âeského SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XVII. âerven 2010 âíslo 2 Z OBSAHU: Masn skot na v stavû Techagro 2010 Seriál: Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu IX. díl Malé ohlédnutí za dvaceti lety fungování âschms Texas longhorn plemeno Divokého západu Stabilita PH zvífiat plemene charolais
Vážení čtenáři svazového zpravodaje, věřím, že období telení jste úspěšně ukončili a že se nyní budete moci soustředit na další neméně důležité činnosti, které jsou s chovem masného skotu spojeny. Ještě neskončila ani polovina roku a tři nejdůležitější události jsou již za námi. Pojďme se k nim nyní vrátit a stručně je zhodnotit. Po několika letech přešlapování při hledání nejvhodnějšího místa pro pořádání výstav jsme se společně s chovateli během posledních dvou akcí přesvědčili, že zázemím se pro nás stane do budoucna výstaviště v Brně. Po velmi úspěšné loňské premiéře, se letos při Techagru znovu plně projevil potenciál tohoto výstaviště, když se zde opět podařilo zorganizovat úspěšnou přehlídku masného skotu podpořenou davy návštěvníků. Jen z počtu prezentovaných kusů na jednotlivých ročnících výstavy Techagro je patrné, že i sami chovatelé jsou s prostory, které výstaviště poskytuje a s nabízenými službami, spokojeni a že jejich zájem prezentovat svá zvířata před plnými tribunami návštěvníků rok od roku vzrůstá. Za to jsme samozřejmě moc rádi a o to lépe se nám bude při přípravě příštího ročníku národní výstavy jednat. O detailním zhodnocení výstavy z pera tajemnice svazu a Pavla Káčera se můžete dočíst na jiném místě tohoto zpravodaje. Druhou, neméně významnou událostí byl beze sporu společenský večer, který jsme pořádali v rámci oslav dvacetiletého výročí založení našeho svazu. Desátého dubna se téměř dvě stovky chovatelů, chovatelek a jejich blízkých sešlo v průhonickém areálu Floret, aby zde společně zavzpomínali na doby vzniku svazu a zároveň se příjemně pobavili při hudbě a tanci. I když se program oficiální části, kdy jsme oceňovali pamětníky a zakládající členy svazu, trochu protáhl a ubral tak čas na volnou zábavu, jsem přesvědčen, že osoby zakládající náš svaz si toto trochu nostalgické zavzpomínání určitě zaslouží. Já sám za sebe mohu říci, že tento večer hodnotím ve skrze pozitivně a dle reakcí některých z Vás, kteří jste se zúčastnili, usuzuji, že se s mým názorem ztotožňujete. Aby i ti, kteří se z nejrůznějších důvodů večera nezúčastnili, měli možnost se s jeho průběhem seznámit, předkládáme vám na toto téma dva články. Poslední akcí, kterou bych rád zmínil, jsou tradiční první jarní výběry plemenných býků. I když jsem se osobně z časových důvodů zúčastnil pouze některých z nich, jsem rád, že mohu konstatovat, že výběry proběhly v klidu a bez větších problémů. Věřím také, že spokojení byli jak producenti plemenných býků, tak i nakupující chovatelé. Naší snahou bylo výběry maximálně mediálně podpořit a vhodně motivovat kupce, kteří býka či býky potřebují, aby jej nakoupili na některé z odchoven případně u českých chovatelů odchovávajících býky doma. Průběžné články na našem webu, ale také v zemědělském tisku k podpoře určitě svým dílem přispěly. O tom, že byl o tyto informace zájem dokonce i za hranicemi, svědčí telefonát z Německa, kdy jsem se musel vyzpovídat proč tak vehementně nabádáme chovatele, aby kupovali české býky, čímž je údajně odrazujeme od nákupu plemeníků v zahraničí. Závěrem mi dovolte popřát vám mnoho úspěchů a pevného zdraví do dalšího nelehkého období ve vašem podnikání. Kamil Malát
OBSAH ãasopis âeského svazu chovatelû masného skotu Praha ãíslo 2/2010 roãník XVII. Aktuálnû... 4 Aktivity âschms 2010... 5 Masn skot na v stavû Techagro 2010... 6 Národní ampionát masn ch jalovic Brno 2010... 8 Pastva má nejen dlouhou tradici, ale i velikou budoucnost... 9 Malé ohlédnutí za dvaceti lety fungování âschms... 12 âlen âschms obdrïel francouzsk ád za zemûdûlské zásluhy... 15 Skot, kter se u nás nepase... 16 Texas longhorn plemeno Divokého západu... 16 Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu... 20 ManÏelé Hatlákovi, Mezibofií: lechtûní a plemenitba je ná denní chleba... 20 Statek Habfií a.s.: Jsme pro lokální zpracování... 23 Den francouzského masného skotu 22. 9. 2010 v Pojedech... 27 Parazitární choroby skotu (IV. ãást)... 28 Kongres v srdci zemû kovbojû... 34 Stabilita plemenn ch hodnot zvífiat plemene Charolais... 36 Testujeme, testujeme, vybíráme, vybíráme, prodáváme, prodáváme... 40 Galerie nejlépe hodnocen ch b kû... 44 Recept Masové kuliãky s chfiestov m kari... 46 Adresa svazu Tû nov 17, 117 05 Praha 1 Tel.: 221 812 865 e-mail: info@cschms.cz, www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 IâO: 00536903 DIâ: CZ00536903 Kontakty na pracovníky svazu pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Akátová 1132, 374 01 Trhové Sviny email: vrablik@cschms.cz, tel.: 724 007 863 fieditel: Kamil Malát Tû nov 17, 117 05 Praha 1 email: info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: 724 007 860 tajemník: Ing. Jana ehofiová Tû nov 17, 117 05 Praha 1 email: rehorova@cschms.cz, tel.: 724 229 094 plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, 410 02 Lovosice email: stara@cschms.cz, tel.: 724 073 641 inspektofii svazu: západní âechy Karel Melger Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda email: melger@cschms.cz, tel.: 602 445 453 stfiední a severní âechy ing. Hubert Herrmann Matou ova 10, 150 00 Praha 5 email: herrmann@cschms.cz, tel.: 724 057 090 jiïní âechy ing. Vít âepelák Horská 69, 381 01 âesk Krumlov email: cepelak@cschms.cz, tel.: 724 007 861 v chodní âechy Jan Kopeck fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy le email: kopecky@cschms.cz, tel.: 724 007 862 Morava ing. Pavel Kriegler Dubovsko 277, 763 12 Vizovice email: kriegler@cschms.cz, tel.: 724 073 640 Titulní strana hlavní fotka: (foto: Pavel Káčer) Titulní strana malá fotka: (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka Poprvé na pastvě. Vpředu býček (ZSI 154 Rolls Royce) vzadu býček (ZSI 390 Atlantis) (foto: Vladimír Chytka, Agrochyt s.r.o.) Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorû ani jazykovou správnost pfiíspûvkû. Zpravodaj âschms je zapsán v evidenci MK âr pod evidenãním ãíslem MK âr E 14344. Tisk: Ekonoprint, Praha www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âschms a PK zdarma. 3
Aktuálnû Zmûna normy pro elektrické ohradníky se blíïí! Zdroje impulsû pro elektrické oplocení vyrábûné na celém svûtû musí v eobecnû odpovídat mezinárodním normám pro tato zafiízení, jejichï tvorba je zastfie ována organizací International Electrotechnical Commission (IEC). Platná norma nese oznaãení IEC 60335-2-76. Tato norma zaji Èuje, Ïe v robek je bezpeãn pfii správném pouïití a do stávajícího stavu se vyvíjel na základû mnohalet ch zku eností a v zkumû vlivu elektrického proudu na lidské tûlo. Na celém svûtû vût ina zemí pfiejalo tuto normu jako svou národní. Evropská Unie má svou verzi s oznaãením EN 60335-2-76. V roce 2006 bylo na úrovni evropské normalizaãní instituce CENELEC rozhodnuto, Ïe tato evropská norma bude upravena tak, aby do lo ke zv ení bezpeãnosti elektrick ch ohradníkû pro obyvatelstvo. Od záfií 2010 se mûní nûkteré technické charakteristiky zdrojû impulsû pro elektrické oplocení. Hlavní zmûnou je zásadní omezení v stupní energie tûchto zdrojû. Citace normy je energetick v kon zdroje impulsû pfii zátûïi odporem v rozmezí 50 Ω 500 Ω nepfiekroãí 5 J. V praxi to znamená, Ïe u bûïnû pouïívaného a stavûného elektrického oplocení, jehoï odpor/ztráty se pohybuje na úrovni do 500 Ω, lze instalovat zdroj impulsû s maximální v stupní energií 5 J (joulû). Pro chovatele vyuïívající k pastvû rozlehlé pastevní areály s mnoha kilometry oplocení je to závaïná komplikace v jejich práci. Od záfií 2010 bude nutné dlouhá oplocení dûlit na úseky, které bude zdroj impulsû s v stupní energií 5 J schopen bezpeãnû napájet energií. V praxi to bude v mnoha pfiípadech navíc technicky obtíïnû realizovatelné. Celá realizace se znaãnû prodraïí. Jaké jsou moïnosti: 1. VyuÏít moïnosti a pofiídit si siln zdroj s v stupní energií nad 5 J do záfií 2010. Na zdroje impulsû s vy í energií zakoupené pfied tímto datem se platnost normy zpûtnû nevztahuje. 2. Vyãkat na pfiijetí dodatku ke stávající normû, vyãleàující kategorii inteligentních ohradníkû, které si v stupní energii pfiizpûsobují skuteãn m ztrátám na oplocení. Pfii normou poïadovaném odporu 500 Ω nepfiekroãí poïadovan ch 5 J, ale pfii jin ch hodnotách odporu budou v stupní energii impulsû moci zvy ovat aï na úroveà 15 J za podmínky dodrïení ãasové prodlevy na adaptaci zdroje na nové podmínky. Pfiedpokládan termín pfiijetí dodatku ke stávající normû je rok 2011. Jejím pfiijetím by do lo k ãásteãné kompenzaci omezení, která vznikla zavedením maximální hranice v stupního napûtí na 5 J. Pfii standardních ztrátách na oplocení by tato energie byla dostaãující, ale pfii pfiedpokládan ch vy ích ztrátách na del ích úsecích oplocení, nová norma by umoïnila tyto ztráty kompenzovat. 