BAKALÁŘSKÉ STUDIUM Studijní program Specializace v pedagogice Studijní obor Sociální pedagogika Forma studia Prezenční a kombinovaná Akademický rok 2015/2016 Tematické okruhy a doporučená literatura ke státním závěrečným zkouškám: Sociální pedagogika Aplikované právo Aplikovaná psychologie Každý student u SZZ předloží výzkumný materiál k bakalářské práci (dotazníky, záznamy rozhovorů apod.) a k jednotlivým tematickým okruhům seznam prostudované literatury.
Okruhy k SZZ ze sociální pedagogiky 1. Charakteristika sociální pedagogiky jako pedagogické disciplíny. Vztah sociální pedagogiky k jiným vědám. Význam sociální pedagogiky pro praxi. Aktuální výzvy, současné vývojové tendence a dilemata v sociální pedagogice. 2. Pojetí a vývoj sociální pedagogiky. Historicky vzniklé směry sociální pedagogiky. Vývoj názorů na sociální funkci výchovy. Přístupy v sociální pedagogice. Obsah, oblasti, funkce a úkoly sociální pedagogiky v současnosti. Současné vývojové tendence sociální pedagogiky. 3. Vznik sociální pedagogiky jako teoretické disciplíny. Významní představitelé sociální pedagogiky v historii (G. A. Lindner, P. Natorp, J. H. Pestalozzi, R. Wroczyński aj.) a v současnosti. 4. Předmět, úkoly a funkce sociální pedagogiky. Sociální pedagogika jako věda o sociálních aspektech výchovy. Společnost a výchova. Společnost a osobnost. Socializace a resocializace, edukace a reedukace. 5. Profese sociálního pedagoga: funkce, kompetence, dovednosti a uplatnění v praxi a jeho další vzdělávání. Asociace vzdělavatelů v sociální pedagogice. 6. Výchova jako základní pedagogická kategorie. Cíle a obsah výchovy v kontextu sociální pedagogiky. Výchovné styly a zásady. Pojetí výchovného procesu a jeho zákonitosti. Sociologické a psychologické aspekty výchovy. Kognitivní a afektivní dimenze výchovného procesu. Subjekt a objekt výchovy a jejich vzájemný vztah. 7. Sociální pedagogika jako životní pomoc. Životní situace a výchovné situace v kontextu sociálně pedagogického působení. Krizové životní situace a sociálně pedagogická intervence. 8. Prostředí a výchova. Charakteristika a typologie prostředí. Vývoj názorů na význam prostředí pro vývoj člověka. Charakteristika lokálního a regionálního prostředí a jeho vliv na výchovu. Možnosti a způsoby sociálně pedagogického působení v lokalitách a regionech. 9. Rodina jako přirozené prostředí výchovy, její funkce. Postavení rodiny ve společnosti. Pásma funkčnosti rodiny a jejich vliv na dítě. Charakteristické znaky současné rodiny. Analýza rodinného prostředí. 10. Vznik rizikového chování. Typologie rizikového chování, nejčastější projevy. Pedagogická intervence a možnosti řešení rizikového chování s ohledem na specifika prostředí. Prevence vzniku rizikového chování. 11. Vrstevnické prostředí jako edukační činitel utváření osobnosti. Druhy vrstevnických skupin. Možnosti sociálně pedagogické intervence v rámci vrstevnických skupin. 12. Kultura v pedagogickém pojetí. Charakteristika a typologie kultury, antropologické a axiologické pojetí kultury. Kulturní prostředí a výchova. Význam kultury pro rozvoj osobnosti člověka. 13. Socializační a výchovné mechanismy školního prostředí. Škola jako instituce a společenství. Funkce školy. Úloha a uplatnění sociální pedagogiky ve škole. Specifika pomáhání v podmínkách školy. Výchovné a preventivní působení ve škole. 2
