PRÁVNÍ AKTUALITY. Bankovní a finanční právo Lze zastavit soubor pohledávek? Ano! Novinky v zákoně o dluhopisech

Bankovní a finanční právo Lze zastavit soubor pohledávek? Ano! Kapitálové trhy Novinky v zákoně o dluhopisech Daně Novinky v daňové legislativě od ledna 2015 PRÁVNÍ AKTUALITY LEGAL UPDATE 1 / 2015

Editorial Cesta s novými zákony je někdy obtížná, ale vede správným směrem Již více než rok žijeme s občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích. Přizpůsobujeme se novému, učíme se. Vzpomínám si na konec 90. let minulého století. Od zásadní změny soukromého práva provedené velkou novelou socialistického občanského zákoníku a obchodním zákoníkem uběhlo sotva osm let. Mnoho věcí bylo v té době stále ne zcela prozkoumaných, judikatura teprve začínala reagovat na znovuzavedené instituty a právníci museli být na jednu stranu velmi opatrní ve svých soudech, na stranu druhou však velmi kreativní v řešení neznámých problémů. Nyní jsme na podobné cestě. Jsme svědky větší opatrnosti, ale i postupného zrodu novátorských řešení, z nichž se některá již stačila osvědčit, jiná se naopak rychle ukázala jako slepé uličky a byla opuštěna. Objevilo se množství různých mýtů a fám. Jednou se tvrdilo, že občanský zákoník podporuje obchodování s dětmi, jindy, že může za vyšší daně, anebo že kvůli němu lidé neodevzdávají na obecní úřady nalezené věci. Člověk musí být stále ostražitý, neboť některé fámy působily i pro poučeného laika velmi fundovaně a mohly někoho zmást. Zpětně hodnoceno, lidé i firmy učinili v rámci příprav většinou vše, co se jevilo jako nezbytné. Jsme hrdí na to, že naše kancelář k tomu u mnohých přispěla a pomohla k hladkému přechodu na nové právo. Pokud něco v uplynulém roce kulhalo, bylo to fungování okolních systémů, např. obchodního rejstříku nebo notářského Rejstříku zástav. Porodní bolesti, jimž však stát mohl zabránit. Nebylo by však správné nechat se ukolébat k pocitu klidu. Historie jasně ukazuje, že praxe bude různé problémy a konfliktní místa objevovat postupně a že některá se projeví až po několika letech, kdy se k nim začne vyjadřovat Nejvyšší soud. Na prahu dalšího roku je též dobré připomenout, že od 1. 1. 2015 došlo k další důležité změně, na níž jsme Vás průběžně připravovali k plnému zavedení materiální publicity katastru nemovitostí. Naše kancelář je na tuto změnu plně připravena, víme, co je třeba při nemovitostních obchodech ohlídat, jak kupujícímu zajistit právní bezpečí. Rádi Vám i v tomto bodě budeme nápomocni. V průběhu tohoto roku se možná dočkáme novelizace občanského zákoníku. Legislativní snahy Ministerstva spravedlnosti pro Vás sledujeme a dotknou-li se zásadních skutečností, budeme Vás o nich včas informovat. Ostatně, tři z našich spolupracovníků zasedají v Legislativní radě vlády a (nejen) díky tomu máme o legislativních aktivitách dokonalý přehled. Osobně doufáme, já i moji kolegové z PRK Partners, že se vám přelomový rok podařil. Věřím, že rok letošní bude ještě lepším, a že pro vás naše kancelář bude i nadále spolehlivým partnerem ve světě businessu a práva. Jménem PRK Partners Robert Němec

Obsah Editorial Cesta s novými zákony je někdy obtížná, ale vede správným směrem Obsah 3 Kapitálové trhy 4 Novinky v zákoně o dluhopisech Bankovní a finanční právo 5 Lze zastavit soubor pohledávek? Ano! Pracovní právo 7 Novinky v pracovním právu pro rok 2015 Corporate 9 Pravidla o střetu zájmů informační povinnost orgánů společnosti Nemovitostní právo 11 Ochrana vlastnického práva ke stroji či jinému zařízení Daňové právo 13 Novinky v daňové legislativě od ledna 2015 Novinky z PRK Partners 18 English summary 20 3 PRK Partners legal update

Kapitálové trhy Novinky v zákoně o dluhopisech Autor: JUDr. Jan Ditrych V srpnu 2014 vstoupila v účinnost novela zákona o dluhopisech. Tato novela, schválená jako zákon č. 137/2014 Sb., po delší době významněji zasáhla do textu zákona. Tento článek se věnuje zejména změnám, které mohou mít praktický dopad na emitenty korporátních a bankovních dluhopisů. V teoretické rovině novela zpřesnila materiální definici dluhopisu a výrazně omezila zákonné náležitosti dluhopisu. Z pohledu praxe je zajímavé, že zákonnou náležitostí sběrného dluhopisu již není podpis emitenta, identifikace prvního nabyvatele ani číselné označení. Novela výslovně umožnila vydávání různých, zákonem dosud neupravených, druhů dluhopisů. Praktický dopad nám však není příliš jasný. Už za předchozí právní úpravy si emitenti mohli v rámci jednotlivých emisí nastavit pro dluhopisy nejrůznější parametry a spojit s dluhopisy nejrůznější práva. V souvislosti s tím novela zavedla návod, jak postupovat v případě, kdy existují pochybnosti o obsahu zvláštního práva spojeného s dluhopisem. Zvláštním právem se rozumí právo, které nevyplývá ze zákona, ale z emisních podmínek. O obsahu takového práva rozhoduje soud a v případě, že soud žádné takové zvláštní právo nezjistí, může vlastník dluhopisu požadovat po emitentovi odkup dluhopisu za přiměřenou cenu. Z našeho pohledu je významným posunem vpřed doplnění posledního odstavce do 21 zákona o dluhopisech. Podle tohoto ustanovení si totiž emitent může nově v emisních podmínkách zúžit katalog důvodů pro povinné svolání schůze vlastníků dluhopisů. Jako důvod pro svolání schůze vlastníků dluhopisů nelze vyloučit pouze navrhovanou změnu emisních podmínek. Lze však vyloučit třeba navrhovanou přeměnu emitenta - tato povinnost dříve trápila zejména bankovní emitenty, kteří byli často nuceni kvůli nevýznamné fúzi svolávat s nejistým výsledkem schůze vlastníků dluhopisů u desítek emisí. Zákon o dluhopisech dříve upravoval podřízenost dluhopisů pouze v užším slova smyslu, tedy stanovil, jak se pohledávky z takových dluhopisů chovají při insolvenci či likvidaci emitenta. Novela odstranila určité pochybnosti o tom, zda je v emisních podmínkách možné podřídit dluhy z dluhopisů i jiným dluhům emitenta, např. seniornímu úvěrovému financování. Nyní je jasně v zákoně řečeno, že to emitent v emisních podmínkách učinit může, je-li pořadí uspokojení pohledávek z dluhopisů v emisních podmínkách jasně popsáno. Novela rovněž upravila status tzv. hybridních dluhových cenných papírů. Typicky jde o dluhové cenné papíry, které mají jinak parametry dluhopisu, ale negarantují návratnost celé jistiny (např. Credit Linked Notes). Takové cenné papíry se stále nesmí označovat jako dluhopisy, ale emitent může v emisních podmínkách stanovit, že se na takové cenné papíry zákon o dluhopisech použije buď jako celek, nebo jeho vybraná ustanovení. Domníváme se, že v praxi bude takový postup téměř zbytečný, neboť emisní podmínky bývají dostatečně popisné a málokdy odkazují přímo na zákon. Novela zákona o dluhopisech bude mít dle našeho názoru relativně malý dopad na zavedenou praxi vydávání bankovních a korporátních dluhopisů. Jako významné plus pro emitenty vnímáme především možnost zúžení výčtu důvodů pro svolání schůze vlastníků dluhopisů. Stále si však klademe otázku, zda je vůbec nutné vydávání dluhopisů regulovat speciálním zákonem a zda je stále nezbytné trvat na tom, že dluhopisem je pouze dluhový cenný papír zaručující návratnost celé jistiny. 4 PRK Partners legal update

