.3 Porodné.............................. 42 4.4.4 Rodičovský příspěvek, rodičovská dovolená........... 43 4.4.5 Přídavek na dítě......................... 44 5 Diskuse 45 6 Závěr 47 7 Použité zdroje 49 Přílohy 51 A Žádost o porodné 52 B Žádost o rodičovský příspěvek 54 C Žádost o přídavek na dítě 57

1 ÚVOD A CÍL PRÁCE 7 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Žijeme v době, kdy se ve světě v oblasti sociální politiky mění důrazy, od sociálního zabezpečení se svět posouvá k sociální ochraně, kdy místo péče se stále více zdůrazňují rovné šance, podpora života a práce v přirozeném sociálním prostředí. Mateřství a rodičovství je běžným jevem v životě člověka spojeným se založením rodiny. Ochrana rodiny a rodičovství ve své podstatě znamená ochranu celé společnosti. Rodina jako základní stavební jednotka společnosti a jako prostředí, ze kterého vycházejí noví členové společnosti, je proto zcela klíčovým bodem zájmu. V souvislosti s narozením dítěte dochází v životě jeho rodičů k mnoha změnám, na které reaguje sociální právo. Tyto změny se zejména týkají: změny pracovní schopnosti těhotné ženy a tedy její schopnosti dosavadní výdělečné činnosti, změny možnosti plného pracovního nasazení obou rodičů po porodu dítěte a v souvislosti s péčí o dítě, růstu životních nákladů rodičovského páru a event. potřeba služeb (v souvislosti s narozením dítěte a ranou péčí o ně). Všechny tyto změny, které přímo dopadají na pracovní život a na celkový rodinný rozpočet obou rodičů, jsou dobrým důvodem k tomu, aby rodičovství a mateřství byly hodny sociální ochrany a považovány za sociální událost, na kterou mají systémy, jež upravuje sociální právo, reagovat. Dne 19. září 2007 byl přijat zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, tzv. první etapa reformy veřejných financí, s účinností od 1. 1. 2008. Zákon je rozsáhlým souborem změn, které se týkají daňové oblasti, zdravotnictví a sociální oblasti (dále jen sociální reforma). Tímto zákonem došlo k úpravám dávek státní sociální podpory i dávek nemocenského pojištění. Úpravy se týkají změn výše dávek, nového vymezení oprávněných osob či zániku nároku. Zcela nově je konstruován rodičovský příspěvek, který umožňuje vícerychlostní čerpání dávky dle stanovených podmínek.

1.2 Cíl 8 1.2 Cíl Hlavním cílem je zhodnotit současnou situaci v oblasti dávek poskytovaných v mateřství a rodičovství. S pomocí provedeného rozboru sociálních dávek a dávek nemocenského pojištění po reformě veřejných financí a na základě řešeného příkladu se budu snažit zjistit, zda je výše a doba pobírání dávek v mateřství a rodičovství optimální. V případě nesouhlasu se současným nastavením sociálního systému se pokusím se nastínit možná řešení jeho úpravy. Dále se budu snažit podat ekonomické zdůvodnění sociální reformy, jehož výstupem bude zjištění, zda provedení sociální reformy byl krok nezbytný a jak se promítl do novelizací právních předpisů. Přínosem práce bude také ucelený metodický postup pro uchazeče o příslušné dávky, který poskytne informace nejen o způsobu podávání žádosti o dávku, ale i o dokladech, formulářích a lhůtách rozhodných pro uplatnění nároku. K závěrečnému vyhodnocení dané problematiky poslouží srovnání poskytovaných dávek ve vybraných státech EU.

2 METODIKA 9 2 Metodika Pro napsání práce bylo nezbytné nastudovat zákon č. 117/2005 Sb., o stání sociální podpoře, zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, a další související zákony a předpisy, které se staly východiskem pro moji práci. Osobně jsem navštívila Kontaktní místo státní sociální podpory při Úřadu práce Brno-město, kde mi pracovnice úřadu poskytla doplňující informace a poznatky, které jsou zapracovány v praktické části. Pro získání konkrétních číselných údajů a dat byly z velké části použity internetové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí a Českého statistického úřadu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je čtenář metodou deskripce seznámen se systémem sociálního zabezpečení včetně podrobného rozboru nemocenského pojištění a státní sociální podpory, z nichž se dávky v mateřství a rodičovství vyplácejí. Jako dávky v rodičovství a mateřství jsou v této práci stanoveny peněžitá pomoc v mateřství, porodné, rodičovský příspěvek a přídavek na dítě. Blíže je v této části specifikován zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a vybraná ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen zákoník práce), vztahující se k uvedeným dávkám. Praktická část obsahuje řešení příkladu ke zjištění současné výše dávek pro konkrétní rodinu a postup při uplatňování nároku na tyto dávky. Pro zjednodušení není brána v úvahu inflace a růst výše mezd. K závěrečnému zhodnocení bude také použita metoda komparace s vybranými členskými státy EU: Maďarskem, Německem, Polskem a Rakouskem. Data o sociálních dávkách v uvedených zemích byla získána ze Vzájemného informačního systému o sociální ochraně v členských státech EU (MISSOC). Pro znázornění postupu řešení a výsledků bude v celé práci použito tabulek a grafů.

3 TEORETICKÁ ČÁST 10 3 Teoretická část 3.1 Sociální zabezpečení Právní úpravu obsahuje zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Právo sociálního zabezpečení je souborem právních předpisů upravujících hmotné zabezpečení a služby, jež stát zabezpečuje, reguluje nebo poskytuje občanům, kteří v důsledku sociální události nemohou být výdělečně činnými a jejichž nezadatelná sociální práva zaručená ústavou jsou ohrožena. (Tröster a kol., 2005) Za stěžejní zásadu sociálního zabezpečení bychom mohli označit zásadu sociální solidarity. Ta v nejobecnější míře znamená, že zdroje sociálního zabezpečení jsou tvořeny z plateb vázaných k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu, avšak využívány jsou i pro sociální zajištění těch občanů, kteří je konkrétním časovém okamžiku nevytvořili. Podstata vychází z toho, že člověk je sociální (společenská) bytost, a proto vždy a za všech okolností je svou existencí v jisté míře odkázán i na druhé, je závislý na soužití společnosti jako celku. (Gregorová, Galvas, 2005) Složitost práva sociálního zabezpečení, daná množstvím sociálních událostí, vyžaduje, aby bylo rozčleněno do určitého systému. Sociální zabezpečení zahrnuje: 1. Nemocenské pojištění, tj. zajištění ekonomicky aktivních osob, které jsou dočasně vyřazeny z aktivity pro nemoc, úraz, ošetřování člena rodiny, nebo žen z důvodu těhotenství a péče o dítě. 2. Důchodové pojištění, jež je zaměřeno na osoby, které jsou vyřazeny z ekonomicky aktivního života při dlouhodobé či trvalé ztrátě pracovní schopnosti, ve stáří a při ztrátě živitele. 3. Státní sociální podporu, jež vyjadřuje podíl státu na krytí nákladů na výživu a ostatních základních potřeb rodin s dětmi; je zaměřena na sociálně slabé skupiny obyvatelstva při zvláštních sociálních událostech. 4. Veřejné zdravotní pojištění, jež se zabývá úpravou právních vztahů vznikajících při financování poskytované zdravotní péče. (Janků, 2006)

