Říše houby Fungi - obecně



Podobné dokumenty
Botanika - bezcévné rostliny 3. praktikum. Přehled pozorovaných objektů

Přehled pozorovaných objektů

Systém organismů. Impérium: ARCHEA říše: Archaebacteria. Impérium: PROKARYA říše : Bacteria

Lesnická fytopatologie a rostlinolékařství

Cvičení: Kultury - kvasinky a mikroskopické houby

N Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie

Botanika bezcévných rostlin 5. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

kvasinky x plísně (mikromycety)

Mycelium (podhoubí) = soubor hyf. Součástí mycelia jsou i útvary kde vznikají spory

Fytopatologická praktika

kvasinky x plísně (mikromycety)

H O U B Y. (Fungi, Mycota) B. Voženílková

Systém houbových organsimů

Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D.

Seminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie

Buňka hub. mitochondrie. glykogen Golgiho aparát. vakuola jádro drsné ER. lysozóm. buněčná stěna plazm.membr. hladké ER

Fytopatologická praktika

Saprofité-rozklad org. zbytků Paraziticky- mykosy... Symbioticky- s cévnatými rostlinami(mykorhiza)- 95% rostlinných druhů, rostlina poskytuje

Bc. Tereza Hyráková. Univerzita Palackého v Olomouci

Mikromycety - vláknité houby - plísně

Systém houbových organismů - část 2 Přednášky (verze LS 2006/2007) RNDr. B. Mieslerová, Ph.D. Prof. Ing. A. Lebeda, DrSc.

Systém houbových organismů

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE. Mikroskopické houby - rod Aspergillus

Penicillium, řád Eurotiales

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Fytopatogenní houby a houbové organismy v kotextu systematiky

HOUBY (Fungi) KAPITOLA 1: SYSTEMATICKÉ ZAŘAZENÍ KAPITOLA 2: EVOLUCE HUB KAPITOLA 3: ZPŮSOB ŽIVOTA

(část přednášky Systém a evoluce rostlin)

plodnice většinou makroskopický útvar vyrůstají za příznivých podmínek z podhoubí a sloužící k rozšíření výtrusů (jen u vyšších hub)

Úvod Teoretická část... 3

Možnosti ovlivnění obsahu mykotoxinů v potravním řetězci

ODDĚLENÍ: Ascomycota TŘÍDA: Taphrinomycetes řád: Taphrinales, čeleď Taphrinaceae

FUNGI. Houby v širším slova smyslu včetně lišejníků HEN

(část přednášky Fylogeneze a diverzita řas a hub)

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

SYSTEMATICKÝ PŘEHLED HUB A HOUBÁM PODOBNÝCH ORGANISMŮ

Houby a houbové organismy základní charakteristika skupiny. (Fungi, Mycota) Lukáš Leitner

Systém houbových organsimů

Mikroskopické houby a jejich diagnostika. Význam v průmyslu, lékařství a potravinářství.

Eurotium, řád Eurotiales

Systém houbových organismů

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

SYSTÉM HOUBOVÝCH ORGANISMŮ 1. Cvičení

5. HOUBY A NIŽŠÍ ROSTLINY

Aspergillus, řád Eurotiales

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

Cvičení z mykologie (pro učitele) 8. praktické cvičení Houby stopkovýtrusné - Basidiomycota

MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd

Otázka: Houby a lišejníky. Předmět: Biologie. Přidal(a): topinka HOUBY=FUNGI

HOUBY A PLÍSNĚ. Mgr. Marie Vilánková. ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Lesnická fytopatologie a rostlinolékařství

Oddělení: BASIDIOMYCOTA HOUBY STOPKOVÝTRUSNÉ

Botanika bezcévných rostlin 2. praktické cvičení. Přehled pozorovaných objektů

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Botanika bezcévných rostlin 6. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Systém houbových organismů část 1 Přednášky (verze LS 2006/2007) RNDr. B. Mieslerová, Ph.D. Prof. Ing. A. Lebeda, DrSc.

III. Poznávačka 10 fotografických položek napsat LATINSKY rod a druh (dle seznamu) + 2 doplňující otázky: min. = 75% správně

Pododdělení: ASCOMYCOTINA (houby vřeckovýtrusé) Hlavním společným znakem je tvorba vřecek (ascus), což je jediná diploidní buňka, v níž vznikají po

Plísně. v domě a bytě ODSTRAŇOVÁNÍ A PREVENCE. Kateřina Klánová

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK

ASCOMYCOTA. Houby vřeckaté (vřeckovýtrusé)

Fylogeneze a morfologie bezcévných rostlin 2. praktické cvičení. Přehled pozorovaných objektů

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Přehled řádů uvnitř odd: Chytridiomycota

Eurotiales - teleomorfy

OBECNÁ MYKOLOGIE MB120P46 4 kredity (verze 2010)

Překvapení (pro někoho) dokonáno jest: Zjištění, že houby jsou (na základě molekulárních dat) příbuznější živočichům než rostlinám, není již tak

STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST

BOTANIKA BEZCÉVNÝCH ROSTLIN

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Systém houbových organismů část 3 Přednášky (verze LS 2006/2007) RNDr. B. Mieslerová, Ph.D. Prof. Ing. A. Lebeda, DrSc.

