ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY MILOSLAVA STIBORA VÝTVARNÝ OBOR Olomouc, Pionýrská 4 Chceš-li být umělcem, musíš být především člověkem
Obsah 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 2 2 CHARAKTERISTIKA ŠKOLY... 3 2.1 Počet oborů, velikost... 3 2.2 Historie a současnost... 3 2.3 Charakteristika pedagogického sboru... 4 2.4 Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce... 4 2.5 Vybavení školy a její podmínky... 5 3 ZAMĚŘENÍ ŠKOLY A JEJÍ VIZE... 5 3.1 Zaměření školy... 5 3.2 Vize školy... 6 4 VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE... 6 5 VZDĚLÁVACÍ OBSAH VÝTVARNÉHO OBORU... 7 5.1 Přípravné studium... 8 5.2 studijní zaměření ZÁKLADNÍ VÝTVARNÉ VZDĚLÁVÁNÍ... 9 5.3 studijní zaměření STUDIJNÍ KRESBA A MALBA... 15 5.4 studijní zaměření MALBA... 17 5.5 studijní zaměření MULTIMÉDIA... 19 5.6 studijní zaměření KERAMIKA... 21 5.7 studijní zaměření TEXTILNÍ TVORBA... 24 5.8 studijní zaměření FOTOGRAFIE... 27 5.9 studijní zaměření DŘEVĚNÁ PLASTIKA... 29 6 ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI... 31 7 VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH... 31 8 HODNOCENÍ ŽÁKŮ A VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY... 31 8.1 Zásady a způsob hodnocení žáků... 31 8.2 Oblasti vlastního hodnocení školy... 32 1
1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název ŠVP: Školní vzdělávací program Základní umělecké školy Miloslava Stibora výtvarný obor, Olomouc, Pionýrská 4 CHCEŠ-LI BÝT UMĚLCEM, MUSÍŠ BÝT PŘEDEVŠÍM ČLOVĚKEM Předkladatel: Základní umělecká škola Miloslava Stibora výtvarný obor, Olomouc, Pionýrská 4 adresa: Pionýrská 4, 779 00 Olomouc IČO: 47654279 Ředitelka školy: PaedDr. Zuzana Hrubošová Telefon: 585 425 101 E-mail: info@zusmsol.cz Zřizovatel: Olomoucký kraj Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc Telefon: 585 508 121 E-mail: posta@kr-olomoucky.cz Platnost dokumentu od: 1. 9. 2012 2
2 CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 2.1 Počet oborů, velikost ZUŠ Miloslava Stibora je jednooborová škola vyučuje se zde pouze výtvarný obor. To škole umožňuje soustředit se na vlastní projekty a svou činnost jim cele podřídit. Kapacita školy je 640 žáků a každoročně je tato kapacita zaplněna. Výuka probíhá v budově školy v Olomouci, Pionýrské ulici, a na pobočkách školy v Dolanech, Náměšti na Hané a ve Velké Bystřici. 2.2 Historie a současnost Počátkem šedesátých let 20. století byly založeny první výtvarné obory lidových škol umění. Lidušky, jak se jim tehdy říkalo, se do té doby věnovaly pouze hudebnímu vzdělávání a rozšíření jejich působnosti do výtvarné pedagogiky jen odráželo volání po systematickém vzdělávání i v této sféře. Samostatné výtvarné obory vznikly pouze v několika velkých městech. Výtvarnému oboru v Olomouci stál tehdy v čele Dr. Miloslav Stibor, vynikající fotograf, který školu vedl dlouhých 27 let. Od svého založení v roce 1960 působil olomoucký výtvarný obor v Domě armády pod názvem Základní výtvarná škola, o dva roky později přejmenovaná na Výtvarný obor lidové školy umění. V roce 1975 se škola přestěhovala do zadaptované budovy staré školy na Pionýrské ulici, kde sídlí dodnes. Po roce 1989 byly LŠU přejmenovány na základní umělecké školy. Ta naše v roce 2002 získala navíc čestný název Základní umělecká škola Miloslava Stibora. Škola si brzy vytvořila velmi dobrou pověst díky vynikajícím pedagogům, aktivním výtvarným umělcům, a tuto tradici si nese dodnes. Neustále se zvyšující počet zájemců o studium na škole i to, že každoročně uspěje kolem dvaceti studentů u talentových zkoušek na středních a vysokých školách, je určitým důkazem, že kvalita výuky i její zázemí je na vysoké úrovni. Na mezinárodních výtvarných výstavách dětí získávají každoročně žáci ZUŠ významná ocenění. Na národních přehlídkách základních uměleckých škol ČR se práce