Technická protierozní opatření Hrazení bystřin a strží. Metodika 21/2014 Brno 5/6/2014



Podobné dokumenty
Technická protierozní opatření Hrazení bystřin a strží

4. VYTVÁŘENÍ KORYTA RELIÉFU. Vnější síly: pohyb ledovců + tekoucí voda vytváření SEKUNDÁRNÍHO RELIÉFU: VZNIK POVODÍ. Práce vody v tocích: 3.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE AKCE...

B.1.SO 15 - PBPO Mehelnického potoka v intravilánu obce Semice

F.2.1 Technická zpráva ke stavebnímu objektu SO 01 část retenční přehrážka

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny

Nástroje krajinného plánování ZÁSADY REVITALIZACE KRAJINY

(koryto versus inundace)

PŘÍRODĚ BLÍZKÁ POP A REVITALIZACE ÚDOLNÍ NIVY HLAVNÍCH BRNĚNSKÝCH TOKŮ 2.část

VIZP Vodohospodářské inženýrství a životní prostředí

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ZÁSADY ÚPRAV DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ZÁSADY REVITALIZACÍ DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ

Mírovka - optimalizace koryta Investiční záměr k.ú. Mohelnice, okres Šumperk Číslo akce: PDC

PŘEHRÁŽKY. Příčné objekty s nádržným prostorem k zachycování splavenin. RETENČNÍ PŘEHRÁŽKY: Účel: Zastavit enormní přínos splavenin níže.

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

Analýzy erozních a odtokových poměrů, návrh protierozních opatření v PSZ. prof. Ing. Miroslav Dumbrovský, CSc., VUT v Brně

BR 52 Proudění v systémech říčních koryt

ÚPRAVY TOKŮ V SOULADU S POŽADAVKY

přehrážky v km 0,202 a 0,370

Revitalizace povodí. Co je revitalizace?

HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Zásady křížení vodních toků a komunikací Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc.

MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

Vodohospodářské stavby BS001 Vodní toky a jejich úprava Hrazení bystřin

Představení nové metodiky Ministerstva životního prostředí pro navrhování přírodě blízkých protipovodňových opatření

Dotace z OPŽP na protipovodňovou ochranu, hospodaření se srážkovou vodou a zadržení vody v krajině

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ UŽÍVÁNÍ POZEMKŮ PODÉL KORYTA VODNÍHO TOKU. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu

CVIČENÍ 4: PODÉLNÝ PROFIL, NÁVRH NIVELETY, VÝPOČET PŘÍČNÉHO PROFILU.

Podkladová analýza pro následnou realizaci protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření v Mikroregionu Frýdlantsko

Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie. Předmět VIZP K141 FSv ČVUT. Vodní toky. Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc.

RETENČNÍ PŘEHRÁZKA - RAŠELINÍK

HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

HYDROBIOLOGIE PROGRAM PRAKTICKÁ CVIČENÍ. vzdouvací objekty, splavnost. vodních toků. stanovišť. 1. Úvod 2. Ukázky ovlivnění vodních toků

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY. Zprůchodňování migračních bariér rybími přechody TNV

Šířka ve dně. Navazující na přilehlé koryto Sklon svahů MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

PUDIS a.s., Nad Vodovodem 2/3258, Praha 10 tel.: , fax: ,

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí

Tlumení energie 7. PŘEDNÁŠKA. BS053 Rybníky a účelové nádrže

Konstrukční zásady. Na toku budou technicky řešeny tyto objekty: spádové objekty (stupně, prahy, skluzy)

Vodohospodářské stavby BS001 Vodní toky a jejich úprava Hrazení bystřin

Zásahy do VKP vodní tok a údolní niva. Ing. Václav Šrédl

CVIČENÍ 4: Podélný profil, návrh nivelety, výpočet příčného profilu

Vodohospodářské stavby BS001 Vodní toky a jejich úprava Hrazení bystřin

B.1.SO 01 SN Purkratice (kat. B Suché retenční nádrže)

Neštěmický potok - studie záplavového území, ř. km A Technická zpráva

Bezpečností přelivy rozdílné způsoby technických řešení a jejich vliv na celkovou ekonomiku výstavby malých vodních nádrží

ZLATÝ POTOK (ř. km 0,000 12,267) stanovení záplavového území Technická zpráva

SO JEZ CACOVICE NOVÁ KONSTRUKCE v ř. km 10,157 (SVITAVA)

