Tab. 1: Cesalpinův systém Cesalpinův systém Arboreae (Arbores et frutices) I. Corde ex apice seminis. Seminibus saepius solitariis (např. Quercus, Fagus, Ulmus, Tilia, Laurus, Prunus ). II. Corde e basi seminis. Seminibus pluribus. (např. Ficus, Cactus, Morus, Rosa, Vitis, Salix, Pinophyta sp. div.). Herbaceae (Suffrutices et herbae) III. Solitariis seminibus. Semine in fructibus unico (např. Valeriana, Daphne, Urtica nebo dnešní Poaceae). IV. Solitariis pericarpiis. Seminibus in fructu pluribus, quibus est conceptaculum carnosum, bacca aut pomum (např. dnešní Cucurbitaceae, Solanaceae, Arparagus, Ruscus, Arum ) V. Solitariis vasculis. Seminibus in fructu pluribus quibus est conceptaculum e sicca materia (např. dnešní Fabaceae, Caryophylaceae, Gentianaceae) VI. Binis seminibus. Semina sub singulo flosculo invicem conjuncta, ut unicum videantur ante maturitatem; cor in parte superiore, qua flos insidet. Flores in umbella (Daucaceae) VII. Binis conceptaculis. (např. Mercurialis, Galium, Orobanche, Hyoscyamus, Nicotiana, Brassicaceae ) VIII. Triplici principio fibrosae. Semina trifariam distributa; corde infra sito, radix non bulbosa (např. Thalictrum, Euphorbia, Convolvulus, Viola) IX. Triplici principio bulbosae. Semina trifariam distributa; corde infra sito, radix bulbosa (velkokvěté druhy jednoděložných) X. Quaternis seminibus. Semina quatuor nuda in communi sede (Borraginaceae, Lamiaceae) XI. Pluribus seminibus, anthemides. Semina nuda plurima, cor seminis interius vergens; flos communis distributus per partes in apicibus singuli seminis (Asteraceae pro parte) XII. Pluribus seminibus, cichoriaceae aut acanaceae. Semina nuda plurima, corde interius vergit; flos communis distributus per partes in apicibus singuli seminis (některé Asteraceae, Eryngium a Scabiosa). XIII. Pluribus seminibus, flore communi. Semina solitaria plurima; corde interius flos communis, non distributus inferius circa fructum (Ranunculus, Alisma, Sanicula, Geranium, Linum) XIV. Pluribus folliculis. Semina plura in singulo folliculo (např. Oxalis, Aristolochia, Capparis, Nymphaea, Veratrum). XV. Flore fructuque carentes. (Fungi, Bryophyta, Lycopodiophyta, Equisetophyta, Polypodiophyta, ale i korály a živočišné houby) Poslední třída bez plodonosných květů je považována za nejprimitivnější rostliny tvořící přechod k minerálům.
Tab. 2: Linneovský systém, (vytvořen z Řepka, Koblížek, 2007) LINNEOVSKÝ SYSTÉM taxonomická kategorie latinský výraz koncovka př. latinský název př. český název oddělení divisio -phyta Magnoliophyta krytosemenné rostliny pododdělení subdivisio -phytina třída classis -opsida Liliopsida jednoděložné rostliny podtřída subclassis -idae Liliidae příbuzenský okruh liliotvarých řád ordo -ales Liliales liliotvaré nadřád superordo -anae čeleď familia -aceae Liliaceae liliovité podčeleď subfamilia -oideae rod genus Lilium lilie druh species martagon zlatohlávek subspecies varietas
Schéma 1: Základní typy gynecea, (Pecharová, Hejný, 1993) Schéma 2: Květní vzorce, (Procházka, 2007)
Schéma 2: Květní vzorce, (Procházka, 2007)
Anatomická stavba apikálního meristému při změně z vegetativní fáze do reproduktivní fáze u Chenopodium rubrum (merlíku červeného) (foto 1, 2, 3). Foto 1: Pozdější fáze vegetativního vývoje, foto: F. Seidlová, (Krekule, Macháčková, 2008) Foto 2: Diferenciace květních orgánů, foto: F. Seidlová, (Krekule, Macháčková, 2008)
Foto 3: Po fotoperiodické indukci, foto: F. Seidlová, (Krekule, Macháčková, 2008).
