Fytopatogenní houby a houbové organismy v kotextu systematiky

Transkript

1 Fytopatogenní houby a houbové organismy v kotextu systematiky

2 Říše: Protozoa Eukaryotní organismy, převážně jednobuněčné, s plasmodiálním stádiem, v ontogenetickém vývoji se vyskytuje bezbuněčná fáze. Fytopatologicky významná je jediná třída: Oddělení: Plasmodiophoromycota (Plazmodiofory, nádorovky) Třída: Plasmdiophoromycetes Silně specializovaná skupina endoparazitů, dříve řazená k hlenkám. Všichni zástupci jsou obligátní parazité řas, oomycetů a cévnatých rostlin. Mají beztvarou, nahou mnohojadernou protoplazmu uvnitř buněk hostitele paraplazmodium. Uvnitř buněk hostitele vytváří silnostěnné cysty (trvalé, nebo odpočivné výtrusy)

3 Plasmodiophora brassicae původce nádorovitosti koštálovin životní cyklus: z cysty vyklíčí bičíkatá primární zoospora => přichytí se na hostitele => směrem k buněčné stěně hostitele se vytvoří "trn" => vakuola v buňce se zvětšuje => tlak plazmy na "trn" prorazí stěnu hostitele => protoplast parazita se přelije do buňky hostitele => zde dělení jader => vznik mnohojaderných primárních (haploidních) neboli sporangiogenních paraplazmodií => v létě se rozdělí na jednotlivá sporangia (gametangia), v každém 4-8 spor (gamet) => uvolní se z hostitele do půdy => další infekce; některé spory přejmou v půdě úlohu gamet a kopulují => pouze plazmogamie => 2-jaderné zoospory pronikají zase do hostitele => pomnožením jader vzniká sekundární (diploidní) neboli cystogenní paraplazmodium => karyogamie => meioza => tlustostěnné cysty

4

5 Plasmodiophora brassicae původce nádorovitosti koštálovin

6 Plasmodiophora brassicae

7 Polymyxa betae

8 Polymyxa graminis

9 Myxomycota hlenky (fytopatologicky nevýznamné)

10 Říše: Chromista (Straminipili (Stramenopiles)) jednobuněčné nebo vícebuněčné, eukaryotní, vlákité nebo kolonie tvořící, primárně fototrofní (mikro)organismy, některé s tubulárními bičíkovitými přívěsky nebo s chloroplasty uvnitř drsného endoplazmatického retikula nebo s obojím. Zahrnuje hnědé řasy, rozsivky, oomycetes, a některé podobné organismy. Heterotrofní ( houbová ) oddělení jsou považována za primitivní. Fototrofní skupiny se vyvinuly později. Buněčná stěna s chytinem, β-glukanem a často také s celulózou

11

12 Plasmopara viticola

13 Phytopthora infestans

14 Phytophthora palmivora

15 Bremia lactucae

16 Albugo candida

17 Pythium

18 Phytopthora ramorum klíčící spora

19 Říše: Fungi (syn. Mycetalia) Eukaryotní, heterotrofní organismy. Stélka (tělo thallus) je u menšího počtu druhů jednobuněčná, nejčastěji má tvar trubicovitého vlákna hyfy. Hyfy jsou dělené přehrádkami (septa) a mají vyvinutou buněčnou stěnu, která obsahuje chitin a β-glukany. Soubor hyf se nazývá mycelium. Rozmnožování se děje pomocí výtrusů, které mohou vznikat pohlavním i nepohlavním způsobem. Mnoho druhů hub vytváří za příznivých podmínek plodnice sporokarp.

20 Oddělení: Chytridiomycota (Chytridie, chytridiomycety, plísně buněnkové ) Jednobuněčné organismy, někteří zástupci vytářejí rhizoidy. Zástupci tohoto oddělení žijí ve vodě a v půdě.

21

22 Synchytrium endobioticum

23 Synchytrium endobioticum

24 physoderma maydis na listu a sporangia

25 Olpidium brassicae

26 Oddělení: Zygomycota Třída: Zygomycetes Saprotrofní organismy zástupci rodů Mucor a Rhizopus jsou původci skládkových hnilob

27

28 Rhizopus nigricans - Kropidlovec černavý

29 Rhizopus nigricans - Kropidlovec černavý - sporangia

30 Rhizopus nigricans - Kropidlovec černavý sporangium - (nepohlavní)

31 Rhizopus nigricans - zygospora

32 zygospory Mucor mucedo - plíseň hlavičková

33 Mucor

34 Choanephora na cuketě

35 Glomus - mykorhiza

36 Oddělení: Ascomycota houby vřeckovýtrusé U většiny zástupců představuje vřecko (askus) jedinou diploidní buňku v celém životním cyklu. Vegetativní stélka je tvořena haploidním přehrádkovaným myceliem. Teleomorfní (pohlavní) stádia nejsou častá. Především u parazitických druhů převažuje anamorfa nepohlavní stádium. Ascomycota zahrnují více než polovinu známých druhů hub. Zástupci jsou převážně vícebuněčné saprotrofní, fakultativně parazitické i obligátně parazitické druhy. Vřecka se tvoří v plodnicích základní typy plodnic: kleistothecium, perithecium, apothecium Většinou je znám pohlavní i nepohlavní způsob rozmnožování. Fytopatogenní druhy se na rostlinách vyskytují většinou v nepohlavní fázi (anamorfa).