3. Nedûlat nic a vûfiit, Ïe stávající systém oplocení a zdrojû impulsû mi dlouho vydrïí beze zmûn, nebo protoïe se mû tato zmûna net ká a zdroj do 5 J mi postaãuje. Uvedená zmûna normy EN 60335-2-76 pro elektrické ohradníky chovatelûm nepfiiná í Ïádné v hody, spí e komplikace. Její platnost je v ak realita a nelze na ní nic zmûnit. Na tûstí platnost této normy není retroaktivní a není tfieba pfiedûlávat stávající funkãní instalace oplocení se zdroji s vy í energií impulzû neï 5 J. Ing. Pavel Îìársk, AGROTRANS s.r.o. âschms se stal drïitelem certifikátu kvality ICAR âesk svaz chovatelû masného skotu obdrïel prostfiednictvím âeskomoravské spoleãnosti chovatelû a.s. od mezinárodní organizace ICAR (Mezinárodní v bor pro kontrolu uïitkovosti) certifikát kvality pro v kon kontroly uïitkovosti masn ch plemen skotu. âeská republika je tak jednou z mála zemí Evropy, která toto prestiïní ocenûní kvality v konu ãinností spojen ch s kontrolou uïitkovosti masného skotu získala. Tento certifikát je udûlován pouze na základû pfiísného a velmi detailního auditu celého systému v konu kontroly uïitkovosti od sbûru dat aï po jejich zpracování. O tom, Ïe získání certifikátu není v Ïádném pfiípadû pouze formální záleïitost, svûdãí i fakt, Ïe samotná textová dokumentace k Ïádosti mûla více neï 140 stran v anglickém jazyce. Certifikát byl zástupcûm âmsch a.s. jako ãlenské organizaci ICAR zastupující âr, slavnostnû pfiedán na ãlenském shromáïdûní ve stfiedu 2. ãervna 2010 v Loty sku. Udûlen certifikát tak potvrdil, Ïe v kon kontroly uïitkovosti v âr je profesnû na velmi vysoké úrovni a Ïe splàuje v echny mezinárodní poïadavky. âeskou republiku v mezinárodní organizaci ICAR zastupuje âeskomoravská spoleãnost chovatelû, a.s. ICAR vytváfií celosvûtovû respektované mezinárodní standardy a pravidla (ICAR Guidelines), která jsou souãástí legislativy EU a legislativ v chovatelsky vyspûl ch zemích. Hlavní náplní ãinnosti ICAR je podpora v voje a propagace kontroly uïitkovosti, odhadu plemenn ch hodnot, identifikace zvífiat a s tím souvisejících ãinností. Dûkujeme pracovníkûm âmsch a.s. za aktivní spolupráci pfii získání tohoto prestiïního ocenûní na í práce. Elektronická identifikace jiï brzy Ministerstvo zemûdûlství vysly elo ná poïadavek a pfiipravilo novelizaci vyhlá ky o oznaãování hospodáfisk ch zvífiat, která by chovatelûm umoïnila vyuïívat elektronické u ní známky jako oficiální oznaãovací prostfiedek. V souãasné dobû jiï probíhá závûreãné schvalování v rámci legislativního procesu s tím, Ïe se pfiedpokládá, Ïe známka s ãipem bude jako dal í varianta u ních známek typu B. V praxi by pak oznaãování skotu mohlo vypadat jako v pfiípadû obrázku telete z Velké Británie. Sledujte na e webové stránky, kde vás budeme informovat o aktuálním v voji okolo novely vyhlá ky. Seznam nov ch ãlenû svazu a plemenné knihy od 15. 3. 2010 Jaroslav Uher, Rybník, HostouÀ NESEZ AGRO s.r.o., Chodová Planá LOUDY s.r.o., Seletice, RoÏìalovice Renata Barto ová, Svinov Katefiina tûchová, Srnín, âesk Krumlov Zemûdûlské druïstvo onov u Broumova, onov u Broumova Hanácká zemûdûlská a.s., Dolany Zemûdûlské druïstvo SmrÏice, SmrÏice KOHEL Folmava s.r.o., Dolní Folmava, âeská Kubice Miroslav Rájek, Ho Èálková Jaromíra edová, Pojedy, RoÏìalovice Jan Zatloukal, Pfiimda GUYOKRMA, spol. s r.o., Praha Markéta Mejzlíková, ZÀátky, Námû È nad Oslavou Petra Hudeãková, Trnava Ing. Jan Ma talka, SkvrÀov 33, Zásmuky Petr Králíãek, Rousínov, Slabce 4
Aktivity âschms 2010 Bfiezen 1. 3. pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) 2. 5. 3. FIEBRA Annual Meeting jednání evropského sdruïení chovatelû plemene blonde d Aquitaine, PafiíÏ (Malát) 5. 3. klub chovatelû plemene hereford a masn simentál (Slavkov) 9. 10. 3. spoleãné kolení pracovníkû svazu a chovatelû plemene Aberdeen Angus zamûfiené na lineární hodnocení zevnûj ku (farma pana ebelky, Ranãice) 11. 3. snûm Agrární komory, Olomouc (Malát, Vráblík) 15. 17. 3. úãast na mezinárodním semináfii k problematice chovu masného skotu v Chorvatsku (Malát, Kopeck ) 17. 3. semináfi na téma Prodej ze dvora pofiádan âschms a spoleãností UniConsulting s.r.o. ( ehofiová) 21. 25. 3. Techagro 2010, Brno 31. 3. v roãní ãlenská schûze Svazu chovatelû ãeského strakatého skotu, Vûtrn Jeníkov (Malát) Dal í bfieznové aktivity: Tisk a rozeslání V roãní zprávy plemenn ch knih za rok 2009 âinnosti spojené s úãastí na v stavû Techagro v Brnû Pfiípravy spoleãenského veãera k v roãí 20ti let od zaloïení âschms Administrace ãlensk ch poplatkû na rok 2010 Aktualizace plemenn ch hodnot a databáze sluïby webkump Duben 2. 4. v roãní schûze Asociace chovatelû plemene Aberdeen Angus ( vábov u Batelova) 6. 4. pracovní schûze inspektorû (Hradi tko) 7. 4. jednání spoleãné zdravotní komise chovatelsk ch svazû, Îìár nad Sázavou (Malát) 8. 4. klub chovatelû plemene belgické modrobílé, Sulice (Kopeck, Malát) 9. 4. spoleãné kolení pracovníkû svazu a chovatelû plemene masn simentál zamûfiené na lineární hodnocení zevnûj ku ( ilhanovi, Nová Ves) 10. 4. spoleãensk veãer s hudbou a tancem k v roãí 20ti let od zaloïení âschms (hotel Floret, PrÛhonice u Prahy) 13. 4. v roãní ãlenská schûze Svazu chovatelû hol t nského skotu, Vûtrn Jeníkov (Malát) 15. 17. 4. kongres evropského sdruïení chovatelû plemene blonde d Aquitaine FIERBA, Arnhem, Holandsko (Malát, eba) 15. 4. v roãní ãlenská schûze Zväzu chovateºov mäsového dobytka na Slovensku (Kopeck ) 19. 4. zaãátek prvního turnusu základních v bûrû plemenn ch b kû a draïeb 21. 4. semináfi na téma Prodej ze dvora pofiádan âschms a spoleãností UniConsulting s.r.o. (Malát, ehofiová) 28. 4. úãast na jednání pracovního t mu Skupiny pro strategické otázky v zemûdûlství, skupina pfieïv kavci (Malát) Dal í dubnové aktivity: Pfiípravy spoleãenského veãera k v roãí 20ti let od zaloïení âschms Pfiíprava materiálû pro druhé ãíslo svazového zpravodaje Organizace prvního v jezdu JuniorÛ Pfiíprava a spu tûní stránek Junior teamu âschms (www.juniori.cschms.cz) Aktualizace plemenn ch hodnot a databáze sluïby webkump Administrace ãlensk ch poplatkû pro rok 2010 Kvûten 11. 5. schûze komise Junior teamu âschms (ZD Brloh) 18. 5. ukonãení prvního turnusu v bûrû plemenn ch b kû 13. 21. 5. Svûtov Kongres Charolais 2010 v USA (Malát) 26. 28. 5. náv tûva v stavy Beef Expo 2010 v Hexham, Northumberland a britsk ch chovû ( ehofiová) 26. 5. pfiehlídka b kû spoleãnosti Natural (Kopeck ) Dal í kvûtnové aktivity: Úãast na v bûrech plemenn ch b kû Zpracování a uvefiejnûní v sledkû prvního turnusu základních v bûrû Pfiíprava materiálû pro druhé ãíslo svazového zpravodaje Uzavfiení administrace ãlensk ch poplatkû na rok 2010 5
Masn skot na v stavû Techagro T 2010 Kamil Malát, Jana ehofiová, âschms Ve dnech 21. 25. 3. 2010 se na brnûnském v stavi ti po dvou letech opût uskuteãnil trojlístek mezinárodních agrárních veletrhû Techagro-Animal Vetex-Silva Regina. I pfies hospodáfiskou krizi zaznamenala úãast vystavovatelû i náv tûvníkû oproti minulému roãníku opût nárûst. Do Brna se pfii lo pfiedstavit pfies 700 firem z 23 zemí a pfies 100 tisíc náv tûvníkû ze 40ti zemí svûta. Poãet náv tûvníkû se vûãi roku 2008 zv il o 13 %. Brnûnské agrární veletrhy sv m rozsahem a v znamem opût potvrdily pfiední místo v evropském Ïebfiíãku akcí svého oboru. Stroje a lesnictví ponecháme stranou a podíváme se blíïe na expozici masného skotu. Expozice masného skotu trochu jinak âesk svaz chovatelû masného skotu a jeho ãlenové jsou na této v stavû tradiãními úãastníky. Leto ní roãník byl v ak pro nû v nûãem jin a v jimeãn. DÛvodem posunu kladn m smûrem byla probûhlá Národní v stava hospodáfisk ch zvífiat a zemûdûlské techniky, která si na Brnûnském v stavi ti v loàském roce odbyla svou úspû nou premiéru. DÛsledky byly letos více neï patrné. ZástupcÛ masn ch plemen se se lo jednou takové mnoïství, neï bylo obvyklé pfii minul ch roãnících Techagra. Náv tûvníci mohli obdivovat celkem 68 zvífiat jedenácti plemen. Poprvé se zde konala pfiehlídka a ampionát mlad ch zvífiat tûch plemen, která si zajistila dostateãné poãetní zastoupení. V kategoriích jalovic (mlad ích a star ích) zde soutûïila plemena aberdeen angus, charolais, limousine a masn simentál. Hodnocení angusû a simentálû se ujal Karel eba, francouzská plemena pak hodnotil francouzsk bonitér Franc, ois Gauthé. Jak se které zvífie z toho kterého chovu umístilo, se dozvíte v pfiiloïené v sledkové listinû. Z vítûzû jednotliv ch kategorií oba bonitéfii shodnû vybrali absolutního ampiona v stavy. Tím se stala star í jalovice 191032/953 Heleda z Kali tû z chovu Farmy Kali tû s.r.o. otce a syna Papaãkov ch. Èastn majitel si tak domû odvezl nejenom tradiãní ocenûní v podobû poháru a diplomu, ale také ek v hodnotû 15 000 Kã na zboïí od spoleãnosti Biomin Czech s.r.o. Ostatní plemena kromû belgického modrého mûla na venkovní plo e pfied pavilonem H, kde byla zvífiata pfiedvedena, ukázku v podobû nûkolika sv ch typick ch pfiedstavitelû. Stánek âschms Ve stánku âschms ãekali na náv tûvníky jako obvykle jeho pracovníci, ochotní odpovûdût na jakékoli dotazy t kající se chovu masného skotu a hovûzího masa. I svazová expozice zaznamenala oproti minul m roãníkûm zmûnu. Po úspûchu, kter slavily steaky loni na Národní v stavû, nám bylo umoïnûno nabídnout marinované a speciálnû mechanicky upravené maso poprvé i na této akci. Po zku enostech z loàska bylo pfiipraveno dostateãné mnoïství masa, aby zásoba vydr- Ïela cel ch pût dnû, které v stava trvala. Náv tûvníci nezklamali a pochutnali si na celkovû 270ti kilech hovûzího. Junior team A pokraãujeme ve v ãtu novinek. Historickou událostí, jíï bylo Brnûnské v stavi tû svûdkem bûhem dne masného skotu, jímï bylo úter 23. 