Přehled pozorovaných objektů

Mikroskopické houby (Bi6620) Klasifikace houbových organizmů

Vláknité mikromycety. Plísně Ing. Libor Kalhotka, Ph.D.

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Vypisovaná skripta by Reticulatus

5 (1) HOUBY A LIŠEJNÍKY Jsou stélkaté heterotrofní eukaryotní organismy, které se na Zemi objevily už v průběhu

III. Poznávačka 10 fotografických položek napsat LATINSKY rod a druh (dle seznamu) + doplňující otázky, min. = 7položek správně

Základy buněčné biologie

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE ČESKÁ SBÍRKA MIKROORGANISMŮ

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/ B.Mieslerová (KB PřF UP v Olomouci)

Systém houbových organismů část 5 Přednášky (verze LS 2006/2007) RNDr. B. Mieslerová, Ph.D. Prof. Ing. A. Lebeda, DrSc.

Fylogeneze a morfologie bezcévných rostlin 8. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

ystému a fylogeneze hub organismů (Deacon, 2005)

Systém a fylogeneze hub a. houbových organizmů

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Říše: Stramenopila Phylum: Oomycota Ph: Hypochytriomycota Ph: Labyrithulomycota

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Penicillium podrod Biverticillium. - konidiofor větvený na konci - fialidy štíhlé, protáhlé (acerozní)

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Mikroskopické houby (Bi6620)

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

Příklady fytopatologicky významných hub a houbových organismů v kontextu systematiky Říše: Protozoa Říše: Chromista (Straminipili (Stramenopiles))

Fusarium a Cylindrocarpon

Transkript:

Říše houby, Fungi

Říše houby Fungi - obecně mikromycety = drobnohledné houby, eukaryotická buňka heterotrofní organismy, stélka (habitus) typy, hyfy, mycelium (coenocytické, se septy - dolipóry), pseudomycelium Typ růstu na médiu, kolonie na agaru (jejich determinace) Rozmnožování x stélka - holokarpická, eukarpická Spory - nepohlavní spory, pohlavní spory Sporangium, gametangium (homothalie, heterothalie) Pletivo plektenchym

mnohojaderné mycelium jednojaderné mycelium 2j, přezky haustoria prozenchym klíčení spory v mycelium psedoparenchym

Vzdušné a substrátové mycelium, vzhled kolonií, růst ponořený, paprsčitý - exsudáty

Chemické složení mikromycet Voda - u kvasinek 75 %, u plísní 84,3 88,7 %, konidiospory rodu Aspergillus obsahují 42,5 % vody Sušina - glykogen u plísní a kvasinek, škrob u hub rodu Penicillium a Aspergillus, z tuků a lipidních látek u hub volutin, chitin Bílkoviny - kvasinky 31 62 % bílkovin v sušině, plísně 13 43 % Sacharidy - chitin hlavní součástí buněčných stěn hub, škrob u hub a plísní rodu Aspergillus a Penicillium, kvasinky syntetizují extracelulární amylózu Lipidy - Endomyces, Torula, Oospora či kvasinky mají až 50 % tuků v sušině, steroly se vyskytují u kvasinek, v námelu byl zjištěn ergosterol, steroly se získávají z mycelia aspergilů, fusarií a penicilií Pigmenty - benzenové deriváty (hnědý fumigatin) difenylchinonové deriváty trifenylchinony u vyšších hub (žlutá polyporová kys.) uhlovodíkové deriváty (lykopen u kvasinek), atd.

