1. ÚVOD 2. GRAFICKÝ ZÁPIS ZVUKOVÉ PODOBY JAZYKA 2.1 Písmo 2.2 Pravopis 2.3 Fonetická transkripce



Podobné dokumenty
Zvuková stránka jazyka

Okruhy pojmů ke zkoušce, podzim 2016

FONETIKA A FONOLOGIE I.

- analogická úprava podnět dal Josef Dobrovský, 1819, zavedl psaní i/y v koncovkách podle analogie (po c pouze i, po s, z i/y podle analogie)

Algoritmy a struktury neuropočítačů ASN P8b

Šablona: I/2Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti

Systém českých hlásek

Mluvní orgány se skládají z ústrojí respiračního (dýchací), fonačního (hlasové) a artikulačního

2.Fonetika jako věda (fonetika jako nauka, dělení fonetiky, fonetická transkripce slov praxe, diferenciace hlásek v promluvě)

Segmentální struktura čínské slabiky Segmental Structure of Mandarin Syllable

FONETIKA A FONOLOGIE II.

Fonetika italštiny. Jan Radimský. Recenzovali: prof. PhDr. Sylva Hamplová, CSc. doc. Mgr. Pavel Štichauer, Ph.D.

OBECNÉ VĚCI A PROBLÉMY VZTAH MLUVENÉ A PSANÉ ŘEČI:

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Jan Černocký ÚPGM FIT VUT Brno, FIT VUT Brno

(4) Samohlásky a souhlásky

Techniky práce s hlasem

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

Co je nutno u hlásek určit - minimální výběr faktů

Slovenština - zvuková stavba - rozdíly proti češtině

Předmět: Český jazyk a literatura

NĚKTERÉ OBVYKLÉ PROBLÉMY PŘI OSVOJOVÁNÍ ČESKÉHO HLÁSKOVÉHO SYSTÉMU CIZINCI (Ne)problematický vztah hláska foném grafém

TULLIO DE MAURO: BIBLIOGRAFICKÉ A KRITICKÉ POZNÁMKY O FERDINANDOVI DE SAUSSUROVI

Aktivizace poznatků z 1. ročníku. Psací písmo opis, přepis. Věta, slovo, slabika. Pravopis věty. Jazyková výchova Věta. Věta, pořádek slov ve větě

Konsonanty. 1. úvod. 2. frikativy. - zúžením v místě artikulace vzniká sloupec vzduchu, směrodatná je délka předního tubusu

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Filozofická fakulta. Mluvní vzory v televizním zpravodajství Speech patterns in TV news

4. Komunikace, komunikační schéma, percepce a produkce řeči (Kopecký Kamil, Mgr. Ph.D.)

OBSAH. Předmluva (Libuše Dušková) DÍL I. Rozbor fonologický

ČESKÝ JAZYK 5. TŘÍDA

Předmět: Český jazyk. hlasité čtení, praktické čtení. hlasité i tiché čtení s porozuměním

Úvod do praxe stínového řečníka. Proces vytváření řeči

Ruský vokalický systém v porovnání s češtinou

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

transkribovaný text Foném je nejmenší strukturální jednotka zvukové podoby jazyka, která rozlišuje význam.

Univerzita Karlova Pedagogická fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

VLIV NĚMECKÉHO-MATEŘSKÉHO JAZYKA NA VÝSLOVNOST ČEŠTINY

METODIKA REEDUKACE DYSLALIE

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

DYSLÁLIE U DOSPĚLÝCH OSOB

METODIKA REEDUKACE DYSLALIE

ZÁŘÍ. Náprava - používání pomůcek: Přípravné období pro výuku čtení a psaní, odstraňování symptomů provázejících dyslexii

český jazyk a literatura

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Český jazyk ve 2. ročníku

Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Fonetický ústav. Diplomová práce. Eliška Tomanová

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Katedra anglistiky Diplomová práce

Modulace mluveného projevu

Zvuková stránka češtiny

Obsah. Úvodní poznámka 11 Německý jazyk, spisovná řeč a nářečí 13 Pomůcky ke studiu němčiny 15

Termíny z ČJ (pozor, obsahuje chyby)

Interpunkční znaménka

Software pro pořizování a popis zvukových nahrávek

Český jazyk a literatura

Název materiálu. Význam slov. Slova souřadná, nadřazená, podřazená, procvičování.