našich žáků v silné konkurenci rozhodně neztrácejí. Z iniciativy ředitelů největších VO ZUŠ Severomoravského kraje vznikla v roce 1993 Nadace malíře Jana Zrzavého, nyní Společnost malíře Jana Zrzavého o.p.s.. Jejím sídlem se stala naše škola. Hlavní činnost nadace spočívá v podporování výstavní činnosti základních uměleckých škol této oblasti (projekt Zrzavý salon ) a v organizaci přednášek a seminářů dalšího vzdělávání pro výtvarné pedagogy ZUŠ Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Škola má od roku 1976 svou vlastní galerii. Vystavují v ní naši žáci a studenti, studenti z vysokých uměleckých škol, děti z jiných ZUŠ v republice, měli jsme možnost vystavit práce dětí z Japonska, z Číny, studentů z USA, Holandska. Samostatné výstavy architektů, malířů, grafiků a sochařů v galerii ZUŠ jsou pro všechny důležitou inspirací, poučením a zajímavým seznámením s autorem. 3
2.3 Charakteristika pedagogického sboru Na ZUŠ Miloslava Stibora působí na výtvarném oboru 11 učitelů. Jsou to plně kvalifikovaní odborníci, kteří se intenzivně věnují svému oboru i výtvarné pedagogice. Většinou jsou sami aktivní výtvarníci, pořádají výstavy svých prací či se zúčastňují výstav kolektivních. Ve všeobecně zaměřených i specializovaných atelierech školy tito učitelé pomáhají žákům všestranně rozvíjet tvořivé myšlení a kultivovat jejich výtvarný projev, seznamují je s rozličnými výtvarnými technikami a výtvarnou kulturou. 2.4 Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce Dlouhodobé projekty: - vlastníme galerii v budově školy, každý měsíc zde probíhá vernisáž výstavy, na které se žáci seznamují s názory vystavujících umělců, často studentů vysokých uměleckých škol. Každoročně se zde představují svými výstavami olomoucké umělecky zaměřené střední školy, žáci tak získávají přehled o možnostech dalšího studia a profesního uplatnění - škola pořádá rozsáhlé jubilejní výstavy prací svých žáků ve Vlastivědném muzeu pro širokou veřejnost - škola spolupracuje s Univerzitou Palackého při zabezpečování pedagogické praxe studentů Katedry výtvarné výchovy oboru Učitelství pro ZUŠ - škola je sídlem Společnosti malíře Jana Zrzavého o.p.s., pořádá vzdělávací semináře pro učitele VO ZUŠ severní Moravy a Slezska, pořádá trienále Zrzavý salon přehlídku výtvarných oborů této oblasti Regionální spolupráce: - pravidelně spolupracujeme s magistrátem města Olomouce v rámci Dnů evropského kulturního dědictví připravujeme tématické výstavy v prostorách radnice - spolupracujeme se středními školami v Olomouci pořádáme výstavy maturitních prací studentů, maturujících z výtvarné výchovy, stejně tak ve školní galerii hostíme výstavy olomouckých středních škol s obory s výtvarným zaměřením a umožňujeme tak našim žákům, aby si vytvořili přesnou představu o možnostech studia na těchto školách - učitelům základních škol a jejich žákům nabízíme návštěvy naší galerie v dopoledních hodinách, samozřejmostí je zasvěcený výklad k výstavě od některého z našich pedagogů Mezinárodní spolupráce: - škola dle možností vystavuje v partnerských městech Olomouce (Owensboro USA, Veenendaal Holandsko, Tampere Finsko), ve školní galerii hostí výstavy prací žáků z těchto měst, nejedná se však o pravidelnou spolupráci. Snažíme se vyhledávat další možnosti a příležitosti pro prezentaci práce našich žáků a učitelů 4