14. Multikulturní výchova. Koncepce multikulturní výchovy. Cíle, metody, formy a prostředky multikulturní výchovy. Sociálně pedagogická práce s menšinami. 15. Globální a environmentální výchova. Úkoly a cíle globální a environmentální výchovy, zakotvení v pedagogických dokumentech. Cíle, metody, formy a prostředky globální a environmentální výchovy. Aplikace metod v práci sociálního pedagoga. 16. Pedagogika volného času. Volný čas a jeho funkce. Výchova ve volném čase dětí, mládeže a dospělých. Metody sociálně výchovné práce ve volném čase. Instituce zájmového vzdělávání. Aktuální otázky výchovy ve volném čase. 17. Postavení dítěte ve společnosti a jeho ochrana. Práva dítěte podle Úmluvy o právech dítěte, historie, principy. Syndrom CAN (týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte), vymezení, příčiny vzniku, prevence a sociálně pedagogické přístupy v jeho řešení. 18. Metody sociálně výchovné činnosti. Rozhovor, pedagogizace prostředí, práce se skupinou, metoda situační, inscenační, režimová, animace, mediace. Pedagogická diagnostika. Charakteristika sociálně výchovné činnosti v terénu. 19. Kvantitativní pedagogický výzkum. Fáze a techniky výzkumu, metody sběru a analýzy dat. Specifika a možnosti využití výzkumu v sociální pedagogice. 20. Kvalitativní pedagogický výzkum. Fáze a techniky výzkumu, metody sběru a analýzy dat. Specifika a možnosti využití výzkumu v sociální pedagogice. 3
Doporučená literatura 1. BAKOŠOVÁ, Z. Sociálna pedagogika ako životná pomoc. Bratislava: LORCA, 2006. 2. BAKOŠOVÁ, Z. Teórie sociálnej pedagogiky: edukačné, sociálne a komunikačné aspekty. Bratislava: 2011. 3. BAUMAN, Z. Globalizace: Důsledky pro člověka. Praha: Mladá fronta, 1999. 4. CACH, J, DVOŘÁK, K. G. A. LINDNER a jeho odkaz dnešku. Praha: SPN, 1978. 5. DUNOVSKÝ, J., DYTRYCH, Z., MATĚJČEK, Z. a kol. Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Praha: Grada Avicenum 1995. 6. GEIST, B. Sociologický slovník. Praha: Victoria Publishing, 1992. 7. HLADÍK, J. Multikulturní výchova: socializace a integrace menšin. Zlín: UTB, 2006. 8. HOFBAUER, B. Děti, mládež a volný čas. Praha: Portál, 2004. 9. HRADEČNÁ, Vybrané problémy sociální pedagogiky. Praha: Karolinum, 1998. 10. JEDLIČKA, R., KOŤA, J. Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Praha: KAROLINUM -nakl. UK, 1998. 11. JEDLIČKA, R., KLÍMA, P. a kol. Děti a mládež v obtížných životních situacích. (Nové pohledy na problematiku životních krizí, deviací a úlohu pomáhajících profesí.) Praha: Themis, 2004. 12. KOLÁŘ, M. Bolest šikanování. Praha: Portál, 2001. 13. KLAPILOVÁ, S. Kapitoly ze sociální pedagogiky. Olomouc: Vydavatelství UP, 1996. 14. KLÍMA, P. K epistomologickým a metodologickým zdrojům sociální pedagogiky. Ethum, 1994, č. 5, s. 3-11. 15. KRAUS, B. a kol. ČLOVĚK PROSTŘEDÍ VÝCHOVA: k otázkám sociální pedagogiky. Brno: Paido, 2001. 16. KRAUS, B. Základy sociální pedagogiky. Praha: Portál, 2008. 17. LORENZ, K. 8 smrtelných hříchů. Praha: Panorama, 1990. 18. Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních, č.j. 21291/2010-28. MŠMT, 2010. 19. PÁVKOVÁ, J., HÁJEK, B., HOFBAUER, B. a kol. Pedagogika volného času. Praha: Portál, 2002. 20. PELIKÁN, J. Výchova jako teoretický problém. Ostrava: Amosium servis, 1995. 21. PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. Praha: Grada, 1994. 22. PROCHÁZKA, M. Sociální pedagogika. Praha: Grada, 2012. 23. PROKOP, J. Škola jako sociální útvar. Praha: Pedagogická fakulta UK, 1996. 24. PŘADKA, M. a kol. Kapitoly ze sociální pedagogiky. Brno: PdF MU, 2002. 25. SCHILLING, J. Sociálna práca. Hlavné smery vývoja sociálnej pedagogiky a sociálnej práce. Bratislava: Slovak Academic Press, 1999. 26. ŠPECIÁNOVÁ, Š. Ochrana týraného a zneužívaného dítěte. Praha: Linde, 2003. 27. Úmluva o právech dítěte. In Sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 104/1991 Sb. 28. VÁVROVÁ, S. Doprovázení v pomáhajících profesích. Praha: Portál, 2012. 29. WROCZYNSKI, R. Sociálna pedagogika. Bratislava: 1968. 30. ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Nástroje pro prevenci, nápravu a integraci. Praha: Portál, 2001. 31. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 32. Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. 4
