Veřejná konzultace o větší transparentnosti daně z příjmů právnických osob

Veřejná konzultace o větší transparentnosti daně z příjmů právnických osob Vyplnění polí označených je povinné. Úvod Upozornění: Protože konzultace musí proběhnout standardním a transparentním způsobem, budou zohledněny a do souhrnné zprávy zahrnuty pouze ty odpovědi, které byly uvedeny do našeho elektronického dotazníku. Pokud nastane s vyplňováním dotazníku nějaký problém nebo pokud budete potřebovat pomoc s konkrétním bodem dotazníku, obraťte se prosím na adresu fisma-further-corporate-tax-transparency@ec.europa.eu. Více informací: o této konzultaci o režimu ochrany osobních údajů vztahujícím se na tuto konzultaci Boj proti daňovým únikům a proti vyhýbání se daňovým povinnostem má zásadní význam pro zajištění spravedlivějšího a ekonomicky efektivnějšího vnitřního trhu EU. V době, kdy se zvyšuje tlak na veřejné finance a velké nadnárodní podniky přitom mohou snížit částku odváděných daní z příjmu právnických osob na jednomístná procenta, je veřejnost stále citlivější na otázky daňové spravedlnosti. Odhaduje se, že vyhýbání se placení daně z příjmu právnických osob připraví veřejné rozpočty členských států EU ročně o několik miliard eur. 1

Agresivní daňové plánování, škodlivé daňové režimy a daňové podvody těží z neprůhledného a složitého prostředí a nedostatečné spolupráce. Zdanění patří mezi ústřední prvky svrchovanosti jednotlivých zemí a vzájemné působení rozdílných vnitrostátních daňových pravidel je stále zdrojem rozporů a problémů. Může vést i ke škodlivé daňové konkurenci. Některé podniky se spoléhají na složitost daňových pravidel a omezenou spolupráci mezi členskými státy a přesouvají zisky do jiných zemí s cílem snížit své daně na minimum. Velké nadnárodní společnosti mohou díky svému působení v několika jurisdikcích provádět agresivní daňové plánování, což malé a střední podniky a fyzické osoby obvykle nemohou. Může tak dojít až k narušení vnitřního trhu a rovných podmínek mezi daňovými poplatníky. Dne 18. března 2015 předložila Komise balíček opatření na zvýšení daňové transparentnosti, který se soustředí na nejnaléhavější otázky, včetně návrhu na automatickou výměnu informací mezi členskými státy o daňových rozhodnutích v přeshraničních případech. Balíček je doplněn akčním plánem, který byl přijat dne 17. června. Hlavním cílem této iniciativy je objasnit představu Komise o spravedlivém a účinném systému daně z příjmu právnických osob v EU i mimo ni. Komise by chtěla vytvořit systém, ve kterém je země, v níž podnik vytváří zisky, zároveň zemí zdanění (viz Nový začátek pro Evropu: Politické směry pro příští Evropskou komisi červenec 2014). V souvislosti se sdělením a akčním plánem se připravuje posouzení dopadů, které by mělo zodpovědět, zda a jak by větší transparentnost daně z příjmu právnických osob přispěla k tomuto cíli, jelikož vystavuje podniky intenzivnější kontrole ze strany orgánů nebo jiných zainteresovaných subjektů. Tato kontrola by přitom vycházela z informací, které by dostávaly daňové orgány nebo veřejnost. Konkrétněji by se mohlo zlepšit dodržování daňových zákonů, podniky by ztratily motivaci pro vyhýbání se daním a zvýšil by se tlak na státy, aby přijaly vhodná opatření. Odpovídající cíle by konkrétně byly tyto: 1. 2. 3. 4. 5. 6. zvýšit tlak na podniky, aby placení daní zeměpisně sladily se zemí svých skutečných zisků, a to prostřednictvím silnější kontroly, případně rozhodnutí, občanů nebo daňových orgánů ( podniky by měly platit daně tam, kde skutečně vydělávají ); zvýšit tlak veřejnosti nebo ostatních států na jednotlivé země, aby přijaly opatření, jež přispějí k efektivnější a spravedlivější daňové konkurenci mezi členskými státy, a tím zajistí, že země výdělku je též zemí zdanění ( členské státy by měly ukončit škodlivou daňovou konkurenci ); pomoci daňovým orgánům při zaměření daňových kontrol na odhalování daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem, tj. na odhalování takových obchodních rozhodnutí, kterými jsou obcházeny daňové povinnosti ( pomoci daňovým orgánům zaměřit své kontroly na podniky ); sladit daňové plánování nadnárodních společností s jejich vlastními závazky/prohlášeními o korporátní odpovědnosti, např. o jejich přispívání k místnímu a společenskému rozvoji ( pokud jde o přispívání k všeobecnému blahobytu prostřednictvím placení daní, podniky by měly jednat tak, jak prohlašují ); zajistit, aby struktura a investice podniků byly více založeny na ekonomických důvodech, nikoli pouze na motivaci k co nejnižším daním ( podniky by měly své investice orientovat na základě skutečných ekonomických důvodů, nikoli podle vidiny vyhnutí se zdanění ); napravit deformace tržního mechanismu plynoucí z netransparentnosti společností a z komparativní výhody nadnárodních podniků vůči malým a středním podnikům při agresivním daňovém plánování ( spravedlivější soutěž mezi nadnárodními společnostmi a malými a středními podniky ). Tato konzultace Evropské komisi umožní shromáždit a analyzovat nezbytné podklady ke stanovení možných variant pro dosažení uvedených cílů. 2