3., bylo zaloïení Junior teamu âscms (neboli sdruïení mlad ch chovatelû a pfiíznivcû chovu masného skotu). Na webov ch stránkách âschms a poté na samotné v stavû avizované setkání mlad ch zaznamenalo hojnou úãast. Do lo k vzájemnému pfiedstavení budoucích ãlenû a organizaãního t mu (pfieváïnû z fiad pracovníkû svazu), byla pofiízena spoleãná fotografie a vytváfiení aktivit pro mladé mohlo zaãít. Podûkování Leto ní úãast na v stavû Techagro nelze hodnotit jinak, neï kladnû. Díky v em chovatelûm, ktefií na tuto v stavu pfiipravili svá zvífiata a v em ostatním za vytvofiení pohodové atmosféry, která bûhem v stavy vládla. Za rok v Brnû pfii Národní v stavû nashledanou! 6
TECHAGRO 2010 Autor fotografií: Karel Melger Další fotky si můžete prohlédnout na webových stránkách svazu. 7
Národní ampionát masn ch jalovic Brno 2010 Pavel Káãer, Genoservis, a.s. Hlavním cílem mého pfiíspûvku je zhodnotit Národní ampionát masn ch jalovic Brno 2010 a doprovodnou expozici masn ch zvífiat. Samozfiejmû to bude hodnocení s trochu vût ím ãasov m odstupem, a proto moïná i s trochu vût ím nadhledem. Mám siln vnitfiní pocit, Ïe se nám letos v Brnû podafiilo zaloïit tradici. Nám tím myslím v em chovatelûm, organizátorûm i ãinovníkûm, ktefií se v posledních tfiech letech podíleli na organizaci v stav masného skotu. Zaãali jsme Charolais kongresem v roce 2008, kdy se aroláci i pfies poãáteãní rozpaky dokázali dát dohromady a uspofiádali jsme v Pfierovû a v Cunkovû velkolepou prezentaci charolais zvífiat pro cel svût. A zvífiata jsme poprvé vodili. V roce minulém se v Brnû na Národní v stavû pfiidali chovatelé vût iny ostatních masn ch plemen a opût jsme pfiipravili v em excelentní show. A zase jsme vodili. A letos v Brnû na Národním ampionátu jalovic jsme potfietí vodili piãková zvífiata. Je to potfietí, a to uï povaïuji za tradici. Tradice je totiï ve slovníku cizích slov oznaãena jako generaãní dûdictví. A na e generace urãitû pfiedá tûm následujícím dûdictví v stav masného skotu, na kter ch se zvífiata vodí na ohlávkách a zvífiata se na v stavy pfiipravují. Jak v ichni víme leto ní Techagro bylo od prvních schûzek organizaãního v boru provázeno stínem ekonomické krize a speciálnû u masného skotu i jakousi kocovinou z loàské veleúspû né národky. Budou chtít chovatelé znova, v tak krátkém ãasovém odstupu, pfiipravovat zvífiata a jet do Brna? Upfiímnû to aï do posledního v stavního v boru vypadalo, Ïe ne. O to vût í bylo na e pfiekvapení a ok, kdyï jsme po nûkolika desítkách telefonátû s chovateli (a pfiiznejme si nûkdy i trochu nervózních telefonátû) byli postaveni pfied zásadní problém! Odmítnout zvífiata nebo pfiistavit kotce a ustájení (a pfiekroãit celkem fatálnû rozpoãet). V ichni víme, jak to dopadlo a v katalogu v stavy se poãet zvífiat zastavil na 76 kusech. Pfiijelo sice jen 68, ale dík v em a klobouk dolû! Jen pro osvûïení Va í pamûti. Ta moje sahá do roku 2002, kdy bylo v Brnû u pfiíleïitosti Techagra cel ch 18 ks masného skotu. Pokraãovali jsme pfies 25 zvífiat v roce 2004 k 42 kusûm v roce 2006. 42 bylo ãíslo, které se zdálo b t po 21 kusech v roce 2008 maximem, co jsme schopni na Techagru pfiedstavit. Ale to bychom nesmûli podcenit na e chovatele. Zdá se, Ïe zaãíná docházet na slova o dûleïitosti prezentací na v stavách a o dûleïitosti v stav pro plemenáfiskou práci. A která plemena (a jejich chovatelé) to s prezentací sv ch zvífiat myslí opravdu váïnû a kdo vyhrál? Anguská expozice byla velmi pozitivnû poznamenána semináfiem o pfiípravû zvífiat na v stavu a mûïeme jistû fiíct, Ïe lo o jednu z nejlépe pfiipraven ch kolekcí. piãkovû pfiipravená a kvalitní zvífiata to bylo plemeno aberdeen angus. Plemeno masn simentál zaïilo premiéru. V ringu se s domácími zvífiaty utkalo i zahraniãí konkrétnû skupina jalovic ze Slovenska. Bez ohledu na to kdo se jak umístil nám byla zfiejmá v razná dominance zvífiat s dánsk m pûvodem. Ale co nás potû ilo nejvíc, byla kvalita zvífiat srovnatelná s cel m svûtem. Francouzská plemena reprezentovali koláci a limuzíni a po drobn ch problémech s tlumoãením nám k nim své sdûlil i francouzsk soudce. Plemeno charolais se jiï tradiãnû prezentovalo zejména v pozici elevage tj. v pozici zvífiat v razného chovného typu. Za pov imnutí, ale stála prezentace skupiny velmi kvalitních bezroh ch jalovic. Zdá se, Ïe v tomto smûru uï na e chovy u ly dost velk kus cesty a máme se v budoucnu na co tû it. Jednoznaãnû nejkvalitnûj í kolekcí jalovic se mohlo py nit plemeno limousine. Toto plemeno (a jeho chovatelé) zaznamenali velk zájem jiï na loàské národce a letos opût potvrdili, Ïe u nás jsou piãková limousinská zvífiata, která by nám mohlo závidût mnoho francouzsk ch chovû. Osobnû myslím, Ïe pokud se nám podafií do této populace zapracovat bezrohost, tak máme exportní artikl pro cel svût. A abych nezapomnûl: vyhráli v ichni, ktefií prezentovali svá zvífiata a své chovy. A ze zvífiat vyhrála ta uvedená ve v sledkové listinû pfiipojené k tomuto ãlánku. V em ostatním plemenûm, která vytváfiela doprovodn program, patfií samozfiejmû velk dík, protoïe zejména telátka a plemenní b ci byli ohromn m lákadlem na í masné expozice. Mimochodem bych si trochu vsadil na to, Ïe masná expozice byla náv tûvnicky nejzajímavûj í expozicí zvífiat na leto ním Techagru. Pravdou je, Ïe jsem v ringu a pfii pfiedvádûní postrádal zástupce nûkter ch plemen, ale vûfiím, Ïe v roce 2011 na Národní v stavû uï tam budou v ichni. TakÏe vzhûru do Brna v roce 2011! Techagro 2010 (foto: Pavel Káčer) 8
V sledková listina Techagro T BRNO 2010 Plemeno Pofiadí ã. kat. U ní ãíslo Majitel zvífiete Národní vítûzka jalovic 003 262886932 CZ umavsk angus, spol.s r.o., Sobûsuky ABERDEEN 1. místo v jalovicích 006 381001961 CZ Statek Habfií, a.s. ANGUS 2. místo v jalovicích 004 380991961 CZ Statek Habfií, a.s. 3. místo v jalovicích 002 262884932 CZ umavsk angus, spol.s r.o., Sobûsuky Národní vítûzka jalovic 013 380896961 CZ Agrochyt s.r.o., Mohelno MASN 1. místo v jalovicích 015 800950912 SK MOVIS-AGRO AK, spol.s r.o., Skalica SIMENTÁL 2. místo v jalovicích 012 800950905 SK MOVIS-AGRO AK, spol.s r.o., Skalica 3. místo v jalovicích 014 800950909 SK MOVIS-AGRO AK, spol.s r.o., Skalica Národní vítûzka mlad í jalovice 024 344612961 CZ Ing. V. Hatlák, Mezibofií 1. místo mlad í jalovice 022 344615961 CZ Ing. V. Hatlák, Mezibofií 2. místo mlad í jalovice 026 367671961 CZ Libor Konvalinka, J. Pavlovice CHAROLAIS 3. místo mlad í jalovice 023 345938961 CZ DV Batelov Národní vítûzka star í jalovice 033 315617961 CZ Agrochyt s.r.o., Mohelno 1. místo star í jalovice 034 344606961 CZ Ing. V. Hatlák, Mezibofií 2. místo star í jalovice 029 295406961 CZ Libor Konvalinka, J. Pavlovice 3. místo star í jalovice 030 297123931 CZ Farma Kozák, s.r.o. Národní vítûzka mlad í jalovice 040 213673953 CZ Farma Kali tû s.r.o., â. Libchavy 1. místo mlad í jalovice 042 136803942 CZ Adolf Loos, Hora sv. Katefiiny 2. místo mlad í jalovice 041 163705981 CZ VFU Brno ZP Nov Jiãín 3. místo mlad í jalovice 038 348669931 CZ Pavel Kaãírek, Nov Kostelec LIMOUSINE Národní vítûzka star í jalovice AMPIONKA JALOVIC 045 191032953 CZ Farma Kali tû s.r.o., â. Libchavy 1. místo star í jalovice 043 985808432 DE Martin Farka, Todnû 2. místo star í jalovice 047 163672981 CZ VFU Brno ZP Nov Jiãín 3. místo star í jalovice 044 260192931 CZ Martin Farka, Todnû Znáte dva národy na svûtû, které ovlivnil pastevní chov dobytka snad nejvíc? Jedním z nich jsou nejspí afriãtí Masajové a tím druh m jsou urãitû Ameriãané, tedy obyvatelé USA. PfiiãemÏ ( kulturní ) pfiínos dobytkáfiství tûch druh ch je na í civilizaci zajisté mnohem známûj í. Honák krav cowboy je americk m fenoménem, kter dnes zná takfika cel svût. Zatímco od MasajÛ se velk pfiínos do budoucna oãekávat nedá, ten americk by mohl b t velmi zajímav. MoÏná bude chovatelsk svût brzy znát i dal í americké vymy lenosti pro vylep ení kravského svûta. Budou pastevci v budoucnosti vyuïívat americké objevy, které Pastva má nejen dlouhou tradici, ale i velikou budoucnost ovlivní pastevní chov hospodáfisk ch zvífiat? To je bezesporu zajímavá otázka. Jisté je, Ïe Ameriãané dûlají v oblasti zlep ování pastvy a pastevního chovu dlouhodobé a také finanãnû nároãné v zkumy, od kter ch se dají oãekávat v sledky, z nichï budou moci profitovat v ichni. Pastva je obecnû pokládána za ten nejpfiirozenûj í a nejzdravûj í zpûsob v Ïivy pfieïv kavcû, ale i v tak tradiãním a extenzivním zpûsobu krmení se dají oãekávat velké zmûny alespoà souãasn americk v zkum tomu nasvûdãuje. Pasení je pro pfieïv kavce pfiirozené SloÏení krmiva a zpûsob krmení v raznû pûsobí na zdravotní stav zvífiat, to není nic nového. Pasení, jak uï bylo v úvodu napsáno, je pokládáno za nejzdravûj í a nejpfiirozenûj í zpûsob v Ïivy pfie- Ïv kavcû. Je to zpûsob chovu, kter se mimofiádnû líbí i v emoïn m ochráncûm zvífiat, protoïe mnohdy to jediné co o pastvû vûdí je, Ïe se zvífiata pohybují volnû na ãerstvém vzduchu a na sluníãku a nedochází k jejich t rání ve stáji. Nûkdy ale i ten nejpfiirozenûj í zpûsob krmení nemusí b t tím nejlep ím a nejvydatnûj ím zdrojem Ïivin a mûïe se naopak stát trápením zvífiat z dûvodu nedostatku krmiva tfieba proto, Ïe poãasí pfiíli nepfiálo a pastevní porost nedosáhl optimálního objemu a kvality. 9