Voda v krajině. Péče, praktická opatření, možnosti financování

STANOVENÍ AKTIVNÍ ZÓNY ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ BOTIČE v úseku ř. km

Revitalizace ve městech zkušenosti s různými druhy úprav revitalizace suchého poldru Čihadla

DOLNÍ LUKOVSKÝ RYBNÍK oprava hráze a bezpečnostního přelivu

Projekt 1 malé vodní nádrže 5. cvičení

Migrační prostupnost vodních toků z pohledu AOPK ČR

Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, Hradec Králové. Povodí Vodní tok Číslo hydrologického pořadí

OTAVA, HORAŽĎOVICE - PPO - VARIANTY JEZU MRSKOŠ -DOPLNĚNÍ STUDIE

A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3

Revitalizace povodí. Petr Koudelka. B607, KH: St 11:30 14:00

PŘÍRODĚ BLÍZKÁ POP A REVITALIZACE ÚDOLNÍ NIVY HLAVNÍCH BRNĚNSKÝCH TOKŮ 2.část

PROPUSTKY NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH. Michal Radimský

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

1. Učební texty pro popularizátory vědy

Revitalizace vodních toků

HYDROTECHNICKÝ VÝPOČET

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY

Projekt 1 malé vodní nádrže 5. cvičení

1. ÚVOD, IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

Navrhování technických protierozních opatření

PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ VILÉMOVSKÉHO POTOKA / SEBNITZ STUDIE PROVEDITELNOSTI. Krajský úřad Ústeckého kraje ÚSTÍ NAD LABEM

6. NÁVRH BIOTECHNICKÝCH (vč. REVITALIZAČNÍCH) OPATŘENÍ NA BYSTŘINÁCH POVODÍ + VODNÍ TOK = KOMPLEXNÍ CELEK

Vodní hospodářství krajiny 5. cvičení

Bezpečnostní přelivy 6. PŘEDNÁŠKA. BS053 Rybníky a účelové nádrže

Investiční záměr zpracování PD

LB PŘÍTOK JELENÍHO POTOKA. Přehrážka v km 0,540

Kraj Okres Obec Katastrální území

Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření pro ochranu města Prostějov

Stavební objekty PSZ. Petr Kavka

dq/dt+da/dt=q a rovnice o zachování hybnosti dq/dx+d(ß*q*q/a)/dx+gady/dx+gai(f)=gai(b)

Povodí Moravy, s.p., Brno, Dřevařská 11, BRNO INVESTIČNÍ ZÁMĚR. Jihlava, km 0,800-3,150 - oprava koryta

REFERENČNÍ LIST - Sanace železobetonových konstrukcí

DOPRAVNÍ STAVBY OBJEKTY

Název studie : Aktualizace záplavového území toku Moštěnka km 0,000 km 36,807

PRŮVODNÍ ZPRÁVA ČÁST B

Projekt 1 malé vodní nádrže 4. cvičení

HYDRAULICKÉ JEVY NA JEZECH

Technická zpráva. Baťův kanál, Vnorovy, km 13,225 14,895, opevnění koryta Plavební a závlahový kanál (Baťův kanál), Veselí nad Moravou Petrov

Revitalizace vodního toku. Petr Koudelka, HK: Út 9:30 11:30 B607,

Povodí Vodní tok Číslo hydrologického pořadí. Labe Oldřichovský potok Kraj Okres Obec Katastrální území

KATALOG PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH OPATŘENÍ PRO ZADRŽENÍ VODY V KRAJINĚ A WEBOVÁ APLIKACE TYPOVÁ OPATŘENÍ. Miriam Dzuráková, Pavla Štěpánková

I. Přikrylová, B. Tureček Povodí Odry, státní podnik. Praha, 1. listopad 2018

Programy opatření v plánech povodí ČR 2000/60/ES

PŘÍPRAVA VÝSTAVBY POLDRU KROUNKA - KUTŘÍN. Úvod

Revitalizace vodních toků. Vypracoval: Oldřich Peleška

Příprava zapojení AOPK ČR do 2. období vodohospodářského plánování

VÝZKUM PLAVEBNÍHO STUPNĚ DĚČÍN

Transkript:

Technická protierozní opatření Hrazení bystřin a strží Metodika 21/2014 Brno 5/6/2014

