ãíslo 2/2007, roãník 12 V sledky tûïby uhlí za leden 2007 Na velkolomu Jifií bylo v lednu vytûïeno 886,8 tisíc tun uhlí, na divizi DruÏba to bylo 221,6 tisíc tun uhlí. Za obû divize ãinila celková tûïba 1 108,4 tisíc tun uhlí. V roba elektrické energie za leden 2007 V lednu vyrobila teplárna 159,7 tisíc MWh elektrické energie. Paroplynová elektrárna vyprodukovala 179 tisíc MWh elektrické energie. V lednu bylo celkem vyrobeno 338,7 tisíc MWh elektrické energie. Procento absence pro nemoc a úrazy z fondu pracovní doby za leden 2007 ve srovnání se stejn m obdobím let 2005 a 2006 Cíl za rok 2007 5,0 % 6,0 5,9 5,8 5,7 5,6 5,5 5,4 5,3 5,2 5,1 5,0 4,9 4,8 4,7 4,6 4,5 4,4 4,3 Celkov pohled na areál ÚTT Tisová 5,63 % 1. 2006 5,42 % 1. 2005 5,12 % 1. 2007 Bûhem pouh ch nûkolika hodin musí, bez ohledu na poãasí, dorazit uhlí z lomû spoleãnosti Sokolovská uhelná do tfiídírny v Tisové. Na snímku hradlafi sefiazovacího nádraïí ÚTT Tisová Tomá Puchta, v pozadí tfiídírna a elektrárna NadprÛmûrné zimní teploty ovlivàují tûïbu i pfiepravu uhlí Leto ní nadprûmûrnû teplé poãasí v znamnou mûrou ovlivàuje situaci nejen na lomech spoleãnosti Sokolovská uhelná, ale také na pfiepravních cestách pouïívan ch k pfiepravû uhlí. Zatímco loàské extrémy pfiinesly celou fiadu potíïí se zamrzáním vagónû, leto ní zima svûdãí hlavnû dopravû na ústfiední tfiídírnû v Citicích (ÚTT) a sousední elektrárnû spoleãnosti âez. Zatímco u pfiepravy na del í vzdálenosti se automaticky poãítá s tím, Ïe následnû soupravy projdou rozmrazovacím tunelem, doprava na Tisovou je ãasovû velmi v raznû omezena, potvrzuje Zbynûk Horsk, vedoucí sekce Vleãka divize DruÏba. DÛvodÛ je hned nûkolik. PÛvodní pfiepravní trasa vedla k elektrárnû z b valé divize Západ leïící v prostoru smûrem k Habartovu po dnes jiï neexistující trati 900 mm. Byla tedy podstatnû krat í neï dne ní pfievoz uhlí z lomû Jifií ve Vintífiovû, nebo novosedelské DruÏby, která vyuïívá tratí âesk ch drah. Dal ím omezením pak je i fakt, Ïe v Tisové se Ïádné rozmrazovací tunely nenacházejí. Znamená to tedy, Ïe uhlí musí b t v maximálnû dvouhodinov ch intervalech vïdy naloïeno a pfievezeno do Tisové. A tam ve stejném ãase vyloïeno, fiíká Horsk s tím, Ïe letos, díky netypickému poãasí, transporty probíhají bez potíïí. Vystaãíme si jen s obãasn m ruãním doãi Èováním vozû. Loni byla situace hor í. Museli jsme jich více neï sedm stovek posílat rovnou do rozmrazovacích tunelû. Spoleãnost Sokolovská uhelná provozuje celkem 16 párû vlakû, které umoïàují v pfiípadû potfieby zajistit na Tisovou dopravu uhlí v pravidelném taktu 1,5 hodiny. V roce 2006 tak bylo na ÚTT dovezeno témûfi 41 tisíc Ïelezniãních vagónû pln ch uhlí, coï reprezentuje více neï dva miliony tun paliva. Z toho pfiibliïnû 1,35 milionu je urãeno pfiímo pro tisovskou elektrárnu. Spoleãnost Sokolovská uhelná navíc v minul ch dnech pfiidala k jiï existující licenci na provoz dráïní dopravy také zákonné osvûdãení. To jí od 1. ãervna umoïní jezdit po ve ker ch tratích v Evropské unii. Teoreticky by se tak mohlo stát, Ïe ãerno-zelené vozy s logem firmy bude moïné potkat i mimo region. Prakticky je ale i nadále budeme pfiednostnû pouïívat pro pfiepravu na Tisovou, fiíká vedoucí sekce. Drtivá vût ina uhlí pro elektrárnu Tisová je v souãasné dobû dodávána z lomu Jifií, v rûzn ch druzích, s v hfievností 11-13,5 MJ/kg. Z lomu je uhlí pfieváïeno elektrickou trakcí do Vintífiova, kde je vlak pfiepfiaïen na trakci motorovou. Poté smûfiuje pfies stanici Nové Sedlo aï na vleãku ÚTT Citice. Loni spoleãnost Sokolovská uhelná na trati nasadila také novou lokomotivu T770 zvanou Mobydick. Ta je osazena speciálním motorem Caterpillar o v konu 1400 kw a umoïàuje tak této jediné lokomotivû utáhnout soupravu aï tfiiceti vozû.
PRACOVNÍHO JUBILEA V B EZNU 2007 DOSAHUJÍ: 20 let v SU âervenec Vlastislav Divize Jifií Doubek Milan Divize DruÏba Ing. Král Jifií Úsek obchodního fieditele Kunertová RÛÏena Divize DruÏba Kyjevsk Vladimír Divize SluÏby ediv Jifií Divize DruÏba 25 let v SU Andra ík Jan Divize Jifií Gabão Adolf Divize Zpracování Havel Václav Divize SluÏby Paseka Ladislav Divize DruÏba Plach Jaroslav Divize SluÏby Rohla Jaroslav Divize Jifií Schmid Jifií Divize Zpracování Svoboda Karel Divize SluÏby eda Pavel Divize Jifií kardová Stanislava Divize Jifií Vacek Karel Divize Jifií Vanûk Antonín Divize DruÏba Vlk Pavel Divize Jifií Vymazalová Jana Úsek personálního fieditele 30 let v SU Hofiínková Eva Úsek personálního fieditele Hrube Miloslav Divize Jifií Kasl Jaroslav Divize DruÏba Muchová Jana Divize Jifií Pechan Jan Divize DruÏba 35 let v SU Ing. Egermaier Jifií Divize DruÏba PohÛnek Jaroslav Divize SluÏby Stránsk Bohumil Divize SluÏby Tóth Jan Divize SluÏby Îáãek Franti ek Divize DruÏba V em jmenovan m pfieje vedení Sokolovské uhelné mnoho zdraví, osobní spokojenosti a vyjadfiuje podûkování za dlouholetou práci ve spoleãnosti. Uzávûrka dat 31. 1. 2007. KALENDÁRIUM (osobnosti regionu) 1. února 1882 Spisovatelka Marie Majerová, která se narodila v Úvalech u Prahy, vstoupila do historie regionu hlavnû svou politickou ãinností, v rámci které byla za komunistického reïimu povûfiena vykonávat funkci patronky hnûdouhelného hlubinného dolu v Královském Pofiíãí. Její opakované náv tûvy Sokolova se odrazily v zajímavé knize reportáïí z roku 1961 nazvané evcovská polka a jiné radosti. Majerová v ní popsala dnes jiï neexistující hornickou expozici v Sokolovû, ale také pováleãn rozvoj mûsta, jeho vysidlování i pfiíchod nov ch obyvatel. 10. února 1837 Do lechtického stavu byl pov en za zásluhy o rozvoj prûmyslu zakladatel a pfiedchûdce dne - ní Sokolovské uhelné Johann David Starck. Tento muï se ze syna kraslického pekafie vypracoval na pfiední osobnost prûmyslu rakousko-uherské monarchie. Pfiispûl nejen k razantnímu rozvoji tûïby uhlí na Sokolovsku, ale také poloïil základy dne - ního chemického prûmyslu v regionu. Vedle své úspû né podnikatelské ãinnosti byl Starck také znám podporou havífiû formou sociální pomoci, v hodn mi pûjãkami, nebo v stavbou bytov ch kolonií. SvÛj zájem ale projevoval i o vefiejné dûní v regionu. Svûdãí o tom napfiíklad jeho nûkolikaleté pûsobení v roli kraslického purkmistra. 