2.5 Vybavení školy a její podmínky ZUŠ Miloslava Stibora je škola s padesátiletou tradicí. Nachází se v klidném prostředí nedaleko centra města, je snadno dostupná městskou hromadnou dopravou. Vybavení učeben pro výuku výtvarného oboru odpovídá platným hygienickým a bezpečnostním normám. Speciálním vybavením jsou zařízeny odborné učebny keramiky, dřevěné plastiky, fotografie, škola vlastní několik hlubotiskových lisů pro výuku grafiky. Všechny učebny jsou průběžně modernizovány, učitelé mají k dispozici digitální fotoaparáty, počítačové zázemí a odbornou knihovnu. Škola má vlastní galerii určenou žákům a veřejnosti. Prezentuje školní projekty i tvorbu současných výtvarných umělců. Škola nemá bezbariérové přístupy. V blízkosti školy je nemocnice, učitelé absolvovali školení první pomoci. 3 ZAMĚŘENÍ ŠKOLY A JEJÍ VIZE 3.1 Zaměření školy Naše škola nabízí svým žákům: vzdělání v samostatném výtvarném oboru - práce v kolektivu žáků s podobnými zájmy, výchova žáků ke vzájemné úctě a toleranci rozvoj jemné motoriky, představivosti i fantazie u předškoláků a mladších školáků - hledání nekonečných proměn všedních věcí kolem nás, eliminace povrchního a konzumního pojetí světa práci pod odborným vedením výtvarných pedagogů žák se setkává s učiteli, aktivními výtvarníky, kteří jej směřují a pomáhají mu hledat vlastní výtvarnou cestu výuku ve specializovaných ateliérech je ojedinělou příležitostí dále rozvíjet své schopnosti po získání základních znalostí a dovedností výchovu k empatii, citlivosti a úctě ve vztahu k sobě samotnému i přírodě se žák učí umění naslouchat, pozorovat, vnímat a hodnotit, je součástí společnosti, kterou může ovlivňovat a měnit základy uměleckého řemesla rozvoj manuální zručnosti umožňuje žákovi vědomě plánovat a realizovat vlastní výtvarný záměr, je důležitou součástí výuky, nezbytností pro další umělecký růst, prohlubuje vztah k hodnotě uměleckého díla, řemeslné tradici reprezentaci školy, města i země škola nabízí možnost prezentace prací žáků na mezinárodních i tuzemských výstavách, tradičních přehlídkách, místních i zahraničních soutěžích 5
3.2 Vize školy Udržet si jako škola s výhradně výtvarným zaměřením vysoký standard, neztratit prestiž v očích veřejnosti Pokračovat v úspěšné reprezentaci školy, města i země, rozvíjet nadále spolupráci s jinými školami podobného zaměření u nás i v zahraničí Podporovat další vzdělávání učitelů, udržet, popř. zvyšovat počet žáků studujících na naší škole Rozšiřovat technické vybavení školy, zadaptovat půdy a získat tak nové prostory pro malířský a fotografický ateliér a pro práci s multimédii Otevřít školu jako centrum uměleckého vzdělávání pro všechny generace, rozšířit nabídku tohoto vzdělávání 4 VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE názorně předvádíme jednotlivé výtvarné postupy a necháváme prostor pro experiment využíváme příklady z dějin umění, s žáky o nich diskutujeme a tím je vedeme k vytváření vlastního názoru a schopnosti ho formulovat učíme žáky dílo promyslet v hlubších rovinách a souvislostech a dílo realizovat žáky vedeme k péči o výtvarné pomůcky a materiály, budujeme jejich vztah k životnímu prostředí zapojujeme žáky do kolektivních činností, při kterých je vedeme k přijímání projevů, názorů a respektování pracovního prostoru druhých navštěvujeme se žáky výstavy v muzeích a galeriích, organizujeme exkurze klademe důraz na poznávání kultury našeho regionu na základě jejich zkušenosti s vlastní tvorbou směřujeme žáky k úctě ke kulturním a uměleckým hodnotám ukazujeme možnosti, jakým způsobem dokáže umění náš život obohacovat 6
5 VZDĚLÁVACÍ OBSAH VÝTVARNÉHO OBORU Charakteristika studia: Výtvarný obor je určen pro tvořivé žáky se zájmem o výtvarné aktivity. Vzdělávací obsah výtvarného oboru je zaměřen na rozvoj výtvarného cítění a myšlení žáků, osvojování výtvarného jazyka, prohlubování zájmu o výtvarnou kulturu a celkovou kultivaci osobnosti žáka. Naše škola nabízí žákům studium ve studijních zaměřeních Základní výtvarné vzdělávání, Fotografie, Keramika, Malba, Multimédia, Studijní kresba a malba, Textilní tvorba, Dřevěná plastika,. Filozofie procesu vzdělávání na naší škole je založena na postupném získávání základních vědomostí a dovedností, po jejichž osvojení, ve věku, kdy žák dokáže zodpovědně určit své další výtvarné směřování, si volí přestup do příslušného studijního zaměření. Podrobně