ZÁVĚREČNÉ VYHODONOCENÍ EKOLOGICKÉHO PRŮZKUMU na pozemku p.č. 299/1 v k.ú. Úvaly u Prahy provádění průzkumného vrtu č. 4 Chomutov, prosinec 2015
strana 2 Obsah: 1. ÚVOD 3 2. PRŮZKUMNÉ PRÁCE 3 3. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA LOKALITY 5 3.1. MORFOLOGICKÉ POMĚRY STAVENIŠTĚ 5 3.2. GEOLOGICKÉ POMĚRY LOKALITY 7 3.3. HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY LOKALITY 8 4. EKOLOGICKÝ PRŮZKUM 10 4.1. ZEMINY A PODZEMNÍ VODA 10 5. ZÁVĚR 14 Přílohy: č. 1 Mapa dokumentace č. 2 Geologická a fotografická dokumentace průzkumných vrtů č. 3 Výsledky laboratorních zkoušek - ekologie Zpracoval: RNDr. Lumír HORČIČKA hydrogeolog Schválil: RNDr. Lumír HORČIČKA ředitel společnosti V Chomutově, 30. prosince 2015
strana 3 1. ÚVOD Na základě objednávky Města Úvaly č. 382/2015 z 19. 11. 2015 provedly Geologické služby Chomutov s.r.o. ekologický průzkum pozemku p.č. 299/1 v katastrálním území Úvaly u Prahy. Po prohlídce lokality se zástupcem města Ing. Stojecovou, Ph.D. byl obsah průzkumu specifikován v tomto rozsahu: provedení max. 6 průzkumných vrtů do maximální hloubky 6 metrů geologická dokumentace zastižených zemin se zaměřením na výskyt staré ekologické zátěže ropnými látkami posouzení, srovnáním s legislativou, zda se jedná o ekologickou zátěž nebezpečnou všem složkám životního prostředí návrh dalšího postupu prací. V průběhu měsíce října 2015 zjistila firma Almeco s.r.o., při výstavbě opěrné stěny na hranici pozemků p.č. 299/1 a 299/10 ve výkopech silný ropný zápach, proto byl proveden rozbor podzemní vody na výskyt uhlovodíků C10-C40, který potvrdil, že byly zastiženy ropné uhlovodíky. Protože na druhé straně pozemku p.č. 299/1 se nachází ČS PHM společnosti Benzina. Podle sdělení místních obyvatel za plotem pozemku p.č. 299/1 se nacházely původní nádrže na PHM (p.p.č. 366/1), které měly být v minulosti odstraněny a provedena sanace prostoru od znečištění staré ekologické zátěže. Jsou ale oprávněné obavy, že se kontaminace ropnými látkami rozšířila i za hranici p.p.č. 366/1 na p.p.č. 299/1. Pro potřeby ekologického průzkumu byly navrženy a provedeny mělké průzkumné vrty do max. hloubky 6 m. Rozsah laboratorních zkoušek byl proveden v souladu s dřívějším Metodickým pokynem MŽP ČR (1996) Kritéria znečištění zemin a podzemní vody, podle kterého byly v minulosti posuzovány staré ekologické zátěže. Vyhodnocení dle příslušných kritérií limity A,B,C. Dále pak podle nového Metodického pokynu MŽP Indikátory znečištění (2013). 2. PRŮZKUMNÉ PRÁCE Před zahájením terénních prací byly vyhledány podklady geologického charakteru v archivu České geologické služby - Geofondu. V širším okolí zájmového území byly provedeny následující geologické průzkumné akce: [1] ŠMERDA, Ladislav: Zpráva o hydrogeologickém průzkumu na stavební akci Úvaly u Prahy. (VPÚ Praha, 1967); [2] RAJGL, František: Výsledky hydrogeologického průzkumu pro výstavbu benzinové pumpy v Úvalech. Závěrečná zpráva. (Stavební geologie s.p., 1968); [3] NOVOTNÝ, Libor: Úvaly u Prahy - prodejní objekt, podrobný inženýrskogeologický průzkum. (MS Novotný L., 2006) [4] Šedivý V.: Zpráva o hydrogeologickém průzkumu na lokalitě Úvaly Brandýs nad Labem. (SG a.s., 2006). Většina vrtů byla provedena mimo sledovaný prostor (viz obr. 1). Nejbližší archivní vrt HV-1 provedený v rámci průzkumu [2] je vzdálený do 25 m od sledovaného pozemku, ale byl proveden