Bankovní a finanční právo Lze zastavit soubor pohledávek? Ano! Autoři: Mgr. Martin Bruthans JUDr. Václav Bílý LL.M., Ph.D. JUDr. Petr Bezouška Ph.D. Notářská komora České republiky v červenci 2014 vydala stanovisko, jímž soubor pohledávek označila za zástavu, která není způsobilá k zápisu do Rejstříku zástav (č. VS 2/2014). Jádrem tohoto stanoviska je odmítnutí teze, že soubor pohledávek je hromadnou věcí. To považujeme za správné. Samotný náhodný shluk jednotlivých pohledávek (či jiných věcí) z nich nečiní hromadnou věc. Hromadná věc musí vykazovat určité znaky: jistý stupeň vnitřní sounáležitosti (funkčního spojení) a společné označení. Hromadná věc má právě díky těmto znakům zpravidla vyšší hodnotu než prostý součet hodnot jednotlivých samostatných věcí, které ji vytvářejí. Stanovisko Notářské komory však překvapivě některé právníky přivedlo též k závěru, že když není soubor pohledávek hromadnou věcí, nemůže být vůbec předmětem zástavního práva. Tento názor nesdílíme. Připomeňme si, že podle 1310 nového občanského zákoníku (NOZ) může být zástavou jakákoli věc, s níž lze obchodovat, a že takovou zástavou může být též věc, k níž zástavnímu dlužníku vznikne vlastnické právo až v budoucnu. To je velmi široké vymezení, zvláště pokud si uvědomíme, jak široké je v novém občanském zákoníku vymezení věci v právním smyslu. Zástavní právo se nejčastěji zřizuje smlouvou, ve které strany kromě jiného ujednají, co je zástavou. Podle 1312 odst. 2 NOZ může být zástava ve smlouvě určena buď jednotlivě, anebo jiným způsobem tak, aby ji bylo možné určit kdykoli v době trvání zástavního práva. Za pozornost též stojí 1345 NOZ, který upravuje tradiční institut vespolné zástavní právo: pro týž dluh lze zastavit vespolek (společně, dohromady) i několik věcí. Použijeme-li výše uvedená ustanovení občanského zákoníku na soubor pohledávek (či jakýkoli jiný soubor věcí), získáme následující. Pohledávka je věcí, se kterou se běžně obchoduje, jejich soubory se standardně postupují, což výslovně připomíná 1887 NOZ. Z obchodu tak vyloučeny nejsou a tento důležitý aspekt pro to, aby mohly být zástavou, je splněn. Dlužník standardně vlastní široké spektrum a množství pohledávek vůči svým (pod)dlužníkům, některé již existují, jiné vzniknou v budoucnu. Soubor takových pohledávek lze popsat různými způsoby (např. časovým úsekem svého vzniku, právním důvodem, osobou dlužníka apod.). Důležité je, že takové určení souboru pohledávek vyhovuje 1312 odst. 2 NOZ, jedná se tedy o jiný způsob určení zástavy. Že je takové určení předmětu pro obchod obecně dostatečné, potvrzuje i 1887 NOZ, který takové určení považuje za dostatečné pro postoupení souboru pohledávek. Ve výsledku takovou zástavu tvoří několik různých pohledávek (existujících i budoucích), které jsou popsány dostatečně určitě a jednotně jako soubor, a jedná se tak o jeden z případů vespolného zástavního práva. Nový občanský zákoník tak vůbec nebrání tomu, aby byly i nadále zastavovány soubory pohledávek, přičemž ve vztahu k budoucím pohledávkám odpadá nutnost uzavírání dodatků obsahujících seznamy nových pohledávek vzniklých v mezidobí, pokud je vymezení budoucích pohledávek v zástavní smlouvě dostatečně určité. Požadavek na určitost přitom nemůže být v případě vymezení souboru pohledávek pro účely zřízení zástavního práva přísnější než pro účely globální cese ve smyslu 1887 NOZ. Zároveň je třeba znovu připomenout, že takový soubor pohledávek, který může být předmětem zástavního práva či globální cese, nevykazuje charakteristické rysy hromadné věci (zejména nejde o funkční spojení 5 PRK Partners legal update

jednotlivostí vytvářející vyšší hodnotu), a proto se na zástavu souboru pohledávek neaplikují pravidla o zástavě hromadné věci (tedy ani důsledky plynoucí např. z 1348 NOZ).Vraťme se ještě jednou na začátek k výkladovému stanovisku Notářské komory. Proč vlastně vzniklo? Občanský zákoník umožňuje zastavit pohledávku dvěma způsoby: buď prostou smlouvou, anebo zápisem do Rejstříku zástav ( 1314 NOZ). Logickou úvahou se jeví, že takto lze zastavit též soubor pohledávek. A tu nastává potíž, neboť Rejstřík zástav na to není připraven, laicky řečeno nemá na to kolonku. Proto se část praxe pokusila vměstnat soubor pohledávek do kategorie hromadné věci (což je existující kolonka v Rejstříku zástav). Byl to chybný pokus části praxe překonat technickou nepřipravenost Rejstříku zástav. Tomu se nyní notáři svým stanoviskem postavili. To je sice chvályhodné, je však třeba, aby co nejdříve zaznělo i ono pověstné B : upravit technicky aplikaci Rejstříku zástav tak, aby fungovala v souladu s právním řádem. Než k tomu dojde, je možné soubor pohledávek zastavit toliko prostou smlouvou, což přináší nebezpečí číhající v 1371 odst. 3 NOZ: dá-li dlužník jednotlivou pohledávku jinému zástavnímu věřiteli do zástavy sice později, než byla zastavena v souboru s jinými, avšak zápisem do Rejstříku zástav, přeskočí tento nový zástavní věřitel z hlediska priority prvního zástavního věřitele, jehož zástavu tvoří soubor pohledávek. 6 PRK Partners legal update