Krávy mohou být na pastvě spokojené, ale musí k tomu mít vhodné podmínky (foto: Anna Marcinková) Základem pastvy je tráva Pohled na vyhublé, hladové stádo skotu není vûbec pûkn, a proto ameriãtí vûdci intenzivnû pracují na lechtûní rostlin, které dokáïí poskytnout v Ïivnou píci pro skot chovan na tzv. velk ch pláních (Great Plains) rozkládajících se na jihu USA. Klíãov m cílem této práce je vy lechtûní rostlin umoïàujících produkci krmiva jak v teplém, tak v chladném roãním období. Zájem je o rostliny, které dokáïí Ïít po dlouhou dobu i na erodovan ch pûdách. Vhodní kandidáti musí b t schopni zvládat vskutku nároãné podmínky: od dlouh ch období sucha, po útoky hmyzích kûdcû a rostlinn ch chorob. lechtûní pastevních porostû vychází z nûkolika druhû ãeledi lipnicovit ch, které jsou pûvodními travami rostoucími na pláních amerického stfiedozápadu, napfi. z lipnice druhu Poa arachnifera, pfiíbuzné nám známé kukufiici, a Tripsacum dactyloides a Andropogon hallii, pícniny podobné ãiroku. lechtûním se podafiilo zv it nejen v nosy su iny, ale také dosahovat stabilnûj ích v nosû i v su ích oblastech a rocích a v neposlední fiadû zv it odolnost rzím a ostatním nemocem. Zatím se podafiilo vy lechtit více neï 80 nov ch hybridû s pfiízniv mi vlastnostmi a jejich poloprovozní zkou ky ukazují velice nadûjné v sledky. Trávy a dal í vytrvalé rostliny mohou b t právû tím, co budou farmáfii potfiebovat pro hospodafiení v nestabilních klimatick ch podmínkách. A maso, masné a mléãné produkty z volnû se pasoucího skotu budou nejspí e právû tím, co spotfiebitelé budou poïadovat. To je jedna z vizí budoucího zemûdûlství, kterou pfiedstavili vûdci z ARS a dal í úãastníci na konferenci Farming with Grass, konané v Oklahomû v roce 2008. Vytrvalé rostliny mají v rozmanit ch zemûdûlsk ch systémech velk potenciál ke zlep ení jeho odolnosti v nejistém klimatu a pfii kolísajících podmínkách na trhu. To ukázala studie o produkci hovûzího masa na pastvinách, jejímï cílem je v voj systému pastevní produkce hovûzího na Great Plains. Pfii sumarizaci pfiíspûvkû z konference, úãastníci pfiedstavili vizi, kde hlavní roli bude hrát kombinovan skot, vytrvalé rostliny a dal í vybrané plodiny, namísto vyuïívání velk ch ploch fiádkov ch monokultur. Cílem je udrïet farmafiení a venkovské komunity ekonomick mi a ekologicky pfiízniv mi tak, aby zemûdûlství mohlo nabízet spotfiebitelûm místní a zdravé potraviny a dal í nové produkty. Nakolik je tato vize správná, odhalí aï budoucnost. Ale na pastvinách nerostou jen trávy Na pastvinû nerostou jen uïitkové rostliny, ale i neproduktivní a ãasto i kodliv plevel, kter m jsou mnohdy nepûvodní a invazivní druhy. Podobná situace b vá k vidûní i u nás, jen se o ní tolik nemluví. To v USA nejen mluví, ale i jednají: pro praktické pouïití jeden z vûdcû z ARS vytvofiil online kalkulátor, kter pomáhá ranãerûm vypoãítat, o kolik víc skotu mohou odchovat na akru pûdy, pokud nahradí plevele a exotické invazivní rostliny na sv ch pastvinách pícninami. Matt Rinella z ARS Fort Keogh Livestock and Range Research Laboratory v Miles City vytvofiil poãítaãov model, kter pfiedpovídá vliv urãit ch plevelû Na kvalitním pastevním porostu se dá produkovat kvalitní hovězí (foto: Anna Marcinková) na produkci píce. Nebyla to vûbec jednoduchá práce, data pro v voj tohoto modelu pocházela z 30 v zkumn ch prací zab vajících se nejroz ífienûj ími invazivními rostlinami a pleveli napfiíã cel m stfiedo-západem Spojen ch státû. Krom v voje kalkulátoru, kter ranãerûm mûïe vypoãítat, jakou ãástkou se kter plevel promítne do nákladû, spoãítal napfiíklad i to, Ïe pokud by byl v jedné z oblastí odstranûn z pastvin pry ec obecn, mohli by ranãefii v daném regionu chovat na pastvinách o více neï 200 tisíc krav víc, a tím by u etfiili desítky milionû dolarû. V sledky studie, na základû které byl cel algoritmus vytvofien, je moïno v angliãtinû prostudovat na internetu: http://www.ars.usda.gov/ SP2UserFiles/Place/54340000/ Publications/BiolEv-Matt.pdf Co v e farmáfii pro vyuïití kalkulátoru potfiebují? Poznámkov blok nebo formuláfi k zaznamenání plevelû, tuïku, metr a doma vyrobené vzorkovací rámy jakékoliv velikosti a tvaru (pravoúhlé nebo kruhové). Ranãefii si mohou potfiebn formuláfi pro vybrané plevele stáhnout z internetu. Pak spoãítají plevele v urãitém poãtu (10 30) rámeãkû a rozdûlí je podle v ky. Potfiebná data se obvykle dají zjistit bûhem 30 minut. Po vloïení dat do kalkulátoru a jejich zpracování se ranãer dozví, jaké mnoïství rostlinné hmoty tyto plevele vytvofií na jednotku plochy pastviny a o kolik kusû skotu více by mohl na této plo e chovat, pokud by tato neproduktivní rostlinná hmota byla nahrazena kvalitními pícninami. Je dûleïité vãas zlikvidovat malé zaplevelení, aby se pfiíli neroz ífiilo. Ale ani pfii velkém zaplevelení není je tû nic ztraceno kalkulátor napoví i základní principy integrovaného boje s nepfiítelem. Eliminovat ãi tlumit plevele a kûdce se totiï vyplatí pouze tehdy, pokud v nosy pfiev í vloïené náklady. Takov je diktát ekonomiky. Ani na pastvinách budoucnosti nebudou jen trávy Vûdci z ARS a novozélandského DairyNZ se rozhodli dopodrobna 10
si posvítit na efekt, kter pfiiná í pfii pastvû masného skotu snadná dostupnost vhodn ch rostlin. Jsme schopní fiíci, jak dlouho má b t skot na pastvû a jak velká tato pastvina musí b t, a to podle v ky a olistûní rostlin, které tam rostou, fiíká Stacey Gunter, vedoucí v zkumu na ARS Southern Plains Range Research Station ve Woodwardu v Oklahomû, kter spolupracoval s postgraduálním studentem Pablem Gregorinim a dal ími kolegy ve Woodwardu, aby pfiedvedli moïnosti tohoto projektu u b kû masn ch plemen pasoucích se v pásov ch oplûtcích na pastvinách. Pastviny byly vybrány tak, aby reprezentovaly rozmanité podmínky, pokud jde o pfiirozenou v ku rostlin a olistûní jejich horních ãástí. B ci se pásli volnû a byli pfiehánûni, kdyï dosáhli druhého konce oplûtku, bez ohledu na to, kolik ãasu jim to zabralo. Bûhem pasení v oplûtku byl kaïd b k filmován a dva, speciálnû pro tento úkol vy kolení, pozorovatelé poãítali doslova a do písmene kaïdé sousto i kaïd krok. Proã to v echno vûdci tak sloïitû zji - Èovali? Vût ina studií t kajících se pastevního chování byla dosud provádûna na umûl ch porostech speciálnû pûstovan ch pastvin nebo v mal ch oplûtcích, které byly takfika uniformní. Ale Gunter a Gregorini spojili studie standardního typu s terénními pastevními podmínkami, které jsou mnohem rozmanitûj í, a tak mohou znamenat lep í doporuãení. Krom chuti rostlin, skot upfiednostàuje dostupnou potravu, tedy listy vysoko na rostlinách a rostliny s minimem stonkû, které pfiekáïejí kravsk m jazykûm, jeï musí potravu uchopit a odtrhnout. Skot mající pfiístup k velkému mnoïství chutn ch rostlin konzumoval vût í sousta a byl schopen svou denní dávku potravy získat s men í spotfiebou ãasu a energie, coï vede i k lep- ímu vyuïití krmiva. Ideální parametry pastevního porostu pro skot tedy nejsou hodnoceny jen z hlediska v Ïiváfiského, ale také prostorového, které je dané umístûním a velikostí listû rostlin na pastvinách. I to bude hrát svou roli pfii lechtûní ideálních rostlin pro pastviny budoucnosti. Pastva je zdravá, ale Pastva, pfii které zvífie pfiijímá ãerstvou rostlinnou hmotou bez jakéhokoliv prodlení, znamená nejen pfiísun spousty vitamínû, ale také napfiíklad minimální riziko kontaminace aflatoxiny ãasto se vyskytujících v nesprávnû konzervovan ch ãi uskladnûn ch krmivech. Ale opravdu je pastva vïdy tím nejzdravûj ím a nejlep ím zpûsobem krmení? Mnohdy mûïe b t pastva, hlavnû kvûli tomu, Ïe se jedná o pobyt zvífiat venku v nechránûném prostfiedí, spojována s pomûrnû velik mi zdravotními riziky, a to nejen pro zvífiata, ale i pro následného