16. února 1918 Pfied 89 lety se v Praze narodil pozdûj í archiváfi a historik Alexander Gross. Do dûjin regionu se zapsal sv m pûsobením na postu karlovarského archiváfie, posléze fieditele tamního muzea. V letech 1960-1968 byl vedoucím archivu Hnûdouheln ch dolû a briketáren v Sokolovû, kter témûfi z niãeho pfietvofiil ve skuteãné odborné pracovi tû. Pozdûji se stal je tû fieditelem Okresního archivu v Chebu, ale následná komunistická reformace ho srazila na kolena. Svou profesní kariéru tak dokonãil jako vrátn. Pro Sokolovsko je v znamná pfiedev ím jeho dûjepisecká práce. BohuÏel, obsáhlá publikace o dûjinách sokolovského revíru zûstala dodnes pouze v rukopisu. DÛraz na bezpeãnost ve v robû se vyplácí V robní fieditel spoleãnosti Jifii Peterka (vpravo) spolu s hlavním mechanikem spoleãnosti Jaroslavem vecem Dal í razantní pokles pracovních úrazû pfiinesl v rámci provozû Sokolovské uhelné rok 2006. Ve srovnání s rokem 1998 tak jejich poãet poklesl jiï o více neï jednu polovinu. Potvrdil to v robní fieditel spoleãnosti Jifií Peterka. Právû úsek v robního fieditele je dal ím z odborn ch pracovi È spoleãnosti, které v na em cyklu rozhovorû pfiedstavujeme. V jeho souãasné podobû patfií k tûm novûj ím ve struktufie firmy. Kdy vlastnû tento úsek vznikl? Existuje sice uï od doby zaloïení spoleãnosti, ale jeden ãas byl spojen s obchodem. Bylo to v poãátcích, kdy se konsolidovala situace z hlediska kvalit a kapacity. JenÏe brzy se ukázalo, Ïe tento stav je neudrïiteln. ídit v robu, peãovat o zákazníky, ale tfieba se také starat o zavádûní standardû jakosti, nebo fie it investiãní v stavbu, to v e zpûsobovalo, Ïe lo o skuteãnû gigantick útvar. A jeho ãinnost nebyla také vïdy tak pruïná a pfiehledná, jak bylo tfieba. TakÏe jiï kolem roku 1996 zaãaly pfiípravy zmûn organizaãní struktury, a tyto práce trvaly zhruba do roku 2001. A bûhem nich se zrodila i souãasná struktura úseku. Co v e v robní úsek zaji Èuje? Pfiedev ím metodické fiízení v robních procesû jednotliv ch divizí v rámci Sokolovské uhelné. Tedy pfiípravu plánû v roby ve vztahu k podnikatelskému zámûru, ale tfieba také z hlediska plánovan ch spotfieb energie, tepla a doprovodn ch produktû. Dále koordinaci ãinnosti jednotliv ch divizí z hlediska ãasového a kapacitního, vãetnû plánování údrïby v rámci spoleãnosti z hlediska nosn ch oprav a zaji tûní potfiebného materiálu. Tedy, aby v e probíhalo v poïadovaném ãase a kvalitû. Na jak dlouho se tyto plány pfiipravují? ZáleÏí v jaké oblasti. Napfiíklad na e sekce koordinace fiízení v roby, která zaji Èuje jednotlivé v robní procesy v Sokolovské uhelné, a pfiipravuje pfiedev ím projektplány na následující rok, má v souãasné dobû zpracován také v hled do roku 2016. Ten zahrnuje jak pfiedpokládané objemy v roby elektrické energie a tûïby uhlí, tak skr vku, pfiepravu hmot, spotfiebu tepla, plynu, v robu briket i dal ích produktû. Co se t ká rûzn ch investic nebo oprav, tam plánování vychází jak z dlouhodob ch v hledû, tak okamïité potfieby. To v e je v pfiímé návaznosti na centrální dispeãink podniku, kter zaji Èuje operativní fiízení celé spoleãnosti, a je prostfiedníkem pro koordinaci tûchto ãinností se zákazníky, i tfieba z hlediska havarijních plánû a podobnû. Jak takové plánování vlastnû probíhá? Základním dokumentem je v hled akciové spoleãnosti z hlediska v robnû-ekonomického plánu, kter se pfiipravuje na období deseti aï tfiinácti let. V nûkter ch oblastech se prognózuje, vãetnû rûzn ch trendû, vlivû, ale samozfiejmû se vychází také ze znám ch zásob uhlí, pfiedpokladu v roby elektrické energie, investic, v voje poãtu zamûstnancû, nebo trïeb a nákladû. To jsou v echno vûci, které lze do urãité míry pfiedpokládat. Teprve na základû dlouhodobého v hledu se pfiipravují jednotlivé roky, které se následnû je tû upfiesàují podle situace na trhu jednotliv ch komodit a potfieby, které vznikly v rámci Sokolovské uhelné. CoÏ zase vychází z takzvaného projektplánu, kter zaji Èuje v roba. Tedy promítají se zde v echny vûci tak, aby poté vedly k naplàování podnikatelského zámûru. A samotná realizace? U tûïby to znamená tfieba koordinaci postupû s tûïebními divizemi jak mûsíãní, tak roãní z hlediska uhlí, skr vky, postupu jednotliv ch velkostrojû. To znamená vyfie it co nejefektivnûj í vyuïití uhelné hmoty formou míchání, ale tfieba také co nejlep í vyuïití technologií, a tím pádem i maximální úãinnosti tûïby. Obdobné to pak je i ve zpracovatelské ãásti. Jaké dal í sekce v robní úsek zahrnuje? Tfieba sekci hlavního mechanika a energetika, která zaji Èuje, mimo jiné, údrïbu v robních celkû a opravy z hlediska plánu, financí, i realizace. Dal ím je útvar mûfiiãství a geologie, kter pfiipravuje tûïební postupy, definuje zásoby uhlí, stanovuje plán ukládání zemin, mûfiení stability, plány pro otvírku a dob vání a podobnû. Následují centrální laboratofie, které zaji Èují procesní servisní sluïby provozními a speciálními laboratofiemi v oblasti analytické chemie a mûfiení jak pro zpracovatelskou, tak tûïební ãást. A samozfiejmû i kontrolní ãinnost u kvality produktû jako jsou uhlí, brikety, multiprach, chemické v robky, ale také emise nebo odpadní vody. Nûkteré tyto ãinnosti pak na e laboratofie dûlají i pro externí firmy. V neposlední fiadû pak máme i sekci bezpeãnosti práce a poïární ochrany, která organizuje ãinnosti související s bezpeãností práce, a aplikací vyhlá ek a norem do v roby, vãetnû následné kontrolní ãinnosti. Zatímco oblast bezpeãnosti práce zde zahrnuje jak preventivní, tak represivní ãást, u poïární ochrany pak jde pouze o prevenci. Hlavní ale v obou pfiípadech je pfiedcházet zbyteãn m úrazûm i kodám na majetku. Je takov ch pfiípadû hodnû? I kdyby byl jen jeden, je to stále dost. Ale úrazûm se zfiejmû zcela nevyhne Ïádn v robní provoz, ty na e nevyjímaje. Nicménû pozitivní urãitû je fakt, Ïe se nám dafií poãet úrazû v raznû sniïovat. Loni, v rámci celé spoleãnosti jsme mûli 62 pfiípadû. Pfied pûti lety jich pfiitom bylo rovn ch 112. Co zapfiíãinilo tento pokles? Osobnû si myslím, Ïe stále se zvy ující dûraz na prevenci. ÚrazÛm je zapotfiebí pfiedcházet, kdyï uï se nûco stane, pak je vût inou pozdû. Znamená to tedy, Ïe ve spolupráci s personálním útvarem zaji Èujeme standardní proces prevence, kter provází kaïdého zamûstnance Sokolovské uhelné od chvíle zahájení, aï po ukonãení pracovního pomûru. Kromû toho samozfiejmû spolupracujeme i s ostatními divizemi a útvary podniku na organizaci dal ího vzdûlávání zamûstnancû v oblasti bezpeãnosti práce. Dobr m v sledkûm v této oblasti napomáhá souãinnost s inspektory bezpeãnosti práce odborové organizace. V provozech se ale pohybují i externí zamûstnanci... Samozfiejmû. I proto