Transparentnost daní placených státům je již formou zpráv podle jednotlivých zemí zavedena pro finanční instituce usazené v EU na základě směrnice o kapitálových požadavcích1. Záměrem je obnovit důvěru ve finanční sektor. Také velké těžební a dřevařské společnosti budou brzy muset podávat zprávy o platbách státům podle jednotlivých zemí, a to podle směrnice o účetnictví2 a směrnice o průhlednosti3. Cílem směrnice o průhlednosti je zejména umožnit, aby obyvatelé v zemích bohatých na přírodní zdroje měli přístup k informacím o platbách odváděných jejich státům a mohli je díky tomu snáze volat k odpovědnosti. Zvýšené obavy veřejnosti ohledně spravedlivého zdanění v dnešním obtížném ekonomickém prostředí je patrné i mimo Evropskou unii. Eroze základu daně a přesouvání zisku ( base erosion and profit shitfing, BEPS) znepokojuje vlády po celém světě. Země OECD a skupiny G20 do konce roku 2015 finalizují v rámci tzv. projektu BEPS patnáctibodový akční plán týkající se právě těchto otázek. Po jeho schválení by měly být v nadcházejících letech v každé zúčastněné jurisdikci přijaty určité právní požadavky a daňové dohody, možná i v podobě mnohostranného nástroje. Je však třeba poznamenat, že země OECD a skupiny G20 nejsou povinny doporučení projektu BEPS dodržovat nebo uplatňovat a také ne všechny členské státy EU jsou členy OECD. Některá doporučení se budou týkat transparentnosti podniků (např. č. 5, 12 či 13). Za předpokladu, že by všechny země OECD a G20 přijaly doporučení projektu BEPS č. 13 o podávání zpráv podle zemí, musely by velmi velké nadnárodní podniky s obratem nad 750 milionů EUR v zemi usazení od roku 2017 předkládat příslušnému daňovému orgánu zprávu podle jednotlivých zemí. Daňové orgány by si mohly předložené zprávy předávat za účelem důkladnějšího posouzení rizik v oblasti stanovování převodních cen. Poskytnuté informace by nebyly dostupné veřejnosti. Tato konzultace zjišťuje názory zejména k těmto otázkám: Kdo by měl být transparentní? Transparentnost by mohla být vyžadována od různých druhů podniků, například podle velikosti, umístění a rozsahu zahraničního podnikání. Nedávno vyšly na světlo případy, v nichž figurují mimounijní nadnárodní společnosti působící v EU prostřednictvím poboček nebo dceřiných společností. Hlavní otázkou je, zda by se pokus EU zvýšit transparentnost zdanění právnických osob měl vztahovat i na tyto podniky, je-li to vůbec možné. Proto se konzultace mimo jiné snaží určit rizika vyplývající z nerovných podmínek mezi podniky v EU a mimo EU. Transparentnost vůči komu? Transparentnost by mohla být větší vůči daňovým orgánům nebo by mohla zahrnovat i širší veřejnost. Jaký druh informací by měl být transparentní? Povinnost zpřístupnit informace by se mohla týkat daňových rozhodnutí, zpráv podle jednotlivých zemí, výkazů nebo jiných druhů informací poskytovaných podniky. Existuje celá škála možností, pokud jde o míru podrobnosti a rozsah informací, které by mohly být požadovány. Tento konzultační dokument uvádí řadu předběžných variant. Mezi nejdůležitější otázky, které je třeba ve vztahu k těmto variantám zvážit, patří to, zda i) následovat nebo zavést nové doporučení OECD v rámci opatření č. 13 buď na vnitrostátní úrovni, nebo na úrovni EU, což by znamenalo zlepšit výměnu informací mezi daňovými orgány, a zda ii) zpřístupnit určité daňové informace veřejnosti, např. zda požadavky na podávání zpráv podle jednotlivých zemí, které se nyní vztahují na finanční instituce, rozšířit na všechna ostatní odvětví. Respondenti mohou navrhnout i jiné relevantní možnosti. Tato veřejná konzultace se rovněž ptá na názory respondentů na možný dopad větší transparentnosti daní. 3

1 Článek 89 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES. 2 Kapitola 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS. 3 Článek 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES. Definice pojmů: 4