konzumenta Ïivoãi n ch produktû. Jak se takov m rizikûm bráníme? Pastva s sebou napfiíklad pfiiná í potfiebu pravidelného odãervování pasen ch zvífiat, pokud nechceme riskovat jejich zdraví, související ekonomické ztráty zpûsobené niï í uïitkovostí a úhynem zvífiat. odãervovat by se dalo i jinak, neï jsme zvyklí Co fiíkáte na to, Ïe by samotn pastevní porost dokázal ochránit pasoucí se krávy pfied kodliv mi parazity trávicího traktu, ktefií mohou zpûsobovat u zvífiat rûznû závaïná onemocnûní. Na poãátku nûãeho takového je moïná bioloïka z ARS Joan Burke. Ta totiï spoleãnû s kolegy z nûkolika univerzit patentovala pfiípravek, jehoï základem je rostlina, která se dlouhá léta ve Spojen ch státech bûïnû pouïívala k rekultivacím, a to zejména díky svojí schopnosti pfieïívat na ménû kvalitních pûdách a chránit sv mi kofieny pûdu pfied erozí. Tato rostlina se jmenuje lespedezie klínovitá (Sericea lespedeza) a bûïnû se oznaãuje jako ãínsk kefiov jetel. Vûdci prokázali, Ïe pfiídavek jimi patentovaného sena nebo granulí vyroben ch z této rostliny do krmení úãinnû naru uje reprodukãní cyklus hlístû v trávicím traktu skotu, koz i ovcí. Je to Matt Rinella z ARS Fort Keogh Livestock and Range Research Laboratory v Miles City vytvořil počítačový model, který předpovídá vliv plevelů na produkci píce (foto: ARS) zejména úãinné pfii tlumení v skytu obl ch ãervû z ãeledi Trichostrongylidae, pfiedev ím vlasovky slezové (Haemonchus contortus), hlísta napadajícího trávicí soustavu skotu, ovcí i koz a Ïivícího se jejich krví. Samiãky tûchto ãervû mohou vyprodukovat více neï 5 tisíc vajíãek za den, která pak odchází z tûla zvífiete ve v kalech. Po vylíhnutí Ïijí larvy vlasovky ve vnûj ím prostfiedí aï do té doby neï dorostou do stádia, které je pro pasoucí se zvífiata nebezpeãné. Bûhem pastvy dojde k pozfiení larev spoleãnû s trávou, a jakmile se tato infekãní larva dostane do tûla hostitelského zvífiete, tak zaãne sát jeho krev, coï mûïe vést k otokûm chudokrevnosti, slabosti a dokonce i k úhynu, a to zejména mlad ích zvífiat. V nûkter ch oblastech svûta jsou právû infekce stfievními hlísty, zejména v e jmenované vlasovky slezové, hlavní pfiekáïkou ekonomického chovu pfieïv kavcû. Tento parazit zpûsobuje chovatelûm na celém svûtû obrovské kody, tak proã nevyuïít pfiírodní léãby k jeho tlumení. Dal í v zkumy smûfiované na získání pfiírodních metod k tlumení parazitû a získání nov ch zpûsobû prevence ãi léãby nûkter ch chorob tou nejpfiirozenûj í cestou prostfiednictvím pfiíjmu potravy na sebe jistû nenechají dlouho ãekat. Necháme se pfiekvapit, s ãím se na pastvinách budeme moci setkat. Z materiálû amerického ministerstva zemûdûlství a ARS zpracovali Ota Beran a Anna Marcinková 11
Malé ohlédnutí za dvaceti lety fungování âschms Ing. Jan tráfelda, Natural spol. s r.o. âesk svaz chovatelû masného skotu vznikl pfied dvaceti lety ponûkud jinak, neï ostatní svazy chovatelû. Dojná plemena skotu ale i chovatelé prasat a ovcí mûli v roce 1990 jasnou strukturu chovû a plemen a pfiíslu né chovatelské svazy vznikaly kromû snahy vlastních chovatelû také iniciativou ze shora. Komplikovanû se tvofiila organizaãní struktura, ãasto v nesouladu mezi vûlí chovatelû a pracovníkû plemenáfisk ch organizací a v zkumu. Masná plemena skotu byla v roce 1990 reprezentována cca 2000 populací krav hereford a nûkolika mal mi stády francouzsk ch plemen, dovezen ch z Maìarska. Zatímco populace dojen ch krav se za minul ch dvacet let chovu zredukovala na tfietinu stavu z doby konce socializmu, masná plemena zaïila pfievratn rûst. Bûhem uplynulého dvacetiletí se z pûvodních nûkolika tisíc masn ch krav stala populace 170 000 krav bez trïní produkce mléka. Tento mimofiádn úspûch zastfie oval jiï v roce 1990 vznikl âesk svaz chovatelû masného skotu. Svaz je unikátní v nûkolika ohledech. JiÏ od svého vzniku je nositelem a vykonavatelem v ech plemenáfisk ch a lechtitelsk ch ãinností dle zákona 154/2000 Sb. Inspektofii svazu jsou zpravidla prvním poradcem zaãínajícího chovatele. Svaz pomocí sv ch vlastních zamûstnancû inspektorû registruje zvífiata a vede plemenné knihy. Ti samí inspektofii jako nezávislí pracovníci registrují snadnost porodû a váhu pfii narození. Osobnû váïí telata ve 120, 210 a 365 dnech. Provádûjí taktéï hodnocení exteriéru. Inspektofii svazu zaji Èují váïení b kû na odchovnách a úãastní se v bûrû b kû do odchovu, jakoï i jejich selekce do plemenitby. Svaz zaji - Èuje vedení 12 plemenn ch knih. Ve spolupráci s VUÎV Uhfiínûves a âmsch jsou vypoãítávány plemenné hodnoty v ech zji Èovan ch uïitkov ch vlastností. âesk svaz chovatelû masného skotu tedy sv mi vlastními silami, témûfi nezávisle na jin ch organizacích, zaji Èuje lechtûní v ech masn ch plemen skotu od poãátku aï do konce. Druhou unikátní vlastností svazu je neobyãejná svornost a porozumûní mezi chovateli rûzn ch plemen. Aãkoli plemena masného skotu pokr vají celou kálu pfiírodních podmínek, také si mezi sebou konkurují. Pfiesto v ak masní chovatelé nalezli soulad. Spoleãné zájmy zastfie uje svaz, kter je také jedin m funkãním právním subjektem. Problematiku plemen si fie í jednotlivé kluby, které jsou ve stanovování standardû a lechtitelsk ch cílû svého plemene, jakoï i kritérií selekce. Kluby si volí svého pfiedsedu, kter je zároveà ãlenem v boru âschms. Bûhem dvaceti let historie svazu vznikly rûzné rozpory, vãetnû snahy komerãních plemenáfisk ch firem infiltrovat struktury svazu. RovnûÏ volby pfiedsedû nebyly vïdy snadné vzhledem k rotaci prezidentû klubû na této pozici. VÏdy v ak svaz na el cestu nápravy a v roce 2010 stojí tváfií v tváfi zemûdûlské i prûmyslové krizi pevn a otevfien nov m v zvám dvacátého prvního století. Historie vzniku a ãinnosti âeského svazu chovatelû masného skotu je poznamenána osobnostmi, které jí spoluvytváfiely. Ti nejv znaãnûj í byli ocenûni na spoleãenském veãeru, kter svaz uspofiádal k oslavû v roãí svého zaloïení a o jehoï prûbûhu se doãtete v následujícím ãlánku. âasto se jednalo o zakládající ãleny svazu. Václav Cihla pracoval za socializmu jako hlavní zootechnik Státního statku Tochovice. Vlastní iniciativou prosadil vyuïití tehdej- ích odchoven jalovic v RoÏmitále pod Tfiem ínem k chovu masného stáda hereford. Tomuto plemeni se vûnoval ve stejné lokalitû i po privatizaci a je tû dnes jako dûchodce obslouïí poãetné stádo. Dal í ocenûn Václav Wasserbauer poznamenal historii masného skotu jako zootechnik tehdej ího zemûdûlského druïstva Mûfiín a dosud jsou pro nûho masní b ãci zdrojem obïivy. Pracuje totiï na jejich exportu jako obchodní zástupce spoleãnosti Bohemia Breeding. Prof. Franti- ek Louda pomohl masn m plemenûm nejen díky dlouholeté pedagogické ãinnosti na dne ní ãeské zemûdûlské univerzitû. VáÏená profesorova osobnost mûla v znamn vliv hned po roce 1990, kdy se rozhodovalo v pfiedsednictvu tehdej í v bûrové komise Ministerstva zemûdûlství o udûlení oprávnûní ke lechtitelsk m ãinnostem pro svaz. Ing. Franti ek Shrben z Vojensk ch lesû a statkû byl mezi tûmi, ktefií stáli u kolébky hereforda u nás hned po jeho dovozu v roce 1974. Aã senior v dûchodu, úãastní se chovatelského dûní a potkáváme ho na aukcích plemenn ch b kû, kde pfieje jak herefordûm, tak masn m simentálûm. Ing. Václav Suchan pomohl masn m plemenûm svou prací na tehdej í vysoké kole zemûdûlské v Suchdole. Vybaven francouz tinou, zorganizoval konferenci za úãasti reprezentantû rozhodujících chovatelsk ch organizací ze zemí pûvodu v znamn ch masn ch plemen a tím otevfiel bránu informacím a kontaktûm pro na e chovatele a odborníky. Následnû pracoval pro svaz jako jeho fieditel. Prof. Josef Pfiibyl se ve V zkumném ústavu Ïivoãi né v roby v Uhfiínûvsi dlouhá léta zab vá 12