Okruhy k SZZ z aplikovaného práva 1. Sociální služby. Druhy a formy sociálních služeb. Sociální poradenství, služby sociální péče, služby sociální prevence. Příspěvek na péči. Registrace poskytovatele. Smlouva o poskytování sociálních služeb. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Metody práce v sociálních službách. 2. Kvalita poskytovaných sociálních služeb a její hodnocení. Standardy kvality sociálních služeb (oblast procedurální, personální a provozní). Inspekce kvality sociálních služeb. Transformace a deinstitucionalizace sociálních služeb. Příloha č. 2 k vyhlášce MPSV č. 505/2006 Sb. Metody sociální práce- jejich vývoj a dělení. 3. Sociální pojištění jako první pilíř sociálního zabezpečení. Nemocenské pojištění (nemocenské, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství). Zákon č.187/2006 Sb., o nemocenském pojištění a zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Sociální politika zdravotně znevýhodněných, metody práce s osobami zdravotně znevýhodněnými. 4. Důchodová politika státu. Důchodové pojištění (starobní důchod, invalidní a pozůstalostní důchody). Zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění a zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Metody práce se seniory a služby pro seniory, zákon č. 108/2006. Sb., o sociálních službách. 5. Státní sociální podpora jako druhý pilíř sociálního zabezpečení. Opakované a jednorázové dávky státní sociální podpory. Přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, pohřebné, porodné. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Sociální politika bydlení. 6. Sociální pomoc jako třetí pilíř sociálního zabezpečení. Pomoc v hmotné nouzi. Životní minimum. Existenční minimum. Dopady valorizace životního minima. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Sociální politika, její definice, obory. Krize sociálního státu ve vztahu k sociální pomoci. 7. Chudoba a sociální exkluze. Vymezení pojmu chudoba, sociální exkluze. Koncepty chudoby. Měřitelnost chudoby a její indikátory. Nástroje na řešení chudoby. Evropská strategie řešení chudoby a sociální exkluze. Sociální práce s lidmi bez přístřeší. Zákon č. 110/2006Sb., o životním a existenčním minimu. Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Metody práce se sociálně vyloučenými. 8. Krizová pomoc a intervence (charakteristika, typy a význam). Specifika krizové pomoci. Metody užívané v krizové intervenci. Zařízení pro krizovou pomoc. Krizová intervence u specifických skupin (děti, mládež, senioři). Kompetence pracovníka krizové intervence. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 9. Politika zaměstnanosti a její perspektivy rozvoje v České republice s akcentem na zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Nezaměstnanost, její druhy, dávky v nezaměstnanosti. Aktivní nástroje politiky zaměstnanosti a politiky trhu práce. Zprostředkování zaměstnání. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí. Aktivní politika zaměstnanosti. Metody práce s nezaměstnanými. 5