Obr. 1: Aristoteles Obr. 2: Obr.2: Theofrastos z Efesu Obr. 3: Plinius starší Obr. 4: Pedanius Dioscorides Obr. 5: Codex Aniciae Julianae Obr. 6: Leonhart Fuchs
Obr. 7: Štětka (Dipsacus fullonum) (1543) Obr. 8: Andrea Cesalpino Obr. 9: Gaspar Bauhin Obr. 10: Pietro Andrea Matthioli
Obr. 11: Matthioliho herbář neboli bylinář, Obr. 12: Granátové jablko, titulní strana české verze (1562) Matthioliho herbář (1562) Obr. 13: Sir Thomas Millington Obr. 14: Camerarius
Obr. 15: Carl von Linné Obr. 16: Geheimnis der Natur im Bau und in der Befruchtung der Blumen (1793) Obr. 17: Antoine Laurent de Jussieu Obr. 18: Alphonse Pyramus de Candolle
Obr. 19: Vydání knihy O původu druhů (1859) Obr. 20: Charles Darwin Obr. 21: Jan Evangelista Purkyně
Obr. 22: Johann Gregor Mendel Obr. 23: Georg Klebs Obr. 24: Julius Sachs Obr. 25: Vliv různé fotoperiody na kvetení dlouhodenních a krátkodenních rostlin, (Procházka, 2007), umístění v textu - str. 20.
Obr. 26: Časové a prostorové schéma exprese genů LFY, AP1, AP3 a AG v apikálním meristému stonku u Arabidopsis thaliana 1 až 3 podélné řezy v různých vývojových stádiích. 1:Intermediátní meristém tvorba základů květenství. 2: Florální meristém začátek tvorby kalichu (K). 3: Diferenciace koruny (C), tyčinek (T) a pestíku (P). 4: Příčný řez dospělým květem. (Rosypal, 2003) Obr. 27: Květ 1 soubor pestíků vzniklých srůstem plodolistů, 2 tyčinky, 3 korunní lístky, 4 květní lůžko, 5 kališní lístky. (Pecharová, Hejný, 1993, TABULE 73)
Obr. 28: Typy korun 1 kulovitá, 2 baňkovitá, 3 trubkovitá, 4 zvonkovitá, 5 nálevkovitá, 6 řepicovitá, 7 kolovitá, 8 pyskatá, 9 šklebivá, 10 jazykovitá. (Procházka, 2007, upraveno podle Dostála 1954) Obr. 29: Schematický řez introrzním prašníkem Nymphaea (leknín) en- endothecium (vláknitá podpokožková vrstva), ex- exothecium (vnější pokožková vrstva),ko- cévní svazek konektivu, pm- pylové mateřské buňky, py- zralé pylové zrno, ta- tapetum (výstelkové pletivo), th- thecium. (Procházka, 2007)
Obr. 30: Typy tyčinek 1. čtyřmocné tyčinky v čeledi Brassicaceae (brukvovité), 2. dvoumocné tyčinky v čeledi Lamiaceae (hluchavkovité), 3. dvoubratré tyčinky v čeledi Viciaceae (vikvovité), 4. jednobratré tyčinky v čeledi Asteraceae (hvězdicovité). (Pecharová, Hejný, 1993, TABULE 75) Obr. 31: Gyneceum rodu Scilla (ladoňka) A. celkový vzhled, B. příčný řez semeníkem, C. vajíčko 1. semeník, 2. čnělka, 3. blizna, 4. stěna semeníku, 5. plodolist, 6. vajíčko, 7. poutko vajíčka, 8. placenta, 9. integumenty, 10. mikropyle, 11. chaláza, 12. nucellus, 13. zárodečný vak, 14. vaječná buňka, 15. synergidy, 16. antipody, 17. jádro zárodečného vaku. (Pecharová, Hejný, 1993, TABULE 81)
Obr. 32: Typy semeníků semeník svrchní, semeník polospodní, semeník spodní. (Hickey, King, 1998) Obr. 33: Hroznovitá květenství 1. hrozen, 2. lata, 3. chocholík, 4. kytka, 5. okolík, 6. složený okolík, 7. strboul, 8. úbor, 9. klas, 10. klásek, 11. jehněda, 12. palice. (Pecharová, Hejný, 1993, TABULE 84)
Obr. 34: Vrcholičnatá květenství 1. dvouramenný vrcholík, 2. víceramenný vrcholík, 3. okolík, 4. hlávka, 5. kružel, 6. vidlan, 7. šroubel, 8. srpek, 9. vějířek, 10. vijan. (Pecharová, Hejný, 1993, TABULE 85)
Obr. 35: Květní diagram 1. pravidelný květ Sedum (rozchodníku), 2. bisymetrický květ Dicentra (srdcovka), 3. souměrný květ Veronica (rozrazil), 4. nesouměrný květ Valeriana (kozlík). (Procházka, 2007)
Obr. 36: Pylová zrna Helianthus annuus (slunečnice roční), Ipomoea purpurea (povijnice nachová), Sildalcea malviflora (sléz divoký), Lilium auratum (lilie zlatá), Oenothera fruticosa (pupalka křovitá), Ricinus communis (skočec obecný)