Stavba eukaryotické buňky - kvasinky Cytoplazmatická membrána Mitochondrie Jaderná membrána Buněčná stěna Jádro Jadérko Lyzozómy Tuková zrna Endoplazmatické retikulum bez ribozómů (tzv. hladké) Endoplazmatické retikulum s ribozómy (tzv. drsné) Cytoplazma Vakuola jádro (karyoplazma, heterochromatin, caryotheca, jadérko) cytoplazma (mikrotubuly, mikrofilamenta) cytoplazmatická membrána (pinocytóza, fagocytóza) buněčná stěna Endoplazmatické retikulum drsné (granulózní) a hladké, lyzozómy či cytozómy Golgiho systém (komplex) (diktyozómy, polarita) Mitochondrie (cristae, mitochondriální matrix) Vakuoly Bičík (flagellum, zóny, centriola, mikrotubuly)

Systém a klasifikace hub Není jednoduchý - ontogenetický vývoj, rozmnožování Teleomorfa (pohlavní, perfektní) a anamorfa (nepohlavní, imperfektní) autochtonní a alochtonní mikroorganismy ve vodním prostředí - Chytridiomycota, Oomycota a vodní hyfomycety, popř. houby půdní, tzv. soil fungi - ve formě spor, Eumycota tř. Zygomycetes, Ascomycetes, Endomycetales, a Deuteromycetes (Fungi imperfecti) v pitné vodě indikace více méně hrubé závady hygienického či epidemiologického charakteru

Přehled systému hub: Oddělení hlenky Myxomycota : třída Acrasiomycetes, slizovky Myxomycetes, Plasmodiophoromycetes, Labyrinthulomycetes, Trichomycetes Oddělení Chytridiomycota: třída Chytridiomycetes, řád Chytridiales, Blastocladiales, Monoblepharidales Oddělení Oomycota: třída Oomycetes, řád Saprolegniales, Peronosporales Oddělení vlastní houby Eumycota: třída houby spájivé Zygomycetes (řád Mucorales, Entomophtorales), třída houby vřeckaté Ascomycetes řád Endomycetales, Taphrinales, Plectascales, padlí Erysiphales, Clavicipitales, Pezizales, Helotiales, Tuberales, Phacidiales, Myriangiales, Dothiorales, Pseudosphaeriales), třída houby stopkovýtrusé Basidiomycetes (podtřída Phragmobasidiomycetidae - řád rzi Uredinales, sněti Ustilaginales, Auriculariales, Tremellales, podtřída Holobasidiomycetidae - řád Exobasidiales, Poriales, pečárkotvaré Agaricales, břichatky Geastrales), třída houby nedokonalé Fungi imperfecti (Deuteromycetes) - řád Sphaeropsidales, Melanconiales, Moniales, Mycelia Sterilia

Myxomycota Hlenky, slizovky zvláštní postavení v systému Améby a (pseudo)plazmodia (agregační), nepohlavní myxaméby a myxomonády (2bičíkaté) a plazmodia, pohlavní, 2n plazmodium ve sporokarp s výtrusy Holozoičtí, Plasmodiophora brassicae (nádorovka) Vlčí mléko Tříslovka Síťovka Závitěnka Pazderek Vlněnka Vlasnatka Vlněnka

Chytridiomycota 1bičíkaté zoospory - chytridie Synchytrium endobioticum: (prosorus, kopulace planogamet, zygota v trvalé sporangium) Monoblepharis gametangia Blastocladiales střídání pohl. a nepohl. generace Olpidium immersum Gonapodia polymorpha Monoblepharis polymorpha Blastocladia parva Allomyces moniliformis

Oomycota plísně vodního prostředí, bližší vztah k sifonálním řasám, (Cavalier-Smith), coenocytické mycelium, zoospory Oogamie, oogonium s oosférou (+), anteridium se spermatozoidy (-), odpočívající oospora

Achlya flagellata Lagenidium closterii Myzocytium zoophthorum Aphanomyces phycophilus Aplanes androgynus Leptomitus lacteus Apodachlya branchinema Zoophagus insidians Pythium adherens

Oddělení vlastní houby Eumycota houby spájivé Zygomycetes (řád Mucorales, Entomophtorales) houby vřeckaté Ascomycetes (řád Endomycetales, Taphrinales, Plectascales, padlí Erysiphales) houby stopkovýtrusé Basidiomycetes (podtřída Phragmobasidiomycetidae - řád rzi Uredinales, sněti Ustilaginales) houby nedokonalé Fungi imperfecti (Deuteromycetes)

Zygomycetes = houby spájivé nepohlavní sporami, pohlavní gametangiogamie, zygota (zygospora)

Rhizopus stolonifer (kolumela, apofýza), mycelium šedé,!kontaminace potravin! fermentace (výroba kys.fumarová, steroidy) Mucor (postrádá apofýzu, límeček u kolumely) Absidia corymbifera (polokulovitá kolumela), patogen! (plíce a mozek), termofilie a termotolerance Absidia Rhizopus arrhizus Mucor racemosus

Ascomycetes = houby vřeckaté Anteridia a askogon s trichogynem, samčí jádra putují trichogynem (x spermacie vodou a anteridium se netvoří), saprofyté a patogeni Párování jader, dikaryon a vřecko Askogenní hyfy trichogyn anteridium askogon Vznik vřecka (askus) Karyogamie, meióza, mitóza, 8 askospor s vlastní stěnou Vřecka v plodnicích peritécium apotécium kleistotécium askostroma