Metodika Technická protierozní opatření Hrazení bystřin a strží vznikla v rámci projektu NAZV - QI191C008 Optimalizace postupu navrhování technických protierozních opatření. Metodika byla certifikována Státním pozemkovým úřad pod číslem 21/2014. ISBN 978-80-87361-31-3 Autorský kolektiv Ing. František Křovák, CSc. (FŽP ČZU Praha) Prof. Ing. Pavel Kovář, DrSc. (FŽP ČZU Praha) Ing. Václav Kadlec, Ph.D. (VÚMOP, v.v.i.) Recenzenti Prof. Ing. František Toman, CSc. (ÚKE AF MENDELU Brno) Ing. Radmila Grmelová, CSc. (SPÚ ČR)

Obsah Metodiky 21/2014 Úvod 1. Cíl metodiky 2. Vlastní popis metodiky 3. Srovnání novosti postupů 4. Popis uplatnění Certifikované metodiky 5. Ekonomické aspekty 6. Zásady hrazení bystřin 7. Objekty na bystřinách 8. Výkresová část (popisy, výkresy, fotografie) 9. Hydrotechnické posouzení 9.1 Model KINFIL 9.2 Model HEC-RAS Závěr Doporučená literatura Příloha; manuál KINFIL

Metodika postupu Rekognoskace objektů Stavební dokumentace Fotodokumentace Správa toků LČR, Teplicko

Charakteristika bystřinných toků Plocha povodí do 35 (50) km 2 Index bystřinosti K b > 0,1, Náhlá změna průtoků (bleskové povodně) Q 330d 200 l/s Rozkolísanost průtoků (1:5000-10 000) Nepravidelný podélný sklon > 3% Značné namáhání dna a břehů Transport splavenin

Boubínský potok, Šumava

Zásady hrazení bystřin stanovení návrhového průtoku pro kapacitu koryta (Q 1 Q 100 ); komunikace? odolnost dna a svahů (nevym. v; krit. napětí) úprava směrových poměrů (meandry, křivost) návrh podélného sklonu dna (peřej/tůň) návrh průtočného profilu (celá škála Q) návrh opevnění koryta (cílené) návrh objektů

Požadavky Navrhovat úpravu bystřinných toků přírodě blízkým způsobem ; tj. technická, resp. biotechnická opatření tak, aby vyhověla jak požadavkům účelovým, tj. především na kapacitu koryta a odolnost proti proudění, tak požadavkům ekologickým, zaměřeným hlavně na migrační prostupnost a vytvoření optimálního prostředí pro zoocenózu.

Možnosti řešení Přírodě blízká opatření Kopírování přirozených útvarů na bystřinách Spádové objekty (nižší, četnější) Materiály; návrat k biotechnickým opatřením? Podélné profily tůň/brod Řešení při nízkých průtocích Cena?

Boubínský potok, Šumava

Podélný profil úpravy Členitost. Brody, tišiny. Respektování půdorysu. Samočisticí schopnost koryta. Samovolný vývoj. Příčné objekty (klady a zápory)

Čeřeništský potok, UL

PRÁH Z KAMENNÉ ROVNANINY - PŘÍRODNÍ Novák / Velechovská

STUPEŇ Z KAMENNÉ ROVNANINY - PŘÍRODNÍ Novák / Velechovská

Vlčí důl, TP, přírodě blízký stupeň Foto; Krovak

Jílovský potok, TP, rozdílné způsoby opevnění Foto; Krovak

Čeřeništský potok,(rytina) 1904

Jílovský potok, masivní opevnění Foto; Krovak

Bystřice, Cínovec, opevnění horního úseku Foto; Krovak

Bystřice, nad přehrážkou Dubí Foto; Krovak

Přehrážka na Bystřici nad Dubí

Kategorie staveb Opevnění velkých sklonů Stabilizační pásy Prahy Stupně Skluzy Přehrážky Strže Svážná území Ostatní

Příklady řešení Objekty jsou seřazeny podle výše uvedeného schématu. U každého objektu je popis; kde je uveden název, princip a technické parametry opatření, kladné, event. záporné efekty, podmínky a fáze realizace, možné střety zájmů a struktura, nikoliv vyčíslení nákladů. Popis je doplněn orientačním stavebně-technickým výkresem a fotografií provedeného opatření. Vzhledem k rozsahu příspěvku jsou dále uvedeny jako příklad, dva používané objekty.

Obr.1 Kamenitý stupeň.