3.1.1 Pojistné na sociální zabezpečení 11 Sociální zabezpečení provádějí příslušné orgány, kterými jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí, Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) a úřady práce. Veřejné zdravotní pojištění spravuje Ministerstvo zdravotnictví a ve zvláštních systémech sociálního pojištění, tedy v sociálním pojištění ozbrojených složek, působí Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany a Ministerstvo spravedlnosti. 3.1.1 Pojistné na sociální zabezpečení Povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení mají zaměstnavatelé, zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, osoby samostatně výdělečně činné a lidé, kteří se dobrovolně důchodově pojistili. Zaměstnavatelé jsou povinni odvádět i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec. Peníze, které se na pojistném vyberou, jsou příjmem státního rozpočtu. 1 Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje platby na: nemocenské pojištění, důchodové pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, který je určen na hmotné zabezpečení poskytované uchazečům o zaměstnání a další výdaje související se zabezpečováním práva na práci a na správní výdaje úřadů práce. Pro výpočet pojistného u zaměstnanců v pracovním poměru se nejprve stanoví vyměřovací základ všech zaměstnanců organizace účastných nemocenského pojištění. Vyměřovacím základem je u zaměstnance souhrn příjmů za kalendářní měsíc zahrnující všechny jeho příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, které nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, jež zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění. Pojistné se vypočte jako 8 % z vyměřovacího základu. Pak zaměstnavatel sečte tyto základy a vypočte pojistné ve výši 26 % z úhrnu vyměřovacích základů. Nakonec sečte pojistné za sebe a za 1 Dle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

3.1.2 Pojistné na veřejné zdravotní pojištění 12 všechny zaměstnance a celkovou částku odvede na účet příslušné OSSZ. (Česká správa sociálního zabezpečení, 2008) 3.1.2 Pojistné na veřejné zdravotní pojištění Veřejné zdravotní pojištění (zdravotní pojištění) je druh zákonného pojištění, na jehož základě je hrazena zdravotní péče. U zdravotního pojištění platí zásada, že v každém okamžiku musí být za každého pojištěnce někdo plátcem pojistného. Zdravotní pojištění platí zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné a stát za děti, studenty, registrované nezaměstnané a důchodce. Výše pojistného činí dle zákona 13,5 % z vyměřovacího základu za měsíční rozhodné období. Tuto částku, zaokrouhlenou na celé koruny směrem nahoru, odvede zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně. Jedna třetina z takto vypočtené částky se strhne zaměstnanci ze mzdy. Rozdíl mezi celkovou výší pojistného a částkou, která je strhnuta zaměstnanci ze mzdy, tvoří pojistné hrazené zaměstnavatelem. (VYPLATA.CZ, 2008) Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je minimální mzda pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí. Je-li vyměřovací základ zaměstnance nižší, než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen, až na výjimky stanovené zákonem, doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Od 1. ledna 2008 nedochází ke změně nominální výše minimální mzdy pro rok 2008 a zůstává na hodnotě 8 000 Kč. To znamená, že minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanců činí nadále 1 080 Kč. 3.1.3 Důležité osobní překážky na straně zaměstnance Tuto oblast upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, v ustanoveních 191 až 198. Zákon stanoví, že zaměstnavatel omluví nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti, po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu, po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené, po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domác-

3.1.3 Důležité osobní překážky na straně zaměstnance 13 nosti v případech stanovených v zákoně o nemocenském pojištění. Dále se jedná o dobu péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v tomto zákoně nebo z důvodu, kdy se fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, podrobila vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat. Při těchto překážkách v práci zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, neboť je v těchto případech zabezpečen dávkami nemocenského pojištění, popřípadě dávkami státní sociální podpory. Mateřská dovolená V souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 28 týdnů; porodila-li zároveň dvě nebo více dětí, délka činí 37 týdnů. Nástup na mateřskou dovolenou si zaměstnankyně určuje sama, zákon pouze stanoví, že tomu tak zpravidla je od počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku 8. týdne před tímto dnem. V případě, že zaměstnankyně vyčerpá z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů z jiného důvodu než proto, že porod nastal dříve, než určil lékař, poskytne se jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 týdnů, popřípadě 31 týdnů, jde-li o zaměstnankyni, která porodila zároveň dvě nebo více dětí. Jestliže se dítě narodilo mrtvé, přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 14 týdnů. Zákoník práce však stanoví, že mateřská dovolená nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit nebo být přerušena před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu. Rodičovská dovolená Zákon umožňuje, aby v rámci rodičovské dovolené o dítě pečovala buď matka, nebo otec, nebo oba současně. Zaměstnavatel je povinen poskytnout rodičovskou dovolenou matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to kdykoliv na jejich žádost a v rozsahu, o jaký požádají. Rozhodne-li se později zaměstnankyně nebo zaměstnanec, že čerpání rodičovské dovolené ukončí dříve a nastoupí zpět do zaměstnání, je nezbytné, aby se na této změně se zaměstnavatelem dohodli, neboť sám zaměstnanec nemůže jednostranně