genetikou populací. Ve spolupráci s odborn mi pracovníky svazu rozpracoval v poãet odhadu plemenn ch hodnot plemeníkû i plemenic pro rûstovou schopnost a prûbûh porodu, jak v pfiímém, tak maternálním efektu. Následnû pak se sv mi spolupracovníky vyvinul metodu v poãtu plemenn ch hodnot pro exteriér. Díky tomu mají chovatele pfiesnûj í nástroje k selekci ve lechtûní a âeská republika se v odhadu plemenn ch hodnot masn ch plemen skotu zafiadila mezi nejpokroãilej í ve svûtû. Karel eba je znám irokému okruhu chovatelû masného skotu. PÛvodní profesí severoãesk plemenáfi byl získán pro spolupráci se svazem hned po roce 1990. Spoleãnû s Josefem Dufkou podchytili databázi masn ch krav a Karel eba se v znamnû zaslouïil o její poãítaãové zpracování a dal í rozvoj aï do dne ní podoby. Pro svaz pracoval pozdûji i profesionálnû jako fieditel. Po svém návratu k chovatelství milovaného plemene Blond d'aquitaine v chovu Vûdlice zastával pozici pfiedsedy svazu a dodnes je aktivním ãlenem v boru svazu. Bez Karla eby si lze tûïko pfiedstavit svaz v dne ní úspû né podobû. Dal í ocenûn, ing. Jan Chroust je rovnûï muïem, kter plemeno Blonde d'aquitaine v âechách zavádûl. Jeho rodinná farma v Jimramovsk ch Pavlovicích je vzorovou ukázkou chovu masného skotu v podmínkách vysoãiny. Jedná se o zemsk chov s v znamnou mnohaletou produkcí plemenn ch b kû do pfiirozené plemenitby i inseminace. Ing. Jan tráfelda patfií k pion rûm masn ch plemen od roku 1978. Tehdy pomáhal Josefovi Dufkovi jako plemenáfisk elév zavést pofiádek do plemenitby dovezen ch herefordû. Pod zá titou Státního plemenáfiského podniku a následnû Vûdecko technické spoleãnosti byl polo- Ïen systém plemenitby, vãetnû odchovny b kû v Javorné na Klatovsku. Po roce 1990 spoluzakládal svaz a nezi tnû pracoval jako jeho první neplacen tajemník. I tehdy v synergii s Josefem Dufkou pomohl svazu rozvinout jeho organizaãní strukturu, získat oprávnûní k plemenáfisk m ãinnostem a pomocí pfiedná ek a publikací propagovat chov masn ch plemen. Jan tráfelda patfií k zakladatelûm chovu plemene Charolais. V souãasné dobû jeho firma Natural chová 35 b kû masn ch plemen ãeského pûvodu na inseminaãní stanici a je velk m exportérem jejich dávek. Ing. Jaroslav Burda se vûnoval v zkumu chovu krav bez trïní produkce mléka jiï pfied rokem 1990 v Uhfiínûvsi. Po zmûnû politického systému se zapojil do práce svazu publikaãnû, metodicky, prací ve v boru a i podnikatelsky. Jeho spoleãnost Bursia podpofiila v znamnû dovozy jalovic vznik v ech francouzsk ch masn ch plemen i jejich rozvoj cestou importu nejkvalitnûj ích inseminaãních dávek. Ing. Zdena Procházková je nesmazatelnû spjata s historií svazu. Stala se na mnoho let tajemnicí svazu, která byla ochotna pro vûc chovatelû masného skotu obûtovat maximum. Byla organizaãní du í svazu v dobû, kdy se jeho struktura teprve utváfiela a kdy pracovala v znamnû nad rámec sv ch povinností. V souãasné dobû Zdena Procházková pracuje na Ministerstvu zemûdûlství a chovatelé masného skotu jsou u ní vïdy vítání s její radou i pomocí. Ing. Franti ek Skofiepa patfiil také k plemenáfiûm, ktefií uï pfied rokem 1990 podlehli kouzlu masného skotu. Byl ãlenem odborné skupiny âsvts a hned po zaloïení svazu mu vûnoval své síly a schopnosti. Právû on byl autorem prvních standardû plemen, lechtitelsk ch cílû, programû a plemenáfisk ch metodik. Vykonával ve svazu léta inspektorskou ãinnost a pomáhal propagaci plemen na v stavách. I po svém odchodu do dûchodu dokáïe upozornit, co je tû nabylo dodûláno a kudy by se mûla ãinnost svazu dále ubírat. 13
Ing. Miroslav Vráblík je spjat s historií plemene Aberden Angus v âechách. Spoleãnû s dal ím, in memoriam ocenûn m MVDr. Milo- em Menhartem dokázali pfienést z Kanady nejen piãkovou genetiku v podobû importovan ch jalovic ale i know-how jejich chovu a managementu. Jako jediné plemeno dotáhli produkci nejen do podoby prodeje plemenn ch zvífiat a zástavu, ale pfiímo na talífi v podobû vyzrálého anguského masa a v robkû z nûj. Miroslav Vráblík byl dlouholet m pfiedsedou angusû a v souãasné dobû je podruhé pfiedsedou svazu. Nejvy ího ocenûní si zaslouïí ing. Josef Dufka. Jako zootechnik tehdej ího státního statku Tachov se stal chovatelem stáda herefordek uï v roce 1974. Byl mezi prvními, ktefií se uãili metodou pokusu a omylu chovat krávy bez trïní produkce mléka. Nejen Ïe tento dosud neznám obor perfektnû zvládl, ale své zku enosti ífiil dál. Tak se stalo, Ïe po roce 1990 jsme jako jeden z mála stfiedoevropsk ch státû mûli skupinu zootechnikû znal ch vûci. Jak Josef Dufka fiíká: Na herefordu jsme se to nauãili a byli jsme pfiipraveni i na nová v konná plemena. Josef Dufka byl tím srdcem a motorem skupiny nad encû pro masn skot pfii âsvts. On podpofiil plemenáfisk program hereforda, kter garantoval alespoà nûjak lechtitelsk pokrok i v dobû socializmu a zaji Èoval produkci nepfiíbuzn ch b kû. Po roce 1990 se Josef Dufka vrhnul neúnavnû do podpory chovu masn ch plemen skotu. SpoluzaloÏil svaz, stal se jeho prvním inspektorem a zavádûl ve stádech kontrolu uïitkovosti a sbûr dat. Jako první pfiedseda svazu svojí vysokou profesní a lidskou autoritou za títil svaz v dobû jeho vzniku a prvotního rozvoje. Nezapomenutelná je jeho ãinnost propagátorská a pfiedná ková. Celá nová generace ãesk ch masn ch chovatelû má v Josefovi svého uãitele. Dufkova autorita, pfii jeho neobyãejné osobní skromnosti a pracovitosti dokázala pfiesvûdãit uï tehdej ího ministra zemûdûlství Luxe a systém dotací masn ch krav byl zaveden dávno pfied vstupem do EU. I po odchodu do dûchodu, omezován zdravotnû, Josef Dufka chová deset masn ch krav a radí a pomáhá svému synovi Jifiímu jako pokraãovateli a chovateli masn ch krav. Salut Josefe Dufko! Spoleãenského veãera se z rûzn ch závaïn ch dûvodû nemohli zúãastnit následující osobnosti, kter m bylo ocenûní pfiedáno dodateãnû: ing. Vladimír ehounek, ing. Václav Teslík, CSc., ing. Jaroslav Trmal, Josef Zíma, ing. Ludûk Hintnaus, ing. Ladislav Procházka a MVDr. Milo Menhart. Oslavy 20 let zaloïení âschms jsou za námi Kamil Malát, âschms Spoleãensk veãer s hudbou a tancem, jak byla oslava v roãí dvaceti let od zaloïení âeského svazu chovatelû masného skotu nazvána, se podafiil a vûfiím, Ïe jej tak hodnotí i v ichni jeho úãastníci. PrÛhonick kongresov komplex Floret, kde se tato akce konala, pfiivítal v sobotu 10. dubna 2010 zhruba 200 osob zejména z fiad na ich chovatelû a jejich partnerek, ale také v znamn ch hostû a zástupcû sponzorû. Uvítací drink, kter v ichni pfiíchozí obdrïeli pfii vstupu do sálu, je mûl vhodnû navnadit na zahájení hlavního programu, které bylo naplánováno na devatenáctou hodinu. Po krátkém úvodním slovû fieditele svazu se jiï k mikrofonûm postavila moderátorská dvojice Karel eba a Jan tráfelda, která s velk m nadhledem, vtipem, ale i potfiebnou dávkou nostalgie provedla pfiítomné oficiální ãástí veãera ocenûním práce osob, které stáli u zrodu na eho svazu a jeho pfiemûnû z party nad encû na profesionální organizaci. Mezi jednadvaceti ocenûn mi byla celá fiada osob, z nichï nûktefií jsou dnes na zaslouïilém odpoãinku v dûchodu, jiní se vûnují jin m ãinnostem, mnozí z nich jsou v ak stále s chovem masného skotu úzce profesnû spjati. ByÈ oãekávan m, pfiesto pfiekvapujícím zlat m hfiebem bylo ocenûní pana Josefa Dufky, jemuï vzdal hold zcela zaplnûn sál dlouh m aplausem ve stoje. Dûkujeme v em ocenûn m, Ïe na e pozvání pfiijali není sporu o tom, Ïe si ocenûní plnû zaslouïí. Velk dík patfií také obûma moderátorûm, neboè jejich fieãnick um a soulad byl tak vynikající, Ïe by s úspûchem mohli konkurovat profesionálním moderátorûm. Po oficiální ãásti veãera následovalo pozvání na bohat raut, a pak sál patfiil jiï jen volné zábavû. O dobrou atmosféru se postarala karlovarská hudební skupina A.S.Band, která aï do jedné hodiny ranní s pln m nasazením hrála písnû v ech hudebních ÏánrÛ, Ïe si snad kaïd úãastník pfii el na své. Pevnû vûfiím, Ïe ti, kdo pfii li, s tûmito slovy souhlasí a i ti, ktefií si ãas nena li, tak mohou jen litovat. Dûkujeme je tû jednou v em, ktefií se veãera zúãastnili ãi jej podpofiili jin m zpûsobem a pfieji celému svazu a v em jeho chovatelûm aè nám to dal ích dvacet let spoleãnû lape minimálnû tak dobfie jako doposud! Autor fotografií: Karel Melger Další fotky si můžete prohlédnout na webových stránkách svazu. 14
âlen âschms obdrïel francouzsk ád za zemûdûlské zásluhy Jana ehofiová, âschms Ing. Jaroslav Burda, CSc. patfií mezi zakladatele chovu masného skotu u nás. Jeho pfiínos tomuto odvûtví se letos rozhodl ocenit nejen âesk svaz chovatelû masného skotu, kter jej zafiadil mezi své zakladatele, ale téï jeho francouz tí spolupracovníci. Ti jej zahrnuli do skupiny 47 ocenûn ch, kter m byl pfii bfieznové Mezinárodní zemûdûlské v stavû (Salon International de l Agriculture) v PafiíÏi pfiedán ád za zemûdûlské zásluhy, tzv. Ordre du Mérite agricole. Toto v znamné státní ocenûní je udûlováno osobnostem, které se zapsaly do historie sv m pfiínosem v oboru zemûdûlství. ZaloÏen byl v roce 1883 a jeho prvním drïitelem se stal Louis Pasteur. Jedná se o státní fiád, kter písemnû udûluje ministr zemûdûlství v souãasnosti pan Bruno Le Maire. O získání ocenûní se zmiàujeme také proto, Ïe není obvyklé, aby cenu dostávali obãané cizích zemí. Jaroslav Burda je obdrïel jako v raz díkû za svûj v znamn a v jimeãn pfiínos zemûdûlství a francouzské genetice. V proslovu, kter pfii pfiedávání pfiednesl Jean-Luc Poulain, prezident Mezinárodní zemûdûlské v stavy SIA byly zmínûny v znamné ãiny, kter mi se Jaroslav Burda zapsal do francouzské zemûdûlské historie. Po pûsobení ve VÚÎV Uhfiínûves, odkud po revoluci ode el, zaãal prostfiednictvím své spoleãnosti BURSIA Praha od SERSIA France dováïet genetick materiál v podobû inseminaãních dávek, embryí a chovn ch zvífiat, pfieváïnû bfiezích jalovic, ale i plemenn ch b kû. Bûhem posledních 20ti let importovala jeho spoleãnost více jak 750 000 inseminaãních dávek a témûfi 8000 kusû jalovic masn ch i mléãn ch plemen. Dlouhodobá spolupráce se dafií díky Jaroslavov m kvalitám profesionálním, technick m a lidsk m, zasvûcen m francouzskému lechtûní skotu a dûvûfie v sílu chovatelství v obou zemích. Stojí napfiíklad za dovozem plemene Gasconne do âr, které zde pfiedstavil v roce 1991 a na jehoï rozvoji se neustále podílí. V loàském roce pomohl jednomu ãeskému chovateli s dovozem jalovic dal ích typick ch francouzsk ch plemen Rouge des Prés, Parthenaise, Aubrac, Bazadaise a Vosgiennes. To je dûvodem, proã je Jaroslav od roku 2008 také drïitelem ocenûní Rytífi bratrstva plemene Gasconne (Chevalier de la Confrérie du Boeuf Gascon), které získal na stejné akci jako letos. Na Mezinárodní zemûdûlské v stavû v PafiíÏi za 20 let spolupráce s Francií ani jednou nechybûl. Nám nezb vá neï gratulovat, podûkovat Jaroslavu Burdovi za jeho dosavadní ãinnost a popfiát mu do budoucna je tû mnoho úspûchû! Dekret k Řádu za zemědělské zásluhy Zleva: ředitel Sersie Julien Cothenet, Jaroslav Burda a manažerka Sersie pro Evropu Hélène Dubarle (foto: Pascal PULVERY) 15