jsme velmi v raznû v posledních tfiech letech pfiitvrdili také ve vztahu k dodavatelûm. Striktnû totiï vyïadujeme, aby tyto zásady bezpeãnosti dokázali plnit i oni. Proto jsou potfiebná ujednání souãástí uzavíran ch smluv s dodavateli, a jejich neplnûní se dokonce mûïe stát dûvodem udûlení vysok ch pokut, nebo dokonce k vypovûzení takové smlouvy. Do lo to nûkdy aï tak daleko? Pravdou je, Ïe externí firmy v minulosti pravidla poru ovaly pomûrnû ãasto. Nicménû poté, co jsme v nûkolika pfiípadech skuteãnû sáhli k uveden m opatfiením, dosáhli jsme v razného zlep ení. Jak externí dodavatelé, tak na i vlastní zamûstnanci, si dnes plnû uvûdomují, Ïe to v oblasti bezpeãnosti práce i poïární prevence myslíme zcela váïnû. Je tû jsme nezmínili v znam investic ve v robû... To je samozfiejmû také jedna z dûleïit ch oblastí v roby. Kvalitní pfiíprava a realizace investic, které zaji Èuje útvar technického fieditele je nemyslitelná bez efektivní spolupráce s v robními divizemi a v robním úsekem. Vhodnû zvolená a realizovaná nová technická fie ení a technologie pak zaji Èují konkurenceschopnost a efektivitu v roby a tím pádem i potfiebná pracovní místa pro obyvatele regionu. Nejvíce patrné to je v oblasti investic do ekologie provozû. Ta probíhá uï od 90. let a v sledek je více neï patrn. VÛbec jako první firma v âeské republice jsme díky tomu pro li také ekologick m auditem EIA, kterému pfiedcházela realizace více neï sedmi desítek opatfiení, která omezují moïné úniky kodliv ch látek do ovzdu í. V sledkem je, Ïe se za posledních 15 let velmi razantnû sníïila pra nost, zápach, emise... A to v e i díky práci pracovníkû na eho úseku. Navíc jsme díky tûmto opatfiením tfieba s pfiedstihem splnili i fiadu vûcí, které souvisí s povinnou certifikací chemick ch produktû a souvisejícím zpfiísnûním ekologick ch limitû. Znamenalo to i zásahy do v robních procesû? Urãitû. Bylo by pfiíjemné, kdyby se v e dalo fie it nûjak m nasazením odsífiení na komín a to by staãilo. JenÏe ekologizace není jen implementace jednoho systému, ale ãasto zmûna celého v robního procesu. Tedy z hlediska úãinnosti, energetického vyuïití surovin a podobnû. Pfiíkladem mûïe b t najíïdûní plynárny, pfii kterém se v minulosti emitovaly do ovzdu í tuny plynu. Dnes se ale, díky technick m opatfiením, stejné mnoïství místo do ovzdu í dostane do produkce. T ká se to i tûïby? Samozfiejmû. Napfiíklad divize Jifií dnes zasahuje do oblasti partií historické tûïby. To zpûsobuje komplikace nejen pfii samotném dob vání a jeho fiízení, ale má to dopad i na v stup. Tím je sirnatûj í palivo s vy ími obsahy popelovin, které má vy í nároky na technologii zpracování. Znamená to napfiíklad zajistit do v roby nové technologie, které si s tûmito problémy umí poradit. A ve zpracovatelské ãásti pak tato situace pfiinesla potfiebu zv ení kapacity odsífiení a nûkteré dal í kroky. Dal ím pfiíkladem investice do v robních technologií, které souvisejí s ekologií a hor í vsázkou uhlí je tfieba hofiákov generátor. Ten umoïní vyuïití vedlej ích chemick ch produktû, respektive pfiinese vysoké vyuïití jejich energetického obsahu. Tím dojde ke sníïení nákupû drahého zemního plynu. V e dohromady to zv í úãinnost v robního procesu a tím pádem sníïí i jeho ekologické dopady. V e souvisí se v ím. Je to neustálá interakce v roby, obchodu, personalistiky i ekonomiky. Vyjmenoval jste pomûrnû rozsáhlou ãinnost úseku. Kolik lidí ji vlastnû zaji Èuje? Celkem má úsek v robního fieditele 182 pracovníkû, z toho 57 jsou technicko-hospodáfi tí pracovníci. Tolik lidí je nezbytn ch pfiedev ím proto, Ïe provozy Sokolovské uhelné pracují na smûny, a to znamená ve stejném rozsahu zajistit také jejich koordinaci a fiízení. Dûkujeme za rozhovor. 2
Zajímavé personální údaje za rok 2006 V na í spoleãnosti probíhá velké mnoïství procesû a jevû. S jejich souhrnem jste na stránkách Zpravodaje pravidelnû seznamováni v informacích o hospodafiení spoleãnosti. Tam se informace z personální oblasti zamûfiují na v voj stavu zamûstnancû, prûmûrnou mzdu, produktivitu práce a sociální fond. Z pfiipravované roãní zprávy o personální ãinnosti, která se kromû v e uveden ch oblastí zab vá i celou fiadou dal ích jevû souvisejících se zamûstnanci spoleãnosti vyjímáme: víte napfiíklad, Ïe v roce 2006: dosáhla prûmûrná hrubá mûsíãní mzda zamûstnancû spoleãnosti 23 472 Kã a meziroãnû vzrostla o 2 347 Kã prûmûrná mzda zamûstnancû rostla meziroãnû o 8,6 % rychleji neï inflace meziroãní rûst prûmûrné mzdy podle kolektivní smlouvy dosáhl 11,11 % a byl plnû pokryt rûstem produktivity práce z trïeb za vlastní v robky a sluïby bez pfiepravného pevn ch paliv (dále jen produktivita práce), která vzrostla meziroãnû o 18,47 % celkové náklady spoleãnosti na ãinnost jednoho zamûstnance ãinily 35 601 Kã mûsíãnû, z toho osobní náklady (mzdové náklady, ostatní osobní náklady, sociální náklady a zákonné odvody z mezd) 34 184 Kã, coï je o 13,2 % (nebo o 3 986 Kã) více neï v roce 2005, mimomzdové náklady (penzijní pfiipoji tûní zamûstnancû, vzdûlání, poji tûní proti následkûm pracovních úrazû, sociální fond, lékafiská péãe, pracovní odûvy a pomûcky, závodní stravování) 1 416 Kã, coï je o 6,66 % (nebo o 88 Kã) více neï v roce 2005 podíl osobních nákladû na trïbách spoleãnosti za vlastní v robky a sluïby (dále jen trïby) dosáhl hodnoty 25,67 % a byl v souladu s dlouhodob m trendem, kter pfiedpokládá, Ïe osobní náklady ve v i cca 26 27 % trïeb jsou dlouhodobû jak z ekonomického tak sociálního hlediska udrïitelné produktivita práce dosáhla 1,598 milionu Kã na zamûstnance a meziroãnû se zv ila o 249 tisíc Kã prûmûrná mzda zamûstnancû mûla tyto sloïky: základní mzda 45,99 %, osobní pfiíplatek 10,65 %, mzdové zv hodnûní 8,20 %, prémie 22,77 %, náhrady mezd (dovolená, svátky) 11,60 %, odmûna za pracovní pohotovost 0,75 %, odmûna báàské záchranné sluïby 0,05 % závodní stravování vyrobilo 435 044 jídel pro vlastní zamûstnance a dûchodce a 1 006 354 jídel pro externí odbûratele. Poãet vyroben ch jídel se meziroãnû zv il o 213 019 (zejména v jídlech pro externí odbûratele) a dosáhl nejvy í hodnoty v historii kuchynû ve Vintífiovû zamûstnanci mohli na stravovací kartu bez hotovosti nakupovat ve v dejnách závodního stravování zboïí v tzv. doplàkovém prodeji ve v i 4 000 Kã mûsíãnû spoleãnost zamûstnávala v prûmûru 4 739 zamûstnancû (meziroãní pokles o 149) spoleãnost pfiijala do pracovního pomûru 230 zamûstnancû, naproti tomu pracovní