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Odezírání. specifická forma vizuální percepce řeči

Věty podle postoje mluvčího ke skutečnosti

český jazyk a literatura

český jazyk a literatura

3. SYLABIFIKACE ÚVOD DO SLABIČNÉ TYPOLOGIE

OBRAZOVÝ A TEXTOVÝ MATERIÁL V TERAPII DYSLÁLIE

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor (předmět): Český jazyk: literární výchova - ročník: KVARTA

Fonetika - úvod. Jazyk = přirozený kód, systém dorozumívacích prostředků x ostatní kódy jsou odvozené (např. písmo)

Projekt, prezentace, rétorika

Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta. Ústav bohemistických studií. Diplomová práce. Bc. Kateryna Pugachova

Kapitola 5. Artikulační (organogenetická, fyziologická) fonetika

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova

Obsah Předmluva autora k českému vydání... 9 Předmluva překladatelů...11 Kapitola 1: Na úvod... 13

Německý jazyk - Kvinta

Anglický jazyk. Anglický jazyk. žák: TÉMATA. Fonetika: abeceda, výslovnost odlišných hlásek, zvuková podoba slova a její zvláštnosti

Specifické poruchy učení DYSORTOGRAFIE DYSGRAFIE. PhDr. Jarmila BUREŠOVÁ

Předmět:: Český jazyk a literatura

Předmluva autora k českému vydání 9 Předmluva překladatelů 11 Kapitola 1: Na úvod 13

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

SBORNÍK PRACÍ FILOSOFICKÉ FAKULTY BRNĚNSKÉ UNIVERSITY 1966, A 14

Univerzita Karlova v Praze. Pedagogická fakulta

Vyučovací předmět ruský jazyk vychází ze vzdělávacího oboru Další cizí jazyk, který je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace.

Podklady k okruhu č. 6

Vyučovací předmět Ruský jazyk druhý cizí jazyk je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, vzdělávací obor Další cizí jazyk dle RVP.

FONETICKÁ TRANSKRIPCE A JEJÍ VYUŽITÍ V LOGOPEDICKÉ PRAXI

Specifikace požadavků pro školní část přijímací zkoušky (anglický jazyk) Šestiletý obor vzdělávání

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Hláska R. souhláska znělá, úžinová, alveodentální, kmitavá (vibranta)

IKS-LOGOPEDIE (PRO STUDENTY ATV A APA FTK UP)

Tematický plán pro školní rok 2015/2016 Předmět: Český jazyk Vyučující: Mgr. Jarmila Kuchařová Týdenní dotace hodin: 9 hodin Ročník: druhý

Školní vzdělávací program

Temporální a spektrální struktura českých explozív

Členicí interpunkční znaménka

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálněpedagogických studií. Marie Škvarová III. ročník kombinované studium

Rysy cizineckého přízvuku ve španělštině českých mluvčích 1

UNIVERZITA MATEJA BELA V BANSKEJ BYSTRICI P

Německý jazyk - SextaB a 2A - úroveň A2 - Učebnice Direkt 1 ( lekce) Učivo RVP Učivo ŠVP Zařazení PT Integrace

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta. RIGORÓZNÍ PRÁCE (uznaná disertační práce)

LS 2013 Teorie skrytých Markovových modelů. Tino Haderlein, Elmar Nöth

Karlova Univerzita v Praze Pedagogická fakulta KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY. Bakalářská práce. Zuzana Brodcová

Sluch Je nejdůležitějším smyslem při rozvoji a tvorbě řeči, pokud je narušen, řeč se nerozvíjí přirozeným způsobem Sluchové postižení negativně ovlivň

Věty podle postoje mluvčího

VÝUKOVÝ PROGRAM KOMUNIKACE A RÉTORIKA

Transkript:

1. ÚVOD 2. GRAFICKÝ ZÁPIS ZVUKOVÉ PODOBY JAZYKA 2.1 Písmo 2.2 Pravopis 2.3 Fonetická transkripce 3. TVOŘENÍ, PŘENOS A PERCEPCE ŘEČI 3.1. Tvoření řeči 3.1.1 Ústrojí dýchací 3.1.2 Ustrojí hlasové 3.1.3 Ústrojí artikulační 3.1.3.1 Dutina ústní 3.1.3.2 Dutina hrdelní 3.1.3.3 Dutina nosní 3.2 Zvuk a jeho přenos 3.3 Mluvení z akustického hlediska 3.4 Vnímání zvuku 4. HLÁSKY A JEJICH KLASIFIKACE 4.1 Fonetická charakteristika samohlásek 4.1.1 Klasifikace samohlásek 4.1.1.1 Podle horizontálního posunu jazyka 4.1.1.2 Podle vertikálního posunu jazyka 4.1.1.3 Podle otevřenosti 4.1.1.4 Podle labializovanosti 4.1.1.5 Podle trvání (kvantity) 4.1.1.6 Podle přízvučnosti 4.1.1.7 Podle nosovosti 4.1.2. Polosouhlásky, polosamohlásky - glidy 4.2 Fonetická charakteristika souhlásek 4.2.1 Klasifikace souhlásek

4.2.1.1 Podle způsobu artikulace 4.2.1.1.1 Souhlásky závěrové 4.2.1.1.2 Souhlásky úžinové 4.2.1.1.2.1 Aproximanty 4.2.1.1.2.2 Souhlásky bokové 4.2.1.1.2.3 Sykavky 4.2.1.1.3 Souhlásky polozávěrové 4.2.1.1.4 Souhlásky kmitavé, vibranty 4.2.1.1.5 Obměny základních způsobů artikulace 4.2.1.1.5.1 Aspirace 4.2.1.1.5.2 Labializace 4.2.1.1.5.3 Palatalizace 4.2.1.1.5.4 Velarizace 4.2.1.1.5.5 Geminace 4.2.1.2 Podle místa artikulace 4.2.1.2.1 Souhlásky retoretné, obouretné 4.2.1.2.2 Retozubné 4.2.1.2.3 Mezizubné 4.2.1.2.4 Zubné 4.2.1.2.5 Dásňové 4.2.1.2.6 Předopatrové, tvrdopatrové 4.2.1.2.7 Zadopatrové, měkkopatrové 4.2.1.2.8 Cípkové 4.2.1.2.9 Hrdelné, guturály, pharyngály 4.2.1.2.10 Hrtanové, laryngály 4.2.1.2.11 Podrobnější specifikace 4.2.1.3 Podle funkce hlasivek/znělosti 4.2.1.4 Podle funkce měkkého patra/nosovosti 4.2.1.5 Další možná kritéria 4.3 Hláskové změny 4.3.1 Kontaktní změny 4.3.2 Distantní změny 5. ORTOEPIE SOUČASNÉ ŠPANĚLŠTINY 5.1 Výslovnost samohlásek 5.1.1 Otevřenost/zavřenost 5.1.2 Nazalizace 5.1.3 Labializovanost 5.1.4 Přízvučnost/nepřízvučnost samohlásek, povolená artikulace 5.1.5 Kvantita (délka) 5.2 Výslovnostní charakteristika jednotlivých samohlásek 5.2.1 Samohlásky slabičné 5.2.2 Samohlásky neslabičné

5.3 Výslovnost skupin samohlásek 5.3.1 Stejnoslabičné spojení samohlásek 5.3.1.1 Dvojhlásky 5.3.1.2 Trojhlásky 5.3.2 Různoslabičné spojení samohlásek 5.3.3 Změny ve výslovnosti samohláskových skupin 5.3.3.1 Syneréze 5.3.3.2 Synalefa 5.3.3.3 Dieréze 5.4 Výslovnost souhlásek 5.4.1 Konsonanty bilabiální 5.4.2 Konsonant labiodentální 5.4.3 Konsonant interdentální 5.4.4 Konsonanty dentální 5.4.5 Konsonanty alveolárni 5.4.6 Konsonanty palatální 5.4.7 Konsonanty velární 5.5 Výslovnost skupin souhlásek 5.6 Výslovnost vokálů a konsonantů na hranici slov (vázání) 5.6.1 Typy vzájemného ovlivňování hlásek na hranici slov 5.6.1.1 Samohláska + samohláska 5.6.1.2 Souhláska + souhláska 6. VÝSLOVNOSTNÍ ZVLÁŠTNOSTI AMERICKÉ ŠPANĚLŠTINY 6.1 Vokalický systém 6.1.1 TVpy změn 6.2 Konsonantický systém 6.2.1 Seseo, výslovnost s- 6.2.2 Yeísmo 6.2.3 Žeísmo 6.2.4 Ostatní souhlásky 6.3 Suprasegmentální prostředky 7. FONETICKÉ JEDNOTKY ŘEČI A JEJICH DĚLENÍ 7.1 Slabika 7.1.1 Slabika ve španělštině 7.2 Přízvukový takt 7.3 Promluvový úsek 7.4 Výpověď 8. SUPRASEGMENTÁLNÍ (PROZODICKÉ) PROSTŘEDKY 8.1 Přízvuk 8.1.1 Přízvuk ve španělštině