je vzdělávací obsah definován v učebních osnovách jednotlivých předmětů studijních zaměření. Všeobecné poznámky: - v tabulkách učebních osnov je uvedena týdenní hodinová dotace jednotlivých předmětů. Výuka těchto předmětů probíhá většinou ve tříhodinových blocích - v případě mimořádných studijních výsledků žáka mu může být na základě doporučení třídního učitele a souhlasu ředitele školy navýšena týdenní hodinová dotace jednotlivých předmětů Struktura studia: Studium se skládá z dvouletého přípravného studia pro žáky od 5 let, sedmiletého studia prvního stupně pro žáky od 7 let a čtyřletého studia druhého stupně pro žáky od 14 let. Škola svým žákům nabízí i studium pro dospělé. Učební plán tohoto čtyřletého studia odpovídá učebnímu plánu studia II. stupně příslušného studijního zaměření. Učitel může dospělému žákovi připravit individuální studijní plán. Výuka všech stupňů studia probíhá ve skupinách maximálně 15 žáků. 7
5.1 Přípravné studium Přípravné studium podporuje dítě, aby se vyvíjelo v citlivého člověka. Rozvíjí různé stránky dětské tvořivosti. Všechny aktivity vycházejí z bezprostředního prožívání a vyjadřování. Děti se seznamují s výtvarnými materiály a nástroji. Formou hry zkoušejí jejich vlastnosti a různé způsoby zacházení. Nový žák II. stupně, který neabsolvoval studium I. stupně, může být zařazen do přípravného studia II. stupně. Toto studium je jednoleté, žák v něm plní vzdělávací obsah studia I. stupně. Učební plán Předmět: 1. ročník 2. ročník Přípravné výtvarné 3 3 vzdělávání Celkem hodin týdně 3 3 Učební osnovy vyučovaného předmětu: PŘÍPRAVNÉ VÝTVARNÉ VZDĚLÁVÁNÍ 1. ročník Rozpozná a pojmenuje základní výtvarné prvky (linie, tvary, barvy) Užije různé kresebné stopy kresba linkou, spontánní vykrývání ploch Svobodně zachází s výtvarnými prostředky a materiály, volně uplatňuje své představy a způsob podání jak v plošné, tak prostorové tvorbě 2. ročník Spontánně kombinuje jednoduché techniky, experimentuje Porovná základní vlastnosti povrchů a objemů Vědomě tvaruje materiál a usiluje o záměrný plastický projev Vyjádří svůj názor v komunikaci s učitelem i ostatními žáky Umí vyjádřit zážitky z výtvarného díla 8
5.2 studijní zaměření ZÁKLADNÍ VÝTVARNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Studium je zaměřeno na systematické rozvíjení schopností a dovedností v prakticky všech oblastech výtvarné tvorby kresbě, malbě, grafice, prostorovém vytváření, objektové a akční tvorbě. Dává žákům základy, na které může ve vyšších ročnících navázat studiem v jiném studijním zaměření. Učební plán: Předmět: I. stupeň II. stupeň 1.r 2.r 3.r 4.r 5.r 6.r 7.r I.r II.r III.r IV.r Plošná tvorba 2 2 2 2 2 2 2 1,5 1,5 1,5 1,5 Prostorová tvorba 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 Výtvarná kultura 0,5 0,5 0,5 0,5 Volná tvorba 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 Celkem hodin týdně 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 Učební osnovy vyučovacích předmětů: Vyučovací předmět PLOŠNÁ TVORBA V předmětu Plošná tvorba se žáci seznamují s principy kresby, malby a grafiky. Pracují s klasickými i netradičními kreslířskými a malířskými materiály, v grafice se věnují především tisku z výšky a z hloubky. I. STUPEŇ: 1. ročník Při práci uplatňuje linii a jednoduchou šrafuru Objevuje rozmanitost stop různých výtvarných prostředků a umí je ve své práci použít Spontánně pracuje s různými prvky v ploše a pojmenovává jejich vzájemné vztahy Porovnává světelné kontrasty Zná základní barvy, barvy míchá 2. ročník Míchá barvy, experimentuje s barevnou skvrnou a plochou, rozpozná barvy teplé a studené, bledé a syté Využívá náhodné kreslířské a malířské objevy Umístí kresbu do formátu Pozná a slovně popíše oblasti umělecké tvorby, které jsou jeho věku dostupné 9