pomûr ukonãilo 299 zamûstnancû, z toho ode lo 189 do dûchodû, 8 pro nadbyteãnost, 4 uplynutím sjednané doby, 5 pro poru ení pracovní káznû a 93 zamûstnancû ode lo z vlastního popudu spoleãnost pfiijala do pracovního pomûru 63 uchazeãû o zamûstnání z evidence ÚfiadÛ práce spoleãnost pfiijala do pracovního pomûru 19 absolventû kol a uãili È, z toho 17 z IS TE, prûmûrn vûk nov ch zamûstnancû ãinil v den nástupu 34,72 roku a byl o 2,12 roku vy í neï v roce 2005 spoleãnost zamûstnávala prûmûrnû 83,08 osob se zmûnûnou pracovní schopností a odebrala zboïí za 24,7 milonu korun od spoleãností zamûstnávajících více neï 50 % osob se zmûnûnou pracovní schopností 13 zamûstnancû bylo pfievedeno mezi vedoucí zamûstnance vzdûlávacími akcemi pro li celkem 7 663 vlastní zamûstnanci a 1 324 externích úãastníkû se zúãastnilo vzdûlávacích akcí pofiádan ch spoleãností kurzû vlastní sváfiecí koly se zúãastnily 1 063 osoby, z toho 415 externí spoleãnost poskytla psychologické poradenství 101 zamûstnancûm a právní konzultace 244 zamûstnancûm zamûstnanci spoleãnosti onemocnûli 2 100x (v roce 2005 to bylo 1 840x), z toho 11 zamûstnancû onemocnûlo více neï 4x (v roce 2005 to bylo 9 zamûstnancû) dlouhodobû nemocn (tj. souvisle více neï pûl roku) byl v prûmûru 31 zamûstnanec (v roce 2005 21 zamûstnanec). Pracovní neschopnost nemûlo vykázánu vûbec 3 419 zamûstnancû, v roce 2005 to bylo 3 218 zamûstnancû absence pro nemocnost ãinila 5,04 % fondu pracovní doby a sníïila se meziroãnû o 0,05 % 709 zamûstnancû bylo oãkováno proti chfiipce, to je o 17 více neï v roce 2005 ve spoleãnosti do lo k 1,58 pracovním úrazûm na 200 tisíc odpracovan ch hodin, coï je o 0,30 ménû neï v roce 2005 spoleãnost projednala od kodnûní 62 pracovních úrazû, prûmûrné od kodnûní pfiedstavovalo 93,6 % ztráty na v dûlku do sociálního fondu bylo ze zisku spoleãnosti pfiidûleno 25 mil. Kã, z ãehoï pro osobní úãty bylo pouïito 18,0 milionû Kã, dále pak 0,290 milionu Kã na sociální v pomoci, 0,127 milionu Kã na odmûny ãestn m dárcûm krve, 3,0 miliony Kã na rekreaci dûtí, 3,6 milionu na kulturní a v chovnou ãinnost zamûstnancû a dûchodcû zamûstnancûm byl vyplácen mûsíãní pfiíspûvek na penzijní pfiipoji tûní ve v i 300 Kã, celkem za rok ãinil pfiíspûvek 15,027 milionu Kã zamûstnanci pouïívali prostfiedky z osobního úãtu sociálního fondu na závodní stravování (48,1 %), na rekreaci (19,5 %), na rehabilitaci, kulturní a sportovní ãinnost a zdravotní péãi (19,3 %) a na rûzné druhy poji tûní (13,1 %) jeden personalista byl schopen postarat se o 100 ostatních zamûstnancû. Víte, Ïe na konci roku 2006: mûlo 4 206 zamûstnancû a 1 823 b val ch zamûstnancû (dûchodcû) vydánu zamûstnaneckou kartu na odbûr stravy v síti závodních restaurací pracovalo v ranních smûnách 2 172 zamûstnancû (meziroãní pokles o 73 zamûstnancû) a ve smûnovém provozu 2 529 zamûstnancû (meziroãní pokles o 15 zamûstnancû) spoleãnost zamûstnávala 4 689 zamûstnancû, z toho 4 078 bydlících v okrese Sokolov, 593 v okrese Karlovy Vary a 18 v okrese Cheb spoleãnost zamûstnávala 2,78 % ekonomicky ãinného obyvatelstva Karlovarského kraje, z toho 8,1 % obyvatelstva okresu Sokolov, 0,88 % obyvatelstva okresu Karlovy Vary a 0,03 % okresu Cheb se o práci v okrese Sokolov ucházelo 5 941 obãanû a pouze u 94 byla spoleãnost posledním zamûstnavatelem, coï samozfiejmû neznamená, Ïe v ichni byli propu tûni, protoïe fiada z nich ode la z vlastního popudu nebo pro ztrátu zdravotní zpûsobilosti prûmûrn vûk zamûstnancû spoleãnosti byl 45,67 roku (v roce 2005 45,72), prûmûrná doba zamûstnání u spoleãnosti ãinila 18,81 let (v roce 2005 19,14) 180 zamûstnancû mûlo vysoko kolské vzdûlání, 1 058 stfiedo kolské vzdûlání, 2 695 zamûstnancû bylo vyuãeno a 756 mûlo základní vzdûlání vyuïívalo moïnost pfiíspûvku na penzijní pfiipoji tûní 88,4 % zamûstnancû, ktefií mûli uzavfienou smlouvu o penzijním pfiipoji tûní u 9 penzijních fondû sdruïen ch v asociaci penzijních fondû âr. Zpracoval personální úsek - únor 2007 Nová technologie obstála ve zkou ce Tvrdou zatûïkávací zkou kou pro el nedávno dokonãen systém likvidace dálkovû postiïiteln ch zapáchajících látek. Soubor staveb, kter svádí aromatické látky k likvidaci pod kotle teplárny totiï pomohl udrïet v chodu klíãové provozy zpracovatelské ãásti ve Vfiesové poté, co do lo k v padku ãásti technologie odsífiení bohat ch expanzních plynû (WSA). Na systému totiï do lo k poru e kotle E207, vysvûtluje Vladimír Král, hlavní mechanik divize Zpracování. Ten chladí horké plyny vznikající pfii oxidaci slouãenin síry z teploty 480 stupàû Celsia na teplotu aï 260 stupàû Celsia. Pfiíãinou byla zfiejmû netûsnost zafiízení, fiíká Král. Tím pádem na dnû kotle zaãala kondenzovat kyselina sírová, a následnû do lo k chemické korozi jeho dna. Následovalo okamïité zastavení procesu tak, aby nemohlo dojít k dal ímu prûniku kyseliny sírové do jin ch ãástí technologie. Díky nedávno dokonãené investiãní akci tak bylo moïno v e pfiesmûrovat na kotle teplárny, a tam zajistit bez dopadu na Ïivotní prostfiedí úãinnou likvidaci tûchto látek, popisuje Král. Kdyby pfiitom Sokolovská uhelná v závûru loàského roku tuto investici neudûlala, znamenala by podobná porucha buì moïné zneãi - tûní ovzdu í, nebo odstavení paroplynové elektrárny. Ta je pfiitom dûleïit m zdrojem pfii pokr vání energetick ch piãek a v kyvû v síti. Ani následná likvidace poruchy ale nebyla niãím jednoduch m. Znamenalo to nejen objednat od dodavatele technologie zcela nov kotel, ale také urychlenû uvést do provozu ten po kozen. CoÏ byl mûsíc nepfietrïit ch oprav, ãasto v pomûrnû stísnûn ch podmínkách, potvrzuje Josef Bucifal, vedoucí sekce Rectisol divize Zpracování. Podle nûho i pfiesto dokázali v ich- ni pracovníci zúãastnûní na opravû odvést velmi dobr v kon a uvést kotel do provozu v co nejkrat ím ãase. Ten bude nyní v provozu aï do doby, neï dojde k jeho definitivnímu odstavení. 