Psychoterapie a její dostupnost prof. MUDr. Ján Praško, CSc. Klinika psychiatrie, Lékařská fakulta University Palackého Fakultní nemocnice Olomouc
Témata potřebnost versus reálná dostupnost psychoterapie pacient v procesu otáčecích dveří problematika psychiatrických ambulancí
Psychické zdraví a situace psychiatrie v České republice Výrazná stigmatizace oboru Ve srovnání s jinými obory medicíny je málo podporovaná Týká se kolem 8-10% populace, kteří se ročně psychiatricky léčí a minimálně dalších 8%, kteří by pomoc potřebovali Za 13 let 60% nárůst psychiatrické morbidity Postupný systematický nárůst dokonaných sebevražd (z 1400 v roce 2006 na 1647 v roce 2012) Dlouhodobě nedostatečné finanční zajištěni, v kontextu Evropy předposlední místo (2,9% finančních prostředků na zdravotnictví - polovina oproti průměrné zemi v Evropě, třetina proti vyspělým zemím) Dostupnost psychiatrické péče je neuspokojivá
Sevražednost v ČR (2001-2012) 1750 1719 1700 1650 1623 1647 1600 1583 1564 1589 1550 1534 1500 1450 1464 1502 1400 1400 1375 1379 1350 1300 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Dostupnost psychoterapie pouze 10% ambulantních psychiatrů má ukončený výcvik v psychoterapii z nich ¼ ji systematicky vykonává u minima pacientů průměrně se 2-3 pacienty = 2-3 hodiny týdně) - protože na víc jednoduše nemají čas
Dostupnost psychoterapie V lůžkové psychiatrické péči je pouze 22 % psychoterapeuticky kvalifikovaných psychiatrů Supervize psychoterapie je postavena na individuálním zájmu, není požadována, kromě výcviků také není zpravidla prováděna
Pacient v procesu otáčecích dveří rychle propuštěni a opětovné přijetí nedostatek následné mimoústavní péče nedostatečná koordinace problematika oddělení akutní péče
Nedostatek následné mimoústavní péče Chybí zařízení v komunitě, která by saturovala potřebu psychoterapie jednak komplexní zařízení, například psychoterapeutické střediska a denní stacionáře, ale především široce dostupné atomizované psychoterapeutické služby od terapeutů (psychologů a jiných) vázaných na lokální síť psychiatrických služeb. Nedostatek domů na půl cesty, chráněných dílen Nedostatečná podpora chráněného zaměstnání
Zanedbání oboru Kvalita péče trpí podfinancováním ve všech segmentech péče Ambulantní psychiatr ošetří 30-40 pacientů denně Akutní lůžka nestačí počtem, je jich málo, zažívají tlak na zkracování délky hospitalizace pacient propouštěn nedoléčen Doléčovací lůžka nedostatečné personální a hmotné vybavení, vzdálené od místa bydliště pro rodinu Specializovaná lůžka katastrofálně nedostatečný počet Denní sanatoria a extramurální péče existuje spíše výjimečně Psychoterapie téměř vymizela, jak z lůžek, tak z ambulancí
Zanedbání oboru - 2 Resumé: nedostatečně léčení a nedoléčení pacienti jsou dále méně produktivní mají nižší kvalitu života (chronifikace obtíží, časté pracovní neschopnosti, invalidní důchody, léčba v jiných oborech), dále zatěžují zdravotní a sociální systém a vracejí se opakovaně do léčby. Celý systém je neefektivní.
Ambulantní péče ÚZIS 2012 843 registrovaných psychiatrických ambulantních zdravotnických zařízení 764 psychiatrů. 2.896.000 ošetření ošetřeno bylo 576.000 pacientů
Typická psychiatrická ambulance má nasmlouvaný úvazek 0,8 ošetří ročně 743 unicitních r.č. což po přepočtu na úvazek 1,00 dává 929 r.č. v průměru na jedno r.č. vykáže ročně 5,7 výkonů v hodnotě 1644 bodů s odpovídajícím časem nositele výkonu 2,6 h Resumé: průměrnému pacientovi je poskytnuto 156 minut péče ročně, tj. cca 13 minut měsíčně
Typická psychiatrická ambulance - 2 Resumé: průměrnému pacientovi je poskytnuto 156 minut péče ročně, tj. cca 13 minut měsíčně ambulantní psychiatr musí řešit v jedné osobě funkci medicínského odborníka, psychoterapeuta, sociálního a posudkového pracovníka. zoufale chybí sekundární pracovníci (terapeuti, zdravotní sestry, sociální sestry, terénní sestry, kteří by tuto péči poskytli). Tito nejsou v systému přítomni.
Závěr Česká republika patří mezi menšinové země, které nemají vládní program péče o duševní zdraví Systém je hrubě podfinancován, vysoce specializovaná a náročná péče je podceněná Kvalita péče je omezená Psychoterapie je pro většinu pacientů prakticky nedostupná Chybí dostatek: Ambulantních psychiatrů, zejména pedopsychiatrů a klinických psychologů Dalších pracovníků v psychiatrii působících v rámci zdravotního systému (terapeuti, sestry, sociální sestry, terénní sestry, kteří by psychiatrům odlevili...) Akutních oddělení nemocnic Extramurální zařízeni Specializovaná oddělení psychiatrické péče