Skot, kter se u nás nepase Dal ím plemenem, které Vám rádi pfiedstavíme v na í pravidelné rubrice, je americké plemeno texask longhorn charakteristické sv mi nápadnû dlouh mi rohy, podle kter ch dostalo svûj název. V jeho Ïilách koluje kus americké historie, ale mezi americk mi chovateli je oblíbeno nejen z nostalgie. Pfiesvûdãte se sami o jeho kvalitách v následujících fiádcích. Ing. Renáta Kolovratová Texas longhorn plemeno Divokého západu Historie Toto plemeno a vûbec první populace skotu v Severní Americe vznikla z jedincû dovezen ch do novû objevené Ameriky evropsk mi objeviteli ze panûlska roku 1493. Potomci tohoto dlouhorohého plemene vytvofiili první populaci skotu v Severní Americe. Potulovali se po severním Mexiku a Texasu pfies 300 let. Bûhem této doby se zkfiíïili s pár kusy krav vût- inou severoevropsk ch plemen, které sem dovezli první angloameriãtí osadníci. Jejich poãetní stavy se v znamnû zv ily, a vytvofiily tak základ vût iny pozdûji chovaného dobytka ve Stfiední a Severní Americe. Zmínûného rozmachu longhorni dosáhli bûhem obãanské války. Bojeschopní muïi opustili své farmy a ode li bojovat. Takto oslabené ranãe byly pusto eny nájezdy indiánû. Tamní lidé, rozehnáni panikou a nepfiízniv mi klimatick mi podmínkami, ponechali farmy a pasoucí se dobytek svému osudu. Stáda se rozrûstala, jedinci vyspívali a rostli potulujíc se po texask ch planinách, uvolnûn ch sníïením stavû bizonû. Do konce války jejich poãet narostl pfiibliïnû Longhornský býk (zdroj: internet) na 5 milionû. Tento texask dobytek mûl dlouhé nohy, vytáhlá tûla a konãetiny uzpûsobené k rychlému bûhu. Dlouhé hlavy, vzdorn v raz a dlouhé rohy byly pfiíãinou jeho hrozivého vzhledu. Matka pfiíroda z nich stvofiila odolná a sobûstaãná zvífiata, která dokázala ujít neuvûfiitelné vzdálenosti bez vody, pfieplavat fieky, pfieïít pou tní Ïár i kruté zimy a pfiitom se mnoïit a dobfie prospívat. Dlouhá léta divokého zpûsobu Ïivota vytvofiila z longhornsk ch b kû nejobávanûj í stvofiení v tehdej ím Texasu. Jejich agresivita je uchránila jak pfied predátory, tak pfied Indiány. Jejich dlouhé a ostré rohy, svalnaté tûlo a rychlost, s jakou se dokázali pohybovat, je ãinily nebezpeãn mi a nekontrolovateln mi. KdyÏ se potkali dva b ci, bylo jisté, Ïe dojde k boji, ãasto na Ïivot a na smrt. Proti tûmto b kûm mûl anci obstát jen velmi dobfie vyzbrojen honák. Po skonãení války se bojovníci vrátili domû, kde na li opu tûné ranãe, neobdûlaná pole a zdivoãel dobytek, kter se stal brzy v znamn m zdrojem jejich pfiíjmû. Dá se fiíct, Ïe prodej dobytka byl základním pfiíjmem pro rozvoj texaské pováleãné ekonomiky a její záchranou pfied hrozícím krachem. V dal ím ãtvrtstoletí bylo jiï desetimilionové stádo pfiehnáno na sever, kde byly bohat í pastviny nebo odvezeno pfiímo na hladovûjící v chod. Pfiekládání nebezpeãného divokého dobytka bylo epick m bojem mezi ãlovûkem, zvífietem a pfiírodou, kter dal vzniknout romantické legendû o kovbojích Divokého západu. Tato zlatá éra longhornû skonãila po roce 1900. Objevením ropy pfiestalo b t zemûdûlství hlavním zdrojem pfiíjmû, farmáfii intenzivnû dováïeli anglick a indick skot ke zlep ení kvality masa, zaãali zem orat a oplocovat pastviny. Intenzivní kfiíïení a zmûna Ïivotních podmínek byly hlavními dûvody, které pfiivedly longhorny témûfi k vyhubení. V roce 1927 federální vláda uãinila první kroky k jejich ochranû a tím i záchranû ãásti amerického dûdictví. Ze zbyl ch kusû zaloïili stádo v Oklahomû, které se pozdûji stalo hlavním zdrojem genetického materiálu tohoto plemene. Druhé stádo bylo zaloïeno v chránûné oblasti v Nebrasce. Díky nûkolika nad encûm a pomoci vlády se podafiilo tento skot zachránit. Postupem doby stále více farmáfiû zaãalo díky kvalitû plemene zvy ovat stavy texask ch longhornû ve sv ch stádech. A právû vzrûstající poãet chovatelû vyuïívajících longhorny vedl k potfiebû stanovení plemenn ch standardû. V roce 1964 se v Oklahomû zformovala Asociace chovatelû plemene longhorn v Americe, ãímï zaãala novodobá historie plemene. Charateristika plemene Srst longhornû má b t krátká, rovná, hladká a lesklá. Ve zbarvení nenajdeme Ïádné zákonitosti, je to smûsice rûzn ch odstínû a vzorû mnoha barev. íká se, Ïe hrají v emi barvami jako duha. Velmi bûïná je bledû ãervená. âastá je také linie podél pátefie charakteristická pro mustangy. Stínování a barevné kombinace jsou tak variabilní, Ïe Ïádné dvû krávy nejsou stejné. 16
Jejich vzhled je opravdu majestátn aï nostalgick. PrÛmûrná hmotnost krav se pohybuje v rozmezí 800 1200 liber (360 540 kg). Ze základních znakû tûlesné stavby je dobré zmínit ováln tvar tûla, kter se zformoval jako adaptace na horké klima. Silné konãetiny jsou u b kû nepatrnû mohutnûj í s bohat ím osvalením neï u krav. Hlava nese v razné znaky pohlavní pfiíslu nosti. Není pfiíli iroká, spí del í rovná s pigmentovan m mulcem a krátk ma aï stfiednû dlouh ma u ima. Charakteristické dlouhé rohy vyrûstají horizontálnû a ke konci jsou zahnuté, u b ku více dopfiedu, ãímï získali velmi úãinnou zbraà. Dosahují délky aï dvou metrû u volû a krav, u b kû jsou dlouhé do 1,2 metru. Mezi v znamné vlastnosti plemene patfií jeho nenároãnost na chov spoãívající v sobûstaãnosti a odolnosti, jak vûãi v kyvûm poãasí, tak vûãi parazitûm a chorobám. Jejich kûïe je hrub í, ãímï jim poskytuje lep í ochranu pfied bodav m hmyzem. V zkumy prokázaly geneticky podmínûnou odolnost vûãi zánûtûm spojivek, zánûtûm d chacího ústrojí, plynatosti a hnilobû paznehtû, které obvykle trápí evropská plemena. Není tedy nutná ãastá veterinární péãe. Longhorni nevyïadují neustálou pfiítomnost ãlovûka ani v období telení, protoïe porody b vají bez komplikací. 97 % jalovic pfiivede na svût zdravé tele bez asistence ãlovûka jiï pfied druh m rokem Ïivota. Snadné telení je umoïnûno tûlesnou stavbou (o 20 % prostornûj í pánevní oblast) a niï í porodní hmotností telat (aï o 13 kg). NiÏ í váhu pfii porodu, ale dokáïí telata rychle dohnat. Telata mají úzkou hlavu a obvod hrudi, coï ãiní porod ménû traumatick m a krávy jsou tak schopny se dfiíve vrátit do reprodukce. Díky této vlastnosti mnoho chovatelû vyuïívá longhornské b ky k pfiipou tûní jalovic nebo krav s mal m tûlesn m rámcem, aby pfiede li problémûm a úhynûm pfii telení. Longhornské krávy mají vynikající matefiské vlastnosti. DokáÏí velice úãinnû bránit telata, ãímï minimalizují ztráty zpûsobené predátory. Dvouletá jalovice černobílé variety jménem Barbless narozena 2007 na farmě Fairlea Longhorn ranch (zdroj: internet) NejdÛleÏitûj ím znakem je vysoká plodnost. Krávy rodí v 99 procentech Ïivá a zdravá telata a b ci mají vy í koncentraci spermií v ejakulátu ve srovnání s b ky ostatních plemen. Dal ím znakem je dlouhovûkost. Krávy jsou schopny dát 20 a více telat za Ïivot a jsou známi b ci, ktefií se úãastní reprodukce i ve sv ch 21 letech. Obvykle se doïijí dvaceti a více let, coï etfií náklady chovatelû na obnovu stáda a umoïàuje kaïdoroãnû prodat více telat. Neménû dûleïitá je nenároãnost na kvalitu krmení. Spásají ir í spektrum trav, rostlin i plevelû neï vût ina ostatních. DokáÏí vyuïít i ménû úïivné zaplevelené pozemky, není tedy tfieba kaïdoroãní hnojení a postfiiky ke zv ení produkce. Je prokázáno, Ïe maso longhornû pasoucích se na chemicky neo etfiovan ch porostech obsahuje ménû cholesterolu neï bílé drûbeïí maso. Také maso pasoucího se dobytka obsahuje více omega 3 mastn ch kyselin, vitamínu E, kyseliny linoleové a beta-karotenu neï jejich protûj- ky Ïivené jadrn m krmivem. Tyto sloïky jsou velmi dûleïité ve v Ïivû ãlovûka pro správnou funkci nervového a kardiovaskulárního systému. Produkují maso pfiirozenû libové s nízk m obsahem tuku, je velmi chutné a má pûknou svûtle ãervenou barvu. Tento dlouhoroh skot je od pfiírody vytrval, otuïil a nenároãn. Tyto a dal í jeho vlastnosti etfií chovatelûm ãas i náklady, které je potfieba vynaloïit na jejich chov. Genetické vlastnosti Pfied rokem 1930 bylo vytvofieno 7 hlavních v vojov ch linií: Butler, Wichita Refuge, Peeler, Wright, Philips, Yates a Marks. Dne ní longhorni jsou potomci jedné z tûchto linií nebo jejich vzájemn ch kombinací. Zakladatelé linií, podle kter ch jsou také pojmenovány, vyhledávali zvífiata pro svûj chov podle rûzn ch subjektivních kritérií. Butler ve v chodním Texasu lechtil pfiedev ím na délku a tvar rohû, u jedincû z linie Wichita Refuge byl kladen dûraz na zachování star ch tradiãních charakteristik, takïe plemeno není známé ani barevností, ani pfiíli dlouh mi rohy. B ci váïili od 495 kg do 630 kg Kráva s teletem (zdroj: internet) 17