3.2 Nemocenské pojištění 14 rozhodovat o zkrácení rodičovské dovolené, o kterou požádal a kterou již čerpá. Společná ustanovení pro mateřskou a rodičovskou dovolenou Právo na mateřskou a rodičovskou dovolenou je rovněž garantováno zaměstnankyni nebo zaměstnanci, kteří převzali dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo kteří převzali do péče dítě, jehož matka zemřela. K přerušení mateřské nebo rodičovské dovolené dochází nástupem do práce po dobu, kdy dítě bylo ze zdravotních důvodů převzato do péče kojeneckého nebo jiného léčebného ústavu. Nevyčerpaná část dovolené se v takovém případě poskytne ode dne opětovného převzetí dítěte zaměstnankyní nebo zaměstnancem do jejich péče. Zákoník práce dále stanoví, že jestliže dítě zemře v průběhu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené, poskytuje se tato dovolená ještě po dobu 2 týdnů ode dne úmrtí dítěte, nejdéle však do dne, kdy by dítě dosáhlo věku 1 roku. (Jakubka a kol., 2007) 3.2 Nemocenské pojištění Základním právním předpisem je zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, v platném znění. Účinnost nového zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, byla odložena na 1. ledna 2009. Až do konce roku 2008 se mělo nadále postupovat podle stejných předpisů o nemocenském pojištění, podle kterých se postupovalo v roce 2007, ale po jejich novelizaci zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů. Avšak podle nálezu Ústavního soudu č. 166/2008 Sb., ze dne 23. 4. 2008, bylo s účinností od 1. 7. 2008 zrušeno ustanovení, ve kterém zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců stanoví, že se nemocenské vyplácí až od čtvrtého dne pracovní neschopnosti. V současné době parlament rozhoduje, v jaké výši bude nemocenské v prvních třech dnech pracovní neschopnosti vypláceno. Nemocenské pojištění zabezpečuje občany v případě dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc, těhotenství nebo mateřství, kdy z těchto důvodů ztratí krátkodobě výdělek. Z nemocenského pojištění lze poskytnout následující peněžité dávky:

3.2.1 Provádění nemocenského pojištění 15 nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny (POČR), vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (VP), peněžitá pomoc v mateřství (PPM). 3.2.1 Provádění nemocenského pojištění V oblasti nemocenského pojištění vykoná působnost jako orgán státní správy Česká správa sociálního zabezpečení a jednotlivé okresní správy sociálního zabezpečení. Zaměstnavatelé se z hlediska nemocenského pojištění dělí na organizace a malé organizace. Organizace Organizací je právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává více než 25 zaměstnanců, anebo sice méně než 25 zaměstnanců, ale evidenci mezd pro něho vede jiná organizace, tj. zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci. Organizace se při svém vzniku přihlašují do osmi dnů u OSSZ do rejstříku organizací a plní následující úkoly: poskytují svým zaměstnancům dávky nemocenského pojištění, jsou povinny vést předepsanou evidenci, jsou povinny zabezpečovat kontrolu vyplácených dávek a jsou povinny vyhlásit, dokdy nejpozději před výplatním termínem mají být předloženy doklady pro poskytnutí dávky, jsou povinny vydat zaměstnanci, jehož zaměstnání skončilo, potvrzení o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky, jejich poskytování a výplatu. Malá organizace Jedná se o právnickou nebo fyzickou osobu, která zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance a má pouze povinnost evidenčního a ohlašovacího charakteru. Malé organizace přihlašují k nemocenskému pojištění jednotlivé zaměstnance u OSSZ na předepsaném tiskopise, a to do osmi dnů ode dne vstupu do zaměstnání. Pojistné pouze vybírají a odvádí na účty příslušné OSSZ.

3.2.2 Nemocenské 16 3.2.2 Nemocenské Nemocenské náleží zaměstnanci, který je podle zvláštního předpisu 2 uznán dočasně neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání, trvá-li pracovní neschopnost déle než 3 kalendářní dny. Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny od čtvrtého dne pracovní neschopnosti do skončení pracovní neschopnosti nebo do uznání invalidity nebo částečné invalidity, nejdéle po dobu jednoho roku od počátku pracovní neschopnosti (dále jen podpůrčí doba). Zaměstnanec má nárok na nemocenské: 1. Ve dni, od něhož byl uznán práce neschopným, je účasten nemocenského pojištění nebo mu v tento den trvá ještě ochranná lhůta nebo v němž by ještě pobíral PPM nebo POČR; tyto podmínky musí být tedy splněny k prvnímu dni trvání pracovní neschopnosti, i když se za tento den nemocenské neposkytuje. 2. V době pracovní neschopnosti nepracuje v tom zaměstnání, z něhož mu bylo nemocenské přiznáno. 3. Pokud nemá vyčerpanou podpůrčí dobu. 4. Pokud si nepřivodil pracovní neschopnost v některém z případů uvedených v 24 zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců, které vylučují nárok na nemocenské. 3 Postup výpočtu nemocenského a dávek od něj odvozených Nemocenské se stanoví z denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ (DVZ) se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se nezahrnují kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které mu nenáleží náhrada příjmu, včetně dnů, za které mu bylo poskytováno nemocenské, POČR a PPM. 2 Dle 2 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 31/1993 Sb., o posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení. 3 Jedná se o vznik pracovní neschopnosti v úmyslu vylákat nemocenské, zaviněnou účastí ve rvačce, jako bezprostřední následek opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo při spáchání úmyslného trestného činu, za nějž zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice přesahuje jeden rok.

3.2.3 Podpora při ošetřování člena rodiny 17 Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje DVZ, je zpravidla předchozích 12 kalendářních měsíců před měsícem, v němž vznikla pracovní neschopnost. Nastoupil-li zaměstnanec v průběhu předchozích dvanácti měsíců před vznikem pracovní neschopnosti do zaměstnání, je rozhodným obdobím doba od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází vzniku pracovní neschopnosti. Výše nemocenského za kalendářní den je uvedena v tabulce č. 1. Tab. 1: Výše nemocenského za kalendářní den Počet dní Výše dávky 1. 3. den 0 % z DVZ 4. 30. den 60 % z DVZ 31 60. den 66 % z DVZ od 61. dne 72 % z DVZ Redukční hranice Pro redukci jsou stanoveny dvě redukční hranice, jejichž výše od 1. 1. 2007 činí: I. redukční hranice 550 Kč a II. redukční hranice 790 Kč. Vypočtený denní vyměřovací základ podléhá redukci v případě, že jeho výše přesáhne stanovenou hranici. Částka DVZ se upraví pro výpočet: Nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny tak, že z částky do 550 Kč se počítá 90 %, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60 % a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží. Vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství a peněžité pomoci v mateřství tak, že částka do 550 Kč se počítá v plné výši, z částky nad 550 Kč se počítá 60 % a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží. 3.2.3 Podpora při ošetřování člena rodiny Náleží zaměstnanci (ženě nebo muži), který nemůže pracovat, poněvadž musí ošetřovat nemocné dítě mladší než 10 let, nebo pečovat o dítě mladší než 10 let v případě, kdy dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo škola, do které chodí, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů. Dále když dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči dětského výchovného zařízení nebo docházet do školy.