Pracovní právo Novinky v pracovním právu pro rok 2015 Autoři: JUDr. Tereza Erényi LL.M. Mgr. Daniel Vejsada S účinností od 1. 1. 2015 došlo k několika změnám v pracovním právu týkajícím se zejména povinností zaměstnavatelů a souvisejících správních deliktů a sankcí za jejich nedodržení. Na druhou stranu přinesou legislativní změny zaměstnavatelům i úlevy, a to především s ohledem na povinnost uchovávat na pracovišti kopie dokumentů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu, která v současné době působí zejména u velkých zaměstnavatelů nemalé komplikace. Pro úplnost uvádíme, že od ledna 2015 nedošlo ke změně zákoníku práce. Novela zákona o zaměstnanosti Jak uvedeno výše, nejvýznamnější změnou je úprava 136 zákona o zaměstnanosti (zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů), kterou dochází k omezení povinnosti zaměstnavatele mít na pracovišti dokumenty, kterými se prokáže existence pracovněprávního vztahu zaměstnance. Tato povinnost byla do zákona o zaměstnanosti zavedena jako součást boje proti nelegálnímu zaměstnávání, ovšem zejména díky absenci výslovného správního deliktu za porušení této povinnosti a také nejednotnému přístupu inspektorátů práce při provádění kontrol, byla tato povinnost spíše zdrojem nejistoty a komplikací pro zaměstnavatele. Z výše uvedených důvodů dochází k úpravě této povinnosti, která vcelku překvapivě přinese zaměstnavatelům výrazné ulehčení. Podle nového znění 136 zákona o zaměstnanosti budou totiž zaměstnavatelé mít nadále povinnost uchovávat na pracovišti kopie dokumentů prokazující pracovněprávní vztah zaměstnance pouze u zaměstnanců, kteří nejsou registrováni na příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Tato povinnost se tak od 1. 1. 2015 vztahuje pouze na zaměstnance pracující na základě dohody o provedení práce (pokud jejich měsíční odměna nepřesáhne 10 000 Kč), zaměstnance vykonávající zaměstnání malého rozsahu (tedy s měsíční odměnou maximálně 2500 Kč), případně ostatní zaměstnance před oznámením začátku jejich pracovněprávního vztahu na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení (což je zaměstnavatel povinen učinit do 8 dnů od začátku pracovněprávního vztahu). Současně je také novelou zaveden výslovný správní delikt za porušení této povinnosti. Zaměstnavateli může mu být uložena pokuta ve výši až 500 000 Kč. Potenciální pokuta ve výši až 10 000 000 Kč za umožnění výkonu nelegální práce (a kde také doposud byla minimální sankce ve výši 250 000 Kč) tak zaměstnavatelům již nehrozí. K prokázání totožnosti za účelem ověření registrace u správy sociálního zabezpečení musejí zaměstnanci mít u sebe občanský průkaz nebo cestovní pas; porušení této povinnosti je přestupkem zaměstnance s možnou pokutou až 200 000 Kč. Ke změnám dochází i u správního deliktu umožnění výkonu nelegální práce. Dosavadní minimální sankce za spáchání tohoto správního deliktu ve výši 250 000 Kč, která byla zavedena v roce 2012, byla zrušena Ústavním soudem pro svou likvidační povahu v některých případech. Ústavní soud nicméně konstatoval, že jeho rozhodnutí nevylučuje možnost zavedení minimální sankce jako takové, ale pouze její nepřiměřenou výši. Od 1. 1. 2015 tak dochází k opětovnému zavedení minimální výše pokuty za nelegální práci, a to tentokrát na 50 000 Kč, což by pravděpodobně v budoucnu nemělo být shledáno jako protiústavní (s ohledem na neprovázanost novely s rozhodnutím Ústavního soudu je daná minimální pokuta sporná to ale neznamená,že není možné uložit pokutu vůbec, ať již nižší nebo i vyšší). Dalšími dílčími změnami, které tato novela zákona o zaměstnanosti přináší, je například výslovné zavedení možnosti vysílat cizince s pracovním povolením na pracovní cesty mimo místo výkonu práce (což nicméně již dříve dovodil Nejvyšší správní soud), nebo obnovení statusu zdravotně znevýhodněných osob, včetně podpory jejich zaměstnávání a opětovné umožnění přidělovat zdravotně postižené zaměstnance agenturami práce. 7 PRK Partners legal update

Novela zákona o inspekci práce Nový správní delikt zavádí od 1. 1. 2015 také novela zákona o inspekci práce (zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů), a to konkrétně správní delikt postihující překročení maximálního povoleného limitu práce na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Nově bude inspektorát práce oprávněn za tato pochybení uložit zaměstnavateli pokutu ve výši až 2 000 000 Kč. Současně dochází také ke zvýšení maximální výše pokuty u několika správních deliktů, a to na 1 000 000 Kč (z původních 400 000 Kč) v případech porušení rovného zacházení, zákazu diskriminace nebo zákazu postihnutí zaměstnance za domáhání se svých práv a nároků. Dále se také zvyšuje maximální výše pokuty u tzv. sběrného deliktu, tedy porušení povinností zaměstnavatele při vzniku, změně nebo zániku pracovního poměru, a to až na 2 000 000 Kč (z původních 300 000 Kč). Novela zákona o inspekci práce konečně přináší možnost zaměstnavatele zbavit se odpovědnosti za správní delikt, a to v případech, kdy zaměstnavatel prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení své povinnosti zabránil. Tato možnost vyvinění je obvyklá v mnoha ostatních zákonech upravujících správní delikty a v zákoně o inspekci práce doposud poměrně nesystémově chyběla. Nicméně až praxe ukáže, v jakých případech bude tuto možnost vyvinění možné použít a nakolik budou inspektoráty práce na tento argument ve správních řízeních slyšet. Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců Každoročním rituálem pak je posunování účinnosti zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, přijatého již v roce 2006, který má upravit otázky odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání a jejich odškodňování, které jsou v současné době provizorně upraveny v přechodných ustanoveních zákoníku práce. Přijatá novela opět posunuje účinnost tohoto zákona na 1. 1. 2016, avšak důvodová zpráva již upozorňuje, že k posunutí účinnosti dochází za účelem významné revize tohoto zákona. Současně je vládou připravována novela zákoníku práce, která má přesunout úpravu odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání z přechodných ustanovení zákoníku práce do části upravující odpovědnost za škodu, což naznačuje, že zákon o úrazovém pojištění opravdu čeká zásadní přepracování, nebo spíše jeho úplné zrušení. Nový zákon o státní službě Stejně jako ve výše uvedeném případě bylo i odsouvání účinnosti platného služebního zákona (zákona č. 218/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů) již téměř každoroční jistotou. S ohledem na sílící tlak z Evropské unie ovšem nakonec došlo k jeho přijetí s účinností k 1. 1. 2015. Ale i tentokrát se proces jeho přijímání neobešel bez komplikací, kdy původně navrhovaná novela platného služebního zákona byla při projednávání v Poslanecké sněmovně PČR ne zcela standardním způsobem nahrazená úplně novým zákonem. Původní služební zákon tak byl zrušen, aniž by kdy vešel v účinnost, a byl nahrazen zcela novým zákonem č. 234/2014 Sb., o státní službě. Tento zákon pak zavádí pro státní zaměstnance tzv. služební poměr, tedy zcela nový právní vztah, který obecně nebude podřízen zákoníku práce. 8 PRK Partners legal update