strana 4 před výstavbou ČS PHM, takže použitelné jsou jen údaje o geologické stavbě a průběhu hladiny podzemní vody jeho geologická dokumentace viz tabulka. Základní litologická data HV-1, hladina podzemní vody 2,60 m pod terénem Hloubka[m] Stratigrafie Popis 0-0.40 Kvartér ornice písčitý žlutá hnědá 0.40-2.40 Kvartér jíl červená křemenec (ortokvarcit) ve valounech 2.40-2.90 Kvartér prachovec (siltovec, aleurolit) růžová břidlice křemenný navětralý 2.90-7.80 Algonkium svrchní oddíl břidlice prachový navětralý růžová 7.80-11.40 Algonkium svrchní oddíl břidlice slabě navětralý křemenný 11.40-18.20 Algonkium svrchní oddíl břidlice slabě navětralý šedá růžová Obr. 1: Mapa vrtné prozkoumanosti s vyznačením území průzkumu, archívní vrt HV-1 = 229678, vrty s modrým kroužkem mají údaje o průběhu hladiny podzemní vody (ČGS Geofond) Pro potřeby ekologického průzkumu tak bylo provedeno 5 průzkumných vrtů (s ohledem na dostupnost terénu pro vrtnou soupravu na zastavěném pozemku se vzrostlými stromy a průběh inženýrských sítí.
strana 5 V rámci ekologického průzkumu byly provedeny následující práce: 5 jádrových vrtů označených jako 1 až 5 o celkové metráži 26,5. Vrtné práce proběhly v termínu 1. 12. 2015, kdy rotačním jádrovým způsobem vrtnou soupravou PSV1 bylo provedeno pět citovaných vrtů. Vrty byly provedeny tak, aby byly zjištěny potřebné podklady pro naplnění cílů průzkumu. Vrty byly hloubeny až do úrovně tvrdého skalního podloží, minimálně 2 metry pod úroveň znečištění ropnými látkami indikovanou silným, olejovitým zápachem a výskytem hnědočerné olejovité kapaliny. Geologickou dokumentaci provedl zpracovatel průzkumu bezprostředně po odvrtání, takže bylo dokumentováno zcela čerstvé vrtné jádro včetně podstatných jevů, které se vlivem vyschnutí vrtného jádra při uložení smazávají - např. konzistence zemin. Psaná dokumentace vrtného jádra, fotodokumentace vrtného jádra a lokality je uvedena v příloze č. 2. Místa vrtů byla polohopisně vytýčena geologem a po odvrtání zaměřena přístrojem GPSMap 60CSx s přesností 2 m a jejich lokalizace byla vynesena do mapového podkladu. Polohopisné souřadnice (po převodu do systému JTSK) jsou uvedeny v dokumentaci vrtů - příloze č. 2. Nadmořské výšky vrtů nebyly určeny. Z vrtů, ze třech hloubkových úrovní: poloha nad zátěží, poloha v zátěži a poloha pod zátěží bylo odebráno 14 ks vzorků zemin a 3 vzorky podzemní vody k laboratorním rozborům stanovení obsahu nepolárních extrahovatelných látek (NEL dle MP MŽP 1996) a uhlovodíků C10-C40 (dle MP MŽP 2013). Odběry, přeprava a uchovávání vzorků byly prováděny dle interní směrnice společnosti Geologické služby. Směrnice respektuje platné normy a závazné předpisy v ČR a vychází z norem ISO pro vzorkování vod a zemin. Plán vzorkování a sortiment stanovených ukazatelů respektoval zadání průzkumu. Na lokalitě byly odebráno 14 vzorků zemin a 3 vzorky podzemní vody do nádob dodaných zpracovávající laboratoří. Laboratorní zkoušky provedla akreditovaná laboratoř ALS Czech Republic, s.r.o. Na Harfě 336/9, Praha 9, č. akreditace L1163. 3. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA LOKALITY 3.1. MORFOLOGICKÉ POMĚRY STAVENIŠTĚ Sledovaný pozemek se nachází v trojúhelníku mezi silnicí I/12, parkovištěm OC PENNY a nově budovanou opěrnou stěnou na hranici pozemků společnosti Almeco s.r.o. Od ČS PHM Benzina je oddělen zděným plotem vysokým cca 2,5 metru. Pozemek tvoří subhorizontální plošina o přibližné nadm. výšce 265 metrů. Na pozemku stojí objekt dvojdomku, garáž, kolny, dále jsou zde vzrostlé stromy. Sledované území bylo historicky skládkou cukrové řepy splavy kde se čistila od hlíny a pak odvážela do cukrovarů v okolí. Území se nachází v Středočeském kraji v okrese Praha východ, v katastru Úvaly u Prahy, list základní mapy 1: 50 000 13-13.