3.2.4 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství 18 Důvodem pro poskytnutí POČR je i případ kdy osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, nebo jí byla nařízena karanténa (karanténní opatření), a proto nemůže o dítě pečovat, nebo ošetřovat jiného nemocného člena rodiny, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje nezbytně ošetřování jinou osobou. Podmínkou nároku je, že ošetřující a ošetřovaný žijí spolu v domácnosti, tzn. že osoby společně uhrazují výdaje na domácnost, anebo se na jejich čerpání podílejí, a že toto soužití má být trvalé. Společná domácnost se nevyžaduje při ošetřování dítěte ve věku do deseti let jeho rodičem. Podpora při ošetřování člena rodiny náleží od prvního dne potřeby ošetřování, pokud v něm zaměstnanec nepracoval. Podpora se poskytuje nejvýše po dobu prvních 9 dnů, pokud potřeba ošetřování v nich trvá. U osamělých zaměstnanců náleží tato dávka až po dobu prvních 16 kalendářních dnů potřeby ošetřování, pokud mají v trvalé péči alespoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky. Dávka se stanoví stejným způsobem jako nemocenské. Výše podpory za kalendářní den činí 69 % DVZ. 3.2.4 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Zaměstnavatel je povinen převést na jinou práci ženu, u níž by na základě lékařského posudku mohl výkon dosavadní práce zhoršit její zdravotní stav nebo ohrozit zdraví jejího dítěte. Vyrovnávací příspěvek se stanoví jako rozdíl denního vyměřovacího základu ke dni jejího převedení na jinou práci a průměru jejích započitatelných příjmů připadajícího na jeden kalendářní den po tomto převedení. Vyrovnávací příspěvek se poskytuje v těhotenství nejdéle do nástupu mateřské dovolené a po ukončení mateřské dovolené nejdéle do konce devátého měsíce po porodu. 3.2.5 Peněžitá pomoc v mateřství Účelem této dávky nemocenského pojištění je zabezpečit zaměstnankyni v době, kdy nemůže pracovat pro pokročilé těhotenství a po dobu po porodu v souvislosti s péčí o narozené dítě, tedy po dobu mateřské dovolené. Zaměstnankyni náleží PPM při splnění těchto podmínek:

3.3 Státní sociální podpora 19 Porodila (při potratu PPM nenáleží). Za porod se považuje takové ukončení těhotenství, při kterém je do matriky narozených zapsáno narozené dítě. Je účastna nemocenského pojištění, nebo jí trvá ochranná lhůta z dřívějšího zaměstnání ještě počátkem šestého týdne před očekávaným nebo skutečným dnem porodu, anebo pobírá nemocenské z dřívějšího zaměstnání. V posledních dvou letech před porodem byla účastna nemocenského pojištění alespoň po dobu 270 dnů. Nevykonává činnost v tom zaměstnání, z něhož pobírá PPM. Za kalendářní den, v němž žena pracovala i po část dne, PPM nenáleží. Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje po dobu 28 týdnů mateřské dovolené, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto datem. Pokud zaměstnankyně porodila zároveň dvě nebo více dětí, doba poskytování činí 37 týdnů, pokud se dále stará alespoň o dvě z novorozených dětí. Nárok na dávku má i svobodný, ovdovělý nebo rozvedený muž, který nežije s družkou, jestliže pečuje o dítě na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo o dítě, jehož matka zemřela. PPM se v tomto případě poskytuje 22 týdnů ode dne převzetí dítěte. Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí v obou případech 69 % DVZ. (Ženíšková, 2008) 3.3 Státní sociální podpora Státní sociální podpora je upravena zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění, a úzce navazuje na celou řadu dalších právních úprav, zejména na úpravu daní z příjmů, studia na středních a vysokých školách apod. Jedná se o ucelený systém sociálních dávek určených především pro rodiny s nezaopatřenými dětmi, jimiž se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatních základních osobních potřeb dětí a rodin. Vzhledem k tomu, že se jedná o státní sociální systém, hradí náklady na státní sociální podporu v celém rozsahu stát. To znamená, že stát hradí náklady nejen na dávky státní sociální podpory samotné, ale i náklady vznikající v souvislosti s řízením o tyto dávky. (Břeská, Burdová, 2007)

3.3 Státní sociální podpora 20 Systém státní sociální podpory je adresný, což se projevuje tím, že některé z dávek jsou vázány na výši příjmu v rodině a převážná většina nároků na dávky a výše dávek se váže na životní minimum a částky jej tvořící. Dávky státní sociální podpory můžeme tedy rozdělit na dávky poskytované 1. v závislosti na výši příjmu: přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení. 2. bez ohledu na výši příjmu: rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné, pohřebné. Nárok na dávky státní sociální podpory může vzniknout jen fyzické osobě, pokud tato osoba a osoby s ní společně posuzované jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu. Za trvalý pobyt se považuje též pobyt cizince na území České republiky hlášeného k pobytu podle zvláštních právních předpisů upravujících pobyt cizinců na území ČR. Podmínka trvalého pobytu není vyžadována u nezletilých dětí, které jsou na území ČR svěřeny do péče nahrazující péči rodičů nebo ústavní péče. (Tröster a kol., 2005) Rodinu chápe systém státní sociální podpory jako soužití rodičů a osob nahrazující péči rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti. Za nezaopatřené dítě se vždy považuje dítě do skončení povinné školní docházky. Poté nejdéle do věku 26 let za podmínek stanovených zákonem o státní sociální podpoře, tj. jestliže: se soustavně připravuje na budoucí povolání, se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Příjmy rozhodné pro nárok na dávky státní sociální podpory zahrnují především příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné

3.3.1 Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu 21 činnosti a dále dávky nemocenského a důchodového zabezpečení a podporu v nezaměstnanosti vč. obdobných příjmů z ciziny. Do rozhodného příjmu se započítávají čisté příjmy, tzn. že se příjmy snižují o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů. 3.3.1 Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu Přídavek na dítě Přídavek na dítě je základní, dlouhodobou dávkou, poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, které žije v rodině, jejíž rozhodný příjem je nižší než 2,4 násobek částky životního minima rodiny. Pro nárok na dávku se posuzuje příjem za předchozí kalendářní rok, za příjem se považuje i rodičovský příspěvek. Přídavky jsou vypláceny pevné výši, která je diferencovaná podle věku dítěte: Tab. 2: Výše přídavku na dítě za kalendářní měsíc Věk nezaopatřeného dítěte Výše přídavku na dítě (v Kč) do 6 let 500 6 15 let 610 15 26 let 700 Sociální příplatek Cílem dávky je pomáhat rodinám s nízkými příjmy krýt náklady spojené se zabezpečováním potřeb jejich dětí. Nárok na sociální příplatek je vázán na péči o nezaopatřené dítě a na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v předchozím kalendářním čtvrtletí musí být nižší než dvojnásobek životního minima rodiny. Od 1. ledna 2008 se do příjmu nezapočítává výživné, které v rozhodném období platila osoba dítěti, se kterým je pro účely stanovení rozhodného příjmu osobou společně posuzovanou. Se zvyšujícím se příjmem rodiny se příplatek postupně snižuje. (Kudlová, 2008) Sociální příplatek se zvyšuje v případech, kdy dítě je dlouhodobě těžce zdravotně postižené, dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné, zohledněny jsou také zdravotní postižení nebo osamělost rodiče. Vyšší sociální příplatek