Corporate Pravidla o střetu zájmů informační povinnost orgánů společnosti Autorka: Mgr. Zuzana Koudelová Tento článek je určen zejména všem (i) jednatelům, členům představenstva, statutárním ředitelům, jiným statutárním orgánům a jejich členům, (ii) členům dozorčí rady, správní rady, kontrolní komise, stejně jako členům jiných dozorčích orgánů, (iii) společníkům, akcionářům, členům družstva a (iv) prokuristům. A nejen jim. Střet zájmu mezi společností a osobou s ní propojenou a hlavně ochrana společnosti v takovém případě byla předmětem i staré úpravy, zejména v obchodním zákoníku; o staré úpravě ale psát nechceme. Nová právní úprava pravidla o střetu zájmů a ochranu před jejich následky také obsahuje, ale v podobě značně pozměněné a snad i pro praxi stravitelnější. Ovšem nepředbíhejme, není vyloučeno, že praxe tento mírný optimismus zchladí. Podívejme se tedy, co nová právní úprava, zejména zákon o obchodních korporacích, ke střetu zájmů říká. Co je to vlastně ten střet zájmů a na koho pravidla dopadají? Zákon definici střetu zájmů ani příkladem neobsahuje. Typicky se ale bude jednat o situaci, kdy společnost, jejíž zájem je zákonem chráněn, má uzavřít smlouvu s osobou, která je (i) s ní nějak osobně spojená ať už jako osoba jednající jejím jménem (člen statutárního orgánu), její člen (společník) anebo osoba na statutární orgán dohlížející (např. člen dozorčí rady) anebo (ii) blízkou osobou takového zástupce, člena či dohlížitele, tedy zejména jeho rodičem, prarodičem, dítětem, vnukem, manželem, partnerem, švagrem anebo (iii) společností, v níž má zástupce, člen či dohlížitel vliv, anebo kterou ovládá, anebo kdy taková společnost má poskytnout zajištění dluhů takové osoby (například pokud by s.r.o. měla zřídit zástavní právo ke svému majetku proto, aby zajistila půjčku, kterou si vezme její jednatel). 1 Když ve vztahu ke mně hrozí, tak co mám dělat a kdy? Osoba, která spadá do okruhu povinných osob, musí v případě, že hrozí střet zájmu ve smyslu výše uvedeném, o tomto riziku informovat buď ostatní členy orgánu, jehož je členem, a kontrolní orgán a není-li zřízen, pak nejvyšší orgán. Pokud povinná osoba není zároveň jediným společníkem společnosti, může informovat pouze nejvyšší orgán. Poněkud nesrozumitelné, že? Uveďme tedy několik příkladů, které, doufejme, pomohou. Představme si akciovou společnost a člena jejího představenstva, který chce společnosti prodat automobil a není zároveň jediným akcionářem společnosti. Společnost je v tomto případě kupujícím. Předtím, než strany uzavřou smlouvu, oznámí člen představenstva záměr prodat konkrétní automobil za konkrétní cenu, za konkrétních klíčových podmínek představenstvu a dozorčí radě, jejíž svolání by tedy nejspíš měl iniciovat. Nechtěl-li by informovat představenstvo a dozorčí radu, může informovat místo nich valnou hromadu (pravděpodobně ji může za tímto účelem svolat, je však otázkou, zda toto řešení bude praktické). Nahradíme-li v tomto příkladu člena představenstva členem dozorčí rady, bude informovat dozorčí radu a valnou hromadu; akcionář bude informovat valnou hromadu a prokurista informuje valnou hromadu. Pokud je člen představenstva jediným akcionářem, informuje ostatní členy představenstva a dozorčí radu. Pokud by stejnou smlouvu chtěl uzavřít jednatel nespolečník se společností s ručením omezeným, v níž působí, oznamuje ostatním jednatelům a dozorčí radě, pokud ji s.r.o. ustavila, anebo valné hromadě (opět by ji nejspíš měl za tímto účelem svolat). Prokurista pak informuje valnou hromadu (ledaže prokuru dle společenské smlouvy uděluje jednatel, kdy by tedy informoval jednatele). Je-li jednatel zároveň jediným společníkem, pak informuje ostatní jednatele a dozorčí radu, je-li zřízena. Povinná osoba musí hrozící střet zájmů oznámit bez zbytečného odkladu poté, co se o něm dozví a má-li uzavřít se společností smlouvu před jejím uzavřením. 1 Zvláštní pravidla, která blíže nerozebíráme, se týkají převodů majetku mezi a.s. a jejím akcionářem anebo zakladatelem, k nimž dochází ve dvou letech od založení společnosti. 9 PRK Partners legal update

Co se může stát, pokud střet svých zájmů a zájmů společnosti oznámím? Zákon říká, že kontrolní nebo nejvyšší orgán může na vymezenou dobu, kterou zákon nijak blíže neurčuje, pozastavit členu orgánu, který oznámí střet zájmů, výkon jeho funkce. Pokud tedy například manžel jednatelky s.r.o. má poskytovat této s.r.o. služby, pak po vymezenou dobu, kterou může být například doba jednání o podmínkách smlouvy, může valná hromada jednatelce pozastavit výkon funkce, jednatelka tedy nebude z titulu své funkce moci jednat o smlouvě ani ji jménem společnosti podepsat. Pozastavení výkonu funkce se však nepoužije na členy nejvyššího orgánu, akcionáři ani společníkovi tak nemůže být na valné hromadě zakázán výkon jeho akcionářských práv. Má-li být uzavřena smlouva, která není v zájmu společnosti, pak její uzavření může zakázat nejvyšší nebo kontrolní orgán. Pokud by například člen představenstva zamýšlel prodat společnosti trabant v dezolátním stavu za cenu jedné miliardy korun, dá se takový zákaz očekávat (snad ledaže by se jednalo o zcela mimořádný sběratelský kousek, kde by cena byla ospravedlněna). Pokud by i přes zákaz byla smlouva uzavřena, pak není neplatná. Člen představenstva by však v takovém případě porušil svoji povinnost jednat s péčí řádného hospodáře a společnost by po něm tedy mohla požadovat náhradu škody. Může dozorčí rada (nebo obecně dozorčí orgán) zakázat uzavření nevýhodné smlouvy mezi akciovou společností (nebo obecně společností) a jejím jediným akcionářem (či společníkem)? Praxe se zatím zcela neshodla. Převažující názor je, že nikoli, což ovšem nezbavuje jediného společníka dalších povinností plynoucích z ustanovení o ovlivnění a ovládání. Ale o tom třeba někdy příště. A nezapomeňte, jste-li jednatelem, členem představenstva, dozorčí rady, statutárním ředitelem, členem správní rady nebo prokuristou, v každém případě musíte jednat s péčí řádného hospodáře. A jste-li společníkem či akcionářem? Pak jste povinni chovat se ke společnosti loajálně, a to i pokud hrozí střet vašich zájmů a zájmů společnosti. A co když neoznámím? Poruší-li povinná osoba informační povinnost, musí vydat společnosti získaný prospěch (jehož charakteristiku ani v příkladu zákon neuvádí) anebo jeho náhradu v penězích. Společnost může dále žádat i náhradu škody. Navíc statutární orgán, který jménem společnosti jednal v situaci, kdy existoval střet zájmů a třeba i jejím jménem podepsal smlouvu, může očekávat následky plynoucí z porušení jeho povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře. To bude ale na nějaký další článek v dalších právních aktualitách. A pár slov na závěr Jakkoli tento článek mohl vzbudit dojem, že se pravidla o střetu zájmů vztahují jen na a.s. a s.r.o., není tomu tak. Pozornost by jim měly věnovat i v.o.s., k.s., družstva, evropské společnosti a evropská hospodářská zájmová sdružení a jejich orgány. V článku jsme se z možných střetů zájmů věnovali jen malé části, opomenuli jsme detaily a některé věci jsme (snad ne trestuhodně) zjednodušovali, doufáme, že nám to čtenáři odpustí. 10 PRK Partners legal update