Porovnává viděnou skutečnost s jejím výtvarným ztvárněním. Prozkoumává a srovnává vlastnosti různých výtvarných materiálů 3. ročník Chápe význam světla a stínu pro vyjádření objemu Rozliší objem a plochu, kresbou vystihne rozdíl mezi objemem a plochou Poznává emocionální působení barev, uplatňuje barevnou nadsázku Uvědomuje si roli světla, barvy, prostoru v uměleckém díle 4. ročník Samostatně zachází se stopami různých výtvarných prostředků Experimentuje se vzájemným postavením prvků v kompozici, zkoumá jeho účinek Najde hlavní znaky tvaru, stylizuje Zachytí světelné a barevné kontrasty, uplatní je v kompozici Dokáže využít prožitek z účinku výtvarného díla pro svou práci Slovně vyjádří vlastní názor na výtvarné dílo, používá základní terminologii 5. ročník Vědomě pracuje s umístěním objektu do formátu, vyjádří základní prostorové vztahy Barevnou škálu obohacuje o další odstíny, využívá valérů a barevných kontrastů Je schopen různými výtvarnými prostředky vyjádřit své pocity, prožitky i výtvarné postřehy Prohlubuje své teoretické znalosti z oblasti výtvarného umění Zná rozdíl mezi studijní a volnou kresbou a malbou 6. ročník Rozdíl mezi objemem a plochou vystihne v kresbě i malbě Barevně rozliší světlo a stín Ve volné malbě uplatní výrazové účinky barev a kontrastů Při vlastní tvorbě uplatňuje poznatky z výtvarné kultury Dokáže využít poznatky z návštěv výstav a historických památek, přiřadí je ke svým dosavadním znalostem 7. ročník Dokáže poměřováním zachytit základní proporce zobrazovaného objektu Využívá výrazových možností linií Uspořádá lineární kompozici, pracuje s celkem, detailem i výřezem motivu Zná základy lineární perspektivy Experimentuje a umí vytvářet variace k námětu V rámci výtvarných akcí pracuje tvořivě, vnímá vlastní pocity a smyslové zážitky a dokáže je popsat II. STUPEŇ: I. ročník Má zkušenost s používáním jednotlivých výtvarných technik, vhodně a citlivě je používá a experimentuje s nimi Respektuje odlišné výtvarné přístupy Projevuje výtvarnou kázeň Pracuje s různými formáty 10
II. ročník Pracuje s poměřováním proporcí zobrazovaného objektu Vědomě využívá účinky kontrastů, rytmu, barev a proporcí V barevné kompozici využívá vlastností barev a barevných kontrastů a jejich vzájemné působení Dané téma aktivně rozvíjí III. ročník Cíleně používá výtvarné materiály s ohledem na jejich vlastnosti a možnosti Porovná a zhodnotí účinky jednotlivých prvků plošného vyjádření linie, bod, tvar, plocha, objem, barva, kompozice Umí v plošném zobrazení znázornit prostor Samostatně řeší výtvarné problémy, je schopen dlouhodobé a soustředěné práce na daném tématu IV. ročník Vylučuje nepodstatné detaily a dílo realizuje jako samostatný vyvážený kompoziční celek Vytváří na dané téma variace a aktivně hledá řešení Orientuje se v pojmech výtvarného jazyka a odborné terminologii Využívá koncepčního myšlení Zná a podle potřeby v malbě používá prostorové plány, barevnou perspektivu a optické a psychologické účinky barev Vyučovací předmět PROSTOROVÁ TVORBA V předmětu Prostorová tvorba se žáci seznamují s principy modelování (práce s keramickou hlínou) a konstruování (materiály, použitelné k prostorovému vyjádření papír, drát, sádra, dřevo, textil, plasty, ) I. STUPEŇ: 1. ročník Ovládá jednoduché postupy při práci s modelářskou hlínou (odebírání, přidávání, spojování) Rozliší charakter různých materiálů a uvědomuje si rozdílný způsob jejich použití 2. ročník Spontánně vystihne podstatné, Odlišuje podstatné tvary od méně důležitých Respektuje vícepohledovost prostorové práce 3. ročník Vědomě zjednodušuje tvar Využívá základní výrazové možnosti objemu, tvaru, linie a plochy v prostoru 4. ročník Cíleně využívá výrazové možnosti povrchu, experimentuje s nimi 11