Agresivní daňové plánování (viz také: Daňové plánování): Podle doporučení Komise o agresivním daňovém plánování (C(2012) 8806 final) spočívá agresivní daňové plánování v tom, že využívá drobných technických detailů jednoho daňového systému nebo rozdílů mezi dvěma či více daňovými systémy za účelem snížení daňové povinnosti. Agresivní daňové plánování může nabývat mnoha podob. Mezi jeho důsledky patří dvojí odpočet (např. stejná ztráta je odečtena jak ve státě zdroje, tak ve státě, ve kterém je společnost usazena) a dvojí nezdanění (např. příjem, který není zdaněn ve státě zdroje, je ve státě, ve kterém je společnost usazena, od daně osvobozen). Eroze základu daně a přesouvání zisku ( base erosion and profit shifting, projekt BEPS): Strategie daňového plánování, které využívají mezery a nesoulad v daňových předpisech k umělému přesouvání zisku do míst s nízkými nebo nulovými daněmi, kde je vyvíjena malá nebo žádná hospodářská činnost, což vede k placení nízkých nebo nulových daní z příjmů právnických osob. OECD připravila zvláštní opatření, která poskytují zemím potřebný nástroj k tomu, aby zajistily, že zisky budou zdaňovány tam, kde je provozována hospodářská činnost, z níž tyto zisky plynou, a kde je vytvářena hodnota. Zároveň dávají podnikům větší právní jistotu tím, že omezují spory o uplatňování mezinárodních daňových pravidel a standardizují požadavky. Vyhýbání se daňovým povinnostem: Podle glosáře daňových termínů OECD je vyhýbání se daňovým povinnostem definováno jako daňové postupy, které mají snížit daňovou povinnost poplatníka a které jsou obvykle v rozporu s duchem zákona, ačkoli podle jeho litery mohou být přísně vzato legální. Daňový únik: Podle glosáře daňových termínů OECD je daňový únik definován jako nelegální postupy, kdy je daňová povinnost zatajována nebo ignorována. Daňový poplatník přitom zaplatí nižší daň, než je ze zákona povinen, protože daňovým orgánům zatají příjmy či jiné informace. Daňové plánování (viz také: Agresivní daňové plánování): Podle glosáře daňových termínů OECD znamená daňové plánování takové jednání osoby v obchodních a/nebo soukromých záležitostech, které minimalizuje její daňovou povinnost. Daňové rozhodnutí: Zahrnuje veškerá sdělení nebo jiné nástroje či opatření členského státu či jeho jménem s podobnými účinky, které se týkají výkladu nebo použití daňových právních předpisů. Podle této definice jsou zahrnuty všechny druhy rozhodnutí bez ohledu na jejich vymezení v rámci členského státu. Definice se tedy neomezuje na sdělení, jimiž daňový orgán vykonává svou pravomoc. 1. Údaje o vás Odpovídáte jako: soukromá osoba organizace nebo společnost veřejný orgán nebo mezinárodní organizace 5

Jméno a příjmení: Název organizace: Název veřejného orgánu: E-mailová adresa kontaktní osoby: Údaje, které zde poskytnete, slouží pouze administrativním účelům a nebudou zveřejněny. Je vaše organizace zaregistrována v Rejstříku transparentnosti? (Pokud vaše organizace ještě není zaregistrována, můžete se zaregistrovat zde. Účast v konzultaci nicméně není touto registrací podmíněna. Jaký má tento rejstřík význam? ) ano ne Pokud ano, uveďte vaše registrační číslo v rejstříku: Druh organizace: akademická instituce konzultantská firma, advokátní kancelář odvětvové sdružení nevládní organizace odborová organizace společnost, malý nebo střední podnik, mikropodnik, OSVČ spotřebitelská organizace média skupina expertů ( think tank ) jiné Uveďte druh organizace: Je váš podnik nadnárodní společností (skupina s provozovnami ve více než jedné zemi)? Ano Ne 6

Počet zaměstnanců 1 9 10 49 50 249 250 499 500 a více Obrat 0 10 mil. EUR 10 40 mil. EUR 40 750 mil. EUR více než 750 mil. EUR Druh veřejného orgánu mezinárodní nebo evropská organizace regionální nebo místní orgán vláda nebo ministerstvo regulační orgán, kontrolní orgán nebo centrální banka jiný veřejný orgán Uveďte druh veřejného orgánu: 7

Uveďte zemi, v níž máte bydliště, sídlo nebo v níž provozujete svou činnost: Rakousko Belgie Bulharsko Chorvatsko Kypr Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Island Irsko Itálie Lotyšsko Lichtenštejnsko Litva Lucembursko Malta Norsko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Nizozemsko Spojené království jiná země Uveďte prosím zemi konkrétně: 8

Zastupujete zájmy nebo vykonáváte činnost: na vnitrostátní úrovni (pouze ve vaší zemi) na úrovni EU na mezinárodní úrovni na jiné úrovni Uveďte, na jaké jiné úrovni zastupujete zájmy nebo vykonáváte činnost: Oblast nebo odvětví činnosti ( je-li relevantní): minimální počet vybraných položek: 1 účetnictví audit obchod správa investic výkaznictví / podávání zpráv daně jiné není relevantní Uveďte oblasti nebo odvětví vaší činnosti: Důležité upozornění týkající se zveřejňování odpovědí Příspěvky, které obdržíme, budou zveřejněny na internetových stránkách Komise. Souhlasíte se zveřejněním vašeho příspěvku? ( viz prohlášení o ochraně osobních údajů ) Ano, souhlasím s tím, aby byla moje odpověď zveřejněna pod názvem či jménem, které jsem uvedl(a) (název vaší organizace / společnosti / orgánu veřejné správy či vaše jméno, pokud odpovídáte jako jednotlivec). Ne, nesouhlasím s tím, aby má odpověď byla zveřejněna. 2. Váš názor Úvodní otázky 9