strana 6 Obr. 2: Přehledná situace a letecký snímek lokality s vyznačením sledovaného území Situaci a morfologické poměry nejlépe dokumentují následující snímky lokality.
strana 7 provádění vrtu č. 2 na hranici p.p.č. 299/1 a 299/10 (u opěrné zdi) Podle Atlasu podnebí ČSR (1958) náleží lokalita do klimatické oblasti: B2 mírně teplý, mírně suchý, převážně s mírnou zimou vrt č. 5 u obvodové zdi mezi p.p.č. 299/1 a pozemky ČS PHM Benzina Srážkové poměry oblasti jsou charakterizovány srážkovým úhrnem sledovaným ve srážkoměrné stanici Úvaly. Hodnoty jsou uvedeny v tab. 1. Tab. 1: Průměrné měsíční a roční úhrny srážek za roky 1901-1950 (mm) stanice Úvaly srážkoměrná stanice Úvaly leden únor březen duben květen červen červene c srpen září říjen listopad prosinec I - XII 32 25 27 44 57 66 72 61 46 38 34 33 535 3.2. GEOLOGICKÉ POMĚRY LOKALITY Dle regionálně-geologického členění (Mísař a kol. 1983) náleží zájmové území do geologické oblasti Barrandien, středočeské oblasti: Bohemikum. Geologická stavba území byla ověřena průzkumnými vrty. Horninový podklad posuzovaného pozemku tvoří kvartérní pokryv (navážky, půdní profil, deluvium) v mocnosti do 1 m. V podloží kvartéru se nalézají zvětralé břidlice a droby štěchovické skupiny svrchního proterozoika (Bohemikum). Rozsah a hranice výskytu jednotlivých geologických struktur viz obr. 3 (Geologická mapa ČR).
strana 8 Obr. 3: Výřez základní geologické mapy 1:50000, list 13-13 Brandýs nad Labem (podklad ČGS) vysvětlivky: 5 deluvium hlinito-písčité zeminy; 35 štěchovická skupina střídání břidlic a drod s převahou břidlic Geologické poměry celé lokality jsou poměrně jednoduché a ve stratigrafickém sledu od povrchu můžeme vyčlenit následující jednotky: 1. původní půdní profil byl zastižen pouze vrty č. 1 a 2 v mocnosti do 0,35 m 2. ostatními vrty byly svrchu zastiženy navážky směs hlíny, škváry, popela, cihel v mocnosti do 0,60 m. Vrtem č. 4 byl převrtán cihlový základ do hloubky 1,40 m, a vrtem č. 3 zásyp kanalizace do hloubky 2 m 3. dále byla zastižena nepravidelně vyvinutá poloha deluvia písčitého jílu okrově hnědé barvy s úlomky prachovců a břidlic do hloubky 0,95 m (oblast mezi vrty č. 1 a 2) 4. poloha deluvia a okolí ostatních vrtů plynule přechází do zcela rozvětralých (eluvium) prachovců (břidlic) a drob charakteru písčitého jílu rudohnědé barvy, s proměnlivým podílem destičkovitých úlomků pevnější horniny o velikosti cca 1-2 cm. Báze polohy se pohybuje v hloubce 2,2 (vrt č. 3) až 3,5 (vrt č. 4) metru pod terénem 5. eluvium pozvolně přechází zvětralého skalního podloží jemnozrnného prachovce (břidlice) až droby, silně hematitizované (rudá až rudohnědá barva), nepravidelně střípkovitě až roubíkovitě rozpadavé, hustá síť puklin. V hloubkách od 5 metrů se jedná o tvrdou skalní horninu, velmi obtížně vrtatelnou. Zastižený vrstevní sled hornin detailně charakterizují, dokumentační snímky vrtů a podrobné geologické profily v příloze č. 2. 3.3. HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY LOKALITY V průběhu provádění vlastních průzkumných prací byla sledována hladina podzemní vody (naražená). Hladina podzemní vody byla nepravidelně naražena v puklinově propustnějším prostředí skalního podloží prachovce až droby. Ve vrtech byl zaznamenán velmi slabý přítok do stvolu vrtu, takže před jejich zasypáním nedošlo k jejímu ustálení. Hladina podzemní vody je vázaná na hlubší