22. ledna pak do Vfiesové dorazil také zcela nov kotel vyroben spoleãností Cheteng, kter bude na místû jako záloha. Na e snaha bude provizornû opraven kotel udrïet v provozu aï do fiádného termínu odstávek, abychom nemuseli nijak omezovat produkci energoplynu, shrnuje situaci Bucifal s tím, Ïe teprve poté by do lo k jeho v mûnû za kotel nov. Technologie WSA, ke které kotel E207 patfií, je urãena k likvidaci plynu obsahujícího kromû uhlovodíkû také sirovodík a slouãeniny síry. Jednotka umí ekologicky tyto plyny pfievést na dal í produkty tím, Ïe slouãeniny síry v nich obsaïené umí zpracovat na koncentrovanou kyselinu sírovou, odpadní teplo a zbytkové plyny, které zcela splàují exhalaãní limity a lze je vypustit zcela bezpeãnû do ovzdu í. Licensorem technologie je dánská spoleãnost Haldor Topsoe a od svého dokonãení v roce 1994 dokázala její technologie ve Vfiesové bezpeãnû vyrobit jiï více neï 143 tisíc tun koncentrované kyseliny sírové. Technologie slouïící pro likvidaci dálkovû postiïiteln ch plynû je naopak jednou z nejnovûj ích ekologick ch investic spoleãnosti Sokolovská uhelná. Samotná stavba byla realizována bûhem odstávek v roce 2005, kdy probûhly pfiípravné práce, jak mi byla napfiíklad potfiebná napojení na potrubní systémy, nebo pfiipojení k sítím. Druhá etapa pak odstartovala v kvûtnu 2006 a zahrnovala stavbu samotného potrubního systému, kter zapáchající plyny pfiivádí pod kotle teplárny. Do zku ebního roãního provozu byla technologie uvedena 4. fiíjna loàského roku. Technologie odsífiení bohat ch expanzních plynû (WSA) je díky dobfie odvedené práci pracovníkû zúãastnûn ch na opravû opût v provozu Dne 22. prosince 2006 zemfiel ve vûku 67 let po del í tûïké nemoci dlouholet achèák pan Wilfried Krämling. V Sokolovské uhelné pracoval od sv ch 14 let, od r. 1953 bezmála 40 let. V devadesát ch letech pak pracoval na stejné pozici fiidiãe nákladního vozu ve spol. HDB Trans s. r. o. Za tichou vzpomínku dûkují manïelka Vûra, synové Roland, Robert a sestra Helga s rodinami. 3
Kraj mûïe pfiijít o miliardy Návrh chránit pinky ohroïuje stabilitu celého regionu Zásadní negativní vliv na ekonomiku, sociální stabilitu, revitalizaci krajiny i ekologii a dopady v fiádech miliard korun. Taková je reálná budoucnost Karlovarského kraje, pokud dojde ke splnûní poïadavku Kritického klubu tlumoãen jeho mluvãími Hadravou a Kábrtem, na ochranu pfiírody v oblasti Lomnick ch pinek. Ty jsou územím, které vzniklo v dûsledku historické hlubinné tûïby hnûdého uhlí na Sokolovsku. Jeho dob vání v údolí fieky Ohfie Vodní nádrï Michal v létû vyuïívají lidé z celého regionu probíhá jiï 150 let a do úplného vyãerpání loïiska zb vají pouhá tfii desetiletí. Vyjmutí Lomnick ch pinek z jiï schváleného dob vacího prostoru by v ak toto období razantnû zkrátilo. TûÏba by se tak zastavila pfied rokem 2015. Navrhovatelé ochrany pinek ale zámûrnû mlãí o cenû, kterou za ni region zaplatí. Bude totiï více neï vysoká. V první fiadû nebude moïné dokonãit prûmyslovou zónu u Starého Sedla. Ta má, Lomnické pinkovi tû V poslední dobû byl ãasto v médiích sklo- Àován problém t kající se pfiedpolí lomu Jifií, tzv. Lomnické pinkovi tû a jeho dal í osud, v souvislosti s tûïbou hnûdého uhlí. Oz vají se v zvy tûïbu zastavit, a pfiedpolí z dûvodu biologické ochrany zakonzervovat. Jaká je skuteãnost, a jak by se tyto poïadavky odrazily v celém regionu? Území mezi obcemi Lomnice, Svatava, Královské Pofiíãí a mûstem Sokolovem bylo v minulosti zasaïeno intenzivní hlubinnou tûïbou hnûdého uhlí. ProtoÏe vytûïené prostory byly z dûvodu bezpeãnosti pracovníkû fiízenû zavalovány, tûïba se na povrchu projevila vznikem depresí, které se postupnû zaplnily sráïkovou vodou. Obdûlávání zemûdûlsk ch ploch postupnû ustávalo a osídlení území po 2. svûtové válce jiï nebylo obnoveno. Podstatné je, Ïe tyto prostory nebyly jiï ovlivnûny Ïádnou hospodáfiskou ãinností ani chemizací zemûdûlství. Tak mohlo vzniknout postupnou sekundární sukcesí biologicky zajímavé území. Vzhledem k zásobám vyhrazeného nerostu hnûdého uhlí, byly zde stanoveny na poãátku 60. let minulého století dob vací prostory Alberov, Královské Pofiíãí a ãásteãnû Lomnice. Tím byly vymezeny prostory pro tûïbu. To bylo znovu potvrzeno usnesením vlády âr ã. 490/91 ze dne 27. listopadu 1991, kter m byly na Sokolovsku stanoveny tzv. ekologické limity tûïby hnûdého uhlí. Vzhledem k nové legislativû, schválené poãátkem 90. let minulého století, se stalo základní podmínkou pro schválení POPD kladné posouzení hornického zámûru ve vztahu k Ïivotnímu prostfiedí. Proto byla zpracována poïadovaná dokumentace a zámûr dal í tûïby v hranicích stanoven ch dob vacích prostorû byl v roce 1999 posouzen z hlediska vlivû na Ïivotní prostfiedí v procesu EIA. Souhlasné stanovisko na základû posudku a vefiejného projednání vydalo Ministerstvo Ïivotního prostfiedí âr dne 9. 4. 1999. Podmínky stanoviska zahrnují i oblast územního systému ekologické stability, ekosystémy a ochranu pfiírody. Zde bylo mimo jiné stanoveno zpracovat projekt záchranného biologického prûzkumu prostoru bezprostfiednû ohroïeného tûïbou. S podrobn m biologick m hodnocením v ak bylo zapoãato v území pfiedpolí lomu Jifií jiï v polovinû 80. let 20. století v souvislosti s pfiípravou otvírky lomu Marie a provádí se systematicky dodnes. Na hodnocení spolupracují piãková odborná pracovi tû z celé âeské republiky. Jedná se napfiíklad o: Ústav pûdní biologie Akademie vûd âr âeská zemûdûlská univerzita Praha Jihoãeská univerzita âeské Budûjovice Entomologické oddûl. Národního muzea Praha Agentura ochrany pfiírody a krajiny âr Praha ENKI TfieboÀ o. p. s. Spoleãnost pro Ïivotní prostfiedí s. r. o. Brno. spolu s dal ími velk mi projekty, vytvofiit nová pracovní místa, která povedou k sociální stabilizaci regionu pfied vyuhlením loïiska. Zastavení tûïby o patnáct let dfiíve tedy pfiinese hlavnû prudk rûst nezamûstnanosti. Ve velmi krátké dobû o práci pfiijde nejen témûfi pût tisíc pracovníkû Sokolovské uhelné, ale i dal í tisíce zamûstnancû firem, které pro doly v regionu pracují. Nejde tedy o hysterii odborû a obcí, jak tvrdí Kritick klub, ale o vûcnû podloïené obavy. Rozhodnû nejde o vydírání regionu ze strany Sokolovské uhelné, ale o upozornûní na moïné dûsledky. V dûsledku pfiedãasného zastavení tûïby navíc nebude ani ãas na plánované vytvofiení finanãních rezerv na zahlazení následkû tûïby. Jejich tvorba je totiï rozloïena aï do roku 2030. Nejde pfiitom pouze o rezervy vytváfiené v souladu se zákonem. Sokolovská uhelná se, vedle zahlazování následkû vlastní ãinnosti, podílí také na odstraàování kod z dob, kdy z tûïby profitoval pouze stát. Tfieba obyvatelé Habartova tak mohou je tû dvacet let hledût do lomu, místo plánovaného jezera. A nejde pfiitom pouze o rekultivace. Znaãné ãástky také spoleãnost Sokolovská uhelná vynakládá nad rámec zákonn ch povinností také na revitalizaãní projekty. Ty pfiitom svou nároãností pfievy ují v i nákladû samotn ch rekultivací. Zatímco rekultivace