1. Pokud jde o transparentnost daně z příjmů právnických osob, které z následujících tvrzení byste podpořili? a. Stávající požadavky na daňovou transparentnost platné v EU jsou dostačující. (V EU musejí společnosti zveřejňovat své roční účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky, které obsahují jen omezené množství informací o daních. Kromě toho musí podniky činné v těžebním průmyslu a v odvětví těžby dřeva sestavovat a zveřejňovat v rámci směrnic o účetnictví a o průhlednosti zprávy podle jednotlivých zemí. A finanční instituce mají povinnost každoročně sestavovat a zveřejňovat zprávy podle jednotlivých zemí na základě směrnice o kapitálových požadavcích.) b. EU by se měla snažit dosáhnout, aby byly na mezinárodní úrovni podniknuty další iniciativy v oblasti transparentnosti, ovšem neměla by jednat sama a jejich realizace by měla být ponechána na členských státech. c. EU by měla realizovat mezinárodní iniciativy (jako například BEPS...) stejnou rychlostí a ve stejném rozsahu jako její partneři ve světě, aby tak byly zajištěny rovné podmínky. d. EU by měla stát v čele a případně jít nad rámec stávajících iniciativ na mezinárodní úrovni, například rozšířením stávajících požadavků na zveřejňování daňových informací na všechna ostatní odvětví. e. Bez názoru f. Jiné Uveďte prosím svůj názor na to, zda jsou stávající požadavky na daňovou transparentnost v EU dostatečné: 2. Případná nová iniciativa EU v oblasti transparentnosti daně z příjmů právnických osob by sledovala širokou škálu cílů. 10

2A) Souhlasíte s následujícími cíli? Ano Ne Bez názoru 1. Zvýšit tlak na podniky, aby placení daní zeměpisně sladily se zemí svých skutečných zisků, a to prostřednictvím silnější kontroly, případně rozhodnutí, občanů nebo daňových orgánů ( podniky by měly platit daně tam, kde skutečně vydělávají ) 2. Zvýšit tlak veřejnosti nebo ostatních států na jednotlivé země, aby přijaly opatření, jež přispějí k efektivnější a spravedlivější daňové konkurenci mezi členskými státy, a tím zajistí, že země výdělku je též zemí zdanění ( členské státy by měly ukončit škodlivou daňovou konkurenci ) 3. Pomoci daňovým orgánům při zaměření daňových kontrol na odhalování daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem, tj. na odhalování takových obchodních rozhodnutí, kterými jsou obcházeny daňové povinnosti ( pomoci daňovým orgánům zaměřit své kontroly na podniky ) 4. Sladit daňové plánování nadnárodních společností s jejich vlastními závazky/prohlášeními o korporátní odpovědnosti, např. o jejich přispívání k místnímu a společenskému rozvoji ( pokud jde o přispívání k všeobecnému blahobytu prostřednictvím placení daní, podniky by měly jednat tak, jak prohlašují ) 5. Zajistit, aby struktura a investice podniků byly více založeny na ekonomických důvodech, nikoli pouze na motivaci k co nejnižším daním ( podniky by měly své investice orientovat na základě skutečných ekonomických důvodů, nikoli podle vidiny vyhnutí se zdanění ) 6. Napravit deformace tržního mechanismu plynoucí z netransparentnosti společností a z komparativní výhody nadnárodních podniků vůči malým a středním podnikům při agresivním daňovém plánování ( spravedlivější soutěž mezi nadnárodními společnostmi a malými a středními podniky ) 2B) Doplnili byste další cíle, a pokud ano, jaké? Stručně vysvětlete. (Poznámka: o podrobnější vyjádření ke konkrétním cílům budete požádáni v dalších otázkách.) 3. Útvary Evropské komise sestavily následující varianty (některé z nich se mohou vzájemně vylučovat). 11

Transparentnost vůči daňovým orgánům: Poznámka: Opatření č. 13 z akčního plánu OECD na téma BEPS doporučuje, aby na úrovni státu velmi velké nadnárodní podniky (s obratem nad 750 milionů EUR v zemi, v níž jsou usazeny) předkládaly od roku 2017 příslušnému daňovému orgánu zprávy podle jednotlivých zemí. Daňové orgány členů G20 a OECD si poté budou zprávy, které jim byly předloženy, vzájemně předávat. a. VARIANTA A: Na úrovni EU by nebyla podniknuta žádná opatření. I v případě, že nebudou na úrovni EU žádná opatření přijata, mohou některé členské státy doporučení uvedená v opatření č. 13 přijmout. Daňové orgány by tak získaly daňové informace a mohly by si je vyměňovat s ostatními zapojenými zeměmi. Je možné, že ne všechny členské státy opatření č. 13 přijmou zejména proto, že ne všechny členské státy EU jsou členy OECD. b. VARIANTA B: Opatření č. 13 by bylo zavedeno na úrovni EU. EU by doporučila nebo vyžadovala, aby podniky příslušným daňovým orgánům předávaly daňové informace v členění podle jednotlivých zemí, jak je doporučeno v opatření č. 13. Týkalo by se to každé nejvyšší mateřské společnosti, která podává daňové přiznání jakémukoli příslušnému daňovému orgánu v EU. Na konsolidovaném základě by vykazovala svou vlastní celosvětovou činnost. Transparentnost vůči veřejnosti: c. VARIANTA C: Daňové orgány v EU by zveřejňovaly anonymizované/agregované údaje. EU by doporučila nebo vyžadovala, aby podniky předkládaly daňové informace daňovým orgánům (případně na základě doporučení uvedených v opatření č. 13). Agregované nebo anonymizované údaje by navíc byly zveřejněny, aby veřejnost měla k daňovým informacím přístup. d. VARIANTA D: Podniky nebo daňové orgány by zveřejňovaly daňové informace. EU by podnikům předepsala, aby zveřejňovaly daňové informace v členění podle jednotlivých zemí. Tyto informace by byly veřejnosti zpřístupněny buď přímo (např. v rámci každoroční vykazovací povinnosti podniku), nebo prostřednictvím daňových orgánů jednotlivých států, například ve formě veřejného registru. V rámci této varianty mohou být požadavky na podávání zpráv v členění podle zemí, které v současnosti platí pro finanční instituce, rozšířeny na všechna odvětví. e. VARIANTA E: Podniky by zveřejňovaly svou daňovou politiku. Evropská komise by podnikům předepsala, aby informovaly o svém přístupu k dodržování daňových předpisů a daňovému plánování (řízení daňové povinnosti). 3A) Existují další vhodné způsoby, jak zvýšit transparentnost daně z příjmů právnických osob, například zavedení vykazovací povinnosti daňových poradců? Stručně vysvětlete. 12