strana 9 puklinově mírně propustný kolektor v podložních prachovcích a drobách. Svrchní vrstva deluvium a eluvia je jen velmi omezeně propustná, naopak svrchní vrstva navážek je dobře průlinově propustná. Podle hydrogeologické rajonizace ČR (vyhláška č.5/2011 Sb.) zasahuje na popisované území rajón: 4510 Křída severně od Prahy. Dlouhodobý specifický odtok podzemní vody činí 1-2 l.s -1.km -2 (Krásný et al. 1981). Hydrologické povodí č. 1-04-07-055. Drenážním tokem území, určující směr pohybu podzemní vody, je potok Výmola. Hydrogeologické poměry území jsou poměrně jednoduché. Hladina vody na lokalitě se pohybuje v hloubce od 3 do 10 m pod terénem. Na lokalitě se nevyskytuje žádný významně zvodnělý hydrogeologický kolektor. Deluvium a eluvium je zpravidla suché (nezvodnělé, nesaturované). Omezeně zvodnělý hydrogeologický kolektor je vázaný na pukliny rozvětralých proterozoických prachovců a drob. Zvodnění proterozoických hornin je nízké s T (průtočnost) v řádu n.10-6 m 2.s -1. Vychází to ze skutečnosti, že břidlice a prachovce zvětrávají do horninového materiálu s vysokým podílem jílovité složky, která nemá vhodné vlastnosti pro pohyb podzemní vody. V případě deluvia a eluvia svrchní zóny jde o transmisivitu v řádu 1*10-6 - 1*10-7 m 2.s -1 což odpovídá velmi omezené transmisivitě horninového prostředí s koeficientem filtrace v řádu cca 10-8 m/s. Tyto poznatky vycházejí z vyhodnocení filtračních parametrů hydrogeologických objektů v širším okolí lokality. Hodnoty celkové mineralizace podzemní vody se pohybují v rozmezí okolo 1 g.l -1. Z hlediska kvality vyhovují vody zpravidla normě pro pitnou vodu až na časté zvýšení obsahů Fe a Mn. Sledované území leží mimo ochranná pásmo vodních zdrojů, ani zde nejsou evidovány a využívány vodní zdroje. Podle hodnoty propustnosti se jedná o málo prostupné horninové prostředí podle vyhlášky č. 269/2009 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (ve znění pozdějších předpisů). Obr. 4: Výřez základní vodohospodářské mapy 1:50000, list 13-13 Brandýs n/ L. (podklad HEIS)
strana 10 4. EKOLOGICKÝ PRŮZKUM 4.1. ZEMINY A PODZEMNÍ VODA Jak již bylo uvedeno v úvodu, cílem průzkumu bylo poskytnutí podkladů pro rozhodnutí, zda se ve sledovaném území nachází stará ekologická zátěž, která byla v minulosti způsobena provozem ČS PHM (podzemní nádrže na PHM) a zda může mít negativní vliv na jednotlivé složky ŽP (zeminy, podzemní vody). Pro posouzení možné kontaminace ( staré ekologické zátěže ) byly ze všech průzkumných vrtů odebrány vzorky ze svrchní vrstvy deluvia a eluvia, ze třech hloubkových intervalů, které byly vymezeny na základě podrobného popisu zemin. Mimo vrt č. 1 byla ve všech vrtech zastižena poloha s viditelným obsahem hnědošedé olejovité kapaliny a silným olejovitým zápachem viz fotodokumentace. Tato poloha, včetně cca 0,2-0,4 m nadloží a 0,8 m podloží byla vzorkována samostatně, souběžně byl odebrán vzorek z nadloží a podloží vrstvy, kde vizuálně (somaticky) nebylo shledáno znečištění. vrt č. 3: hnědošedé ropné látky v zemině vrt č. 4: hnědošedé ropné látky v zemině vrt č. 5: hnědošedé ropné látky v zemině