3.3.2 Dávky poskytované bez ohledu na příjmu rodiny 22 se poskytuje i rodinám, kde se narodilo více dětí současně, a to v době do tří let jejich věku, a rodinám, kde dítě studuje na střední škole v denní formě studia nebo na vysoké škole v prezenční formě studia. Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Nárok na tento příspěvek má každý vlastník nebo nájemce bytu, jestliže jeho náklady na bydlení 4 přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35. Současně musí platit, že součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (v Praze 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení, která je stanovena v zákoně č. 117/2005 Sb., o státní sociální podpoře. (Kudlová, 2008) Platí, že vlastník nebo nájemce musí být v bytě nahlášen k trvalému pobytu a dávka se poskytuje bez zřetele na to, v jakém bytě příslušná osoba bydlí (obecní, družstevní, v osobním vlastnictví, ve vlastním domě). Nárok na dávku je podmíněn tím, že v rozhodném období bylo řádně uhrazeno nájemné a zaplacena úhrada za další služby spojené s užíváním bytu; u vlastníka bytu nebo domu musí být zaplacena daň z nemovitostí za předchozí kalendářní rok. Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí. 3.3.2 Dávky poskytované bez ohledu na příjmu rodiny Rodičovský příspěvek Tento příspěvek má umožnit rodiči, aby se věnoval péči o dítě osobně a celodenně, tedy zpravidla namísto zaměstnání. Jedná se o dávku, která časově navazuje na PPM. Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, jestliže po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině. Rodič si může zvolit čerpání rodičovského příspěvku po dobu do dvou, tří nebo čtyř let dítěte. Volbou doby čerpání si rodič zároveň volí i k ní příslušnou výši příspěvku, a to: 4 Náklady na bydlení tvoří u nájemních bytů nájemné a náklady za plnění poskytované v souvislosti s užíváním bytu, u družstevních a bytů vlastníků srovnatelné náklady, vyčíslené v zákoně o státní sociální podpoře. U všech bytů se započítávají náklady za energie, vodné a stočné, odpady, vytápění.

3.3.2 Dávky poskytované bez ohledu na příjmu rodiny 23 Rychlejší čerpání rodičovského příspěvku, které náleží po peněžité pomoci v mateřství, nebo peněžité pomoci poskytované mužům ve zvýšené výměře 11 400 Kč do 24 měsíců věku dítěte; o tuto formu čerpání však může požádat pouze rodič, který má nárok na PPM ve výši alespoň 380 Kč za kalendářní den. Klasické čerpání rodičovského příspěvku, jež se vyplácí po PPM v základní výměře 7 600 Kč do 36 měsíců věku dítěte; o tuto formu čerpání může požádat pouze rodič, který má nárok na PPM nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem. Pomalejší čerpání rodičovského příspěvku, které náleží po PPM nebo od narození dítěte (nevznikl-li nárok na PPM) v základní výměře 7 600 Kč do 21 měsíců věku dítěte a dále ve snížené výměře 3 800 Kč do 48 měsíců věku dítěte. (MPSV.CZ, 2008) O vybranou dobu a výši čerpání rodičovského příspěvku musí rodič písemně požádat příslušný úřad státní sociální podpory na předepsaném formuláři. Pokud rodič nepožádá o rychlejší či klasické čerpání rodičovského příspěvku, je mu po 21. měsíci věku dítěte vyplácen rodičovský příspěvek v režimu pomalejšího čerpání, tzn. ve snížené výměře. U zdravotně postižených dětí má rodič nárok nejdříve ode dne posouzení dítěte jako dítěte dlouhodobě zdravotně postiženého nebo dlouhodobě těžce zdravotně postiženého nebo po skončení čerpání rodičovského příspěvku ve zvýšené výměře na rodičovský příspěvek v základní výměře 7 600 Kč do 7 let věku dítěte, a to bez ohledu na to, jakou možnost čerpání rodičovského příspěvku zvolil před posouzením zdravotního stavu dítěte. Dávky pěstounské péče Pěstounská péče je formou náhradní rodinné výchovy. Soud svěřuje dítě pěstounovi do péče na jeho žádost v případech, kdy se o něj vlastní rodiče nemohou nebo nechtějí starat. Dávky pěstounské péče jsou čtyři a jsou určeny ke krytí nákladů svěřených dětí, na odměnu pěstouna a další náklady spojené s touto péčí. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte představuje nárok dítěte svěřeného do pěstounské péče. Příspěvek se poskytuje do dosažení zletilosti dítěte nebo nejdéle do

3.3.2 Dávky poskytované bez ohledu na příjmu rodiny 24 26 let, jestliže jde o nezaopatřené dítě, které žije ve společné domácnosti s osobou, která byla do dosažení zletilosti jeho pěstounem. Odměna pěstouna slouží osobě pečující o cizí dítě v pěstounské péči. Výše odměny činí součin životního minima jednotlivce a koeficientu 1.0 za každé svěřené dítě, tj. 3 126 Kč měsíčně za jedno dítě. Dalšími dávkami pěstounské péče je příspěvek při převzetí dítěte, jehož účelem je přispět na nákup potřebných věcí pro dítě přicházející do náhradní rodinné péče, a příspěvek na zakoupení motorového vozidla. Ten náleží pěstounovi, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti. Podmínkou nároku dále je, že vozidlo nesmí pěstoun používat pro výdělečnou činnost. Příspěvek je poskytován ve výši 70 % pořizovací ceny vozidla, resp. ceny opravy vozidla, nejvýše však 100 000 Kč. Porodné Porodné je jednorázovou dávkou a nárok na ni vzniká dnem porodu. Nárok má žena, která porodila dítě. Eventuálně má nárok otec dítěte, pokud matka dítěte zemřela a porodné nebylo vyplaceno jí nebo jiné osobě. Porodné lze na jedno a totéž dítě vyplatit i dvakrát, jestliže dítě bylo předáno do jednoho roku jeho věku do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Nárok má v tomto případě osvojitel, resp. jiná příslušná osoba, která převzala péči o dítě. Na dávku vznikne nárok, jen jednalo-li se o porod dítěte, nikoli o potrat. Při posouzení, jestli šlo o porod nebo potrat, je třeba vycházet ze zdravotnické dokumentace. Pro nárok na porodné však není rozhodné, jestli se dítě narodilo živé nebo mrtvé. V případě mrtvě narozeného dítěte se skutečnost, že došlo k porodu, dokládá potvrzením matriky, které není rodným listem. Podmínkou nároku na porodné není péče o dítě. Obdobně se nezkoumá, na jaký účel byla dávka použita, ačkoli je jedním z důvodu existence této dávky úmysl přispět rodiči na nákup věcí potřebných pro dítě. Porodné se tedy poskytne například i ženě, která o dítě po porodu ani nezačala pečovat a dala souhlas k jeho osvojení. Pro děti narozené od 1. ledna 2008 je porodné stanoveno pevnou částkou v jednotné výši 13 000 Kč na každé narozené dítě. (Břeská, Burdová, 2007)