Obr.2 Kamenitý stupeň. Jindřichovický potok. Foto F.Křovák; 2011

KAMENITÝ STUPEŇ (KS) 1/2 Princip opatření Kamenitý stupeň je nízký spádový objekt používaný u štěrkonosných toků do šíře dna 3 m. Účelem objektu je stabilita dna, snížení podélného sklonu, provzdušnění vody a vytvoření tůňky jako prostoru pro zoocenózu. Celkový vzhled by měl mít charakter přírodního vzniku. Technické parametry opatření Výška stupně je 0,4 m. Těleso stupně je z volně ukládaných kamenů až balvanů. Může být proti vodě vyklenuté i přímé. Kameny jsou v sobě zaklínovány, přepadová hrana je výškově rozčleněna tak, aby vodní proud byl za nízkých průtoků rozdělen minimálně do dvou přepadových paprsků. Dopadiště je pod přepadovou částí tělesa zahloubené o 0,2 m a vytváří tak tůňku. Je opevněno kamennou rovnaninou z kamene o rozměru 0,3-0,4 m. Délka podjezí je 0,5 m. Svahy spadiště jsou opevněny kamennou rovnaninou, která je v patě svahu prodloužena za přepadové těleso stupně. Efekty opatření Pozitivní efekty Stabilizace dna; snížení podélného sklonu nivelety; rozčlenění příčného profilu; vytvoření prostorů světší hloubkou vody nad a pod objektem; provzdušnění vodního proudu; estetický (krajinotvorný) efekt. Negativní efekty Možné snížení migrační prostupnosti za nízkých vodních stavů.

KAMENITÝ STUPEŇ (KS) 2/2 Podmínky realizace Dostatečně štěrkonosné potoky. Dostatečná vodnost toku. Optimální je využití místního materiálu. Hustota objektů by měla odpovídat morfologii toku střídání peřejí a tůněk. Stabilita objektu pro návrhové průtoky. Hydraulický výpočet pro celou škálu průtoků. Možné střety zájmů Možné výhrady orgánů ochrany přírody k migrační prostupnosti za nízkých vodních stavů. Dají se částečně eliminovat snížením výšky objektu. Fáze realizace Pořízení projektové dokumentace pro stavební řízení. Výškopisné zaměření souvisí s potřebou stanovení stabilního sklonu dna. Hydraulický výpočet. Zvýšené nároky na ruční práci. Výběr vhodné firmy se zkušenostmi z podobných typů prací. Struktura nákladů realizace Pořizovací náklady Náklady na průzkum a inženýrské práce; Objekt cca 7-10 tis. v závislosti na dostupnosti materiálu. Provozní náklady Nejsou nutné žádné provozní náklady. Pouze běžná údržba, zejména po průchodu velkých vod.

Kamenná přehrážka. Bočský potok. Foto F.Křovák; 2010

Štěrbinová přehrážka na Dojetřickém potoce. Foto Bechyně 2007.

PŘEHRÁŽKY 1/2 Princip opatření Přehrážky jsou příčné objekty nad úrovní dna. Jsou to největší objekty hrazení bystřin. Nad přehrážkou je zdržný prostor k zachycování splavenin. Podle účelu se dělí na retenční a konsolidační. Účelem retenčních přehrážek je zastavit přínos splavenin do nižších částí tratí bystřin. Konsolidační přehrážky mají zamezit dalšímu prohlubování koryta bystřin, zachytit velké nánosy splavenin a poskytnout oporu podemletým nebo sesutým svahům. Technické parametry opatření Přehrážky mají vlastní těleso přehrážky, které odolává tlaku vody a splavenin. Pod přehrážkou je dopadiště (s vývarem či bez vývaru), které má utlumit energii vznikající spádem vody. V horní části je tzv. přepadová sekce (obdélníková či lichoběžníková), sloužící k převedení návrhového průtoku; v tělese přehrážky je několik obdélníkových otvorů k provedení vody a drobnějších splavenin. Ve dně přehrážky může být otvor sloužící migraci. Podle statického působení se přehrážky dělí na tížně konzolové, tížně monolitické, klenbové, klenbové s tížným účinkem a deskové. Na jejich výstavbu se používá kamenné zdivo, prostý nebo železový beton, betonové prefabrikáty, ocelové profily, srubové konstrukce, drátokamenné gabiony nebo kombinace těchto materiálů. Někdy mohou být přehrážky využity jako suché retenční nádrže pro ochranu před povodněmi v kombinaci se zemními hrázemi.