Nemovitostní právo Žaloba z rušené držby Autorka: Mgr. Kristýna Faltýnková Coby jedna ze zásadních novinek spojovaných s účinností nového občanského zákoníku je skloňována zásada superficies solo cedit, tedy povrch ustupuje půdě, na jejímž základě se většina staveb stala součástí pozemků. Již méně pozornosti je však věnováno novému ustanovení, které umožňuje, aby stroje a jiná zařízení upevněná na či ve stavbách nebo pozemcích, které jsou zpravidla jejich součástí, byly samostatnými předměty vlastnického práva. Této novince bychom se proto chtěli věnovat na následujících řádcích, vysvětlit podmínky, za jakých se užije, a zároveň pro jaké typy právních vztahů je důležitá. Začněme příkladem, představte si pozemek, na něm halu a v ní výrobní linku. Pokud pozemek, hala i výrobní linka patří jedné osobě, lze tvrdit, že otázka, co je součástí čeho, není podstatná. V případě, kdy hala a pozemek patří rozdílným vlastníkům, pak v souvislosti s novým občanským zákoníkem opět nenastává žádná zásadní změna, pouze vlastníkům těchto nemovitostí vzniká vzájemné předkupní právo. Ovšem co vlastnické právo k výrobní lince? Kromě vlastníka haly může výrobní linka patřit nájemci či jiné osobě, která halu využívá pro svoji výrobu, nebo také leasingové společnosti, která ji leasingově pronajímá vlastníkovi haly či jiné osobě. A zde je třeba se zastavit. Nový občanský zákoník stanoví v 505, že součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Stejně jako před rekodifikací tak platí, že pokud se jakákoli samostatná movitá věc, včetně výrobní linky z našeho příkladu, pevně spojí s jinou věcí a stane se její součástí, pak zanikne jako samostatná věc a vlastnické právo k ní automaticky nabývá osoba, které patří věc, jejíž součástí se stala. Vrátíme-li se k našemu příkladu, pokud se výrobní linka stane svým spojením s halou její součástí, již nebude majetkem nájemce, leasingové společnosti či jiné osoby, ale stane se majetkem vlastníka haly (případně pozemku, je-li hala jeho součástí), a to ze zákona a bez dalšího. Důležité je ovšem mít na paměti dvě podmínky, které musejí být naplněny, aby byla věc považována za součást jiné věci: součást věci musí k věci dle své povahy náležet, tedy funkčně s ní být spojena, nepostačuje tedy pouhé fyzické spojení; a oddělením součásti věci musí dojít k jejímu znehodnocení, tedy věc bez této součásti již nemůže ve značném rozsahu být užívána k původnímu účelu (např. pokud je z automobilu odstraněn motor, který byl jeho součástí). Právě na příkladu výrobní linky lze demonstrovat důležitost výše popsaného obecného ustanovení o součásti věci, neboť výrobní linka v hale, která slouží i pro další účely nebude automaticky považována za její součást, neboť jejím odstraněním z haly zpravidla nebude omezeno využití haly. 2 Linka není s halou funkčně spojena a jejím oddělením nedojde ke znehodnocení haly. V jiných případech však hala může sloužit pouze jako obal výrobní linky, výrobní linka tak bude nezbytná pro možnost funkčního využití haly a jejím oddělením dojde k zásadnímu znehodnocení haly. V takovém případě bude linka součástí této výrobní haly. Jiným příkladem součásti budovy je například výtah v mrakodrapu, ten je s mrakodrapem funkčně spojen a zároveň jeho odstraněním dojde k zásadnímu znehodnocení, neboť minimálně část mrakodrapu bude prakticky nevyužitelná. Jelikož však nový občanský zákoník dává svým adresátům značnou volnost v úpravě jejich vzájemných vztahů, umožňuje nově v ustanovení 508, aby se vlastník haly a vlastník výrobní linky dohodli, že výrobní linka (či jakýkoli jiný stroj anebo zařízení) se součástí haly nestane, byť by naplňovala výše uvedené podmínky pro součást věci. O takové dohodě musí být zapsána poznámka do veřejného seznamu (katastru nemovitostí), pro její zápis je třeba doložit prohlášení vlastníka stroje či zařízení, kterým si vyhrazuje svoje vlastnické právo a souhlas vlastníka nemovité věci (v našem příkladu haly), že se zápisem poznámky souhlasí. Poznámka o odděleném vlastnictví stroje a nemovitosti nemůže být zapsána, pokud obojí patří stejnému vlastníkovi 2 Viz Výkladové stanovisko č. 17 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 27. ledna 2014 11 PRK Partners legal update

a bude vymazána, pokud se vlastnické právo k nemovitosti i stroji sejde v rukou jedné osoby (a toto bude doloženo katastrálnímu úřadu). Kromě případů, kdy je evidentní, že předmětná věc by se zabudováním stala součástí nemovitosti a její vlastník, který se liší od vlastníka nemovitosti, nechce pozbýt vlastnické právo, lze doporučit zápis poznámky o odděleném vlastnictví i v případě, kdy není jisté, zda by věc byla posuzována jako samostatná, či jako součást nemovitosti. Toto doporučení neplatí jen pro leasingové společnosti, ale také pro nájemce a další osoby, které užívají cizí nemovitost a mají v úmyslu s ní pevně spojit stroj či zařízení ve svém vlastnictví; přičemž pod pojmem stroj či zařízení si lze představit i četné stavební a dokončovací práce nájemců prováděné v pronajatých prostorech (tzv. fit-outy), výměníkové stanice a kotelny v bytových domech či regálové systémy ve skladovacích halách. Další velmi praktické využití poznámka o odděleném vlastnictví nalezne ve vztazích při výstavbě, kdy její zápis umožní fungování tolik oblíbené, ale právně zpravidla více než obtížně vymahatelé, výhrady vlastnického práva. Otázka vlastnického práva ke stroji či zařízení má i podstatné daňové dopady. Z důvodu obezřetnosti bychom doporučili poznámku o odděleném vlastnictví do katastru nemovitostí zapsat dříve, než k fyzickému spojení stroje či zařízení a nemovitosti dojde. Jak je uvedeno výše a jak bylo potvrzeno judikaturou k předchozí právní úpravě, která na součást věci nahlížela stejně, vlastnické právo k věci zaniká právě v důsledku faktického spojení dříve samostatné věci s věcí, jejíž součástí se stává. Ve shora popsaném případě by to tedy znamenalo, že leasingová společnost či nájemce by pozbyli své vlastnické právo k výrobní lince jejím zabudováním a není z našeho pohledu postaveno najisto, zda by následně na základě zápisu poznámky do katastru nemovitostí mohli vlastnické právo k výrobní lince nabýt, když ta by v tom okamžiku již neexistovala jako samostatná věc, a tedy předmět, k němuž lze nabýt vlastnické právo. Na závěr bychom rádi upozornili, že nový občanský zákoník pamatuje na osoby, které mají určité právo k nemovitosti, jejíž součástí je stroj, v případě kdy by měl být stávající stroj nahrazen strojem novým, ke kterému by byla zapsána poznámka o odděleném vlastnickém právu. Je zřejmé, že touto záměnou by předmět jejich práva nejčastěji půjde o právo zástavní, ztratil na hodnotě, čímž by jejich práva byla dotčena. Pokud je tedy ve veřejném seznamu jejich právo zapsáno, nelze poznámku o odděleném vlastnickém právu zapsat, pokud vůči takovému zápisu vznese oprávněná osoba odpor. Právo vznést odpor však nemá, pokud její právo nemůže být zápisem poznámky zkráceno. 12 PRK Partners legal update