3.4 Životní minimum 25 Pohřebné Touto jednorázovou dávkou se přispívá na náklady spojené s vypravením pohřbu. Pohřebné náleží osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Pohřebné je stanoveno pevnou částkou ve výši 5 000 Kč. (Kudlová, 2008) Pokud fyzická osoba vypraví současně více pohřbů nebo pohřeb společný, náleží jí pohřebné za pohřbení každé z osob. Jestliže splňuje podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží tato dávka pouze jedné z nich, a to osobě, která uplatní nárok na dávku jako první. 3.4 Životní minimum Životní minimum je upraveno zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, v platném znění. Základním stavebním kamenem pro určení výše dávek i pro učení hranice příjmů rodiny pro vznik nároku na dávky SSP je životní minimum jako společensky uznaná minimální hranice příjmu. V případě, že příjem občana nebo rodiny je nižší, než tato hranice, ocitá se člověk ve stavu hmotné nouze. (Krebs, Průša, 2002) Jako společně posuzované osoby jsou z hlediska životního minima posuzováni: 1. rodiče a nezletilé nezaopatřené děti, 2. manželé, 3. rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami, 4. jiné osoby společně užívající byt, pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby. Společně posuzovanými osobami jsou i osoby, které se přechodně, z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních (včetně dobrovolnické služby), zdržují mimo byt. Osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se v kalendářním měsíci nepovažuje za osobu společně posuzovanou, pokud tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc; to neplatí, jde-li o společně

3.4.1 Výše životního minima 26 posuzování matek s dětmi, které mají ve své osobní péči v době výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody. Do započitatelných příjmů se zahrnují všechny čisté peněžní příjmy jednotlivce nebo společně posuzovaných osob (z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a ostatní sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživné atd.). Výjimku tvoří například příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení a jednorázové sociální dávky, daňové bonusy, sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem, stipendia nebo přijaté náhrady škody. Životní minimum je zvyšováno nařízením vlády, kdy se při zvyšování částek zachovává jejich reálná úroveň. Vláda je zmocněna zvyšovat částky životního minima vždy od 1. ledna, pokud nárůst nákladů na výživu a na ostatní osobní potřeby přesáhne ve stanoveném rozhodném období 5 %. Částky může vláda za mimořádných okolností zvýšit také mimo termín pravidelné valorizace. (Kudlová, 2008) 3.4.1 Výše životního minima Částka životního minima jednotlivce činí měsíčně 3 126 Kč. Pokud je osoba posuzována společně s jinými osobami, jsou částky životního minima odstupňovány podle pořadí osob uvedeného v tabulce č. 3. Tab. 3: Výše životního minima podle pořadí osob v domácnosti Pořadí osob Částka za měsíc (v Kč) První dospělá osoba v domácnosti 2 880 Druhá a další dospělá osoba v domácnosti 2 600 Nezaopatřené dítě do 6 let 1 600 Nezaopatřené dítě od 6 do 15 let 1 960 Nezaopatřené dítě od 15 do 26 let 2 250

4 PRAKTICKÁ ČÁST 27 4 Praktická část 4.1 Výpočet dávek v rodičovství a mateřství Komplexní příklad Žena ve věku 25 let byla zaměstnána v hlavním pracovním poměru od 24. 1. 2006. Zaměstnavatel sídlí v Brně-městě na ulici Veveří a počet zaměstnanců ve firmě je 22. Žena žije s manželem v Brně v městské části Židenice, ulice Balbínova. V červnu 2007 otěhotněla a šest týdnů před plánovaným porodem, tedy 17. 1. 2008, nastoupila na mateřskou dovolenou. Dne 28. 2. 2008 porodila své první živě narozené dítě. Celkový vyměřovací základ ženy za poslední kalendářní rok činil ke dni nástupu na mateřskou dovolenou 90 500 Kč. V rozhodném období jednoho roku (tj. 365 kalendářních dnů) čerpala zaměstnankyně 14 dnů neplacené dovolené, 6 dní jí bylo poskytováno nemocenské a 2 dny měla omluveny z důvodu návštěvy lékaře. Ženin průměrný příjem ke dni odchodu na mateřskou dovolenou činil 8 100 Kč. Mužův průměrný plat byl 8 500 Kč a během pobírání dávek v mateřství a rodičovství se nezměnil. Po skončení mateřské dovolené v délce 22 týdnů ode dne porodu, 1. 8. 2008, nastoupila žena na rodičovskou dovolenou a zvolila klasické čerpání rodičovského příspěvku po dobu 3 let. O dítě žena pečuje osobně všechny dny v měsíci. Po dohodě se manželský pár rozhodl, že bude-li mít rodina nárok na příspěvek na dítě, uplatní ho muž. Muž ani žena nevlastní certifikát pro elektronický podpis. Peněžitá pomoc v mateřství Všechny podmínky nároku jsou splněny, žena porodila, více jak 270 dní před porodem byla účastna nemocenského pojištění a účast stále trvá. PPM je poskytována ke dni nástupu na mateřskou dovolenou. Dávka je vyplácena po celou dobu mateřské dovolené od 17. 1. 2008 do 1. 8. 2008, což činí 196 dnů. Výpočet výše peněžité pomoci v mateřství dokládá tabulka č. 4.