3B) Níže uveďte, jak by která varianta přispěla k dosažení hlavních stanovených cílů Použijte následující možnosti: Vepište Vepište + 0 - (plus), pokud daná varianta vede k dosažení příslušného cíle. (nulu), pokud daná varianta nemá na cíl žádný vliv. Vepište (minus), pokud jde daná varianta proti příslušnému cíli. Pokud na určitou věc nemáte názor, ponechte políčko prázdné. 5. Podniky by 1. Podniky by měly platit daně tam, kde skutečně vydělávají. 2. Členské státy by měly ukončit škodlivou daňovou konkurenci. 3. Pomoci daňovým orgánům zaměřit své kontroly na podniky. 4. Pokud jde o přispívání k všeobecnému blahobytu prostřednictvím placení daní, podniky by měly jednat tak, jak prohlašují. měly své investice orientovat na základě skutečných ekonomických důvodů, nikoli podle vidiny vyhnutí se zdanění. 6. Spravedlivější soutěž mezi nadnárodními společnostmi a malými a středními podniky A) Na úrovni EU by nebyla podniknuta žádná opatření. B) Opatření č. 13 by bylo zavedeno na úrovni EU. C) Daňové orgány v EU by zveřejňovaly anonymizované/agregované údaje. D) Podniky nebo daňové orgány by zveřejňovaly daňové informace. E) Podniky by zveřejňovaly svou daňovou politiku. 13

F) Jiné (jak je popsáno v bodě 3A) 14

3C) Jaká varianta nebo varianty by podle Vás byly nejvhodnější? Vyberte jednu nebo několik možností. a. VARIANTA A: Na úrovni EU by nebyla podniknuta žádná opatření. b. VARIANTA B: Opatření č. 13 by bylo zavedeno na úrovni EU. c. VARIANTA C: Daňové orgány v EU by zveřejňovaly anonymizované/agregované údaje. d. VARIANTA D: Podniky by zveřejňovaly daňové informace. e. VARIANTA E: Podniky by zveřejňovaly svou daňovou politiku. Následující otázky se podrobněji zabývají různými aspekty jednotlivých variant a jejich možnými dopady VARIANTA B INICIATIVA EU, KTERÁ BY NA ZÁKLADĚ AKČNÍHO PLÁNU OECD NA TÉMA BEPS ZAVEDLA TRANSPARENTNOST VŮČI DAŇOVÝM ORGÁNŮM Tento oddíl se zabývá variantou, podle které by EU zavedla opatření č. 13 na úrovni EU formou iniciativy zaměřené pouze na EU. Týkalo by se to každé nejvyšší mateřské společnosti, která podává daňové přiznání jakémukoli příslušnému daňovému orgánu v EU. Na konsolidovaném základě by vykazovala svou vlastní celosvětovou činnost. Daňové orgány by si tyto informace nakonec vzájemně předávaly. Poznámka: Opatření č. 13 z akčního plánu OECD na téma BEPS doporučuje, aby na úrovni státu velmi velké nadnárodní podniky (s obratem nad 750 milionů EUR v zemi, v níž jsou usazeny) předkládaly od roku 2017 příslušnému daňovému orgánu zprávy podle jednotlivých zemí. Daňové orgány členů G20 a OECD si poté budou zprávy, které jim byly předloženy, vzájemně předávat. 15

4. Jaké informace by měly podniky daňovým orgánům rozhodně poskytovat? Vyberte jednu nebo několik možností. a. Informace podle opatření č. 13 (název, povaha činností, zeměpisná oblast, seznam dceřiných společností mateřského podniku působících v jednotlivých zemích, výnosy, výnosy v členění na spřízněné a nespřízněné strany, počet zaměstnanců, zisk nebo ztráta před zdaněním, zaplacené nebo naběhlé daně z příjmu, emitovaný kapitál, kumulované zisky, hmotná aktiva) b. Obdržená veřejná podpora c. Slovní vysvětlení k daňovým informacím d. Další/jiné e. Bez názoru f. Žádné Upřesněte, jaké informace by měly podniky daňovým orgánům rozhodně poskytovat: 5. Na jaké subjekty v EU by se měla informační povinnost vztahovat? Vyberte pouze jednu možnost. a. Na velmi velké podniky dosahující v zemi usazení obratu 750 milionů EUR nebo více (podle doporučení uvedených v opatření č. 13) b. Alespoň na velké podniky nebo skupiny (bylo by vymezeno konkrétněji) c. Na jiné d. Bez názoru Upřesněte, na jaké jiné subjekty v EU by se měla informační povinnost vztahovat: 6. Na úrovni podniků: 16