10. Práce s uživateli drog (charakteristika, cíle, význam). Možnosti a způsoby preventivního působení. Rizika spojená s užíváním drog. Metody sociální práce s uživateli drog. Domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, kontaktní centra. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Metody práce s rizikovými klienty. 11. Legislativní ukotvení dobrovolnictví. Základní terminologie (dárcovství, dobrovolnictví, dobrovolník, vysílající a přijímající organizace). Historie dobrovolnictví u nás a ve světě. Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě. Postavení dobrovolníka v sociálních službách. Dobrovolnické organizace ve vztahu k sociální a humanitární činnosti. 12. Sociální práce s uprchlíky (charakteristika, cíle, význam). Typy azylových zařízení. Metody sociální práce s imigranty. Úloha a význam neziskového sektoru v práci s uprchlíky. Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR. Migrační a azylová sociální politika ČR a EU. 13. Sociálně-právní ochrana dětí (vymezení, principy). Systém sociálně-právní ochrany dětí v ČR. Okruhy sociálně-právní ochrany dětí (rodina: aktivity k podpoře, děti s výchovnými problémy: funkce kurátora pro děti a mládež, děti týrané, zneužívané, zanedbávané a domácí násilí). Národní strategie ochrany práv dětí. Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Metody práce s ohroženým dítětem. 14. Rodinná politika ČR (vymezení, cíle, zásady realizace, nástroje, současná situace českých rodin). Podpora rodičovství a rodinné soudržnosti (výchova k odpovědnému rodičovství, hodnota rodičovství). Rodina se specifickými potřebami. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Sociální služby pro rodiny, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Metody práce s rodinou. 15. Náhradní rodinná péče (vymezení, systém). Osvojení, pěstounská péče, opatrovnictví, poručnictví. Rodičovská odpovědnost. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Metody práce s dítětem a rodinou. 16. Činnost a význam probační a mediační služby. Zákon č. 257/2000 Sb., o probační a mediační službě. Zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci. Soudnictví ve věcech mládeže (opatření ukládaná mladistvým a jejich druhy). Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže. Metody práce s rizikovou mládeží. 17. Ústavní výchova, ochranná výchova, předběžné opatření. Zařízení ústavní výchovy. Preventivně výchovná péče. Zákon č.109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže. Metody práce v penitenciární a postpenitenciární práci. 18. Legislativní ukotvení vzdělávání v ČR. Základní dokumenty vzdělávací politiky ČR. Bílá kniha, dlouhodobý záměr vzdělávání, rámcové vzdělávací programy zaměření, obsah, základní terminologie. Sociální politika ve školství. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 6
19. Vzdělávací soustava v ČR. Státní správa a samospráva ve školství. Financování škol. Preprimární, primární, sekundární a terciární vzdělávání charakteristika, návaznost na systém ISCED. Další (celoživotní) vzdělávání. Povinná školní docházka. Problematika inkluzivního vzdělávání. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Metody sociálně výchovné činnosti. 20. Pedagogičtí pracovníci. Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. Přípravné a další vzdělávání pedagogů. Charakteristika profese pedagoga. Pracovní podmínky pedagogů v ČR. Postavení sociálního pedagoga v oblasti školství. 7
Doporučená literatura 1. ARCHEROVÁ, C. Dítě v náhradní rodině. Praha: Portál, 2001. 2. BARVÍKOVÁ, J., SVOBODOVÁ, K., ŠŤASTNÁ, A., Podmínky výkonu sociálně-právní ochrany dětí na úrovni obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2010. 3. BECHYŇOVÁ, V., KONVIČKOVÁ, M. Sanace rodiny. Praha: Portál, 2011. 4. DOLANSKÝ, H. Ekonomika zdravotních a sociálních služeb. Opava: Slezská univerzita, 2008. 5. DUNOVSKÝ, J. a kol. Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Praha: Grada Publishing, 1995. 