krajiny a její následná revitalizace by se v dûsledku vzniklého nedostatku financí protáhly o celá desetiletí, následn nedostatek zdrojû by na kraj dopadl okamïitû. Chybût bude pfiedev ím palivo pro elektrárnu a teplárnu ve Vfiesové, i elektrárnu skupiny âez v Tisové. Ty pfiitom nevyrábûjí jen elektfiinu, ale zaji Èují pfiedev ím ekologicky ãisté a cenovû pfiijatelné dálkové vytápûní Sokolova, Chodova, Nejdku nebo Karlov ch VarÛ. V souãasné dobû je tûïba uhlí lomu Jifií povolena rozhodnutím Obvodního báàského úfiadu v Sokolovû. POPD lomu Jifií na období 2005 2010 probûhlo správním fiízením, kterému pfiedcházelo mimo jiné i stanovisko orgánû ochrany pfiírody a krajiny. Tato stanoviska podrobnû upravují podmínky, za kter ch je Schválení návrhu Kritického klubu by znamenalo definitivní konce takov ch projektû pfiemûny krajiny, jako byla napfiíklad vodní nádrï Michal Stejnû tak Kritick klub zámûrnû pomíjí fakt, Ïe jejich návrh tûïce postihne i vefiejnû prospû né projekty v Karlovarském kraji. Na jejich podporu, od sociálních sluïeb aï po sport, pfiispívá Sokolovská uhelná roãnû desítkami milionû korun. Pfiedãasné ukonãení tûïby by znamenalo také stop této podpory. A v regionu není dosud Ïádn jin subjekt, kter by tak rozsáhl v padek subvencí dokázal nahradit. tûïba uhlí umoïnûna. Jedná se napfiíklad o biologické zhodnocení území a stanovení rozsahu záchrann ch prací. Biologick prûzkum z prosince 2004 urãen pro POPD 2005 2010 prokázal existenci nûkter ch chránûn ch druhû ÏivoãichÛ a rostlin. Jedná se o obojïivelníky (11 druhû), ptáky Pinka ídlo, ãervenec 2000, pinka se vzorovû vyvinut mi zonacemi vodních a mokfiadních rostlin, dob 4
Transfer rostlin a zvífiat pfied postupem lomu? Samozfiejmost Území, které témûfi nikdo nezná, ale o to víc se o nûm mluví. Lomnické pinky. Oblast vznikla v dûsledku zfiícení nadloïí chodeb dnes jiï neexistujícího hlubinného dolu Jifií. Z hlediska moïn ch propadû jde o dosud aktivní oblast, jejíï stabilita je, mimo jiné, udr- Ïována také stálou kontrolou hladiny podzemních vod. Samotná lokalita se nachází v prostoru postupu lomové tûïby hnûdého uhlí, která do oblasti dojde pfiibliïnû za deset let. Území pro lo v rámci schvalovacího fiízení v roce 1999 také posouzením z hlediska dopadu tûïby na Ïivotní prostfiedí. Na základû toho bylo rozhodnuto o transferu zdej ích ÏivoãichÛ a ãásti rostlin do pfiedem vytvofiené náhradní lokality. Ta vzniká jiï od roku 1991 v oblasti v sypek Matyá a Podkru nohorská. Zahrnuje témûfi identické prostfiedí, jako zmiàované pinky vãetnû vodních ploch. Bûhem následujících desetiletí pak pûjde o území z biologického hlediska zcela srovnatelné NádrÏ Brigita na Podkru nohorské v sypce imitující pinku vybudovaná v roce 2005 (foto M. Kosík) NádrÏ M17 na vrcholku Podkru nohorské v sypky necel rok po vysazení rostlin z Pinkovi tû, dosadba dal ích druhû vodních rostlin z Pinkovi tû (foto M. Kosík) s pûvodními pinkami. Nejde o Ïádn náhodn experiment. Podobné transfery byly v uplynul ch desetiletích úspû nû provedeny i v jin ch ãástech dob vacího prostoru. I díky dlouholeté spolupráci Sokolovské uhelné s biology z Jihoãeské univerzity a se specialisty z dal ích renomovan ch pracovi È. Druhy, jak mi je mot l hnûdásek chrastavcov, ãolek velk a dal í, dnes zcela bez problémû Ïijí ve zcela nov ch biotopech vznikl ch na rekultivovan ch územích. Nejen, Ïe se v tûchto oblastech úspû nû adaptovali, ale jejich populace navíc pfiirozenû sílí bez zásahu ãlovûka. Zachování dosavadní biodiverzity a stability území Lomnick ch pinek naopak v budoucnu bez lidské pomoci není moïné. Po ukonãení tûïby by totiï v celém území muselo probíhat trvalé, a pfiedev ím enormnû nákladné ãerpání dûlních vod. ré stanovi tû pro bezobratlé a obojïivelníky (foto E. Pecharová) (8 druhû), ostatní (mravenci, je tûrky) a rostliny (prha arnika a kopiník tûtinolist ). Vût ina chránûn ch druhû byla zji tûna v poãtu pouze nûkolika jedincû. Na základû doporuãení odborníkû jsou realizovány záchranné práce chránûn ch druhû na pfiipravené biotopy na v sypkách. Pfiedev ím na Podkru nohorské v sypce do prostoru regionálního biocentra RB 1157. Zde byly vytvofieny mûlké, nezastínûné mokfiady urãené pfiedev ím k rozmnoïování chránûn ch oboj- ÏivelníkÛ. Napfi. jiï v letech 1994-1996 bylo proto na v sypce vybudováno asi 70 nádrïí rûzné velikosti a do nûkolika z nich proveden i rozsáhlej í transfer zejména rostlinn ch spoleãenstev i obojïivelníkû. Transfer je provádûn s dospûlci a se snû kami. Celkov zámûr spoãívá ve vytvofiení dlouhodobû udrïitelného diverzifikovaného ekosystému na v znamné ãásti v sypky. Cílem je maximální vyuïití biologického materiálu z Pinkovi tû a v men í mífie i záchrann pfienos jednotliv ch cenn ch druhû. Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s., provádí v kaïdém roce za úãasti zástupcû Krajského úfiadu Karlovarského kraje, Mûstského úfiadu Sokolov, SCHKO Slavkovsk les, Agentury ochrany pfiírody a krajiny âr a ENKI o. p. s. TfieboÀ spoleãné pochûzky s vyhodnocením záchrann ch prací ÏivoãichÛ a rostlin z pfiedpolí lomu Jifií na náhradní stanovi tû za uplynulé období. Odborné zprávy z hodnocení jsou k dispozici. Pfiíslu né orgány ochrany pfiírody a krajiny Správa CHKO Slavkovsk les a Krajsk úfiad Karlovarského kraje vydaly v roce 2005 v jimky ze zákona o ochranû pfiírody a krajiny (ã. 114/1992 Sb.). Souãasné argumenty o uïiteãnosti a potfiebnosti dokonãení schváleného zámûru hornické ãinnosti v dob vacích prostorech v chodní ãásti sokolovského revíru lze velmi struãnû uvést z nûkolika pohledû: 1. Finanãní prostfiedky na zahlazení dolové ãinnosti. Po roce 2010, po dosaïení hranice souãasnû platn ch POPD, zûstává pfied lomy Jifií a DruÏba vytûïiteln ch cca 160 mil. tun uhlí, jejichï vyuïitím budou vytvofieny dal í potfiebné cca 2 mld. Kã na sanaci a rekultivaci zasaïeného území, a to je tû za pfiedpokladu, Ïe báàsk mi postupy a potfiebn m tvarováním vnitfiních v sypek bude vytvofieno upravené území pro následnou rekultivaci. Pokud by nebyla splnûna tato báàská podmínka, pak potfieba finanãních prostfiedkû na zemní úpravy a rekultivaci ãtyfi nepfiipraven ch zbytkov ch jam (Jifií, DruÏba, Marie a Lomnick lom) by byla je tû podstatnû vy í, samozfiejmû bez vytvofien ch zdrojû. Zastínûná lesní pinka s hladinou pokrytou okfiehkem, vût inu roku s nedostatkem kyslíku a druhovû chud m oïivením. Srpen 2004 (foto E. Pecharová) 2. Provoz lomu DruÏba. Lom DruÏba z tûchto úvah nelze oddûlit, protoïe jeho provoz jako samostatného lomu na Sokolovsku by nutnû vyïadoval dal í investice pro zaji tûní jeho efektivního provozu, kter je samozfiejmou podmínkou pro dotûïení uheln ch zásob, dosa- Ïiteln ch tímto lomem. 