S materiály zachází s ohledem na jejich tvarové vlastnosti a konstrukční možnosti 5. ročník Uvědoměle pracuje s celkem a detailem Komponuje tvarové a prostorové vztahy (kontrast, dynamika, rytmus, velikost) a jejich účinky porovná, zhodnotí 6. ročník Respektuje rozdíl mezi studijní a volnou plastikou Využívá výrazové možnosti objemu, tvaru, linie a plochy v prostoru (tvarový kontrast, struktura, textura, rytmus, světlo, dynamika) 7. ročník Uplatňuje netradiční materiály a experimentuje s nimi Respektuje vztah mezi prostorovým dílem a prostředím Orientuje se v základní terminologii a používá ji II. STUPEŇ: I. ročník Zachycuje proporce pozorovaného objektu Zkoumá možnosti tvarové stylizace, získané poznatky uplatňuje Citlivě zachází s povrchovou texturou Uvědomuje si rozdíl mezi volným a užitým uměním II. ročník Hledá variace tvaru Při úpravě povrchu přizpůsobí barevnost výtvarnému záměru Využívá tvarové nadsázky k vyjádření výrazu Důsledně uplatňuje princip vícepohledovosti, přehledné výstavby tvaru a citlivého zpracování tvárné hmoty III. ročník Umí pracovat s poměřováním proporcí pozorovaného objektu Volnou plastiku modeluje jako kompozičně vyvážený celek Postupuje od zjednodušeného celku k detailu Rozhoduje o významu a funkci plastiky Umí nakreslit přípravnou skicu (prostorový náčrt) a objekt na jejím základě realizovat IV. ročník Samostatně zvolí téma, odpovídající jeho potřebě vyjádření, zvolí vhodný materiál a rozvrhne postup realizace. Práci (objekt, akci, instalaci) realizuje, osobitým přístupem jí dává hlubší význam Správně používá odbornou terminologii oblasti prostorové tvorby 12
Vyučovací předmět VOLNÁ TVORBA V předmětu Volná tvorba dostávají žáci prostor pro individuální práci, vztahující se k jejich zájmům. Zvolené téma zpracovávají technikou, která je jim nejbližší a mají svobodu k experimentu. I. STUPEŇ: 1. ročník Zpracuje zadané téma osobitým způsobem Svou práci dokončí 2. ročník Zvolí si prostředky pro své vyjádření Zvolí si formát své práce O svém záměru dokáže hovořit 3. ročník Samostatně si volí téma své práce Zvolí si na základě svých dosavadních zkušeností techniku S pomocí učitele naplánuje postup své práce 4. ročník Ve své práci experimentuje s prvky výtvarného jazyka Samostatně rozvrhne postup své práce 5. ročník S technikami experimentuje, kombinuje je a nalézá vlastní cesty pro sebevyjádření O svém záměru dokáže diskutovat 6.ročník Svobodně pracuje s prvky výtvarného jazyka, cíleně využívá jejich účinku a vzájemného působení Uplatňuje poznatky z výtvarné kultury, z návštěv výstav a historických památek 7. ročník Svou představu umí propojit s využitím získaných řemeslných základů Námět je schopen uchopit klasickou i experimentální cestou II. STUPEŇ: I. ročník Projevuje výtvarnou kázeň a respektuje odlišné výtvarné přístupy Disponuje širšími poznatky z výtvarné technologie II. ročník Koncepčně propojí studijní i volnou formu výtvarného projevu Aktivně využívá účinků různých vyjadřovacích prostředků a výtvarných technik 13
III. ročník Samostatně řeší výtvarné problémy, je schopen dlouhodobé a soustředěné práce na daném tématu K realizaci své představy volí vhodné prostředky IV. ročník Realizuje dílo jako samostatně vyvážený kompoziční celek Na dané téma vytváří nové variace, aktivně hledá řešení a využívá koncepčního myšlení Vyučovací předmět VÝTVARNÁ KULTURA Předmět Výtvarná kultura prostupuje všemi oblastmi výtvarného vzdělávání, zahrnuje seznamování s dějinami výtvarného umění a se současnou výtvarnou scénou, pomáhá nalézat inspiraci pro vlastní práci žáka. Žáci navštěvují výstavy, účastní se exkurzí, pracují s internetem, obrazovými publikacemi apod. Výuka výtvarné kultury neprobíhá samostatně, je neoddělitelnou součástí celého výukového procesu. Vzdělávací obsah předmětu Výtvarná kultura je plněn i ve všech ostatních studijních zaměřeních. Má neopominutelné výchovné aspekty, kultivuje žáky, vytváří jejich vztah ke kulturnímu dědictví. II. STUPEŇ: I. ročník Svou tvorbu porovnává s příklady výtvarného umění Zajímá se o současné výtvarné umění