strana 11 Ekologické rozbory byly provedeny v rozsahu: stanovení obsahu NEL (nepolární extrahovatelné látky) paralelně na vybraných vzorcích i stanovení obsahu C10 C40 (ropné látky) pro orientační stanovení korelačního koeficientu mezi obsahem NEL a C10 C40 (upozorňujeme pouze orientační přepočet!). Rozsah zkoušek byl proveden v souladu s Metodickým pokynem MŽP ČR (1996) Kritéria znečištění zemin a podzemní vody. Vyhodnocení dle příslušných kritérií limity A,B,C. Podle pokynu se hodnotí staré ekologické zátěže. Dále podle nového Metodického pokynu MŽP Kritéria znečištění (2013) Analyzované vzorky horninového prostředí byly pro účely zjištění možné významnější kontaminace zájmového území, eventuálně pro posouzení její intenzity, hodnoceny dle původního normativu - Metodický pokyn MŽP ČR - Kritéria znečištění zemin a podzemní vody. Kritéria ( A, B, Cprům. ) 1 jsou limitní koncentrace chemických látek v zemině a podzemní vodě. Porovnáním hodnot koncentrací zjištěných při průzkumu s těmito kritérii umožňuje posoudit úroveň znečištění a zařadit znečištění do kategorie podle jeho závažnosti. Dále i dle nového MP MŽP 2013. Celkem bylo odebráno 14 zeminových vzorků a tři vzorky podzemní vody. Výsledky laboratorních zkoušek jsou uvedeny v příloze č. 3. Zhodnocení rozborů, včetně porovnání s normativy, pak v následujících tabulkách 2 a 3. Tabulka č. 2: Výsledky laboratorních zkoušek zeminy a jejich porovnání s normativy normativ - limit parametr vrt metráž MŽP 1996 ŽP 2013 vzorku jedn. NEL C10 C40 NEL C10 C40 UV1 3,0-4,0 mg/kg suš. A prům. území <21 4,0-5,0 100 1500 <21 B ost. plochy UV2 1,0-1,6 400 500 <21 1,6-3,0 C prům 493 246 3,0-4,0 1000 <21 přepočet C10 C40 UV3 1,8-2,2 <21 2,2-3,0 542 ~500 3,0-4,0 54 ~50 UV4 2,0-3,0 788 ~750 3,0-3,5 977 ~950 3,5-4,0 <21 UV5 1,5-2,0 46 ~40 2,0-3,0 970 927 3,0-4,0 173 ~150 1 - kritéria A odpovídají přibližně přirozeným obsahům sledovaných látek v přírodě. Překročení kritérií A se posuzuje jako znečištění příslušné složky životního prostředí vyjma oblastí s přirozeným vyšším obsahem sledovaných látek - překročení kritérií B se posuzuje jako znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí. Je třeba shromáždit další údaje pro posouzení, zda se jedná o významnou ekologickou zátěž a jaká jsou rizika s ní spojená. -překročení kritérií C představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a složek životního prostředí. Závažnost rizika může být potvrzena pouze jeho analýzou. Doporučené hodnoty cílových parametrů pro sanaci (v závislosti na výsledku analýzy rizik) mohou být i vyšší, než jsou kritéria C. V rámci provedeného hodnocení výsledků průzkumu bylo přihlédnuto k plánovanému průmyslovému užití území a byly převzaty hodnoty kritérií C-prům. (blíže viz citovaný normativ)