4.1 Výpočet dávek v rodičovství a mateřství 28 Tab. 4: Výpočet peněžité pomoci v mateřství a její celková výše Operace Výpočet Celkem (v Kč) DVZ 90 500/(365 14 6 2) 263,848 Výše dávky za den 0,69 263,848 183 PPM celkem 183 196 35 868 Z tabulky vyplývá, že pro výpočet není třeba užít redukčních hranic, protože DVZ ženy nepřesáhl 550 Kč. Za dobu trvání mateřské dovolené obdrží žena PPM v celkové výši 35 868 Kč, což představuje zhruba 5 124 Kč na měsíc. Už ze samotné konstrukce této dávky, jako stanoveného procenta z DVZ, vyplývá, že příjmy ženy po dobu pobírání PPM nebudou dosahovat výše jejího průměrného měsíčního výdělku. Porodné Žena porodila, vznikl jí nárok na porodné ke dni porodu v pevné výši 13 000 Kč. Rodičovský příspěvek Podmínka nároku na rodičovský příspěvek po celý kalendářní je splněna tím, že žena o dítě celodenně řádně pečuje, rodičovský příspěvek přísluší ženě po skončení PPM od srpna 2008. Protože žena zvolila klasickou formu čerpání, náleží jí příspěvek ve výši 7 600 Kč za měsíc. Dávka je vyplácena do věku tří let dítěte, tedy do konce února roku 2011. Celkově žena za 31 měsíců poskytování dávky obdrží 235 600 Kč. Přídavek na dítě Při narození dítěte se zkoumá rozhodný příjem rodiny, který se zjišťuje za rozhodné období od října 2006 do září 2007. Postup posouzení výpočtu je uveden v následující tabulce s tím, že výše přídavku na dítě je za kalendářní měsíc.

4.1.1 Shrnutí příkladu 29 Tab. 5: Posouzení nároku a výše přídavku na dítě Operace Výpočet Celkem (v Kč) Rozhodný příjem rodiny 8 500 + 8 100 16 600 Životní minimum rodiny 2 880 + 2 600 + 1 600 7 080 2,4 násobek ŽM rodiny 2,4 7 080 16 992 Posouzení nároku: rozhodný příjem rodiny < 2,4 násobek ŽM rodiny Celková výše za 36 měsíců rodičovské dovolené dítě má nárok 500 36 500 18 000 Jelikož se do započitatelných příjmů počítá i rodičovský příspěvek, v září 2008 a každé následující září do roku 2011, kdy bude muž podávat žádost o přídavek na dítě, uvede od srpna 2008 do konce února 2011 jako ženin příjem z rodičovského příspěvku částku 7 600 Kč za měsíc. Jedná o částku nižší než ženin průměrný plat, příjmy rodiny se tedy sníží a přídavek na dítě bude náležet po celou dobu rodičovské dovolené. Po dobu pobírání rodičovského příspěvku rodina obdrží za 36 měsíců celkem 18 000 Kč. Jestli bude přídavek rodině náležet i po jejím skončení, bude záležet na konkrétní finanční situaci rodiny. Pokud bude rodina splňovat podmínky nároku, bude přídavek poskytován do 18 let věku dítěte, v případě jeho studia do 26 let věku. 4.1.1 Shrnutí příkladu V tabulce č. 6 jsou shrnuty všechny příjmy ženy po dobu její mateřské a rodičovské dovolené plynoucí ze systému sociálních dávek. Do těchto příjmů je započítán i přídavek na dítě i přesto, že jej nárokoval muž, protože dávka je určena na krytí nákladů spojených s výchovou a výživou nezaopatřeného dítěte.

4.1.1 Shrnutí příkladu 30 Tab. 6: Příjmy ze sociálních dávek po dobu mateřské a rodičovské dovolené Položka Výše dávky (v Kč) Peněžitá pomoc v mateřství 35 868 Porodné 13 000 Rodičovský příspěvek 235 600 Přídavek na dítě 18 000 Příjmy celkem 302 468 Aby celkové příjmy ze sociálních dávek byly dány do kontextu, budou porovnány s částkou, která by ženě plynula z jejího zaměstnání. Při průměrném platu 8 100 Kč za měsíc (30 dnů) připadá na jeden den 270 Kč. Délka mateřské dovolené = 28 týdnů = 196 dnů Délka rodičovské dovolené = 31 měsíců = 930 dnů Délka pobírání celkem = 196 + 930 = 1 126 dnů Předpokládaná výše příjmů ze zaměstnání = 1 126 270 = 304 020 Kč Pro zadání příkladu byla vybrána modelová situace, ve které se příjmy ze zaměstnání obou manželů pohybovaly mírně nad minimální mzdou, která v roce 2008 představuje 8 000 Kč za měsíc. Proto bylo důležité zjištění, zda i po dočasném odchodu ženy ze zaměstnání kvůli mateřství zůstane životní úroveň rodičů zachována nebo se v důsledku ztráty příjmu ze zaměstnání sníží. Z výsledků výpočtů vyplynulo, že příjmy, které žena obdrží ze systému státních sociálních dávek, budou na srovnatelné úrovni jako předpokládané příjmy ze zaměstnání. To, že výše peněžité pomoci v mateřství nemůže dosahovat výše průměrného výdělku je v tomto případě kompenzováno poskytnutím porodného, které rozdíl téměř srovnává. Výše rodičovského příspěvku na měsíc je o 500 Kč nižší než ženin průměrný plat, avšak tato částka je dítěti poskytnuta prostřednictvím přídavku na dítě, jehož podmínky nároku rodina splňuje. Dle dokumentu Analýza dopadů reformy veřejných financí stran ODS- KDU/ČSL-SZ (ČMKOS, 2007) přinese rodinám s nízkou či podprůměrnou mzdou při klasické variantě pobírání rodičovského příspěvku zvýšení daňového zvýhodnění na děti a slevy na poplatníka jisté úspory, ovšem na reformě při srovnání s rokem

4.1.1 Shrnutí příkladu 31 2007 vydělají pouze několik desítek korun. Výhodou zůstává, že tyto rodiny budou i nadále pobírat přídavek na dítě. V praktickém příkladu byla rozebrána rodina s podprůměrnými příjmy. Jak to ale vypadá u rodin s jedním dítětem s průměrnými či velmi vysokými příjmy? Podle zmiňovaného dokumentu důsledky reformy veřejných financí nejméně dopadnou na rodiny s nadprůměrnými příjmy. Zatímco rodiny s průměrnými příjmy si ve srovnání s rokem 2007 přilepší při klasické formě pobírání rodičovského příspěvku řádově o několik stovek korun měsíčně, rodiny s příjmy nad 150 000 Kč za měsíc na reformě vydělají až několik tisíc korun díky daňové reformě.