II. ročník Uvědomuje si vztah mezi obsahem a formálním zpracováním uměleckého díla, je si vědom působení kompozice, barevnosti, rukopisu, kontrastu Ví, kde vyhledat informace týkající se dějin umění a výtvarné kultury Rozpozná malířskou či kreslířskou techniku, odhadne technologický postup na viděné reprodukci III. ročník Interpretuje malířskou tvorbu Popíše výtvarné dílo, používá výtvarnou terminologii IV. ročník Popíše základní znaky jednotlivých slohů a tendencí ve výtvarném umění. Výtvarné dílo zařadí do kontextu dějin umění Orientuje se ve výtvarné kultuře, účastní se kulturního dění 14
5.3 studijní zaměření STUDIJNÍ KRESBA A MALBA Studijní zaměření Studijní kresba a malba je určeno především žákům, kteří uvažují o studiu na středních a vysokých uměleckých školách. Je zaměřeno jak na zvládnutí perspektivy, tak na zvládnutí figurální kresby a malby; tříbení, věcnost, umění argumentace. Výuka v tomto studijním zaměření probíhá individuálně podle konkrétních požadavků jednotlivých škol a osobního zaměření žáka. Učební plán: Předmět: I. stupeň II. stupeň 1.r 2.r 3.r 4.r 5.r 6.r 7.r I.r II.r III.r IV.r Plošná tvorba 2 2 2 2 2 Prostorová tvorba 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 Výtvarná kultura 0,5 0,5 0,5 0,5 Volná tvorba 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 Studijní kresba a malba 3 3 2,5 2,5 2,5 2,5 celkem hodin týdně 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 Výuka v 1. 5. ročníku probíhá podle studijního zaměření Základní výtvarné vzdělávání Učební osnovy vyučovacích předmětů: Vyučovací předmět STUDIJNÍ KRESBA A MALBA I. STUPEŇ: 6. ročník žák: Rozdíl mezi objemem a plochou vystihne v kresbě i malbě Barevně rozliší světlo a stín Experimentuje s detailem a celkem Při vlastní tvorbě uplatňuje poznatky z výtvarné kultury Využije poznatky z návštěv výstav a historických památek, přiřadí je ke svým dosavadním znalostem 7. ročník Zná základy lineární perspektivy Pro studijní barevný přepis skutečnosti využívá znalostí ze studijní kresby 15
Pracuje s poměřováním proporcí zobrazovaného objektu Zachytí strukturu povrchu a charakter materiálu Porovnává výrazové možnosti linií Uspořádá kompozici, ve studijní kresbě a malbě pracuje s celkem, detailem i výřezem motivu Projevuje výtvarnou kázeň II. stupeň I. ročník Pracuje s vyjádřením prostoru v plošném zobrazení Ve studijní malbě vyjádří objem, tvar, barevnost Samostatně uspořádá kompozici, ve studijní kresbě a malbě pracuje s celkem, detailem i výřezem motivu Respektuje odlišné výtvarné přístupy Získané poznatky uplatňuje při plnění domácích úkolů II. ročník Dané téma aktivně rozvine Vědomě užije účinky kontrastů, rytmu, barev a proporcí Zpřesňuje svůj grafický i malířský projev Porovná a zhodnotí účinky jednotlivých prvků plošného vyjádření linie, bod, tvar, plocha, objem, barva III. ročník Zachytí celou škálu struktur a povrchů materiálů Buduje práci jako kompoziční celek Cíleně používá výtvarné materiály s ohledem na jejich vlastnosti a možnosti Umí v plošném zobrazení znázornit prostor Samostatně řeší výtvarné problémy, je schopen dlouhodobé a soustředěné práce na daném tématu IV. ročník Zná a dokáže použít barevnou perspektivu a prostorové plány Dílo realizuje jako samostatný vyvážený kompoziční celek Vytváří na dané téma variace a aktivně hledá řešení Orientuje se v pojmech výtvarného jazyka a odborné terminologii Využívá koncepčního myšlení Vyučovací předmět VÝTVARNÁ KULTURA viz studijní zaměření Základní výtvarné vzdělávání 16