Trénink na odchyt lasem (zdroj: internet) pfii v ce okolo 1,4 metru, s délkou rohû pouh metr. Dbalo se pfiedev ím, aby nedo lo ke kfiíïení s evropsk mi plemeny. Linie Wright je jednou z nejstar ích linií pfiísnû ãistokrevného longhorna. Krávy musely mít dobfie patrn pohlavní v raz, pravideln krk a pfiím hfibet. Vybírali se ne pfiíli vysocí jedinci s dlouh m tûlem a u lechtil m v razem. UpfiednostÀováno bylo edavé a ãervené zbarvení s linií podél pátefie. Oproti tomu pan Peeler pro svou linii vybíral zase ta nejdivoãej í zvífiata, protoïe své stádo choval v polopou tních podmínkách pln ch predátorû. Zvífiata této linie byla velkého tûlesného rámce, s dobfie utváfien mi vemeny a vysoce plodn mi kravami, které dávaly vût í a silnûj í telata. Peeler se pfiátelil s Yatesem, od kterého bral plemenn materiál, pomocí kterého vná el do své populace vût í osvalení typické pro jeho v bûrovou linii. Yates linie vychází ze zvífiat dovezen ch z Mexika a povaïuje se za jednu z nejãistokrevnûj ích s nejmen ím podílem krve britsk ch plemen. Byl Typickým znakem longhornů jsou jejich dlouhé rohy (zdroj: internet) to skot spí e vût ího tûlesného rámce, bezvadné stavby tûla, s dobrou mléãností krav a v born m matefisk m instinktem. Av ak po smrti zakladatele se stádo rozpt lilo a dnes uï pravdûpodobnû nenalezneme Ïádného ãistokrevného jedince této linie. Philips linie byla zaloïena blízko západní Kolumbie panem J. G. Philipsem a jeho synem, ktefií spoleãnû s Peelerem vyhledávali po chránûn ch parcích pûvodní longhorny. Philips upfiednostàoval skot s dlouh m tûlem a úzkou dlouhou hlavou. Mezi charakteristiky linie patfiilo standartní zbarvení, dobré osvalení a dlouhé rohy. Linie Marks od západního Houstonu jiï témûfi zanikla, byla charakteristická pestrou kálou zbarvení a zakroucen mi rohy. DÛraz byl kladen na vysokou plodnost. Longhorni této linie byli klidní a uãenliví, vhodní jak k jízdû, tak k tahu. Stádo témûfi vymfielo po napadení brucelózou, takïe pfiíklady z této linie jsou dnes velmi ojedinûlé. Plemeno texas longhorn se vyznaãuje tak vysokou variabilitou genû, Ïe je naz váno genetick m zlat m dolem. Tato variabilita zaji - Èuje ochranu pfied genetickou degradací, která pramení z genové uniformity na ich moderních plemen. Populace longhorna jako zásobárna unikátních a variabilních genû je tím cennûj í, ãím více tlaku vyvíjí rychle se mûnící ekonomika, která vytváfií nové potfieby a poïadavky na Ïivoãi nou v robu, pfiedev ím hovûzí dobytek. Genetick potenciál longhornû zahrnuje pfiedev ím geny pro vysokou plodnost, snadné telení, rezistenci vûãi chorobám a parazitûm a dlouhovûkost. Ameriãtí farmáfii longhorny pouïívají ke kfiíïení s jedinci evropsk ch plemen, aby si zajistili vysoce Ïivota schopné potomky s vy ími váhov mi pfiírûstky. VyuÏití Pro své dlouhé rohy a impozantní zjev jsou vyuïíváni v tradiãních divácky velmi oblíben ch americk ch soutûïích v chytání do lasa. Jejich klidná povaha je umoï- Àuje vyuïít pro jízdu nebo tah. Nezastupitelnou roli hrají v udrïování krajinného rázu. Praktické vyuïití spoãívá v ochranû telat pfied predátory, kfiíïení s ostatními plemeny nebo vyuïití krav pfii embryotransferu pro jejich vynikající matefiské schopnosti a snadn m porodûm. Samozfiejm pfiínos poskytuje také prodej inseminaãních dávek chovn ch b kû. Pastevním zpûsobem odchovu získává jejich maso jedineãné vlastnosti a sloïení, ãímï jsou cenûni v gastronomii a zdravé v Ïivû. Je to plemeno mnohostranného vyuïití, které pfii nízk ch vstupech vytváfií ve specifick ch podmínkách extenzivního hospodafiení vysoké v stupy. Shrnutí Jak jiï bylo zmínûno, plemeno je odolné a nenároãné vhodné zejména pro hobby farmáfie a ekologické hospodafiení. Jeho potenciál se nejlépe projeví v jejich pfiirozeném prostfiedí Stfiední a Severní Ameriky, v podmínkách intenzivní v roby jeho chov nemá pfiíli velké opodstatnûní. Díky unikátnosti ve svém druhu, nezastupitelné roli v historii amerického obchodu s hovûzím dobytkem je plemeno texas longhorn oznaãováno jako staré plemeno s novou budoucností. Dále díky orientaci zájmu spotfiebitelû na potraviny ekologického pûvodu, snaze farmáfiû minimalizovat své náklady, zájmu státu o udrïování krajiny a v neposlední fiadû také módû a nostalgii se dostává longhornûm v Americe dostateãné pozornosti i v dne ní dobû. Zajímavost Lidé, jejichï primárním zájmem není chov masného skotu, si pod pojmem texas tí longhorni pfiedstaví spí e sportovní oblast. Atletické t my Texaské státní univerzity se hrdû hlásí k tomuto druhu skotu, jako k dûleïité souãásti historického v voje státu Texas. Longhorn se stal jeho oficiálním zvífietem. Îenské atletické t my jsou nûkdy naz vány Longhornské dámy, ale obecnû se muïsk m i Ïensk m t mûm fiíká longhorni. Na sv ch dresech mají typickou siluetu kravské hlavy s dlouh mi rohy. 18
Texas longhorn fotogalerie Zdroj: internet 19
Jak se Ïije ãesk m chovatelûm masného skotu Zdravím v echny chovatele a ostatní ãleny Svazu, v tomto ãísle Vám pfiedstavíme dva chovy z Vysoãiny, blízké nejen svou polohou, ale téï pfiíbuzensk mi vztahy tûch, ktefií se o nû starají. Na poãátku byli ãtyfii sourozenci. Aãkoli k zemûdûlství v ichni odmaliãka tíhnuli, pûsobení v nûm mûli rodiãe naplánované jen pro jednoho z nich nejstar ího syna, Vlastimila. Ostatní mûli pfiichystané jiné Ïivotní cesty. Geny se ale nedají pfiíli usmûràovat, a tak i kdyï absolvovali rûzné studijní obory, nakonec v ichni Ïijí v jedné oblasti, nedaleko od sebe a zab vají se chovem masného skotu. My se v následujících ãláncích blíïe seznámíme se zmiàovan m Vlastimilem, kter se se svou jiï také poãetnou rodinou stará o stádo charolais a s jeho bratrem Ale em, jenï vede nejen chov masného skotu na Statku Habfií a.s. Sestry necháme na jindy Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ehofiová ManÏelé Hatlákovi, Mezibofií: lechtûní a plemenitba je ná denní chleba Zajet vyzpovídat manïele Hatlákovi jsem se chystala od doby, kdy jsem zaãala psát tuto rubriku. Skromní ikovní lidé s tahem na bránu, ãetné úspûchy v oblasti lechtûní jak co do poãtu vyprodukovan ch plemenn ch zvífiat, tak co do mnoïství ocenûní získan ch na v stavách, a pût potomkû. To v e je ãinilo pro reportáï velice atraktivními. Proã jsem tedy s ãlánkem otálela? O Hatlákov ch se jiï v jist ch periodikách psalo a jsou téï ãasto zmiàováni v souvislosti s vystavovatelsk mi úspûchy. Nebylo kam spûchat. Stále ale existují lidé, ktefií je neznají. Proto jsem usoudila, Ïe je ãas na to pfiedstavit je v na em ãasopise. Zaãátky aneb co, jak a proã Vlastimil a Jitka Hatlákovi hospodafií na Vysoãinû v obci Mezibofií, nedaleko StráÏku, na statku, kde pûsobili Vlastimilovi rodiãe. Tûm byl v rámci kolektivizace zemûdûlství odejmut a zaãlenûn pod správu Státních statkû KfiiÏanov. Po revoluci zaïádala rodina Hatlákov ch o navrácení majetku. V rámci vyrovnání dostali zpût krávy, jalovice, b ky (po ãtyfiech kusech od kaïdého), 20 hektarû pozemkû a pár strojû. Zaãalo se s produkcí mléka a brambor. Poãátkem 90. let, kdy se toto odehrávalo, se zaãínalo mluvit o masn ch plemenech skotu. Mladí manïelé nav tívili tématické semináfie v nedalekém Îìáru nad Sázavou, kde se seznámili s ing. Janem tráfeldou. Produkce mléka nemûla v malém rozsahu budoucnost, penûz na investice se nedostávalo, hospodafiit Hatlákovi urãitû chtûli, a tak netrvalo dlouho a v roce 1993 jim ing. tráfelda zprostfiedkoval dovoz sedmi jalovic z Francie, které se staly zakladatelkami souãasného chovu. Od té doby jiï k Ïádn m dovozûm, kromû plemenného b ka Bonaparta, importovaného v roce 2006, nedo lo. Proã si Hatlákovi vybrali plemeno charolais? Vlastimil vypráví: Ing. tráfelda toto plemeno naz val formulí jedna mezi masn mi plemeny. A pro mû jiï nebylo neznámé, neboè jsem jím pfiipou tûl âervené straky, které jsem mûl. Povahovû jsou zvífiata, podle chovatele, vyhovující krotká. Lze je v ak charakterovû po kodit ne etrn m pfiístupem pfii veterinárních zákrocích. V roce 1993 ukonãil Vlastimil S zemûdûlskou v Bystfiici nad Pern- tejnem a nastoupil na Mendelovu zemûdûlskou univerzitu v Brnû. O charolaiské stádo se staral od zaãátku sám. V roce 1996 se k nûmu pfiipojila manïelka Jitka. Po dokonãení studií v roce 1998 zaãal podnikat. Masné stádo na e hlavní zamûfiení Odchov krav BTPM a pûstování brambor pfiedstavuje pro man- Ïele Hatlákovi hlavní pracovní náplà. Obhospodafiují 93 ha pûdy 20 Plemenné stádo Hatlákových (foto: Jana Řehořová)