8.1.1.1 Povaha španělského prízvuku 8.1.1.2 Počet prízvuku 8.1.1.3 Poloha prízvuku 8.1.1.4 Větný prízvuk 8.2 Změna výšky hlasu - melodie řeči 8.2.1 Typy melodémů 8.2.2 Typy výpovědí podle postoje mluvčího 8.2.2.1 Výpověď oznamovací 8.2.2.2 Výpověď tázací 8.2.2.2.1 Otázka zjišťovací 8.2.2.2.1.1 Otázka ujišťovací 8.2.2.2.1.2 Otázka utvrzovací 8.2.2.2.1.3 Otázka vytýkací 8.2.2.2.2 Otázka doplňovací 8.2.2.2.3 Otázka ověřovací 8.2.2.2.4 Otázka vylučovací 8.2.2.3 Výpověď rozkazovací 8.2.2.3.1 Rozkaz 8.2.2.3.2 Doporučení 8.2.2.3.3 Vybídnutí 8.2.2.3.4 Naléhavá prosba 8.2.2.3.5 Prosba 8.2.2.3.6 Žádost 8.2.2.4 Výpověď zvolací 8.2.2.4.1 Zvolání podivová 8.2.2.4.2 Zvolání hodnotící 8.2.2.4.3 Zvolání patetická 8.2.2.4.4 Zvolání nepatetická 8.2.2.4.5 Zvolání odhodlaná 8.3 Změna rychlosti promluvy 8.4 Změna barvy hlasu 9. FONOLOGIE 9.1 Fonetika a fonologie 9.2 Foném a varianta, komutační testy 9.3 Distinktivní rys 9.4 Fonologické protiklady 9.4.1 Podle vztahu mezi členy protikladu 9.4.1.1 Protiklad privativ ní 9.4.1.2 Protiklad graduální 9.4.1.3 Protiklad ekvipolentní 9.4.2 Podle počtu členů v protikladu 9.4.2.1 Protiklad dvoučlenný

9.4.2.2 Protiklad vícečlenný 9.4.3 Podle proporciálnosti 9.4.3.1 Protiklad izolovaný 9.4.3.2 Protiklad proporcionální 9.5 Neutralizace protikladu, centrum a periferie systému 9.6 Teorie distinktivních rysů 9.7 Fonologický systém španělských samohlásek 9.7.1 Rysy fonologický relevantní 9.7.2 Rysy fonologický nerelevantní 9.7.3 Regionální a sociální odchylky 9.7.4 Španělské diftongy z fonologického hlediska 9.8 Fonologický systém španělských souhlásek 9.8.1 Likvidy 9.8.2 Šumové souhlásky ústní 9.8.3 Souhlásky nosové 9.9 Neutralizace protikladů 9.10 Kombinovatelnost fonémů (fonotaktika) 9.10.1 Jeden konsonant 9.10.2 Kombinace konsonantů 9.11 Suprasegmentální prostředky a fonologie 9.12 Fonologie diachrónni 9.12.1 Vývoj vokalického systému 9.12.2 Vokalický systém v některých variantách andaluského dialektu 10. PRAVOPIS 10.1 Psaní jednotlivých grafémů 10.2 Přízvuk 10.2.1 Obecná pravidla psaní prízvuku 10.2.2 Pravidla psaní prízvuku ve slovech obsahujících diftong nebo hiát 10.2.3 Psaní prízvuku v jednoslabičných slovech 10.2.4 Tilde diacrítica 10.2.5 Psaní prízvuku ve složených slovech 10.3 Interpunkce 10.3.1 Tečka 10.3.2 Čárka 10.3.3 Středník 10.3.4 Dvojtečka 10.3.5 Tři tečky 10.3.6 Otazník, vykřičník 10.3.7 Pomlčka 10.3.8 Spojovník 10.3.9 Závorky kulaté, závorky hranaté 10.3.10 Uvozovky

10.3.11 Dieréze 10.4 Dělení slov 10.5 Velká písmena