37

38 Taphrina deformans (ř. Taphrinales)

39 Kvasinky (Tř. Saccharomycetes)

40 Saccharomyces cerevisiae

41 Blumeria graminis (Ř. Erysiphales)

42 Erysyphe heraclei

43 Leveillula na rajceti

44 Oidium

45 Podosphaera leucotricha původce padlí na jabloních

46 Uncinula necator

47 Gibberella (ear rot) produkuje vomitoxin

48 Phialophora

49 Nectria perithecia a symptomy na větévce jabloně

50 Claviceps purpurea - sklerocia

51 Epichloe na třtině

52 Ceratocystis sp.

53 Ophiostosoma novo-ulmi

54 Ophiostosoma novo-ulmi

55 Ceratocystis fimbriata

56 Glomerella cingulata (anamorfou je Colleotrichum gloeosporoides)

57 Diaporthe - perithecium

58 Gnomonia

59 Gaeumannomyces graminnis

60 Magnaporthe grisea

61 Cryphonectria - stroma

62 Leucostoma

63 Hypoxylon na dubu

64 Eutypa armeniacae

65 Mycosphaerella musicola na banánovníku (Sigatoka)

66 Elsinoë na citrusech

67 Capnodium na citrusu (ř. capnodiales)

68 Cochliobolus

69 Drechslera

70 Pyrenophora teres

71 Venturia inaequalis - pseudothecium

72 venturia inaequalis perithecium

73 Apiosporina morbosa

74 Lophodermium seditiosum sypavka borová

75 Monilinia fructigena

76 Sclerotinia sclerotiorum

77 Diplocarpon rosae

78 Deuteromycetes nebo mitosporické houby (imperfektní houby) Mycelium dobře vyvinuté, přehrádkované, větvené. Pohlavní reprodukce a orgány vzácné, chybí, nebo jsou neznámé. Nepohlavní spory (konidie) se tvoří na konidioforech, které jsou samostatné, seskupené ve specializovaných strukturách jako jsou sporodochia a synnemata, nebo jsou tvořeny ve strukturách známých jako pyknidy a acervuli.

79 Penicillium

80 Penicillium - konidiofory

81 Aspegillus

82 Aspergillus

83 Aspergillus

84 Aspergillus

85 Acremonium endofyt na travách; teleomorfa = Epichloe

86 Trichoderma harzianum (teleomorfa = Hypocrea lixii)

87 Gliocladium

88 Fusarium solani

89 Alternaria původce listových skvrnitostí

90 Konidie - Alternaria

91 Bipolaris

92 Cladosporium

93 Botritis cinerea (teleomorfa = Botriotinia fuckeliana)

94 Oddělení: Basidiomycota houby stopkovýtrusé Společným znakem je tvorba bazidií, ze kterých vyrůstají sterigmata (stopečky), na kterých se tvoří bazidiospóry. Převažuje pohlavní rozmnožování: generativní orgány (gametangia) zcela chybějí, pohlavní proces = somatogamie (kopulace mycelií nebo basidiospor). Mezi zástupci oddělení jsou saprotrofové, méně obligátní nebo fakultativní parazité rostlin, někteří jsou symbionti, žijící v mykorhize s cévnatými rostlinami. Mnoho stopkovýtrusých hub má velké makroskopické plodnice. Třídy: Basidiomycetes Urediniomycetes (fytopatogenní rzi) Ustilaginomycetes (fytopatogenní sněti)

95 Ustilago maydis prašná sněť kukuřičná (Ustilaginales)

96 Ustilago maydis prašná sněť kukuřičná (Ustilaginales)

97 spory Ustillago maydis, basidiomycetes

98 Ustilago tritici

99 Urocystis cepulae, sněť cibule

100 Tiletia caries mazlavá sněť pšeničná (Tiletiales)

101 Tiletia caries mazlavá sněť pšeničná (Tiletiales)

102 Puccinia graminis rez travní (uredinales)

103 Cronartium původci rzí borovic

104 Puccinia - aecia

105 uredospory puccinia

106 teliospory puccinia

107 Exobasidium

108 Bazidiocarp Typhula incarnata

109 Armillaria melea

110 Heterobasidion annosum

111 Polyporus squamosus