PŘEHRÁŽKY 2/2 Efekty opatření Pozitivní efekty Zadržení splavenin, vyrovnání sklonu, snížení hloubky strže. Negativní efekty Možné snížení migrační prostupnosti za nízkých vodních stavů. Při nevhodné volbě materiálu; estetický a ekologický efekt. Podmínky realizace Vhodný profil, zdůvodnění potřeby (cena). Výběr vhodného materiálu. Stabilita objektu pro návrhové průtoky. Hydraulický a statický výpočet. Možné střety zájmů Možné výhrady orgánů ochrany přírody k migrační prostupnosti za nízkých vodních stavů a mohutnosti stavby. Dají se částečně eliminovat vložením dolního otvoru nebo štěrbiny. Fáze realizace Pořízení projektové dokumentace pro stavební řízení. Geodetické zaměření. Inženýrsko-geologický průzkum. Sedimentologický průzkum. Hydraulický výpočet. Výběr vhodné firmy se zkušenostmi z podobných typů prací. Struktura nákladů realizace Pořizovací náklady Náklady na průzkum a inženýrské práce; Objekt v závislosti na volbě materiálu a velikosti. Provozní náklady Nejsou nutné žádné provozní náklady. Pouze běžná údržba.

Hydrotechnické posouzení Hydrotechnickými výpočty se stanoví zejména tyto parametry (viz citované normy): Stabilní sklon dna, při kterém nedochází k výraznější transformaci dna a břehů. Průtočnost koryta a průběh hladin pro celou škálu průtoků se zahrnutím objektů (vody M-denní a návrhové průtoky Qn). Průtokové poměry (hloubka a rychlost vody ve vybraných profilech). Stabilita koryta (odolnost dna a břehů) metodou nevymílacích rychlostí nebo metodou tečných napětí. Vliv objektů a vegetačních doprovodů na průtočnost a stabilitu koryta. Pro tyto výpočty se použijí vhodné a ověřené metody. Vzhledem k množství objektů, složitosti proudění a značné členitosti koryta v podélném i příčném směru je vhodné využívat hydrologické a hydraulické matematické modely s použitím výpočetní techniky. Dále jsou uvedeny dva vybrané modely. KINFIL a HEC RAS

Model KINFIL Model KINFIL je určen pro stanovení návrhových průtoků ovlivněných antropogenní činností a simulaci významných odtokových procesů. Je založen na kombinaci teorie infiltrace a transformace přímého odtoku kinematickou vlnou. Tento model používá fyzikálně-geometrické, hydraulické a klimatické parametry povodí, které se dají určit z mapových a jiných podkladů při absenci přímých pozorování a při zohlednění antropogenní činnosti v povodí. Model využívá metodu CN křivek. Manuál je součástí Metodiky.

100 GRANULARITY CURVE FOR EXPERIMENTAL RUNOFF AREAS AT TŘEBSÍN 80 Plot 4 Plot 5 Plot 6 Plot 9 percent (%) 60 40 20 Plot No. Grain <0.002 Grain <0.01 Grain 0.01-0.05 Grain 0.05-0.25 Grain 0.25-2.0 4 9.9 30.8 71.2 85.1 100.0 5 11.9 33.2 76.4 87.8 100.0 6 13.1 33.7 75.3 88.5 100.0 9 17.6 35.2 79.5 92.1 100.0 0 0.001 0.01 0.1 1 10 soil grain size

TREBSIN Hydrographs, WET Rainfall (mm) 1,5 1 0,5 0,5 0,4 0,3 0,2 Discharge (l/s) Rain Effective rain Measured discharge Computed discharge Plot 9, 26 August 2009 Rainfall/Runoff event simulation 0,1 0 0 3 6 9 12 15 18 Time (min) 0,0 Hydraulic variables, WET Water depth (mm)shear stress (Pa) 3.0 2.5 2.0 1.5 1.0 0.5 0.08 0.07 0.06 0.05 0.04 0.03 0.02 0.01 Water velocity (m/s)shear velocity (m/s) Depth Shear stress Shear velocity Water velocity 0.0 0 3 6 9 12 15 18 Time (min) 0.00