Daňové právo Novinky v daňové legislativě od ledna 2015 Autoři: Ing. Jan Bürger Mgr., M.A., Martin Švalbach LL.M., FCCA S účinností od ledna 2015 vstoupily v platnost významné změny daňové legislativy, a to především v oblasti daně z příjmů a daně z přidané hodnoty. V oblasti daně z příjmů se jedná o technickou novelu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, č. 267/2014 Sb., jejíž součástí jsou i změny celé řady souvisejících zákonů včetně úprav v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění. Novelizace zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění, č. 262/2014 Sb. zahrnuje kromě již dříve schválené novely č. 196/2014 Sb., týkající se uplatnění daně z přidané hodnoty u telekomunikačních, vysílacích a elektronických služeb, dále tzv. sazbovou novelu, č. 262/2014 Sb., a zejména rozsáhlejší technickou novelizaci, č. 360/2014 Sb., která prošla závěrečnou fází legislativního procesu teprve krátce před koncem roku 2014. Poslední zmiňovaná technická novela zákona o dani z přidané hodnoty zasahuje nejenom do roku 2015, ale v některých bodech až do roku 2016. V našem příspěvku přinášíme nejdůležitější změny, obsažené v těchto novelách. Zákon o daních z příjmů Novela zákona o daních z příjmů obsahuje především technické změny v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a dále odráží záměry vyplývající z programového prohlášení vlády, kterými jsou zvýšení daňových zvýhodnění na vyživované děti, sjednocení omezení výdajových paušálů pro osoby samostatně výdělečně činné, omezení výhodného daňového režimu pro některé investiční fondy a úpravy, resp. zrušení některých ustanovení již schváleného zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, jejíž účinnost měla nastat také od 1. ledna 2015. Z této novely vyplývají pro poplatníky následující hlavní změny: a) fyzické osoby - rozšíření osvobození příjmů z prodeje bytové jednotky i na jednotku, jejíž součástí je nebytový prostor (garáž, sklep nebo komora), vymezený jako samostatný nebytový prostor mimo jednotku; - zavedení nové oznamovací povinnosti pro poplatníky, kteří obdrží příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob a zároveň vyšší než 5 miliónů Kč, a to do konce zákonné lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v průběhu kterého byl osvobozený příjem realizován (v případě neoznámení hrozí poplatníkovi pokuty až do výše 15 % z hrubé výše neoznámených příjmů); - přesunutí majetkového prospěchu z titulu bezúročných zápůjček, výpůjček a výprosy do předmětu daně z příjmů fyzických osob s následným dopadem do zdanění u některých skupin poplatníků, přičemž majetkový prospěch do výše 100 000 Kč ročně od jedné osoby bude však možné osvobodit (u zaměstnanců bude možné nově osvobodit majetkový prospěch z titulu bezúročné zápůjčky do úhrnné výše jistin zápůjček v částce 300 000 Kč ročně); - omezení daňového zvýhodnění u příspěvků hrazených na soukromé životní pojištění, přičemž daňově zvýhodněný režim se bude i nadále aplikovat pouze v případech, kdy pojistná smlouva neumožní výplatu jiného příjmu než pojistného plnění v průběhu trvání smlouvy nebo pokud smlouva umožní před uplynutím předepsaných lhůt výplatu jakéhokoliv plnění nebo bude předčasně ukončena (při porušení podmínek bude poplatník povinen dodanit osvobozený příjem a uplatněné odpočty až za 10 let zpětně); - omezení výdajových paušálů i na podnikání v oblasti zemědělství a podnikání na základě živnostenského oprávnění, pro které dosud žádné limity nebyly vymezeny (procentní výše výdajových paušálů 80 % 13 PRK Partners legal update

resp. 60 % zůstanou zachovány, ale absolutní výše odpočtu paušálu bude limitována částkou 1 600 000 Kč pro zemědělství a řemeslné živnosti, resp. 1 200 000 Kč pro ostatní živnosti); - příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu a televize do výše 10 000 Kč měsíčně od téhož plátce budou, pokud se jedná o příjmy ze samostatné činnosti, i nadále samostatným základem pro daň vybíranou zvláštní sazbou, avšak nově bez možnosti započítat sraženou daň v rámci daňového přiznání; - zavedení možnosti uplatnění daňové ztráty z podnikatelské činnosti (příjmy podle 7 zákona o daních příjmů) oproti příjmům ze závislé činnosti ( 6) při výpočtu solidárního zvýšení daně (zápočet bude možné použít již za zdaňovací období roku 2014); - znovuzavedení základní daňové slevy pro starobní důchodce (v návaznosti na nález Ústavního soudu I. ÚS 2340/2013 a tiskovou zprávu Finanční správy ČR je umožněno starobním důchodcům uplatnit základní slevu na poplatníka i za zdaňovací období let 2013 a 2014); - zavedení nové slevy na dani za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školky, a to ve výši skutečných nákladů, maximálně však do výše minimální mzdy (v rámci zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů); - zrušení povinnosti podávat daňové přiznání v případech, kdy u zaměstnance byla v průběhu roku uplatněna solidární daň při výpočtu měsíčních záloh na daň, avšak celkové roční příjmy ze závislé činnosti nepřesáhly maximální vyměřovací základ pro odvod sociálního zabezpečení a limit pro aplikaci solidární daně (tj. 1 277 328 Kč pro rok 2015) a zároveň nevznikla povinnost podávat daňové přiznání z jiných důvodů (zaměstnanci bude možné provést tzv. roční zúčtování měsíčních záloh). b) právnické osoby - zpřísnění podmínek pro uplatnění snížené sazby daně z příjmů právnických osob ve výši 5% pro investiční fondy tak, že ve smyslu novelizovaného znění zákona o daních z příjmů mohou tuto 5% sazbu uplatnit pouze ty investiční fondy, které naplní pojmové znaky tzv. základního investičního fondu na rozdíl od současné úpravy, která umožňuje aplikovat sníženou sazbu všem investičním fondům bez dalších podmínek; základní investiční fond vymezuje novela zákona o daních z příjmů stanovením požadavku na strukturu investorů investičního fondu (investiční fond, jehož akcie nebo podílové listy jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu), nebo odkazem na jeho právní formu nebo způsob regulace (otevřený podílový fond, podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem regulovaný jako fond kolektivního investování), nebo složením jeho investičního portfolia (investiční fondy, jejichž hodnota portfolia je představována nejméně z 90% určitými aktivy vyjmenovanými novelou zákona o daních z příjmů). Jako základní investiční fond se tedy nebudou od data účinnosti novely kvalifikovat např. investiční fondy regulované jako fondy kvalifikovaných investorů, jejichž právní forma je akciová společnost, investující převážnou část svého majetku do realitních projektů, komodit nebo jiných aktiv, které běžně nejsou považovány za finanční investice, za předpokladu, že akcie takového fondu nejsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu; - změna podmínek pro uplatnění snížené sazby daně z příjmů právnických osob ve výši 5% pro zahraniční investiční fondy, tj. pro fondy podléhající regulaci dle jiného než českého práva, které aby se mohly kvalifikovat pro užití snížené sazby daně z příjmů právnických osob, musí nově vyhovět obdobným podmínkám jako české základní investiční fondy s dodatečným požadavkem na to, aby jejich příjmy nebyly přičítány ani částečně jiným osobám; - změna daňového zacházení s bezúplatnými příjmy vznikajícími vydlužiteli přijetím bezúročné zápůjčky, vypůjčiteli při výpůjčce a výprosníkovi při výprose, které dle úpravy účinné do konce roku 2014 nejsou předmětem daně, avšak dle novelizované úpravy se tyto příjmy stávají předmětem daně, ale jsou od daně z příjmů osvobozeny do výše majetkového prospěchu od jedné osoby za zdaňovací období nepřesahující 100 000 Kč. Nicméně již dle stávající úpravy platí, že poplatník, který realizuje zdanitelný bezúplatný příjem, má možnost si o hodnotu tohoto bezúplatného příjmu opět základ daně snížit za předpokladu, že tento bezúplatný příjem použije k dosažení, zajištění a udržení příjmů. Novelou je tato podmínka zpřísněna, protože požaduje, aby použití bezúplatného příjmu bylo vázáno na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně a které nejsou od daně osvobozeny; - rozšíření okruhu zemí, na které se vztahuje osvobození určitých příjmů z dividend, úroků a licenčních poplatků od daně z příjmů inkorporací příslušných evropských směrnic do zákona o daních z příjmů 14 PRK Partners legal update