6A) Jak podle vás budou podniky v důsledku větší transparentnosti vůči daňovým orgánům muset změnit své daňové plánování nebo daňovou strukturu? Vyberte pouze jednu možnost. a. Na daňové plánování podniků to nebude mít žádný vliv. b. Zajistí se tak, aby podniky dodržovaly daňové předpisy a nevyužívaly mezery nebo nesoulady v daňových předpisech k tomu, aby platily co nejnižší daně. c. Podniky dobrovolně přesunou zisky zpět tam, kde jsou vytvářeny, takže budou muset platit vyšší daně než dříve. d. Jinak e. Bez názoru Upřesněte, jak jinak budou podniky v důsledku větší transparentnosti vůči daňovým orgánům muset změnit své daňové plánování nebo daňovou strukturu: 6B) Vysvětlete, jaký mechanismus by podniky přiměl ke změně: 7. Jaké by měla větší daňová transparentnost vůči daňovým orgánům důsledky z hlediska veřejných financí? Vyberte jednu nebo několik možností. a. Přerozdělení základů daně v Evropě b. Zvýšení daní placených v Evropě c. Snížení daní placených v Evropě d. Zvýšení daní placených mimo EU e. Snížení daní placených mimo EU f. Další/jiné Upřesněte, jaké by měla větší daňová transparentnost vůči daňovým orgánům další nebo jiné důsledky z hlediska veřejných financí: 17

Stručně, pokud možno na konkrétních číslech, vysvětlete svou odpověď ohledně možných dalších důsledků daňové transparentnosti vůči daňovým orgánům z hlediska veřejných financí: 8. Můžete uvést odhad veškerých dodatečných nákladů a zdrojů, které budou muset podniky při přípravě konsolidované zprávy podle jednotlivých zemí v souladu s doporučením č. 13 vynaložit? Svou odpověď vysvětlete, pokud možno na konkrétních číslech, a uveďte, jaké informace nejsou v současné době k dispozici: 9. Jaký by měla daňová transparentnost vůči daňovým orgánům důsledek z hlediska podpory prorůstového prostředí a atraktivity EU jako cíle investic? Vyberte pouze jednu možnost. a. Spoluutvářela by prorůstové prostředí a zvyšovala by atraktivitu EU jako cíle investic. b. Neměla by žádné důsledky. c. Bránila by tvorbě prorůstového prostředí a snižovala by atraktivitu EU jako cíle investic. d. Bez názoru Svou odpověď ohledně toho, jaký by daňová transparentnost vůči daňovým orgánům měla důsledek z hlediska podpory prorůstového prostředí a atraktivity EU jako cíle investic, stručně vysvětlete: VARIANTY C a D INICIATIVA EU ZAMĚŘENÁ NA ZVÝŠENÍ TRANSPARENTNOSTI DAŇOVÝCH INFORMACÍ VŮČI VEŘEJNOSTI 18

Tento oddíl se zabývá variantami, podle nichž by byly veřejnosti plně nebo částečně zpřístupněny další informace. Pro připomenutí: VARIANTA C: Daňové orgány v EU by zveřejňovaly anonymizované/agregované údaje. EU by doporučila nebo vyžadovala, aby podniky předkládaly daňové informace daňovým orgánům (případně na základě doporučení uvedených v opatření č. 13). Agregované nebo anonymizované údaje by navíc byly zveřejněny, aby veřejnost měla k daňovým informacím přístup. VARIANTA D: Podniky nebo daňové orgány by zveřejňovaly daňové informace. EU by podnikům předepsala, aby daňové informace zveřejňovaly v členění podle jednotlivých zemí. Tyto informace by byly veřejnosti zpřístupněny buď přímo (např. v rámci každoroční vykazovací povinnosti podniku), nebo prostřednictvím daňových orgánů jednotlivých států, například ve formě veřejného registru. V rámci této varianty mohou být požadavky na podávání zpráv v členění podle zemí, které v současnosti platí pro finanční instituce, rozšířeny na všechna odvětví. 10. V čem vidíte potenciální výhody/nevýhody toho, že by podniky poskytovaly informace veřejnosti, a ne jen daňovým orgánům? Stručně vysvětlete: 11. Jaké informace by musely být bezpodmínečně obsaženy ve veřejně přístupné zprávě podle jednotlivých zemí (varianta D)? V následujících 6 kategoriích vyberte tolik odpovědí, kolik je potřeba: Informace požadované podle směrnice o kapitálových požadavcích IV (CRD IV) i podle opatření č. 13 (tyto informace již musí zveřejňovat finanční instituce): a. Název b. Povaha činností c. Zeměpisná oblast d. Výnosy e. Počet zaměstnanců f. Zisk nebo ztráta před zdaněním g. Daň z příjmu (zaplacená a naběhlá) 19