3. Zásobování Vfiesové a Elektrárny Tisová. Roãní tûïba lomu DruÏba mûïe b t cca 2,5 mil. tun. Toto mnoïství by mohlo, pfii známé kvalitû tûïeného uhlí, zajistit jen s velk mi obtí- Ïemi velmi omezen provoz Vfiesové. Je velmi pravdûpodobné, Ïe i ekonomika takového provozu ve Vfiesové by ani neumoïnila dal í existenci. Pro zásobování Elektrárny Tisová není v tomto pfiípadû tûïební kapacita Ïádná. Pokud se nenajde cenovû pfiijatelná náhrada na trhu s uhlím, znamenalo by toto pfiedãasné zastavení v roby elektrické energie nutnost fie it zásobování okolních sídelních útvarû teplem. 4. MoÏné sociální dopady do regionu není po tûchto konstatováních ani nutné specifikovat. O tom si kaïd ãtenáfi udûlá pfiedstavu sám. V echny v e uvedené problémy bude v budoucnu nutné fie it ve vhodn ãas a po peãlivé pfiípravû. Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s., se pfiipravuje na postupné ukonãení tûïby, které zaãne po roce 2025. Chce se podílet na vytváfiení nov ch pracovních míst v jin ch oborech ãinnosti pro postupnû uvolàované pracovníky. Realizace zámûru ale vyïaduje dostateãn ãasov prostor (pfiedstih), systematickou práci a znaãné finanãní prostfiedky. 5
Obnova krajiny na Sokolovsku pokraãuje Více neï osmdesát milionû korun by mûlo v roce 2007 smûfiovat do obnovy krajiny posti- Ïené tûïbou hnûdého uhlí na Sokolovsku. Vedle zahájení zcela nov ch projektû pûjde pfiedev ím o pokraãování dlouhodob ch rekultivací v oblasti od Habartova aï po Novou Roli. Zábûr tûchto prací bude velmi irok, potvrzuje Jifií Pöpperl, technick fieditel spoleãnosti Sokolovská uhelná. Cel tento rozsáhl objem bude financován pfiímo z prostfiedkû sokolovsk ch dolû. Dal í prostfiedky pak budou uvolnûny ze zdrojû státu. Ten touto formou pfiispívá na zahlazení následkû tûïby z dob, kdy z nerostného bohatství profitoval v hradnû stát. Jedním z nejv znamnûj ích novû zahájen ch projektû bude v roce 2007 está etapa Medard-Libík, kde zaãnou technické rekultivace, fiíká Pöpperl s tím, Ïe jen v roce 2007 si tyto práce vyïádají náklady ve v i dvaceti milionû korun. PÛjde pfiedev ím o oblast kolejového pfiíjezdu u Svatavy a pás kolem v chodní ãásti budoucího jezera, vypoãítává technick fieditel Sokolovské uhelné. Právû do této lokality jednou bude, s ohledem na blízkost Sokolova, smûfiovat zfiejmû nejvût í nápor náv tûvníkû nové nádrïe. Samotné rekultivace pak budou letos fie- it pfiedev ím zpfiístupnûní tohoto území. Tedy vybudování komunikací, zaji tûní odvodnûní a pfiípravu na lesnické rekultivace, které budou následovat, vypoãítává Pöpperl. ZároveÀ budou letos pokraãovat práce také na zemûdûlsk ch rekultivacích v rámci bûïného agrotechnického cyklu v severní ãásti budoucího jezera a sanace zahrnující ãerpání a úpravu vod z b val ch lomû Medard-Libík. Mezi dal í zcela novû zahájené projekty pak bude patfiit také první ãást rekultivací b valého kamenolomu v Dasnicích. Ta bude probíhat ponûkud odli nû oproti zahlazováním následkû tûïby u uheln ch lomû. Je to dáno pfiedev ím trochu odli n m charakterem kamenolomu. Nicménû i zde poãítáme s bûïn mi rekonstrukãními pracemi, jako je napfiíklad modelace svahû, vysvûtluje Pöpperl. Spolu s tím pak budou pokraãovat dokonãovací práce na rekultivaci dasnické v sypky. V souhrnu si pak oba projekty letos vyïádají investici pfievy ující pût milionû korun. Do dal í etapy letos vstoupí také úpravy Smolnické v sypky ve smûru na BoÏíãany a Novou Roli, nebo druhá etapa rekultivací b valého lomu Silvestr mezi Dolním Rychnovem a Bfiezovou. Profiezávky pak, v rámci lesnick ch rekultivací, ãekají také Loketskou v sypku. Obnova krajiny zasaïené tûïbou uhlí pfiitom není na Sokolovsku Ïádnou novinkou. Specializovaná sloïka zamûfiená na obnovu krajiny pûsobí v rámci sokolovsk ch dolû jiï více neï pûl století. Dlouhodobû se v ak pot kala nejen s roztrou eností území pfievzatého po historick ch tûïebních spoleãnostech, ale i s nedostatkem technick ch prostfiedkû. Tato situace se v raznû zmûnila aï po vzniku spoleãnosti Sokolovská uhelná. Dnes patfií práce rekultivací Sokolovské uhelné k jednûm ze zásadních faktorû pfiispívajících k razantní promûnû vzhledu celého regionu. Rekultivovan lom Medard-Libík Silvestr se mûní v rekreaãní oblast Dal í etapa rekultivace b valého uhelného lomu Silvestr odstartovala. V blízkosti obce Dolní Rychnov byly v uplynul ch t dnech zahájeny první pfiípravné práce vedoucí k zásadní promûnû tamní krajiny. Na jejím konci by mûl b t nov lesopark, zoopark a pfiíprava pro dal í rekreaãní zafiízení. V podstatû to, co v souãasné dobû odstartovalo ale nefie í pfiímo realizaci zooparku a dal- ích vûcí, fiíká Jifií Pöpperl, technick fieditel spoleãnosti Sokolovská uhelná. V rámci rekultivací totiï bude fie ena pouze obnova samotné krajiny postiïené v minulosti tûïbou hnûdého uhlí. Obora, altány, laviãky, dûtská hfii tû a dal- í vylep ení budou aï nadstavbou tûchto rekultivací. A bude nezbytné pro nû hledat prostfiedky z jin ch zdrojû. Samotná rekultivace pouze vytváfií podmínky pro to, aby se tyto nadstavbové záleïitosti vûbec jednou daly realizovat. Zfiejmû nejzajímavûj í na rekultivaci zb vající ãásti dolového území je fakt, Ïe zde vznikne mnohem hodnotnûj í území, neï zde bylo pfied zahájením tûïby. To se v oblasti nacházela totiï pouze dnes jiï neexistující stará silnice na Bfiezovou, nûkolik polí a pfiedev ím území s náletov mi dfievinami, vypoãítává Pöpperl. S tím, Ïe druhá etapa rekultivace bude viditelnou promûnou této ãásti mezi Dolním Rychnovem a Bfiezovou navíc souhlasí i dolnorychnovská starostka Anna Klímová. Pro nás je tfieba dûleïité i to, Ïe v tûsném sousedství tohoto území se nacházejí pozemky Starostka Dolního Rychnova Anna Klímová a technick fieditel Sokolovské uhelné Jifií Pöpperl nad plány rekultivovaného území âást areálu b valého dolu se jiï promûnila v golfové hfii tû. V té zb vající vznikne po rekultivacích prostor pro lesopark a zoopark pro v stavbu rodinn ch domkû. Jsou sice v soukromém vlastnictví, ale kdyï rekultivace celého území zv í jejich atraktivitu, pomûïe to i obci jako celku, fiíká Klímová. Na park by navíc mûla navazovat dal í obãanská vybavenost. Plánuje se zde totiï napfiíklad vytvofiení prostoru