také na příjmy vyplácené společnosti se sídlem v Lichtenštejnsku; - rozšíření kategorie příjmů, na které se z daňového hlediska pohlíží jako na výplaty podílů na zisku o příjmy ve formě příslušenství investičního nástroje patřícího dle příslušného přímo použitelného předpisu EU upravující obezřetnostní požadavky úvěrových institucí a investičních podniků do vedlejšího kapitálu Tier 1 a o příjmy ve formě vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál nebo těmto plněním obdobná plnění po snížení o nabývací cenu podílu; - zkrácení lhůty pro testování dluhů, u kterých související náklad snižoval základ daně, z 36 měsíců na 30 měsíců, po jejímž uplynutí vzniká dlužníkovi povinnost navýšit o hodnotu dluhů základ daně; - změna pravidel o tržních cenách. Podle současné úpravy je umožněno poplatníkovi daně z příjmů, který provedl transakci se spojenou osobou za netržních podmínek pro něj výhodných, snížit si svůj základ daně úpravou zohledňující narovnání těchto podmínek na tržní. Dle novelizovaného znění zákona o daních z příjmů toto bude možné pouze po vypořádání tohoto rozdílu s protistranou, přičemž záměrem zákonodárce je sankcionovat poplatníka, který je zvýhodněnou stranou v transakci se spojenou osobou, pokud nedojde mezi těmito stranami k vypořádání vzniklého rozdílu; - zavedení pravidel umožňující dosažení daňové neutrality při fúzích také pro družstva (dříve pouze akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo evropskou družstevní společnost); - zpřísnění podmínek, na základě kterých bylo doposud možné docílit daňové uznatelnosti nákladu, který je principiálně daňově neuznatelným nákladem. Dle dosavadních pravidel je nutné realizovat pouze přímo související příjem. Dle novelizovaného ustanovení zákona o daních z příjmů je možné docílit daňové uznatelnosti pouze u nákladů, které jsou určeny k přeúčtování jiné osobě, nebo u nákladů, které má povinnost hradit jiná osoba dle zvláštního právního předpisu nebo závazku. c) daňový řád - povinnost daňového subjektu s datovou schránkou podávat veškerá daňová podání ve věci daňové registrace pouze elektronickou formou; - zvýšení maximální pořádkové pokuty pro účastníka daňového řízení, který ztěžuje výkon správy daní, z 50 000 Kč na 500 000 Kč (pokutu bude nově možné uložit i za nesplnění povinností nepeněžité povahy); - znovuzavedení možnosti promíjení příslušenství daně (úroky z prodlení, penále či úroky z posečkané daňové povinnosti) týkající se daňových povinností vzniklých od 1. ledna 2015. 15 PRK Partners legal update

Zákon o dani z přidané hodnoty V oblasti daně z přidané hodnoty vstoupily v platnost tři významné novelizace zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění. 1) Jedno správní místo (Mini One Stop Shop) Tato novela, která již byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 196/2014 Sb., implementuje novelu evropské směrnice do českého zákona o dani z přidané hodnoty a zavádí nový režim uplatnění daně v rámci tzv. jednoho správního místa v návaznosti na změnu místa plnění při poskytování telekomunikačních služeb, služeb televizního a rozhlasového vysílání a služeb elektronickou formou osobám nepovinným k dani, tj. nepodnikatelům. Prostřednictvím registrace k dani v uvedeném režimu má dojít ke zjednodušení administrativní zátěže spojené s případnou registrací v jiných členských státech EU, ve kterých budou služby poskytovány. Plátci daně se mohou při využití uvedeného režimu řídit i prováděcím předpisem Rady EU 282/2011 ke Směrnici Rady 2006/112/ES ve znění změn pozdějších nařízení k tomuto prováděcímu předpisu. 2) Druhá snížená sazba Sazbová novela vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 262/2014 Sb. zavádí třetí sazba daně ve výši 10 % aplikovatelná na vybrané druhy zboží. Dle nové přílohy č. 3a bude možné tzv. druhou sníženou sazbu daně aplikovat při dodání tištěných knih včetně obrázkových knih pro děti (s výjimkou knih, v nichž 50 % tištěné plochy tvoří reklama), dále na léky a přípravky pro některá zdravotnická vyšetření (např. rentgen) a na potraviny pro kojence a pro malé děti ve věku do 3 let. Přesné vymezení jednotlivých druhů zboží podléhajících druhé snížené sazbě daně z přidané hodnoty je uvedeno pod příslušnými číselnými kódy Celního sazebníku. 3) Technická novela pro rok 2015 a 2016 Nejrozsáhlejší novelou je tzv. technická novela (projednávaná pod sněmovním tiskem č. 291), která byla po opětovném projednání vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 360/2014 Sb. až 31. prosince 2014. Nejvýznamnější změny se týkají zdanění nemovitých věcí, konkrétně zdaňování převodu nezastavěných pozemků a pozemků, které tvoří funkční celek se stavbou, úpravy definice stavebního pozemku, implementace terminologických změn při uplatnění daně u bytové výstavby v návaznosti na nový občanský zákoník či změn způsobu výpočtu podlahové plochy u obytného prostoru. Za stavební pozemky podléhající zdanění budou v duchu šesté Směrnice považovány všechny pozemky určené k zastavění stavbou pevně spojenou se zemí, a to i v případě, kdy zatím nebylo vydáno stavební povolení. Daňový režim zastavěného pozemku, který tvoří funkční celek se stavbou se zemí pevně spojenou, bude sledovat daňový režim stavby a stejný princip by se měl uplatnit i pro stavby vedlejší, které tvoří funkční celek s hlavní stavbou. Naopak osvobozeno bude dodání nezastavěného pozemku, který není stavebním pozemkem a který netvoří se stavbou pevně spojenou se zemí jeden funkční celek, přičemž funkční celek by měl být posuzován dle použitelnosti pozemku společně se stavbou. Dle důvodové zprávy by např. oplocení, zpevněné plochy, přípojky či opěrné zídky nebo inženýrské sítě ve vlastnictví třetích osob neměly znamenat zastavěnost pozemku. Dodání vybrané nemovité věci bude i nadále osvobozeno od daně po uplynutí 5 let od okamžiku prvního kolaudačního souhlasu, avšak nově i od okamžiku kolaudačního souhlasu po podstatné změně dokončené stavby, jednotky nebo inženýrské sítě, přičemž za podstatnou změnu se má považovat taková změna, prostřednictvím které dojde k podstatnému stavebnímu zásahu s ohledem na stávající plochu (u stavby) či s ohledem na hodnotu (u jiné nemovité věci). 16 PRK Partners legal update

