Humanistické modely Dorothea Elisabeth Orem Teorie deficitu sebepéče Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Biografie *1914 Baltimore USA, (zjistit, jestli +) Pracovala jako sestra v nemocnici, sestra v privátní sféře a sestra konzultantka, působila na universitě 1971 publikovala svoji teorii v knize Nursing: Concepts of Practice (OŠE: koncepce praxe) 1973 uvedla teorii do praxe
Vývoj teorie Během své sesterské praxe zjistila, že ne všichni, kteří vyžadují L péči, vždy potřebují i ošetřovatelskou Jen jedinci, kteří nejsou schopní postarat se o sebe v adekvátním rozsahu a kvalitě, jak vyžaduje jejich stav
Metaparadigmatické koncepce 1 Osoba = funkčně integrovaný celek motivovaný postarat se sám o sebe. Chová se záměrně ve vztahu k cíli (tzv. naučené chování). Ovlivněno kulturou, věkem, mentální úrovní. Pokud se nenaučí nebo toho není schopenna určité úrovni, musí se postarat jiné osoby (tzv. závislá péče) Prostředí specificky jej nedefinovala
Metaparadigmatické koncepce 2 Zdraví = vzala si za svoji definici WHO z roku 1947 ( zdraví je stav úplné fyzické, psychické a soc. pohody a ne jen nepřítomnosti nemoci či slabosti ) Ošetřovatelství = specif. Služba profesionální pomoci osobám s deficitem sebepéče. Deficit je často spojený s nemocí x handicapem. Cílem je dosažení maxim. Možné úrovně sebepéče jedince, zachování zdraví, prevence
Koncepční model 1 Teoretické východisko Filozofie humanismu Práce Henderson, Nightingale, Fromma, Orlando Předpoklady Lidé vrozená schopnost postarat se o sebe, spolu se závislou péčí důsledek potřeb jedince a požadavků homeostáty
Koncepční model 2 V životě člověka vznikají situace, které přinášejí nároky na péči stárnutí, nedodržování vhodného živ.stylu, tehdy si péči zajistí sám, nebo jen částečně, nebo vůbec Specif. zájmem OŠE je saturace potřeb mobilizováním sebepéče na podkladě lidské přirozenosti. OŠE poskytuje profesionální pomoc
Koncepční model 3 Hlavní jednotky Cíl OŠE úroveň sebepéče taková, aby N udržel optimální zdr.stav N jedinec s deficitem sebepéče Role S poskytnutí pomoci pro dosažení optimální úrovně sebepéče Zdroj potíží překážky sebepéče Ohnisko zásahu oblast deficitu sebepéče
Koncepční model 4 Způsob zásahu 5 způsobů zásahu Činnost za nebo pro N Vedení Podpora Poskytnutí podnětného prostředí Učení Důsledky optimální úroveň sebepéče
Koncepce teorie 1 Sebepéče: Soubor činností, které si každý sám zabezpečuje za účelem zachování zdraví, pohody a života Činnosti ovlivněné věkem, schopnostmi, sociokulturním prostředím Požadavky sebepéče Definovala 3 druhy požadavků na sebepéči
Koncepce teorie 2 Univerzální souvisejí se základními životními procesy a funkcemi (dostatek tekutin, potravy, vzduchu, vylučování, rovnováha mezi aktivitami a odpočinkem, sociálními interakcemi a samotou, mezi bezpečím a rizik.činnostmi, podpora fyziologicky optim.stavu) Vývojové spojené s růstem vývojem a životními etapami (současná životní fáze, krizové a zátěžové situace, které narušují růst a vývoj) Terapeutické při poruchách zdraví nebo odchylkách od normy (souvisejí s následky onemocnění, dg., terap. a RHB výkony, dyskomfortem a Θ následky L péče, adaptací organismu a edukací)
Koncepce teorie 3 Řízení sebepéče: Činnosti zaměřené na aktivizaci sebepečovatelského chování jedince Ten proto musí vědět, proč, jak, co Musí být schopný odhadnout přiměřené aktivity, rozhodnout o nich a realizovat vybrané činnosti péče
Koncepce teorie 4 Výsledkem řízení je selfmanagement (sebeřízení), k němu potřebuje znát sebe a okolí, umět požádat o pomoc, umět reálně posoudit vlastní chování Deficit sebepéče Nerovnováha mezi sebepéčí a požadavky, bývá spojený s nemocí
Ošetřovatelský systém Deficit sebepéče = důvod pro poskytnutí ošetřovatelské péče. Vlastní činnosti S = OŠE systém Podpůrně-výchovný = tehdy, potřebuje-li podporu a učí se ošetřovat sám sebe Částečně kompenzační = S a N spolu provádějí péči na určité úrovni, něco dělá N, něco S Plně kompenzační = N není schopen sebepéče
Ošetřovatelské činnosti S jejich výběrem pomáhá S znalost OŠE systému, dle rozsahu deficitu určuje vhodný OŠE systém a vhodné činnosti Zaměřují se na 5 způsobů pomoci Zastoupení nebo jednání za N Usměrňování nebo vedení N Fyzická nebo psychická pomoc a podpora N Zajištění podpůrného prostředí pro rozvoj schopností N Edukace N
Grafické znázornění teorie SEBEPÉČE Požadavky: Univerzální Vývojové Terapeutické cíle metody činnosti DEFICIT SEBEPÉČE Nevyrovnanost vztahů péče o sebe + Schopnost sebepéče OŠETŘOVÁNÍ Komplex schopností pro ošetřování, aktivovaný deficitem sebepéče aktivity řízení OŠETŘOVATELSKÝ SYSTÉM Podpůrně - výchovný Částečně kompenzační Celkově kompenzační SCHOPNOST POSTARAT SE O SEBE Proč jednat. Jak se rozhodnout. Co udělat. plánování realizace hodnocení vyrovnanost vztahů sebepéče CÍL: Optimální bytí jednotlivce