Další informace požadované podle opatření č. 13 (jinak by byly vykazovány daňovým orgánům): h. Výnosy v členění na spřízněné a nespřízněné strany i. Emitovaný kapitál j. Kumulované zisky k. Hmotná aktiva l. Seznam dceřiných společností mateřského podniku působících v jednotlivých zemích Další informace, jež jsou v současnosti vyžadovány od finančních institucí: m. Obdržená veřejná podpora Informace, které si daňové orgány běžně vyměňují: n. Daňová rozhodnutí (na základě definice navržené Komisí v březnu 2015) Možnosti stanovené ve směrnici o účetnictví: o. Zaměstnanci pracující prostřednictvím subdodavatelů p. Peněžité sankce uložené zeměmi v oblasti daní Další informace: q. Slovní vysvětlení některých klíčových prvků daňových informací r. Žádné s. Další/jiné informace t. Bez názoru Upřesněte, jaké další nebo jiné informace by musely být bezpodmínečně obsaženy ve veřejně přístupné zprávě podle jednotlivých zemí: Svou odpověď ohledně toho, jaké další nebo jiné informace by musely být bezpodmínečně obsaženy ve veřejně přístupné zprávě podle jednotlivých zemí, stručně vysvětlete: 20

12. V případě, že by daňové orgány na základě daňových přiznání, které jim podniky podaly, zveřejňovaly agregované/anonymizované informace (VARIANTA C), jaké informace by tyto orgány měly poskytovat (v členění podle jednotlivých zemí)? Vyberte jednu nebo několik možností. a. Agregované výnosy b. Agregovaný počet zaměstnanců c. Agregovaná zaplacená a naběhlá daň z příjmu d. Agregovaná hmotná aktiva e. Poměr agregované zaplacené nebo naběhlé daně z příjmu k agregovanému zisku nebo ztrátě před zdaněním f. Poměr agregované zaplacené nebo naběhlé daně z příjmu k agregovaným výnosům g. Analýza podle odvětví činnosti h. Žádné i. Další/jiné j. Bez názoru Upřesněte, jaké další nebo jiné informace by daňové orgány měly poskytovat (v členění podle jednotlivých zemí) v případě, že by na základě daňových přiznání, které jim podniky podaly, zveřejňovaly agregované/anonymizované informace: 13. Měl(a) byste vy nebo vaše organizace zájem obdržet další informace v oblasti daně z příjmů právnických osob (podrobné nebo agregované)? Vyberte pouze jednu možnost. Ano Ne Bez názoru Pokud ano, uveďte, proč byste o ně měli zájem a jak byste s nimi naložili. Stručně vysvětlete: 14. Na jaké subjekty by se měla informační povinnost vztahovat? 21

14A) Velikost Vyberte pouze jednu možnost. a. Na velmi velké podniky dosahující v zemi usazení obratu 750 milionů EUR nebo více (podle doporučení uvedených v opatření č. 13) b. Alespoň na velké podniky nebo skupiny (bylo by vymezeno konkrétněji) c. Na jiné d. Bez názoru Upřesněte, jaké jiné velikosti subjektů by podle vás měly být vzaty v úvahu: 14B) Souvislost s trhy v EU Vyberte jednu nebo několik možností. a. Podniky, jejichž cenné papíry jsou kotovány v Evropském hospodářském prostoru (EHP) b. Podniky usazené v EHP c. Pokud možno podniky, které nejsou usazené v EHP a přitom v něm vykonávají kontrolu nad činnostmi d. Další/jiné e. Bez názoru Upřesněte, jaká další nebo jiná souvislost s trhy v EU by podle vás přicházela v úvahu: Svou odpověď ohledně souvislosti s trhy v EU stručně vysvětlete: 22

15. Na jaké činnosti by se měla informační povinnost vztahovat? Vyberte pouze jednu možnost. a. Pouze na činnosti podniků v rámci EHP b. Na činnosti podniků v rámci EHP i mimo něj, pokud z něj vykonávají kontrolu c. Pokud možno na činnosti podniků v rámci EHP i mimo něj, i pokud z něj nevykonávají kontrolu d. Na jiné e. Bez názoru Upřesněte, na jaké jiné činnosti by se měla informační povinnost vztahovat: Svou odpověď ohledně činností, na které by se měla informační povinnost vztahovat, stručně vysvětlete: 16. Vzhledem k tomu, že EU může mít přísnější pravidla pro daňovou transparentnost vůči veřejnosti než jiné země, hrozí, že by byly podniky usazené/kotované v EU konkurenčně znevýhodněny oproti nadnárodním společnostem, které v EU působí, ale nepochází z ní? Vyberte pouze jednu možnost. Ano Ne Bez názoru Jak velké by takovéto znevýhodnění bylo a jaké by mělo důsledky? Stručně vysvětlete: 23

Jak by šlo toto riziko snížit? Stručně vysvětlete: 17. Existuje riziko, že by daňová transparentnost vůči veřejnosti mohla mít pro podniky další, nezamýšlené negativní důsledky? Vyberte pouze jednu možnost. Ano Ne Bez názoru Příslušná rizika vyplývající z daňové transparentnosti vůči veřejnosti a jejich důsledky pro podniky stručně vysvětlete: 18. Domníváte se, že by mohla mít opatření na posílení transparentnosti daňových informací vůči veřejnosti v EU dopad na vztahy se třetími zeměmi (rozvojovými zeměmi, členy OECD...)? Stručně vysvětlete: 19. Na úrovni podniků: 24