6. EACEA. Organizace vzdělávací soustavy České republiky 2009/2010. [online]. Dostupné na WWW: < http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/ documents/ eurybase/eurybase_full_ reports /CZ_CS.pdf> 7. HARDY, M., Sociální patologie rodiny. Brno: Institut mezioborových studií, 2011. 8. KOVAŘÍK, J. Náhradní rodinná péče v praxi. Praha: Portál, 2004. 9. KROUTILOVÁ NOVÁKOVÁ, R. Sociální služby v kontextu sociální reformy. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, 2012. Dostupné na: http://www.utb.cz/file/39748 10. MATOUŠEK, O. Ústavní péče. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. 11. MATOUŠEK, O., KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 1998. 12. MATOUŠEK, O. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. Praha: Portál, 2007. 13. MATOUŠEK, O., PAZLAROVÁ, H. Hodnocení ohroženého dítěte a rodiny. Praha: Portál, 2010. 14. MATĚJČEK, Z. O rodině vlastní, nevlastní a náhradní. Praha: Portál, 1999. 15. MATĚJČEK, Z. Náhradní rodinná péče: průvodce pro odborníky, osvojitele a pěstouny. Praha: Portál, 1999. 16. MATĚJČEK, Z. Osvojení a pěstounská péče. Praha: Portál, 2002. 17. MICHALÍK, J. Poradenství pro uživatele sociálních služeb. Praha: Národní rada osob se zdravotním postižením, 2007. 18. MICHALÍK, J. Poradenství uživatelům sociálních služeb. Olomouc: Výzkumné centrum integrace zdravotně postižených, 2008. 19. MICHALÍK, J. Smluvní vztahy v sociálních službách. Olomouc: Výzkumné centrum integrace zdravotně postižených, 2008. 20. MOŽNÝ, I. Sociologie rodiny. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. 21. PRŮŠA, L. Ekonomie sociálních služeb. Praha: ASPI, 2007. 22. SEDLÁKOVÁ, J. Kvalita komunitního plánování sociálních služeb. Praha: Oeconomica, 2008. 23. SINGLY, F. Sociologie současné rodiny. Praha: Portál, 1999. 24. SOBOTKOVÁ, I. Psychologie rodiny. Praha: Portál, 2012. 25. SOBOTKOVÁ, I. Pěstounské rodiny: jejich fungování a odolnost. Praha: MPSV, 2003. 26. ŠPECIÁNOVÁ, Š. Sociálně-právní ochrana dětí. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí. 2007. 27. VÁVROVÁ, S. (ed.), HOZOVÁ, L., MARÁŠKOVÁ, I., NOVÁKOVÁ, R. Kontext transformace pobytových sociálních služeb. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, 2009. 28. VÁVROVÁ, S. Doprovázení v pomáhajících profesích. Praha: Portál, 2012. 29. Národní koncepce podpory rodiny s dětmi. Praha: MPSV, 2005. 30. Národní koncepce rodinné politiky. Praha: MPSV, 2005. 31. Národní program rozvoje vzdělávání v ČR: Bílá kniha. Praha: MŠMT, 2001. 32. Národní zpráva o rodině. Praha: MPSV, 2004. 33. Příloha k vyhlášce č. 505/2006 Sb.. Obsah standardů kvality sociálních služeb. 34. Vyhláška č. 388/2011 Sb., prováděcí vyhláška k zákonu o poskytování dávek osobám zdravotně postiženým. 8
35. Vyhláška č. 458/2005 Sb., kterou se upravují podrobnosti o organizaci výchovně vzdělávací péče ve střediscích výchovné péče. 36. Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. 37. Vyhláška č. 505/2006 Sb., prováděcí vyhláška k zákonu o sociálních službách. 38. Zákon č. 104/1991 Sb., Úmluva o právech dítěte. 39. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 40. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. 41. Zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. 42. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. 43. Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě. 44. Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod. 45. Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže) 46. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. 47. Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu. 48. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR. 49. Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám zdravotně postiženým. 50. Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 51. Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. 52. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. 53. Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících. 54. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. 55. Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. 56. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 57. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. 58. Zákon č.. 589/1992 Sb. o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. 59. Zákon č.109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních. U právních norem je vždy nutno dbát na jejich platné znění. 9
Okruhy k SZZ z aplikované psychologie 1. Obecné znaky a zákonitosti psychického vývoje, vymezení základních pojmů. Vývojová krize, moratorium, identita. Resilience a salutogeneze. Prenatální věk. 2. Novorozenecký a kojenecký věk se zaměřením na podstatné momenty kognitivního, sociálního, motorického vývoje a vývoje řeči. Erikson, Freud, Piaget, Bowlby, Spitz a jejich přínos pro porozumění vývojových proměn kojence. 3. Charakteristika batolecího a předškolního období z hlediska základních vývojových teorií (tj. Piaget, Freud, Erikson, Kohlberg). Přínos dalších autorů (Ainsworthová, Mahlerová, Vygotskij). Teorie mysli. 4. Mladší školní věk. Obecná charakteristika období a periodizace. Konkrétní logické operace. Latence. Snaživost proti méněcennosti. Morálka hodného dítěte. Tělesné proměny. Typické problémy tohoto věku. 5. Starší školní věk, pubescence a adolescence, charakteristika období. Formální logické operace versus morální vývoj. Erikson, psychosociální moratorium. Vztahy s rodiči a s vrstevníky. 6. Model zákonitých normativních krizí versus model načasování životních událostí v psychologii mladé, střední a starší dospělosti. Postformální logické operace versus morální vývoj. Intimita versus izolace, generativita versus stagnace. Proměny emocionality, sociálních rolí a mezigeneračních vztahů. 7. Rané a pravé stáří. Propojení tělesných a psychických změn. Emocionalita, sociální vztahy. Integrita versus zoufalství. Gerotranscendence. Umírání a smrt. 8. Neurotické poruchy. Symptomatologie, příčiny vzniku, léčba a resocializace, sociální význam těchto poruch. Psychotické poruchy. Srovnání pervazivních vývojových poruch a schizofrenie. 9. Poruchy osobnosti. Poruchy nálad, afektivní poruchy. Charakteristika sebevražedného jednání. Presuicidální syndrom. 10. Psychologie osob se sluchovým, zrakovým a tělesným postižením. Vývojová specifika uvedených dětí s uvedeným postižením. 11. Psychologie osob s mentálním postižením. Demence. Poruchy autistického spektra. Specifika života s postižením. 12. Proces socializace v psychologii (Bowlby, Mahlerová, Ainsworthová, Spitz aj.). Teorie sociálního učení A. Bandury, vymezení základních pojmů sociální posilování, imitace, identifikace, modelové učení, nápodoba, observační učení. 13. Sociální percepce. Chyby v sociální percepci. Sociální a interpersonální percepce. Hodnocení při interpersonální percepci. Výběrovost řazení vnímaných podnětů při sociální percepci. 14. Sociální komunikace. Vymezení pojmu, funkce, typy komunikace, podmínky efektivní komunikace a související pojmy. Specifika komunikace s lidmi s postižením. 15. Sociální interakce. Základní formy součinnosti a mezilidských vztahů. Sebeprosazování se ve společenském životě. Asertivita, manipulace, agrese. 10