strana 12 překročení limitních hodnot normativů je zvýrazněno barevným podkladem MŽP 1996 NEL ŽP 2013 C10 C40 A prům. území 100 1500 B ost. plochy 400 500 C prům 1000 Tabulka č. 3: Výsledky laboratorních zkoušek podzemní voda a jejich porovnání s normativy normativ - limit parametr vrt MŽP 1996 ŽP 2013 přepočet jedn. NEL C10 C40 NEL C10 C40 C10 C40 UV1 mg/l A 0,50 <0,050 ~ <0,50 UV2 0,050 <0,050 ~ <0,50 UV5 B <0,050 ~ <0,50 0,50 C prům 1,0 překročení limitních hodnot normativů je zvýrazněno barevným podkladem MŽP 1996 NEL ŽP 2013 C10 C40 A 0,050 0,50 B 0,50 C prům 1,0 Z vyhodnocení výsledků laboratorních zkoušek vyplývá: 1. byla prokázána kontaminace zemin ropnými látkami, která je vázaná na hloubkový interval 1,6-3,0 m (patrně podle výškových poměrů zkoumané plochy) a je vázaná na svrchní část průlinově propustnějšího deluvia, směrem do velmi omezeně propustného eluvia prachovců se kontaminace nešíří 2. horní hranice znečištění je velmi ostrá 3. směrem do podloží jde zpravidla o ostrou hranici, pouze ve vrtu č. 5 zasahuje znečištění až do hloubky 4 metrů 4. vrty č. 4 a 5 je situován nejblíže původním nádržím na PHM u ČS, zde byly prokázány nejvyšší obsahy ropných látek. Směrem po spádu terénu dochází k postupnému snižování obsahů ropných látek v zeminách ve směru předpokládané migrace znečištění SSZ-SZ směrem 5. vzorky byly odebírány jako směsné, tj. rovnoměrně v celém vzorkovaném úseku, takže v místech vizuálně viditelného znečištění (úseky mocné cca 0,3-0,4 m) budou kumulované obsahy ropných látek mnohem vyšší 6. protože v zásypu nově vybudované splaškové kanalizace nebylo ropné znečištění patrné, ani zjištěné, lze předpokládat, že se jedná o starou ekologickou zátěž, která namigrovala do horninového prostředí před výstavbou kanalizace
strana 13 7. směrem k bývalým nádržím PHM u ČS stoupá obsah ropných látek a lze se oprávněně domnívat, že zdrojem kontaminace je původní prostor nádrží na PHM (konstrukce, hloubka uložení nádrží, způsob likvidace jak nádrží, tak zemin v jejich okolí nám není známý) 8. zjištěné obsahy ropných látek nepřekračují limit C MP 1996 pro průmyslová území, ale pokud bychom brali do úvahy limit C pro obytné zóny (500 mg/kg suš.) tak ten byl prokazatelně překročen v okolí vrtů č. 2 5 9. domníváme se, že kontaminace migrovala zpočátku v úzkém pruhu od nádrží na PHM v ČS směrem k SSZ-SZ a postupně se rozšiřovala. Za hranici rozšíření lze považovat hranici pozemků p.č. 299/1 a 299/10, tato hranice je daná poklesem obsahů ropných látek pod limitní hodnotu 500 mg/kg suš. MP 1996 limit Cobyt, ale s ohledem na další využití prostoru obchodní zóna, průmyslové haly lze používat i limit Cprům 1000 mg/kg suš 10. kontaminace podzemních vod ropnými látkami nebyla prokázaná, ale nelze ji vyloučit, ve vrtech nedošlo k ustálení hladiny podzemní vody, ale na hladině nebyly patrná typická mastná, opalizující oka, ani nebyl cítit ropný zápach. Obr. 5: Předpokládaný rozsah kontaminace a směr jejího šíření předpokládaný prostor původních nádrží PHM nová opěrná zeď na hranici Almea předpokládaný směr šíření kontaminace odhadovaný rozsah kontaminace s obsahem 500-1000 mg/kg suš. odhadovaný rozsah kontaminace s obsahem do 500 mg/kg suš.