Pohlavní množení vzácné, převládá nepohlavní konidie, konidiofory, anamorfa, Fungi imperfecti Konidiová stádia rod Aspergillus, rod Penicillium Kvasinky Padlí (Erysiphales) haustoria na povrchu hostitele

Aspergillus je konidiové stádium pro Eurotium Abortované plodničky Eidamovy buňky Plicní aspergilom A.versicolor (v plicích dutinky vyplněné hmotou na rtg)

Morfologie rodu Aspergillus Aspergillus candidus: bílé povlaky přechází v krém. žlutou (onychomykózy) Aspergillus clavatus: vyšší růst na agarech, kyjovité měchýřky Aspergillus flavus: žlutozelené vlnaté kolonie, spodní strana žlutohnědá (aflatoxiny, kancerogenní játra) Aspergillus fumigatus: zelenomodré nízké kolonie uprostřed kouřovitý odstín (lipofilní, termofilní, mykotoxiny) Aspergillus nidulellus: sametové kolonie, spodní strana purpurová až tmavočervená (onychomykóza) Aspergillus ochraceus: nízké žluté a oranžové, zrnité, spodní strana žlutá (ochratoxin A, kys. penicilová, hepatoxikózy) Aspergillus niger: kolonie bílé, později hnědnou až zčernají (proteo-, amylo-, lipolytické enzymy, kys.citrónová, glukonová, fumarová, šťavelová) Aspergillus repens: žlutozelené a šedozelené kolonie (xerofilní, osmofilní, džemy, mléko, chléb)

Penicillium: konidiové stádium pro Talaromyces, Eupenicillium Sekce morfologické (Raper a Thom): mono-, bi- (asymmetrica a symmetrica) a poly-verticillata mikromorfologické uspořádání Sekce morfologické (Pitt): Aspergiloides, Furcatum (odstáté bivariátní), Penicillium, Biverticillium. typ větvení konidioforů Patogen: P. marneffei (HIV, dimorfismus, kvasinky), P. variabile (toxin) 1 přeslen asymetrické asymetrické bi- poly-

Morfologie rodu Penicillium Sekce velutina: sametový povrch (citrinum, digitatum, roquefortii) Sekce lanata: vlnatý povrch (camemberti) Sekce funiculosa: vločkovitý, provazcovitý povrch (terrestre) Sekce fasciculata: svazčitý povrch (italicum) Sekce divaricata: široce rozevřené odstávající P. citrinum: modrozelené kolonie, žlutý exsudát, paprsčité rýhy P. digitatum: žlutozelené, spodní strana hnědá (citróny) P. glabrum: šedozelené, rýhování, vrstevnatost, bezbarvý až oranžový exsudát P. glandicola: žlutozelené, modrozelené, drsný povrch P. chrysogenum: drsný, rýhy i na spodní straně, žlutohnědý exsudát, do agaru

Kvasinky (Endomycetales) Pučení (mono-, bi- a multipolární), pupen, zárodeční jizvy, Pigmenty (Rhodotorula, Aureobasidium) VLP killer protein (Pichia, Hansenula), aktivace NaCl lipofilní, methylotrofní, methanotrofní, osmofilní, termorezistentní, křísotvorné Vakuoly (hydrolytické enzymy) Schizosaccharomyces (splývání buněk plazmogamie, karyogamie, meioza, askus se 4 jádry) Saccharomyces cerevisiae (vřecka)

Candida albicans kandidózy (bazény), blastospory, chlamydospory, anaskogenní, germ-tubes (zárodečné klíčky) virulence Candida dubliniensis (HIV, oportunní patogen), C. krusei (gynekologie), C. utilis (Pichia)

Basidiomycetes = houby stopkovýtrusé Primární a sekundární mycelium, přezky, técium a hymenium s bazidiemi, 4 basidiospory, sterigmata (stopečky) Dřevní houby, rzi a sněti Haploidní mycelium, Dikaryotické mycelium, Dikaryotická plodnice

Rzi, Uredinales: hetero- a monoecické, letní (průduchy, urediospory a ložiska uredie rezavé barvy), a zimní výtrusy (teliospory, 4b bazidie) Sněti, Ustilaginales: chlamydospory v nedělené promycelium

Fungi imperfecti Konidie, konidiofory, umělé rozdělení pyknida acervulus sporodochium koremium

Fusarium Dactylaria Hormodendrum Botrytis Trichothecium Heterosporium Helminthosporium Epidermophyton Cercospora Alternaria