19A) Jak podle vás budou podniky v důsledku větší transparentnosti vůči veřejnosti mu set změnit své daňové plánování? Vyberte pouze jednu možnost. a. Na daňové plánování podniků to nebude mít žádný vliv. b. Zajistí se tak, aby podniky dodržovaly daňové předpisy a nevyužívaly mezery nebo nesoulady v daňových předpisech k tomu, aby platily co nejnižší daně. c. Podniky dobrovolně přesunou zisky zpět tam, kde jsou vytvářeny, takže budou muset platit vyšší daně než dříve. d. Jinak e. Bez názoru Upřesněte, jak jinak budou podniky v důsledku větší transparentnosti vůči veřejnosti muset změnit své daňové plánování: Svou odpověď ohledně toho, jak podle vás budou podniky v důsledku větší transparentnosti vůči veřejnosti muset změnit své daňové plánování, stručně vysvětlete: 19B) Vysvětlete, jaký mechanismus by podniky přiměl ke změně. Především uveďte, o kolik by bylo zveřejnění informací účinnější než jejich předávání pouze daňovým orgánům. 25

20. Jaký by byl případný dodatečný dopad na veřejné finance, pokud by kromě transparentnosti vůči daňovým orgánům existovala i daňová transparentnost vůči veřejnosti? Vyberte jednu nebo několik možností. a. Přerozdělení základů daně v Evropě b. Zvýšení daní placených v Evropě c. Snížení daní placených v Evropě d. Zvýšení daní placených mimo EU e. Snížení daní placených mimo EU f. Další/jiný g. Bez názoru Upřesněte, jaký jiný nebo další dodatečný dopad by daňová transparentnost vůči veřejnosti měla na veřejné finance, ve srovnání s transparentností pouze vůči daňovým orgánům: Svou odpověď ohledně toho, jaký jiný nebo další dodatečný dopad by daňová transparentnost vůči veřejnosti měla na veřejné finance, ve srovnání s transparentností pouze vůči daňovým orgánům, stručně vysvětlete: 21. Jaký by měla daňová transparentnost vůči veřejnosti důsledek z hlediska podpory prorůstového prostředí a atraktivity EU jako cíle investic? Vyberte pouze jednu možnost. a. Spoluutvářela by prorůstové prostředí a zvyšovala by atraktivitu EU jako cíle investic. b. Neměla by žádné důsledky. c. Bránila by tvorbě prorůstového prostředí a snižovala by atraktivitu EU jako cíle investic. d. Bez názoru 26

Svou odpověď ohledně toho, jaký by daňová transparentnost vůči veřejnosti měla důsledek z hlediska podpory prorůstového prostředí a atraktivity EU jako cíle investic, stručně vysvětlete: 22. Měly by být informace, které podniky sestavují, podrobeny zvláštnímu nezávislému ověření (například auditorem)? Vyberte pouze jednu možnost. a. Ne, informace by neměly být ověřovány. b. Určitá míra ověřování nutná je (zda zpráva skutečně existuje, zda je konzistentní). c. Je nutné rozsáhlé ověřování (například audit). d. Ano, jinak e. Bez názoru Upřesněte, jak jinak by měly být informace, které podniky sestavují, podrobeny zvláštnímu nezávislému ověření (například auditorem): 23. Měly by existovat dodatečné záruky v podobě zvláštních pravidel na ochranu údajů a obchodních tajemství? V případě neexistence zvláštních pravidel by platila obecná pravidla EU na ochranu údajů. Vyberte pouze jednu možnost. Ano Ne Bez názoru Pokud ano, jaké záruky jsou pro které druhy informací nezbytné? Stručně vysvětlete: 27

24. Uveďte odhad dodatečných nákladů a zdrojů, které by musely podniky v důsledku zavedení dalších opatření v oblasti transparentnosti vynaložit ve srovnání se zavedením opatření č. 13 na úrovni členských států, a uveďte, které informace nejsou v současné době k dispozici. Můžete rozlišovat mezi dodatečnými náklady vzniklými veřejným orgánům a dodatečnými náklady pro podniky. Vycházejte při tom z varianty nebo variant, které upřednostňujete. Svou odpověď vysvětlete, pokud možno na konkrétních číslech: VARIANTA E INICIATIVA EU ZAMĚŘENÁ NA TRANSPARENTNOST DAŇOVÉ POLITIKY PODNIKŮ VŮČI VEŘEJNOSTI Tento oddíl se zabývá variantou, podle které by podniky zveřejňovaly prohlášení o své politice / svém přístupu v oblasti řízení daňové povinnosti. Tento aspekt není součástí opatření č. 13. 25. Souhlasili byste s tím, aby podniky musely povinně popisovat svou politiku v oblasti řízení daňové povinnosti? Vyberte pouze jednu možnost. a. Ano, místo toho, aby se musely zveřejňovat daňové informace b. Ano, jako povinnost navíc vedle rozšířeného zveřejňování daňových informací c. Ne d. Bez názoru Svou odpověď na otázku, zda souhlasíte s tím, aby musely podniky povinně popisovat svou politiku v oblasti řízení daňové povinnosti, stručně vysvětlete: Závěrečné poznámky 28

26. Chtěli byste Evropskou komisi ještě na něco upozornit? 3. Další informace Pokud chcete přiložit dodatečné informace (například písemné stanovisko, zprávu) nebo uvést jiný konkrétní aspekt problematiky, který se v dotazníku neobjevil, můžete další dokumenty nahrát zde: 29