strana 14 11. nelze vyloučit ani rozšíření kontaminace pod obytný dvojdům (je obydlena pouze jeho polovina) 5. ZÁVĚR A DOPORUČENÍ 1) Na základě objednávky Města Úvaly byl proveden ekologický průzkum kontaminace ropnými látkami na pozemku p.č. 299/1 v k.ú. Úvaly Prahy. 2) Ekologický prostor proběhl v prostoru mezi ČS PHM Benzina v blízkosti původních podzemních nádrží na PHM. 3) Celkem bylo provedeno 5 průzkumných vrtů do hloubky 5 metrů. Z vrtů bylo odebráno 14 vzorků zemin v rozsahu: stanovení obsahu NEL (14x) a C10 C40 (2x), dále 3 vzorky podzemní vody na stanovení obsahu NEL. 4) Laboratorní zkoušky provedla akreditovaná laboratoř ALS Czech Republic, s.r.o. Na Harfě 336/9, Praha 9, č. akreditace L1163. 5) Z výsledků rozborů vyplývá: - nebyla prokázána kontaminace podzemní vody ropnými látkami, ale nelze ji vyloučit - byly prokázány kontaminace zemin ropnými látkami = stará ekologická zátěž - maximální koncentrace ropných látek se nachází nejblíže původním nádržím na PHM, je proto reálný předpoklad, že zdrojem kontaminace jsou původní nádrže na PHM a prostor okolo nich - předpokládaný směr šíření kontaminace je SSZ-SZ po sklonu terénu - ve směru šíření kontaminace dochází v prostoru průzkumu k poklesu zjištěných hodnot na polovinu - kontaminace je vázána na připovrchovou zónu propustnějšího deluvia a eluvia v hloubkové úrovni 1,6-3 metry - ve vrtech č. 3 5 byly zjištěny zóny nasycené olejovitou kapalinou se silným ropných zápachem v hloubkových úrovních: 2,2-2,6 (č.3), 2,2-2,5 (č.4) a 2,1-2,4 m (č.5) - kontaminace v hloubce větší jak 3 metry nebyla zjištěna nebo obsahy ropných látek jsou pod limitními hodnotami - ze srovnání s normativy vyplývá že, podle MP MŽP 1996 nebyla ve vzorkovaném úseku překročena limitní hodnota Cprůmysl ale hodnota Cobytné plochy byla překročena. Obdobně nebyl překročen limit podle MP MŽP 2013 pro průmyslově využívané území, ale limit pro ostatní plochy byl překročen - je ale předpoklad, že v případě analýzy pouze úseků s viditelným znečištěním by limity pro průmyslově užívané plochy byly překročeny. Další postup lze nastínit v tomto pořadí: 1. ohlášení zjištění staré ekologické zátěže České inspekci životního prostředí již bylo provedeno a patrně probíhá další průzkum v prostoru u ČS PHM Benziny 2. zpracovat analýzu rizika, která zhodnotí závažnost rizika ohrožení zdraví člověka složek životního prostředí a doporučí další postup. Např. rozhodnutí o způsobu nápravného opatření (sanace staré ekologické zátěže), doporučené hodnoty cílových parametrů pro sanaci lze předpokládat, že analýza rizika bude součástí prací prováděných ČIŽP
strana 15 3. vlastní sanační opatření bude technicky náročné, protože víceméně jedinou možností je odtěžení kontaminovaných vrstev v hloubkovém intervalu cca 1,6-3 metry, uložení kontaminovaných zemin na zajištěnou skládku, náhrada odstraněných zemin vhodnými zeminami 4. sanace bude komplikovaná tím, že kontaminace s vysokou pravděpodobností zasahuje i pod obytný dům a bude v kolizi s průběhem nové splaškové kanalizace. Použité normativy Metodický pokyn MŽP ČR Kritéria znečištění zemin a podzemní vody. Praha 1996 Metodický pokyn MŽP ČR Indikátory znečištění. Praha 2013