16. Jedinec v sociální skupině, sociální role, status, pozice, normy. Vývoj sociální skupiny, struktura skupiny, dynamika skupiny. Klasifikace sociálních skupin. Vliv sociální skupiny na vývoj jedince. 17. Náročné životní situace, frustrace, konflikt, trauma, krize, deprivace. Stres a strategie jeho zvládání. Sociální opora. 18. Obecné principy a používané metody pedagogicko-psychologické diagnostiky. Školní zralost a hlavní oblasti její diagnostiky. Kompetence sociálního pedagoga v oblasti diagnostiky. 19. Sociologie a psychologie rodiny. Vývojový cyklus rodiny. Vztahy a procesy v rodině. Sociální dovednosti a možnosti jejich rozvíjení v prostředí rodiny. Rodiny s jedním rodičem, nevlastní rodiny. 20. Psychohygiena v pomáhajících profesích (životospráva, organizace práce, relaxační techniky, adaptace, sebevýchova). Syndrom vyhoření a jeho prevence (definice, příčiny vzniku, stadia a projevy syndromu vyhoření, možnosti terapie a prevence). Supervize (typy a význam). 11
Doporučená literatura 1. ATKINSONOVÁ, R., ATKINSON, R. Psychologie. Praha: Victoria Publishing, 1998. 2. BUSS, D. M. Evolutionary psychology: The new science of the mind. Boston: Allyn & Bacon, 2004. 3. ČÁP, J., MAREŠ, J.. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2001. 4. DRAPELA, V. Přehled teorií osobnosti. Praha: Portál, 1998. 5. FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, 2003. 6. GILLNEROVÁ, I., HERMOCHOVÁ, S., ŠUBRT, R. Sociální dovednosti učitele. Praha: SPN, 1990. 7. HAWKINS, P., ROBIN, S. Supervize v pomáhajících profesích. Praha: Portál, 2004. 8. HAYESOVÁ, N. Základy sociální psychologie. Praha: Portál, 1998. 9. HEWSTONE, M., STROEBE, W. Sociální psychologie. Praha: Portál, 2006. 10. JANKOVSKÝ, J. Etika pro pomáhající profese. Praha: Triton, 2003. 11. KARNSOVÁ, M. Jak budovat dobrý vztah mezi učitelem a žákem. Praha: Portál, 1995. 12. KERN, H. Přehled psychologie. Praha: Portál, 1999. 13. KŘIVOHLAVÝ, J. Jak zvládat stres. Praha: Grada, 1994. 14. LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. Praha: Grada, 2006. 15. MAREŠ, J., KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. Brno: MU, 1995. 16. MUSIL, J. V. Základy psychologie: Dějiny psychologie: Obecná psychologie: Fylogenetická psychologie. Olomouc: PVP, 2007. 17. MUSIL, J. V. Základy psychologie II: Dějiny psychologie: Obecná psychologie: Fylogenetická psychologie. Olomouc: PVP, 2008. 18. MUSIL, J. Pedagogická psychologie. Zlín: UTB, 2005. 19. NAKONEČNÝ, M. Encyklopedie obecné psychologie. Praha: Academia, 2001. 20. NAKONEČNÝ, M. Motivace lidského chování. Praha: Academia, 1996. 21. NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. Praha: Academia, 2003. 22. PLHÁKOVÁ, A. Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, 2004. 23. ŘEZÁČ, J. Sociální psychologie. Brno: Paido, 1998. 24. SOBOTKOVÁ, I. Psychologie rodiny. Praha: Portál, 2001. 25. SVOBODA, M. Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál, 2001. 26. SVOBODA, M. Psychologická diagnostika dospělých. Praha: Portál, 1999. 27. VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2008. 28. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál, 2000. 29. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I. Dětství a dospívání. Praha: Karolinum, 2005. 30. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie II. Dětství a dospívání. Praha: Karolinum, 2007. 31. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie: dětství a dospívání. Praha: Karolinum, 2012. 32. VODÁČKOVÁ, D. a kol. Krizová intervence. Praha: Portál, 2002. 33. VYBÍRAL, Z. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2000. 34. VÝROST, J., SLAMĚNÍK, I. Aplikovaná sociální psychologie I. Praha: Portál, 1998. 35. VÝROST, J., SLAMĚNÍK, I. Sociální psychologie. Praha: ISV, 1997. 36. ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2001. 12