DESIGN RUNOFF: DEPTH, VELOCITIES AND SHEAR STRESS VALUES AT DIFFERENT TIME Locality: TŘEBSÍN 9, N = 2 years 2.50 Time: 10 min 0.06 2.50 Time: 20 min 0.06 Depth (m) SHEAR STRESS (Pa) 2.00 1.50 1.00 0.05 0.04 0.03 0.02 VELOCITIES V (m.s -1 ) Depth (m) SHEAR STRESS (Pa) 2.00 1.50 1.00 0.05 0.04 0.03 0.02 VELOCITIES V (m.s -1 ) 0.50 0.01 0.50 0.01 0.00 0 2 4 6 8 10 Length (m) 0.00 Shear Stress Depth Velocity Shear Velocity 0.00 0 2 4 6 8 10 Length (m) 0.00 Shear Stress Depth Velocity Shear Velocity 2.50 Time: 30 min 0.06 2.50 Time: 40 min 0.06 Depth (m) SHEAR STRESS (Pa) 2.00 1.50 1.00 0.50 0.05 0.04 0.03 0.02 0.01 VELOCITIES V (m.s -1 ) Shear Stress Depth (m) SHEAR STRESS (Pa) 2.00 1.50 1.00 0.50 0.05 0.04 0.03 0.02 0.01 VELOCITIES V (m.s -1 ) Shear Stress Depth 0.00 0 2 4 6 8 10 Length (m) 0.00 Depth Velocity Shear Velocity 0.00 0 2 4 6 8 10 Length (m) 0.00 Velocity Shear Velocity

Model HEC-RAS Program HEC-RAS (Hydrologic Engineering Center - River Analysis System) využívá integrovaného prostředím MS Windows s vynikajícím grafickým uživatelským rozhraním (GUI) podrobně řešenou hydraulikou ustáleného a neustáleného proudění v otevřených korytech, na umělých i přirozených tocích doplněnou možností vyjádření obecných objektů na toku Výhody modelu Nároky na softwarové vybavení odpovídají možnostem současných počítačů. Při pečlivě dodaných vstupních údajích poskytuje model spolehlivé výsledky. Má vynikající a intuitivní uživatelské prostředí a reprezentativní grafické i tabulkové výstupy. Model je neustále vyvíjen a doplňován a všechny jeho verze jsou vzájemně kompatibilní. Model je volně stažitelný a tudíž zadarmo. Je ovšem nutná alespoň základní znalost angličtiny

Závěr Cílem metodiky je poskytnout náměty pro návrh přírodě blízkých opatření při hrazení bystřin a strží. Pojem se začal používat již v šedesátých letech minulého století jako reakce na kritiku ochránců životního prostředí, kteří poukazovali na příliš technicistní způsoby úprav nešetrných k biotě. Jetřeba vycházet ze specifik úprav toků s velkým podélným sklonem, kde se řeší především stabilita dna; tj. bránění nadměrné břehové a dnové erozi, dále pak neškodné provedení návrhového průtoku a v neposlední řadě regulace chodu splavenin. Proto při hrazení bystřin převládají příčné konstrukce a objekty v korytě, které vytvářejí tzv. stabilní sklon dna. Pro opevnění se využívají prvky s velkým podílem přírodních materiálů s důrazem na biotechnické způsoby cílené na skutečně namáhaná místa průtočného profilu, což je otázka hydrotechnických výpočtů a provádění. Migrační prostupnost bystřin je třeba přednostně zajistit při návrhu podélného apříčného profilu s důrazemnaconejvětší členitost koryta, vytváření tůní a proudových stínů a výšku příčných objektů omezit na 0,4 m s vytvořením tůně v podjezí, což v podstatě kopíruje přirozená stabilní koryta s velkým množstvím peřejí, a tůněk. Migračními překážkami jsou velké retenční a konsolidační přehrážky, pokud nemají ve dně průtočný otvor nebo štěrbinu v ose. Budování rybích přechodů utěchto objektů je velice nákladné a v podstatě zbytečné. Vyústění přechodů vede do horních částí retenčních prostorů přehrážek po většinu roku bezvodých. Každopádně by výstavbu těchto objektů měl předcházet podrobný ichtyologický průzkum zdůvodňující jejich potřebnost. Při hrazení bystřin je třeba důsledně odlišovat úpravy v intravilánu a v extravilánu. V zastavěných místech má jednoznačnou přednost kapacita a stabilita koryta pro zvolený návrhový průtok. Přírodě blízké úpravy se uplatní především ve volné krajině.

Závěry Materiál Diverzita v podélném i příčném směru Výška objektů Migrační prostupnost Selektivní opevnění v profilu Důraz na kapacitu a odolnost koryta (návrhové průtoky / nízké průtoky) Intravilán / Extravilán

Děkuji Vám za pozornost