pro v stavbu restaurace a nûkteré dal í projekty. Obec si pro toto volební období za hlavní cíl vytkla rekonstrukci komunikací, coï pfiinese i lep í pfiístup k novû zrekultivovan m plochám. Navíc jsme se jiï dohodli i s krajskou správou silnic, Ïe hlavní prûtah obcí bude zrekonstruován jiï v leto ním roce. A obec pak bude, podle prostfiedkû, pokraãovat s opravami ostatních silnic, dodala starostka. Tyto aktivity budou probíhat soubûïnû s obnovou území lomu Silvestr. Jeho pfieváïnou ãást dnes tvofií ojedinûl golfov areál. Bûhem leto ní zimy pak skonãí pfiípravné práce na zb vající práci a do poloviny roku 2008 budou na tomto území probíhat technické rekultivace. Ta zahrnuje pfiemísèování hmot, pfiípravné práce na mokfiadech, propustcích, kanálech atd. SoubûÏnû s tím pak uï na podzim 2007 poãítáme se zahájením samotn ch biologick ch rekultivací, dodává Pöpperl a dále uvádí, Ïe definitivnû by obnova celého území mûla b t dokonãena po roce 2015. Jen letos pak v rámci rekultivací Silvestr II. B etapa vynaloïí spoleãnost Sokolovská uhelná pfies 1,6 milionu korun. 6
Hradi tû Vladafi u Îlutic objevují archeologové také díky pomoci Sokolovské uhelné Archeologická sonda v jezírku na vrcholu Vladafie (foto Ilona Urie) Na archeologické lokalitû hradi tû Vladafi u Îlutic je v posledních nûkolika letech neb vale ru no. Mezinárodní archeologick t m zde zkoumá areál opevnûné akropole stolové hory i rozsáhlé pfiedhradí o celkové rozloze více neï 116 hektarû. Podle jiï zdokumentovan ch v sledkû bádání je témûfi jisté, Ïe historie osídlení, tohoto v na em kraji jistû neobyãejného hradi tû, sahá do období aï nûkam ke 2000 letûm pfied na ím letopoãtem. Tedy do doby, kdy Egyptu vládli faraónové Nové fií e (mj. i Tutanchámon). Ano, uï v tak hluboké minulosti kdosi vybudoval na Vladafii na svoji dobu a zemûpisnou polohu nûco nevídaného. Díky kolektivním v zkumûm (Archeologick ústav v Praze, Obãanské sdruïení Vladafi, katedra archeologie Západoãeské univerzity v Plzni a Krajské muzeum v Karlov ch Varech) z posledních let mûïeme na základû nalezen ch artefaktû a jin ch zji tûní pomalu skládat jednotlivá puzzle historické hádánky. Tak napfiíklad s jistotou jiï dnes víme, Ïe jezírko o rozloze zhruba 35 x 40 metrû, které se nalézá na samotné akropoli hradi tû, není pfiírodního pûvodu, ale jedná se o umûle vybudovanou vodní nádrï. Potvrdil nám to paleoenvironmentální v zkum v letech 2004 a 2005, kterého se zúãastnilo i nûkolik zahraniãních expertû, napfiíklad Nicol Boencke z Nûmecka, která má zku enosti z v zkumû keltsk ch osad u podalpsk ch jezer. Sondou, v dnes jiï ra elinou zanesené nádrïi, se podafiilo zjistit, Ïe k úpadku do té doby hustû zalidnûného hradi tû zaãalo docházet nûkdy kolem roku 200 pfied na ím letopoãtem a s nástupem na eho letopoãtu bylo opu tûno zcela. Ve stfiedovûku se zde sice objevily drobné aktivity, ale ty jiï nikdy neobnovily vûhlas Kvalitní fiemeslníky hledejte ve Svatavû Budovy laboratofií ve zpracovatelské ãásti ve Vfiesové Za jedenáct let své existence si spoleãnost PSV Svatava dokázala vybudovat více neï dobré jméno. Firma, která sdruïuje fiemeslníky od instalatérû aï po pokr vaãe má na svém kontû celou fiadu úspû n ch staveb a rekonstrukcí v regionu. Od loàského roku je PSV Svatava souãástí firem ve vlastnickém portfoliu Sokolovské uhelné. Jednatel spoleãnosti Andrej Ráko Leteck pohled na horu Vladafi Pfiedstavujeme spoleãnosti s majetkovou úãastí SU Na e spoleãnost pûvodnû vznikla vyãlenûním fiemesel ze Sokolovské stavební, popisuje zaãátky PSV jednatel a zároveà jeden ze zakladatelû firmy Andrej Ráko. Z poãátku její fiemeslníci pracovali pro matefisk podnik, ale vzápûtí se museli osamostatnit a hledat své vlastní pole pûsobnosti. I proto se postupnû na e nabídka zaãala roz ifiovat podle toho, co hledali na i zákazníci, vysvûtluje Ráko s tím, Ïe firma dnes zaji Èuje také instalaci stavebních v plní a fiadu dal ích prací. Dnes tak, s v jimkou oborû elektro, nabízíme komplexní stavební v robu. K nejznámûj ím zakázkám PSV Svatava v minulosti patfiila napfiíklad spoluúãast na rekonstrukci budovy HDB Sokolov, nebo zateplení a balkóny na panelov ch domech v Sokolovû. Mezi naopak nejzajímavûj í patfiila stfiecha na historické budovû staré radnice v Sokolovû, dnes sídle spoleãnosti Sokolovská uhelná, nebo pomûrnû neobvyklé konstrukãní fie ení stfiechy laboratofií ve zpracovatelské ãásti Sokolovské uhelné ve Vfiesové. Se Sokolovskou uhelnou spolupráce bû- Ïela jiï pfied pfievzetím na í firmy ze strany dolû, vysvûtluje Ráko, podle kterého bylo majetkové propojení nakonec v hodné pro obû strany. Dnes totiï PSV Svatava zaji Èuje stavební zakázky v rámci Sokolovské uhelné, mezi které patfií pfiedev ím postupná rekonstrukce budov ve vlastnictví firmy. Ty se pfiitom dosud fie ily subdodavatelsky. MoÏnost vlastního zaji tûní tak pro Sokolovskou uhelnou znamená nejen finanãní úspory, ale i lep í kontrolu nad prûbûhem samotn ch prací. V rámci toho PSV Svatava dnes provozuje také truhlárnu ve Vfiesové, která firmû poskytuje dal í moïnosti pfii roz ífiení portfolia její ãinnosti. V souãasné dobû PSV Svatava zamûstnává necelou tfiicítku pracovníkû. (foto Ilona Urie) minulosti. Za pov imnutí stojí ov em fakt, Ïe strategické polohy Vladafie vyuïili svého ãasu krátkodobû i ÎiÏka se sv mi husity, nebo o nûco pozdûji védské vojsko generála Bannera. Doposud se v ak nepodafiilo zjistit, kdo vlastnû bájné hradi tû na Vladafii vybudoval a proã tak náhle na pfielomu vûkû toto sídlo opustil. Z nálezû keramiky je zfiejmé, Ïe nejstar í historie sahá aï do doby bronzové, hal- tatského období a pokraãuje i v období mlad- ím, tedy období laténském (tj. v dobû KeltÛ). Nejzajímavûj í ov em na Vladafii je systém opevnûní. Mohutné, nûkdy aï dvacet metrû hluboké pfiíkopy a valy obepínající cel areál pfiedhradí i samotnou akropoli, dosahují celkové délky 16 km! Záhadou je, Ïe se doposud nena lo Ïádné pohfiebi tû, dokonce archeologové nenarazili pfii svém bádání ani na jedin hrob. A tak vût í ãást hádanky tajemného hradi tû na Vladafii zûstává doposud nerozlu tûna. V zkum na Vladafii v ak pokraãuje a OS Vladafi na ochranu a v zkum archeologick ch lokalit alespoà touto cestou chce podûkovat Sokolovské uhelné za pomoc a podporu v uplynulém roce. Tato moïná nejzajímavûj í archeologická lokalita v regionu si to bezesporu zaslouïí. Mgr. Petr Zahradníãek Kolkovan stfiep z období KeltÛ nalezen na akropoli hradi tû 7