Kromě změny způsobu výpočtu podlahové plochy obytného prostoru u stavby pro sociální bydlení, kdy se nově bude započítávat i plocha zastavěná vnitřními stěnami a naopak nebude započítávat plocha místností využívaných s obytným prostorem (např. plocha sklepa), došlo ke sjednocení terminologie v návaznosti na nový občanský zákoník, např. pojmy stavba pro bydlení či pozemek tvořící funkční celek se stavbou a s tím související uplatnění snížené sazby daně i na převod pozemku se stavbou pro sociální bydlení, nahrazení pojmu byt pojmem obytný prostor apod. Novelou došlo také k rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti při tuzemském dodání, a to při dodání nemovitých věcí s volbou uplatnění daně na výstupu (tj. po uplynutí časového testu pro osvobození dodání vybraných nemovitých věcí od daně). V souvislosti s opatřeními proti daňovým únikům se tuzemský reverse charge nově uplatní při dodání vybraných komodit uvedených v příloze č. 6 k zákonu o dani z přidané hodnoty, pokud tak vláda stanoví svým nařízením. Dle vládního nařízení č. 361/2014 Sb. postihne režim přenesení daňové povinnosti např. emisní povolenky, mobilní telefony, počítače, tablety, mikroprocesory, videoherní konzole, obiloviny, technické plodiny, surové a polozpracované kovy, pokud celková částka základu daně překročí 100 000 Kč za zdanitelné plnění. Technická novela dále zavádí zbrusu novou povinnost podávat tzv. kontrolní hlášení, a to s účinností od 1. ledna 2016. Tato povinnost postihne všechny plátce daně, kteří v příslušném období uskutečnili nebo přijali zdanitelné plnění (či předem přijali nebo poskytli úplatu za zdanitelné plnění). Lhůta pro podání kontrolního hlášení je stanovena do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce pro právnické osoby a do 25 dnů po skončení zdaňovacího období pro fyzické osoby. Kontrolní hlášení se bude podávat v elektronické formě, přičemž při nesplnění povinnosti bude plátcům hrozit pokuta až do výše 50 000 Kč (kromě mimořádné pokuty v případě, kdy nesplněním povinnosti podat kontrolní hlášení dochází k závažnému ztěžování či maření výkonu správy daně). Kromě výše uvedených podstatných změn zavádí technická novela celou řadou drobných úprav, jako např. možnost dobrovolné registrace osoby identifikované k dani, povinnost vystavit daňový doklad při prodeji majetku v dražbě, zpřísnění evidence při dodání investičního zlata ve zvláštním režimu, povinnost přiznat daň pořizovatelem, který nepřepraví zboží do jiného členského státu EU, zrušení sníženého obratu pro povinnou registraci ve výši 750 000 Kč a zachování stávajícího limitu 1 mil. Kč a další. 17 PRK Partners legal update

Novinky z PRK Partners PRK Partners získala prestižní ocenění v oblasti obchodního práva V nejprestižnější národní soutěži Právnická firma roku jsme se, stejně jako v roce 2012, stali absolutními vítězi v kategorii Právo obchodních společností. Úspěchu v této významné průřezové kategorii si ceníme zejména letos, kdy celé soukromé právo, tedy i právo obchodní, prodělalo revoluční změnu. Těší nás, že jsme dokázali klienty přesvědčit o nadčasovosti našich zkušeností a odborné erudice. Děkujeme proto všem hodnotitelům, klientům, kolegům a výslovně také autorům nových zákonů, profesoru Eliášovi a docentu Havlovi, jejichž přítomnost v PRK našim praktikům umožnila plynulý přechod na novou úpravu, dodává Robert Němec, partner kanceláře. Současně s tímto vítězstvím jsme potvrdili svoji vedoucí pozici jako doporučovaná kancelář ve všech dalších klíčových oblastech: Právo hospodářské soutěže Developerské a nemovitostní projekty Fúze a akvizice Restrukturalizace a insolvence Řešení sporů a arbitráže Bankovnictví a finance Telekomunikace a média Duševní vlastnictví Právo informačních technologií Veřejné zakázky Pracovní právo Daňové právo Tato ocenění získala PRK Partners v tradiční soutěži právnických firem pořádané pod záštitou České advokátní komory a Ministerstva spravedlnosti ČR společností Epravo.cz, na základě hlasování zástupců byznysu a referencí od svých klientů. PRK Partners tak stále potvrzuje vedoucí postavení mezi nejoceňovanějšími českými advokátními kancelářemi jak na národní (Právnická firma roku 2013), tak i na mezinárodní úrovni (Národní právnická firma roku v České republice v Chambers Europe Awards for Excellence). Děkujeme za profesionální práci všem našim právníkům praktikům i akademikům - a dalším kolegům ve třech našich kancelářích! A za důvěru pak samozřejmě našim klientům. 18 PRK Partners legal update

PRK Partners dosáhla mezinárodního uznání své PRO BONO práce Je nám velkou ctí oznámit, že naše dlouhodobá spolupráce s Nadací Terezy Maxové dětem je vnímána i za hranicemi České republiky. Lex Mundi, přední celosvětová asociace nezávislých advokátních kanceláří, ve svém listopadovém newsletteru zaměřeném na pro bono aktivity, vyzdvihla tři pro bono projekty svých členů po celém světě. A právě náš pro bono projekt dlouhodobé podpory a spolupráce s Nadací Terezy Maxové dětem je jedním z nich. PRK Partners poskytuje nadaci zásadní právní podporu, sídlo, materiální i finanční podporu. Lex Mundi uvádí: S více než 24 000 dětmi a mladistvými v institucionální péči je Česká republika zemí s jedním z největších podílů dětí vyrůstajících mimo rodinné zázemí. Nadace Terezy Maxové dětem těmto dětem pomáhá zařadit se do běžného života, vyrůstat v rodině, získat vzdělání a správné životní návyky. Daniel Rosický, partner advokátní kanceláře a zároveň viceprezident nadace, dodává: Naše partnerství s Terezou Maxovou je vzácnou kombinací profesionálního vztahu a mezilidského porozumění. Protože většina cílů našich klientů je čistě ekonomická, velmi oceňujeme tuto spolupráci s neziskovou organizací, která viditelně pomáhá tam, kde je skutečně potřeba. Kromě pravidelné dlouhodobé právní asistence pomáhala PRK Partners nadaci také při její iniciativě o prosazení nového zákona o sociální a právní ochraně dětí, včetně problematiky adopce. Tento projekt byl úspěšný a nová právní regulace je platná od roku 2013. 19 PRK Partners legal update

ENGLISH SUMMARY