5.4 studijní zaměření MALBA Studijní zaměření Malba je určeno žákům, kteří si chtějí osvojit hlubší znalosti malířských technik. Učební plán: Předmět: I. stupeň II. stupeň 1.r 2.r 3.r 4.r 5.r 6.r 7.r I.r II.r III.r IV.r Plošná tvorba 2 2 2 2 2 Prostorová tvorba 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 Výtvarná kultura 0,5 0,5 0,5 0,5 Volná tvorba 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 Malba 3 3 2,5 2,5 2,5 2,5 celkem hodin týdně 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 Výuka v 1. 5. ročníku probíhá podle studijního zaměření Základní výtvarné vzdělávání Učební osnovy vyučovacích předmětů: Vyučovací předmět MALBA vzdělávací obsah: I. STUPEŇ: 6. ročník Vystihne rozdíl mezi objemem a plochou Barevně rozliší světlo a stín Ve volné malbě uplatní výrazové účinky barev a kontrastů Experimentuje a umí k námětu vytvářet variace Při vlastní tvorbě uplatňuje poznatky z výtvarné kultury 7. ročník Zvládne malbu v jednom tónu Pracuje s valéry Pomocí barev vystihne rozdíl mezi objemem a plochou Uspořádá barevnou kompozici, pracuje s celkem, detailem i výřezem motivu V rámci výtvarných akcí pracuje tvořivě, vnímá vlastní pocity a smyslové zážitky a dokáže je popsat Dokáže využít poznatky z návštěv výstav a historických památek, přiřadí je ke svým dosavadním znalostem 17
II. STUPEŇ: I. ročník Pracuje s různými formáty Pracuje se širší škálou barev Je schopen individuálně si zvolit motiv Vnímá výtvarné dominanty motivu Má zkušenost s používáním jednotlivých malířských technik a experimentuje s nimi Respektuje odlišné výtvarné přístupy Projevuje výtvarnou kázeň II. ročník Vědomě využívá účinky kontrastů, rytmu, barev a proporcí V barevné skladbě využívá vlastností barev a jejich vzájemné působení Podle potřeby dokáže rozlišovat a používat prostorové plány a barevnou perspektivu Je schopen v kompozici kombinovat různé prvky Dané téma aktivně rozvíjí III. ročník Má základní znalosti malířských technologií a materiálů Umí v plošném zobrazení znázornit prostor Zná princip zlatého řezu a umí jej použít Vhodně a citlivě využívá jednotlivé techniky Vytváří variance na dané téma a hledá řešení Samostatně řeší výtvarné problémy Je schopen dlouhodobé a soustředěné práce na daném tématu IV. ročník Dokáže v malbě aplikovat prostorové plány, barevnou perspektivu a optické a psychologické účinky barev Vylučuje nepodstatné detaily a dílo realizuje jako samostatný vyvážený kompoziční celek Je schopen tvůrčím způsobem pracovat s parafrází Využívá koncepčního myšlení Umí vybrat vhodné prostředky pro vlastní osobité vyjádření a prezentaci Orientuje se v pojmech výtvarného jazyka a odborné terminologii Podle potřeby využívá nová média Vyučovací předmět VÝTVARNÁ KULTURA viz studijní zaměření Základní výtvarné vzdělávání 18
5.5 studijní zaměření MULTIMÉDIA Studijní zaměření multimédia je určeno především žákům, kteří chtějí ve větší míře využívat digitálních technologií k vyjádření svého výtvarného záměru. Učební plán: Předmět: I. stupeň II. stupeň 1.r 2.r 3.r 4.r 5.r 6.r 7.r I.r II.r III.r IV.r Plošná tvorba 2 2 2 2 2 Prostorová tvorba 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 Výtvarná kultura 0,5 0,5 0,5 0,5 Volná tvorba 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 Multimédia 3 3 2,5 2,5 2,5 2,5 celkem hodin týdně 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 Výuka v 1. 5. ročníku probíhá podle studijního zaměření Základní výtvarné vzdělávání Učební osnovy vyučovacích předmětů: Vyučovací předmět MULTIMÉDIA I. STUPEŇ: 6. ročník Při tvorbě využívá své inspirace ze skutečnosti i fantazie Pracuje s prvky plošné i prostorové tvorby (výrazové možnosti linií, objemu, světla, kontrastu, proměny, rytmu...) a uvědomuje si jejich působení v multimédiích 7. ročník Užívá multimediálních a audiovizuálních prostředků k realizaci výtvarného záměru Uvědomuje si působení světla v digitální proměně Podílí se na dramaturgii, produkci, realizaci i post-produkci jednoduchého projektu Rozezná typické projevy hlavních epoch uměleckého vývoje. Jsou mu srozumitelné základní pojmy výtvarného oboru Zkoumá možnosti tvarové stylizace, získané poznatky uplatňuje Experimentuje a umí vytvářet variace k námětu 19