4.2 Postup při uplatňování nároku na dávky 32 4.2 Postup při uplatňování nároku na dávky 4.2.1 Peněžitá pomoc v mateřství Nárok na tuto dávku uplatňuje žena v době trvání těhotenství prostřednictvím podání Žádosti o peněžitou pomoc v mateřství, kterou jí vydá a potvrdí ošetřující lékař, u něhož je v péči. Protože jde o dávku nemocenského pojištění, žena podává žádost u svého zaměstnavatele. Jde o malou organizaci do 25 zaměstnanců, zaměstnavatel proto musí o dávku zažádat u příslušné Městské správy sociálního zabezpečení Brno se sídlem na Veveří 5, a předložit všechny doklady od lékaře. Zákon o nemocenském pojištění nestanoví lhůtu k uplatnění nároku na dávku. Podle tohoto zákona se nárok na dávku promlčuje, nebyl-li uplatněn do 3 let ode dne, za který náleží. Byl-li nárok uplatněn, promlčuje se do 3 let ode dne přiznání dávky. Ve sporu o nároku na dávku nebo její výši, o jejím snížení nebo odnětí, o zastavení její výplaty, rozhoduje podle sídla zaměstnavatele příslušná okresní správa sociálního zabezpečení. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení. Odvolání se podává prostřednictvím OSSZ, která rozhodnutí vydala, a rozhoduje o něm ČSSZ. 4.2.2 Porodné Žádost o porodné podává žena na předepsaném formuláři na příslušný úřad podle místa trvalého bydliště. V našem případě se jedná o Úřad práce Brno-město Kontaktní místo státní sociální podpory Brno-Gajdošova. Protože žena nevlastní certifikát pro elektronický podpis, musí použít originální tiskopis nebo formulář z internetových stránek. Na úřadě žena musí předložit žádost o porodné, průkaz totožnosti a rodný list dítěte. Její žádost musí být vyřízena do 30 dnů od podání a zároveň nárok na dávku může být uplatněn 1 rok zpětně od narození dítěte. Porodné se vyplácí v jedné splátce, kterou žena obdrží nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce ode dne rozhodnutí o přiznání dávky. Proti rozhodnutí o zamítnutí nebo odejmutí dávky lze podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému úřadu Jihomoravského kraje prostřednictvím úřadu, který rozhodl.

4.2.3 Rodičovský příspěvek 33 Proti oznámení lze podat písemně námitky do 30 dnů od výplaty dávky na úřad, který rozhodl. 4.2.3 Rodičovský příspěvek Oprávněnou osobou je v tomto případě žena, která na příslušném úřadě v Brněměstě podá písemnou žádost o rodičovský příspěvek. Pro klasickou formu čerpání rodičovského příspěvku tak musí žena učinit do 21. měsíce věku dítěte, kterého dítě dosáhne 28. 11. 2009. Pokud by do tohoto data žena o klasické čerpání dávky nepožádala, vyplácel by se rodičovský příspěvek v režimu pomalejšího čerpání. Na úřadě musí žena předložit průkaz totožnosti, rodný list dítěte a formuláře: Žádost o rodičovský příspěvek, Žádost o rozhodnutí o volbě nároku na rodičovský příspěvek, Potvrzení o nároku na dávky ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku, které slouží jako příloha k žádosti o rodičovský příspěvek, protože žena má nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Proti rozhodnutí o zamítnutí nebo odejmutí dávky je možné podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému úřadu Jihomoravského kraje prostřednictvím úřadu, který rozhodl. Proti oznámení lze podat námitky do 30 dnů od první výplaty dávky na úřad, který rozhodl. 4.2.4 Přídavek na dítě Nárok na dávku má nezaopatřené dítě, podmínka trvalého pobytu i toho, že žije v rodině, jejíž příjem nepřesáhne 2,4 násobek životního minima v předchozím kalendářním roce je splněna. Do doby zletilosti dítěte, tj. do 18 let, podává žádost zákonný zástupce, v našem případě muž. Muž podá písemnou žádost na předepsaném formuláři (na originálním nebo z internetových stránek vytištěném tiskopisu) na příslušný Úřad Brno-město na Gajdošově ulici. Pro vyřízení muž potřebuje průkaz totožnosti a rodný list dítěte. Dále musí předložit předepsané formuláře, které zahrnují Žádost o přídavek na dítě a Doklad o výši ročního příjmu pro oba rodiče, kteří v rozhodném období

4.2.4 Přídavek na dítě 34 vykazovali příjem. Přídavek na dítě se bude vyplácet muži, a to do konce každého kalendářního měsíce, v němž bude mít dítě nárok na dávku. Stejně jako u porodného a rodičovského příspěvku lze proti rozhodnutí o zamítnutí nebo odejmutí dávky můžete podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému úřadu Jihomoravského kraje prostřednictvím úřadu, který rozhodl. Rovněž lze podat písemně námitky do 30 dnů od výplaty dávky na úřad, který rozhodl.

4.3 Ekonomické zdůvodnění sociální reformy 35 4.3 Ekonomické zdůvodnění sociální reformy 4.3.1 Mandatorní výdaje Nejzávažnějším problémem veřejných financí je neudržitelný růst mandatorních výdajů. Mandatorní jsou přikázané výdaje, které jsou externě stanoveny. Jsou to především sociální transfery a kromě nich další mandatorní položky dané zákonem. Nejvýznamnějším sociálním transferem jsou výplaty penzí, tzn. dávky důchodového pojištění. Mimo nich patří do sociálních transferů také nemocenské dávky a státní sociální podpora. Další velkou skupinu mandatorních výdajů daných zákonem, které však nemají povahu sociálních transferů, tvoří (podle nejvýznamnějších objemů posledních let) zejména platby státu do zdravotního pojištění, výplata státních příspěvků ke stavebnímu spoření, výdaje na volby a příspěvky politickým stranám, příspěvky k penzijnímu připojištění a dotace na podporu exportu. (ČSÚ, 2008) Z obrázku č. 1 vyjadřujícího meziroční přírůstky mandatorních sociálních výdajů je naprosto zřejmé, že od roku 2004 výdaje rostly každým rokem téměř dvojnásobným tempem, což byl pro Českou republiku stav dlouhodobě neudržitelný. Za dané situace by podle prognóz v roce 2009 byly příjmy státního rozpočtu nižší než mandatorní výdaje a nestačily by na jejich financování. Obr. 1: Meziroční přírůstky mandatorních sociálních výdajů (bez výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti, ale včetně výdajů na platbu státu do veř. zdrav. pojištění) Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí