STUDIJNÍ OPORA K PŘEDMĚTU

STUDIJNÍ OPORA K PŘEDMĚTU INFORMATIKA III (INFORMAČNÍ MANAGEMENT) Vladimír Krajčík Lucie Lenertová OSTRAVA 2014

OBSAH Strana Úvodem 3 Výstupy z učení 5 Průvodce studijní oporou 7 Používané grafické symboly 8 1 Informační management a role informačního manažera v podniku 10 2 Informační systémy, model podnikového IS podle úrovně řízení 19 3 Podnikové informační systémy 32 4 Informační strategie podniku 49 5 Přínosy, náklady a zabezpečení kvality IS v podniku 58 6 Bezpečnost informačních systémů 68 Závěr 77 Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 2

ÚVODEM Vážené studentky a studenti, nástup ekonomické reformy, budování tržní ekonomiky a neúprosný proces globalizace sebou přinesly nové poznatky a technologie také do oblasti informatiky. Zhruba v první polovině roku 1991 se začíná používat pojem informační management (dále jen IM). Kdo chtěl v této době jít s ekonomickou módou, často a s oblibou tento pojem používal, aniž si uvědomil, co se za ním skutečně skrývá. IM lze chápat jako interdisciplinární vědní obor (tzn. že má svůj předmět zkoumání, metody zkoumání a aplikační možnosti), který se zabývá budováním takového informačního systému (dále jen IS) firmy, jenž by soustavně zabezpečoval potřebné informace pro řídící pracovníky (manažery) a pro všechny ostatní pracovníky firmy. Jejich informační potřeby se totiž neustále mění vlivem změn uvnitř firmy a především v jejím okolí. IM by měl hledat odpovědi na otázky typu: Slovo autorů Jaké informace potřebuje manažer, aby mohl úspěšně řídit? Jaké informace potřebuje výkonný pracovník pro svou činnost? Jak řídit a využívat informační zdroje firmy? Tato studijní opora má vytvořit teoretickou i praktickou základnu pro komplexní orientaci v informačních systémech podniku a klade si za cíl seznámit čtenáře s úlohou informačního managementu a s rolemi a odpovědnostmi informačního manažera v podnikových informačních systémech. Je určena všem, kteří se chtějí orientovat ve světě IS/ICT. Studijní opora Čtenář bude seznámen se systémy a subsystémy na různých úrovních řízení podniku a se základními procesy při zavádění, inovaci a řízení podnikové informatiky. Studijní opora je primárně určena pro kombinovanou formu výuky studentů Vysoké školy podnikání, a.s. Jedná se o základní studijní materiál k předmětu, který však úplně nenahrazuje základní studijní literaturu. Studijní opora Vás provede základy dané problematiky, které je nezbytné si doplňovat studiem povinných, doporučených i nově vycházejících informačních zdrojů. Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 3

Předmět ve své teoretické i praktické oblasti vychází a navazuje na předměty Informatika I a II. Mezi nezbytné výchozí předpoklady patří základní znalosti počítačové gramotnosti, operačních systémů, využívání internetu a přístupu i využívání elektronických informačních zdrojů tedy základní počítačová a internetová gramotnost. Vstupní požadavky K úspěšnému zvládnutí předmětu Vám přejeme hodně vytrvalosti, optimizmu a chuti překonávat nezdary i překážky s dobrou náladou. Další Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 4

VÝSTUPY Z UČENÍ Po prostudování textu a vypracování úkolů v rámci studijní opory Budete umět: Budete umět definovat oblast informačního managementu a jeho úlohy v dnešním podniku, objasnit role informačního managementu při realizaci podnikových strategických cílů, pojmenovat hlavní roviny práce informačního manažera, modelovat informační systémy v různých rovinách řízení podniku, stanovit typy podnikových systémů klíčových pro konkrétní podnik, vypracovat a vyhodnotit informační strategii, definovat souvislosti mezi podnikovou a informační strategií, vytvořit seznam ukazatelů přínosů a výdajů na IS/IT v podniku, orientovat se v základech informační bezpečnosti, možných hrozbách a způsobech protiopatření, zvolit metodiku pro klíčové procesy nasazení, inovace, údržby a řízení podnikových IS. Získáte: Získáte základní znalost informačního managementu a jeho úlohy v podniku, obecný přehled o současných trendech v IS/IT, znalost základních architektur podnikových informačních systémů, schopnost orientovat se v moderních IS/IT řešeních podpory podnikových procesů (ERP, CRM, SCM ), znalost postupu tvorby informační strategie podniku včetně jejího vyhodnocení, přehled o způsobech vyhodnocování efektivity IS/IT v podniku, možnost definovat potenciální hrozby IS/IT v podniku, včetně definování vhodných protiopatření a bezpečnostní politiky, přehled v současných metodikách řízení IS/IT. Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 5

Budete schopni: Budete schopni chápat možnosti využití podnikových informačních systémů, definovat souvztažnost podnikových a informatických procesů v závislosti na chování okolního prostředí, vytvořit informační strategii ve vazbě na podnikovou strategii, posoudit (ne)vhodnost IS/IT řešení v různých typech podniků, identifikovat a účinně eliminovat možná nebezpečí neoprávněného nakládání s vnitropodnikovými informacemi nebo jejich ztráty. ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU 90 + 20 HODIN (SAMOSTUDIUM TEXTU + ŘEŠENÍ ÚLOH) Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 6

PRŮVODCE STUDIJNÍ OPOROU Studijní opora vychází ze Sylabu předmětu, Průvodce studiem pro kombinovanou formu studia a souhrnu povinné literatury modulu. Pouze práce se všemi těmito a dalšími doporučenými materiály Vás provede základy celé problematiky. Oporu tvoří 6 kapitol, které jsou řazeny tak, aby Vám umožnily návazný logický výklad základů dané problematiky v souladu se základní literaturou a návody, které Vám umožní danou problematiku úspěšně využít v praxi. Postup při studiu Co zde najdete Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 7

SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK, SYMBOLŮ A ZKRATEK Průvodce studiem, kapitolou Průvodce kapitolou, textem, podnět Shrnutí Výstupy z učení Čas potřebný ke studiu Kontrolní otázka Samostatný úkol Test a otázka Řešení a odpovědi, návody Korespondenční úkoly Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 8

Zapamatujte si Řešený příklad Definice Úkol k zamyšlení Část pro zájemce Další zdroje Nezbytná dávka pohody Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 9

1. INFORMAČNÍ MANAGEMENT A ROLE INFORMAČNÍHO MANAŽERA V PODNIKU VÝSTUPY Z UČENÍ Po prostudování textu a vypracování úkolů této kapitoly zvládnete základní vymezení informačního managamentu a vymezíte roli informačního manažera v podniku. Budete umět: Budete umět vysvětlit pojem informační management, definovat důležitost a přínos informačního managementu pro podnik, vysvětlit podstatu role informačního manažera, rozdělit úlohu informačního manažera v podniku do úrovní řízení. Získáte: Získáte schopnost vymezení důležitosti a přínosu informačního managementu pro podnik, popis úlohy informačního manažera v podniku, vytvoření základní roviny práce informačního manažera. Budete schopni: Budete schopni vysvětlení pojmu informační management; zvládnutí osvětlení podstaty informačního manažera. Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 10

ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU 10 + 2 hodin (samostudium + řešení úloh) KLÍČOVÁ SLOVA Informace, informační společnost, IS/IT, informační management, informační manažer, systém, systematičnost, dynamika, integrace. PRŮVODCE KAPITOLOU Tato úvodní kapitola Vás seznámí s problematikou a současným pojetím informačního managementu, jeho vývojem a hlavními funkcemi. V závěru kapitoly se seznámíte s rolí informačního manažera a jeho funkcí v podniku. Kapitola má následující strukturu: 1.1 Informační management jako vědní disciplína 1.2 Vývoj pojetí informačního managementu 1.3 Hlavní funkce informačního managementu 1.4 Informační manažer Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 11

Na konci 20. století, za poměrně krátký úsek lidských dějin, se stalo velké množství událostí, které zásadně ovlivnily společnost, hodnoty a lidstvo. Postupně docházelo a dochází k posunu od využití průmyslových zdrojů směrem ke zdrojům informačním. Současnou společnost mnozí nazývají společností informační. Dřívější problémy lokálního charakteru se staly problémy globálními. Důležitým faktorem byly a nadále budou informace. Informace lidstva jsou předávány z generace na generaci. Informace nám poskytují nejen vědění, ale mohou poskytnout náskok těm, kteří je mají. Vzhledem k důležitosti informací se informace staly postupně obchodním artiklem. Nyní je informace doslova výrobním zdrojem, stejně jako pracovní síla, suroviny, zařízení nebo peníze. Proto je nutné informace efektivně získávat a využívat a zároveň střežit. Nutnost informací je jedním ze základních tlaků na IS/IT vybavenost podniku. Informační společnost Informace Pro nás je v oblasti informačního managementu podstatné, že správné a včasné informace snižují náklady a zvyšují příjmy a jsou nezbytné pro správné podnikové rozhodování. Na dnešní společnost působí řada okolních vlivů současné informační doby. Způsobů, kterými se podniky snaží reagovat na okolní vlivy je hned několik. Souhrnně lze tyto způsoby rozdělit do dvou kategorií: Reakce podniků Změna uvnitř podniku. Ta se týká převážně podnikových zaměstnanců. IS/IT v tomto případě nehraje příliš významnou roli. Důraz na technologie. V rámci těchto přístupů mají moderní informační a komunikační technologie dominantní pozici. V této souvislosti se používají pojmy: virtuální firma, SCM (Supply Chin Management), CRM (Customer Relationship Management) apod. V informačním managementu se budeme mimo jiné zabývat druhou kategorií a to jak IS/IT můžeme využít pro prospěch společnosti. 1.1 Informační management jako vědní disciplína Součástí manažerské profesionality a kvalifikace se stává schopnost včas a kvalitně osvojit si adekvátní postupy práce s daty, informacemi a znalostmi. Změny v paradigmatech manažerského myšlení vedou k poznání, že pro manažery se vyžaduje i inovace v pojetí informací a schopnosti s nimi pracovat. Podstatným měřítkem této kvality se stává individuální schopnost široce pojímané práce s informacemi, založené na schopnosti se učit a vhodně je interpretovat. Vědní disciplína Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 12

V současné manažerské práci dochází k výrazným změnám směrem ke zvýšení: komplexnosti problémů (složitost úloh, počet prvků, charakteristika vazeb), dynamičnosti a interní rozpornosti (těžké využití klasických prognostických metod), míry neurčitosti a rizika podnikatelských aktivit (nejistota inovační politiky). Komplexnost Dynamičnost Neurčitost, riziko 1.2 Vývoj pojetí informačního managementu Označeni informační management (IM) je nejdříve použito v roce 1966 a jeho chápání je orientováno na hospodárné řešení technických úloh hospodárnost práce s technickými informacemi (např. hromadné zpracování údajů databáze). Později se IM se stává výrazovým prostředkem v řeči informatiků zdůrazňuje se pozornost postupům ekonomicky hospodárné realizace tvorby a fungování IS založených na moderních IT. Současně hledá odpovědi na základní otázky: při plánování: Jaký IS vyžaduje naše současná podnikatelská strategie? při organizování: Jak IT ovlivní naši organizační strukturu? Vývoj IM Plánování Organizování Kontrola při kontrole: Jaké náklady jsou vynakládány na IT? Zároveň dochází k postupnému propojení informačních procesů s manažerskými pohledy a sílí důraz na funkční postavení a úlohu manažerů, kteří práce na IS/IT řídí (Information Manager, Chief Information Manager). Informační management je chápán jako soustava manažersky založených doporučení pro postupy aplikací IS/IT. Od 90. let minulého století sílí důraz na efektivní dosažení poslání a cílů organizace (IS/IT k dosažení kvality manažerské práce). Tvůrčí a významově klíčová manažerská práce je založena na informačních procesech. Jde o individuální schopnost vybírat, zpracovávat a verifikovat data, transformovat data na informace odpovídající subjektivním potřebám manažerů, umět tyto informace adekvátně (účelně, účinně, včas) využívat v rámci kvalitních systémů manažerských znalostí. Zdůrazňuje se poslání manažerské práce včetně 90.léta Účelnost, Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 13

kompetence pracovat s informacemi. Jde o prioritu manažerské účelnosti dělat věci správně ve spojení s ekonomickou účinností. V poslední době převládá snaha o zlepšení IS/IT procesů. Informační činnosti mají principielně podléhat, stejně jako další oblasti činnosti, funkcím managementu plánování, řízení, kontrole a organizaci. Nastává také nutnost integrace různých informačních a komunikačních úkolů. Informační management chápeme jako přístup probíhající celým procesem podnikání a celou organizací. Je významný pro manažery i pro informatiky. Pro obě skupiny vytváří společné rozhraní. Nachází zde také uplatnění i nová profese informační manažer. Účinnost Současnost Definice Informační management je odborná činnost provozovaná v kontextu a podle potřeb konkrétní organizace. Je zaměřen na využití informací v rozhodovacích a řídících procesech podniku, ale také i na integrování informačních zdrojů do běžných podnikových procesů. Neméně podstatnou úlohou informačního managementu je návrh, implementace a provoz systémů. Systémy jsou pro podnik nesmírně důležité, neboť umožňují evidovat veškeré dění podniku. Podstatné jsou taktéž pro procesy získávání, zpracování, ukládání, distribuce a prezentace informací. Závěrem definování informačního managementu můžeme říci, že informační management integruje osoby, technologie, informace a předměty (včetně nemateriálních), přičemž teprve smysluplné spojení umožňuje vznik správného informačního a komunikačního chování celé organizace. Nezaleží zde ani na počtu komponent a jejich rozmanitosti. Do popředí se tak dostává hlavní funkce informačního managementu. Integrace Je potěšující, že současné pojetí informačního managementu má své místo v ekonomice. Informační management dává jisté zázemí a svými možnostmi pomáhá zajišťovat taktické a strategické cíle podniků. 1.3 Hlavní funkce informačního managementu Hlavní funkce informačního managementu můžeme rozdělit do následujících bodů: Funkce IM informační podpora organizačně propojeného jednání podniku, Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 14

vývoj informačních konceptů, plánování a řízení informační činnosti, organizace a prezentace poznatků v podnikání, management IS/IT. Úkol Pokuste se ke každé z výše uvedených skupin doplnit konkrétní příklady činností. 1.4 Informační manažer Informační manažer je odborník, jehož náplní práce jsou IS/IT procesy v podniku. Nezabývá se technickou stránkou IS/IT. Informační manažer zabezpečuje IS/IT po stránce organizační a zpřístupňuje IS/IT procesy podle potřeb podniku. Navíc, což není až tak zřejmé, zabezpečuje IS/IT po stránce finanční. V dnešních společnostech není výjimečné, že podnik vlastní patřičný finanční fond na rozvoj a údržbu IS/IT. Těmito financemi může informační manažer disponovat a využívat. Aby byl schopen těchto činností, měl by být členem vrcholového managementu. Definice informačního manažera Podívejme se nyní na náplň práce informačního manažera více podrobně. Jeho působení se projevuje v několika rovinách řízení. V jedné rovině je jeho funkce řídící v další monitorovací a kontrolní, v poslední rovině je jeho funkce komunikační. Informační manažer musí nutně komunikovat s ostatními odbornými informatickými profesemi. Cílem jejich spolupráce je zajištění souladu mezi použitou technologií a informační strategií organizace. Ta se volí v závislosti na zaměření podniku. Tato spolupráce také přináší nové poznatky, na základě kterých informační manažer tvoří finanční rezervy pro inovaci IS/IT základny. Významnou úlohu sehrává informační manažer jako komunikační prostředník mezi vedením a informatiky. Není třeba zdůrazňovat, že komunikace mezi technickým laikem a technicky zaměřeným informatikem je stále problémem. Hledat společný jazyk pro vyjádření potřeb a požadavků na IS/IT tak, aby byl srozumitelný oběma stranám, je někdy velmi obtížné. Role informačního manažera tento problém odbourává. Funkce komunikační Další, neméně důležitá funkce informačního manažera, spočívá v průběžném Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 15

sledování a kontrole kvality informačního systému a jím nabízených služeb. Zajišťuje, že informační systém podniku plně vyhovuje nejen řídícím pracovníkům, ale také ostatním zaměstnancům podniku. Bez ohledu na tempo vývoje IS/IT musí mít neustále přehled o možnostech použití a typech informačních systémů. Funkce kontrolní, monitorovací Při současné růstové explozi na trhu s IS/IT produkty a v souvislosti se zvyšujícími se nároky na produkty a služby s IS/IT hraje informační manažer rozhodující roli při výběru a nákupu nových IS/IT produktů, při výběru jejich dodavatele atd. Práce informačního manažera jsou i řídící činnosti. Nejdůležitější činnost informačního manažera je strategické řízení. Co si pod tímto strategickým řízením představit? Zjednodušeně se jedná o formulaci a postupné naplňování informační strategie podniku v souladu s její celkovou strategií. Informační strategie je tvořena podle potřeb podniku a musí se přizpůsobovat změnám podnikových priorit na základě vyhodnocování trhu. Funkce řídící V současné době je pozice informačního manažera nová a nezažitá funkce. Ukažme si, jaký by měl být profil takové osoby. S něčím podobným se můžeme setkat například v inzerátech hledajících informačního manažera. Profesní náplň: Profese řízení vývoje a provozu IS/IT podniku, zajištění souladu s podnikovou strategií, řízení rozvoje organizační struktury a toků informací v podniku, personální řízení pracovníků IS/IT, řešení vztahů s externími dodavateli IS/IT, tvorba analýz rozvoje a provozu informačního systému. Předpoklady: komunikační schopnosti, řízení větších pracovních týmů, schopnost tvořit vize, schopnost tvořit strategii rozvoje IS/IT, přehled o funkcích, procesech, zdrojích IS/IT a jejich hlavních vazbách, znalosti projekčních metod, analytických nástrojů, znalosti ekonomických, obchodních, legislativních, organizačních a personálních faktorů oblasti IS/IT. Předpoklady Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 16

Úkol Zkuste se zamyslet, s jakými dalšími oblastmi by měl informační management komunikovat. SHRNUTÍ Informační management je odborná činnost provozovaná v kontextu a podle potřeb konkrétní organizace. Je zaměřená na využití informací v rozhodovacích a řídících procesech podniku, ale také i na integrování informačních zdrojů do běžných podnikových procesů. Neméně podstatnou úlohou informačního managementu je návrh, implementace a provoz systémů. Informační manažer zabezpečuje IS/IT po stránce organizační a zpřístupňuje IS/IT procesy podle potřeb podniku. KONTROLNÍ OTÁZKY 1. Vymezte a popište informační management jako samostatnou vědní disciplinu. 2. Jaké jsou hlavní funkce informačního managementu? 3. Kdo je informační manažer? 4. Vyjmenujte základní činnosti a povinnosti informačního manažera v podniku. Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 17

DALŠÍ ZDROJE 1. BASL, J., BLAŽÍČEK, R. Podnikové informační systémy. Praha: Grada Publishing,a.s., 2008. 288 s. ISBN 978-80-247-2279-5. 2. Centrum pro výzkum informačních systémů CVIS: Analýza českého ERP trhu http://www.cvis.cz 3. GRUDOWSKI, S.: Chápání pojmu informační management z pohledu informace a dokumentace. <http://www.svkol.cz/obzory/981_07.htm>, 1996. Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 18

2. INFORMAČNÍ SYSTÉMY, MODEL PODNIKOVÉHO IS PODLE ÚROVNĚ ŘÍZENÍ VÝSTUPY Z UČENÍ Po prostudování textu a vypracování úkolů této kapitoly zvládnete vymezení architektury IS v podniku, jeho hlavní funkcionality a zpracujete model informačního systému v podniku. Budete umět: Budete umět definovat informační systém, vysvětlit pojem architektury informačního systému v podniku, vymezit model řízení výstavby podnikového IS, definovat a popsat informační pyramidu, včetně specifikace informačních systémů využívaných na různých úrovních řízení v podniku, nejčastěji používané názvy a zkratky současných trendů v oblasti informačních systému, zvolit systémy vhodné pro konkrétní typ podniku. Získáte přehled o : Získáte typech podnikových informačních systémů, důležitosti a přínosu modelu komponent IS pro podnik, jednotlivých vrstvách řízení IS a s tím souvisejících úlohách informačního manažera v podniku, vytvoření základní skupiny aplikačního softwaru v architektuře IS, současných trendech na poli informačních systémů pro operativní, taktické i strategické řízení. Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 19

Budete schopni: Budete schopni vysvětlení pojmu informační pyramida, zvládnutí osvětlení podstaty a významu tvorby jednotlivých architektur IS, zvolit a vybrat vhodný typ informačního systému dle požadavků. ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU 15+2 hodin (samostudium + řešení úloh) KLÍČOVÁ SLOVA Model a architektura podnikového informačního systému, informační systém, stavební moduly podnikových informatik, komponenty IS/IT v podniku, informační pyramida, transakční systému, systémy pro řízení, systémy pro podporu rozhodování, OIS, EDI, TPS, MIS, DSS, ESS, EIS, datové sklady, datová tržiště. Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 20

PRŮVODCE, KAPITOLOU Tato kapitola seznamuje s definicí informačního systému v podniku, jeho architekturou a rozděluje informační systémy z hlediska úrovně řízení v podniku. Kapitola má následující strukturu: 2.1 Informační systém v podniku 2.2 Architektura informačního systému 2.3 Informační systémy podle úrovně řízení 2.3.1 Transakční systémy 2.3.2 Systémy pro řízení a podporu rozhodování 2.3.3 Systémy pro strategické řízení Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 21

Pod informačním systémem (IS) si asi nejčastěji představíme nějaký rozsáhlejší program, například pro skladového hospodářství podniku. Tato představa sice směřuje správným směrem, ale je naprosto nedostatečná. V souvislosti s IS musíme chápat celou řadu dalších zdrojů a prostředků. 2.1 Informační systém v podniku Definice Informační systém v podniku lze definovat jako soubor lidí, metod, programových a technických prostředků zajišťujících sběr, přenos, uchování, zpracování a prezentací dat s cílem tvorby a poskytování informací dle potřeb příjemců informací činných v systémech řízení. Informační systém podniku se skládá z následujících komponent: Komponenty IS technické prostředky (hardware) - počítačové systémy různého druhu a velikosti, doplněné o potřebné periferie a jednotky, které jsou v případě potřeby propojeny prostřednictvím počítačové sítě a napojeny na diskový subsystém pro práci s velkými objemy dat, programové prostředky (software) - tvořené systémovými programy řídícími chod počítače, efektivní práci s daty a komunikaci počítačového systému s reálným světem a programy aplikačními řešícími určité třídy úloh určitých tříd uživatelů, organizační prostředky (orgware) - tvořené souborem nařízení a pravidel definujících provozování a využívání informačního systému a informačních technologií, lidská složka (peopleware) - řešení otázky adaptace a účinného fungování člověka v počítačovém prostředí, reálný svět (informační zdroje, legislativa, normy) kontext informačního systému. hardware software orgware peopleware reálný svět Má-li být informační systém firmy či instituce efektivní, nesmí být při jeho vývoji zanedbaná žádná z jeho složek. Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 22

2.2 Architektura informačního systému Architektura IS představuje schéma, které bere v úvahu všechny podstatné dimenze návrhu IS a dává budování IS určitý směr. Představuje východisko pro dosažení potřebné úrovně konzistence, integrace a interoperatibility IS. Architektura IS vychází z celopodnikové strategie, z podnikových cílů, které se promítají do úrovní podnikových aktivit. Architektura IS Architektura IS vytváří relativně stabilní rámec, do něhož se v průběhu vývoje začleňují jednotlivé aplikace a prostředky. Zároveň je významným komunikačním prostředkem mezi vedením organizace a projektanty IS. Zajišťuje souhlas a vzájemné porozumění různých složek organizace v tom, které aplikace, data a rozhraní budou v daném čase implementovány. Jedním z obvyklých členění jsou následující vrstvy: Vrstva prostředí. Vrstva prostředí Jedná se o prostředí především ekonomické a podnikatelské, národních zájmů, legislativy, organizační struktury, lidských zdrojů a jejich kvalifikace, zkušenosti s IS a IT, motivace. Aplikační vrstva. Vrstva aplikační Jedná se o projekty provozované, projekty v řešení, jejich dokumentace, funkční a datovou specifikaci, organizační pravidla jejich řešení, aplikační software. Na této vrstvě lze provést zpracování jazykových výrazů v rámci IS. Technologická vrstva. Jedná se o návrh a provoz počítačových sítí, specifikace komponent IS/IT, tzn. základního software a hardware. Vrstva technologická Architektura IS by měla splňovat následující vlastnosti: být v souladu se strategickými cíli podniku, odpovídat potřebám uživatelů podporovat integraci - datovou, SW, HW, zajišťovat efektivnost a spolehlivost zpracování dat. Vlastnosti architektury IS Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 23

2.3 Informační systémy podle úrovně řízení Hledisek, podle kterých můžeme provést rozdělení IS, je hned několik - od komplexnosti, přes účel až po vztah k systému řízení uživatele (zpravidla pak organizace). Podle tohoto hlediska můžeme hovořit o transakčních systémech (operativní řízení), o informačních systémech pro řízení a systémech pro podporu rozhodování (taktické řízení) a o informačních systémech pro vrcholové řízení (strategické řízení). Nejrozšířenější model rozdělení IS je tedy tzv. informační pyramida, která rozděluje informační systémy podle toho, zda pracují na úrovni operativní, taktické nebo strategické. Rozdělení IS podle úrovně řízení Informační pyramida Obrázek č. 1 - Rozdělení IS podle úrovní řízení Výše uvedené členění IS naznačuje, co lze od konkrétního IS očekávat. Od systému operativní úrovně nelze požadovat, aby byl prvotně určen pro manažery a jejich potřeby analýz. Naopak taktické a strategické systémy nám neumožní pořizovat základní doklady systému, jako jsou faktury, příjmy na sklad, apod. Mezi systémy, které prochází všemi úrovněmi řízení patří systémy OIS a EDI. OIS (Office Information System) je orientován na podporu rutinních kancelářských prací a týmové práce. Patří sem textové editory, tabulkové OIS Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 24

procesory, prezentační programy, plánovací kalendář, elektronická pošta, elektronické diskusní skupiny, videokonference, workflow. EDI (Electronic Data Interchange) zajišťuje komunikaci podniku s jeho podstatným okolím. Role EDI roste v souvislosti s rozvojem aplikací využívajících internetu a aplikací pro standardizovanou výměnu dat. EDI 2.3.1 Transakční systémy Pod transakčně procesním systémem (TPS - Transaction Processing Systems) si můžeme představit systémy automatizující zpracování typických úloh, jako je účetnictví, různé evidence, rezervační či skladové systémy. Tedy takové systémy, ve kterých je výsledek na první pohled viditelný, převážná část práce s daty je prováděna při (případně těsně po) jejich vložení. Značná část informačních systémů, se kterými přicházíme každodenně do styku, je právě tohoto typu. TPS je zaměřen na podporu hlavních činností na operativní úrovni. Liší se podle toho, zda je podnik zaměřen na výrobu, obchod, dopravu, bankovnictví atd. Pro výrobní podnik je další odlišnost dána specifikací - zda jde o kusovou, hromadnou či kontinuální výrobu. Patří sem komplexní řízení zakázek, eventuálně komplexní řízení výroby, konstrukce výrobku CAD, TPV (technické plánování výroby), kapacitní plánování a operativní řízení výroby, kontrola kvality produkce a celého procesu výroby. TPS je tedy specifický vzhledem k zaměření podniku. Charakteristické bloky TPS lze přehledně seřadit do následující tabulky: TPS Typy TPS Blok Název Popis CIS Customer IS Bezprostřední styk se zákazníky (odečty spotřeby, fakturace, objednávky ) RIS Reservation IS Rezervační systémy v dopravě, cestovním ruchu, GIS Geographic IS Kreslení, digitalizace map, vytváření územních celků, navigační systémy GPS, Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 25

CIM Computer Integrated Manufacture Integrace výrobních procesů CAD Computer Aided Design Konstrukční, návrhářské a projekční práce, technické výkresy, CAM Computer Aided Manufacture Automatizovaná podpora řízení výrobních provozů Tabulka č. 1 Charakteristické bloky TPS Jedná se o nejstarší systémy (známé od 60. let). Povaha zpracovávané informace implikuje snadnou zvládnutelnost pomocí výpočetní techniky. Údaje jsou vesměs kvantitativní a kardinální, jejich zpracování probíhá formou jednoduchých algoritmů (algebraických výpočtů). TPS jsou dnes vesměs využívány v komplexnějších informačních systémech, protože představují nezbytné minimum. V současné době existují i tzv. on-line transakční systémy (OLTS). Ukázkou může být zpracování transakce objednávky zboží. Tato úroveň řízení je zdrojem prvotních dat v organizaci. Systémy tohoto typu jsou velice specifické, přičemž jejich specifičnost se odvíjí od jejich využití v organizacích a firmách s rozdílnými procesy. V těchto systémech je pak kladen důraz na aktuálnost a přesnost informací, neboť tyto systémy obecně slouží k řízení činnosti v reálném čase. Ve struktuře řízení podniků je využívají např. mistři nebo vedoucí menších pracovních kolektivů. OLTS Pozn.: většina dnešních intranetů, webových IS a podnikových IS je také TPS a to bez ohledu na modernost jejich technologie! 2.3.2 Systémy pro řízení a podporu rozhodování Většina organizací má již zavedený IS/IT. Data v těchto systémech se postupně hromadí v datových skladech, ale ne vždy jsou efektivně zpracovávána. V převažující části organizací jsou tato data využívána jen jako záloha pro případ dohledání potřebných dat. Využití dat takovýmto způsobem odpovídá využívání televize pouze pro předpověď počasí. Manažeři si již všimli, že tato data lze využívat efektivněji a tak byl stanoven základ manažerský informačních systémů (MIS). MIS Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 26

Informační systémy pro řízení (MIS - Management Information Systems) mají za hlavní cíl zpřístupnit různé přehledy či součtové sestavy (počty objednávek, celkové hodnoty odebraného zboží dle odběratele, zisk v jednotlivých měsících). Jejich hlavním cílem je usnadnit práci řídícím pracovníkům, zejména pak v oblasti kontroly výkonnosti svých podřízených (nejen osob, ale třeba také celého oddělení). Systémy MIS manažerům umožňují: tvorbu a zpracování sestav, uplatnění agregačních a dalších funkcí (multidimenzionalita), získat okamžitý i historický přehled. Pro efektivní práci s daty však není vhodné a také ani možné pracovat přímo s daty transakčních systémů. Systémy MIS pracuji efektivněji nad datovými sklady. Základní oblasti MIS systémů: oblasti MIS obchodně logistické procesy, finančně účetní procesy, průřezové aplikace celopodnikového charakteru (správa, legislativa, řízení lidských zdrojů, marketing). Základní činnosti v systémech MIS: evidence procesů, zpracování ekonomických analýz, evidenční a analytické práce. činnosti MIS Systémy pro podporu rozhodování (DSS - Decision Support Systems) jsou, zjednodušeně řečeno, nadstavbou pro MIS, mají schopnost provádět různé analýzy dat bez složitějšího programování. Jejich hlavním cílem je umožnit provádění různorodých analýz, které by umožnily řídícím pracovníkům přijmout důležitá rozhodnutí. A protože sestavy čísel jsou sice vypovídající, ale málo přehledné, takřka každý DSS umožňuje prezentaci pomocí grafických výstupů. DSS Útvarové systémy (DS - Departmental Systems) jsou směsí TPS, DSS a systémů pro zpracování dokumentů (DMS). Jejich rozsah je redukován na DS Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 27

určitý útvar nebo místo. Příkladem může být laboratorní systém v nemocnici. Charakter dat a jejich zpracování se odlišuje od ostatních dat a transakcí v podniku. Expertní systémy (ESS Expert Support Systems) jsou založeny na systému pravidel, který pomáhá řešit úlohy často diagnostického charakteru. Cílem je poskytnout znalosti, které má několik málo zkušených pracovníků v podniku dalším pracovníkům. Znalosti jsou uloženy v podobě soustavy pravidel samostatně v tzv. bázi znalostí (knowledge base), což je soustava výrazů tvaru IF-THEN, které se postupně vyhodnocují v průběhu konzultace s uživatelem. ESS Základ expertního systému tvoří báze znalostí odpovědi a otázky na řešený dílčí problém pro něž je expertní systém určen. Důležitou část expertního systému tvoří odvozovací mechanismus, který umožní odvodit nové znalosti na základě již zadaných známých znalostí. Další část ESS tvoří vysvětlovací modul poskytující zdůvodnění navrženého řešení. Komunikaci expertního systému s uživatelem zajišťuje komunikační modul. Strategické informační systémy (SIS Strategic IS). Cílem těchto aplikací je zvýšení konkurence schopnosti podniku, působí převážně v oblasti trhu, tj. v okolí podniku, a jejich účinek musí být revoluční, tzn. musí významně změnit efektivnost podniku. SIS tedy nejsou "podporou" systému řízení, ale jsou přímo spjaty s výrobkem nebo službou a zásadně mění způsob práce a organizaci podniku, nebo výrazně ovlivňují tržní prostředí. Jako příklad může být v průmyslové oblasti zabudování numerického zařízení (NC stroje), v bankovnictví zavedení bankovních automatů, v obchodní oblasti výměna dokumentů mezi dodavatelem a odběratelem elektronickou poštou. SIS Datové sklady (DW Data Warehouse) slouží pro podporu řízení na základě analýz rozsáhlých dat. Charakteristické pro DW je velký objem dat (řádově v TB), aktualizace není častá, týká se v podstatě jen přidávání dat. Informace získané z DW jsou určeny vedení podniku, tedy malému množství specializovaných uživatelů. Datové sklady Datovým skladem nazýváme speciální systém pro dlouhodobé uložení strukturovaných dat, která jsou získávána z provozních systémů. Tento systém pak slouží jako předěl mezi MIS a provozními systémy. Odděluje tím také možnou datovou či hardwarovou odlišnost těchto systémů. Data v datových skladech často nejsou uložena v normálních formách (připouští se redundance dat), předzpracovány jsou např. součty za přednastavené období, z důvodu Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 28

rychlejšího využití dat pro MIS. Datový sklad slouží jako souhrn historických dat z jednoho či více informačních systémů. K převodu dat do datového skladu slouží tzv. datová pumpa. Datová pumpa zajišťuje: čištění dat (oddělení dat od klíčů a číselníků), validaci dat (kontrola dat, zda vyhovují zadaným podmínkám), zachování integrity dat (sjednocení číselníků, zajištění cizích klíčů apod.), vytvoření agregovaných dat. Vytvoření agregovaných dat znamená dopočítání souhrnů, průměrů a dalších data vhodných k urychlení dalšího zpracování. K datovému skladu se váže také dolování dat (Data Mining). Dolování dat provádí nástroj Data Miner. Ten poskytuje výsledky, vzniklé aplikací algoritmů, které nemusí být na datech vždy viditelně patrná. Získané výsledky mohou být užitečné např. pro cílení prodeje. Dolování dat Příklad Na základě dat bylo zjištěno, že koupí-li zákazník v hypermarketu šampaňské, pak na 30% kupuje i jahody, které jsou vhodným doplňkem. Pokud hypermarket dá tyto výrobky blíže k sobě, dochází k většímu odbytu jahod. Data Miner provádí především: statistické výpočty, faktorovou analýzu a shlukovou analýzu, rozpoznání asociací a časových závislostí, predikci výsledků. Stále se setkáváme s novými technikami a algoritmy vhodnými pro dolování dat např. aplikace neuronových sítí, jejichž použití dokáže predikovat (předpovídat) výsledky. Datová tržiště (DM Data Mart), o kterých se též hovoří v souvislosti s DW, jsou vlastně problémově orientované DW. Datová tržiště jsou většinou určena pro nižší úroveň rozhodování. Datová tržiště Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 29

2.3.3 Systémy pro strategické řízení EIS Informační systémy pro vrcholové řízení (EIS - Executive Information Systems) hrají jakousi pomyslnou integrační úlohu mezi všemi typy informačních systémů v organizaci používanými. Jejich hlavním účelem je poskytnout důležité informace (např. včetně nalezení atypických odchylek) vedoucím pracovníkům, na základě kterých by mohli učinit strategické rozhodnutí o budoucnosti organizace. Typické je jednoduché ovládání a vysoká vypovídající schopnost výstupů (např. prostorové grafy). Tento systém využívá všech informačních zdrojů vytvářených na nižší úrovni informačního systému, čímž máme na mysli úlohy transakčního charakteru (Transaction Processing Systems - TPS), úlohy pro taktické a operativní řízení (Management Information Systems - MIS) a úlohy pro podporu rozhodování (Decision Support Systems - DSS). Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 30

SHRNUTÍ Architektura IS představuje schéma, které bere v úvahu všechny podstatné dimenze návrhu IS. Představuje také východisko pro dosažení potřebné úrovně konzistence, integrace a interoperatibility IS. Architektura IS vychází z celopodnikové strategie, z podnikových cílů, které se promítají do úrovní podnikových aktivit. Model podnikového IS pak představuje základní shrnutí manažerských a informačních funkcionalit nasazení jednotlivých informačních komponent v podniku. KONTROLNÍ OTÁZKY 1. Jak můžeme strukturovat podnikový informační systém? 2. Jaké základní oblasti zahrnují jednotlivé komponenty IS v podniku? DALŠÍ ZDROJE 1. BASL, J., BLAŽÍČEK, R. Podnikové informační systémy. Praha: Grada Publishing,a.s., 2008. 288 s. ISBN 978-80-247-2279-5. 1. 2. Centrum pro výzkum informačních systémů CVIS: Analýza českého ERP trhu http://www.cvis.cz 3. GRUDOWSKI, S.: Chápání pojmu informační management z pohledu informace a dokumentace. <http://www.svkol.cz/obzory/981_07.htm>, 1996. Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 31

3. PODNIKOVÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY VÝSTUPY Z UČENÍ Po prostudování textu a vypracování úkolů této kapitoly ovládnete základní charakteristiku podnikových ERP systémů, jejich možnosti využití v podnikových strategiích a podstatu zavedení SCM, CRM a DMS systémů. Budete umět: Budete umět vysvětlit pojem ERP systém a definovat jeho přínos pro podnik, rozdělit ERP systémy a uvést nejvýznamnější výrobce, uvést důvody vzniku rozšířeného ERP systému, popsat klíčové moduly ERP systémů, definovat důležitost SCM, CRM a DMS systémů pro podnik. Získáte: Získáte schopnost vymezení základních modulů a funkcí ERP systémů, popis příkladů procesů s podporou ERP, objasnění přínosu SCM, CRM a DMS systémů v podniku. Budete schopni: Budete schopni definovat moduly ERP systémů s ohledem na konkrétní podnik, vysvětlení procesní struktury ERP modulu, zvolit správný typ ERP systému pro podnik, včetně rozšíření o systémy SCM, CRM a správy verzí dokumentů, rozumět potřebám těchto systémů v dnešním podniku. Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 32

ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU 20+4 hodin (samostudium + řešení úkolů) KLÍČOVÁ SLOVA ERP, jádro podnikových systémů, ERP II, All-in-One, Best-of-Breed, Lite ERP, moduly ERP, prodej, nákup, sklad, SCM, CRM, BI, DMS aplikace v podnicích. PRŮVODCE STUDIEM, KAPITOLOU Tato kapitola je zaměřená na dnešní podnikové informační systémy. Na jejich jádro ERP systém, ale také na jeho rozšířený pohled, tj. ERP II. Popisuje jeho klíčové funkčnosti v rámci vybraných klíčových modulů. Dále z mnoha systémů využívaných v podniku seznamuje s vybranými systémy SCM, CRM a DMS. Struktura této kapitoly studijní opory je následující: 3.1 Systém ERP (Enterprise Ressource Planning) 3.1.1 Moduly ERP 3.1.2 Modul Nákup 3.1.3 Modul Prodej 3.1.4 Modul Sklad 3.2 ERP II 3.3 CRM (Customer Relationship Management) 3.4 SCM (Supply Chain Management) 3.5 DMS (Document Management Systems) Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 33

Posledních 15 let bylo v podnicích ve znamení zavádění komplexních informačních systému kategorie ERP (Enterprise Resource Plannig). Tyto systémy nejvýznamněji ovlivňují současný podnikový business. ERP je dnes chápáno ve dvou základních rovinách: v užším pojetí ERP zahrnuje integraci vnitropodnikových oblastí jako je výroba (včetně dat o výrobku), logistika, finance a lidské zdroje, v širším pojetí potom hovoříme o rozšířeném ERP, zahrnující aplikace jako jsou manažerské nadstavby typu BI (Business Intelligence) a aplikace podporující vazby podniku na okolí, například SCM (Supply Chain Management), CRM (Customer Relationship Management), případně komponenty pro realizaci elektronického obchodu B2B (Business to Business), B2C (Business to Customer) a zásobování (eprocurement). 3.1 ERP (Enterprise Resource Planning) Definice Informační systém kategorie Enterprise Resource Planning definujeme jako účinný nástroj, který je schopen pokrýt plánování a řízení všech klíčových interních podnikových procesů (zdrojů a jejich transformace na výstupy), a to na všech úrovních od strategické až po operativní. K těmto klíčovým procesům patří: výroba, logistika, personalistika a ekonomika. ERP systémy se z hlediska nutnosti integrace dalších podnikových procesů rozvinuly do podoby, která se označuje jako ERP II, nebo "Extended" ERP. Podniková praxe si v rámci plánování podnikových zdrojů vyžádala těsnější propojení interních procesů s: ERP ERP II externími procesy, u nichž není přesně definovaný vlastník a jejichž efektivní řízení nemá management podniku plně pod kontrolou (oblast řízení vztahů se zákazníky CRM a řízení dodavatelského řetězce SCM), procesy podporujícími (zejména) vrcholové rozhodování (EIS, OLAP reporting, datové sklady). Mezi nejdůležitější vlastnosti ERP systému patří: automatizace a integrace hlavních podnikových procesů (business process Vlastnosti ERP Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 34

integration), sdílení dat, postupů a jejich standardizace přes celý podnik, vytváření a zpřístupňování informací v reálném čase, schopnost zpracovávat historická data. K zásadním požadavkům, které od ERP systémů očekávají zákaznické organizace, patří: Požadavky na ERP Realizace měřitelných přínosů v oblasti snižování celé struktury nákladů vznikající neefektivním řízením firmy. Realizace neměřitelných přínosů v oblasti řízení podnikových procesů a dostupnosti informací v reálném čase. Moderní ERP systém je založen na vysoce sofistikovaných hardwarových a softwarových komplementárních produktech jako jsou databázové systémy, síťové operační systémy, víceprocesorové servery apod. K podpoře a plnění složitých podnikových cílů, resp. řízení podnikových procesů však nestačí pouze software a výkonný hardware. ERP systém by nemohl splnit svoje poslání bez aktivní účasti zaměstnanců a uživatelů systému (orgware). Všechny zmíněné aspekty musejí být navíc v souladu se strategií firmy, kterou sdílí jak management, tak pracovníci na všech úrovních řízení. Proto také hovoříme o ERP koncepci a jejím strategickém rozvoji, nikoliv jak se často zjednodušeně uvádí o "ERP softwarovém balíku". ERP je finančně orientovaný informační systém pro určení a plánování podnikových zdrojů potřebných k přijetí, zhotovení, dodání a zaúčtování zákaznického obchodního případu. Tyto systémy bývají považovány za jádro celého informačního systému, nabízejí komplexní pohled na oblast zdrojů podniku. Podle toho, zda ERP systémy pokrývají všechny 4 klíčové interní procesy - výroba, logistika, personalistika a ekonomika, lze systémy dělit do kategorií. All-in-One označujeme systémy, které spojí všechny 4 klíčové procesy. Patří zde také některá univerzální ERP řešení, která ale nepokrývají jeden z klíčových procesů personalistiku. Tento proces bývá zajištěn jiným systémem specializovaného dodavatele. Volba All-in-One ERP systému pro podnik znamená realizaci pouze jednoho implementačního projektu. Best-of-Breed systémy detailně řeší a pokrývají pouze určité procesy. Bývají nasazovány samostatně nebo tvoří součást ERP koncepce. Rozdělení ERP All-in-One Best-of-Breed Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 35

Lite ERP systémy představují specifickou nabídku určenou pro trh malých a středně velkých firem, vyznačující se nižší cenou a řadou omezení. Specifickou kategorii tvoří ERP systémy lídrů trhu - mysap Business Suite či Oracle E- Business Suite. Tato řešení jsou charakteristická širokým a zároveň detailním pokrytím podnikových procesů. Mezi významné výrobce ERP patří například: SAP, Lawson, Oracle Applications, IFS, Nexedi, Infor, ABAS AG, Microsoft (Dynamics AX, Dynamics NAV). Lite ERP Nejznámější výrobci 3.1.1 Moduly ERP Dnešní kvalitní ERP systémy informačně podporují v modulech následující procesy: Moduly ERP prodej, nákup, sklady, finance, finanční účetnictví, finanční plánování, controlling, marketing, majetek, výroba technická příprava výroby (TPV), plánování výroby, operativní řízení výroby, dílenské řízení výroby. V následující části budou detailně zobrazeny vybrané moduly Nákup, Prodej a Sklad. Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 36

3.1.2 Modul Nákup Základním cílem modulu Nákup je realizace nákupního obchodního případu. Jde o soubor obchodních transakcí, se sekvencí těchto dokumentů poptávka nabídka objednávka smlouva dodací list faktura. Zahrnuje blokování a odblokování zásob podle potřeb výroby, zajištění materiálu požadovaného na základě zpracování výrobních plánů, zpracování odbytových požadavků na subdodávky a operativních požadavků středisek, např. na režijní materiál. Funkce: 1. Evidence a analýzy dodavatelů 2. Dodavatelské ceníky 3. Řízení nákupu a. evidence požadavků na materiál zajišťuje evidenci požadavků na materiál jednotlivých výrobních a dalších středisek b. kumulace požadavků na nákup c. provádění storna d. blokace materiálu - blokování požadovaného množství položky podle termínu vychystání do výroby globálně za veškeré požadované množství - řeší se podle úložných míst příslušného skladu ve vztahu k jednotlivým materiálovým požadavkům e. bilancování požadavků na materiál analýzy požadovaného a disponibilního materiálu f. potvrzování požadavků na materiál zpětná vazba z modulu Modul Nákup Funkce Nákup vůči jednotlivým materiálovým nárokům zakázky, informace nárokujícím střediskům. g. zpracování poptávek pro potenciální a stále dodavatele h. evidence nabídek i. zpracování objednávek j. evidence smluv zahrnuje potvrzení objednávky ze strany dodavatele a evidenci dokladu smlouvy a kontrolu vazby na číslo objednávky, k níž se vztahuje k. evidence dodacích listů, součástí je přiřazení čísla objednávky, kterou dodávka plní a vytvoření podkladu pro příjemky materiálu na sklad l. vyhodnocení dodávky z hlediska úplnosti, termínů, kvality, zahrnuje pořízení protokolu o vadě, zpracování reklamace, vytvoření ev. upomínky, podkladu po pokus o smír nebo arbitráž 4. Analýzy zásob a. přehledy aktuálního stavu zásob, informace o jednotlivých položkách Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 37

b. analýzy zásob vzhledem ke spotřebě c. analýzy bezpohybových položek d. nadnormativní zásoby e. podnormativní zásoby f. analýzy nákupu dle zásobovačů Základními požadavky je racionalizace zpracování obchodního případu generováním dokladů; resp. kopírováním základních údajů mezi doklady, zajištění základních kontrolních operací a analýz zajištěnosti požadavků na nákup. 3.1.3 Modul Prodej Hlavní náplní modulu Prodej je zpracování obchodního případu. Existují např. tyto možné varianty postupů: Modul Prodej - nabídka, - poptávka nabídka objednávka smlouva faktura, - nabídka smlouva faktura, - smlouva. Dalším cílem modulu Prodej je podpora řízení expedičních skladů; analýzy zásob hotových výrobků, sledování a kontrola úvěrových limitů pro zákazníka při uzavírání smluv, prodej analýzy, podle zákazníků, prodejců, atd. Modul Prodej zajišťuje v ERP systému tyto hlavní funkce: Funkce 1. Evidence zákazníků vstup, aktualizace, rušení zákazníků, zpracování základních přehledů zákazníků 2. Zpracování odbytových ceníků 3. Realizace obchodního případu zakázky zahrnuje: a. evidence poptávek b. evidence nabídek c. evidence objednávek d. zpracování smluv e. příprava faktur f. dobropis tuzemský / zahraniční g. vrubopis tuzemský / zahraniční h. celní doklad i. zpracování požadavků na výrobu j. zpracování požadavků na nákup k. zpracování požadavků na sklad vybírají se sklady, na kterých je pro vybraný požadavek volná zásoba, zboží se na skladě zablokuje, definuje se i požadované úložné místo na skladě, Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 38

pokud je položka na více místech l. rušení požadavku ze smlouvy m. analýzy zajištění smluv k jednotlivým položkám se dle situace zobrazuje výrobní dávka, odpovídající požadavky na nákup a zpracovávají se přehledy zboží zablokovaných na skladech po jednotlivé položky smlouvy n. požadavky vyplývající z faktury k faktuře se zobrazí přehled položek a jejich množství zablokované na skladě hotových výrobků o. vytvoření expedičního příkazu Expedice p. tvorba balicích listů vychází se ze standardního předpisu pro balení připraveného v rámci modulu Technické přípravy výroby q. plnění balicích listů evidence průběhu balení podle předpisu v balicím listu r. kompletace analyzují se blokace zboží v úložných místech skladů podle výrobních čísel položek, provádí se kompletace odesílaného zboží a odblokování ze skladu a realizuje se výdej zboží ze skladu na obchodní případ a odečtení ze zásob. 4. Řízení expedičních skladů a. příjem nakupovaného zboží na sklad vytváří se příjemka nakupovaného zboží na sklad a automaticky se provádí na úložných místech blokace podle položky smlouvy b. příjem výroby příjem zboží z výrobních středisek na sklad c. výdej na zakázku výdej se provádí jen z těch úložných míst, která jsou blokována na konkrétní požadavky a vygeneruje se výdejka zboží d. změny úložných míst zboží na skladě přemístění zboží z jednoho úložného místa na jiné i s odpovídající blokací e. zpracování inventur tj. vytvoření inventurních předloh, pořízení inventurních stavů a zpracování inventurních rozdílů f. obratová soupiska zásob tj. seznam všech položek na skladu zahrnující počáteční stav na začátku měsíce, seznam všech příjmů a výdajů za měsíc, konečný stav na konci měsíce, a to v naturálních i hodnotových jednotkách 5. Prodejní analýzy a. platby zákazníka přehled všech zákazníků a stav jejich plateb b. vývoj výrobních zakázek pro jednotlivé prodeje c. analýzy prodejců dle prodeje d. výpočet inkasního kalendáře Při řešení modulu Prodej se sledují některé z těchto požadavků: automatické generování dokladů např. kopírování základních údajů z Požadavky Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 39

nabídky do smlouvy, faktury apod. automatické kontroly např. nelze provést storno zákazníka, pokud je obsažen v neobchodních dokladech, sledování a kontrola úvěrových limitů pro zákazníka při uzavírání smluv, možnosti zpracování prodejních analýz podle nejrůznějších kritérií. 3.1.4 Modul Sklad Základním cílem modulu Sklad je poskytovat pohotový a přesný přehled o stavu a pohybu materiálu na všech skladech. Příjemku materiálu provádí zásobovač. Vstupním dokladem je dodací list. Vyhotovuje se průvodka materiálu, předloha pro vytvoření příjemky materiálu. Při každém pohybu materiálu se provádí příslušné zúčtování. Součástí modulu Sklad jsou obvykle analýzy zásob podle nejrůznějších hledisek. Modul Sklad Jednotlivé výše uvedené příklady jsou jedním z mnoha dílčích modulů ERP nasazení v jednotlivých podnicích. Na českém trhu dnes existuje množství konkrétních ERP aplikací. Příklady těchto aplikací jsou uvedeny v doporučené literatuře. 3.2 ERP II Současný trendem je rozšíření ERP prostřednictvím integrace podniku a jeho IS s okolím směrem k zákazníkům, dodavatelům a partnerům. Soudobá úroveň struktury IS odpovídá stávajícímu rozvoji informačních technologií a velkou měrou ovlivňuje strategii a způsob podnikání. Jednotlivé části IS představují mnohdy také samotné koncepty podnikatelských aktivit. ERP I Rozhodující pro klasifikaci podnikových informačních systémů se stává tzv. holisticko-procesní pohled. Podle něj tvoří podnikový informační systém: ERP (Enterprise Resource Planning) jádro podnikových systémů, zaměřené na řízení interních podnikových procesů, CRM (Customer Relationship Management) systém obsluhující procesy směřované k zákazníkům, SCM (Supply Chain Management) systém řídící dodavatelský řetězec, jehož ERP CRM SCM Vladimír Krajčík, Lucie Lenertová 40